Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1364, ale patrně vznikl již dříve. Jeho majitelem v té době byl chebský měšťan Jan Rabe z Mechelsgrünu. V rukou měšťanů zůstal až do 16. století. V roce 1792 vyhořel a následně se stal zříceninou. Funkci sídla převzal zámek postavený v jeho těsné blízkosti. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Na místě předhradí vyrostl později dnešní zámek. To bylo spojeno s vlastním hradem pomocí mostu. Vlastní hrad pak zaujal skalnatý hřbet mezi dvěma rybníky. V první fázi byl v jižní části hradu obehnaném obvodovou hradbou dvojtraktový palác, zpevněný dvěma polookrouhlými věžicemi. Zřejmě obsahoval i kapli. Později pak vznikl nad vstupem další čelní palác, jehož podoba je výsledkem gotické přestavby a dalších úprav. V přízemí tohoto paláce se dnes nachází renesanční dvojlodní síň. Zadní palác pak byl ještě v renesanci zvyšován. Areál dodnes dochované mohutné zříceniny je přístupný. Cesta však kvůli okolo rozkládajícímu se rybníku vede jen přes oplocený prostor vedle zámku. Zámek je v současné době na prodej, prostor kudy vede cesta k hradní zřícenině je zatím volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází také hrad Vildštejn, hrad Ostroh nebo hrad Hazlov. Za výlet stojí i přírodní památka Goethova skalka nebo Goethův kámen. Výběr ubytování budete jistě mít ve Františkových Lázních.
Hrad pánů z Lemberka Zakladatelem hradu byl patrně Zdislav, jeden ze tří synů Havla z Lemberka, který se v pramenech objevuje v letech 1273-1318. Od roku 1283 zastával úřad purkrabího Pražského hradu a ke svému erbovnímu znamení, kráčející lvici, užíval predikát „z Lemberka“. Jeho synové Heřman a Markvart se na počátku 14. století již psali po novém hradě „ze Zvířetic“ a podobně jako páni z Vartenberka změnili lvici ve svém erbu za černo-zlatě polcený štít. Podle starých rodopisů měl Heřman sedm a Markvart pět synů. Z jejich četných potomků vynikl na sklonku 14. století Vilém, hejtman Boleslavského kraje. Jeho syn Zdislav ze Zvířetic, od roku 1410 mistr svobodných umění, stoupenec Jana Husa, byl roku 1417 rektorem Pražské university. Další členové rodu, bratři Heřman a Hašek, byli věrnými přívrženci Jiřího z Poděbrad, s nímž se roku 1448 zúčastnil dobytí Prahy. Počínaje Vilémem se od počátku 15. století psali Zvířečtí někdy také „z Vartenberka“. Hrad Vartenberk však jejich rod nikdy nevlastnil. S pány z Vartenberka měli Zvířečtí dávný společný původ i velice podobný erb. Užívaným přídomkem si nejspíše snažili zvýšit prestiž, dokazujíc dávnou příbuznost s jedním z nejmocnějších rodů království. Vartenberkové se však později skutečně stali vlastníky Zvířetic, když hrad roku 1528 koupili od Sezimů z Ústí nejvyšší královský purkrabí Jan z Vartenberka. Janův syn Adam ztratil v roce 1547 velkou část svých statků pro účast ve stavovském povstání. Kromě toho byl odsouzen k „věčnému vězení na zámku Zvířeticích, tak že se ze sídla bez dovolení odebrati nesměl“. Jeho příbuzní z kamenické větve rodu drželi po něm Zvířetice do roku 1610. Během 16. století přebudovali Vartenberkové v několika etapách zdejší hrad na opevněný renesanční zámek. Zkáza hradu za pánů z Valdštejna Krátce před Bílou horou vlastnil panství Jan Vlk z Kvítkova, avšak pro účast ve stavovském povstání o ně roku 1622 přišel. Nový majitelé Zvířetic se stali páni z Valdštejna, za nichž přestal zámek sloužit jako sídlo vrchnosti. Po požáru roku 1693 byl ještě opraven, ale při letní bouři roku 1720, po zásahu bleskem do vysoké zámecké věže, opět celý vyhořel a tím byl jeho osud zpečetěn. Podoba hradu Nad hradní zříceninou vyniká torzo severní okrouhlé věže, zvýšené v renesanci o dvě poschodí. Věž je upravena na rozhlednu i když v současné době je přístup v havarijním stavu, a proto se doporučuje při výstupu v počátku nejvyšší opatrnosti. Na předhradí dnes stojí objekt renesanční sladovny. Vlastní jádro hradu ze tří stran obklopoval příkop. V nárožích čela se tyčily okrouhlé věže. Severní z nich byla v renesanci zvýšena a je dnes dominantou hradu. Další okrouhlá věž stávala na východním nároží, později musela ustoupit stavbě raně barokní kaple. Na nejvíce chráněné straně nad řekou pak byl vybudován palác. Brána se původně nacházela při západní věži. V období renesance, kdy byla zvýšena severní věž, bylo zároveň přistavěno k čelní hradbě další palácové křídlo. Do dnešní doby se nejlépe zachovala severní věž, obvodové zdi renesančního paláce a zbytky přízemní části gotického paláce s lomenými valenými klenbami zaklenutých místností. Zříceniny hradu Zvířetice jsou volně přístupné včetně severní věže, na kterou lze vystoupat. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zámek Bělá pod Bezdězem nebo muzeum v Bělé pod Bezdězem. Za návštěvu stojí i hrad Bezděz nebo město Mnichovo Hradiště a město Bakov nad Jizerou. Ubytování naleznete v Bakově nad Jizerou nebo v Bělé pod Bezdězem.  
