Při jihovýchodním nároží Masarykova náměstí se nachází bývalý minoritský klášter. O jeho založení se postarali kolem roku 1250 Švamberkové. Objekt byl několikrát poškozen požárem. Dnes se bývalý klášter skládá ze čtyřkřídlého konventu seskupeného kolem rajského dvora a křížovou chodbou. Najdeme zde i dva gotické portály. Při stavebním průzkumu byly objeveny také mohutné stěny ambitů, kdysi dosahující značné výšky. Při bývalém konventu se nacházejí zbytky kostela sv. Máří Magdalény, založeného současně s klášterem v polovině 13. století. Později byl barokně upraven a dostavěna věž v druhé polovině 18. století. V roce 1785 byl společně s klášterem zrušen a přešel do majetku obce. V roce 1791 vyhořel úderem blesku. Následně podlehl částečně zubu času a částečně zbořen lidskou rukou. Do dnešní doby se zachovalo obvodové zdivo velké části lodi a půlkruhový presbytář. V bývalém konventu se nachází veřejnosti přístupné muzeum, součástí prohlídky je i areál bývalého kostela. Částečně jsou tyto zbytky viditelné z ulice Pivovarská.

Turistické informační centrum ve Valticích poskytuje informace a služby turistům i občanům města.Otevírací doba:duben- září: Po-Ne 9-17 hod. říjen – březen: Po-Pá 7-15.30 hod.  Telč Důvodem proč se Telč stala součástí Světového kulturního dědictví UNESCO je její historické jádro, které představuje dobře zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek, který dokumentuje vyspělou renesanční stavební a uměleckou kulturu druhé poloviny 16. století. Reprezentační zámecké sídlo i ojedinělý soubor měšťanských domů na náměstí jsou hlavním lákadlem pro tisíce turistů, kteří každoročně do „Moravských Benátek“ jak se městečku v jihozápadním cípu Moravy přezdívá, přijíždějí. Šestitisícová Telč vyrostla pravděpodobně v pol. 13. století. Datum založení města je neznámé ... více o Telči najdezte zde

V obci Křinec, u zdejšího volně přístupného zámeckého parku, stojí původně barokní zámek, který nechal postavit v letech 1649 - 1659 Pavel z Morzina, první hrabě tohoto rodu. Stavitelem objektu byl Carlo Lurago. Později byl zámek spolu s parkem zmodernizován a přestavěn bankéřem Bethmannem, který nechal k budově také dostavět další boční křídla. Za zámkem se rozkládá hospodářský areál, který zde stával už za doby před třicetiletou válkou. V hospodářské části objektu sídlí dnes akciová společnost zabývající se zemědělstvím. Zámecký objekt však není veřejnosti zcela volně přístupný, slouží jako depozitář Národního Muzea. Novinkou však je, že Křinecký zámek je od 19. července 2009 částečně zpřístupněn veřejnosti, kdy každý pátek, sobotu a neděli do 4. října je zde možné vidět zajímavou výstavu secesních cyklistických plakátů. Nedaleko od Křince najdete také židovský hřbitov. Ubytovat se můžete v Rožďalovicích, kde také naleznete barokní zámek. Za návštěvu stojí i samotné město Rožďalovice.

Barokní zámek stojí při břehu řeky Opavice v těsném sousedství polských hranic. Blízkost řeky svědčí o tom, že se původně jednalo o klasickou vodní tvrz, která byla postavena po roce 1377. Vodní tvrz Poprvé je písemně doložena roku 1410. Tvrz stála při cestě z Krnova do Zlatých Hor a její význam postupně stoupal. O vzhledu tvrze se nedochovaly prakticky žádné záznamy, tvrz byla snad obehnaná vodním příkopem a měla vjezd s padacím mostem ve východním křídle. O majetkových poměrech je známo více, tvrz byla spojena s rytíři z Vladěnína, což byla pobočná větev rodu Fulštejnů. Ti jí vlastnili do druhé poloviny 16.stol. Od roku 1578 se stává majitelem panství Václav Haugvic, který se oženil s Kateřinou Kravařskou ze Šlev, která získala zámek při vyrovnání. Renesanční sídlo V té době byla tvrz přestavěna. Ovšem neví se jestli přestavba proběhla již za rytířů z Vladěnína nebo už za Haugvic. Každopádně tvrz dostala podobu renesančního zámku. Ten byl sice čtyřkřídlý, neměl však uzavřený půdorys. Jižní křídlo bylo kratší a v proluce mezi jižním a východním křídlem byla nejspíše brána. V té době měl zámek pravděpodobně více než jednu věž. Z tehdejší podoby se zachovala původní dispozice s obrannou věží a zejména sklepními klenbami. Ve fragmentech zůstala rovněž zachována sgrafitová omítka na věži. Figurální sgrafita jsou podnes viditelná v arkádové chodbě II. poschodí severního zámeckého křídla. Haugvicové zámek vlastnili do poloviny 17. století. Zámek měl podobný osud jako většina šlechtických sídel v okolí a během třicetileté války byl značně poškozen. A tak osmnáctiletý zadlužený další vlastník Ladislav Alois Haugvic roku 1658 odprodal Linhartovy Karlu Maxmiliánu Sedlnickému. Za Sedlnických byl zámek barokně upraven, v severovýchodním nároží budovy byla zřízena kaple a vzhled zámku z doby Sedlnických se dochoval prakticky do dnešní podoby. U zámku byl v té době založen okrasný sad ve francouzském stylu. V 19. století pak byl přeměněn na přírodně krajinářský park. Sedlničtí vlastnili zámek až do druhé poloviny 19. století, kdy sňatkem s dcerou posledního majitele z rodu Sedlnických Karolínou, přešel majetek po její smrti do rukou rodu Oppersdorfů. V roce 1892 se majitelem stává krnovský obchodník ze suknem Eduard Wenzelides a Linhartovy tak přestavájí být šlechtickým sídlem. I za dalších majitelů byly prováděny drobné úpravy, ty už ovšem neměly vliv na celkový vzhled zámku. Pestrá současnost Roku 1943 byla v zámku umístěna německá vojenská nemocnice. Brzy zde vypukl požár. Shořela střecha. V roce 1945 se stal majetkem státu. V roce 1966 se majitelem zámku stalo Zdravotnické zásobování. Roku 2001 se stal zámek majetkem obce Albrechtice a postupně je opravován. V současnosti žije zámek neobyčejně pestrým kulturním životem, každoročně jsou pipravovány nové expozice, konají se noční prohlídky, jarmarky atd. Tipy na výlet Navštívit můžete Muzeum v Bohušově, zámek Slezské Rudoltice, zámek Dívčí Hrad, zříceninu hradu Fulštejn, Liptaňský bludný balvan nebo se rozhlédnout z rozhledny Strážnice u Liptaně. V Krnově je k vidění kostel sv. Martina, kostel sv. Ducha, klášter Minoritů s kostelem Narození Panny Marie, městské muzeum, rozhledna Civilín nebo rozhledna Ježník. Ubytování najdete v Krnově.