Most na Veslařský ostrov byl postaven v letech 1956 – 1958. Při stavbě byla poprvé v Čechách použita tzv. metoda „letmé betonáže“. Most má tři pole o rozpětí 12,75, 40 a 12,55 m. jeho délka je 70,3 m a šířka 5,5 m. Vozovka je široká 2,5 m. Most nemá oficiální pojmenování.

Malebná zřícenina hradu Brníčko stojí na samostatné a výrazné vyvýšenině přibližně půl kilometru jižně od stejnojmenné obce a je volně přístupná. Historie hradu Poprvé je hrad v písemných pramenech nepřímo zmiňován v predikátu Jimrama a Micháče z Brníčka v roce 1356. To už měl hrad za sebou přibližně 20 let existence. Zanedlouho se hrad dostal do rukou moravského markraběte Jošta, který jej roku 1387 dal do zástavy Bernartovi ze Slavoňova. Po Bernartově smrti zdědili zástavní právo na hrad Jan a Hynek ze Šumvaldu, první z nich jmenovaný roku 1408 od Jošta hrad zakoupil. Někdy ke konci husitských válek získal Brníčko Jan Tunkl a začal se po něm psát „z Brníčka“. Jeho potomci vlastnili hrad až do roku 1510, kdy jej Jindřich Tunkl z Brníčka prodal Mikulášovi mladšímu Trčkovi z Lípy.  Trčkové z Lípy již na hradě nesídlili, měli v Zábřehu pohodlnější sídlo a to i proto, že byl hrad dobyt a pobořen v době válečného konfliktu mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Roku 1513, kdy jej kupuje Ladislav z Boskovi, je již pustým. Podoba hradu Před vlastním hradním jádrem příchozí nejprve minul bolverk ledvinovitého tvaru (důsledek opevňování hradu v 15. století) a předhradí, následně vstoupil na rozšířený obezděný val, až došel k dřevěnému mostu, který podpíral kamenný pilíř. Hradní jádro vcelku pravidelného kruhového půdorysu bylo obehnáno dvojitými příkopy a valy. Dle typologie lze Brníčko zahrnout mezi hrady s plášťovou zdí, tedy bezvěžový typ. Zalamovaná, 2 metry silná hradba, na nejslabší jižní straně hradu v 15. století posílená třemi masivními pilíři, byla základním obranným prvkem hradu. K severovýchodní straně hradby přiléhal trojprostorový palác, později na jižní straně rozšířený. Další, blíže prozatím nedatovaná budova, stávala na jihozápadní straně hradního jádra. Dodnes se dochovaly vysoké zdi severovýchodního paláce, tři mohutné pilíře opevnění, pilíř, který kdysi podpíral dřevěný most, valy a příkopy a skromnější střepy zdí ostatních součástí hradu. Tipy na výlet V nedalekém Zábřehu najdete Muzeum Zábřeh, Farní muzeum. Navštívit můžete také Lázně Bludov nebo zámek Bludov. Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Háj u Šumperka. Ubytovat se můžete v Zábřehu. M.K.

