Vodní elektrárna Práčov byla postavena jako jedna z prvních hydroenergetických staveb u nás po druhé světové válce. Uvedena do provozu byla v roce 1953. Elektrárna je zásobena vodou z vodního díla Křižanovice, odkud sem vede přivaděč dlouhý 3139 m o průměru 240 cm. Z celkové délky připadá 2288 m na železobetonové potrubí a 851 m na štolu proraženou levým svahem údolí. Na konci přivaděče u elektrárny je vyrovnávací komora kruhového půdorysu o vnitřním průměru 2 m a výšky 17 m. Celková výška věže této vyrovnávací komory je necelých 58 m, stěny mají sílu 50 cm. Betonáž této věže se prováděla pomocí 1,2 m vysokého posuvného bednění nepřetržitě, což vyžadovalo nejen správný a rovnoměrný posun bednění směrem vzhůru rychlostí 12 cm/hod., ale i bezporuchovou dodávku elektrické energie, betonu, výztuže jakož i všech strojů po dobu tří týdnů. Vyrovnávací nádrž slouží k vyrovnání tlaků vody v přivaděči při uzavření turbíny a odstavení turbosoustrojí. Z této vyrovnávací komory pak vede ocelové potrubí o průměru 200 cm již přímo do elektrárny. Zde je instalována Francisova turbína o výkonu až 8.000 kW. Jen pro příklad za rok 2007 vyrobila elektrárna téměř 15 mil. kWh elektřiny, což postačuje zhruba na roční zásobení 4.300 domácností.

Zbytky skalního hradu Šaunštejn, nazývaného také Loupežnický hrad, leží v překrásné krajině Národního praku České Švýcarsko. Je situován na mohutné pískovcové skále nedaleko Vysoké Lípy. Historie hradu Hrad vznikl asi v polovině 14. století na panství Berků na ochranu České stezky a později plnil roli správního střediska Vatenberky kolonizovaného území. Stal se v polovině 15. století jejich opěrným bodem ve válce tohoto rodu se Saskem a Lužicí. Zklidnění poměrů v oblasti na konci 15. století a upevnění státní správy snížilo vojenský význam hradu, který začal postupně chátrat. Jako pustý je označován někdy od přelomu 15. a 16. století. Po třicetileté válce se zde usadili zběhové a lupiči, proto se mu také začalo říkat Loupežnický hrad. Podoba hradu Hrad je dnes vlastně skalní blok. Vrchní plošina hradu je dlouhá asi 70 metru a 20 metrů široká, tvoří několik bloků, které jsou spojeny můstky a lze na ni vlézt po žebřících, které jsou ve štěrbinách. V severní části je do skály vyhloubena spodní část hlavní věže. Je to nyní malá a hluboká místnost se sedátkem džbánovitého tvaru, která bývala buď cisternou či vězením, případně sloužila jako skladiště. Další dutina ve skalním bloku byla stájí nebo vrátnicí. Z dřevěných objektů se už nic nedochovalo. Tipy na výlet Výlet na Šaunštejn lze spojit s výletem k nedaleké Malé Pravčická bráně, Ptačímu kameni, Vilemínině vyhlídce a Mariině skále. Navštívit můžete i skalní kapli u Všemil nebo akvadukt v Dolní Chřibské. Ubytovat se můžete v Chřibské.

Původně snad gotický dům pochází z počátku 16. století. V 80. letech téhož století prošel renesanční přestavbou. Další stavební zásahy proběhly po třicetileté válce a během požárů v druhé polovině 18. století. Roku 1881 byla tehdy jednopatrová budova zvýšena a zároveň dostala gotizující vzhled. Dnešní stav je výsledkem úprav v letech 1929-1930. V dnešní stavbě se ukrývá renesanční obvodové zdivo a část kleneb v přízemí, rovněž z doby renesančních úprav. Budova je stále využívána jako sídlo městského úřadu.

