Jedna z nejstarších staveb ve městě gotický kostelík Všech Svatých stojí na rohu ulic Havlíčkova a Hybešova. První písemná zmínka o kostele je z roku 1505. Kolem hřbitova se nacházel prastarý hřbitov, který sloužil do roku 1948 a později byl přeměněn na dnešní park. Stavba kostela je jednolodní s plochým stropem v lodi. Kněžiště je goticky sklenuté, na svorníkách klenby se nachází znak Zástřizlů. Uvnitř kostel se nacházejí dva oltáře, ten hlavní s obrazem Všech Svatých pochází z roku 1664. Dále tu pak najdeme kovanou renesanční kazatelnu z roku 1626, sem byla přenesena ve 40. letech 19. století z kostela sv. Jakuba poté co byla v tamějším kostele zbudovaná zděná. Kostel je nepřístupný.

Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihozápadně od obce. Z Pohoří se vydat po polní cestě a po cca 200 m vlevo do svahu, kde je již vidět ohradní zeď. Založen byl nejpozději v první polovině 17. století. Dnes se na udržovaném hřbitově (2158 m2) nachází okolo dvou stovek náhrobků, většinou v dobrém stavu. Jde většinou o náhrobky barokní a klasicistního stylu. Ohradní zeď i márnice jsou opravené, kromě toho se v márnici nachází kamenný obřadní stůl.

Kostel sv. Jakuba Většího stojí ve staré části Sokolova mezi Starým a Růžovým náměstím. Poprvé je doložen k roku 1290, jeho podoba, ale není známa. V roce 1632 vyhořel při dobývání města Sasy. V letech 1632-1637 byl vystavěn nový kostel v renesančním slohu. Ten později nahradila barokní úprava v letech 1671-1681. V roce 1873 byla při požáru poškozena věž, následně nouzově zakryta a v roce 1880 opatřena novou bání. Kostel sv. Jakuba Většího je jednolodní, s předsunutou věží a presbytářem, který je uvnitř polygonální, vně oblý. Vchod je opatřen dochovaným barokním portálem z roku 1684. Strop lodi je klenutý a plochý, v presbytáři vidíme křížovou klenbu s lunetami, ve vstupní síni renesanční hřebínkovou klenbu. Na klenbě v kostele se nachází renesanční štuková výzdoba. Po obou stranách lodi jsou panské oratoře. Hlavní oltář pochází z roku 1756 od Jana Pavla Seydla, dva postranní oltáře sem byly převezeny v roce 1786 ze zrušeného servitského kostela sv. Michala v Praze. Dále můžeme vidět pískovcovou křtitelnici (1679), kazatelnu (2. pol. 18. století), původní barokní lavice a další barokní vybavení.

Barrandovský most přes Vltavu spojuje Hlubočepy s Braníkem. Byl postaven v letech 1978 - 1983. Most má šest polí o rozpětí 34,66 až 72 m, je 352 m dlouhý, široký 40 55 m, vysoká 15 m a jeho celková plocha činí 15 600 m. Tvoři ho dvě samostatné konstrukce a klene se přes Vltavu pod úhlem 53º. Původně, po uvedení první části do provozu v roce 1981 až do roku 1990 se most jmenoval Antonína Zápotockého. Od roku 1990 do současnosti je pojmenován po části lokality Barrandov. Její název je odvozen od jména francouzského geologa a paleontologa Joachima Barranda. Barrandovský most je největším mostem v Praze a je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší.