

Kalendář akcí

Tip na výlet
Doporučujeme
Infocentrum Turista Soukromé informační centrum v centru Pece pod Sněžkou nabízí kromě informací prodej map, průvodců, pohlednic, směnárenskou činnost, zajištění dopravy a průvodce. Hlavní činností je zajištění ubytování v Peci pod Sněžkou, na webových stránkách infocentra naleznete aktuální obsazenost a možnost přímé ON-LINE rezervace pobytu v Peci pod Sněžkou.Otevírací doba letní, zimní sezona denně 9:00-18:00mezisezona 9:00-16:00
Doporučujeme
Kratochvílova rozhledna v Roudnici nad Labem Kratochvílova rozhledna stojící na návrší Žižkových sadů v Roudnici nad Labem je tak trochu utajenou vyhlídkovou stavbou. A je to velká škoda. Svým architektonickým pojetím patří mezi nejkrásnější stavby vznikající v éře první republiky, a přestože je nižší nabízí také nádherný výhled na České středohoří. S nápadem zbudovat na okraji parku betonovou věž, která by sloužila k výhledu, přišla Rolnická záložna Podřipská v roce 1934, kdy slavila své 60. výročí založení. Projektu se ujal pražský architekt ing. Štěpánek, který navrhl vzdušnou betonovou konstrukci s kruhovým půdorysem, nesenou osmi vnějšími a jedním středovým sloupem. Kolem něj se vine točité schodiště vedoucí ke kryté vyhlídkové plošině ve výšce 13 metrů. Stavbu vedli roudničtí stavitelé Hádl a Hájek. Park nechal upravit okrašlovací spolek, který tak dal mnoha lidem, postiženým hospodářskou krizí, práci. Slavnostní otevření se konalo 11. Října 1935. A proč Kratochvílova? Inu proto, že Václav Kratochvíl, sedlák a buditel z nedaleké obce Lounky, roku 1874 podřipskou záložnu založil. Rolnická záložna tak stavbou rozhledny, která mimochodem přišla na 200 tis. Korun, uctila památku svého zakladatele.
Původně sloužily pro lepší orientaci návštěvníků rytiny na ochozu věže znázorňující význačná místa a hory viditelná z rozhledny. Rytiny byly na bronzovém plechu a provedeny dle návrhu roudnického malíře prof. Kalouse. V průběhu let bohužel zmizely. V roce 2005 prošla rozhledna rekonstrukcí a je tak stále oblíbeným výletním místem. Za dobu její existence stromy trochu povyrostly a zejména jižním směrem brání ve výhledu, ale na ostatní světové strany je výhled vskutku nádherný. Kromě Roudnice spatříme památnou horu Říp a bizarní vrcholy nedalekého Českého středohoří. Na závěr ještě jedna perlička. Kratochvílova rozhledna byla donedávna nejníže položenou rozhlednu v ČR. Stojí totiž v nadmořské výšce 230 m.n.m. V roce 2003 ji o prvenství připravilo otevření nové rozhledny v Hrubém Jeseníku u Nymburka, která se nachází ještě níže. Stojí v nadmořské výšce pouhých 205 metrů.
Bývalý konvent obutých augustiniánů s kostelem sv. Bartoloměje stojí při Klášterním náměstí v centru města Moravský Krumluv. Přístupný je pouze příležitostně.
Klášter s kostelem sv. Bartoloměje byl založen okolo roku 1355 majitelem panství Čeňkem z Lipé. Konvent 12 řeholníků přišel z Brna. Roku 1423 byl při husitských válkách klášter opuštěn a stavby zpustly. Augustiniáni se do něj vrátili roku 1455, definitivně jej opustili roku 1500. Stavebního materiálu z kláštera poté majitel panství Jindřich z Lipé použil při přestavbě zdejšího zámku. V roce 1634 kníže Gundakar z Lichtenštejna koupil rozbořený komplex, nechal jej opravit a předal jej piaristům, kteří však klášter po vyplenění švédkými vojsky opustili. Od roku 1658 zde sídlil řád paulánů, kteří zde provozovali gymnázium a spolupodíleli na duchovní správě farnosti. Roku 1786 byl klášter zrušen. Budova kláštera poté sloužila jako manufaktura, později jako byty. Kostel nadále sloužil církevním účelům. Dnes v bývalém klášteře sídlí městský úřad. Opravená rajská zahrada je místem koncertů a svateb.
Klášterní budovy byly dokončeny až na přelomu 70.a 80. let 14. století. Po zpustošení v 15. století byl celý komplex přestavěn. Při požáru města roku 1682 klášter i chrám vyhořel. Roku 1701 byl komplex přestavěn barokně, kostel byl snížen a zmenšen. Na půdě kostela se dodnes uchovaly zbytky původních gotických kleneb. Dnešní čtyřkřídlá budova kláštera je oproti původnímu stavu zvýšena o druhé patro.
M.K.
Doporučujeme
Podvinný mlýn Podvinný mlýn.