Jen již velmi malé zbytky Spáleného mlýna se nacházejí na zelené značce zhruba asi 1,5 km od Suchého mlýna. Mlýn byl opuštěn již v době třicetileté války a do dnešní doby z něj zbyla jen hluboká tesaná štola s výklenky na upevnění mlýnského zařízení. Další pozůstatek se nachází na protější straně údolí, jde o zasypaný tunel, který byl zřejmě zhruba 18 m dlouhý. Patrně zde na skále stávalo dřevěné stavení. Zhruba 500 m od Spáleného mlýna se na Vísecké straně údolí nachází malá jeskyně. Jde o pseudokrasovou jeskyni, která byla uměle rozšířena. Najdeme zde tesaný letopočet 1627, který připomíná pobyt pronásledovaných nekatolíků. Jeskyni najdeme když v blízkosti stavení odbočíme ze značky po lávce na druhou stranu údolí a vystoupáme po pěšině do svahu, šikmo vzhůru vpravo ke skalám. Jeskyně jako i Spálený mlýn a další památky v okolí figurují v Sellnerových prózách.

V historii židovského osídlení v Lounech byly zaznamenány hřbitovy tři. Do současnosti se dochoval jediný, který je součástí městského hřbitova v Rakovnické ulici. Byl založen roku 1874 na nevelké ploše 1700 metrů čtverečních. Najdeme zde kolem 250 náhrobků, které jsou uspořádány v třech celcích v několika řadách. Nápisy na náhrobcích nám prozradí, že zde nalezneme hroby zemřelých v letech 1874 až 1995. V průčelí hřbitova je obřadní síň s maurskými okny. Pro úplnost dodejme, že jeden ze starších hřbitovů, byl založen během moru v roce 1680 a pohřbívalo se na něm do roku 1866. Ležel v místě pod Mělci. Druhý zaniklý židovský hřbitov ležel pod Malým vrchem u Vršovic.

