Již v pravěku se nacházelo na území dnešního města Kadaně sídliště. Byla to důležitá stanice v Čechách na staré obchodní solné cestě spojující Prahu s Míšeňskem a městy Halle nad Sálou a Lipskem. Historie hradu Kolem poloviny 13. století založil Přemysl Otakar II. společně s městem na rulové skále nad Ohří gotický hrad. První písemná zmínka pochází z roku 1261. Kadaňský hrad se stal sídlem královského purkrabího. Královští purkrabí a správci Žateckého kraje se v historii sídla střídali, až nakonec tento úřad ztratil svůj význam, protože Karel IV. roku 1366 udělil městu právo samosprávy. V roce 1362 Kadaň vyhořela i s předměstím, hradem a minoritským klášterem ležícím u hradeb, obnova však začala záhy. V roce 1421 dobyli hrad husité. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad byly roku 1467 opravovány hradní palác, věž hláska, val i příkop k městu a současně vybudován zvláštní východ z hradu k řece. Další požár postihl hrad v roce 1498, kdy se zřítila jeho věž a zůstal nezpůsobilý k obývání a zcela opuštěný až do roku 1504. Pak nastala jeho celková obnova včetně výstavby nové věže. Tato důkladná oprava učinila z hradu dokonalou pevnost, ale ztratil tak svůj někdejší starobylý ráz. Roku 1534 byla na hradě uzavřena známá Kadaňská úmluva mezi králem Ferdinandem I., saskými knížaty Janem Bedřichem a Janem Jiřím a mohučským kurfiřtem Albrechtem. Podle ní se Ferdinand I. vzdal Württemberska ve prospěch vévody Oldřicha a byl za to uznán protestantskými knížaty za krále římského. V roce 1595 získalo hrad město, od té doby začal upadat. Objekt hodně utrpěl za třicetileté války a v letech 1750 – 1755 byl přebudován na kasárny. V roce 1811 město opět vyhořelo, nevydržel ani hrad. Hradní areál byl obnoven v letech 1816 – 1818. Dispozice hradu Hrad Kadaň je pravidelný čtyřhranný objekt s věžemi v rozích, který byl zapojen do městského opevnění. I přes všechny přestavby si objekt zachoval původní gotickou dispozici, je jednou z ukázek typu středoevropského kastelu. Vstup do objektu představuje hranolová věž s městským znakem v nadpraží, s průjezdem a křížovou klenbou. V severovýchodním rohu nádvoří je ještě druhá velká věž se zbytky gotických prvků, sahajících až do úrovně prvního poschodí. Je patrné, že již z 13. století je tu zachována část hradebních zdí na východní a severní straně, mohutná čtyřhranná věž v nádvoří a neúplná východní polovina jižní falce a dále pak v západním traktu sklepy. Hrad dnes Kadaňský hrad v nedávné minulosti přešel rekonstrukcí, dnes zde sídlí ve východním křídle městská knihovna s internetovou kavárnou a obřadní síň. Od září 2000 je v provozu i galerie Josefa Lieslera. V další části hradu je umístěn dům s pečovatelskou službou. Tipy na výlet V Kadani najdete Městské muzeum a galerii, rozhlednu Svatý Kopeček, františkánský klášter, městské opevnění, Katovu uličku, Mikulovickou bránu a mnohé další. Zavítat můžete třeba na zříceninu hradu Šumburk, pseudogotický zámek Klášterec nad Ohří, nebo zříceninu hradu Egerberk. Ubytování najdete přímo v Kadani.

Zvon zvoničky v sadu Rudé armády.

Rychnov se stal v polovině 18. století význačným poutním místem, „Nový Mariazell“ jak byl tehdy nazýván. Jeho vznik je opředen legendou o zázračném uzdravení. Nenmocný kovář Jakob Franz z Lubníku se při své cestě do Mariazell zastavil v Rychnově, kde vysílen usnul v lese. Zdálo se mu, že ho někdo dotýká a nabádá aby svou pouť dokončil. Po probuzení zjistil, že bolesti zmizely. Vykonal pouť a z Mariazell si přinesl obrázek Panny Marie, který připevnil na strom pod nímž se uzdravil. Obrázek se časem poškodil, a tak ho nahradila dřevěná soška Panny Marie od moravskotřebovského sochaře Františka Seydtla. Mnoho poutníků před soškou vykonalo pobožnost a zázračně se uzdravilo. U stromu byl později nalezen pramen vody a studánce se začalo říkat Mariánská. V roce 1749 celou událost prozkoumal olomoucký biskup a vyhlásil Rychnov na Moravě poutním místem. Soška Panny Marie byla přenesena do farního kostela sv. Mikuláše v obci. Tradice poutí pokračovala až do 20. století. Po letech útlumu došlo k obnovení v roce 2000.

Území se rozkládá na katastru Ruzyně mezi Karlovarskou silnicí a stejnojmennou retenční nádrží. Podle archeologických nálezů byla tato lokalita osídlena již v pravěku. Název je odvozen hojně se vyskytujících jív.