Tachovský hradební systém vznikl ve 14. století. Středověké město uzavírala okružní hradba vysoká 8-10 m a široká 140-150 cm. Po celém obvodu bylo 26 věží vysokých zhruba 11-14 m a dovnitř města otevřených. Spojení mezi nimi zajišťovala úzká ulička (široká 2,5-4 m) vedená při hradbách po celém jejím obvodu. Opevnění doplňoval hluboký příkop, široký 43-45 m a val. Na jihu protékal příkopem mlýnský náhon a opevnění zde posilovalo ještě koryto řeky Mže. Vstup do města zajišťovaly tři brány. Na severu to bylo tzv. Horní (Horská) v prostoru dnešní ulice Husitská. V jižní části pak Zámecká (Říšská) v ulici Rokycanova a Dolní (Nízká) v dnešní ulici Boženy Němcové. Horní brána se skládala ze dvou objektů. Hlavní část měla nad průjezdem ještě dvě patra. Na ni pak navazoval koridor 40-50 m dlouhý ukončený menší branou se strážnicí a závorou. Tato brána byla zbořena jako poslední v roce 1871. Dolní brána se skládala ze dvou nevysokých staveb spojených hradbou. Venkovní opevnění brány tvořily dvě oblé bašty vytvářející podobu barbakánu. Brána byla zbořena v letech 1864-1865. Zámecká brána se také skládala ze dvou samostatných staveb spojených koridorem hradeb. V 19. století již tyto brány nestačily provozu města a tak v roce 1822 byla Nová brána z náměstí do prostoru ulice na Světce a v roce 1838 na konci dnešní Hradební ulice tzv. Psí brána směřující k Václavskému hřbitovu. Tyto brány měly však jen krátký život. V průběhu druhé poloviny 19. století byly odstraněny některé části hradeb a již zmíněné hradby. Od 70. let 20. století probíhá rekonstrukce dochovaných částí. Do dnešní doby se dochovala nejvíce západní část hradeb při Zámecké ulici a severovýchodní část v blízkosti Václavského parku. Zachovalo se na 21 dovnitř otevřených věží a v severozápadní dochované části hradeb u bašty č. 3 a 4 spojovací komunikační hradební ulička včetně obranné chodby.

Rozhledna, jejíž návštěvu můžeme spojit i s příjemným posezením v přilehlé restauraci stojí v Litoměřicích na vrchu Mostná hora, který je dominantou severního okraje Litoměřic. Mostka, jak se vrcholu říká, je častým místem výletů zdejších občanů. Vyvýšenina své jméno získala podle těžby dřeva z jejích svahů pro stavbu dřevěného mostu přes řeku Labe. Vrch byl po odlesnění holý a jeho vzhled se změnil až koncem 80. let 19. století, kdy zde byl založen lesopark se stezkami, lavičkami a umělými potůčky.  Velmi rychle si ho občané Litoměřic oblíbili, ale při návštěvách jim chybělo místo kde by se mohli posilnit. A tak v roce 1910 nově založený „Spolek pro zvelebení města Litoměřice“ pod vedením vrchního rady Vilhelma Maiera rozhodl, že na Mostce vystaví výletní restauraci. Součástí restaurace měla být i dvacetimetrová vyhlídková věž.  Stavba projektu architekta Krause postupovala tak rychle, že již 6. listopadu 1910 mohla být romantická restaurace se čtyřbokou vyhlídkovou věží otevřena.  Jméno sice dostala podle císaře Františka Josefa I., ale občané Litoměřic ji neřekli jinak než Mostka. V roce 1934 musel být kvůli velkému zájmu objekt rozšířen o letní verandu s tanečním sálem. Po druhé světové válce patřil objekt městu, až do roku 1955 kdy se stal majetkem podniku Restaurace a jídelny. Po roce 1990 byl vrácen městu, které jej v nepříliš dobrém stavu prodalo. Nový majitel provedl v roce 1992 celkovou rekonstrukci podle původních plánů a objekt včetně rozhledny zpřístupnil. Věž rozhledny je 20 m vysoká, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 16 metrů.  Na kterou vystoupáme po 96 schodech. Nabízí výhled na bizarní krajinu Českého středohoří, zejména na Litoměřice, Terezínskou kotlinu a o něco dál i na horu Říp či hrad Hazmburk.

Na vrcholu Březníku (1006 m.n.m.) se nachází Vintířova skála – žulová skála s tesanými schody. Podle tradice měl pod vrcholem poustevnu benediktinský mnich Vintíř, misionář a diplomat, který zemřel v přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Šebíře dne 9.10.1045. Vintířova skála dnes pro okolní vzrostlé stromy poskytuje jen částečný výhled a převážně jižním směrem. Pod skálou se nachází kaplička.

Spíše než rozhledna bychom mohli říct vyhlídkový altán Jeřabina, se nachází 4,5 km severozápadně od Horního Jiřetína. První dřevěná rozhledna vysoká několik metrů zde byla otevřena 9.10.1884. Již po několika letech musela být po působení povětrnostních vlivů opravena. Za první světové války posloužily některé její části pro různé účely, zbytek chátral. V září 1929 byla německými turisty zbudována nová rozhledna. Po druhé světové válce bohužel padla za oběť vandalům a zbyl po ní jen kamenný podstavec. Na něm byla 28.6.2009 slavnostně otevřena nová kopie původní rozhledny z roku 1929. Volně přístupná rozhledna poskytuje krásné výhledy na zdejší část Krušných hor. Stavba se nachází na turisticky značené cestě.