Jméno obce Nebušice pochází patrně z osobního jména Nebuch (Nebuchova či Nebušova osada). Nejstarší zmínka o Nebušicích je v papežském privilegiu papeže Řehoře X. pro premonstrátský klášter na Strahově. Tomuto klášteru náležela ves až do husitských válek. Na počátku husitských bouří zabrali církevní majetek, pražané. Premonstrátský dvůr se ale zakrátko vrátil do majetku Strahovského kláštera. Klášter pak využíval tuto državu jako zástavu a tak Nebušice často střídali majitele. Třicetiletá válka zasáhla ves značně a po válkách z ní mnoho nezbylo. V roce 1680 vypukla jedna z velkých morových epidemií a strahovská vrchnost zřídila na Jenerálce morový hřbitov. Vesnice utrpěla i za pobytu Prusů na našem území v 18. století. Nebušice se začínají rozšiřovat až v 19. století. Na přelomu 19. a 20. století začínají Nebušice pomalu získávat ráz příměstské obce. Obyvatelé začínají pomalu přecházet ze zemědělství na práci v cihelnách a na stavbách v Praze. Především ve 20. století zde pak vyrůstá vetší množství rodinných domů. V roce 1968 se obec stává součástí Prahy. Dnes je MČ Praha – Nebušice součástí správního obvodu Praha 6.

Vodní nádrž se nachází 2,5 km severozápadně od obce Staré Město pod Landštejnem. Nádrž jejíž účelem je zajištění proti povodni a její akumulace jako zdroj pitné vody pro okolí byla uvedena do provozu v roce 1973. Hráz je kamnitá, sypaná, dlouhá 376 m a 23,4 m vysoká od dna nádrže. Celkový objem nádrže je 3,262 mil. m3 vody a zatopená plocha tak činí 40,5 ha. Přístup na hráz a k nádrži není dovolen.

Šerák je významným vrcholem nacházející se jen pár kilometrů jihozápadně od Jeseníku. Od roku 1888 zde stojí kousek pod vrcholem horská chata s meteorologickou stanicí, rozšířená v roce 1926. Vrchol poskytuje krásné výhledy na Jesenicko, Staromětsko, Kralický Sněžník, Rychlebské hory aj. Na vrchol vede několik turistických cest. Z Ramzové nebo z Lázně-Lipová je možno jít přes Obří skály, což je náročnější. Podlnější cestou přes několik dalších vrcholů lze jít z Červeného sedla kam se lze dostat autobusem z Jeseníka. Asi úplně nejsnadnější verze je vyvézt se sedačkovou lanovkou z Ramzové kousek pod vrchol Šeráku. Jinak sem vedou další cesty přímo z Jeseníka nebo z Branné.

Bizarní vrcholové skalisko nazývané komínky se nachází zhruba 5,5 km východně od Roštína. Zdejší místo bylo kdysi hranicí panství a poté politických okresů, z tohoto důvodu se zde v okolí nacházejí zachované hraničníky. Centrální skalisko tvořící pískovcový a slepencový útvar vysoký 8 metrů, široký 5 metrů a dlouhý až 20 m, kdysi také poskytoval výhled. V dávných dobách byly Komínky také tzv. ohňovou horou, v době hrozícího nebezpečí zde musel robotní lid držet stráž a posílat do vnitrozemí ohňová znamení v případě blížícího se nebezpečí. V roce 1996 se zde byly nalezeny pozůstatky pravěké přítomnosti člověka. Našly se zlomky nádob datovány do haštalského období lužických popelnicových polí. Na konci 19. století objevili zdejší místo turisté a zejména pak příslušníci rodu Thunů, jež byli majiteli kvasického panství. Komínky dokonce navštívil několikrát arcivévoda František Ferdinand d´Este, příbuzný Thuna. Roku 1903 zde dala správa kvasického panství zřídit na skalisku přírodní vyhlídku s tesaným schodištěm a opatřenou zábradlím. Instalace tohoto zábradlí se postarala o pozdější menší rozruch. Při zalévání děr se totiž používala rozpuštěná síra. To zapříčinilo, že se po okolí rozšířila zpráva že zdejší vrcholek je sopkou. Mnoho lidí tomu tehdy uvěřilo, dokonce se tato zpráva dostala až do amerických krajanských novin. Kolem vrcholku vede značená turistická cesta na samotnou plošinu pak značená odbočka.