Město Štramberk patří k nekrásnějším místům v severním podhůří Beskyd. Ne nadarmo se mu říká „moravský betlém“. Každoročně přiláká tisíce návštěvníků neopakovatelná atmosféra historie, zachovalá lidová architektura a zejména dominanta města, 35 metrů vysoká věž, zvaná Trúba, která slouží od počátku 20. století jako rozhledna. S návrhem na její výstavbu přišel Adolf Hrstka, předseda místního odboru Klubu Českých Turistů. Do té doby se nad městem zvedaly pouze ruiny štramberského hradu ze 13. století, mezi nimiž vynikalo právě torzo bývalé strážní věže. Adolf Hrstka zpopularizoval návrh její přestavby na rozhlednu. Projekt se setkal s velkým ohlasem, po Čechách i na Moravě se organizovaly dobrovolné finanční sbírky. Opravená věž, za jejíž stavbou stál architekt Kamil Hilbert, byla slavnostně otevřena 1. června 1903. Byla štíhlá, zakončená charakteristickou dřevěnou vyhlídkovou nástavbou. Rozhledna a Štramberk se tím staly jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v širokém okolí. V roce 1925 byla v těsném sousedství vyhlídky přistavěna turistická chata pojmenovaná po Adolfu Hrstkovi. Když vystoupáte 159 schodů, bude odměněn si výhledem na Oderské vrchy, Jeseníky s pradědem, Radhošt a Hostýn. Pokud jsou daleké výhledy Vaší oblíbenou kratochvílí tak při návštěvě trúby neopomeňte vystoupat i na rozhlednu na nedaleké Bílé Hoře.

Zámek ve Vrchotových Janovicích u Votic, původně středověká vodní tvrz pánů z Janovic, dnes romantický zámek, je již takřka 50 let součástí Národního muzea, a je tak jeho významným výstavním prostorem.  Návštěva zámku nabízí prohlídku stálých expozic: „Společnost v Čechách 19. století“, „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „České zvonařství“. Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice významné osobnosti literárního světa, které v minulosti pobývaly na janovickém zámku Své oblibě v literárních kruzí vděčí zámek pozoruhodné bytosti - baronce Sidonii Nádherné z Borutína. Narodila se tu a od časů, kdy dospěla, do doby, kdy emigrovala, byla středem společnosti literátů, výtvarníků, politiků a filosofů, která se zde - postupně, během let, jednotlivě i v měnících se skupinách - scházela. Rainer M.Rilke, Karl Kraus, Max Švabinský, Viktor Stretti, Karel Čapek, Antonín Podlaha, Adolf Loos, Camillo Schneider, Mechtilda Lichnowská – to je výčet osobností, které pobývaly na janovickém zámku. České zvonařství historie zvonařského řemesla na území Čech a Moravy Stálá expozice, jediná svého druhu v České republice, je umístěná v autentickém prostředí bývalé vodní tvrze. Prezentuje podstatnou část historické sbírky zvonů Národního muzea, čítající více než 150 kusů.Pro návštěvníky je působivé setkání s mistrovskými díly dávných zvonařů - obrovskými zvony z věží kostelů, vzácnými křtitelnicemi, hmoždíři, klepadly, i malými stolními nebo oltářními zvonky. Prohlídku doprovází hlasy zvonů, zvonkoher a dobová hudba. Společnost v Čechách 19. století historické doklady v dobovém interiéru Autoři expozice usilovali o to, aby se současní návštěvníci mohli intenzivně a zajímavě dotknout života svých nedávných předků, zamyslet se nad kulturou doby, která je obklopovala, nad různými vlivy, které ji spoluvytvářely, protínaly a formovaly. To vše - v působivém prostředí interiéru zámku - mezi stovkami originálních předmětů (obrazů, šatů, nábytku, hraček, rozmanitých vzácných či kuriózních drobností).   Stálé expozice Expozice Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice – významné osobnosti nejen literárního světa, které v minulosti pobývaly na janovickém zámku Expozice Společnost v Čechách 19. století – historické doklady v dobovém interiéru Expozice České zvonařství – zvonařské řemeslo na území Čech a Moravy   Vstupné   Zámek: Plné: 50 KčSnížené:30 KčRodinné:80 KčŠkolní skupiny: 20 Kč/osVýstavy: plné 20 Kč, snížené 10 Kč Park: Plné: 50 KčSnížené:30 KčRodinné:80 KčŠkolní skupiny: 20 Kč/os Výstavy: v ceně (návštěva bez průvodce): vstup volný

Nedaleko zámku při centru obce Blatná stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dnešní gotický kostel byl vystavěn na místě původního románského kostelíka z konce 13. století. Dnešní stavba gotického kostela byla vysvěcena roku 1515 a v této podobě se víceméně dochovala dodnes bez výraznějších přestaveb. Dvoulodní kostel je osvětlen vysokými okny se bohatou kružbou. Z původního románského kostelíka se zachovala sakristie, které je také sklenuta křížovou klenbou. Presbytář má klenbu síťovou a loď sklípkovou klenbu hvězdového vzorce podepřenou třemi štíhlými sloupy. Vyzdoben byl 13 barokními oltáři, z toho hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1744. Významné náhrobní kameny byly přesunuty z podlahy do zdí. V areálu kostela stojí kaple sv. Michaela (dnes Boží hrob) z roku 1515 a ambity se šesti arkádami vystavěné roku 1764. V popředí při kostele stojí ještě barokní zvonice vystavěná v roce 1723, pseudogoticky upravená roku 1835.

Autorem tohoto díla je Jaroslav Róna. Kovová plastika je umístěna u věže Daliborka.