Přírodní památka se nachází zhruba 50 m mimo značenou cestu nedaleko kalvárie u Miličína ve směru na Votice.Tento přírodní útvar připomíná mocného krále zvířat, podle toho dostal také své pojmenování. Podle pověsti je to zkamenělý zvířecí strážce blanických rytířů. Až se přiblíží nepřátelé, zařve tak mocně, že probudí spící vojsko v hoře Blaník.

Památník Mistra Jana Husa sídlí v domě postaveném na místě bývalého rodného domu Jana Husa. Najdete jej na hlavní průjezdní ulici, asi 150 m od náměstí. Dnešní dům je v jádru renesanční, nejspíše postavený okolo roku 1616. Současná expozice je z roku 1975 upravená v roce 1991. Na domku Husův reliéf od sochaře Bohuslava Schnircha, odhalený roku 1869, při oslavách 500. výročí narození Jana Husa. Na náměstí stojí socha Mistra Jana Husa od k. Lideckého. Každoročně se v městě Husinci konají Husovy oslavy a Cyrilometodějská pouť - 5. a 6. července. Stálá expozice Život, dílo a význam M. Jana Husa pro evropské dějiny. Husova světnička. Galerie v čp. 37.

Kaple Božího hrobu u kostela sv. Vavřince byla postavena v roce 1737. Její čelní stěna ne orientována k západu a je vyzdobena sgrafitem Zmrtvýchvstání Krista od J. Reidlena z roku 1936. Předlohou mu byl karton M. Alše z roku 1898. Je zde také sousoší Kalvárie a pod kaplí je klec symbolizující Kristovo věznění. Nedaleko, mezi Bludištěm na Petříně a Petřínskou rozhlednou se nachází stejnojmenná kaple pocházející z roku 1732.

Pražský poledník (14°25'17" východní délky), usazen do dlažby Staroměstského náměstí, tvořil součást Mariánského sloupu. Ten byl vystavěn roku 1650 jako dík Panně Marii za odchod Švédů z Prahy. Sloup ozdobila sochařský výstava Jana Jiřího Bendla.  Sloup byl zničen roku 1918 rozzuřeným davem, který spojovali existenci sloupu s hasburskou nadvládou. V mosazné desce je stále vyryt nápis o smyslu Pražského poledníku: Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur (Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas). A to podle stínu Mariánského sloupu, který na poledník dopadal.