Téměř celý Vítkov je pokryt zelení, která sahá až k jeho ubočím na jižní, východní a jižní straně. Východní část jzeleně sazá až k Ohradě. Zeleň je protkána pěšinami, které návštěvníkům umožňují nejen procházku přírodou, ale na mnoha místech i překrásné pohledy na Prahu. Jižní strana Vítkova, směrem k Žižkovu, je upravena jako parková plocha. Stromový porost je zde řidší. V létě je tato část využívána, díky své poloze k jihu, pro opalování a odpočinek.

Poutní místo Svatý Kopeček je součástí města Olomouce. Je vzdálen asi 8 km od středu Olomouce. Dnešní poutní areál na Svatém Kopečku s rezidencí a ambitem vyrostl na tradičním poutním místě věřících. Asi od roku 1632 zde stávala malá kaple, kterou podle pověsti založil olomoucký měšťan a obchodník s vínem Jan Andrýsek. Kapli si na něm ve snu vyžádala Panna Marie. Na jejím místě vyrostl v letech 1669 – 1679 podle návrhu G. P. Tencally mohutný chrám Navštívení Panny Marie. V letech 1714 – 1721 byla podle projektu D. Martinelliho vybudována dnešní rezidence a celý komplex byl doplněn o ambit a kapli P. Marie. Mateřským klášterem byl nedaleký premonstrátský klášter v Hradisku. Stejně jako tam mají i zde, hlavní interiéry náročnou a velmi bohatou malířskou a sochařskou výzdobu. Unikátem chrámu Navštívení Panny Marie je jeho orientace. Hlavní osa nesměřuje od východu k západu, ale chrám je pootočen průčelím k mateřskému klášteru Hradisko. Kněz, který žehnal od oltáře věřícím, díky tomu prý při otevřených dveřích žehnal i klášteru. Dnes je věhlas poutního místa obnoven a každoročně se zde konají nezapomenutelné poutě, bohoslužby i chrámové koncerty. V roce 1995 papež Jan Pavel II. povýšil chrám na baziliku minor, která tvoří spolu s bočními křídly a čtyřřadou lipovou alejí zdaleka viditelný kříž v krajině. Na Svatém Kopečku můžete také navštívit areál olomoucké ZOO.

Lipnická synagoga je nejvýznamnější stavbou židovské čtvrti, stojící v ulici Perštýnská. První zmínka o ní je sice z roku 1540, ale vybudována byla patrně s hradbami někdy ve 20. letech 16. století. Je nejstarší synagogou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. Během staletí byla několikrát upravována, výrazná úprava co se týče velikosti proběhla v 70. letech 19. století. Svému účelu sloužila synagoga až do druhé světové války. Po ní zde bylo nakrátko skladiště. Poslední úprava v letech 1948-1950 na modlitebnu Církve Československé husitské setřela téměř zcela její původní výraz. V hlavním sále se dochovala gotická klenba o třech polích s cihlovými žebry.

Romantické skalnaté údolí se nachází necelých 5 km jihovýchodním směrem od Nového Boru.Skalnatá rokle se původně nazývala Smolný důl a to podle smolných pecí ve kterých vařili uhlíři kolomaz. Poutním místem se stává od druhé poloviny 18. století. Již v roce 1704 sem sice již jistý dělník Melzer pověsil na strom obrázek Panny Marie s Ježíškem, aby zahnal prokletí ponurého místa, ale první kaplička zde vzniká až v roce 1772. To když zde došla vyslyšení svých proseb svobodná paní von Czerwelli ze Svojkova. Z vděčnosti zde nechala postavit dřevěnou kapličku kam byl Melzerův svatý obrázek přenesen. Počet návštěvníků zdejšího místa začal růst a tak koncem 18. století nahradila dřevěnou kapličku, nová vytesaná kaple do skalní stěny. Tento čin vznikl z popudu hraběnky Alžběty Kinské a autorem byl svojkovský zedník Josef Sacher. Místní farnost i vrchnost, ale poutě sem do Modlivého dolu odmítali jako modlářství a svaté obrázky nechávali odstraňovat. Velké poutě tak ustaly a počet návštěvníků začal klesat. K obnovení poutí došlo až za epidemií cholery v letech 1832 a 1850. V roce 1836 dostalo průčelí kaple nový gotický portál. Postoj církve se změnil až koncem 19. století, kdy byla kaple zasvěcena Panně Marii Lourdské a její vnitřek upraven na lourdskou jeskyni. Modlit se sem chodil prý i císař Ferdinand V. při svých pobytech na zámku Zákupy. Podél cesty od Svojkova ke kapli byly zřízena křížová cesta a dále od kaple vedlo schodiště k oratoriu na konci rokle. Šlo o umělý vytesaný výklenek s pískovcovou plastikou Ukřižování jejímž autorem byl sloupský sochař Josef Max starší. Po druhé světové válce bylo místo značně zničeno, zachovala se jen skalní kaple a prázdný výklenek oratoře. V kapli na oltáři stojí socha Panny Marie, vysvěcená v srpnu 2001, jenž nahradila ukradenou původní sochu. Při cestě ze svojkova je možno se ještě zastavit u upravené tůňky, zvané Pramen u Strážce.