Plastiku Čtrnáctiletá vytvořil v roce 1928 sochař Karel Dvořák. Byla umístěna v Kinského zahradě po pravé straně pěšiny vedoucí od náměstí Kinských k letohrádku Kinských. Socha byla poškozena a také ukradena. Podařilo se jí nalézt. V současné době je v depozitáři Muzea hlavního města Prahy. Na původní místo má být umístěna kopie. Na fotografii je Jihovýchodní část zahrady, kde byla socha umístěna.

Staroměstský jez leží mezi Kampou a Novotného lávkou. Je nejstarším jezem v Praze, vznikl již ve 13. století a také jediným, který si zachoval původní vzhled a tvar. Jen původní konstrukce byla dřevěná s kamennou výplní. Jez zajišťoval vodu pro pohon Sovových mlýnů na Kampě, pro Staroměstské mlýny a také pro napájení vodního náhonu Čertoka. Délka jezu je 321 m, ploha zdrže je 24,823 ha a objem zadržené vody činí 607 957,5 m3. Uprostřed jezu je propusť pro vory široká 12 m. Název jezu je odvozen od Staroměstských mlýnů.

Socha sv. Rocha v Praze Uhříněvsi u kostela Všech svatých.

Renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, nalezneme ve stejnojmenné obci přibližně s 1187 obyvateli, jež leží na rozvodí řek Oslavy a Jihlavky, okres Třebíč, kraj Vysočina. Historie zámku První zmínky o Budišově pochází z roku 1194. Na místě dnešního zámku stávala od 13. století vodní tvrz, jejímiž majiteli byli páni z Lomnice. V 70. letech 16. stol. nechal tvrz přestavět Václav Berka z Dubé na renesanční zámek. Vznikla tak stavba uzavřeného půdorysu s pravoúhlým nádvořím vyzdobeným arkádami. Dnešní podobu dala zámku honosná přestavba v barokním stylu za hrabat Paarů ve 20. letech 18. století. Podoba zámku Charakterizuje ji podstřešní patro, portál a kamenný most s barokní výzdobou doplněnou velkými okrasnými vázami s klasicistním dekorem. V předzámčí byly postaveny hospodářské budovy. Interiér zámku, podobně jako sallu terrenu, zdobily ornamentální malby čínských vzorů s pozlacenými výplněmi a štukami. Výzdobu zámecké kaple provedli Fr. H. Füger, J. P. Brandl a V. V. Reiner, malby ve dvou freskových místnostech H. M. Quell. Hlavní postavy triptychu s mytologickým námětem Neptunových námluv od A. J. Prennera představují členové rodiny Paarů. V téže době vznikl kolem zámku francouzský park se 4 rybníky. Z jeho původně bohaté výzdoby zbylo dnes jen torzo sfing a socha Atlase. Koncem 18. stol. proběhly v zámku další interiérové úpravy. Posledním majitelem Budišova byl JUDr. Richard Baratta-Dragono, jenž na zámku sídlil do roku 1945. Krátký čas zde sídlila škola, později byly zámecké prostory využívány jako byty a sklad textilu. V roce 1972 objekt převzalo do správy Moravské zemské muzeum, které zde zřídilo depozitáře přírodovědných oddělení. Kromě sbírek botanických a antropologických je tu uložena i velká část sbírkového fondu zoologického oddělení. Od roku 1991 je zpřístupněna část depozitáře zoologických sbírek. Zámek Budišov spravuje Moravské zemské muzeum. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete tvrz Pyšel nebo zatopený Kojatínský lom. Vydat se můžete také na renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, zříceninu hradu Holoubek, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu hradu Lamberk nebo navštívit zříceninu Sedleckého hradu. Ubytovat se můžete v Náměšti nad Oslavou.