Židovský hřbitov bývalé obce Pořejov se nachází zhruba necelých 500 m od obce Žebráky ves směru na Dlouhý Újezd v lesním podrostu. Hřbitov kdysi patřil k dnes již zaniklé obci Pořejov (založené kolem roku 1275) a spolu s nedalekými zbytkami kostelíka sv. Anny jsou jedinou přípomínkou této obce. Hřbitov má rozměry cca 40 x 20 m a je obehnán nízkou rozpadající se zídkou. Je založení je datováno do poloviny 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1755. Podle záznamů zde bylo pohřbeno okolo 300 zemřelých. V současné době se zde nalézá přibližně 40 náhrobků. Ve vsi Pořejov se nacházela synagoga. Vznikla v roce 1765 na místě dosavadní modlitebny a to přestavbou rohové části původního zámku. Synagoga nebyla nikterak velká, patrová stavba měla rozměry cca 9,5 x 6,5 m, 80 cm silné kamenné zdi, zaklenuta neckovou klenbou, osvětlená 7 vysokými okny. Uprostřed pak stála osmiboká, zřejmě kamenná, bima, z níž bylo o šábesu čteno z tóry. Pro ženy byla určená samostatná, vestavěná galerie ze dřeva o šířce 1,7 m se samotným vstupem. Kromě světnice pro školní vyučování, bytu a kanceláře rabína tu byla pravděpodobně i rituální lázeň – mikve, nebo pekárna maseců (chléb pro svátek pesach). V roce 1904 synagogu poškodil požár. V roce 1919 budovu židovská obec prodala do soukromých rukou za symbolických 700 Kč. Silně poničena byla na konci války při střetu jednotek americké armády a německých SS. Po válce pak byla zbořena a její veškeré zbytky zmizely se zánikem obce.

Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je velmi starý. Tradice klade jeho založení dokonce do doby prvního židovského osídlení. Tedy ještě před rok 1430. Podle jiných interpretací se tak stalo až později v 15. století či dokonce ve století 16. Jisté je, že byl několikrát rozšiřován a první rozšíření je doložené v roce 1667. Po něm následovali určitě ještě čtyři další, poslední v roce 1838. Tehdy dosáhl hřbitov své dnešní velikosti, tedy téměř 4 000 m2.  Ne této ploše si můžeme prohlédnout v 21 nestejně dlouhých řadách 1077 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1647. Starší náhrobní kameny jsou však již zcela zvětralé a tudíž nečitelné. V mezerách jednotlivých řad se nacházely dnes již zničené náhrobky, jejichž počet lze odhadovat na několik set. Poslední pohřeb se zde konal v květnu 1940. Náhrobky jsou typickou ukázkou židovského pohřebiště. Ty starší jsou z pískovce, mladší z mramoru. Završení stél je špičaté, obloukové, různě zvlněné i asymetrické. Nápisy jsou hebrejské, německé, české a také kombinované. Jsou doplněny bohatou symbolikou. K vidění jsou tak například žehnající ruce, rostlinné ornamenty či symboly znázorňující jména zemřelých. Výjimečná je jistě ornamentálně zdobená tumba z roku 1844 a velká hrobka z poloviny 19. století. Na hřbitově jsou také dvě budovy. Domek správce hřbitova a márnice. postavena byla roku 1838 a je na nepamětní deska obětem nacismu. Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je u nás jeden z větších a je také jedním z nejstarších a nejzachovalejších.

Malé Potštátské skalní město můžeme spatřit podél silnice č. 440 vedoucí z Potštátu do Hranice na Moravě. Skalní město tvoří uskupení několika výrazných skalisek v údolí říčky Veličky, tvořené odolnými usazeninami z doby karbonu. Skály mají název jako Čertovo kopyto, Skřítovky skály, Kámen vdavekchtivých dívek, Nebesa či Kosí údolí. Místo je oblíbené také horolezci. I když se svým rozsahem nemůžou rovnat známým skalním městům, přesto stojí za návštěvu. Pro jejich návštěvu je nejlepší v době vegetačního klidu, jinak pohled na skály většinou zakrývají listnaté stromy. Údolím vede naučná stezka a na několika místech jsou informační panely.

Unikátní rozhledna stojí v Útvině, v obci okresu Karlovy Vary. Je unikátní jak svým originálním architektonickým řešením, tak také tím, že je postavena soukromou osobou.  Na svém pozemku ji v roce 2003 postavil pro svou přítelkyni pan Václav Krysl. Její stavbu projektoval sám a se stavebními pracemi mu pomáhali přátelé. Rozhledna, která dostala jméno „Třasák“ vyrůstá z kamenného podstavce do výšky 12,5 metru. Stavebním materiálem bylo impregnované smrkové dřevo. Rozhledna čítá celkem tři vyhlídkové ochozy, na nejvyšší, jež je krytý, vede 39 schodů. Po jejich zdolání se můžete kochat výhledy na Plzeňsko, Rakovnicko a Krušné hory.