Počátky vzniku malého kostelíka Narození Panny Marie na východním okraji města Hranice na Moravě nejsou příliš jasné. Zřejmě byl založen na přelomu 13. a 14. století, první zmínka o něm je však až z roku 1492. Dnešní rozsáhlejší stavba vznikla přestavbou v roce 1595. Roku 1781 byla přistavěna sakristie. Vlivem nedaleké težby byl kostelík ohrožen a poškozen tak, že musel být při generální rekonstrukci v letech 1987-1988 stažen ocelovými lany. Kostel je jednolodní stavba s polygonálním chórem a sakristií. V interiéru se nachází socha Matky Boží Hranické z druhé poloviny 15. století zhotovená z lipového dřeva vysoká 114 cm. Před vchodem se nachází kamenný sloupek na almužnu z roku 1689.V areálu se dále nachází kaple sv. Antonína z Padovy, zmíněná poprvé rokem 1658, ale to již stála. V roce 1786 byla odsvěcena a sloužila jako skladiště střelného prachu. Hrozila ji demolice, ale roku 1824 byla zásluhou hranických měšťanů opravena a navrácena původnímu účelu. Za kaplí byla poustavena v níž žili poustevníci. V interiéru je umístěn obraz poustevníka Jurika namalovaný na impregnovaném americkém dřevě. V ohradní zdi obklopující areál kostela s hřbitovem a kaplí je umsítěno 14 zastavení křížové cesty s dřevořezbami z roku 1884.

Na okraji městečka Strážnice, nedaleko Hodonína, stojí uprostřed anglického krajinářského parku z 19. století novorenesanční zámek.                        Původně zde na místě dnešního zámku stával vodní hrad ze 13. století, který plnil roli strážního hradu na exponované moravsko - uherské hranici. Byl v majetku Miloty z Dědic. Dalšími majiteli byli později pánové z Kravař. Hrad byl často terčem uherských a tureckých nájezdů, později i protihusitských vojsk, proto jej Jiří z Kravař obehnal valem s příkopem a nechal přestavět v gotickém slohu. Roku 1466 zdědila strážnické panství Jiříkova dcera Alžběta, která se po smrti svého manžela znovu provdala za Petra z Rožmberka. V roce 1468 se na zdejším sídle odehrálo setkání uherského krále Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, kde byla uzavřena mírová smlouva. Roku 1501 se stala Strážnice majetkem Žerotínů. Jan Jetřich ze Žerotína se rozhodl přestavět hrad v renesanční zámek, bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami. Novorenesanční přestavba Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zámku stávají hrabata Magnisové, kteří jej v polovině 19. století novorenesančně přestavěli, založili park a vybudovali skleníky. Nárožní věž u levého křídla vznikla za vlády hraběte Františka Antonína Magnise. Posledním majitelem strážnického zámku byl Antonín Magnis, který zemřel roku 1944. V roce 1945 byl zámek zestátněn. Dispozice zámku a jeho expozice Budovu zámku tvoří tři křídla tvořící písmeno U. K levému křídlu je přistavěna osmiboká věž s hodinami, v přízemí se dochovaly gotické klenby původního hradu. Na zámku je zpřístupněná cenná historická knihovna obsahující 13 000 svazků knih, exempláře pocházejí i z 16. století. Knihovna je vybavena dobovým nábytkem. Návštěva Strážnic zahrnuje expozici "Nástroje lidové hudby v České republice" a každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. Z hudebních nástrojů jsou vystaveny trouby, bukače, ozembuchy a další. Na své si přijdou také milovníci zbraní. Prostory růžového, zeleného a žlutého salonku slouží reprezentačním účelům, pořádají se zde i koncerty vážné hudby. V prostředí zámeckého parku v několika přírodních amfiteátrech se vždy poslední víkend v měsíci červnu koná Mezinárodní folklorní festival. Tipy na výlet   V okolí Bzence si můžete prohlédnout bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera sv. Kliment, hrad Cimburk, zámek Koryčany, zámek Uherský Ostroh, barokní zámek Kyjov, krásný barokní zámek Milotice nebo barokní zámek Buchlovice. V nedalkých Žeravicích můžete navštívit památník J. A. Komenského.  Ubytovat se můžete přímo ve Strážnici nebo v Kyjově.  

Vrch Zvičina, okres Trutnov.

Rozsáhlý barokní zámecký komplex v Jaroměřicích nad Rokytnou patří mezi největší a nejmonumentálnější zámky v celé Evropě. Areál je doplněn kostelem sv. Markéty a obklopen velkými a nádhernými zahradami. Renesanční předchůdce Na jeho místě původně stávala středověká tvrz, kterou vystavěli páni z Lomnice. V Jaroměřicích, které byly v zeměpanské držbě, nejdéle působili Lichtenburkové, kteří tvrz s panstvím vlastnili po celé 14. a 15. století. Roku 1543 panství získali od dalšího majitele Jana z Pernštejna Meziříčští z Lomnice. Ti ji přestavěli na renesanční zámek trojkřídlého typu, který se dochoval ve zdivu nynější budovy. Dalším majitelům Rechenberkům ze Želetic byly Jaroměřice zkonfiskovány za účast protihabsburském odboji a získali ho Questenberkové. Zámek hudby a divadla Jan Adam z Questenberka (1678 – 1752) nechal rakouským architektem Jakubem Prandtauerem roku 1700 přestavět dosavadní renesanční sídlo do dnešní dechberoucí barokní podoby. Zámek byl také nádherně vyzdoben. Do Jaroměřic byli povoláni ve své době proslavení umělci, kteří svou prací tuto vynikající barokní uměleckou kompozici dovršili. Současně byla u zámku také přebudována dosavadní renesanční zahrada na barokní francouzskou zahradu. Za Adama z Questenberka, milovníka hudby a divadla, se zámek proslavil rušným kulturním životem. Ve východní části bočního křídla bylo postaveno zámecké divadlo, hudební a taneční sál, knihovna, zámecká galérie a čínský kabinet, které jsou součástí dnešního zámeckého prohlídkového okruhu. Smrtí Jana Adama z Questenberka roku 1752 kulturní život v Jaroměřicích, skončil. Od té doby se majitelé panství často střídali a roku 1945 se majitelem zámku stal stát. Zámecká současnost Jádro zámku tvoří dvoupatrové hlavní křídlo, které je postaveno rovnoběžně s tokem Rokytné. Je prostoupené dvěma křídly, která uzavírají čestný dvůr. Na západě je se zámkem spjat farní a zároveň monumentální zámecký kostel sv. Markéty s kopulí a dvěma věžemi. Ve východní části jsou prostory pro kulturní vyžití. Z ústředního sálu je přístup do řady pokojů prvního patra. V zámeckých interiérech jsou dobové hudební nástroje a další mobilie související s bohatým hudebním životem. Výzdobu doplňují portréty předků v nadživotní velikosti. K zámku přiléhá francouzská zahrada a volný anglický park s přírodním divadlem a řadou soch s mytologickými náměty. I v dnešní době vzpomíná zámek na svou hudební slávu běhěm pořádaných kulturních akcí.  Tipy na výlet Navštívit můžete třeba barokní zámek Hostim, zříceninu hradu Bukovina, vodní nádrž Jevišovice nebo zámek Jevišovice. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Šenkenberk. V Moravských Budějovicích najdete Muzeum řemesel, zámek, masné krámy nebo středověký dům. Ubytovat se můžete v Třebíči.