Jinak také zvaný Horní Hrad stojí na skalnatém ostrohu nad soutokem dvou potoků nedaleko obce Krásný Les. Turista se k němu dostane bude-li následovat přibližně 4 km dlouhé turistické značení ze Stráže nad Ohří. Cesta vede zčásti po hřebeni a nabízí krásné výhledy. O zpustlý objekt (původně hrad, později přestavěný na zámek) se od roku 2001 stará soukromý majitel, který jej postupně za pomoci dobrovolníků opravuje. Horní Hrad je přístupný v návštěvních hodinách. Historie hradu Hrad pravděpodobně založil český král Václav II. koncem 13. století. V letech 1320–1497 byl českými králi udělován v léno různým šlechtickým držitelům. V době zrušení manství byli jeho uživateli Satanéřové z Drahovic. V letech 1528–1847 jej vlastnili Šlikové, jimž byl zkonfiskován a zpět jej na téměř jedno století získali až v roce 1574. V roce 1663 jej, obnovený po požáru, od Šliků koupil sasko-lauenburský kníže Julius Jindřich a připojil jej k panství Ostrov nad Ohří. Od roku 1811 byl Hauenštejn opět osamostatněn a spravován královskou komorou až do roku 1839, kdy jej koupila hraběnka Gabriela Buquoyová. Ona a její nástupce Ferdinand hrad s renesančním palácem v předhradí, postaveným již za Šliků, radikálně přestavěli na pseudogotický zámek. Buquoyové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován. Nový majitel, Československý stát, jej předal do užívání státní správě. Byla zde zřízena ubytovna pro dělníky jáchymovských dolů a posléze dětský domov. Po jeho přestěhování v 60. letech zámek začal chátrat, v 80. letech se dokonce uvažovalo o jeho demolici. Jeho záchrana přišla až v roce 2001. Podoba hradu Původní nevelký hrad byl dvojdílný. Jádru vévodila samostatně stojící věž - bergfrit. Po ostatní zástavbě se nám nedochovaly stopy. V místech, kde dnes stojí pseudogotická kaplička, se dá předpokládat předsunuté opevnění, neboť z tohoto vyvýšeného místa byl hrad velmi zranitelný. Za Šliků byl v předhradí vystavěn renesanční palác, pivovar a sladovna. Výše zmíněné pseudogotické úpravy a přestavby hradu na zámek probíhaly ve dvou etapách v letech 1840–1850 a 1878–1882. Dnes je objekt nově zastřešen a probíhají jeho opravy. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu loveckého zámečku Mořičov nebo zříceninu hradu Himlštejn. Nedaleko Ostrova najdete památnou břízu. Navštívit můžete i zříceninu hradu Šumburk nebo Perštejn. Ubytování najdete v Klášterci nad Ohří. M.K.

Opevnění města bylo založeno v letech 1310-1350. Tvořila jej kamenná hradba silná zhruba metr a vysoká čtyři metry o celkové délce přibližně 1,5 km. Před hradbou se pak nacházel příkop čtyři metry hluboký a 12 m široký, který v pozdější době zcela zanikl. Součástí hradby byly čtyři bašty a dvě brány. Kolem roku 1472 došlo k zesílení obranného systému výstavbou parkánové hradby s baštami  mezi již existující hradbou a příkopem. I přesto hradby za třicetileté války podlehly útokům a byly pobořeny Švédy. V průběhu 18 a 19. století s rozvojem města zanikla téměř veškerá západní a severní část hradeb, stejně tak obě brány a drtivá většina bašt. Do dnešní doby se zachoval jižní a jihozápadní část úseku (převážně parkánová hradba s dochovanou baštou) a pak východní část při rozsáhlém parku (hlavní hradba s dochovanou baštou zvanou Štáflova).

Památník písemnictví na Moravě sídlí v prostorách benediktinského kláštera v Rajhradu. Otevřen byl v roce 2005. V památníku lze navštívit stálou expozici, která ukazuje nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století. K vidění jsou dále občasné výstavy a lze si prohlídnout interiér restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Fond knihovny obsahuje celkem 65000 svazků. Badatelům byla zpřístupněna historická knihovna, Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad a Knihovna Muzea Brněnska, které spravuje Památník písemnictví na Moravě.Památník písemnictví na Moravě patří pod Muzeum Brněnska, které dále spravuje muzeum ve Šlapanicích, Mohylu míru, Podhorácké muzeum v Předklášteří a muzeum v Ivančicích. Stálá expozice Historické klášterní prostory, kostel, křížová chodba Expozice "Písemnictví na Moravě" klášterní knihovna

Zdymadlo Štvanice slouží ke splavnění Vltavy v tomto úseku jejího toku. Současnou podobu nabylo v letech 1907 – 1912 a rekonstrukcemi ve čtyřicátých a osmdesátých letech 20. století. Tvoří ho plavební komory Štvanice, Helmovský jez a pohyblivý jez nad komorami a plavební kanály.