Hradec Králové je statutární město na východě Čech a metropole Královéhradeckého kraje, ležící na soutoku Labe s Orlicí a má téměř sto tisíc obyvatel. Hradec Králové je jedno z nejkrásnějších českých měst, s velmi bohatou a dlouhou historií ve které byl několik staletí druhým nejvýznamnějším městem po Praze. Výhodná poloha na soutoku dvou řek, předurčila místo kde nyní Hradec Králové stojí k velmi brzkému osídlení. Již v 10. století zde vzniklo slovanské hradiště rodu Slavníkovců s rušným tržištěm, ovládajícím starou obchodní stezku. Když roku 995 došlo ke sjednocení českých kmenů pod vládou Přemyslovců, stal se Hradec sídlem knížete a správním střediskem rozsáhlého území severovýchodních Čech. Rozvoj města probíhal nepřetržitě po celé středověké období. Osudový význam pro vývoj městského osídlení mělo 13. století, kdy se za Přemysla Otakara I. roku 1225 stal hrad s tržním předhradím svobodným královským městem. Ještě ve 13. století byl postaven nový gotický královský hrad, který se stal oblíbeným místem pobytu posledních přemyslovských králů. Jeho význam ještě vzrostl, když ho ustanovil Václav II. za část věna českým královnám, které na hradě žily jako vdovy. Na rozvoji města se ve 14.století začali podílet němečtí kolonisté a početná vrstva kupců a řemeslníků. Právě z této doby pochází městské opevnění, které na dlouhou dobu vytyčilo rozměry města. Město dlouho těžilo z přízně, kterou mu věnovali členové vládnoucího rodu. Když se město při výbuchu husitské revoluce postavilo na stranu Jan Žižky, který je ve městě dokonce pohřben, zdálo se, že tato přízeň bude ztracena. Ale už Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagelonský si město velmi oblíbili, navrátili mu privilegia a podporovali stavební ruch. Období třicetileté války však bylo pohromou pro město. Švédská okupace, příchod jezuitů, násilné nucení ke katolické víře – to vše sužovalo město hmotně i duchovně. Švédské vpády postihly Hradec nejen vysokým výpalným, ale i těžkými ztrátami na obytných domech na předměstích a na uměleckých a stavebních památkách. Rozsáhlá a lidnatá předměstí byla fortifikacemi a požáry proměněna v poušť. Šťastná hvězda nad městem přestala svítit zcela v 18.stoleté. Město bylo jednak germanizováno a také poničeno během prusko-rakouských válek. Pruské vpády do země přinutily Josefa II., jako spoluvladaře Marie Terezie, k rozhodnutí, vybudovat z Hradce Králové vojenskou pevnost. Stavbě pevnosti, prováděné s přestávkou v letech 1766 až 1789, musela ustoupit obě předměstí. Roku 1866 se za hradbami pevnosti rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem. Tehdy se ukázala další existence pevnosti bezúčelnou. Hradby se staly brzdou dalšího rozvoje. Pevnost tedy byla zrušena a hradby zbourány. Ve 20.století význam Hradce Králové opět stoupal. Město bylo oblečené do nového moderního hávu, stalo se krajským správním a kulturním centrem.Historický střed města tvoří Velké náměstí. Na něm stojí kostel sv. Ducha, zdejší katedrála ve stylu vrcholné gotiky, která pochází z počátku 14. století. V cihlové stavbě postavené pro královnu Elišku Rejčku je pohřben Jan Žižka z Trocnova. Ozdobou chrámu je kruchta, kde je nejstarší vyobrazení městského znaku, zlatá iniciála G v modrém poli, z roku 1463. Dalšími cennými památkami katedrály je pastoforium, což je schránka na nádobu s hostiemi, z konce 15. století či cínová gotická křtitelnice. Vedle katedrály stojí renesanční Bílá věž, kde je uložen třetí největší zvon v Čechách. Svůj název dostala podle bílého pískovce, z nějž byla postavena. Původní smysl budovy byla strážní a požární věž, která nyní slouží turistům k výhledům na město. Věž měří něco málo přes 71 metrů. Na Velkém náměstí stojí i barokní biskupská rezidence, kterou vystavěl Giovanniho Santiniho. Důležitou součástí náměstí je Mariánský sloup, který byl postaven roku 1716 jako vděk, že se městu vyhnul mor. Město je proslulé moderní výstavbou. Město je učebnicí moderní architektury obdivovanou po celé Evropě. Atmosféru Počátky této intenzivní práce významných architektů patří Janu Kotěrovi, autorovi secesní budovy muzea. Po 1. světové válce se pak stává vůdčím architektem města Josef Gočár, jemuž vděčí za vznik mnoha staveb nové části města, mezi jinými budova Ředitelství drah na Ullrichově náměstí (dnes Magistrát města), úprava Masarykova náměstí s pomníkem prezidenta, komplex škol na Tylově nábřeží (dnešní Gymnázium J. K. Tyla a přilehlá základní škola). Díky tomuto modernímu hávu se pro Hradec Králové vžilo označení „Salon republiky“. Atmosféru dokresluje množství parků a malebných nábřežních promenád.Ve městě se konají každoročně festivaly-Jazzový či divadelní, a další pravidelné akce a výstavy. Místní divadlo patří k jedněm z nejlepších v naší republice. Ze známých osobností měli co dočinění s Hradcem Králové například Václav Kliment Klicpera, podle něhož se jmenuje zdejší divadlo, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben a Alois Jirásek, kteří studovali na zdejším gymnasiu.

Ze židovských památek v Jiřicích se do dnešní doby dochoval jen tento malý židovský hřbitůvek na jihovýchodním okraji obce, ve směru na Troskotovice je potřeba odbočit vlevo, kde se v menším lesíku při bažantnici tento nenápadný hřbitůvek nachází.Barokní synagoga z roku 1837 byla zbořena v 50. letech 20. století a na jejím místě dnes stojí pošta. Stejně tak podlehl židovský hřbitov stojící blíže návsi. Většina z přibližně 70 náhrobků na dochovaném hřbitově je poškozena, z ohradní zdi zbyly jen základy. Od roku 1999 se postupně snaží o rekonstrukci hřbitova, který je volně přístupný skupina mladých lidí převážně z organizací Mládež pro interkulturní porozumění a Junge Aktion.

Z jižního okraje města Hranice to již není daleko na nevýraznou zříceninu hradu Svrčov. Na volně přístupný hradní areál turistu z Hranic zavede turistické značení. Historie hradu Písemné prameny nám o hradě příliš konkrétních informací nepodávají. Jmenovitě se v nich totiž objevuje až roku 1548, kdy je uváděn jako pustý. Název hradu svědčí o variantě, že zakladatelem hradu by mohl být nám neznámý Svrč. Jeden známý Svrč byl purkrabím na nedalekém hradě Šaumburk a jeho otec Vlček ze Zdounek svědčil roku 1329 při sepisování listiny o darování části Zbrašova, obce nedaleko Svrčova. Svrčův rod tedy měl k této oblasti vztah. Prozatím se tedy předpokládá založení hradu v polovině 14. století a jeho zánik ve druhé polovině století 15. Kámen ze zpustlého hradu místní použili v polovině 18. století na stavbu nového farního kostela v Hranicích. Dispozice hradu Nad skalnatým srázem, pod nímž vedla důležitá komunikace, stávalo hradní jádro, tvořené palácem, pozorovatelnou nad srázem a samozřejmě hradbou. Hradní jádro ze dvou stran obíhala ještě jedna hradba, tvořící parkán. Od okolní krajiny byl hrad oddělen příkopem a valem, na němž v případě nebezpečí bylo dostatek místa pro obránce konající aktivní obranu hradu. Tipy na výlet   V blízkých Hranicích najdete renesanční zámek, synagogu, židovský hřbitov, výstavní síň Stará radnice a Městské muzeum a galerii. Podívat se můžete také po okolí, kde najdete zříceninu hradu Puchart, železniční viadukt Jezernice, zříceninu hradu Helfštýn, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou.   M.K.

Na jaře roku 2001 byla zahájena výstavba 50 metrů vysoké telekomunikační věže pro přenos signálu mobilní komunikace a současně s podružnou funkcí rozhledny. Její stavba byla dokončena za 3 měsíce. Slavnostní otevření proběhlo 4.8.2001. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 32 m a vede na něj 168 schodů. Celkové náklady na výstavbu rozhledny včetně přístupových cest vyšly společnost Eurotel zhruba na 9,5 mil. korun.