Kapucínský klášter s kostelem byly vystavěny v letech 1687-1693 na místě bývalého sboru Jednoty bratrské. Při výstavbě podlehla i kaple, která byla prý skvostná. V roce 1894 byla přistavěna věž při západní straně kostela. Kostel je jednolodní s pravoúhle uzavřeným kněžištěm. Loď je obdélného půdorysu s valenou klenbou s lunetami. V kostele se nachází hlavní oltář a osm obrazů ze života Krista, které vytvořil malíř Josef Cereghetti.

Zřícenina hradu Dobronice se vypíná na ostrožně nad pravým břehem Lužnice ve stejnojmenné obci, kousek od Bechyně.  Samotná ves je písemnými prameny doložena již koncem 12. století. Historie hradu Samotný hrad vznikl patrně až počátkem 14. století. Od roku 1322 byl sídlem vladyckého rodu, který se po něm psal. V roce 1455 přešel do rukou Rožmberků. Tento mocný jihočeský rod držel Dobronice ovšem jen po čtyři léta. Již roku 1459 jej využívali Vítové ze Rzavého. Ti také Dobronice přestavěli ve stylu pozdní gotiky. Od roku 1528 byli majiteli hradu Hozlauerové, kteří jej držel do třicetileté války. Hrad se poté stal pobělohorským konfiskátem a roku 1691 se stal majetkem jezuitů, kteří ho do roku 1727 užívali jako letní rezidenci. Po zrušení řádu byl ponechán svému osudu a změnil se ve zříceninu. Podoba hradu O původní podobě a rozsahu předhradí doposud nic nevíme. V čele jádra hradu se vypíná okrouhlý bergrift vevázaný do čelní hradby. Již v prvé fázi hrad obsahoval dvě palácové budovy. Jedna se nacházela v nejlépe chráněné zadní poloze. Druhý, troj prostorový palác ležel při boční straně nad řekou tak, že jeho čelní strana tvořila část čela jádra. Pozdně gotická přestavba, kterou si vynutila vzrůstající potřeba šlechty o pohodlnější obydlí, opatřila starý hrad dostatečným množstvím reprezentativních a komfortních obytných prostor. Téměř celou západní stranu jádra zaujalo nové křídlo, jehož součástí se stala i místnost zaklenutá sklípkovou klenbou. Rozšířen byl i zadní palác. Rozšíření předního paláce si vynutilo posun čela hradu do šíjového příkopu. Jádro bylo zřejmě od předhradí původně odděleno dvěma příkopy. Na úzké ploše mezi nimi nyní vznikl nový „přední zámek“, jehož část byla podsklepena a který v přízemí kromě rozlehlé průjezdní klenuté místnosti obsahoval i rozměrnou roubenou komoru. Dle starých popisů na hradě existovala ještě jedna ve starém paláci. Dnešní stav je smutným resumé necitlivých památkových zásahů v době nedávno minulé. V nedalekém okolí můžete navštívit zříceninu hradu Příběnice. Za návštěvu jistě stojí také zámek Bechyně a samotné lázeňské město Bechyně, kde se můžete také ubytovat.

Nádraží Praha Braník bylo uvedeno do provozu v roce 1882 jako stanice na trase Praha – Modřany. Své uplatnění a jakýsi věhlas mezi pražskými vlakovými nádražími, našlo v rekreační dopravě. Právě odtud začal vyjíždět „Posázavský pacifik“ na Čerčany a „expres“ na Dobříš. Vlaky vezoucí těmito směry každý víkend spoustu chatařů, výletníků a trampů.

Jádrem skanzenu jsou historické stavby zachované na původním místě - hrázděný Haslerův (památkově chráněný) dům z konce 18.st (příslušenstvím domu mladší stodola z režného zdiva) a kovárna z roku 1893. Součástí je expozice života na vesnici, řemeslnické a zemědělské náčiní, dále ukázky tradičních zvyků a řemesel - vaření v černé kuchyni a pečení chleba, kovářské práce, dále běžné činnosti spojené s životem na vesnici, i méně známá řemesla např. rodinná více než 100let stará tradice výroby a oprav žesťových nástrojů. Pro zájemce je možno zpřístupnit i části dalších zajímavých objektů v obci - aktuálně objekty sloužící k bydlení a to vesnická usedlost s krovem a částmi patra z poloviny 17.století - dle dendrochronologie krovu 1656/57, polopatrové stavení s původním krovem a stavebními detaily z druhé poloviny 18.stol. Sdružení Lidové stavby provozuje skanzen v obci Pertoltice u Frýdlantu. Skanzen je přístupný duben až říjen, Pá – Ne, 9.00 – 16.00, prohlídku raději zajistit předem emailem, popř. na telefonu 737056464, 723464461.