Tvrz Křepenice se nachází na okraji stejnojmenné obce. Historie tvrze Zdejší panství získal v roce 1580 Jakub Krčín z Jelčan. Do čtyř let zde vyrostla pohodlná renesanční rezidence. Po jeho smrti v roce 1604 připadla tvrz Petru Vokovi z Rožmberka. Od něj je vzápětí koupil Zdeněk Popel Lobkowicz. Až do roku 1933 byly majitely osoby z rodu Lobkowiczů a Schwarzenberků. V roce 1933 kupili tvrz MUDr. Rudolf Chodounský a MVDr. Pišvejc. Za druhé světové války byla tvrz zabrána pro jednotky SS a sloužila jako cvičiště. Po roce 1948 zabralo tvrz JZD. V současné době opět patří Chodounským a pomalu se vzpamátovává ze své dlouhé devastace. Podoba tvrze Obdélníkový půdorys areálu tvze je vymezen hradební zdí s nárožními stavbami, bývalými baštami. Tři ze čtyř se dochovaly, čtvrtá byla přestavěna na hospodářské stavení. V severozápadní nárožní budově se nachází brána s bývalým padacím mostem. Vstup do tvrze byl po 70 m dlouhém mostě. Hlavní obytnou stavbu představuje patrová budova čtvercového půdorysu s jehlancovou střechou. Uvnitř se dochovaly části původní dispozice, renesanční klenby a malované trámové stropy. V případě ohrožení mohla okolí tvrze zatopit voda. Křepenická tvrz je v soukromých rukou a prozatím je nepřístupná. Za návštěvu v okolí stojí zejména zřícenina větrného mlýnu v Příčovech. Dále můžete navštívit zříceninu hradu Ostromeč nebo zámek Radíč. Ubytování naleznete na Nové Živohošti nebo v Sedlčanech.

Koněpruské jeskyně jsou součástí CHKO Český kras a leží v turisticky velmi atraktivní oblasti mezi hrady Karlštejn a Křivoklát. Jsou vzdáleny 5 km jižně od města Berouna a snadná dostupnost je i z Prahy. Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Vznikly v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá cca 590 m a její prohlídka trvá 1 hodinu. Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je patro střední. Spodní nepřístupné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Koněpruské jeskyně jsou přístupné veřejnosti od roku 1959, prohlídková trasa vede jeskynními chodbami přes několik dómů s krápníkovou výzdobou a končí ve svrchním patře jeskyní, kde byla v letech 1460 - 1470 v činnosti penězokazecká dílna, v níž se vyráběly falešné husitské haléře. V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 – 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens staré asi 13 000 let. Zvláštností tohoto jeskynního systému jsou takzvané koněpruské chalcedonové růžice, které obsahují opál. Pozornosti turistů by nemělo uniknout ani nejbližší okolí jeskyní. Samotné návrší Zlatého koně nad jeskyněmi nabízí široký rozhled po západní části Českého krasu. V těsné blízkosti Koněpruských jeskyní se nacházejí i staré opuštěné vápencové lomy, ve kterých se hojně vyskytují zkameněliny prvohorních živočichů.

Budova radnice pochází ze 14. století. Renesančně přestavěna a upravena na radnici byla ve století šestnáctém. V přízemí se nachází mázhaus jehož klenby zdobí fresková výzdoba. V zasedací místnosti je instalován gotický dřevěný strop datovaný okolo roku 1440, přenesený sem ze zbořeného hostince u Bílého anděla.

O vskutku přiléhavý název se postaral největší ze tří zdejších skalních bloků – Čtyřpaličatá skála, jejíž vrchol se podle svislých puklin vytvaroval do podoby čtyř kyjovitých útvarů, lidově zvaných „palice“. Všechny skalní útvary jsou tvořené rulou, vymodelovanou mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách, s charakteristickými skalními mísami na vrcholkových plošinách. Svahy pod nimi pokrývají haldy sutí a balvanové proudy. Vrcholek Čtyřpaličaté skály, asi 50 m dlouhé a až 33 m vysoké, je přístupný.