Dětské hřiště v ulici Kolátorova v Praze Břevnově.

Historie hradu Hrad byl založen okolo první poloviny 13. století Načeratem z rodu Ronovců. V roce 1304 byl odňat králem Václavem II., ale jak dlouho byl v královských rukou, se neví. V roce 1371 byl již v držení pravděpodobně rodu Vartemberků, kteří zde však nesídlili. Husitské války se hradu nijak nedotkly. Po Vartembercích je hrad v majetku Machny z Veselé, následně Haška z Valdštejna a posléze Markvarta z Labouně. Za posledně jmenovaného se hrad stal opět rezidenčním. Hrad však dále mění své majitele. Když hrad v roce 1500 kupuje Mikuláš Trčka z Lípy a na Vlašimi, uvádí se již jako pustý. Při prusko-rakouských válkách, v roce 1866 zde byla umístěna rakouská baterie. V roce 1891 zde byla zřízena Kalvárie jako památka na bitvu, jíž se rakouská baterie zúčastnila. Zhruba ve stejném období poškodily zbytky hradu vzniklé pískovcové lomy. Podoba hradu Rozsáhlý hradní areál měl oválný půdorys, obklopoval ho příkop. Vlastní jádro mělo patrně čtvrcový půdorys. Dnes se na něm nachází skalka a pamětní kříž. Hrad byl patrně velmi rozměrný, měl poměrně hodně a blízko sebe umístěné bašty. Jeho alespoň přibližná podoba však není známa. Velkou část poničily pískovcové lomy a další činnost. Areál bývalého hradu je volně přístupný a do dnešní doby se z něj dochovaly jen drobné fragmenty. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat do Prachovských skal, na rozhlednu Čeřovka, zříceninu hradu Veliš nebo zámek Jičíněves. V Jičíně najdete zámek Jičín nebo Regionální muzeum a galerii. Za návštěvu stojí i barokní kaple Loreta u Podhradí. Ubytovat se můžete v Jičíně.

Pseudorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na centrálním městském náměstí Starosty Pavla. Pseudorománská trojlodní bazilika byla vystavěna na místě starší svatyně na konci 19. století. Má polokruhově zakončené kněžiště a nad vstupem hranolovou věž s jehlancovou střechou. Stropy všech tří lodí kryje dřevěný kazetový strop. V interiéru pak stojí za zmínku cínová křtitelnice (1689) a náhrobník J. Žďárského z červeného mramoru (1574).

Památník Františka Palackého (1798-1876) a Františka Ladislava Riegra (1818-1903) je stálou expozicí Národního muzea. Najdeme jej v Palackého ulici v Praze, v prvním patře rokokového Mac Nevenova paláce. Zde se před námi otevírá v pěti místnostech životní a pracovní prostor nejen těchto dvou výrazných osobností 19. století, ale také dalších členů jejich rodin. Interiér se tak postupně rozrůstal a obohacoval o nové předměty, docházelo i ke změnám, vyvolaným životními potřebami jeho obyvatel. Stálá expozice Původní interiér bytu rodin Palackého a Riegra K unikátně dochovanému původnímu zařízení bytu patří společenský a hudební salón, jídelna, ložnice a pracovny historika Františka Palackého a jeho zetě, právníka, politika a encyklopedisty Františka Ladislava Riegra. Pozoruhodné umělecké a historické sbírky obsahují např. rodové portréty z 19. století, mimo jiné obrazy Josefa Mánesa, Julia Mařáka či sochy J. V. Myslbeka a nábytek od klasicismu a biedermeieru až po secesi. V samostatném pokoji je vystavena kolekce nábytku, plastiky, keramiky a skla z národopisné sbírky Riegrovy dcery Libuše Bráfové a její společnosti, do níž patřila například výtvarnice Zdenka Braunerová.   Na co se můžete těšit Autentický byt Františka Palackého a jeho zetě Františka Ladislava Riegra –salon, pracovna Palackého, pracovna Riegra, jídelna a sbírkový pokoj Díla Josefa Mánesa, Josefa Václava Myslbeka a krajinářská škola Julia Mařáka Národopisná sbírka Libuše Bráfové Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra je stálou expozicí Národního muzea.