Raně barokní zámek stojí nedaleko centra Holešova v sousedství zdejšího kláštera. Holešovský zámek se svým rozsahem a slohovou čistotou dochovaných konstrukcí, řadí mezi nejvýznamnější doklady rané barokní zámecké architektury v českých zemích.      Historie hradu        Počátky feudálního sídla sahají do středověku, kdy v roce 1245 na zdejší tvrzi sídlil biskupský leník Hugo z Holešova. V čase husitských válek byla tvrz zcela zničena, pak nechali Šternberkové vybudovat novou tvrz, ze které se v suterénu dnešního zámku částečně dochovala její západní část. Do roku 1574 byla pozdně gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1643 bylo sídlo vypáleno Švédy. V takovém zdevastovaném stavu jej koupil roku 1651 Jan hrabě z Rottalu, který si u vídeňského architekta Filiberta Lucheseho objednal jeho velkolepou přestavbu. Od roku 1655 vznikala v duchu raného baroka nová stavba, tradiční čtyřkřídlá uzavřená dispozice kolem vnitřního dvora s polygonními nárožními věžemi. Druhé patro zámku však zůstalo nedokončené, otevřené do krovu. K zámku příslušela i okrasná zahrada, ovocný sad a v něm kuchyňská zahrada. Na raně barokní stavební práce navázal ve vrcholném a pozdním baroku František Antonín hrabě z Rottalu. Za jeho éry panoval v Holešovicích čilý kulturní i stavební život. Před rokem 1750 nechal hrabě upravit interiéry ve druhém patře zámku a ve velkém slavnostním sále severního křídla zřídil zámecké divadlo. Tradici divadelních, operních a hudebních produkcí obnovil ve druhé polovině 19. století Rudolf Eugen Wrbna. Vnější podoba zámku se s několika změnami dochovala dodnes, pouze barevnost fasád byla odlišná. Přechod pozdního baroka v klasicismus se odzrcadlil jen v interiérech druhého patra. Iluzivní malby v některých místnostech provedl bystřický malíř Jan Sviták. Poslední závažnější stavební úpravy spadají do poloviny 19. století, v roce 1910 byl zámek postižen požárem. Po roce 1948 přešlo zámecké sídlo pod správu státu. Od března 2005 je zámek v majetku města Holešova a není pro svůj technický stav využíván. Zahrada je zpřístupněna veřejnosti, obora je uzavřena.    Zámecká zahrada  K východní straně zámku přiléhá rozsáhlá zámecká zahrada, která vznikala od 17. století. Na městské straně před zámkem stojí dendrologicky nejcennější porosty. Bohužel, již dávno zahrada postrádá dřívější nádhery a malebnosti, jakou vynikala, kdy ji síť kanálů, vodopády, bazény a sousoší činily nejkrásnější na Moravě. Součástí zámeckého parku je "Růžová zahrada" s hvězdárnou, kde byla v roce 1959 instalována mramorová busta rodáka Františka Xavera Richtera, barokního hudebního skladatele a spoluzakladatele hudební školy mannheimské.  Tipy na výlet V Holešově dále najdete městské muzeum a galerii nebo židovský hřbitov. Vypravit se můžete na barokní zámek Bystřice pod Hostýnem, vystoupit na rozhlednu Hostýn, navštívit baziliku Nanebevzetí Panny Marie na sv. Hostýně, zříceninu hradu Šaumburk, zříceninu hradu Křídlo, Muzeum Rusava nebo zříceninu hradu Obřany. Za návštěvu stojí i soubor lidových staveb Rymice, větrný mlýn Rymice nebo neorenesanční zámek Přílepy. Ubytovat se můžete v Bystřici pod Hostýnem.

V centru města na náměstí se nachází pseudorománský kostel sv. Bartoloměje, vystavěný roku 1866 na místě zbořeného kostelíka z přelomu 15.-16. století. Kostel je trojlodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem, v západním průčelí s věží.

Deyl Rudolf 1876 – 1972 Český herec. Deska s bustou. Deska černá žula. Busta bronz. Umístěna v roce 1979 v Anenské ulici na domě č. 3. Autor: Š.Malatinec.

