Krušnohorská rozhledna na Plešivci (1028 m) u Abertam, je jedním z vrcholů pomyslného trojúhelníku tří vyhlídkových staveb, které lze navštívit během jednoho výletu. Zbylé vrcholy jsou na Tisovském a Blatenském vrchu. Ta na Plešivci je nejstarší. U jejího zrodu stál Spolek přátel přírody z Abertam založený již v roce 1889. Spolek si stavbu rozhledny a přilehlé horské chaty vytkl jako jeden ze svých cílů. Cílevědomě začali shánět na stavbu peníze. Pořádali veřejné sbírky, při kterých mohli lidé v hostincích přispívat do zvláštních plechových pokladniček, pořádali divadelní a hudební vystoupení. Po 5 letech usilovného střádání se mohli pustit do realizace stavby. Nejdříve zakoupili pozemek na Plešivci, stál 340 zlatých. Na podzim 1894 byl veškerý materiál pro stavbu již v Abertamech, odtud se v zimě dopravoval na vrchol saněmi taženými voly. Základní kámen byl položen 14. dubna 1895 a jáchymovská firma Kutschka & Glaser zahájila stavbu. Již o čtyři měsíce později ji předala do užívání. Dominantou vrcholu Plešivce se tak stala 16 m vysoká věž ze žulových kamenů a prozatím malá zděná chatka. Vrchol Plešivce pak několikrát obestřel čilý stavební ruch. Nejprve byl v roce 1908 k rozhledně přistavěn horský hotel a v letech 1926 a 1939 došlo k dalším úpravám. Na Plešivci tak vyrostl rozsáhlý horský hotel, v jehož komplexu se věž rozhledny už téměř ztrácí. V letech 1992 - 94 prošel celý areál rozsáhlou rekonstrukcí, před objektem bylo vybudováno velké parkoviště. Věž si svůj vzhled uchovala až do roku 2001. Tehdy byla nejvyšší dřevěná část snesena, protože by neunesla zařízení k rozšiřování signálu pro mobilní telefony. Na jejím místě byla zbudována zděná krytá vyhlídka s vnějším ochozem s ocelovým zábradlím. Nad tím vším se ještě klene nová nástavba s anténami. Po vystoupání 66 schodů se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled, který zahrnuje Krušné hory s Klínovcem, Slavkovský les či Doupovské hory. Rozhledna s hotelem neotevřena celoročně.

Zříceniny goticko-renesančního hradu Šelmberk jsou výraznou siluetou návrší nad údolím Blanice severně od Mladé Vožice.   Historie hradu Šelmberk byl založen zřejmě na začátku 14. století rodem Buziců, kteří se pak podle postaveného hradu zvali ze Šelmberka. Poprvé je hrad doložen r. 1318 jako majetek Přibyslava z Křimína z rodu Buziců. Jeho následovníci zde sídlili až do devadesátých let 14. století, kdy hrad přešel na Aleše z Rýzmburka. Vzhledem ke skutečnosti, že se majitelé hradu v 15. věku často střídali, je pravděpodobné, že se Šelmberka dotkly bouřlivé události husitských válek. V první polovině 16. století proběhla renesanční přestavba. Stalo se tak za Václava Předbora z Radešína.  Ve druhé polovině 16. století, za Michala Španovského z Lisova, byl hrad spojen s mladovožickým panstvím a novým správním centrem se stal zámek v Mladé Vožici. Šelmberk tak ztratil svou rezidenční funkci a již na počátku 17. století bylo jeho jádro zříceninou. Od r. 1678 náležel pustý hrad Kuenburgům. Leopold Kuenburg nechal ve dvacátých letech 19. století velkou věž opravit a upravit ji na rozhlednu s pseudogotickým cimbuřím a v okolí zříceniny zřídit anglický park. R. 1940 se zřícenina Šelmberka stala majetkem města Mladé Vožice, jemuž náleží dodnes. Podoba hradu Šelmberk, hrad bergfritového typu, byl nepochybně vybaven předhradím, jehož podobu však neznáme.  Jádro se rozpadalo do dvou výškových úrovní. Horní tvořil skalní hřeben, na němž v čele stojí okrouhlý bergfrit obíhaný původně kličkou obvodové hradby. Za ním prakticky celou plochu hřebene zaujímá komplikovaný palác ve tvaru písmene L, který si doposud uchoval některé valeně klenuté místnosti v nejspodnější úrovni. Trojúhelné, níže položené nádvoří se studnou bylo k hřebeni přihrazeno z boku a přímo z něho se vcházelo i do části palácových sklepů. V 1. pol. 16. stol. nahradila pozdně gotický palác prostorná renesanční budova. Hrad dnes Dnes tvoří dominantu hradu 26 m vysoká hlavní věž, která byla opravena a z níž se návštěvníkovi nabízí daleký výhled do okolí. Poměrně výrazné jsou zříceniny renesančního traktu a obvodové hradby s pilíři na východě, zatímco ze starého paláce se dochovaly pouze základy se sklepeními. Předhradí zaniklo úplně. Přístup k hradu je možný polní cestou spojující silnice Mladá Vožice - Votice a Mladá Vožice - Načeradec (obojí asi 3 km za Mladou Vožicí). Z Mladé Vožice vede k hradu také červeně značená turistická cesta (asi 3 km). V nedaleké Mladé Vožici můžete navštívit barokní zámek.

Kaple se nachází kousek pod vrcholem Stožecké skály asi 1,5 km severně od obce Stožec. Ze Stožce sem vede značená cesta. V roce 1791 zde postavil Jakub Klauser kapličku jako dík za svoje uzdravení. V roce 1804 byla kaple městem Volary přestavěna a v 60. letech 19. století doplněna dřevořezbami. Po druhé světové válce začala kaple chátrat a byla úmyslně ničena. V roce 1985 byla postavena přesná kopie kaple z bavorského města Philippsreutu. V roce 1990 byla znovuvysvěcena českobudějovickým biskupem Miloslavem Vlkem.Kousek od Stožecké kaple lze vylézt na vrchol Stožecké skály, odkud je dobrý výhled do okolí.

Krátká historie hradu Raně gotický hrad pochází z přelomu 13. a 14. století. Patřil do systému kontrolních a strážních bodů a celních stanic. Střežil zemskou stezku mezi Zlatými Horami a Vrbnem. Byl opuštěn zřejmě v důsledku vysoké nákladnosti údržby. Jiná verze pak je, že byl zničen při tažení Matyáše Korvína do Slezska v roce 1474. Na rozdíl od nedalekého hradu Quinburku měl vysokou strážní věž. Do dnešní doby se zachovaly pouze 9 m vysoké zbytky strážní věže a pozůstatky hradních příkopů. Tipy na výlet Ve Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, rozhlednu Biskupská kupa, zříceninu hradu Edelštejn, zříceninu hradu Leuchtenštejn, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Ubytovat se můžete přímo ve Zlatých Horách.