Areál kájovského kostela s kostelíkem Smrti Panny Marie, farou a hospicem pro poutníky je ojedinělou zachovanou památkou. Hlavní kostel má základy již ve 14. století. V letech 1485-88 byl rozšířen na dvoulodní se síťovou hvězdicovou klenbou. Přistavěna byla věž a kruchta. Za kostelem byla v letech 1686-1689 vybudována kaple kam byl sveden pramen léčivé vody. Následně v letech 1691-92 byla nově zakončena věž. Na dvoulodí navazuje pětiboce zakončené kněžiště. Jeho síťovou klenbu zdobí ornamentální malby ze 17. století. Na severní straně kostela se nachází předsíň, stará a nová sakristie. Původní hlavní oltář byl prý vystavěn na místě pramene s léčivou vodou, což se pak skutečně zjistilo při opravě kaple v roce 1935. Součástí oltáře se stala milostná socha Madony, která je dodnes uctívána jako zázračná Panna Marie Kájovská. V 18. století byl hlavní oltář nahrazen portálovým.Na sakristii navazuje raně gotický kostelík Smrti Panny Marie pocházející snad z druhé poloviny 13. století, goticky přestavěný roku 1488. V roce 1769 došlo k nešťastnému přepažení presbytáře a lodi. V presbytáři vznikla kaple Smrti Panny Marie a v lodi kaple sv. Linharta. Později bylo toto odstraněno. Hospic pro poutníky stojící naproti kostelu byl vybudován v roce 1630. Později v něm byl hostinec i škola. Dnešní stavba fary vznikla v roce 1661 na místě starší a roku 1699 v ní byla zbudována kaple sv. Jana Nepomuckého.

V roce 2005 bylo na bezejmeném návrší nedaleko obce Lhotka u Berouna zahájena výstavba telekomunikačního trubkového stožáru 45 metrů vysokého s vyhlídkovým ochozem společností T-mobile. Dne 5.5.2007 byl zprovozněn vyhlídkový ochoz ve výšce 25 m na který vede 131 schodů. Z něho je pak výhled na Český kras, Křivoklátsko, Beroun a okolí. Přístup k rozhledně je odbočkou z modré turistické značky mezi Lhotkou u Berouna a Chrustenicemi. Rozhledna je otevřena v sezoně od dubna do října o víkendech a svátcích v době prázdnin pak každý den kromě pondělí.

Vízmburk, neboli Weissenburg (bílý hrad), nesoucí název podle bílého pískovce, ze kterého byl vystavěn, se nachází západně od města Červený Kostelec, poblíž vsi Havlovice. Od železniční stanice Červený Kostelec k němu vede přibližně 1,5 km dlouhá cesta po červené turistické značce. Historie hradu Výstavný šlechtický hrad, jakousi zmenšeninu královského hradu, si nechal ve 2. polovině 13. století postavit králův oblíbenec Tas z Vízmburka. K dispozici měl kvalitní stavební huť, jejímž dílem byl i nedaleký klášter v Polici nad Metují. Původní bohatá výzdoba hradu nesla častokrát reliéf třmene, figuru z Tasova erbu. Osud pyšného majitele hradu byl zpečetěn roku 1304, kdy byl na královském dvoře probodnut Janem Vlkem, kterého předtím připravil o majetek i čest. Posledními majiteli hradu, kteří jej obývali, byli přibližně od roku 1330 páni z Dubé. Poté, co se poslední z nich, Jiří z Dubé přestěhoval na Žleby, usadili se na hradě lapkové, kteří sužovali kraj a dokonce ohrožovali slezské sousedy. Slezská knížata a měšťané se proto rozhodli k neobvyklému kroku, hrad od Jiřího z Dubé roku 1447 odkoupili a následně jej pobořili. Hrad tak nadlouho zmizel z očí kolemjdoucích, sesypal se sám do sebe a utvořil hradu nepodobný pahorek bez viditelných zdí. V letech 1972-1983 proběhl na hradě archeologický výzkum pod vedením Antonína Hejny, který odkryl hradní zdi až do výše 1. patra. Hrad byl od té doby odkrytý, pouze provizorně zastřešený, pískovec se vlivem současného agresivního prostředí rozpadal a rychle se ztrácel před očima. Úplnému zániku hradu se proto od roku 2002 snaží zabránit Sdružení pro Vízmburk, které zde kromě toho pořádá různé kulturní akce. Podoba hradu Hrad byl v době své krátké existence velmi výstavný, jak bylo patrno i z archeologickým výzkumem objevených architektonických článků. Dispozice hradu byla dvojdílná, ovšem o podobě předhradí, poškozeném cestou, toho mnoho nevíme. Nevelkému jádru hradu vévodil mohutný okrouhlý bergfrit, ke kterému příchozí přišel věžovitou branou. Za bergfritem se pak podél celé hradby rozprostírala křídla paláce. V západním křídle se nacházel velký, křížovou klenbou zaklenutý sál a v sousedním nároží pravděpodobně i kaple, což bylo na šlechtických hradech výjimkou. V současné době je hrad přístupný pouze v otevírací době. Tipy na výlet   Výlet si můžete udělat na zříceninu hradu Rýzmburk, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze  a její Muzeum textilu. Ve Rtyni v Podkrkonoší najdete městské muzeum. Navštívit můžete i zámek Chvalkovice. Ubytování najdete v Červeném Kostelci.   M.K.

Město Štramberk patří k nekrásnějším místům v severním podhůří Beskyd. Ne nadarmo se mu říká „moravský betlém“. Každoročně přiláká tisíce návštěvníků neopakovatelná atmosféra historie, zachovalá lidová architektura a zejména dominanta města, 35 metrů vysoká věž, zvaná Trúba, která slouží od počátku 20. století jako rozhledna. S návrhem na její výstavbu přišel Adolf Hrstka, předseda místního odboru Klubu Českých Turistů. Do té doby se nad městem zvedaly pouze ruiny štramberského hradu ze 13. století, mezi nimiž vynikalo právě torzo bývalé strážní věže. Adolf Hrstka zpopularizoval návrh její přestavby na rozhlednu. Projekt se setkal s velkým ohlasem, po Čechách i na Moravě se organizovaly dobrovolné finanční sbírky. Opravená věž, za jejíž stavbou stál architekt Kamil Hilbert, byla slavnostně otevřena 1. června 1903. Byla štíhlá, zakončená charakteristickou dřevěnou vyhlídkovou nástavbou. Rozhledna a Štramberk se tím staly jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v širokém okolí. V roce 1925 byla v těsném sousedství vyhlídky přistavěna turistická chata pojmenovaná po Adolfu Hrstkovi. Když vystoupáte 159 schodů, bude odměněn si výhledem na Oderské vrchy, Jeseníky s pradědem, Radhošt a Hostýn. Pokud jsou daleké výhledy Vaší oblíbenou kratochvílí tak při návštěvě trúby neopomeňte vystoupat i na rozhlednu na nedaleké Bílé Hoře.