Renesanční zámek a gotický hrad Horšovský Týn leží na okraji stejnojmenného městečka, blízko historického centra a náměstí. Na zámek navazuje rozsáhlý zámecký přírodně krajinářský park. Horšovský Týn se nachází nedaleko Domažlic (cca 10 km). Nejdříve biskupský hrad... V nedalekém Horšově stával již ve 12. století opevněný biskupský dvorec, který asi v polovině 13. století přestal z fortifikačních důvodů vyhovovat požadavkům své doby. Proto byl na skalnatém ostrohu v blízké kupecké osadě, zvané Týn (později Horšovský), jedním z pražských biskupů vystavěn opevněný raně gotický hrad kastelového typu. Ten je dnes patrný v interiérech, z nichž je nejcennější raně gotická kaple, která patří k nejhodnotnějším a nejpozoruhodnějším prostorům v Česku. ...později monumentální renesanční sídlo Po husitských válkách přešel hrad z církevních rukou do rukou světských. Jako jedni z prvních šlechticů sem přicházejí Ronšperkové, okolo roku 1535 získávají horšovské panství Lobkoviczové. Prvním byl Jan mladší Popel z Lobkovicz, který po požáru v roce 1547 nechal poškozený hrad přestavět na zámek v novém moderním renesančním slohu. Přestavbu hradu v Horšovském Týně prováděl v několika etapách, chtěl vytvořit pohodlný renesanční zámek, který měl mít kolem všech stran někdejšího nádvoří budovy s arkádami a pavlačemi. V této podobě se zámek dochoval až do dnešní doby. Syn Jana Popela Vilém byl odsouzen za účast na stavovském povstání k trestu smrti a ke konfiskaci majetku. Tak panství kupuje v roce 1623 štýrský hrabě Maximilian Trauttmansdorff. Trauttmansdorffové vlastnili zámek více než 300 let až do roku 1945, kdy přešel do vlastnictví československého státu. Pro svou zachovalost a množství významných památek byl Horšovský Týn v roce 1953 vyhlášen městskou památkovou rezervací. Dispozice hradu a zámku Hrad a zámek Horšovský Týn je cenný především tím, že po renesanční přestavbě v 16. století nebyl již později přestavován, až na drobné úpravy na zadním nádvoří při poslední rekonstrukci na konci 19. století architektem prof. Josefem Schulzem. V roce 1996 byl celý areál pro svoji nesmírnou historickou hodnotu prohlášen Národní kulturní památkou. Do tohoto areálu patří nejen hlavní zámecká budova, ale i budova purkrabského paláce a téměř čtyřiceti hektarový přírodně krajinářský park s Glorietem, Loretánskou kaplí a Vdovským domem. Dnes se zámek řadí k nejvíce zpřístupněným památkovým objektům u nás. V hlavní sezóně nabízí návštěvníkům bohatou prohlídku s celkovou dobou prohlídky přes 4 hodiny.   Bohaté expozice Městské muzeum a státní zámek Horšovský Týn nabízí společnou expozici s názvem Purkrabství, která představuje především jízdárnu a historické interiéry purkrabského paláce s bohatým vybavením i dobovou prádelnou. Expozice v komnatách je vyšperkovaná unikátem představujícím zpřístupněné komornické pokoje. Původně renesanční místnosti zázemí hradu byly významně přebudovány během 19. století. Zhruba do této doby je situována i expozice.  Na zámku si prohlédnete zámecké bydlení od 16. století do počátku 20. století se salóny, tanečním sálem, knihovnou. Zajímavostí je také soubor renesančních reprezentačních sálů s nástěnnými malbami ze 16. století s heraldickými náměty, portréty Habsburků, obrazy panství Trauttmansdorffů a obrazy květinových zátiší. Konají se zde také příležitostné výstavy. Trasa MITSUKO představuje stálou výstavu z pozůstalosti hraběnky Mitsuko Coudenhove-Kalergi, rozené Japonky, žijící na přelomu 19. a 20. století v Čechách. Z města je volně přístupný zámecký park. Do správy hradu a zámku Horšovský Týn patří také kostel Všech svatých v nedaleké obci Horšov a kostel sv. Anny na Vršíčku u Horšovského Týna.  Tipy na výlet Zajímavým výletním místem je historické rychtářství - Draženovský špýchar. Navštívit můžete také tvrz Lštění v Blížejově nebo kostel sv. Mikuláše v Čečovicích. Ubytovat se můžete přímo v Horšovském Týně.