Stanice byla uvedena do provozu v roce 1978. Je ražená, pilířová a tvoří ji tři lodě. Střední loď má délku 107,2 m. Hloubka stanice je 32 m. Je obložena eloxovaným hliníkem žlutavé a zelené barvy. Vestibul stanice je monolitické konstrukce, je pod povrchem a je obložen šedým mramorem. Stanice navazuje na tramvajovou a autobusovou dopravu. Uměleckou výzdobu stanice tvoří kopie barokní sochy Naděje od M.B.Brauna, faksimile rokokové vázy z roku 1770, šest barokních soch z braunovské dílny. Vstup do metra je vyzdoben kovovou mříží od J. Smrže, J. Bruthause a Z. Brunzíka. Stanici dále zdobí kašna od L. Jiránka, O. Kuči a Z. Drobného a mramorová kašna od M. vystrčila. Projektanty byli Z. Drobný a O. Kuča. Název stanice je odvozen od její polohy, od katastru Malá Strana, kde se nachází.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Malostranská je situována v prostoru pod Klárovem.Zprovozněna byla 12.8.1978Hloubka nástupiště je 32 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířového typu. Konstrukce stanice je trojlodní s prodlouženým středním tunelem se 4 páry prostupů do bočních lodí. Ke stanici patří technologický tunel o délce 19 m. Obklad stěn za kolejištěm je z hliníkových výlisků v barvě zelené a jejích odstínech.Z nástupiště vede jeden eskalátorový tunel do podzemního vestibulu z něhož vede jeden výstup do prostoru u Valdštejnské jízdárny.Počet provozně-služebních místností: 103Obestavěný prostor: 40.060 m3.Stavební náklady: 248 mil. korun.

Zhruba tři kilometry jihovýchodně od Vlašimi stojí na vršku na okraji lesa malá poutní loreta. Po nedalekém Hrádku je to druhá nejvýznamnější poutní stavba na Vlašimsku. V barokním slohu byla tato poutní stavba vystavěna v letech 1703-1706 podle návrhu Jana Jiřího Erhardta. Obdélná stavba s cibulovou věží stojí na vysokém soklu. Její stěny člení pilastry s jónskými hlavicemi. Dříve se zde konaly velké slavnostní poutě. Tursticky značená cesta sem nevede, ale jde sem i zajet autem po malé asfaltové cestě vedoucí od silnice do Vracovic.

Hrad Dalečín byl postaven na skalnatém cípu obtékán ze tří stran řekou Svratkou. Nachází se 8 km severně od Bystřice nad Pernštejnem. A přestože je v těsném sousedství novodobé zástavby, dochovalo se dodnes mohutné torzo jeho zdiva.    Historie hradu  Přesné datum založení hradu není známo, podle stavebních prvků se předpokládá jeho vznik kolem r. 1340, v období tzv. lucemburské gotiky. Kolem něj začala zřejmě vznikat osada Dalečín, původně jako hornická, jak napovídá zasvěcení kostela sv. Jakubu Většímu, patronu horníků. S počátky hradu i vsi je spojen panský rod z Tasova. Kvůli sporům o majetek byl hrad i s Dalečínem prodán Jimramovi z Pernštejna. Léta existence hradu pod vládou Pernštejnů byla zřejmě pokojná, neboť písemných zpráv z tohoto období je poskrovnu. Začátkem 16. stol. však nastal obrat, protože se hrad Dalečín stal sídlem loupežníků, kteří ohrožovali celé okolí, a proto byl r. 1519 vyvrácen vojskem vedeným moravským zemským hejtmanem Artlebem Vranovským z Boskovic. V rodě Pernštejnů zůstalo dalečínské panství do r. 1588, kdy je Jan z Pernštejna postoupil spolu s jimramovským zbožím Pavlu Katharýnovi z Katharu. Dispozice hradu Poloha hradu byla značně nevýhodná. Prakticky mimo svah nad řekou. Jaká byla jeho původní podoba, nevíme. Jisté je, že šlo o válcovou stavbu s vnějším průměrem 30 m, k níž z JZ přiléhala hranolová věž. Hrad měl tři patra, jak o tom svědčí tři řady oken a také otvory po trámech v místech, kde bývaly stropy.  Zachovala se z něho jen vysoká obvodová zeď, jež má ve dvou řadách nad sebou malá střílnová okénka, směřující na strmý skalnatý břeh řeky. Přední část hradní stavby stála na mírně svažité straně ostrohu a musela být chráněna příkopem a hradbou. Celé přízemí a sklepy hradu jsou zasypány. Tipy na výlet   V Bystřici nad Pernštejnem si můžete mimo jiné prohlédnout Městské muzeum, zříceninu hradu Zubštejn, zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, samotný zámek Jimramov,  zříceninu hradu Pyšolec, navštívit v zimním období Lyžařský areál Karasín nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír je také zajímavým místem pro výlet.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.  

Obřadní síň s márnicí při Starém židovském hřbitově byla postavena v pseudorománském slohu v letech 1911 - 1912. Projekt vypracoval architekt J. Gerstl. V rámci Židovského muzea se tato Obřadní síň pražského Pohřebního bratrstva - Chevra kadiša (založeného v roce 1564), stala výstavním prostorem.Stálá expozice:Židovské tradice a zvyky II. (běh života: nemoc - smrt).