Malá Pálffyovská zahrada je součástí jižních zahrad na svahu mezi Pražským hradem a zástavbou u Valdštejnské ulice. Rozkládá se nad hospodářskými staveními Pálffyovského paláce, na místě, kde byly vinice. Terasová úpravy zahrady pochází z poloviny 18. století. Rozsáhlou úpravu proděla v letech 1950 – 1952. Spočívala také v uplatnění ovocných kultur.

Muzeum moderního umění vzniklo přejmenováním budovy Muzea umění Olomouc v červnu 2006. Logicky se zaměřuje na prezetnaci výtvarné tvorby 20. a 21. století. Místo kde muzeum stojí, má velmi dlouhou historii. Původně zde stojící komplex středověkých staveb byl roku 1843 zbořen anahrazen budovou trestnice okresního soudu v pozdně klasicistním duchu.  letech 1915 – 1916 došlo k pozdně secesní fázi přestavby, při níž získalo svou novou podobu hlavní průčelí. Jeho autorem je Jaroslav Kovář starší, sochařskou výzdobu vytvořil Moritz Lau z Mnichova. Dva nízké figurální reliéfy, situované na průčelí po stranách hlavního vstupu, připomínají do dnešních dnů původní využití staveb na dnešní parcele – špitál a trestnici. Pro účely muzea začala být používána po roce 1989 a byla rekonstruována. Pořádá dlouhodobé expozice i krátkodobé výstavy českého i zahraničního moderního umění. Například v r. 2007 se zde konala výstava světoznámého zakladatele výtvarného směru op-art Victora Vasarelyho, v r. 2008 uspořádalo výstavu nejpopulárnějšího českého malíře a ilustrátora Josefa Lady apod. Jako jediné muzeum v ČR se věnuje sběratelství tzv. autorské knihy. Stálá expozice Dům milovníka umění

V domku, v němž rodina Mrštíků žila, je dnes expozice Regionálního muzea v Mikulově, ve které jsou soustředěny památky na oba umělce, na jejich život a literárně-dramatické dílo. Bratři Alois (1861 - 1925) a Vílém (1863 - 1912) Mrštíkové žili v Divákách, kde Alois učil na tamní obecné škole (1889 - 1924) a kde je Vilém po své tragické a dobrovolné smrti i pochován. Zdejší prostředí pod jménem Habrůvka se Aloisovi stalo inspirací pro rozsáhlou románovou kroniku Rok na vsi, v niž zachytil život slovácko-hanácké vesnice na přelomu století. Jejich společným dílem je realistická drama Maryša, čerpající z vesnického prostředí v Těšanech, vzdálených jen několik kilometrů od jejich diváckého bydliště. 

Rozhledna Kopanina je nejen krásná, ale i velmi oblíbená díky pestrému výhledu, který nabízí. Její poloha na rozhraní Českého ráje a Jizerských hor je opravdu zárukou krásných výhledů. Konkrétně ji najdeme na stejnojmenném vrchu (657 m) u Malé Skály. Strážní věž českého národa Hřbet Kopaniny byl vždy vnímán jako pomyslný předěl mezi českým vnitrozemím a německým pohraničím. Proto stavba rozhledny byla přeneseně vnímána jako vztyčení strážní věže českého národa. O její stavbě se rozhodlo počátkem 90. let 19. století. Tehdy, konkrétně v roce 1892, založil turnovský odbor KČT družstvo, které začalo shromažďovat finance na stavbu rozhledny. Na Kopanině odkoupilo pozemek a získalo téměř 3 tisíce zlatých. Vedení odboru pověřilo svého nejmladšího člena ing. Františka Duba vypracováním projektu. Ten předložil plán 18 metrové válcové věže postavené z pálených cihel a zakončené cimbuřím opatřeným ochranným litinovým pásem. Za velké účasti lidu byla otevřena 3. června 1894. Z Prahy byl dokonce vypraven zvláštní vlak, který přivezl delegáty ústředí i zástupce ostatních odborů KČT. První den prý na vyhlídkovou plošinu vystoupilo více než 400 lidí. Rozhledna několikrát změnila nepatrně svůj vzhled. Při opravě v roce 1912 byla na vrcholu osazena železná zasklená lucerna, čímž vznikl větší prostor pro návštěvníky a vrchol věže byl tak chráněn proti nepřízni počasí. Dnešní podoba rozhledny pochází z roku 1936, kdy byl vyhlídkový ochoz zastřešen a opatřen prosklenou nástavbou. Po druhé světové válce spravovala nějaký čas rozhlednu frýdštejnská TJ Sokol, od roku 1956 pak MNV Frýdštejn. Obec Frýdštejn spravuje věž dodnes. Od roku 1998 probíhá její postupná oprava. Po vystoupání 94 schodů a zdolání žebříku se dostanete na vyhlídkovou plošinu, ve výšce 18 metrů. Zde se před Vámi rozprostře výhled na Český ráj – oblast Hrubé skály, zříceninu Trosky a město Turnov. Západním směrem se tyčí mytický Ještěd a na severu již hřebeny Jizerských hor. Na severovýchodě vystupují Krkonoše a hora Kozákov s rozhlednou. V údolí je vidět věž zříceniny Frýdštejn.   Výhled sever: Císařský kámen, Jablonec nad Nisou, Jizerské hory (Královka, Holubník, Bramberk, Jizera, Černá studnice) východ: Železný Brod, kompletní hřeben Krkonoš jih: Frýdštejn, Malá Skála, Kozákov a Tábor, Trosky, Turnov, nížiny okolo Mladé Boleslavi západ: Bezděz, Ralsko, na obzoru Lužické hory, Javorník, Ještěd Popis cesty Autem - ze silnice vedoucí z Turnova na Železný Brod odbočte v Malé Skále doleva směrem na Frýdštejn. Až jím projedete, tak po serpentínách dorazíte do osady Kopanina. Zde u Myslivecké chaty je možné zaparkovat a projít lesem zbylý půlkilometr k rozhledně po zelené/modré značce.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je na Malé Skále. Odtud vede až k rozhledně zeleně značená turistická trasa. Procházka asi na hodinu - 5 km.