Pískovcový skalní útvar Svantovítova skála najdeme západně od Malé Bystřice ve svahu vrchu Štípa. Pískovcový útvar tvoří skalní zeď, dlouhá 60 m a rozdělená do tří věží. Místo je oblíbené horolezci a vede sem turisticky značená cesta.

První zmínky o Motole jsou z roku 1146, kdy byl v majetku církve. Za dobu své existence vystřídal řadu majitelů. Obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, pěstováním vína. Na přelomu 18. a 19. století se ze zkoušela i těžba uhlí. K Praze byl Motol připojen v roce 1922. Název pravděpodobně pochází od jména Motejl.

České Švýcarsko, krásný kout naší země, kde můžeme vidět mnoho rozličných skalních útvarů, vyhlídek, skalních soutěsek a také kus naší historie v podobě hradních zřícenin. Jednou z nich je hrad Krásný Buk, jehož sporé zbytky můžeme navštívit na nevýrazném zalesněném návrší nad severním okrajem údolí říčky Křinice. Historie hradu O založení hradu se nezachovaly žádné zprávy, ale pravděpodobně vznikl ve 2. pol. 13. stol. Jeho zakladatelem mohl být některý člen rodu Markvarticů, kteří kraj po r. 1263 nejspíše ovládali. Nejstarší dochovanou listinou, ve které je zmínka o Krásném Buku, je ta z roku 1319. Je z ní patrné, že další z majitelů panství, Jindřich z Lipé, vyměnil své severočeské statky s Janem Lucemburským za majetek na Moravě, kam odcházel za svou milenkou, královskou vdovou Eliškou Rejčkou. Krásný Buk se brzy poté stal majetkem Vartemberků, jejichž oblíbenou kratochvílí byly loupežné nájezdy do Lužice. To se nakonec stalo Krásnému Buku osudné. Lužičané totiž roku 1337 dobyli sousední Tolštejn, a když nájezdy neustávaly, uspořádali odvetnou výpravu i proti Krásnému Buku, který 15. října 1339 dobyli a zničili. Protože noví majitelé přenesli centrum panství na opravený hrad Tolštejn, zůstal Krásný Buk v troskách a nebyl již nikdy obnoven.   Dispozice hradu Hrad stál sice na malém žulovém vršku, ten byl ovšem důmyslně strategicky zvolen. Ze severu byl chráněn čtyřmi valy s příkopy. Jejich větší část byla ale později rozorána, pouze na severním okraji lesa je dodnes patrný krátký zbytek předposledního příkopu. Za ním bylo předhradí, sahající až k poslednímu příkopu, který jako jediný kruhovitě obíhá celé hradní návrší ze všech stran. Široký a hluboký příkop byl vyhlouben ve svahu hradní kupy tak, aby na jeho vnějším okraji zůstal ještě mohutný val. Ze samotného hradu již mnoho nezůstalo. Na vrcholku se dochovaly jen zbytky hlavní válcové věže, vedle níž zřejmě stál dřevěný hradní palác. Při vykopávkách v r. 1850 byly na hradě vedle keramických střepů údajně nalezeny i podkovy, hroty šípů a husitský palcát. Na poli nedaleko zříceniny byla také nalezena úplně zvětralá a do dvou částí rozpadlá římská mince císaře Hadriána (117-138 n. l.). Tipy na výlet V Krásné Lípě můžete navštívit Muzeum Českého Švýcarska. Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Kyjovský hrádek nebo rozhlednu Vlčí hora. Zavítat můžete také na zříceninu hradu Chřibský hrádek. V Rumburku najdete barokní loretu nebo rozhlednu Dymník. Ubytovat se můžete v Krásné Lípě.

Několik set metrů severozápadně od hlavního náměstí v Bechyni v prostoru bývalého parkánu se nachází židovský hřbitov založený roku 1636. Později byl ještě rozšířen do dnešní plochy 1.369 m2. Nachází se zde na 250 náhrobků z období druhé poloviny 17. století až do 40. let 20. století. Hřbitov je uzamčen a není zřejmé jak je přístupný.