Zámek Jevišovice patří mezi dominanty stejnojmenného města.      Historie zámku a místa Krajina okolo malého městečka byla osídlena již v pravěku. Archeologové zde našli zbytky pravěkého hradiště a nazvali osídlenou oblast Jevišovickou kulturou. První zmínka o Jevišovicích pochází z roku 1289, kdy byl majitelem panství Boček z Kunštátu. Páni z Kunštátu vybudovali místo zdejšího zbořeného hradu nový gotický na skalním ostrohu na břehu řeky Jevišovky v polovině 15. století. Manželka Hynka Brtnického z Valdštejna, Kateřina z Kunštátu, se pustila do přestavby dosavadního sídla. Koncem 16. století byl nový hrad přebudován v renesanční čtyřkřídlý zámek s čestným dvorem a arkádami. V roce 1649 koupil zámek i s panstvím Ludvík Raduit de Souches, známý obránce Brna proti Švédům. Ten se také pustil do opravy a přestavby jevišovického zámku v barokním slohu. Všechny práce, včetně vybudování nové kaple sv. Ludvíka, byly ukončeny v roce 1686. V roce 1743 se majitelem zámku stává rod Ugarte, kterému Jevišovice patřily až do roku 1879. V roce 1916 koupil panství rytíř Vilém Offengeim z Potexinu, po roce 1932 jej vlastní poslední soukromý majitel hrabě Eduard Larisch-Mönnich. Po roce 1945 se stal Starý zámek majetkem státu a od roku 1974 je spravován Moravským zemským muzeem v Brně. Podoba zámku Jevišovice jsou výrazný zámecký komplex jedno a dvoupatrových budov situovaných kolem obdélníkového nádvoří. Ve vstupním traktu se nachází hranolová věž, na nádvoří můžeme vidět zbytek renesanční arkády. Z původního hradu se nám dochovaly gotická a renesanční okenní ostění, v přízemí a patře též gotické a renesanční klenby. Expozice zámku Expozice zámku seznamuje návštěvníky s jeho historií a dokumentuje průběh rekonstrukčních prací. První tematický celek je věnován prehistorickému osídlení Jevišovicka, v popředí jsou hlavně bohaté nálezy z období neolitu a eneolitu, tzv. kultura jevišovická. Středověk je zde představován zejména dobou husitskou. Mnohé exponáty nám dokládají také úroveň místních řemesel a prezentují život v tehdejší společnosti. Expozici uzavírá výstava věnována vývoji obce a okolí v 19. a na počátku 20. století, kde je znázorněn i průběh stavby blízké přehrady, nejstarší ve střední Evropě. Prezentované exponáty pocházejí ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea. Mezi zajímavé a pozoruhodné kousky patří malované truhly, lavice, vyřezávané židle, šatní skříně i výtvarně působivý nábytek. V zámecké kapli jevišovického Starého zámku je umístěno na 40 kusů klávesových hudebních nástrojů ze sbírek hudebního oddělení Moravského zemského muzea. Návštěvník spatří strunné, klávesové a vzduchové nástroje, ale i klavír, na nějž hrával Janáčkův učitel Pavel Křížkovský. Mezi zdejší kuriozity lze počítat i dva malé cestovní klavírky používané bohatými urozenými dívkami. Ale největší raritou jsou určitě terpodion, hudební nástroj z roku 1816 poháněný mechanikou ve stylu šlapacího šicího stroje, či klavirorganum (varhanový klavír) z počátku 19. století. Ve sklepních prostorách Starého zámku čeká na návštěvníka výstava pravěkých jeskynních maleb. Expozice znázorňuje repliky jeskynních maleb mladopaleolitických lovců tzv. franko-kantabrijského stylu, skalních maleb a rytin z centrální Sahary a repliky skalních maleb severní Austrálie. Zámek spravuje Moravské zemské muzeum. Tipy na výlet V nedalekých Hlubokých Mašůvkách je k vidění barokní kostel Navštívení Panny Marie nebo zřícenina hradu Lepikus. Navštívit můžete také zámek Plaveč, rotundu Nanebevzetí Panny Marie nebo vodní nádrž Jevišovice. Ve Znojmě a jeho okolí naleznete Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, rotunda sv. Kateřiny a Jihomoravské muzeum, Znojemský hrad a barokní zámek Znojmo. Ubytovat se můžete ve Znojmě.

Rašínovo nábřeží leží na pravém břehu Vltavy mezi Vyšehradským tunelem a Jiráskovým mostem. Původně v této lokalitě vedla po upraveném břehu Vltavy komunikace staropražského Podskalí, kterou postupně nahradilo dnešní nábřeží. Jeho severní část nabyla charakteru nábřeží již v sedmdesátých letech 19. století. Jižní část, mezi dnešním Palackého náměstím a Vyšehradským tunelem, až na počátku 20. století. Celé nábřeží bylo za dobu své existence děleno na různé úseky, z nich každý nesl jiné jméno. Vyskytla se zde tedy řada jmen. Palackého nábřeží 1876 – 1940, Vyšehradské nábřeží 1905 – 1919, Podskalské nábřeží 1919 – 1924, Rašínovo nábřeží 1924 – 1941, Vltavské nábřeží 1940 – 1942, nábřeží Karla Lažnovského 1941 – 1945, Reinhard Heydrich Ufer 1942 – 1945 (tento název, po jednom z největších zločinců německé okupace byl používán pouze v němčině), nábřeží Bedřicha Engelse 1951 – 1990. K opětovnému přejmenování, tentokrát celého úseku, na Rašínovo nábřeží došlo v roce v roce 1990. Délka nábřeží je cca 950 m. Nábřeží je určeno pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Na přilehlém Vltavském břehu vyplouvají parníky a lodě  Pražské paroplavební společnosti na okružní plavby Prahou. Rašínovo nábřeží spolu s jeho zástavbou vytváří jedinečný vzhled této části Prahy.