Dominantu obce Bečváry tvoří pozdně barokní zámek z 18. století. Tvrz Panství Bečváry je poprvé zmiňováno v roce 1265 jako majetek Horyny z Bečvář. V 16. století se staly součástí panství Červený Hrádek a v roce 1564 je spolu s dalšími dvěma vsi zdědil Karel Časta Myška ze Žlunic, který z nich vytvořil samostatné panství. V roce 1603 zde nechal nový majitel Jaroslav Myška postavit tvrz. V roce 1627 ves získal Jan Oktavain Kinský ze Vchynic, kdy v časech třicetileté války Bečváře zpustly a tvrz sloužila jen jako stodola. Zámek Lepší časy pro zdejší sídlo začaly roku 1738, kdy je získal Jiří Hillebrandt z Prandau, a započal tady v roce 1749 se stavbou zámku na místě bývalé tvrze. Již tehdy měl zámek čtyřkřídlou dispozici se vstupním průčelím obráceným na západ. Jiří Hillebrandt však před dokončením budovy zámek prodal císařovně Marii Terezii, která je obratem darovala generálu Arnoštu Gideonu Laudonovi. Ten v letech 1766 – 1774 stavbu zámku dokončil. Dostavbu objektu dokončili architekt Jan Josef Wirch a český stavitel italského původu Ignác Jan Nepomuk Palliardi. V roce 1776 se však Laudon přestěhoval do Rakouska a panství prodal královské komoře. V roce 1780 panství získal arcivévoda Karel Ludvík, který dal rozšířit park a vystavět dnes již neexistující nový zámek. V roce 1824 zámek získala měšťanská rodina Lišků a od ní jej koupila koncem 19. století Klára Frengelová. Po její smrti byl již zchátralý objekt roku 1945 zkonfiskován jejím dědicům. Později byly Bečváry využívané pro archiv ČSAV. Po roce 1995 zámek koupil hudebník Robert Kodym, který začal s jeho postupnou opravou. Zámek je tedy v současnosti veřejnosti nepřístupný. Dispozice zámku Barokní zámek Bečváry je patrová čtyřkřídlá budova zdobená pilastry s arkádovým nádvořím a mansardovou střechou. Bohatě zdobenému zahradnímu průčelí dominuje mohutný dvoupatrový rizalit s volným dvouramenným schodištěm vedoucím na terasu, které zdobí barokní sochy. V původní barokní podobě zůstalo severní, jižní a západní křídlo, východní křídlo je přestavěno rokokově. Nejkrásnějším interiérem je taneční sál, který se nachází v plastickém středu objektu. Ze sálu se dá projít na terasu. Stěny sálu jsou zdobeny římsami a ozdobami a několika výjevy z putování hrdiny Aenea. Strop zdobí freska, na které je vidět výjev ze stanu Achájců při obléhání Tróje. Dále je zde také zachována kaple sv. Michaela, prostupující přízemí i první patro původní stavby. Freskový oltář v kapli z 18. století namaloval Josef Redelmayer, nástěnné malby z roku 1774 jsou dílem Josefa Hagera a Josefa Redelmayera. Sochařskou výzdobu vytvořil sochař Ignác František Platzer. K zámku náleží i přilehlý park, poblíž stojí hospodářský dvůr s pozdně barokní vstupní bránou z roku 1766. V okolí můžete navštívit zámek Zásmuky, město Kolín nebo Kutnou Horu a její četné památky. Ubytování naleznete v nedaleké Ratboři nebo Kutné Hoře.

Bronzová socha Josefa Jungmanna je dílem sochaře Ludvíka Šimka, architekta Antonína Barvitia a Václava Levého. Podstavec je zhotoven ze žuly a syenitu. Dílo je sedm metru vysoké. Pomník nechal vybudovat spolek Svatobor. Základní kámen položil v roce 1873 František Palacký u příležitosti stého výročí Jungmannova narození. Pomník byl slavnostně odhalen v roce 1878. Stojí na náměstí nazvaném po Jungmannovi, nedaleko místo, kde učenec žil. V přilehlé ulici, která rovněž nese jeho jméno.

