Divadlo U Valšů je profesionální divadelní scéna, kde se můžete pobavit při inteligentních komediích, setkat se známými osobnostmi a jejich vyprávěním při pravidelných beneficích nebo se pobavit při koncertech a recitálech oblíbených umělců.V našich hrách můžete vidět Květu Fialovou, Lubomíra Lipského, Jana Čenského, Naďu Konvalinkovou, Míšu Dolinovou, Ivu Hüttnerovou a další.Divadlo provozuje občanské sdružení Život 90, které se zabývá poskytováním širokého spektra služeb seniorům. To je také důvodem, proč držíme ceny vstupenek do divadla na velmi přijatelné úrovni, kterou si mohou dovolit i senioři. Pro členy o. s. Život 90 jsou navíc další výrazné slevy na vstupenky.

Zřícenina kostela sv. Apoleny se nacházejí kousek od obce Málkov při silnici vedoucí z Přimdy do Nové Vsi, zhruba 4 km jižně od Přimdy. Kostel je pozůstatkem bývalé osady Apolena (Svatá Apolena), ze které bylo v roce 1945 její převážně německé obyvatelstvo vysídleno. Obec pak zanikla a do dnešní doby se z ní kromě tohoto kostela nedochovaly téměř žádné stopy. Raně barokní kostel byl postaven okolo roku 1670 na místě poutní kaple stojící poblíž léčivého pramene. Kostel byl ponechán svému osudu již na počátku 20. století tedy ještě dlouho před vysídlením obce a jeho stav tak nemá s tím nic společného. Již za druhé světové války byl v havarijním stavu. V současné době se zdá, že je snaha alespoň zachovat jeho zbytky. Kostel má z vnějšku obdélný půdorys, vnitřní prostor zaujímá pak půdorys kříže s centrálním prostorem s kupolovou klenbou. Na střední prostor navazoval po východní straně užší pravoúhlý presbytář s vydělenými nárožními čtvrcovými prostorami. Severní měla funkci sakristie, jižní pak jako komora. V patrech pak byly oratoře, šneková schodiště k nim vedoucí byla vestavěna do přilehlých pilířů. Na západní straně navazoval na ústřední prostor podobně o něco užší prostor před kůrem s postranními čtvercovými kaplovými prostorami s emporami v patře, otevírajícími se do lodi půlkruhově ukončenou arkádou. V západním konci kostela byla vstupní předsíň, nad ní v patře trojdílná kruchta, podkruchtí odděleno od lodi plnou zdí s portálem. Kdysi valbová střecha krytá šindelem, dnes již neexistuje. Zdivo je z místního lomového kamene, případně žuly ojediněle bylo použito cihel. Presbytář, loď, sakristie a oratoře byly pravděpodobně sklenuty valenou klenbou s lunetami, podkruchtí, kaple a empory klenbou křížovou. O vnitřním zařízení není nic známo. Přibližně 10 m od kostela západním směrem se nacházejí zbytky kaple Panny Marie Pomocné. Zděná stavba ze které se dodnes dochovaly jen zbytky obvodové zdi měla valbovou střechu krytou šindelem. Zdivo z kamene a žuly bylo kdysi omítnuté. Interiér tvořil obdélný prostor a malá předsíňka otevírající se do kaple obloukovou arkádou. V rozích hlavního prostoru byly trojboké pilířky s nikami s kamennými nádobami na dně, kam vyvěral léčivý pramen.

Na centrálním náměstí stojí samostatná stavba renesanční radnice, pocházející z druhé poloviny 16. století (postavena po požáru roku 1565). Pod ní se nachází nepřístupné rozsáhlé prostory, které kdysi sloužily jako sklad soli, vína a také zde byla městská pokladna. V prostorách radnice sídlil a zasedal hrdelní soud až do roku 1765, na což upomíná zvonek nad vnějším schodištěm. Ten doprovázel odsouzence na jejich poslední cestě. Dnešní podoba radnice pochází z úprav po požáru roku 1866. Pro turistickou veřejnost je asi nejdůležitější 45 m vysoká radniční věž, jejíž arkádový ochoz je přístupný. Je odsud krásný pohled na město a vrcholky Orlických hor. Ve věži se zároveň nachází expozice dobrušského muzea.

Kostel Všech Svatých nacházející se v jihovýchodním nároží Mírového náměstí se poprvé připomíná roku 1235, ale patrně je ještě starší. Kostel dříve býval také součástí městského opevnění. V roce 1480 prošel gotickou úpravou. Jeho gotická věž se poprvé uvádí roku 1341, v letech 1501-1507 prošla úpravou a roku 1584 dostala zděný ochoz. Pozdně gotická stanová střecha pochází z roku 1570 od mistra Valentina Schneidera. Kolem roku 1612 byl kostel prodloužen do dnešní délky a jeho dnešní barokní podoba pochází z přestavby v letech 1718-1719. Stavba je bazilikálního typu s trojbokým závěrem. K bokům presbytáře přiléhají kaple sv. Barbory a sv. Rocha z konce 17. století. Až do roku 1790 se kolem kostela rozkládal hřbitov. Jádro presbytáře pochází z let 1260-1270. Významnou částí interiéru je hlavní oltář od Antonia Broggia s obrazem „Kristus na hoře Olivetské“ z počátku 16. století.