Dnes již zaniklý hrad Poděhusy stával nad Netolickým potokem nedaleko vsi Podeřiště a přibližně 2,5 km severovýchodně od města Netolice. Nedaleko nepatrných pozůstatků hradu vede místní naučná stezka a cyklistická značka. Historie hradu Se jménem Poděhusy se v pramenech setkáváme často a to z toho důvodu, že se tak nazývalo více lokalit. K těmto Poděhusám (vsi a snad už i hradu) se váže zmínka z roku 1262. V ní jsou zmíněny Poděhusy jako majetek Hedviky ze Šaumburka, vdovy po Vokovi z Rožmberka, který přechází na jejího syna Jindřicha. Z roku 1380 pochází již konkrétní zmínka o hradu, kdy jej jako zástavu držel Vilém z Újezda. Již v roce 1387 byl hrad zpět v rukou Rožmberků a Vilém zde nadále působil jako purkrabí. Zánik hradu patrně zapříčinilo vojsko pod vedením Jana Žižky z Trocnova v roce 1421. K roku 1481 je hrad nazýván pustým. Podoba hradu Hrad Poděhusy byl nevelké rozlohy a lichoběžného půdorysu. Na třech stranách byl chráněn příkopy, jejichž existence je dnes jediným viditelným důkazem, že zde hrad stával. Ze zděných konstrukcí se již nic nedochovalo, a proto je těžké bez archeologického průzkumu říci, jak hrad v době své existence vypadal. Hradní areál je volně přístupný. Odsud se můžete vydat na výlet do Arecheoparku Netolice, na zámek Kratochvíle nebo kostel Lomec. Ubytovat se můžete v nedalekých Netolicích. M.K.

Hora Milešovka (837 m) je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a je díky své poloze ideálním místem pro rozhlížení. Stojí jednak v samém středu pohoří a také okolí převyšuje o 350 výškových metrů. V krásném rozhledu nebrání tedy nic. Nejkrásnější výhled ze všech Začátky výletů na Milešovku jsou spojeny s Antonínem Weberem, hostinským z Milešova, který kolem roku 1825, dostal od majitele panství, svolení k výstavbě chýše s možností občerstvení pro turisty. Jeho obliba stoupala a návštěvníků, především z řad lázeňských hostů z Teplic přibývalo. Weber proto postupně rozšiřoval své služby, vylepšil přístupovou cestu a také nechal vystavět 4 metry vysokou kamennou rozhlednu. Zájem o Milešovku neustával a počátkem 20. století byla na jejím vrcholu postavena meteorologická observatoř, jejíž součástí byla i 19 metrů vysoká věž. Její nižší ochoz mohli až do Druhé světové války využívat turisté. Od druhé světové války byl přístup na věž veřejnosti uzavřen. Posléze se observatoř stala majetkem Československé Akademie věd. a pro turisty sloužila pouze restaurace. Od roku 1998 mohou návštěvníci, kteří vystoupají na vrchol, nižší ochoz věže opět využívat. Podle mnohých nabízí nejkrásnější výhled ze všech českých rozhleden. Z Milešovky je vidět většina pohoří Čech, od Krkonoš až po Šumavu a při naprosto ideálních podmínkách i 350 kilometrů vzdálené vrcholky Alp. Je otevřena po celý rok.   Výhled   sever: Krušné hory s Komáří hůrkou, Doubravka, Děčínský Sněžník východ: Kletečná, Lužické hory, východní část Českého středohoří, Ještěd, za jasného počasí Krkonoše jih: Milešov, Ostrý, Hazmburk, Polabí, Praha, za jasného počasí Šumava západ: např. Klínovec Popis cesty Ze silnice E55 odbočíte dva kilometry před obcí Bořislav doleva směrem do obce Bílka. Obcí projedete až na úpatí Milešovky k dolní stanici nákladní lanovky. Tady zaparkujte auto a po červené značce se vydáte nahoru. Čekají Vás 2 km ostrého stoupání.  

Námětem díla je ukřižování Krista. Původní kříž zde byl postaven již po roce 1361 pražským magistrátem. Údajně byl v roce 1419 zničen Husity. Ve druhé polovině 15. století byl nahrazen novým křížem a dalším potom v roce 1629. Kříž měl dřevěný korpus a doplňovaly ho tři postavy světců namalované na dřevěných deskách. Panny Marie, sv. Jana a sv. Máří Magdalény. V roce 1648, při bojích Pražanů se Švédy, byl kříž opět zničen. Do současnosti se zachovala pouze Kristova hlava, která je uložena v pražském arcibiskupském semináři. Další znázornění Kalvárie zhotovili Jeremiáš Fischel,  který ji vyřezal z prken  a ozdobil dvěma sochami, a Fabián Harovník, který ji vymaloval. V roce 1657 pro ni byl opatřen dnešní kovový korpus a v roce 1666 nahradily postavy z dřevěných desek dvě olověné sochy, které odlil pražský zvonař Milkuláš Löw z Löwenberku. Ty byly odstraněny v roce 1861 a jejich další osud není znám.V roce 1657 byl zakoupen za 500 tolarů u kupců Hillingerů v Drážďanech bronzový zlacený korpus Krista. Hebrejský nápis, jenž v překladu znamená „Svatý svatý svatý Bůh“, je ze stejného materiálu a byl pořízen v roce 1696 z pokuty Žida, který se kříži posmíval. Událost je popsána ve třech jazycích na kartuších osazených na podstavci kříže. Je to dílo anonymního sochaře se značkou GH a pochází z roku 1707. Mramorové obložení ochozu mostu pod sousoším bylo zhotoveno v roce 1681. V roce 1672 byl na obložení umístěn znak pánů z Říčan a latinský nápis na paměť Karla Adama Lva z Říčan, který pražskému arcibiskupství odkázal statky v Louňovicích a Vodlochovicích s podmínkouže se bude starat o věčné světlo pod křížem. Pískovcové sochy Panny Marie a Jana Evangelisty jsou dílem Emanuela Maxe a pocházejí z roku 1861.Vpravo od Kalvárie, na ochoze, jsou připevněny desky, které dementují příběh se Židem, který měl krást. 

Vítkov díky své vyvýšené poloze nad Prahou poskytuje svým návštěvníkům krásnou vyhlídku na město. Na jižní stranu směrem na Žižkov a Karlín, na jižní straně směrem na Nové Město, Staré Město a Hradčany a na severní od Dejvic až po Prosek.