Základy zaniklého kostela sv. Jana Křtitele - Pleš, okres Klatovy.

Rozlehlý areál bývalého hradu Edelštejna, nyní však již skromných zřícenin, se nachází přibližně 3 km jihozápadně od Zlatých Hor. Na volně přístupný hrad z města vede turistické značení. Historie hradu Výstavní hrad Edelštejn byl založen k ochraně zlatých dolů v okolí a především hranice mezi majetky vratislavských biskupů a moravských knížat. Za zakladatele hradu je nejčastěji označován král Přemysl Otakar II. První zmínka o „Ušlechtilém kameni“ pochází z roku 1281, to už minimálně 15 let stál, a při té příležitosti je zmíněn i edelštejnský purkrabí Ota z Linavy. Ten spolu se svým bratrem Oldřichem v období bezvládí po násilném králově skonu plundroval okolí hradu i nedaleko ležící statky vratislavských biskupů. Otakarův nemanželský syn, opavský kníže a lenní pán hradu Mikuláš, předal jako odškodnění hrad Edelštejn do zástavy vratislavskému biskupovi Tomášovi. Na ochranu královských zlatých dolů a i jako protiváhu Edelštejnu pak nechal na protějším svahu vystavět nový hrad Leuchtenštejn. O Edelštejn se poté svedla válka mezi vratislavským biskupem a slezským knížetem Jindřichem, mj. Jindřichovo vojsko roku 1385 dobylo i Edelštejn. Až v roce 1388 došlo mezi nepřáteli ke smíru a Edelštejn se navrátil zpět do rukou opavského knížete. V letech 1339–1361 byl hrad v přímém držení českách králů Jana Lucemburského a Karla IV., poté se navrátil zpět do rukou opavských vévodů. V roce 1440 získal Edelštejn do zástavy opolský kníže Bolek. Hrad nechal v roce 1455 nákladně přestavět, příčinou bylo předchozí poškození hradu požárem. Po Bolkovi zde seděl jeho bratr Mikuláš a roku 1465 se hrad dostává zpět do královských rukou – rukou Jiřího z Poděbrad. Vratislavský biskup Jošt z Rožmberka nechtěl strpět kališnického souseda, roku 1467 Edelštejn dobyl a pobořil. Tím byl hrad odsouzen k zániku, na jeho novou výstavbu by bylo zapotřebí velké sumy peněz, kterou český král nemohl vydat. Počátkem 20. století byla snaha o romantické dostavění zřícenin, jenž však nedošla naplnění. Dispozice hradu Původní rozloha hradu, založeném ve druhé polovině 13. století, není známa. Po přestavbě hradu opolským knížetem Bolkem se výstavný hrad skládal z jádra, předhradí a několika předsunutých opevnění. Hradnímu jádru čelem k příchozímu vévodila okrouhlá věž. Dále se zde nacházely tři paláce a opevnění doplňovaly v rozích dvě bašty. V předhradí, odděleném od jádra příkopem, se nacházela další, blíže neznámá zástavba. Do předhradí se vstupovalo bránou v západní hradbě. Přístupová cesta vedla dvěma branami podél opevněného předpolí hradu a z boku jádra do předhradí, odtud dále do jádra. Na šíjové vyvýšenině nad hradem bylo pak další předsunuté opevnění. Dnes se z mohutného hradu mnoho nedochovalo. Znatelné jsou části hradeb, zdiva bran a paláců a dvou bašt. Tipy na výlet   Ve Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, zříceninu hradu Koberštejn, zříceninu hradu Leuchtenštejn, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Po okolí vám poskytne rozhled rozhledna Biskupská kupa. Ubytovat se můžete přímo ve Zlatých Horách.   M.K.