Zříceniny hradu Sokolčí stojí na tvrdé skále (jejíž strmou stranu vyhledávají horolezci) nad potokem Černá přibližně 4 km východně od městečka Kaplice. Na volně přístupný hrad na okraji Slepičích hor z Kaplice vede turistické značení. Soudě dle dispozice byl hrad založen v průběhu první poloviny 14. století, ale písemné prameny o něm mlčí až do roku 1387, kdy jej Beneš z Velešína prodal Oldřichovi z Rožmberka, který jej následně připojil k novohradskému panství. O dalších osudech hradu opět nic nevíme, roku 1541 při zápisu do obnovených desk zemských se již uvádí jako pustý. Vcelku malý hrad byl opatřen předhradím a za příkopem se rozkládajícím hradním jádrem. Do hradu se vstupovalo věžovitou branou, při čelním pohledu k hradu napravo od ní stála v nároží čtverhranná věž a na ni byl patrně podél hradby navázán palác. Na druhé straně od brány byl též palác. Po další zástavbě již není stop. Zmíněné stavby (kromě paláce za věží) se do dnešních dnů dochovaly do výše cca 1,5 metru, dále je zde patrno několik střepů hradby. Nedaleko odsud u obce Besednice můžete vystoupat na rozhlednu Slabošovka a trochu se porozhlédnout po kraji. Navštívit můžete i zříceninu hradu Pořešín nebo se podívat na vodní nádrž Soběnov. Vystoupit můžete také na vrch Vysoký kámen, lidově nazývaný Slepice. Ubytovat se můžete buď v Kaplici nebo ve Benešově nad Černou.M.K.

S výstavbou kostela povýšeného koncem 14. století na děkanský se počítalo hned při založení města. Jeho původní podoba není známa, ale byl jistě mnohokrát skromnější. Jak měšťané bohatli mohli si zejména v klidných časech vlády Karla IV. dovolit financovat mnohem větší svatostánek. Kostel sv. Vavřince vynikal nad průměr své doby. V dalších staletích několikrát vyhořel a byl téměř zničen. Jeho současná podoba je výsledkem puristické přestavby z konce 19. století. Kostel má rozlehlé trojlodí s dlouhým kněžištěm. Stěny chrámu pokrývá působivá secesní výzdoba a řada figurálních scén. Hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie je z roku 1728 od Petra Brandla. Barokní oltář byl zakoupen v roce 1787 ze zrušeného cisterciátského kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Obraz vysoký 6,85 m znázorňuje P.Marii vstupující na nebesa sledována udivenými a v úžasu gestikulujícími apoštoly nad jejím opuštěným hrobem. Děj pak pokračuje v plastické výzdobě oltáře nad obrazem, kde sedí sv. Jan Křitel, pohled P.Marie ovšem směřuje až ke svaté Trojici, odkud na ni shlíží její syn. Mistrovské Brandlovo dílo je řazeno k největším skvostům barokního umění ve východních Čechách. Většina zbylého vybavení je novodobá, dochovala se jen gotická křtitelnice z roku 1499 ulitá Ondřejem Ptáčkem a v boční kapli sv. Jana Křtitele socha Madony z počátku 16. století.

Dnes vyhořelý barokní zámek Zahrádky stojí na skalní hraně nad údolím Robečského potoka ve stejnojmenné vsi na Liberecku. Historie zámku Ves Zahrádky se připomíná poprvé v roce 1376 jako majetek Mnichovce ze Zahrádek, kterého rod zde pravděpodobně koncem 14. století postavili tvrz. Ve druhé polovině 16. století nechali vystavět v Zahrádkách nový mohutný zámek páni z Vartemberka. Podle archeologických nálezů gotických konstrukcí v prostoru severního křídla je zřejmé, že byl vystavěn na místě staršího sídla. Jan Jiří z Vartemberka se aktivně zúčastnil českého stavovského povstání, za což mu bylo panství zkonfiskováno. Zámek poté koupil Albrecht z Valdštejna a připojil je ke svému frýdlantskému vévodství. Albrecht nechal sídlo upravit barokně a zřídil u něj park. Po Valdštejnově smrti se Zahrádky dostávají do rukou rodu Kouniců, v nichž zůstaly až do vymření rodu roku 1897. V sedmdesátých letech 18. století a v době okolo roku 1820 došlo k úpravám zámku i zámecké zahrady. Pozdně barokní přestavba koncem 18. století se odrazila na fasádě a střechách zámku. Vstupní křídlo objektu má klasicistní úpravu. Ve 20. letech 19. století proběhly úpravy empírové. V této době vznikla v širším okolí zámku řada romantických staveb. Po smrti posledního Kounice, Albrechta Vincence, vlastnily do roku 1936 zámek příslušnice rodiny, pak jej nakrátko do roku 1945 drželi Lichtenštejnové. Ve druhé polovině 20. století sloužil objekt jako domov mládeže Ministerstva zahraničního obchodu a středisko jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů. Na přelomu 20. a 21. století byl svým současným majitelem - Univerzitou Karlovou důkladně rekonstruován, bohužel však dne 30. ledna jej zničil požár. Od té doby leží v troskách. Podoba zámku Zámek Zahrádky je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s okrouhlými nárožními věžemi. Jižní a severní průčelí zámku zdobí trojosé rizality s trojúhelníkovými štíty. Ještě donedávna kryly objekt mansardové střechy z konce 18. století, nad rizalitem s hlavním vchodem ze střechy vystupovala subtilní věžička. Okolo zámku se rozprostírá rozsáhlý anglický park. Až do počátku 21. století si vnitřní prostory zámku uchovávaly štukovou výzdobu z 18. století. Nejzajímavějším z interiérů býval velký sál s rodinnou galerií Kinských v jižním křídle. Na zámku bývala i pozoruhodná zbrojnice a v jednom z rondelů také hvězdárna. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete raně barokní zámek Stvolínky, hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Lipí v České Lípě nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v České Lípě.

Nejmladší šumperský kostel stojí v ulici K.H.Máchy. Jde o pravoslavný kostel sv. Ducha, jehož základní kámen byl položen teprve v roce 1993 a slavnostně vysvěcen 27.6.1998. Stavba v řeckém slohu zdobí kopule zpodobňující hořící svíci. Ve zvonici se nachází 6 zvonů, které se rozeznívají o svátcích a významných dnech. Výzdobu interiéru tvoří převážně ikony (pravoslavné obrazy), většina z nich se nachází v tzv. ikonostasu, který vnitřek kostela rozděluje na dvě části.