Královský hrad Týřov Týřov kdysi býval královským hradem a svoji členitou siluetou s devíti věžemi vynikal nad ostatními hrady své doby. Postavil jej král Václav I. po vzoru francouzských kastelů a první doložená zpráva o něm je z roku 1249, kdy tu Václav I. zajal svého odbojného syna Přemysla. Odtud dal král kralevice zavést do vězení na Přimdu a pány z jeho doprovodu po dvou k sobě spoutat a uvrhl do věží na Pražském hradě. V letech 1315-1316 byl vězněn na hradě Jindřich z Lipé, odpůrce krále Jana Lucemburského. Později v dobách Jiříka z Poděbrad se po Týřovu psal rytířský rod Týřovských z Ensidle. Jošt Týřovský dostal na opravu hradu roku 1473 připsáno 100 kop a k tomu povolení zabít ročně 4 laně a 4 jeleny v okolních lesích. Jeho vnuci Jan, Albrecht, Jošt a Jiřík byli v okolním kraji vyhlášenými výtržníky. Roku 1574 byl Týřov již tak sešlý, že se v něm nedalo bydlet a do konce 16. století se proměnil na zříceninu Dispozice hradu Dispozice hradu založeného nad brodem důležité zemské stezky, byla dvojdílná. Přes šíjový příkop, vysekaný ve skále, se po mostě, jehož poslední část byla zvedací, vcházelo prvou kulisovou branou přes další užší příkop po druhém stěžejkovém padacím mostě průjezdem čtverhranné věže druhé brány na dolním nádvoří. Obdélný dolní hrad opevňovalo kromě obvodové hradby šest okrouhlých flankovacích věží, sedmou suploval bergrift v čele horního hradu. Tyto věže zpevňovaly nároží a průběh delších bočních stran. Ve středu vstupního čela stála již zmíněná věž druhé brány, zatažená do vnitřní plochy hradu. Severovýchodní nárožní flankovací věž obsahující zřejmě studnu byla nejvíce zranitelná a to ostřelováním ze dvou směrů. Proto ji opevnil pylonovitý dvojbřit, na nějž navazovala i hradba s prvou bránou. Budovy dolního nádvoří se přikládaly k delším stranám nádvoří. Na jihu to byl rozsáhlý objekt se zděnou spodní a nejspíše roubenou horní částí, na severu zpočátku zřejmě jen srub. V severovýchodním nároží čela užšího horního hradu se vypínal okrouhlý bergrift. Celé jeho plochostropé přízemí vyplňoval průjezd čtvrté brány, před níž byl předložen chatelet. Palác ve vyšších úrovních obsahoval i klenuté prostory, jak dokládají klenební žebra a konzole. V koutě nádvoří pod velkou věží bývala hradní kuchyně v podobě rozsáhlé zemnice a mezi ní a cisternou na západním konci severní části nádvoří bývaly drobné provozní objekty. Na nejchráněnějším místě dispozice byla dodatečně, ale ještě okolo poloviny 13. století vystavěna čtverhranná obytná věž. Tento donjon byl plochostropý a jeho sklep, přízemí i prvé patro byly přístupny zvláštními vstupy přímo z nádvoří. Prvých změn se dočkal hrad na počátku 14. století. Tehdy byla zavezena cisterna v horním hradě a zrušena byla i kuchyně. Při severní hradbě horního hradu vznikly provozní objekty lehčí konstrukce. Koncem 14. století v západní části tohoto prostoru postavili mohutnou stavbu s náročnými kachlovými kamny. Další zásahy do hradu proběhly v 15. století. Hradby dostaly kryté ochozy, s přístupem na ně souvisí i šnekové schodiště při bergriftu. Druhý příkop byl zasypán a jeho plocha se tak změnila na parkán. Změn a úprav se dočkala i vnitřní část hradu. Úprav se dočkal i palác. Původní stavbu na jižní straně dolního hradu nahradila nová hrázděná budova podobného charakteru. Další úpravy byly jen drobné a velmi úsporné. Proces chátrání hradu byl postupný a jednou z jeho prvých obětí se stal starý palác. Týřov dnes Do dnešní doby se nejvíc zachovaly zbytky válcové věže v nejvyšším bodě hradu a nad srázem nad řekou patrové zbytky obytné věže – donjonu. Areál hradní zříceniny Týřov je volně přístupný. V okolí můžete navštívit i jiné památky, jako například hrady Točník a Žebrák nebo hrad Křivoklát. Ubytování naleznete přímo v obci Křivoklát nebo v Berouně.

