Dne 21.1.1898 dr. Josef Jan Frič koupil za 900 zlatých zalesněný kopec Manda ( Fričem pojmenovaný na Žalov ) nedaleko obce Ondřejov, kde chtěl vybudovat vysněnou hvězdárnu. Odkoupení pozemků nebylo snadné. Tehdy Fričovi velice pomohla slečna Eleonora Gayerová z Ehrenbergu která tyto pozemky sama zakoupila a také sama zapůjčila část pozemku v zahradě své vily pod kopcem, kde Frič spolu s dr. Maškem a prof. Nušlem vybudovali provizorní observatoř U zelené žáby. V ní prováděli nejrůznější pozorování až do roku 1906. V roce 1905 byla dokončena stavba secesní pracovny a čtyř pozorovacích domečků s odklopnými střechami. V roce 1908 se začaly stavět centrální a západní kupole. Západní kupole byla určena pro astrograf, ke kterému prof. Nušl sestrojil originální regulátor chodu hodinového stroje. V centrální kupoli byl instalován dalekohled z pozůstalosti prof. Šafaříka s velmi kvalitním Clarkovým objektivem. Objektiv je používán dodnes. Malý dřevěný domeček byl doménou dr. Maška, který v roce 1913 jako první v Čechách přijímal časové radiové signály z Paříže na 75 m dlouhou anténu. U příležitosti 10. výročí založení Československé republiky se dr. Josef Jan Frič rozhodl věnovat svou hvězdárnu Univerzitě Karlově. 

Kolinecký trochu hůře přístupný židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji obce, ve svahu nad silnicí vedoucí do Hrádku. Dostat se k němu lze cestou od bývalého zámku a pak stoupající úvozovou cestou. Založen byl údajně již ve 14. století, poprvé je však doložen až v první čtvrtině 18. století. Na ploše 1.085 m2 se dochovalo okolo 130 náhrobků z období 1727-1939. Hřbitov ohrazuje celkem nízká kamenná zídka a není problém tak udržovaný hřbitov navštívit. V obci stála klasicistní synagoga snad z roku 1815, v roce 1931 však vyhořela a byla zbořena. Na jejím místě dnes stojí obchodní dům.

Nábřeží Edvarda Beneše spojuje na levém břehu Vltavy Klárov s nábřežím kapitána Jaroše. Vzniklo na místě staré cesty pod Letnou, která vedla od Klárova do Holešovic. Jeho délka je cca 1300 m. Cesta byla postupně přebudována na silnici a pak nábřeží, které bylo pojmenováno Kramářovo. V roce 1948 bylo přejmenováno na nábřeží kapitána Jaroše. V roce 1991 byla část mezi Štefánkovým mostem a Klárovem oddělena a pojmenována po Edvardu Benešovi. Paradoxní je, že v úseku od Klárova po ulici U plovárny lemují břeh Vltavy souběžně dvě nábřeží. Komárkovo nábřeží a nábřeží Edvarda Beneše.

Muzeum představuje výběr z nejznámějších a nejzajímavějších strašidel a pověstí Staré Prahy. Přízemní prostor muzea seznamuje náročnějšího návštěvníka s příběhy stojícími v pozadí vzniku  pověstí a výskytu strašidel, včetně jejich vizualizací. Sklepní prostory domu, jehož historie sahá až do počátku 14. století, zavedou návštěvníky přímo do města strašidel. Tam se s nimi mohou setkat tváří v tvář díky citlivě vybudovanému modelu uliček a zákoutí Staré Prahy.Obsahová stránka expozice je inspirována výhradně autentickými záznamy a legendami, tedy nikoliv pohádkami, filmy či fantazií realizátorů.