Jméno obce Nebušice pochází patrně z osobního jména  Nebuch (Nebuchova či Nebušova osada). Nejstarší zmínka o Nebušicích je v papežském privilegiu papeže Řehoře X. pro premonstrátský klášter na Strahově. Tomuto klášteru náležela ves až do husitských válek. Na počátku husitských bouří zabrali církevní majetek, pražané. Premonstrátský dvůr se ale zakrátko vrátil do majetku Strahovského kláštera. Klášter pak využíval tuto državu jako zástavu a tak Nebušice často střídali majitele. Třicetiletá válka zasáhla ves značně a po válkách z ní mnoho nezbylo. V roce 1680 vypukla jedna z velkých morových epidemií a strahovská vrchnost zřídila na Jenerálce morový hřbitov. Vesnice utrpěla i za pobytu Prusů na našem území v 18. století. Nebušice se začínají rozšiřovat až v 19. století. Na přelomu 19. a 20. století začínají Nebušice pomalu získávat ráz příměstské obce. Obyvatelé začínají pomalu přecházet ze zemědělství na práci v cihelnách a na stavbách v Praze. Především ve 20. století zde pak vyrůstá vetší množství rodinných domů. V roce 1968 se obec stává součástí Prahy. Dnes je MČ Praha – Nebušice součástí správního obvodu Praha 6. Název obce snad vyjadřuje, že šlo kdysi o ves lidí Nebušových. Nejstarší písemná zpráva o Nebušicích se nachází v privilegiu papeže Řehoře X. z roku 1273 pro Strahovský klášter, kterému v předhusitské době náležely. Při obléhání Prahy za třidetileté války utrpěla vesnice velké škody a ještě v roce 1654 zde bylo kromě dvou selských stavení 6 pustých domů. V 19. století se ves rozvinula do typické předměstské osady. V roce 1890 měla již na 158 domů se 1.332 obyvateli. Ve 20. století se díky autobusovému spojení dále rozrůstala o celou řadu rodinných domků a vilek.Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích byl postaven v letech 1885-1886 v novorománském slohu. Sousoší slovanských věrozvěstů, kterým je tento kostel zasvěcen, zdobí hlavní oltář. U oltáře Panny Marie stojí křtitelnice z červeného mramoru. V chrámové věži pak visí dva zvony.  

Stanice metra I.P.Pavlova je umístěna pod Legerovou třídou mezi náměstím I.P.Pavlova a Rumunskou ulicí. Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze.Hloubka nástupiště je 19 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená v jámě pod ochranou pilotových stěn a rozpěrných mezistropů. Konstrukce tvoří čtyř až šestipodlažní monolitická konstrukce zastropená předpínanými prefabrikovanými nosníky, uložených na pilotových stěnách. Obklad stěn tvoří mramorové desky. Ze stanice vedou eskalátory do podzemního vestibulu. Počet provozně-služebních místností: 101Obestavěný prostor: 75.600 m3.Stavební náklady: 160,8 mil. korun.

Informační centrum je situováno v horní části Bechyňova náměstí (nad autobusovým nádražím). Nalézá se v "Kurfürstově domě", který je též sídlem Městského muzea a Městské knihovny Přibyslav. Jeho činnost je zaměřena na podávání komplexních informací  o našem městě a jeho okolí. Nabízí široký sortiment služeb pro uspokojení potřeb klienta (veřejný internet, vyhledávání informací z jízdních řádů, kulturní program města, propagace kulturních akcí, atd…) . Otevírací doba: Po:    13.00-16.00 Út:     8.00-12.00 13.00-16.00 St:     8.00-12.00 13.00-16.00 Čt:     8.00-12.00 13.00-16.00 Pá:     8.00-12.00 13.00-16.00 So:     9.00-11.00 13.00-16.00 červen až srpen Ne:     9.00-11.00 13.00-16.00 červen až srpen

Vrch Kletečná (706 m.n.m.) je dominantní trachytovým kuželem nacházející se 8 km severozápadně od Lovosic. Na zalesněný vrch bez výhledu nevede turisticky značená cesta, ta jej obchází po jeho úbočí. Na jeho vrchol vedou jen neznačené lesní cesty.