Přesto, že je Petržílkovský ostrov oproti ostatním pražským ostrovům trpaslíčkem, je s břehem Vltavy dvakrát přemostěn. Jednak ho spojuje s břehem lávka a jednak je vstup na ostrov také umožněn po můstku mezi Malostranskou vodárenskou věží a sousední budovou na pevnině. Můstek je zasklený a je určen pouze pro pěší.

Podolské nábřeží navazuje v Braníku na Modřanskou ulici a za Vyšehradským tunelem na něj navazuje Rašínovo nábřeží.

Židovský hřbitov v Blovicích se nachází na východním okraji obce, přibližně 500 m od jeho centra. Je potřeba sejít z náměstí do ulice Bělohrobského, přejít po můstku Úslavu, dojít k potoku Cecina a po pěšinách se držet při tomto toku a směřovat ke hrázi rybníka. Po cca 200 m je menší hřbitov ukryt ve svahu nad potokem. Hřbitov byl založen roku 1683. Na ploše 1.433 m2 se dochovalo přibližně 350 náhrbků. Ve starší východní části jsou to náhrobky z přelomu 17. a 18. století, v západní pak zbylo jen pár povalených novodobějších náhrobků. Ohradní zeď z lomového kamene dnes již téměř neexistuje a hřbitov je tak volně přístupný.

Stavba kostela sv. Mořice na dnešním Stojanově náměstí založil již roku 1260 biskup Bruno ze Schauenburgu. Během staletí byl několikrát upravován. Na konci 14. století to byla gotická přestavba, po husitských válkách kdy byl v roce 1432 vypálen a stejný osud jej postihl při třicetileté válce v roce 1643. Při požáru roku 1836 byl téměř zničen. Jeho dnešní podoba pochází z puristické přestavby v novogotickém slohu od stavitele Antonína Archeho. Vnitřní zařízení pochází převážně z doby novogotické přestavby. Na hlavním oltáři je obraz sv. Mořice v Thébské legii od Antona Pettera. Na něm se pak nachází gotická socha Piety. Před oltářem pseudogotický náhrobek biskupa Bruna ze Schauenburgu. Ve východní zdi presbytáře kenotaf biskupa ze Sommerau a ve vikářské sakristii renesanční portálek z roku 1582. Interiér kostela zdobí nádherná fresková výzdoba.