Trochu tajemným a nevšedním dojmem na nás zapůsobí areál bývalého kláštera klarisek z doby kolem roku 1280 s nikdy nedokončeným konventním kostelem. Psychotronici tvrdí že v presbytáři je silná pozitivní zóna, příznivě působící na naše zdraví – jisté je, že pocit při procházce mezi vysokými zdmi pod širou oblohou je opravdu neobvyklý. Dějiny obce poprvé zmiňované v roce 1115 jako knížecí majetek, byly spojeny s klášterem. V letech 1382-1410 probíhala stavba svatyně zřejmě za účasti stavební huti Petra Perléře. Dílo však nebylo nikdy dokončeno. Klášter byl rozbořen za husitských válek, v 16. století se ale dočkal obnovy. Kostel ale už zůstal beze změny – z původně plánovaného trojlodí se dochovaly fragmenty s bohatě členěným portálem a presbytář. Na stěnách je plastická výzdoba a zachovala se i vysoká profilovaná okna. Původní klášterní konvent byl přestavěn na trojkřídlý zámek. V roce 1744 byl areál doplněn hranolovou zvonicí.

Trasa žlutě značená je dlouhá 14 km a vede od železniční zastávky Ovesná k železniční stanici Černý Kříž. Vznikla v roce 1967 z nadšení a práce prachatických ochranářů. Její první část od zastávky Ovesná do osady Jelení vede především místy kde eroze v masivu vrchu Perníku vymodelovala za milony let ze žulových skal balvany různých tvarů, kterým tvůrci stezky dali přiléhavá jména: Gotický portál, Viklan, Skalní kaple, Soutěska lapků, Perníková skála, Obří kostky, Kamenná krása, Hřib a další. Zhruba dva kilometry od osady Jelení ve směru na Černý Kříž vede cesta kolem pomníku zastřelení posledního medvěda. Roku 1800 sice vydal kníže Jan Schwarzenberg nařízení proti vyhubení medvědů v knížecím revíru. Nařízení však bylo vydáno pozdě, v té době žilo na Šumavě už jen zbytek populace medvědů. V osudový den 14.11.1856 zde byl zastřelen poslední medvěd (medvědice). Stalo se v jednu hodinu odpoledne za husté vánice kdy nebylo vidět na 10 kroků a velkého vichru. Málem se při tom stala tragédie. Medvědice se obrátila proti čtyřem honcům, které před rozsápáním zachránil na poslední chvíli dvěma ranami syn hajného Jana Jungwirtha.Cesta vede také kolem uměle vytvořeného Jeleního jezírka určeného k napájení Schwarzenberského plavebního kanálu

Sloup sv. Vojtěcha v Apolinářské ulici pochází z roku 1677.

Zbytky hradu Rabštejn nad Střelou se nacházejí na návrší ve stejnojmenné obci. Historie hradu Hrad Rabštejn se poprvé připomíná v roce 1269 jako majetek Milhosticů. Jeho vznik spolu s městečkem se datuje do 30. let 14. století. V roce 1357 jej koupil Karel IV., který okolo hradu vybudoval manský systém a často zde pobýval. Jeho syn Václav IV. hrad v roce 1397 zastavil. Hrad pak často střídal majitele, až se v roce 1509 vrátil do královských rukou. Ne však na dlouho, již v roce 1518 ho získávají Šlikové. V roce 1532 hrad vyhořel, ale následně byl nákladně obnoven. Výrazné zásahy přineslo až baroko. V roce 1669 byl na areálu tehdy již hradní zříceniny založen klášter servitů s kostelem Sedmibolestné Panny Marie. V roce 1705 pak přibyl ještě zámek, který se také doposavad zachoval. Dispozice hradu Hrad byl postaven na hřebenovité ostrožně. Jeho areál byl velmi rozměrný. Hrad měl pravděpodobně asi své předhradí, po kterém však nezbylo žádné stopy. Dominatní stavbou hrad byla věž s ochozem a cimbuřím. Do dnešní doby se z ní zachoval jen střep v úrovni přízemí. Zhruba ve středu hradu stála hradní kaple sv. Matouše, která od roku 1338 plnila funkci farního kostela. Dnes již po ní nezbylo žádné stopy. Obytné stavby zřejmě stály na zadní, nejchráněnější části ostrožny. Ani po nich se do dnešní doby nedochovaly žádné zbytky. Podle vyobrazení měl hrad dvě obytné stavby. Jedna stavba měla vysazené nejvyšší patro či polopatro s nárožní arkýřovou věžičkou a druhá zase hrázděnou nejvyšší úroveň. Zbytky hradní zříceniny jsou volně přístupné.  Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat k Žihelskému viklanu, na zříceninu hradu Nevděk ve Žluticích, na zachovalý barokní zámek Manětín, na novogotický zámek Nečtiny nebo na zříceninu hradu Preitenstein. Ubytování najdete ve Žluticích.