Náplň činnosti Informačního centra v Týně nad Vltavou:    * Informační servis pro návštěvníky a občany mikroregionu (kulturní a sportovní akce, památky, historie města a okolí, atd.)    * Propagace kulturních programů a volnočasových aktivit ve městě    * Vytváření a distribuce informačních materiálů    * Informace o grantech a dotacích se zaměřením pro komunální sféru a neziskové organizace    * Rozvoj spolupráce s rakouskými partneryOtevírací doba: pondělí - pátek 9:00 - 11:30 13:00 - 16:00 hodinběhem letních prázdninpondělí - pátek   9:00 - 11:30 12:30 - 16:30 hodinsobota – neděle 9:30 - 12:00 12:30 - 16:00 hodin 

Na jaře roku 2001 byla zahájena výstavba 50 metrů vysoké telekomunikační věže pro přenos signálu mobilní komunikace a současně s podružnou funkcí rozhledny. Její stavba byla dokončena za 3 měsíce. Slavnostní otevření proběhlo 4.8.2001. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 32 m a vede na něj 168 schodů. Celkové náklady na výstavbu rozhledny včetně přístupových cest vyšly společnost Eurotel zhruba na 9,5 mil. korun.

Raně barokní zámek v Radíči je jednopatrová budova pocházející z konce 17. století s bohatou vnitřní štukovou výzdobou. Zámecké výklenky byly původně opatřeny sochami světců sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého od významného sochaře Jana Brokoffa z roku 1713. Později byly přeneseny na kamenný most přes Mastník, později umístěny u blízké kaple. Zámek rytířů a princezen – zámek Radíč … barokní zámek s atmosférou pohody romantického venkova … ideální místo pro svatby a rodinné výlety s dětmi.   Slavnostní otevření nově opraveného jižního křídla zámku s interiéry zdobenými nástropními malbami z období raného baroka a zařízeny ve stylu francouzských zámeckých usedlostí proběhlo v roce 2012. Zámek je otevřen pravidelně v návštěvnickém provozu  čtvrtek – neděle, o prázdninách pak celý týden mimo pondělí.  Pro své dospělé i dětské návštěvníky připravil tým průvodců ze sedlčanského divadelního spolku Našlose zážitkové prohlídky zámku – ZÁŽITKOVÉ PROHLÍDKY VŠEMI SMYSLY aneb ochutnejte na vlastní kůži, jak vypadá, zní a voní zámek Radíč. Jsou připravena 2 zábavná témata prohlídek: pro rodiny s malými dětmi vždy oblíbené téma Hledání čarovného pokladu s rytířem, pro  starší objevitele pak téma Tajemné šifry a symboly v barokních malbách s barokním malířem. Návštěvník se stává součástí příběhu zámku, v interiérech nejsou žádné bariéry, naopak - průvodci v dobových kostýmech motivují velké i malé návštěvníky zámku, aby při prohlídkách zapojili všechny smysly – zrak, sluch, hmat, čich a dokonce i chuť.  Prohlídka je především zábavou, ale návštěvníci se také dozví na základě podprahového a smyslového vnímání základní informace o historii zámku, jeho architektuře a raně barokních malbách. Milovníci interiérového designu jistě nadchne propojení baroka s ležérním stylem jakoby lehkým vánkem přiváté z jižní Francie. Pohoda romantického venkova nekončí samotnou prohlídkou interiérů jižního křídla zámku. Pro radost dětských očí je připravena Dětská zbrojnice z dílny papírového platnéře Jiřího Havlise z Borovan, kde se kluci mohou alespoň na chvíli proměnit v opravdové rytíře v brnění s meči, štíty, halapartnami apod.– vše právě na míru pro malé rytíře. Část kolekce je připravena i k prodeji, pokud se nějaký malý rytíř už nebude chtít odloučit od vybraného meče, či helmice.  Nezapomínáme ani na holčičky – je pro ně připraven Budoár pro princeznu, kde se mohou třeba i s maminkou proměnit díky šatům inspirovaným rokokem, parukám, krinolínám, korunkám a jiným veledůležitým doplňkům v opravdové princezny. Zámecké zahrady jsou upraveny jak pro odpočinek dospělých, tak radovánky děti v duchu romantického tématu „zámek rytířů a princezen“. Pro malé rytíře je připravena i půjčovna dětské zbroje a kolbiště pro rytířské turnaje, kde si mohou ověřit své rytířské dovednosti. Pro princezny je  připraven pak osedlaný poník na procházky po zahradě.  