Monumentální novorenesanční bazilika Božského spasitele v italském duchu byla vystavěna v letech 1883-1889 podle projektu arcibiskupského architekta Gustava Meretty. Architekt se zde zjevně nechal inspirovat římskou katedrálou Santa Maria Maggiore. Trojlodní bazilika zakončená půlkruhovou apsidou je netradičně orientována sever-jih, přičemž oltář se nachází na jižní straně. Chrám je 67 m dlouhý a 29,8 m široký, hlavní loď je 14 m široká a 22 m vysoká, boční lodě pak mají proporce poloviční. V hlavní lodi je trámový strop s kazetami a nad kněžištěm se nachází fresková malba Klanění beránkovi. V průčelí chrámu stojí dvě 64 m vysoké věže. Ve východní se nachází největší zvon (Salvátor) o průměru 164 cm a váze 2.446 kg. V západní věži pak tři zvony: Cyrila a Metoděj (1.194 kg), Prokop (724 kg) a nejmenší Florian (435 kg). Katedrála Božského spasitele je po chrámu na Velehradě druhým největší církevní stavbou na Moravě a pojme na 4.000 věřících. Ve vybavení kostel je i zajímavá křížová cesta řezaná do dřeva. Objekt je většinou přístupný veřejnosti.
Doporučujeme
Kleť
Dominantou Blanského lesa je hora Kleť, která sahá do výšky 1084 m.n.m.  Leží 7 km severozápadně od Českého Krumlova, díky rozhledně, lanovce a lyžařským sjezdovkám s vleky je častým cílem turistů. Celý kopec je porostlý lesy a vyznačuje se několika zvláštnostmi. Především tím, že se zde projevuje velmi silná inverze. Když je v Českém Krumlově teplota hluboko pod bodem mrazu, na vrcholu Kleti je nad nulou. Nejvyšší naměřený rozdíl je 31 stupňů. V létě je zase efekt opačný, ale s menšími rozdíly. Druhou klimatickou zvláštností Kleti, která leží ve stínu Šumavy, je málo srážek. Vrchol byl pro krásné výhledy z jedinečného kruhového rozhledu vždy hojně navštěvován. Pro lepší zážitek návštěvníků byla roku v roce 1825 postavena kamenná rozhledna. První stavba svého druhu v Čechách se zachovala dodnes. Nechal ji postavit kníže Josef Schwarzenberg a podle něj se jí říkalo Josefova věž. Je v pseudogotickém slohu, kruhová, kamenná, o výšce zhruba 35 m. Za chladného a jasného počasí jsou vidět i vrcholky Alp. Z českých krás z ní můžeme obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. V letech 1824 - 1825 se také stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali  i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata. V blízkosti chaty jsou umístěny sluneční hodiny, nejvýše položené v Čechách. V 50.letech přibyl ještě ke stavbám na vrcholu 120 metrů vysoký televizní vysílač. Na Kleti je i hvězdárna s planetáriem. Neleží na úplném vrcholu, ale přesto je nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Díky vynikajícím klimatickým podmínkám je observatoř na Kleti světoznámá díky výzkumu planetek a komet. Jedna z planetek na Kleti objevená, nese po ní jméno.     Vrchol Kleti je velmi dobře dostupný díky mnoha značeným cestám. Turistické cesty vedou z Českého Krumlova, Holubova, Křemže, Chvalšin, Zlaté Koruny a Brloha. Ovšem nejsnadnější a nejpohodlnější přístup nabízí sedačková lanovka z Krasetína, která na 1.860 m dlouhé trati překonává výškový rozdíl 385 metrů. Pro větší pohodlí turistů byla vybudována v roce 1961. Severní strana kopce je přírodní rezervací.