Zříceninu Jenštejna můžeme navštívit ve stejnojmenném městě, severovýchodně od Prahy. Rodové sídlo Jana z Jenštejna Hrad založil Jenec z Janovic, dvorský místosudí, ve 30. letech 14. století.  Roku 1368 ho získal Pavel z Vlašimi a jeho úspěšný syn, pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, rodové sídlo velkoryse přestavěl. Roku 1490 však o své oblíbené sídlo v důsledku sporů s králem Václavem IV. přišel. Poté se zde vystřídalo velké množství šlechtických majitelů, kteří se však do dějin nevelkého a málo důležitého hradu stavebně ani dějinně výrazně nezapsali. V roce 1583 se Jenštejn stal součástí panství Brandýs nad Labem a začal pustnout. Definitivně byl zničen za třicetileté války roku 1641 Švédy. V průběhu dalších století v jeho areálu vzniklo několik usedlostí. V 19. a ještě na počátku 20. století sloužila zřícenina za obydlí i hospodářské zařízení venkovské chudiny. Zříceného zdiva bylo použito jako stavebního materiálu ke stavbě domků v prostorách hradu. Vodní hrad Protože poloha hradu na konci mělkého údolí byla vyloženě nevýhodná, hrála v obranném systému důležitou úlohu voda. Jenštejn byl tedy vodní hrad, chráněný z jižní strany rybníkem, z ostatních příkopem vytesaným ve skále, který byl napouštěn vodou z rybníka. Původní podoba hradu byla běžným šlechtickým hradem bergfritového typu. Velkolepá přestavba Jana z Jenštejna učinila z hradu jednu z nejluxusnějších rezidencí v zemi. Jádro bylo přístupné přes příkop z předhradí, které je dnes zcela zaniklé. Trojúhelné nádvoří obklopovala ze tří stran palácová křídla, z nichž se dodnes částečně dochovala pouze nádvorní zeď se zbytky několika otvorů a části bočních stěn křídla za věží. V úplnosti doposud existuje pouze štíhlá okrouhlá věž v nároží, srostlá ve spodní části s obvodovou hradbou. Ze staré věže byla použita pouze dvě spodní podlaží.  Na tomto soklu vznikla čtyři nová patra a celou stavbu ukončila zděná helmice s vikýři, dochována ve zbytcích. Líc nové části byl částečně vyzděn z bosovaných kvádrů. Jednotlivá podlaží spojuje od prvého patra výše točité schodiště. Do věže se vcházelo po padacím můstku v úrovni druhého patra ze sousedního paláce. Celé toto podlaží věže vyplňuje kaple s okrouhlou, křížově zaklenutou lodí s drobným, polygonálním presbyteriem v síle zdiva, rovněž zaklenutým žebrovou klenbou. Celou kapli osvětluje jediné hrotité okénko v ose presbytáře. V okolí můžete navštívit i zámek Ctěnice nebo třeba Vinořský zámek. Pokud zde budete chtít strávit třeba víkend, pak vhodné ubytování najdete v okolí Prahy.

Autobusová zastávka Nádraží Radotín.

Bezručova vyhlídka se nachází v zámeckém parku asi 2 km jižně od Hradce nad Moravicí odkud sem vede značená cesta. Vyhlídka devět metrů vysoká je dřevěná, umístěná na čtyřech kamenných pilířích. Vyhlídka byla postavena pravděpodobně kolem roku 1890 a básníkovým jménem byla nazvána v září 1947. Z vyhlídkové plošiny ve výšce cca 5 m je nádherný rozhled na zámecký areál , řeku Moravicï, na Stránku, kopec Hanuši, část Podolí, Branku aj. Vyhlídka je volně přístupná.

Rozsáhlá zřícenina hradu Dívčí Kámen se tyčí na skalnatém návrší nad levým břehem Vltavy obtékané Křemžským potokem u Třísova na Českokrumlovsku. Díky jeho poloze jsou jeho nejčastějšími návštěvníky vodáci sjíždějící Vltavu. Rožmberský hrad Dívčí Kámen, či také Maidštejn nebo Menštejn, náleží k nemnoha hradům, o nichž se zachovala zakládající listina. K jeho stavbě dal souhlas roku 1349 král Karel IV. bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka. Maidštejn byl také jedním z rožmberských hradů, kde byl vězněn v roce 1394 zajatý král Václav IV. V rukou Rožmberků zůstalo sídlo až do konce své existence. Začátkem 16. století se rozhodl Petr z Rožmberka hrad dále nevyužívat, jeho zařízení bylo převezeno do Českého Krumlova, a tak byl Menštejn ponechán svému osudu. Jako pustý hrad je uváděn již v roce 1541. Na svahu rozlehlé hradní zříceniny, kde se zachovaly zbytky obvodových zdí a příček, byl v roce 1972 proveden archeologický průzkum, který prokázal, že tato oblast byla osídlena již v pravěku. Dispozice hradu Hrad byl chráněn soustavou příkopů, hradeb a věží. Jediný přístup byl od jihu, branou na předhradí, kde stály hospodářské budovy a stáje. Druhá brána vedla do latránu, na jehož konci byla čtyřhranná dvoupatrová obranná věž zasazená do opevnění vlastního hradu. Za touto branou se postupovalo úzkým průchodem k bráně v ohradní zdi předbraní a dále k dvoupatrové hranolové věži s branou do předhradí vlastního hradu. Na nádvoří stál dvoupatrový palác sestávající ze dvou protilehlých traktů, spojených mezi sebou na bočních stranách vysokými zdmi. Na vnitřní straně zdí obrácených do nádvoří byly pavlače, po nichž se dalo přecházet z jednoho traktu pro služebné do druhého panského. Nejvyšší bod objektu bylo toto rozměrné dvoupalcové jádro. Oba plochostropé paláce dosahovaly ve své zděné části výšky tří pater. Z obranných důvodů se rozměrná okna obracely pouze do vnitřního nádvoří. Třetí patro zadního paláce obsahovalo také polygonální arkýřovou kapli, zaklenutou žebrovou klenbou. Po výstavbě vlastního hradu pokračovalo budování vnějšího opevnění prodloužením parkánu, zesíleného dvěma čtyřbokými baštami, které nejspíše odpovídají opevňovacím prvkům Rožmberků na jejich dalších jihočeských hradech. Patrně tedy patří do nejstaršího období stavby podobných opevnění, které se datuje do konce husitských válek. Pokud se vydáte proti proudu Vltavy, čeká vás cisterciácký klášter Zlatá Koruna. Za návštěvu stojí i dominanta Blanského lesa, hora Kleť. Na ní stojí kamenná rozhledna, která vám nabídne rozhled po okolí. Kousek odsud se nachází také hvězdárna.