Zmínky o osadě Kolovraty sahají až do roku 1265, do období vlády Přemysla Otakara II. Jejich součástí byla i sousední obec Lipany. Kolovraty byly připojeny k území Prahy v roce 1974. Název obce byl odvozen od jména svého zakladatele hraběte Kolovrata.

Klasicistní zámek Čechy pod Kosířem se nachází na okraji stejnojmenného města, v romanticky laděném parku, přibližně 10 km od Prostějova. První historicky doložená zmínka o zdejším sídle pochází ze 14. století, kdy zde stála původní renesanční vodní tvrz obklopená dvěma rybníky. Čtvercová tvrz stála asi na místě jižního křídla dnešního zámku. Posledními majiteli tvrze byli Skrbenští z Hříště. Počátkem 18. století byla tvrz za kněžny Terezie z Lichtenšteina přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih. Zámek za rodu Silva - Taroucca V roce 1768 koupili panství císařský tajný rada Emanuel Tellez Menezes a Castro Silva - Taroucca, pocházející ze starého portugalského rodu. Ervín Silva Taroucca nechal přestavět zámek do dnešní empírové podoby za pomoci architekta M. E. Zerneckého. Ve stejné době byla vystavěna i vyhlídková věž a zahradní sallet a v roce 1852 byl vybudován pseudogotický skleník postavený podle návrhu a plánu Ignáce Ullmana. V letech 1846 - 1870 přijal pozvání svého přítele vlasteneckého kněze Bedřicha Silva Tarouccy významný český malíř Josef Mánes, který na zámku tvořil a pobýval. V tomto inspirativním prostředí čerpal náměty pro svou tvorbu a vytvořil zde přes stovku uměleckých prací. Některá z nich jsou jeho stěžejní díla jako Líbanky na Hané, Ukolébavka a cyklus Život na panském sídle. Po smrti posledního majitele panství Františka Arnošta byly Čechy pod Kosířem po roce 1949 dědicům z rodu Silva -Taroucců vyvlastněny státem. Do roku 2007 bylo na zámku sídlo dětského domova a speciální školy. Dnes je zámek v rukou Muzea Prostějovska v Prostějově a je přístupný veřejnosti. Expozice zámku představuje interiéry se zbytky štukové výzdoby, dále je na zámku instalována expozice věnovaná pobytu J. Mánesa a jeho tvorbě.   Zámecký park K nádhernému zámku patří také zámecký park, který má svou samostatnou historii. Byl založen ještě u starého zámku v 70. letech 18. století jako plocha obsahující prvky alejí, vodních kanálů i květinová zákoutí. Ve 30. letech 19. stol. byl park rozšířen a velkoryse přebudován přírodně krajinářsky se dvěma rybníky a sítí vodních cest. Po skončení přestavby zámku byly zde umístněny drobné architektury v duchu romantismu. Byla také vystavěna gotizující vyhlídková věž u hřbitůvku Silva-Taroucců a Stolbergů, neogotický skleník, jehož vzhled ovlivňoval i J. Mánes. Je autorem trojlistého erbu ve štítu průčelí. 21 ha velký přírodně krajinářský park má kromě architektonické i značnou hodnotu botanickou a řadí se mezi nejvýznamnější objekty na Moravě. Tipy na výlet Můžete se vydat na rozhlednu Čechy pod Kosířem, prohlédnout si Obecní hasičské muzeum nebo navštívit lázně Slatinice, kde se léčí primárně onemocnění pohybového aparátu. V Ústíně se můžete projít po kamenném mostě, navštívit v Příkazech expozici lidové architektury nebo pozdně barokní zámek v Náměšti na Hané. Samostatný výlet si můžete udělat do Olomouce, kde je k vidění celá řada zajímavých památek. Ubytování najdete v Prostějově nebo v Olomouci.

Tramvajová zastáva městské hromadné dopravy Petřiny. Zastávka je konečná.

Zřícenina hradu Kraví hora se nachází nad soutokem Chvojnice s Oslavou, asi 2 km jihovýchodně od Kuroslep. Historie hradu Hrad se poprvé objevuje roku 1367 v přídomku Ješka z Náchoda a Kraví hory. Na přelomu 14. a 15. století se stal základnou loupeživých družin, patřící k nejhorším, které na Moravě působily. V roce 1409 se znojemští měšťané pokusili hrad dobýt, ale marně, a tak řádění pokračovalo až do husitských válek. Za nich plnil hrad patrně vojenskou funkci, a tak byla zlepšována jeho fortifikace. Osud hradu se zřejmě naplnil již za těchto válek. Možná zanikl v roce 1442 kdy byl dobyt a zničen nedaleký hrad Levnov. Dispozice hradu Do hradu vedla cesta od severozápadu, kde se tímto směrem od jádra hradu nacházel vstupní objekt, chránící příkop obíhající ze tří stran jádro se západním předhradím o velikosti cca 57 x 50 m. Ze vstupního objektu vedl do předhradí přes příkop 14 m dlouhý most. V jihozápadní části předhradí stával zabudován v hradbě věžovitý objekt čtvercového půdorysu o rozměrech 9,5 x 6,6 m. Přes parkán přiléhající k západní hradbě jádra hradu se vstupovalo do jeho nádvoří. Na parkáně se nacházela studna nebo spíše cisterna. Hradní jádro 50 x 26 m obíhala hradba, v čele pak stála masivní válcová věž o průměru 11,5 m s vnitřním prostorem o průměru 5,5 m. V jihovýchodním rohu se nacházel trojprostorový palác. Z hradu se dochovaly fragmenty masivní válcové věže, čtverhranného věžovitého objektu v předhradí a další drobné zbytky hradeb. Zřícenina je volně přístupná a vede sem značená cesta. Tipy na výlet Na výlet se nabízí zřícenina hradu Lamberk, zřícenina tvrze Kralice nad Oslavou, renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, tvrz Jinošov nebo zříceninu hradu Holoubek. Vystoupit se dá také na rozhlednu Babylon nebo rozhlednu Ocmanice.  Ubytovat se můžete v Náměšti nad Oslavou.