Nedaleko silnice spojující Svor s Jiřetínem pod Jedlovou, na jihozápadním úpatí Pěnkavčího vrchu se nachází skalní útvar s názvem Pětikostelní kámen, z jehož partie je krásný výhled západním směrem na Jedlovou, Tolštejn a další místa.

Docházíme k parku Klamovka, tady kdysi býval stejnojmenná usedlost se zahradou. Koupili ji a zvelebili na sklonku 50. let 18. století šlechtická rodina Clam-Gallasů. Vznikl tady pěkný romantický park s četnými stavbičkami, který se zveřejněním přiblížil parku městskému. Leží ve výšce 230-250 m.n.m. na výměře 5,2 ha. Letovisko které mělo rokokovou podobu rozšířil hrabě v roce 1787 o vinici. K romantickým stavbám patřil pavilon kombinovaný se skleníkem, který si podržel rokokovou podobu do dnešní doby. Dále je tu chrámek noci s grottou. Drobná kaplička má v kupoli zasazena barevná sklíčka, jimiž venku prosvítá světlo a vzbuzuje tím iluzi hvězdné oblohy. Generál Edward Clam-Gallas tu nechal postavit kamený pomníček svému vojenskému koni Kassilovi. Byla to z kamene vytesaná nádoba na vysokém soklu, na něm byl v reliéfu portrét nebožtíka a jeho postroj. Další pomníček v podobě kapličky s reliéfem ptáčka dala postavit v září 1798 kněžna Kristina Colloredo-Mansfeldová na hrobečku svého miláčka z tropických krajin. Byl to vzácný ptáček z čeledi rajek přivezený z Brazílie. Exotický ptáček však dokázal vzdorovat drsnému středoevropskému počasí jen krátce. Zato jeho pomníček zde vydržel až do roku 1929, kdy podlehl krumpáčům stavebních dělníků. Další typické stavby jako divadélko, lázně a klece pro divokou zvěř se také nedochovaly. Poté co byla zahrada otevřena veřejnosti stala se oblíbeným výletním místem Pražanů a oblíbeným místem byla také výletní restaurace. Její obliba byla taková, že tehdejšímu majiteli Klamovky, košířskému starostovi Matěji Hlaváčkovi se zprvu vyplatilo vést  na vlastní náklady od Anděla na Klamovku tramvaj. Posléze však Hlaváček upadl do dluhů a spáchal sebevraždu. Tramvaj odkoupila od dědiců společnost Elektrické podniky hl. m. Prahy dnes DP Praha a připojila ji ke své síti. Konečný vzhled dostala Klamovka ve 30. letech 20. Století, kdy restaurační budovu v parku zakoupila TJ Sokol, která ji přestavěla na sokolovnu. Dnes po rekonstrukci v 90. letech zde dnes sídlí DDM hl. m. Prahy, Klub Klamovka.

Jedna z nejznámějších a nejnavštěvovanějších přírodních lokalit na jihu Čech. Stěna je tvořena dvojslídnou žulou, rozpukanou do kvádrů bizarních tvarů. Mrazovým zvětráváním a samovolným rozpadem žuly hlavně v době ledových a poledových se některé kvádry uvolnily a sesypaly, tím vznikla rozsáhlá suťoviska. Pod Čertovou stěnou v divokém řečišti Vltavy leží mohutné balvany. Toto místo se nazývá Čertovy proudy a v minulosti bylo ještě více nezkrotnější a divočejší. To se změnilo v roce 1959 po výstavbě tunelu mezi nádržemi Lipno I. a Lipno II. kudy teď odtéká větší množství vody. Podle staré legendy přišel pan Vok z Rožmberka při brodění Vltavy málem o život. V posledním okamžiku však jeho kůň našel pevnou půdu pod nohama. Poblíž toho místa pak nechal Vok vystavět z vděčnosti klášter, dnes Vyšší Brod. Takové počínání se však nelíbilo pekelníkům a vymysleli ďábelský plán, že nad klášterem vybudují hráz, která zadrží vltavskou vodu, a až bude jezero plné, vypustí ji na rozestavěný klášter. Pekelník, který byl tímto úkolem pověřen, však nestihl za jednu noc stavbu dokončit a hráz se s ranním kuropěním rozpadla a zůstaly z ní jen mohutné balvany. 

Přibližně 4 km západně od Dvora Králové nad Labem se nachází krásná přírodní památka geologického charakteru - Čertovy hrady. Na ploše 1,89 ha jsou chráněny svrchnokřídové pískovcové skalní útvary, skalní výchozy a rozsáhlé balvanové moře se smíšeným porostem a ojedinělými starými buky. K památce vede turistická značená cesta z Dvora Králové nad Labem.