Římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele se nachází na Kostelním náměstí v jihozápadní části historického centra Šumperku. Mimo bohoslužby je turistům zpřístupněn v rámci prohlídek „Procházka z 13. do 21. století". Jádro nynějšího jednolodního kostela bylo vystavěno v gotickém slohu během 1. pol. 14. stol. Tvořilo jej kněžiště s šestibokým závěrem a plochostropou lodí. Ve 3. čtvrtině 14. stol. byla na severní straně kněžiště přistavěna věž s křížovou klenbou v podvěží. Koncem 15. stol. byl upraven i samotný kostel. Stavba bohužel dvakrát vyhořela (1513, 1669) a následně byla do roku 1688 radikálně přestavěna. Na počátku 19. stol. přibyla také nová sakristie. V interiéru nalezneme hlavní oltář z roku 1680 (s několika pozdějšími úpravami) a na klenbě presbytáře fresku z roku 1755 od Ignáce Oderlického z Uničova. Ostatní výzdoba pochází především z 19. století.

Romantický zámek Žleby je dominantou a největším lákadlem stejnojmenné obce s přibližně 1300 obyvateli nedaleko města Kutná Hora ve Středočeském kraji. Od gotického hradu po romantický zámek Již v roce 1052 zde stávala strážní věž, kterou změnil Jindřich z Lichtenburku na gotický hrad, dnes neznámé podoby, zmiňovaný roku 1289. Zámek byl tedy původně gotický hrad pánů z Lichtenburku. V roce 1353 se staly Žleby královským majetkem. Za husitských válek byl rozbořen, a na starých základech vznikl v 15. stol. nový hrad. Královský majetek pak přešel do vlastnictví rodu Černínů, později Trčků z Lípy. V polovině 18. stol. získali žlebské panství Auerspergové, kterým patřilo téměř dvě století. Po barokní vnější a vnitřní úpravě doznaly Žleby největší změnu za romantické přestavby v letech 1849 - 1868, provedené arch. Fr. Schmoranzem a B. Škvorem podle anglických předloh. Poblíž zámku se nachází ZOO park, kde si může návštěvník prohlídnout bílé jeleny, dravé ptáky, černou i domácí zvířenou. V letních měsících je možné vidět sokolníky při ukázkách své práce s cvičenými dravci. Zámek Žleby - kouzlo staré Anglie Dominantou zámku Žleby je mohutná válcová věž s kuželovitou střechou. Nad bránou vstupního průčelí si můžeme prohlídnout reliéf býka od sochaře J. Maxe. Zámek je čtyřkřídlý, jedno a dvoupatrový s lichoběžníkovým nádvořím ještě z renesančních dob s arkádami v přízemí i v patře. K zámku přiléhají bývalé hospodářské budovy, byty pro úřednictvo a zámecké divadlo. Hlavní schodiště vede k reprezentační velké jídelně (rytířskému sálu) v 1. patře. V zámku je přístupných 16 místností a velká veranda, interiéry jsou vybaveny cenným historickým mobiliářem ze 16. a 17. století. Jsou zde pozoruhodné šperkovnice s intarziemi, sekretáře, skříně, truhly, sedací nábytek. Pseudohistorický nábytek je dílem místních truhlářů a řezbářů. Ti zhotovili i dřevěné obklady stěn a kazetové stropy. Historizující atmosféru prostředí podtrhují soubory rytířských brnění, pušek, sečných a bodných zbraní, dále obrazy, italská majolika, české sklo, delftská a německá fajáns, malované poháry, kovotepecké práce, lustry, kachlová kamna, hodiny a ojedinělá sbírka barevných vitráží ze 16. a 17. století. Na stěnách jsou četné lovecké trofeje i kožené tapety. Pro návštěvníky je prohlídka rozdělena do dvou tras. První zahrnuje romantické interiéry, gotickou zámeckou kapli a kuchyni s původním vybavením. Na druhém okruhu je možné se kochat výhledem do okolí z Velké věže - vidět je např. blízká Čáslav či Golčův Jeníkov. Okruh pokračuje prohlídkami pokojů a ložnic pro hosty a prohlídkou rozsáhlých sklepních prostor, kde po celou sezónu probíhají výstavy Sdružení výtvarníků České republiky. Také je možné navštívit nově zrestaurované zámecké divadlo se zázemím. Tipy na výlet V nedaleké Čáslavi najdete staré městské opevnění nebo synagogu. V Nových Dvorech je k vidění zámek Kačina.  U Licoměřic stojí malá soukromá rozhledna Na kopečku. V Třemošnici můžete navštívit městskou galerii. Vydat se můžete i na gotickou tvrz Semteš, zříceninu tvrze Svojšice a zříceninu hradu Oheb. Ubytování naleznete v Třemošnici.

Kostel Všech Svatých nacházející se v jihovýchodním nároží Mírového náměstí se poprvé připomíná roku 1235, ale patrně je ještě starší. Kostel dříve býval také součástí městského opevnění. V roce 1480 prošel gotickou úpravou. Jeho gotická věž se poprvé uvádí roku 1341, v letech 1501-1507 prošla úpravou a roku 1584 dostala zděný ochoz. Pozdně gotická stanová střecha pochází z roku 1570 od mistra Valentina Schneidera. Kolem roku 1612 byl kostel prodloužen do dnešní délky a jeho dnešní barokní podoba pochází z přestavby v letech 1718-1719. Stavba je bazilikálního typu s trojbokým závěrem. K bokům presbytáře přiléhají kaple sv. Barbory a sv. Rocha z konce 17. století. Až do roku 1790 se kolem kostela rozkládal hřbitov. Jádro presbytáře pochází z let 1260-1270. Významnou částí interiéru je hlavní oltář od Antonia Broggia s obrazem „Kristus na hoře Olivetské“ z počátku 16. století.

O založení kostela není přesný údaj. První písemná zmínka je z let 1224-1225 kdy za Přemysla Otakara I. se uvádí, že v kostele Narození Panny Marie proběhlo zasvěcení rotundy právě této světici. Z této doby pochází i pečeť biskupa Pelhřima nalezená v roce 1865 ukrytá v původním oltáři. Nejmladší částí je sakristie na severní straně, přistavěná pravděpodobně v barokní době. Apsida je osvětlena třemi okny, upravenými goticky, původně obsahující malby na skle. V kostele se pak nacházely fresky, jež zanikly při jeho opravě roku 1865. Zachovaly se jen zbytky postav světců ve špaletách gotických oken. V podvěží pak byly restaurovány středověké fresky.