Regionální muzeum v Teplicích sídlí v budově zámku v centru města Teplice. Teplický zámek byl původně založen jako ženský benediktinský klášter v polovině 12. století královnou Juditou. Roku 1278 byl vypleněn německými vojsky. Za husitských válek byl poničen a po nich definitivně opuštěn řeholnicemi. Za Johanky z Rožmitálu byl přebudován na světskou tvrz dále rozšiřovanou dalšími vlastníky – Volfem z Vřesovic a Vchynskými na zámek. V letech 1634 - 1945 byl zámek v držení Clary-Aldringenů. Zásadní přestavby probíhaly v polovině 18. století a po požáru města v letech 1794 – 1806 (společně se zámeckým kostelem a zahradou), kdy zámek získal dnešní klasicistní podobu. Roku 1789 bylo přistavěno k západnímu baroknímu křídlu klasicistní divadélko. Jižní křídlo zámeckého komplexu je pozůstatkem původních klášterních budov. Vedle stálých expozic na zámku můžete navštívit řadu zajímavých výstav.   PROHLÍDKOVÉ OKRUHY NA TEPLICKÉM ZÁMKU Trasa A – začátek prohlídky v 10.00 a ve 14.00 hodin - Expozice keramiky a porcelánu, zámeckých interiérů, historických hodin, umění 14. - 18. století a archeologická, mineralogická a zoologická expozice Trasa B – začátek prohlídky v 11.00 a v 15.00 hodin -Expozice umění 14. - 18. století, historických hodin, zámeckých interiérů, lázeňství a numismatický kabinet Trasa C – začátek prohlídky ve 13.00 a v 16.00 hodin - Parohová chodba, Rokokový sál, expozice historických hodin, umění 14. - 18. století a archeologická, mineralogická a zoologická expozice Trasa D - sobota a neděle 10.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hodin - Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích – expozice v unikátně dochovaných románských interiérech kláštera  

Několika stupňový vodopád na Borovém potoce se nachází na severovýchodním úpatí Medvědí hory, nedaleko přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. Celková výška vodopádu je 14 m, z toho nejvyšší stupeň má 8,5 m. Vede sem značená odbočka z turisticky značené cesty vedoucí z Pradědu do Kout nad Desnou. Přístup je sem víceméně jen pro pěší, cesta v samém závěru u vodopádu je velmi zarostlá smrčky.

Zajímavá technická památka stojí v ulici Na Přístavě. Jde o renesanční vodárnu postavenou z cihel a kamení v roce 1597. Patrně tak pro tento účel  byla upravena jedna z hradebních věží. Nová renesanční vodárna nahradila zřícenou dřevěnou stavbu. Na jižní straně je u vstupu dochovaný pískovcový renesanční portálek.

Jihozápadně od města, u železniční trati při silnici do Velké Hleďsebe se nachází mariánskolázeňský židovský hřbitov. Založen byl roku 1875 a za druhé světové války zdevastován. Zbořena obřadní síň a většina náhrobků odvezena. Po válce byl hřbitov opraven. Následně sem bylo dovezeno několik náhrobků z Tachova, dva z Lázní Kynžvart. Hřbitov o ploše 3.780 m2 je ohrazen zdí s branou a domkem přestavěným pro obytné účely. Kromě již zmíněných náhrobků se dochovalo na 80 náhrobků obyvatel zdejšího poválečného penzionu pro důchodce. Hřbitov je přístupný mimo soboty a židovské svátky.