Rozhledna zde byla postavena již v roce 1934. V 50. letech byla zavřena, rychle zchátrala a zřítila se. Zbyla z ní jen zhruba třímetrová základna. V létě 2002 byla zahájena stavba nové cihlové rozhledny, která byla zpřístupněna 11.10.2003. Její celková výška je 29,3 m, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m na níž vede celkem 133 schodů. Náklady na rozhlednu, která byla postavena ze 4.800 cihel dosáhly 3,2 milionů korun. Na výstavbu rozhledny byla vyhlášena veřejná sbírka, při které bylo možno zakoupit si svoji „cihlu“. Na takto zakoupené cihle je pak uvedeno jméno dárce.Rozhledna je volně přístupná.

Bubenské nábřeží navazuje na nábřeží Kpt. Jaroše a spojuje ho s ulicí Komunardů. Vyjma krátkého úseku, k ulici Argentinské, je lemováno areálem Holešovické tržnice, dříve Holešovických jatek. Nábřeží vzniklo při úpravách prostoru v souvislosti s výstavbou jatek. Mezi vozovkou a břehem Vltavy je chodníček pro pěší s vyhlídkami na Vltavu. Nábřeží bylo v roce 2005 rekonstruováno a dnes patří mezi velmi úhledná místa Prahy. Bubenské nábřeží také patří mezi rušná pražská nábřeží. Je to především díky tomu, že sem spousta lidí jezdí za relativně levnými nákupy do Holešovické tržnice. Také díky tomu, že je sem dobré spojení městskou hromadnou dopravou. Tramvají je to jen jedna stanice na metro, na stanici Vltavská. Konečně i díky tomu, že přilehlá Holešovická tržnice je dobře dostupná pro osobní automobily a že jsou zde velká parkoviště.Jak již bylo řečeno, Bubenské nábřeží po rekonstrukci zcela změnilo svou tvář. Stalo se nejen přestupním místem, ale i místem pro krásné procházky s vyhlídkami na mnoho zajímavých míst. Na Negrelliho viadukt, Vítkov se sochou Jana Žižky, Karlín, Štvanicí a mnohé další.

Hřbitov se nachází přibližně kilometr jihovýchodně od centra obce, zhruba 200 m od silnice vedoucí do Nové Vsi, v těsném sousedství Doláneckého potoka. Hřbitov byl založen roku 1856 a na jeho ploše 1.502 m2 se dnes nachází přibližně 90 náhrobků z let 1856-1931 v různém stádiu zachovalosti. Z ohradní zdi i márnice zbyly již jen malé zbytky zdiva a hřbitov je tak přístupný bez obtíží i když k němu nevede žádná přístupová komunikace. Nejlepší cesta je tak mezi polem a korytem potoka.

Muzeum ve Skutči počalo svou historii na sklonku 19. století. Prvotní snaha směřovala k uchování zdejší historie, umění a památek. První kroky jsou spojeny s osobou historika B.V. Konečného. Jeho předčasná smrt znamenal odsunutí vzniku muzea až do roku 1910. Tehdy ho založil Václav Jetmar, ředitel skutečské měšťanské školy. Výstavní prostory našlo muzeum postupně v budově bývalé školy na náměstí, v místnostech domu bratří Zvěřinových, v domě čp. 364 v Rybičkově ulici –kde tvořil a zemřel hudební skladatel Vítězslav Novák a konečně roku 1956 byla muzeu předána budova bývalého špitálu. Po řadu let byla pateří skutečského muzea expozice dělnického hnutí, obuvnictví a kamenictví, později vlastivědná expozice. V době nedávno minulé byla vlastivědná expozice nahrazena expozicí obuvnictví. Dále byla zrekonstruovaná muzejní zahrada do podoby lomu a zpřístupněny sklepní prostory muzea, kde se rovněž nachází expozice kamenictví.  Příležitostně se v muzeu konají krátkodobé výstavy, koncerty, přednášky. Nová expozice přibližuje  tradiční řemesla Skutečska – kamenictví a obuvnictví. Obuvnictví – ukázka starých cechovních řádů, vývoj obuvnictví za éry první republiky, kdy byla Skuteč obuvnickou velmocí, i fenomén Botany. K vidění je pestrá skladba obuvi, ale i řada obuvnických strojů a zařízení. Unikátem je např. obří ručně šitá polobotka, která je zapsaná v České knize rekordů a kuriozit nebo kopírka na kopyta. Kamenictví – venkovní expozice těžby kamene a jeho zpracování. Na jednotlivých zastavení bude provedeni lomem v období od konce devatenáctého století do poloviny století dvacátého. Řada exponátů je funkční a schopna plnohodnotných ukázek práce. Vnitřní kamenická expozice podrobněji popisuje vývoj kamenoprůmyslu včetně prezentace geologických zajímavostí Skutečska.Obě expozice doplňují nejen fotografické prezentace a filmové záběry z oblasti kamenictví a obuvnictví, ale i zajímavé hry na dotykovém počítači. Těšit se můžete např. na pexeso či postřehové otázky na paměť. Pod městské muzeum Skuteč patří také dva památníky: Památník Vítězslava Nováka Památník V. J. Tomáška