Při návštěvě města Vyškova stojí za zastávku zdejší barokní zámek, který stojí přímo v centru města. Zámek tvoří komplex zčásti patrových, zčásti dvoupatrových budov se zámeckou zahradou. Návštěvníci si mohou prohlédnout expozice Muzea Vyškovska, které se zaměřují na historii města a regionu, zaniklý hrad Melice, lidovou keramiku, národopis, zdejší přírodu a pamětní síň orientalisty Aloise Musila. Historie zámku Ve Vyškově stál patrně již kolem roku 1200 zeměpanský hrad, neboť se v roce 1201 uvádí vyškovský župan Jakub. Jako biskupský se hrad uvádí teprve v roce 1318, kdy se připomíná jako součást organizace biskupského lenního práva vyškovské provincie. Hrad stával na okraji vnitřního města a zbytky jeho gotického jádra byly objeveny až v polovině 20. století. Za husitských válek byl pobořen husity, ale již v roku 1449 byl obnoven a nazýval se nový hrad. V jeho stavbě pokračoval biskup Tas Černohorský z Boskovic, který rozšířil hrad o další křídlo. Stalo se tak patrně poté, co bylo vyškovské sídlo poškozeno roku 1468 útokem vojsk Jiřího z Poděbrad kvůli odporu města. Počátkem 16. století jej biskup Stanislav Thurzo přebudoval v renesanční zámek a současně zde zřídil i rozsáhlou zámeckou zahradu. Později sloužil zámek jako kněžské vězení. V březnu 1605 zasedal na vyškovském zámku moravský zemský sněm. V roce 1619 se v zámku usadila silná biskupská posádka, která měla podporovat akce císařské generála Dampierra v Podyjí, ale 17. srpna 1619 si stavovské vojsko za pomoci vyškovských měšťanů vynutilo její kapitulaci. Za švédského náporu v roce 1643 byl Vyškov vypálen a současně značně poškozen i zdejší zámek. Olomoucký biskup Karel XI. z Lichtenštejna však v letech 1664 — 1695 zámek znovu vystavěl a zřídil zde obrazovou galerii. Jako většinu lichtenštejnských staveb projektoval i tuto Giovanni Pietro Tencalla. Na zámku byla umístěna i mincovna, která se pak přemístila do Kroměříže. Významné osobnosti na zámku Vyškovský zámek se stal častým sídlem olomouckých biskupů, hostil také mnohé významné hosty, například v roce 1696 moskevskou delegaci při její návštěvě císařské Vídně, kde jednala o politické alianci. V polovině 18. století zde dočasně sídlil biskup Ferdinand Troyer, pozdější kardinál, který tady pořádal lovy v okolních lesích Drahanské vysočiny, stejně jako předtím biskup Wolfgang Hanibal Schrattenbach, jenž zřídil v zámku divadelní sál, v němž se hrály italské opery. Od požáru v roce 1753 zámek chátral, byl změněn ve vojenskou nemocnici, sídlo biskupských patrimonijních úřadů a obydlí úředníků. V roce 1800 zde přenocoval ruský maršál Suvorov, před bitvou u Slavkova v roce 1805 se zde konala schůzka rakouského císaře Františka I. s ruským carem Alexandrem I. Po požáru v roce 1917 byl vyškovský zámek znovu upraven. Olomouckým arcibiskupům patřilo sídlo až do roku 1928, od té doby jej vlastní ČR a Muzeum Vyškovska. Tipy na výlet Ve Vyškově můžete také navštívit Zoo park Vyškov nebo Muzeum perleťářství a tradičního bydlení. Na výlet se můžete vydat na zámek Habrovany, zámek Drnovice, zámek Křtiny, renesanční zámek Račice, zříceninu hradu Kuchlov nebo poutní kapli P. Marie Sedmibolestné na Lutrštéku. Jistě vás nezklame ani pohled na větrný mlýn Chválkovice. Ubytování najdete ve Vyškově.