Vstupní brána na Pražský hrad z hradčanského náměstí je součástí rokokového mřížový z dob Marie Terezie. Nad vraty je kovaný oblouk, částečně zlacený, s královskou korunou. Po stranách jsou pilíře se sochami gigantů. U každého z pilířů po stranách brány stojí příslušník Hradní stráže.

Lysá hora je dominantou Beskyd a stejně tak i 78 m vysoký vysílač, který stojí od 70. let 20. století na jejím vrcholu. Jeho výstavbu předcházelo vybudování několik kilometrů dlouhé asfaltové silnice sem na vrchol. Stavbu která má tři části vybudovalo VOKD Ostrava. Tvoří jej šestipodlažní budova, boční energetické křídlo a podzemní část s náhradními zdroji energie. Ze šestipodlažní budovy pak ční anténní nosič s laminátovým nástavcem na antény. Jelikož je zde průměrně 171 dní v roce sněhová pokrývka, mnohdy hodně vysoká, vyžaduje objekt stálou přítomnost obsluhy. Lysá hora byla už od dávné doby symbolem jak pro české tak pro německé obyvatelstvo. V roce 1870 byla pod vrcholem postavena lovecká chata pro účastníky honů. Jelikož němci považovali Lysou horu za symbol germánství, byla již v roce 1880 postavena na jejím vrcholu německá útulna. První česká chata zde vznikla až v letech 1933-1935. V 70. letech chaty vyhořely a zbyla jen ubytovna Kamenný dům.

Jedlová (774 m) je dominanta Lužických hor, tyčící se nad městečkem Jiřetín pod Jedlovou. Především díky rozhledně, která stojí na jejím vrcholu a jež je jednou z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších u nás. Její osud je velmi pestrý. Smutné mezidobí je orámované krásným začátkem a ještě krásnější současností. Byla otevřena roku 1891 a o její výstavbu se zasloužil, podobně jako u většiny rozhleden té doby, turistický spolek. V tomto případě jiřetínská sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Současně byl vedle věže zprovozněn hostinec, který zde nechal postavit majitel panství kníže Kinský. Rozhledna se velmi rychle stala cílem mnoha turistů. Nebylo divu, protože stavba je to opravdu krásná a výhled, který nabízí je ještě krásnější. Je to 23 metrů vysoká masivní věž, vystavěná z kamene. Je zakončena cimbuřím, nad nímž se zvedá ještě dřevěná věžička, která kryje schodiště, které má 122 stupňů. V minulosti na rozhledně bývala umístěna lucerna, která v noci usnadňovala místním orientaci. Po Druhé světové válce zanikla turistická chata a v důsledku toho začal i úpadek rozhledny. Na začátku 90.let kdy byla již v havarijním stavu ji zachránil podnikatel Josef Krejčí, který ji po opravě společně s turistickou chatou znovu zprovoznil. Při krásné viditelnosti nabízí neopakovatelný pohled na hraniční horský pás od Sněžky až po Klínovec. Je otevřena celoročně.

První zmínky o Vinoři pocházejí z 11. století, kdy zde bylo slovanské hradiště, které patřilo vyšehradské kapitule. Název je odvozen od vína, které se zde pěstovalo. K Praze byla Vinoř připojena v roce 1974.