Pseudogoticky upravený zámek Mlýnce stojí jihozápadně od centra města Vroutek v zámeckém parku pod silnicí. Historie zámku První zmínka o Mlýncích je datována k roku 1375. Zdejší tvrz je zmiňována až ke konci 17. století, avšak roku 1733 byla stržena. Na jejím místě dal Václav Kager ze Štampachu postavit barokní zámek, který byl roku 1883 od základů přestavěn v romantickém pseudogotickém stylu a okolo zámku byl také založen park. Přestavba objektu spolu se zámeckou kaplí byla dokončena roku 1889. Po válce byl zámek zestátněn a od roku 1950 užíván jako státní statek. Byly zde zřízeny kanceláře, byty a jídelna. Zámek začal pomalu chátrat a toto dílo dokonal požár sídla v roce 1967. Následek požáru je zřetelný, kdy čtyřkřídlý objekt musel být nutně změněn na trojkřídlý. Zbylý zámek však nadále chátral. Dnes je sídlo v rukou soukromé společnosti a také byly započaty rekonstrukční práce. Zámek není veřejnosti volně přístupný. Podoba zámku Zámek Mlýnce, původně čtyřkřídlý, dnes trojkřídlý jednopatrový objekt obklopuje malé obdélníkové nádvoří. V protilehlých rozích nádvoří jsou umístěna krytá schodiště. Na nádvoří je možné vidět krytou dřevěnou pavlač a v mansardové střeše jsou umístěny vikýře s pseudogotickými stupňovitými štíty. Tipy na výlet Ve Vroutku je k vidění ještě kostel sv. Jakuba a o něco dále zámek Lužec. U blízkého Lubence najdete židovský hřbitov. v okolí můžete ještě navštívit tvrz Hlubany, tvrz Nepomyšl nebo zříceninu hradu Křečov. Ubatovat se můžete třeba ve Žluticích.

Zámek Stvolínky najdeme přibližně 10 km jihozápadně od města České Lípy. Zámecký objekt, vzniklý přestavbou starší tvrze, stojí v jihozápadní části stejnojmenné obce vedle kostela Všech svatých nad svahem k Bobřímu potoku.      Historie zámku                 První zmínky o vsi pocházejí již ze 14. století, není však jasné, kdy byla v místech původního dvorce založena gotická tvrz. Ves totiž patřila od počátku 15. století k blízkému hradu Ronovu, sídlu jedné z větví pánů z Dubé. V průběhu 15. století držel obě sídla Vilém z Illburka, který vedl vleklý spor a drobnou válku s lužickým šestiměstím. Právě proto byly roku 1444 Stvolínky dobyty a vypáleny Lužičany. Kolem roku 1575 za Kurzbachů z Milíče byla pak tvrz renesančně rozšířena o nové obytné křídlo a věžovitou budovu na severní straně. Do dnešních dnů dochovaný čtyřkřídlý uzavřený půdorys pochází z pozdější úpravy v 17. století. V letech 1655-1663 dal litoměřický biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz poškozenou budovu přestavět v raně barokním stylu a vtiskl tak zámku dnešní podobu. V podstatě jenom vnější fasády a nádvorní arkády byly ještě v průběhu dalších let upravovány při adaptacích na letní sídlo biskupů. Na počátku 20. století byl zámek využíván jako letovisko pro děti z litoměřického kraje a od roku 1950 jej vlastnil Státní statek Zahrádky, který využíval památku jako byty a skladiště. Od 70. let pak zde byla umístěna pobočka českolipského archivu. Dnes je zámecká budova bez využití, není veřejnosti přístupná a chátrá.      Součástí zámku je také rozsáhlý zámecký park původně navržený ve francouzském stylu. Dříve k němu patřila i dančí obora a součástí byla zahrada, která vznikla zasypáním hradního příkopu.                                                  Vedle zámku stojí také velice významná, ale dnes již zdevastovaná památka, kostel Všech svatých. Kostel pochází ze 14. století. Roku 1811 byl  empírově přestavěn, jeho vnitřní úpravy pocházejí z konce 19. století. Na vnější severní stěně budovy jsou velmi pěkné renesanční náhrobky majitelů Ronova a Stvolínek. Jsou zde umístněny náhrobky Anny z Kurzbachu z roku 1576, Anežky z Helfensteinu z roku 1550, Jindřicha z Kurzbachu z roku 1590 a dětský náhrobek Jáchyma z Malcánu z roku 1591. Tipy na výlet V okolí najdete další památky, jako hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v Úštěku.

Jednoduchá a malá kaple Panny Marie Bolestné se nachází západně od města Soběslav, v lese na levém břehu Lužnice, nedaleko starobylého hradiště Svákov. Kaple je stavba cihelná, zbudovaná v novorománském slohu roku 1865 a kolem roku 1900 doplněna o zvonici. V jednoduchém interiéru se nachází oltář od Břetislava Kafky s obrazem Panny Marie Bolestné. Kaple je přístupná příležitostně a z města Soběslav sem vede turisticky značená cesta. V blízkosti se nachází svákovský pramen s legendární léčivou vodou a vyhlídkový altán s kamennou podezdívkou.

Na okraji obce Liblice stojí barokní zámek postavený pro Arnošta Pachtu z Rájova. V těsné blízkosti zámeckého sídla se nachází špýchar a původně gotický kostel sv. Václava. Historie zámku Stavba zámku byla zahájena roku 1699 a dokončena v roce 1706. Zámek má velice zajímavé řešení s velkým čestným francouzským dvorem uzavřeným hospodářskými budovami a mřížovou zdí. Projekt stavby vypracoval G. B. Alliprandi, stavební práce řídil G. A. Pessina, štuky Domenico Spezza a kamenické práce vyhotovil G. P. Toscana. Ve 2. polovině 18. století byla zahájena menší přestavba zámku, která pozměnila především interiéry. Podoba zámku Zámecká budova je třípatrová s elipsovitým středem, v němž jsou hlavní společenské místnosti. Sál, probíhající dvěma patry, byl neorenesančně upraven a vyzdoben nástropní malbou Emila Lauffera. V přízemí střední části je sala terrena s původní štukovou a freskovou výzdobou. Zámek obklopuje rozlehlý francouzský park, kde stojí přízemní zahradní domek a osmiboká pseudorománská pohřební kaple Thun-Hohensteinů. Od konce 19. století do roku 1945 byl zámek majetkem Thun-Hohensteinů. Od roku 1952 jej využívá Akademie věd ČR ke konání vědeckých konferencí, kongresů a symposií. Na zámku se konaly také dvě kafkovské konference. První v roce 1963, která změnila nazírání na kafkovský fenomén nejen v tehdejším Československu, a druhá v říjnu 2008. V současné době patří zámek nadále Akademii věd ČR. Zámek ani park nejsou veřejnosti běžně přístupné, v přízemí objektu je zřízena restaurace i pro veřejnost. Výběr z ubytování naleznete v blízkém Mělníce, jehož památky stojí také za návštěvu.