V severozápadním rohu Masarykova náměstí stojí Šrejnarovský dům. Byl vystavěn na místě staršího domu zbořeného v první polovině 16. století. Dnešní stavba byla renesančně vystavěna v roce 1614. Od poloviny 80. let 20. století se tu nachází expozice městského muzea. Své jméno nese podle měšťana Kryštofa Šrejnara. V přízemí se nachází průjezd krytý klenbou vedoucí do uzavřeného dvorku. V průčelí můžeme vidět nárožní arkýře. V jednom z nich se dochovala malba původně pokrývající celý dům.

Západně od ulice Ke Konstruktivě ulice pokračuje z části schodištěm.

Pojmenování je odvozeno patrně od jména dávného vlastníka a původně šlo o Chodův (nebo možná i Hodův) dvůr. Vesnice Chodov se připomíná od roku 1185, kdy patřila vyšehradské kapitule. Od roku 1349 byla v držení zderazského kláštera křížovníků a to až do husitství, kdy ves zabrali Pražané. V 17. století přešla ves do držení benediktinů u sv. Mikuláše na Starém Městě, v 18. století patřila hrabatům Goltschům a od roku 1801 Korbům z Weidenheimu. V roce 1849 se stal Chodov samostatnou obcí, jejíž součástí byly osady Litochleby, Chodovec, Hrnčíře a Šeberov. V roce 1909 se pak oddělily posledné dvě jmenované pod jedním jménem Šeberov. V roce 1968 byl Chodov připojen k Praze. V 70. letech 20. století zde proběhla výstavba velkého obytného souboru panelových domů označené jako Jižní Město I. (Háje, Opatov, Chodov, Litochleby), na který navázal v roce 1978 další komplex Jižní Město II. (Horní Kunratice a Roztyly). Při této výstavbě vzalo za své mnoho starých domů a prakticky přitom zanikla osada Litochleby. Památek v tomto katastru mnoho není, za zmínku stojí hlavně dochovaná chodovská tvrz.

Zřícenina hradu Kraví hora se nachází nad soutokem Chvojnice s Oslavou, asi 2 km jihovýchodně od Kuroslep. Historie hradu Hrad se poprvé objevuje roku 1367 v přídomku Ješka z Náchoda a Kraví hory. Na přelomu 14. a 15. století se stal základnou loupeživých družin, patřící k nejhorším, které na Moravě působily. V roce 1409 se znojemští měšťané pokusili hrad dobýt, ale marně, a tak řádění pokračovalo až do husitských válek. Za nich plnil hrad patrně vojenskou funkci, a tak byla zlepšována jeho fortifikace. Osud hradu se zřejmě naplnil již za těchto válek. Možná zanikl v roce 1442 kdy byl dobyt a zničen nedaleký hrad Levnov. Dispozice hradu Do hradu vedla cesta od severozápadu, kde se tímto směrem od jádra hradu nacházel vstupní objekt, chránící příkop obíhající ze tří stran jádro se západním předhradím o velikosti cca 57 x 50 m. Ze vstupního objektu vedl do předhradí přes příkop 14 m dlouhý most. V jihozápadní části předhradí stával zabudován v hradbě věžovitý objekt čtvercového půdorysu o rozměrech 9,5 x 6,6 m. Přes parkán přiléhající k západní hradbě jádra hradu se vstupovalo do jeho nádvoří. Na parkáně se nacházela studna nebo spíše cisterna. Hradní jádro 50 x 26 m obíhala hradba, v čele pak stála masivní válcová věž o průměru 11,5 m s vnitřním prostorem o průměru 5,5 m. V jihovýchodním rohu se nacházel trojprostorový palác. Z hradu se dochovaly fragmenty masivní válcové věže, čtverhranného věžovitého objektu v předhradí a další drobné zbytky hradeb. Zřícenina je volně přístupná a vede sem značená cesta. Tipy na výlet Na výlet se nabízí zřícenina hradu Lamberk, zřícenina tvrze Kralice nad Oslavou, renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, tvrz Jinošov nebo zříceninu hradu Holoubek. Vystoupit se dá také na rozhlednu Babylon nebo rozhlednu Ocmanice.  Ubytovat se můžete v Náměšti nad Oslavou.