Zaniklé cisterciácké opatství Panny Marie, jehož stavební pozůstatky lze v nevýrazných fragmentech ještě dnes vidět, se nacházejí v obci Klášter, ležící přibližně 1,5 km severně od města Nepomuk. Prostor klášteřiště je částečně volně přístupný. Cisterciácké opatství v Nepomuku bylo založenou nedlouho před rokem 1146 a bylo čtvrtou  ebrašškou filiací. Za zakladatele jsou označováni český král Vladislav II. a jeho bratr Jindřich, který zde byl i pohřben. V písemných pramenech je nepomucký konvent poprvé doložen až roku 1177. V roce 1252, za opata Berchtolda, se nepomucký klášter stal mateřským konventem nově vznikajícího kláštera ve Ždáru nad Sázavou. Nepomucký klášter finančně velmi prosperoval zásluhou těžby stříbra a zlata na jeho pozemcích. V roce 1380 obyvatele kláštera postihla morová rána. Další téměř smrtelnou událostí pro klášter bylo zpustošení jeho budov husity v dubnu roku 1420. Mniši se zachránili jen díky tomu, že se v roce 1418 téměř všichni přestěhovali do Ebrachu. Do poloviny 16. století nepočetný konvent živořil, v roce 1558 jeho majetek do dědičného držení získal Adam ze Šternberka a tím klášter zanikl definitivně. Podobu klášterních objektů, vystavěných v románském a později gotickém slohu, neznáme. Na místě bývalého klášteřiště se v průběhu staletí rozrostla obec Klášter, jejíž stavby pozřely ruiny klášterních budov. Jedná se především o domy čp. 8, 9, 39 a 55, mlýn a hřbitovní zeď v jihovýchodní části obce.   M.K.

Autorem sousoší je Jan Oldřich Mayer, který jej vytvořil roku 1709. Na trojdílném podstavci s nápisovými kartušemi stojí tři postavy světců. Uprostřed je postava svatého Salvátora neboli spasitele, po pravé ruce mu stojí svatý Kosma a po levé svatý Damián. Sv. Kosma i sv. Damián jsou oblečeni v dobových úborech profesorů pražské univerzity a v rukou drží nádoby s léky a mučednické palmy. O obou světcích se tradovalo, že byli dvojčata a zemřeli jako mučedníci pro víru v Sýrii. Jejich ostatky byly přeneseny do Říma. Jsou patrony lékařů, proto sousoší vzniklo z prostředků pražské lékařské fakulty.

Zámek Vysoká u Příbrami, okres Příbram.

Studenec (736 m) je výrazný čedičový vrch vypínající se severně od České Kamenice. Hora byla pojmenována podle pramene neobvykle chladné vody na severovýchodním okraji sedla. Studenec nese naší druhou nejstarší kovovou rozhlednu, jejíž příběh se začal odvíjet roku 1888 a v současnosti snad spěje ke šťastnému konci. V 19. století patřil zdejší kraj rodu Kinských, kteří velmi dbali na zvelebování okolí. Předtím než se stal vrchol Studence díky rozhledně místem, kam přicházely stovky návštěvníků denně, stála na jeho vrcholu dřevěná vyhlídková věž, vystavěna Ferdinandem Kinským roku 1854. Dlužno ještě podotknout, že Studenec, patřil k jednomu z opěrných bodů zemské triangulační sítě. O stavbu současné rozhledny se zasloužil Horský spolek pro České Švýcarsko, kterému se podařilo získat souhlas majitele pozemku i finanční podporu děčínské a českokamenické spořitelny. Rozhledna nebyla dřevěná ani kamenná, jak bylo v té době zvykem, ale kovová. Její konstrukci vyrobila Pražská strojírenská akciová společnost. Věž měřící 17 metrů byla ukotvena do kamenných podstavců pomocí mohutných, více než metr dlouhých a téměř 4 cm silných šroubů. Na vyhlídkovou plošinu, která byla dimenzována pro 25 návštěvníků, vedlo 75 schodů, s několika odpočívadly. Poprvé je zdolávali návštěvníci 15. července 1888. Mohli spatřit Vlčí horu, Lužické, Jizerské a Krušné hory. Také byly vidět Krkonoše, Bezděz a Děčínský Sněžník. Věž vážící 6 tun přišla na 6000 zlatých. V roce 1893 nechal kníže Kinský vedle oblíbené rozhledny postavit chatu, která poskytovala návštěvníkům občerstvení i nocleh. Chata poskytovala své služby až do poloviny minulého století, kdy vyhořela. Nedávná minulost rozhledny na Studenci byla značně truchlivá. Rozhledna, ke které se doba totality postavila macešsky, značně zkorodovala a výstup na ní nebyl nic jiného než hazard se životem. Počátkem roku 1995 iniciovala společnost přátel Děčína-Amici Decini jednání o záchraně rozhledny. Záměr se však setkal s nepochopením a na základě stanoviska stavebního úřadu v České Kamenici měla být věž v polovině března 1996 stržena. Den před zahájením demolice však byla věž na Studenci Ministerstvem kultury a Státním ústavem památkové péče prohlášena za technickou památku a zbourání bylo pozastaveno. Další možná záchrana rozhledny následně narážela na nevyjasněné majetkové vztahy. Stav rozhledny se rapidně zhoršoval. V kritické situaci bylo na počátku roku 2007 založeno Občanské sdružení Studený a Lipnice, které si jako jeden z hlavních úkolů vytýčilo záchranu unikátní rozhledny na Studenci. Předpokládané náklady na opravu činily až 4 mil. korun. Z toho důvodu sdružení založilo bankovní účet určený pro dary na rekonstrukci rozhledny. Zároveň také vydalo zvláštní pohlednice na podporu obnovy. Ve dnech 17. a 18. září 2007 byla věž rozřezána a za pomoci vrtulníku přemístěna do obce Lipnice, kde proběhne její oprava. Tu provede litoměřická společnost LANA. Finanční zajištění akce probíhá prostřednictvím veřejné sbírky. Firmy a občané sponzorovat jednotlivé schody.