Jedno ze žulových skalisek nacházejících se na pravém břehu Vltavy nedaleko Vyššího Brodu.Vysoký skalní útes je z weinsberské žuly a jeho vrchol je ve výšce 887 m.n.m. Ke svému jménu přišla patrně omylem. Kdysi se tu tajně scházeli vyznavači Husova a Wicklefova učení. Díky tomu se tomuto místu začalo říkat Wicklefskirche a z toho dnešní zkomolenina Vyklestilka. Na vysoký skalní útes lze vylézt (jsou zde sice želené úchyty, stupátka a očka, přesto však při výstupu dbejte opatrnosti, zejména po dešti) a je zde dobrý výhled směrem na Vyšší Brod.

Vstupní portál do chrámu sv.Jiří z Jiřské ulice pochází z počátku 16.století. Byl zhotoven hutí B.Rieda z Pístova. Reliéf Boje sv.Jiří s drakem je kopií původní gotické plastiky od sochaře Kulhánka z roku 1934. Originál je uložen v Národní galerii.

V ulici Jungmannova západně od centra stojí novobarokní kostel se secesními prvky sv. Máří Magdalény. Byl postaven v letech 1908-1911 na svažitém terénu podle plánů M.Kühna a H.Fanty. Správu nad ním převzal kapucínský řád a připojil k němu menší klášter. Dnes kostel bohužel neslouží svému účelu a chátrá.

Kostel sv. Petra a Pavla je jednou z dominant města Mělníku. Kostel s dlouhým stavebním vývojem byl na počátku románskou trojlodní bazilikou. Chrámové gotické trojlodí vzniklo v 80. letech 15. století. Kolem roku 1520 byla zvýšena hlavní loď a honosný presbytář s podzemní kryptou. Po dalších požárech vznikaly další úpravy. Dnešní podoba chrámu pochází z přestavby v letech 1913-1915 provedené architektem Kamilem Hilbertem. Kostel je trojlodní stavba s převýšenou střední lodí, pětiboce ukončeným presbytářem a obdélnou předsíní při severní boční lodi. Boční lodě i presbytář osvětlují gotická okna s plaménkovými kružbami. Závěr i hlavní loď má klenbu hvězdicovou, předsíň síťovou a boční lodě oddělené od hlavní arkádami jsou sklenuty křížově. Presbytář sklenutý síťovou klenbou s malbami má na svorníku Kristovu tvář. Nachází se zde kamenné sanktuarium. V bočních lodích se nacházejí kamenné náhrobníky. Zajímavé jsou i veřejnosti nepřístupné prostory jako kaple Božího hrobu, první patro věže (pokladnice) či románský interiér věže s bývalou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Mobiliář kostela je převážně barokní, hlavní oltář s obrazem od Karla Škréty se sochami světců, boční oltář sv. Ludmily (1673) s obrazem zobrazující sv. Ludmilu učící svého vnuka Václava a také cínová křtitelnice z roku 1578. V kryptě pod presbytářem je veřejnosti přístupná kostnice fungující od 30. let 16. století. Vznikla jelikož nebylo kam již dávat kosti neboť kapacita hřbitova kolem kostela byla omezená. Sloužila až do roku 1775 kdy byl zřízen nový hřbitov při kostele sv. Ludmily. Poté měla být zrušena, ale nakonec byla jen uzavřena a poskytla tak později mnoho studijního materiálu pro antropology. V letech 1915-1919 byla upravena. Dnes zde najdeme ostatky 10-15 tisíc osob, z většiny z nich je složena stěna nazývaná Kalvárie. Při severozápadním rohu stojí 60 m vysoká pozdně gotická věž kostela, která měla svoji románskou předchůdkyni. Současná stavba byla vystavěna v průběhu 80. let 15. století. Původně zakončena gotickou jehlancovou střechou, ale po požáru v roce 1681 dostala raně barokní cibulovitou báň s cibulkami na nárožních vežičkách ochozu. Kromě zvonice sloužila věž i jako strážní. Dnes po náročné rekonstrukci v roce 2006 je její ochoz ve výšce 37 m (177 schodů) přístupný veřejnosti (celoročně). Je odsud výhled nejen na město, ale i Kralupy nad Vltavou, Kladno, České Středohoří, Říp, Ještěd, Vrátenská hora, Bezděz a další. Kostel, věž i kostnice jsou přístupné veřejnosti.