Z prostor bývalého přednáškového sálu v pražské Jungmannově ulici bylo vystavěno Divadlo Kalich. Řešení interiéru působí střízlivým, avšak slavnostním dojmem. Divadlo bylo pro veřejnost slavnostně otevřeno 1.11.1999.

Jihovýchodně od města se na řece Labi nachází vodní jez se zdymadlem a vodní elektrárnou. Stavba byla vystavěna v letech 1915-1922. Jez má tři pole široká 22 m, hrazená zdvižnými stavidly a plavební komorou velkou 85x12 metrů. Vodní elektrárna stojí na pravém břehu, má pět turbín a ještě v roce 1951 dokázala pokrýt spotřebu celého města.

V historickém centru Prahy najdeme hned několik přístavů pro výletní lodě, malé loďky i velké parníky. Jedním z takových kotvišť je pravobřežní přístav u Čechova mostu.Čechův most se nachází mezi levobřežním nábřežím Edvarda Beneše a pravobřežním Dvořákovým nábřežím, jichž je spojnicí. Počítáno po proudu, je desátým pražským mostem. Zajímavostí je, že byť se jedná o nejkratší pražský most, představuje jedinou takto velkou secesní mostní konstrukci u nás. Tento fakt řadí most mezi chráněné technické památky. Postaven byl v letech 1905 – 1908 a dodnes uchvacuje svou secesní uměleckou výzdobou. Právě z Dvořákova nábřeží od Čechova mostu vyplouvají výletní lodě společnosti Prague Boats a restaurační lodě Natal&Porto na různé okružní plavby Prahou. Návštěvník zde najde typická přístavní mola, plující infostánky a dokonce i malé palmy, které navozují romantickou atmosféru Středomoří. Pokud se sem někdy vypravíte, zažijete zde vskutku čilý výletní ruch.

Raně barokní zámek stojící na návrší nad řekou Kněžnou se nachází v stejnojmenném okresním městě Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné, má přibližně 11 823 obyvatel. Nedaleko gotického hradu, který zde stával již od konce 13. stol., dal postavit Fr. Karel I. Kolowrat v letech 1676 - 1690 raně barokní patrový zámek. Autor projektu navázal ještě na renesanční stavby, významně však uplatnil prvky barokní zámecké architektury. Rychnovský zámek byl postaven jako barokní jednopatrová čtyř křídlová budova se čtvercovým arkádovým nádvořím. V letech 1713-27 provedli Kolowratové rozsáhlou přestavbu a rozšíření zámku podle návrhu vynikajícího barokního architekta Giovanniho Santiniho. Budova získala nové průčelí a mansardovou střechu s polopatrovými vikýři, postranní křídla byla zakončena hranolovitými věžemi, areál byl rozšířen také o hospodářské a správní budovy, konírnu a jízdárnu, která je vyzdobena freskami významného slezského malíře J. V. Neunhertze. Kolowratové na rychnovském zámku zřídili také rozsáhlou a velmi cennou sbírku obrazů a knihovnu se vzácnými rukopisy a prvotisky. Barokně byly upraveny i sousedící kostel Nejsvětější Trojice, který se propojil se zámkem přízemní krytou chodbou s kaplí. V návaznosti na kostel byla vystavěna i budova piaristické koleje. Po požáru kostela v roce 1798 byl poškozený chrám novogoticky obnoven v letech 1838 - 1843 za Fr. Antonína Lib. z Kolowrat, spoluzakladatele Národního muzea, jemuž odkázal svoji bohatou knihovnu s 35000 svazky. V roce 1948 byl zámek zestátněn, v roce 1990 byl však restituován rodině Kolowratů.V zámeckých interiérech, zařízených dobovým nábytkem se nachází významná obrazová galerie Kolovratů. Tematicky převládá podobizna a lovecké zátiší. Vývoj šlechtického portrétu zde můžeme sledovat od počátku 16. až do poloviny 19. stol. Vybavení pokojů doplňují soubory porcelánu, skla, keramiky, zbraní, tapisérie a lustry. Instalaci vhodně  doplňuje zdejší sbírka Orlické galerie, která obsahuje díla významných českých malířů 19. a 20. stol. Na rychnovském zámku je také jedinečná ornitologická sbírka Okresního muzea Orlických hor a sochařská sbírka Karla Hladíka. V blízkosti kostela Nejvyšší Trojice stojí zvonice (dokončena v roce 1604), do níž byl v roce 1602 zavěšen 3. největší zvon v Čechách, Kryštof, vážící kolem 7 tun. Zvon je dílem zvonařského mistra Jana Benešovského z Moravské Třebové. U zvonice je Slavín s bystami osobností Rychnova nad Kněžkou. Na zámku se také každoročně koná divadelní a hudební festival Poláčkovo léto.