Židovský hřbitov se nachází necelý kilometro od obce Poběžovice v poli při silnici na Drahotín po pravé straně. Přístupová komunikace k němu není, je potřeba si najít v poli vyšlapanou cestu. Založen byl zřejmě na počátku 17. století. Před rokem 1929 byl hřbitov rozšířen do dnešní podoby a opatřen novou pevnou zdí. Ještě v roce 1930 bylo na hřbitově kolem 600 hrobů z nichž přibližně 495 opatřeno náhrobními kameny. Za druhé světové války byl silně zdevastován nacisty. Hřbitov je postupně rekonstuován a jeho dobrá zachovalost je asi díky absenci přístupové komunikace. Dnes je na ploše přibližně 4.643 m2 dochováno zhruba 50 náhrobků. Nejstarší náhrobek je z roku 1634. Největším náhrobkem byl ten vytesaný pro rabína Joela Ranschburgera, který zemřel v roce 1820 ve věku 106 let. Náhrobek byl 140 cm vysoký, 1 m široký a 17 cm silný. V Poběžovicích se nacházela i synagoga, jejíž stavba byla započata v roce 1814. Rozsáhlé jednoduché empírové stavení mělo čtvercový půdorys. Stejně jako hřbitov byla synagoga za druhé světové války poničena. Zbytky žalostných trosek byly záhy po válce odstraněny.

Muzeum českého granátu můžeme navštívit v Třebenících, kde je jeho expozice umístěna do původně luteránského kostela. Tradice muzejnictví je zde překvapivě dlouhá. První třebenické muzeum vzniklo již v roce 1872. Základem sbírek se stala soukromá sbírka MUDr. Václava Paříka. Muzeum přináší komplexní přehled těžby a českého granátu, kolekci šperků z českého granátu včetně sady šperků Ulriky von Levetzow. Exponáty si lze nejen prohlížet, ale i nasbírat přímo před muzeem. Ti kdo si chtějí odvézt památku na návštěvu muzea domů, si mohou v pokladně zakoupit šperk z českého granátu. Muzeum žije bohatým kulturním životem. Využívá se jako místo pro konání svateb, či koncertní sál v rámci Třebenického hudebního léta. Stálá expozice Historie Třebenicka Těžba a zpracování českého granátu Historické a současné granátové šperky Muzeum je pobočkou Oblastního muzea v Litoměřicích.

Votický židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce při ulici Vápená u fotbalového hřiště. Hřbitov byl údajně založen roku 1538, doložen je od první poloviny 17. století. V roce 1885 byla postavena obřadní síň s márnicí. Na dnešní ploše přibližně 2.340 m2 se dochovalo na 360 náhrobků od roku 1705 do konce 60. let 20. století. Hřbitov i obřadní síň s márnicí je opravený a uzamčen. V budově obřadní síně se nachází malá expozice věnovaná historii Židů ve Voticích a okolí. Klíče od hřbitova lze zapůjčit v Informačním centru v budově staré radnice na Komenského náměstí.

Zbytky kostela sv. Bartoloměje se nacházejí na zalesněném hřbetu asi 2 km východně od obce Běšiny, odkud sem vede i značená cesta. Zdejší kostel byl vybudován v gotickém slohu kolem roku 1370. V roce 1579 sice vyhořel, ale byl znovu obnoven. Až za vlády císaře Josefa II. byl na žádost osadníků a z rozhodnutí českobudějovického biskupa roku 1788 opuštěn a jeho zařízení bylo převezeno do zámeckého kostela v Běšinech. Pak byl již neudržován a v 19. století byl pobořen. Chrám byl postaven ze žulových kvádrů, v západním průčelí čtverhrannou věž s mohutnými opěráky v nárožích, přistavěné v 18. století. Chrámová loď měla rozměry 10,9 x 8,4 metrů a na severní straně k ní přiléhala sakristie. Polygonální presbytář byl osvětlen třemi úzkými gotickými okny. Okolo kostela se nacházel ohrazený hřbitov, sloužící pro několik osad. Hřbitov pak byl uzavřen krátce po zrušení kostela na počátku 19. století. Dnes se z kostela zachovaly jen obvodové zdi, nejvíce dochované v oblasti presbytáře (východní části kostela), kde se i dochovaly zbytky kamenných konsol, nesoucích žebra klenby.