Rozhledna na Landeku (280 m) je jednoduchá dřevěná věž, která nabízí pěkný výhled na Ostravu. Byla postavena teprve roku 1998 na území Velké Ostravy, na vrchu Landek, který najdeme nedaleko soutoku Odry s Ostravicí v Ostravě-Petřkovicích. Její provedení je velmi prosté, má dvě patra, z nichž to vyšší se nalézá pouze 5 metrů nad zemí. Vyhlídková plošina je krytá stříškou a vystupuje se na ní po žebříku. Rozhledna leží ve velmi atraktivní lokalitě významné archeologické oblasti. Je součástí naučné přírodovědné stezky a roku 1992 byla tato oblast prohlášena národní kulturní památkou. Přístup na rozhlednu je volný.

Expozice Hornického skanzenu v Příbrami na Březových Horách, umístěné v originálních provozních a správních objektech, přibližují návštěvníkům ve třech prohlídkových areálech bohatou montánní minulost spjatou s těžbou ve stříbrorudním revíru, uranovém ložisku a podbrdské železářské oblasti. Zpřístupněna je historická Ševčinská šachta, zaražená roku 1813 na místě středověkého dolu ze 16. století, dále původní báňské budovy dolu Vojtěch, založeného roku 1779, a dolu Anna, který vznikl v roce 1789. Ševčinský důl kromě historických montánních expozic nabízí atraktivní jízdu hornickým vláčkem po povrchu, na dole Anna je možné vstoupit do podzemí a projet zdejším důlním vláčkem Prokopskou štolou k nejhlubší šachtě březohorského revíru (1600 m). Důl Anna spojuje s dolem Vojtěch jednak 330 m dlouhá přístupná vodní štola z konce 18. století a dále třičtvrtě kilometru dlouhé důlní dílo zvané Wasserlauf ze 16. století. K nejvzácnějším exponátům muzea se řadí státem chráněné technické památky - parní těžní stroj dolu Vojtěch z roku 1889, parní těžní stroj dolu Anna z roku 1914 a vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. století, monument mezinárodního významu a jediný dochovaný na území ČR. Atrakcí zvláště pro nejmenší návštěvníky je též jízda po skluzavce dlouhé 51 m podzemní štolou ústící právě u tohoto vodního kola. Muzeum dále prezentuje havířský folklor v původní hornické chalupě pocházející ze 17. století a hodnotné mineralogicko-geologické sbírky.

Národní knihovna České republiky, jež sídlí v Klementinu, má za sebou bohatou historii a mnoho názvů. Její počátky je možné klást do pobělohorské doby, kdy se jezuité ujmuli správy Karlovy univerzity. Vznikla spojením knihovny Karlových kolejí a tehdy již rozsáhlé knihovny jezuitské koleje v Klementinu. Po zrušení řádu jezuitů v roce 1773 došlo z iniciativy Františka Josefa, hraběte Kinského k vydání dvorského dekretu císařovnou Marií Terezií, kterým oficiálně potvrdila spojení čtyř velkých knihovních celků v novou veřejnou c.k. univerzitní knihovnu, jejímž sídlem se stalo právě Klementinum. O pár let později dostala knihovna název Bibliotheca nationalis. V roce 1924 se přejmenovala na Slovanskou knihovnu, v roce 1939 se jmenovala Zemská a univerzitní knihovna a od roku 1958 nesla název Státní knihovna ČSR. Dnes, již opět působí knihovna opět pod názvem Národní knihovna. Knihovní fondy se rychle rozrůstaly. Od r. 1782 všichni pražští tiskaři odevzdávali knihovně povinné výtisky, po 25 letech se tato povinnost rozšířila na celé území Čech. Dnes má ve svých depozitářích více než 6 milionů knih. Nejkrásnějším sálem je Barokní knihovní sál, který zabírá výšku dvou pater. V roce 1722 jej postavil K.I. Dienzenhofer a je vyzdoben freskami na téma vědy a umění. Nad Barokní knihovnou je tzv. Meridiánová síň, kde se prováděla měření a výpočty. Jsou tu astronomické přístroje a struna, která je vlastně pražským poledníkem, přesněji umístěným než ten na Staroměstském nám. Z Meridiánové síně se lze dostat na ochoz věže. Dalšími vzácnými sály jsou Mozartův s rokokovými malbami, Matematický sál, Sál rukopisů a velký sál se štukovaným stropem, v němž je dnes lístkový katalog. Dále je zde sál Hudební se štukovanou figurální klenbou s alegoriemi čtyř fakult a rokoková kaple s oltářem sv. Jana Nepomuckého. V roce 1926 byla postavena hlavní čítárna, dnešní hala služeb a po roce 1931 došlo ke změně dispozice křídla směřujícího do Mariánského náměstí pro účely Technické knihovny. Dnes už kapacity Klementina přestávají stačit. Proto je snahou vedení Národní knihovny postavit novou budovu. Nová knihovna by měla nabídnout prostor pro deset milionů knih a přestěhovat by se do ní měly svazky Národní knihovny vytištěné po roce 1801. Rekordy Klementina NEJstaršími dokumenty v našem fondu jsou řecké papyry z 1. st. n. l. NEJstarším latinsky psaným rukopisem v NK ČR je zlomek evangelia podle sv. Lukáše z přelomu 7. a 8. stol NEJdelším dokumentem je rotulus ze 14. století – měří více než 10 metrů. NEJtěžší knihou je Lobkovický graduál o váze více než 70 kg. NEJdražším dokumentem je Kodex vyšehradský, jehož historická hodnota je nevyčíslitelná. Odhaduje se na miliardu Kč. NEJstarší českou památkou je Svatojiřský antifonář s přípisky o Berhelovi a Aldíkovi z přelomu 13. a 14. století. NEJcennější autograf pochází z ruky Jana Husa. NEJstarším tiskem je zlomek z Gutenbergovy bible z roku 1454. NEJstarším českým tiskem jsou Statuta Arnošta z Pardubic z roku 1476. Tištěné památky z NEJvzdálenějších oblastí pocházejí z jezuitské misie v Manile (Filipíny). NEJrozměrnější mapou je rukopisná mapa Ruska o velikosti přesahující 11 m².

Muzeum umění Olomouc, dříve známé jako Galerie výtvarného umění, je muezum poměrně mladé (bylo založeno v roce 1952 jako součást Vlastivědného muzea), nicméně dnešním významem jedno z nejdůležitějších u nás. Samostatnou budovu dostalo muzeum v centru města po roce 1989. Význam Mueza umění Olomouc hledejme nejen v počtu spravovaných sbírkových předmětů (cca 200 000), což je řadí hned za Národní galerii v Praze, ale také po stránce odborného záběru a výstavního programu. Krátkodobými a střednědobými výstavami i dlouhodobými expozicemi představuje výtvarnou kulturu od nejstarších dob po současnost ve třech objektech:  Arcidiecézní muzeum Olomouc Arcidiecézní muzeum Kroměříž Muzeum moderního umění Stálá expozice Dům milovníka umění – Umění a řemeslo přelomu 19. a 20. století. Expozice představuje jedno z nejplodnějších uměleckých období na přelomu 19. a 20. století: secese, moderny, expresionismu, kubismu ve stylové jednotě mnoha výtvarných druhů - architektury, malířství, užité tvorby, grafiky, krásné knihy atd.