Romantický zámek se stylovými novogotickými věžemi je dominantou obce Nečtiny. Zámek obklopuje park s velkým rybníkem a na kopci nad ním se tyčí zříceniny hradu Preitenštejna.  Historie zámku                                    V roce 1549 patřily Nečtiny Floriánu Gryspekovi z Gryspachu. V té době byl pod hradem vystavěn jednoduchý renesanční zámeček a založen rybník. V polovině 17. století se panství ujal Adam Václav Kokořovec z Kokořova a k zámku přistavěl jednokřídlou barokní budovu. Od roku 1839 je majitelem Nečtin rod Mensdorfů – Pouilly v jehož majetku Nečtiny zůstaly až do roku 1945. V letech 1855 - 1858 byl zámek přestavěn v novogotickém slohu. Po roce 1945 zde sídlilo zemědělské odborné učiliště a objekt byl užíván pro školské účely. V roce 1964 zámek vyhořel, ušetřena zůstala jen hranolová věž a kaple, ve které se dnes pořádají svatební obřady. V současné době patří zámek pod Západočeskou univerzitu v Plzni a slouží jako hotel, volně přístupný je pouze zámecký park.   Dispozice zámku                   Zámek Nečtiny je trojkřídlý objekt, postavený na půdorysu písmene U, s nestejně dlouhými křídly vymezujícími čestný dvůr. Mohutná třípatrová věž vévodí jednopatrovým budovám. V jižním křídle se nachází i bývalá zámecká kaple. Monumentalitu stavby zdůrazňuje cimbuří a nárožní věžičky. Cimbuřím, dodávajícím zámku romantický vzhled, jsou ukončeny i štíty východního křídla, k němuž přiléhá na straně do parku dvouramenné schodiště. Druhá věž objektu pochází z kokořovské přestavby v 17. stol. Zámecké sídlo obklopuje rozsáhlý anglický park s rybníkem. Za průčelím zámku se nachází kašna s plastikou. Při cestě stojí drobná výklenková kaplička a v západní části parku větší novogotická kaple čtvercového půdorysu, kryjící vodní zdroj. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit barokní zámek Manětín. O něco dál najdete zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou, zámek Rabštejn nad Střelou nebo klášter servitů. Ubytování najdete v Plzni.

Zbytky bývalé rozhledny se nacházejí na vrchu Rudný (613 m.n.m.) kousek severně od Jihlavy. První ještě dřevěná rozhledna tu byla postavena v roce 1853, kterou zničila bouře v roce 1870. Druhá vznikla v roce 1907, po ní tu zbyla vyzděná základna. Na ní pak bylo pět dřevěných pater s ochozem, jenž poskytoval panoramatický výhled. Rozhledna vysoká 27 m ve tvaru osmiúhelníku vyhořela v roce 1940 a již nebyla obnovena. Dnes kopec sám o sobě téměř žádný výhled neposkytuje, jen odlesněný pruh přilehlé sjezdovky s vlekem dává možnost se trochu rozhlédnout severním směrem. Na vrchol vede naučná stezka, nejbližší možnost parkování je cca necelý kilometr pod vrcholem při silnici vedoucí do krematoria.

Informační centrum se nachází v budově zámku a poskytuje informace o Nasavrkách a okolí, tipy na výlety, informace o zdejší naučné Keltské stezce Železnými horami a průvodcovskou službu v Keltské expozici. Otevírací doba leden-květen, říjen-prosinec     pondělí-pátek         8.30-16.30 červen a září             pondělí-sobota     8.30-16.30 červenec a srpen         pondělí-neděle     9.00-17.00

Na místě dnešního Štefánikova mostu stával kdysi řetězový most císaře Františka Josefa I., postavený v letech 1865-68. Pražáci mu říkali Eliščin, i když úředně se tak nikdy nenazýval. Šlo o největší pražskou stavbu z litiny. Tvořil ji nosník, zavěšený na šikmých řetězech, podepřený dvěma mohutnými litinovými branami ve stylu anglické tudorské gotiky. Však se také na projektu podíleli dva angličtí inženýři – Rowland Mason Ordish a Le Feuvre. Třetím autorem byl Max von Ende. Železnou mostní konstrukci, včetně věží, řetězů a výztužních nosníků, příčníků a podélníků mostovky, vyrobila a v roce 1867 smotnovala první mostárna v Čechách, kterou v karlíně založil angličan Ruston. Pražané měli tento krásný most rádi, připomínal slavnostní dny obou celozemských výstav v letech 1891 a 1895, dnes a denně věrně sloužil. Zmáhal stále narůstající a náročnější dopravní požadavky, až přišel den kdy podle odborníků a zjištěnách statických výsledků nemohl obstát. V posledních dnech jeho života byla vyloučena nákladní doprava a tramvaje směly jezdit jen ve 30 m vzájemných vzdálenostech. Po zatěžkávacích zkouškách dřevěného provizorního mostu, který postavili vedle, byl 28.11.1941 visutý železný most uzavřen. Sloužil Praze plných 78 let. Nějaký čas se chodilo po „Dřeváku“, až byl v roce 1951 otevřen dnešní most.