Renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, nalezneme ve stejnojmenné obci přibližně s 1187 obyvateli, jež leží na rozvodí řek Oslavy a Jihlavky, okres Třebíč, kraj Vysočina. Historie zámku První zmínky o Budišově pochází z roku 1194. Na místě dnešního zámku stávala od 13. století vodní tvrz, jejímiž majiteli byli páni z Lomnice. V 70. letech 16. stol. nechal tvrz přestavět Václav Berka z Dubé na renesanční zámek. Vznikla tak stavba uzavřeného půdorysu s pravoúhlým nádvořím vyzdobeným arkádami. Dnešní podobu dala zámku honosná přestavba v barokním stylu za hrabat Paarů ve 20. letech 18. století. Podoba zámku Charakterizuje ji podstřešní patro, portál a kamenný most s barokní výzdobou doplněnou velkými okrasnými vázami s klasicistním dekorem. V předzámčí byly postaveny hospodářské budovy. Interiér zámku, podobně jako sallu terrenu, zdobily ornamentální malby čínských vzorů s pozlacenými výplněmi a štukami. Výzdobu zámecké kaple provedli Fr. H. Füger, J. P. Brandl a V. V. Reiner, malby ve dvou freskových místnostech H. M. Quell. Hlavní postavy triptychu s mytologickým námětem Neptunových námluv od A. J. Prennera představují členové rodiny Paarů. V téže době vznikl kolem zámku francouzský park se 4 rybníky. Z jeho původně bohaté výzdoby zbylo dnes jen torzo sfing a socha Atlase. Koncem 18. stol. proběhly v zámku další interiérové úpravy. Posledním majitelem Budišova byl JUDr. Richard Baratta-Dragono, jenž na zámku sídlil do roku 1945. Krátký čas zde sídlila škola, později byly zámecké prostory využívány jako byty a sklad textilu. V roce 1972 objekt převzalo do správy Moravské zemské muzeum, které zde zřídilo depozitáře přírodovědných oddělení. Kromě sbírek botanických a antropologických je tu uložena i velká část sbírkového fondu zoologického oddělení. Od roku 1991 je zpřístupněna část depozitáře zoologických sbírek. Zámek Budišov spravuje Moravské zemské muzeum. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete tvrz Pyšel nebo zatopený Kojatínský lom. Vydat se můžete také na renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, zříceninu hradu Holoubek, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu hradu Lamberk nebo navštívit zříceninu Sedleckého hradu. Ubytovat se můžete v Náměšti nad Oslavou.

Stálá expozice:Hamousův statek čp. 22, zv. rychta - stavení se stále zařizuje a exponáty se doplňují - sbírka z okresu Rakovník, Kladno a Beroun.

Pozdně renesanční zámek Tatenice můžeme vidět přímo ve stejnojmenné obci nedaleko kostela sv. Jana Křtitele na Pardubicku.      Historie zámku                     V minulosti důležitá ves Tatenice, ležící na významné obchodní stezce vedoucí z Moravy do Čech, byla ve 2. polovině 13. století rozdělena mezi zboží kláštera Koruna Mariina u Krasíkova a panství hradu Hoštejn. Právě v této části vsi byla postavena tvrz, doložená od roku 1287, kdy Tatenice drželi Šternberkové. Rodu náležela tvrz až do roku 1418. Z původní tvrze zřejmě pochází sklepy pod dnešním východním křídlem tatenického zámku a část obvodových zdí. V následujících letech se na panství vystřídala řada majitelů, až jej v roce 1600 koupil majitel moravskotřebovského panství Ladislav Velen ze Žerotína. Ten nechal roku 1606 přestavět tvrz na jednopatrový pozdně renesanční lovecký zámek. Na přestavbě se zřejmě podílela stavební huť vlašského stavitele Jana Mottaly de Bonnamone působící v té době i na moravskotřebovském zámku. Podoba zámku Tatenický zámek byl pojat jako čtyřkřídlá stavba uzavírající nevelké nádvoří, přičemž část původní tvrze byla zahrnuta do novostavby. Vstupní severní křídlo bylo ozdobeno renesančním portálem. Zdejší štuková výzdoba představuje jeden z vrcholů moravského renesančního štukatérského umění. Nejimpozantnější je výzdoba hlavního sálu, jehož nádheru předčí pouze císařský sál Bučovického zámku. Italská renesance měla na Ladislava zřejmě velký vliv, což se projevilo na mnoha jeho stavbách na Moravě. Pro účast na protihabsburském povstání musel Ladislav Velen uprchnout ze země a jeho majetky byly zkonfiskovány a prodány Lichtenštejnům. Úpadek zámku Zámek a statek Tatenice byl poté připojen k zábřežskému panství Lichtenštejnů. Ti však neměli zájem o pobyt na renesančním venkovském sídle, a tak se zámek změnil jen v sídlo správy dvora, byty úředníků a část byla využívána k hospodářským účelům. V roce 1787 za Aloise Josefa Lichtenštejna byl tatenický statek rozparcelován a prodán. Vedlejší budovy byly strženy a zámek přeměněn na venkovské obydlí statkáře. Rekonstrukce a dnešní využití Úpadek objektu pokračoval dále, v roce 1945 už byla celá budova ve velmi špatném stavu a sloužila hospodářským účelům, část také jako hostinec. Po válce byl objekt využíván účelově, nadále chátral a uvažovalo se i o jeho demolici. V roce 1972 se začalo s rekonstrukcí celého objektu a práce byly dokončeny roku 1985. Dnes slouží prostory zámku obci Tatenice (kanceláře, obřadní síň, knihovna). Ke kulturním a společenským akcím je využíván společenský sál a salonek. V části východního křídla je umístněna restaurace. Tipy na výlet Podívat se můžete na rozhlednu Lázek u Lanškrouna, renesančně barokní zámek Lanškroun nebo městské muzeum v  Lanškrouně. U Rudoltic najdete Nový zámek, kostel sv. Jana Křtitele pak v Damníkově. Ubytovat se můžete v Lanškrouně.

