Vodní nádrž v Praze Lochkov u Cementářské ulice, u autobusové zastávky Lochkov.

Zámek Velké Losiny leží ve stejnojmenné obci v Olomouckém kraji, 9 km severovýchodně od Šumperka. Jedná se o jeden z nejkrásnějších renesančních zámků na Moravě, s třípodlažními nádvorními arkádami a sgrafitovou výzdobou, jehož historie je spojena se šlechtickým rodem Žerotínů. V majetku Žerotínů Na místě dnešního renesančního vysokého zámku stála původně gotická vodní tvrz, jejíž existence je doložena v roce 1569. Již od konce 15. století vlastnil losinské panství významný moravský šlechtický rod Žerotínů. Do Velkých Losin ale přesídlili z Šumperka až v roce 1562. Přibližně o 20 let později začal Jan ze Žerotína s přeměnou gotické tvrze na reprezentační rodové sídlo. V osmdesátých letech 16. století tak vzniklo renesanční křídlo dnešního zámku tzv. vysokého zámku. Součástí nového zámku byla i zámecká zahrada a opevnění. V době stavovského povstání stáli majitelé zámku na straně stavovských povstalců, ale Žerotínům se nakonec podařilo zkonfiskované panství vykoupit od císaře zpět. Proto, aby bylo panství uchováno ve vlastnictví rodu i nadále, přestoupil nakonec další z žerotínských majitelů, Přemyslav III., na katolickou víru. Čarodějnické procesy V druhé polovině 17. století byl na místě tehdejších hospodářských objektů zbudován barokní zámek tzv. nízký zámek, ke kterému byla ve stejném období připojena na východní straně budova tzv. empírového křídla. Za správy panství hraběnkou Angelikou Sybilou Galovou (rozené Žerotínové) se stal losinský zámek v období 1679-1694 místem, ze kterého organizoval inkvisitor František Jindřich Boblig z Edelstadtu čarodějnické procesy. V tomto období bylo v důsledku rozsudku Bobligova tribunálu upáleno 56 lidí. Průběh čarodějnických procesů se stal námětem historického románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. Další stavební úpravy se nesly ve stylu baroka. Byla přistavěna kaple a také zámecká zahrada byla přebudována ve stylu francouzského barokního parku. Žerotínové vlastnili zámek Velké Losiny až do roku 1802. V tomto roce ho prodali kvůli finančním problémům knížeti Karlu z Lichtensteina. Za nového majitele byla francouzská úprava parku přeměněna na park v anglickém stylu. Lichtensteinové ztratili zámek konfiskací v roce 1945. Dnes je vlastníkem zámku český stát. Lázně a papírenská manufaktura Vnitřní část zámku je tvořena řadou místností, které jsou bohatě vybaveny uměleckými díly a mobiliářem z období renesance, baroka, klasicismu a biedermeieru. V prvním poschodí se např. jedná o vstupní sál předků s portréty žerotínských majitelů panství, dva gobelínové sály, knihovnu (knihy z období 15.-18. století a opisy protokolů z čarodějnických procesů) a především o nejreprezentativnější prostor celého zámku, rytířský sál. V druhém poschodí je např. situována soudní síň a místnost, ve které byly útrpným právem vyslýchány osoby obviněné z čarodějnictví. Zámek položený na úpatí jesenických hor představuje jeden z nejlépe dochovaných výtvorů zámecké renesanční architektury v českých zemích a je významným dokladem vývoje zámeckých sídel na našem území.  Tipy na výlet Společně se zámkem byly v obci založeny i dva významné objekty, které zajistily panství prosperitu. Jednak lázně a také dosud funkční papírenská manufaktura. Nedaleko stojí dřevěný kostel sv. Michaela. V Sobotíně se nachází dřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého - Kepáčov a přírodní útvar Ztracené kameny. Zastavit se můžete také ve skanzenu v Rapotíně, prohlédnout si zříceninu hradu Rabštejn nebo vystoupit na vrch Pecný u Vernířovic. Zajímavý je i dřevěný kostel sv. Martina v Žárové. Ubytovat se můžete přímo ve Velkých Losinách.

Barokní zámek Nebílovy stojí uprostřed stejnojmenné vsi v Plzeňském kraji. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1327, kdy obec s tvrzí vlastnil Racek z Nebílova. V roce 1624 dostal panství Kryštof Karel Kokořovec. Při jeho dědictví se poprvé připomíná zdejší tvrz, která byla kamenná a stála v zadním traktu dnešního zámku. V roce 1705 koupil panství generál Benátské republiky, pocházející z Pruska, hrabě Adam ze Steinau. Adam Steinau se rozhodl postavit na místě renesanční tvrze nový, reprezentativní barokní zámek. Stavba byla zahájena v r. 1706 na návrh plzeňského stavitele Jakuba Augustona ml. Po dokončení stavby byla k zámku připojena zahrada, obehnaná obvodovou zdí s ozdobnými kapličkami. Stavbu zámku v podstatě dokončila až nová majitelka Antonie Černínová z Chudenic. I zde se vystřídalo mnoha majitelů, posledním byl Kristián Valdštejn-Vartemberk. Nový majitel však nechal zámek zchátrat, protože centrum jeho panství nebylo zde, ale ve Šťáhlavech. V roce 1919 byl areál zabrán v rámci pozemkové reformy, později necitlivě rozparcelován a rozprodán. Od roku 1968 se zde započala postupná obnova. Dnes patří zámek pod státní správu, v roce 1998 byl zrekonstruován a otevřen pro veřejnost.   Podoba zámku Nebílovský zámek je představitelem typické vídeňské barokní architektury, v českých zemích ojedinělé. Svou půdorysnou dispozicí připomíná zámky v Aschachu, Halbturmu nebo vídeňskou rezidenci Belevedere. Jedná se o zajímavě řešený objekt, složený ze dvou podkovitých trojkřídlých jednopatrových budov svírajících čestný dvůr. Čelní, barokní budova, má ve středu věž s cibulovou bání. Jádro zadní, dosud nezrekonstruované části zámku, tvoří renesanční tvrz. Koncem 18. století byly zámecké budovy upraveny a interiéry vymalovány významným pražským malířem Antonínem Tuvorou, který zde v Nebílovech vytvořil své největší dílo. Je jím výmalba tanečního sálu v zadním traktu. Zde autor vytvořil iluzivní monumentální malbou tropické krajiny doplněné fantastickými městy i antickými zříceninami, nad nimiž poletují exotičtí ptáci. Restaurovaný přední zámek se dnes prezentuje jednou z našich nejkrásnějších barokních fasád. V přední části zámku je expozice dobových interiérů. Květiny jsou hlavním motivem výzdoby, obrazů, grafik, intarzií nábytku i porcelánu. Ojedinělou ukázkou je sbírka lustrů benátského typu. V části zadního traktu je situováno hasičské muzeum. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na zříceninu hradu Vlčtejn, zříceninu hradu Radyně, zříceninu hradu Lopata nebo na rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci. Navštívit můžete také krásný klasicistní zámek Kozel nebo kostel sv. Prokopa. Ubytování jistě najdete v Plzni.  

Rozhledna na Panském vrchu (650 m.n.m.) se nachází zhruba 2 km západně od obce Drmoul. Typizovaná věž mobilního operátora vysoká 55 m nese vyhlídkový ochoz ve výšce 40 m nad zemí a vede na něj 207 schodů. Věž byla dokončena v červenci 2008, vyhlídkový ochoz pak zpřístupněn v listopadu téhož roku. Přistup na něj je volný, pouze v zimním období je uzavřen.