Dospělým odpočinek zpříjemníme piknikem s první a jedinou bio Kávou3Vůní od Biopekárny Zemanka, moravskými frgály či delikatesními čokoládovými lanýži Lucie Glaister. Budou-li se chtít návštěvníci ponořit  hlouběji do svých smyslů, mohou ochutnat i zámecký Nápoj lásky inspirovaný jednou z milostných barokních maleb z interiérů zámku.  Pro milou vzpomínku mohou navštívit na závěr zámecký Boutique ve staré francouzské almaře, který prezentuje hand-made výrobky probouzející smysly značky Chateau Radíč Collection, jež ocení všechny staromilsky laděné duše milující něžný design romantického venkova v kombinaci s kvalitou.   Přijďte ochutnat na vlastní kůži, jak vypadá, zní a voní zámek Radíč…   Shrnutí: Zámek rytířů a princezen – zámek Radíč …barokní zámek s atmosférou pohody romantického venkova Ideální místo pro svatby  a rodinné výlety s dětmi Zážitkové prohlídky zámku prohlídky všemi smysly aneb ochutnejte na vlastní kůži jak vypadá, zní a  voní zámek Radíč. První prohlídky zámku bez bariér, kde se i dětský návštěvník nejen dívá, ale i dotýká exponátů, ochutnává, čichá, naslouchá… Témata prohlídek: 1) Hledání čarovného pokladu s rytířem –  prohlídka na míru pro rodiny s dětmi, 2) Tajemné symboly a šifry v barokních malbách s barokním malířem – prohlídka pro dospělé Interiéry ve francouzském stylu zdobené zrestaurovanými barokními freskami Dětská zbrojnice pro malé rytíře z dílny papírového platnéře Jiřího Havlise z Borovan Budoár pro princeznu, kde se malé holčičky promění v princezny s šatičkami inspirovanými rokokem  Zámecké zahrady pro odpočinek dospělých i radovánky dětí s rodinným piknikem na dekách První kavárna s bio Kávou3Vůní od Biopekárny Zemanka, s  moravskými frgály, delikatesními čokoládovými lanýži Lucie Glaister a Nápojem lásky Chateau Radíč Boutigue ve francouzské almaře s hand-made výrobky probouzející smysly Více na www.zamekradic.cz   Historie zámku První doložená zmínka o Radíči pochází z roku 1376, kdy na místní rytířské tvrzi sídlil rod Valovských z Úsuší. Za vlády Karla Leopolda Henegka radíčská tvrz vyhořela. Henegk pak vystavěl blíže spáleného sídla nový zámek a v roce 1682 založil mariánskou kapli.  Majitelé zdejšího panství se v průběhu staletí rychle střídali. Na základě pozemkové reformy byla pak v letech 1923 - 1926 většina radíčského velkostatku rozparcelována mezi rolníky. Na zbytkovém statku se do roku 1945 vystřídalo ještě několik majitelů, např. prezident čsl. banky v Praze JUDr. Oberthor. Zámek i velkostatek byl v roce 1944 obsazen velením SS. Po roce 1945 se panství dostalo pod národní správu, v roce 1947 bylo opět rozparcelováno a zbytek přešel v roce 1950 pod státní statky. Dispozice zámku Zámek v Radíči je čtyřkřídlá patrová stavba kolem nádvoří. Vyšší východní křídlo je obdélné, členěné lizénovými rámci a vysokou římsou. Tři ostatní křídla jsou nižší s jednoduššími fasádami. Hlavní portál je raně barokní, na západním průčelí vidíme zahradní portikus, na hřebeni střechy východního křídla se vypíná vížka. Proti východnímu průčelí zámku stojí raně barokní, původně loretánská, zámecká kaple. V sálech 1. patra se nachází štuková výzdoba a nástěnné malby z konce 17. století. V empírovém pokoji pobýval po nuceném odchodu z pražské univerzity italský učenec, doktor filosofie a kněz-reformátor Bernard Bolzano (1781-1848). V nedalekém okolí můžete navštívit zříceninu hradu Kozí hřbet, zříceninu hradu Ostromeč nebo vystoupit na rozhlednu Drahoušek u Osečan. Ubytování naleznete na Nové Živohošti nebo v Sedlčanech