Zřícenina hradu Brumov se nachází severně od města Bylnice, ve Zlínském kraji na samé hranici se Slovenskem. Historie hradu Byl postaven v polovině 13. století v raně gotickém slohu. Hrad tak patřil k nejstarším na Moravě. Nechal jej vybudovat olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, jako zeměpanský opěrný bod proti uherské hranici. Z Uher v té době hrozilo nebezpečí v podobě nájezdů divokých Kumánů. Až do poloviny 14. století je hrad, který byl střediskem panství i tzv. luckého provincie, královským majetkem a sídlem purkrabích. Poté byl zřejmě dán do zástavy a často střídal majitele. Za husitských válek hrad několikrát neúspěšně obléhalo Zikmundovo vojsko, po roce 1450 se ho však zmocnil Matyáš Korvín. Ten jej dal do zástavy v roce 1480 Podmanínům. Za jejich držení bylo zdokonaleno opevnění a opevnilo se podhradí. Hrad tak získal podobu strohé pevnosti. Renesanční přestavba Za Meziříčských z Lomnice proběhla renesanční přestavba, která kladla důraz na pohodlné bydlení. Na podzim 1621 se vzbouřili zdejší poddaní proti utiskování vrchnosti a spolu s uherskými vojsky Bethlena Gábora hrad dobyli a vyplenili. V držení se poté rychle střídalo mnoho majitelů, zejména uherských rodin. Brumov ale postupně pustl a i když ještě v průběhu 18. století plnil strážní funkci, byl po požáru v roce 1760 jen provizorně opraven a brzy opuštěn definitivně. Po opuštění Brumova dali tehdejší majitelé panství vybudovat v městečku nový úřednický dům, označovaný i jako zámek. Rekonstrukční práce pak začaly přibližně od roku 1970 a pokračovaly do konce století. V roce 2000 mohly být zříceniny hradu zpřístupněny veřejnosti. Podoba hradu Z hradního areálu, který byl rozdělen na severní předhradí a vlastní hrad, se zachovaly části hradeb se dvěma hranolovými věžemi, z nichž jedna je upravena jako vyhlídka, nádvoří, obvodové zdivo budov, přízemní a sklepní místnosti. V těchto prostorách je nyní umístěna stálá expozice o historii hradu. V chodbách jsou repliky zbraní středověkých obránců hradu, prapory se znaky šlechticů, kteří hrad drželi a řada dalších zajímavostí. V současné době se zde provádí také rozsáhlý archeologický průzkum. V roce 2001 byl Brumov vyhlášen za strážní a hraniční bod Valašského království a v letních měsících se zde pořádá řada kulturních akcí. Tipy na výlet V Brumově-Bylnicích najdete také městské muzeum nebo židovský hřbitov. V nedalekých Valašských Klobúkách je k vidění také městské muzeum. Památník místním obětem 2. světové války, Ploština, stojí nedaleko odsud. Podívat se můžete i na barokní zámek Vizovice. Ubytování najdete ve Zlíně.