Historie zámku Na místě zámku v Litvínově původně stála tvrz, která je poprvé zmiňována roku 1505. Původními majiteli panství byli rytíři z Johnu, kteří roku 1589 prodali ves i tvrz Janu Václavu z Lobkovic. Od Lobkoviců pak panství přešlo do držení rodů Valdštejnů a právě za nich byl zde vystavěn čtyřkřídlý zámek. V roce 1732 nechal hrabě Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze postavit barokní zámecké sídlo podle návrhů stavitele Giovanniho Domenica Canevalle. Charakteristický vzhled mu však vtiskl architekt František Maxmilián Kaňka. Po zrušení zámecké zahrady byl v roce 1878 založen zámecký park v anglickém stylu a proměnou přešla i zámecká budova. Objekt byl rekonstruován a přestavěn, čímž ztratil architektonickou hodnotu, kdy vše z původního slohu bylo odstraněno. Po roce 1945 byl litvínovský zámek zestátněn, později zde sídlila hospodářská správa velkostatku a v dalším období byl užíván Správou státních lesů v Litvínově. Od roku 1960 byl zámecký objekt částečně adaptován na městské muzeum a archiv. V zadním průjezdu zámku jsou osazeny čtyři náhrobní kameny pánů z Johnu, které pocházejí z let 1542, 1558, 1566 a 1571. Reliéfní zobrazení postav je provedeno v renesančním slohu. Epitafy pánů z Johnu patří mezi nejstarší movité památky dokladující existenci Litvínova. V současné době sídlí ve Valdštejnském zámku pobočka muzea v Mostě se stálou expozicí nazvanou "Rozpravy s historií Mostecka", otevřenou k 300. výročí vysvěcení kostela sv. Archanděla Michaela v Litvínově. Tipy na výlet V okolí najdete zříceninu hradu Rýzmburk, rozhlednu Dlouhá louka, cisterciácký klášter nebo barokní zámek Duchcov. Zavítat můžete také na barokní zámek Světec, barokní zámek Janov. Zajímavé je navštívit i vodní nádrž Fláje nebo vodní nádrž Janov. Ubytovat se můžete přímo v Litvínově.

Klub v centru Prahy nabízí skvělé jídlo v restauraci, posezení v koktejl baru či tanec do tří hodin ráno v music clubu.

V Divišově, městečku v okrese Benešov, žila do 20.století významná židovská komunita. Nejstarší zmínky o zdejší komunitě jsou z roku 1685, nejvyššího počtu bylo dosaženo koncem 19.století. Tehdy žilo v Divišově 133 obyvatel židovského původu. Ti si jako svou modlitebnu vystavěli právě synagogu, která dodnes stojí ve Šternberské ulici. První zmínky jsou o ní z roku 1855. Byla vystavěna v nezvyklém, pozdně klasicistním a částečně empírovém slohu s apsidou. Měla tradiční dispozici. Z ulice se vstoupilo do předsíně a dále do hlavního sálu, ve kterém byly dvě řady lavic pro 5-6 osob a bohoslužby se tak mohlo účastnit až 120 mužů. Pro ženy bylo místo na galerii, na kterou vedlo ode dveří schodiště. Interiér osvětluje menší mosazný a velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Pravidelné bohoslužby se zde konaly až do počátku 30. let 20. století. V posledním desetiletí před válkou se konaly již jen o významných židovských svátcích. V roce 1935 bylo veškeré kostelní zařízení předáno židovské obci do Benešova. Po deportaci Židů z Divišova, sloužila synagoga během 2. světové války jako skladiště železa. Po válce se dostala do majetku města, byla na čas opuštěna, aby roku 1957 proběhla její přestavba na kadeřnictví a byty, ale její vnější ráz zůstal zachován. V roce 1995 byla převedena do vlastnictví Židovské obce v Praze, proběhla její rekonstrukce a dnes je sídlem muzea mapující život židovského osídlení v regionu Divišovsko.

Dům č.p. 13 s Panenkou Marií v Praze Lochkově.