V malebné jihočeské krajině nalezneme mnoho pozoruhodných historických památek, mezi nimiž se z hustých a romantických šumavských lesů zjevuje jedna z perel gotické architektury na našem území – cisterciácký klášter Vyšší Brod. Toto místo protknuté stoletou touhou po každodenním setkávání s Bohem objevujeme necelých třicet kilometrů na jih od dalšího architektonického skvostu, Českého Krumlova a to na pravém břehu pokojně plynoucí Vltavy.Legenda o založení kláštera jakoby zapadala do mystického prostředí obklopujícího klášter samotný. Šlechtic Vok I. Rožmberk se prý v polovině 13. století ocitl na pokraji smrti, když se jeho tělo zmítalo ve vlnách rozbouřené Vltavy a zachránit se mu podařilo prý jen zázrakem. Jako vyjádření díků Bohu za toto znamení zde roku 1259 zakládá klášter, který nechává osídlit cisterciáckými mnichy z nedalekého rakouského kláštera Wilhering. Zároveň činí z kláštera rodové pohřebiště, kde je postupně pohřbeno deset generací rodiny Rožmberků od 12. do 17. století, mezi nimiž najdeme významné osobnosti našich dějin v čele se Závišem z Falkenštejna (byl v klášteře pohřben jako první), či mecenášem Petrem I. Rožmberkem. Stavba klášterního kostela trvala více než sto let a byla dokončena v 80. letech 14. století. Velkou cenností je deskový oltář, obsahující malby tzv. Mistra oltáře vyšebrodského. Ve spojení s Vokem I. se podařilo místním cisterciákům vybudovat rozsáhlé panství, které mělo jako jedno z mála štěstí během husitských válek, kdy nebylo závažněji poničeno. Takové štěstí již neměl klášter samotný, který husité v roce 1422 dobyli, ale ani on nebyl závažněji poškozen. Období nastupující reformace a protestantismu v 16. století se odrazilo mezi poddanými i na tomto vyšebrodském panství, ovšem ze záznamů se dozvídáme, že bylo poměrně násilně potlačeno opatem Trollem. V 17. a 18. století se v klášteře poměrně klíčově přistavuje, vzniká např. první kostelní věž (1671), přestavují se dvě menší stavby ze 14. století, či vzniká zásadní knihovní sál (1757). Svou novogotickou podobu klášter získává mezi lety 1830 – 1862 pod vedením opata Leopolda Wackarže. Odlehlost celého areálu zabezpečila možnost nepřerušeného architektonického vývoje a to i v napjatých, válečných dobách.Když se klášteru podařilo přečkat nelehkou dobu vlády Josefa II., došlo ke stabilizaci a nárůstu počtu klášterních bratří. Těžké časy započaly v období po mnichovském diktátu, kdy byl klášter v rámci sudet připojen k říši a o dva roky později dokonce zrušen a řeholníci se rozprchli po okolních farách. Ani osvobození a obnovení činnosti kláštera nepřineslo klid pro jeho správce, neboť v rámci odsunu sudetských němců bylo mnoho cisterciáků vyhnáno z republiky. Tragické období kláštera se uzavřelo v roce 1950, kdy komunisté v rámci jejich násilného tažení proti věřícím klášter zrušili a jeho obyvatele vyhnali. Zadostiučinění tak přišlo až v roce 1990, kdy se do kláštera ve Vyšším Brodu navrátil život i cisterciáčtí mniši. Pro návštěvníky nabízí klášter mnoho zajímavostí, počínaje nádhernými gotickými exteriéry i interiéry, obrazovou galerií jenž obsahuje díla Petra Brandla, Norberta Grunda či Kašpara Hirschellyho nebo kapli panny Marie, která má na svém novogotickém oltáři vystaven obraz Milostné Panny Marie, známý jako Vyšebrodská madona. Vrcholem celého komplexu je však zcela unikátní knihovní komplex, který obsahuje přes 70 tisíc svazků a je třetím největším v České republice. Knihy jsou rozčleněny po knihovní chodbě (novější odborná literatura), filosofickém sále ( především filosofické spisy) či sále teologickém (nejrozsáhlejší sál s převážně teologickou literaturou a unikátní sbírkou biblí) a pro návštěvníka jen korunují dojem z nádherného místa protknutého chodem dějin.

Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě bylo slavnostně otevřeno roku  1898 pod názvem Jubilejní krajinské muzeum jako instituce zaměřená na regionální historii. Dnes, jak jeho název napovídá, se zaměřuje na život a dílo J.A. Komenského a soustřeďuje dokumenty a umělecká díla všech  oborů, které mají vztah k této významné osobnosti. Muzeum najdeme v části zachovalého opevnění ze 14. století s barokním sálem ze století sedmnáctého. Stěžejní expozicí je expozice Komenský lidstvu, věnovaná životu a dílu významného rodáka, je doplněna o expozici regionální historie a etnografie s názvem Starožitnosti Uherskobrodska. Vedle těchto stálých expozic spravuje muzeum také Pamětní síň JUDr. Václava hraběte z Kounic na Panském domě v Uh. Brodě a etnografickou expozici Rolnický dům a hospodářství ve Vlčnově. Každý rok se pořádá řada krátkodobých výstav a součástí muzea je knihovna s významnou regionální a komeniologickou literaturou. Stálá expozice J. A. Komenský lidstvu (expozice po záštitou UNESCO) - život, dílo a odkaz J. A. Komenského (1592-1670). 3 audiovizuální programy, interaktivní prvky expozice.  Starožitnosti Uherskobrodska Rolnický dům a hospodářství - čp. 57 ve Vlčnově, poslední doklad slováckého stavení s patrovou komorou. Vystaven úplný inventář vlčnovské jizby, síně, komory a černé kuchyně, expozice kovářského nářadí. Pamětní síň JUDr. Václava hraběte z Kounic - památník posledního šlechtice z rodu Kouniců a spoluzakladatele muzea (1848-1913). Muzeum J. A. komenského spravuje Rolnický dům a hospodářství ve Vlčnově.