Brána stojící na konci Palackého ulice vznikla stejně jako brána Pražská současně se vznikem městského opevnění ve 14. století. Avšak na rozdíl od Pražské brány si neuchovala svůj původní vzhled. V polovině 18. století vyhořela a místo gotické střechy dostala novou barokní. Také je na rozdíl od své sestry více ozdobená. Na svém průčelí je ozdobena mytologickým výjevem s bohem Kronem a sudičkou předoucí niť života od malíře V. Preise z konce 19. století. Zhruba ze stejného období pochází i hodiny jež nahradily původní orloj z roku 1508. Nad průjezdním portálem je umístěna nejstarší dochovaná podoba městského znaku. Věž obýval hlásný a jinak byla obývána až do roku 1972. Dnes se zde nachází expozice věnovaná bráně a vůbec celé městské fortifikaci. Z horního ochozu je pak rozhled na historické centrum.

Neznámý bojovník Padl v boji s německými okupanty v květnovém povstání 1945.

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází ve Fučíkově ulici, v blízkosti pravého břehu řeky Smědá. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě byl postaven na počátku 20. století v novobarokním slohu s některými secesními prvky. Na jeho místě původně stával raně gotický kostelík, který je připomínán v dokumentech míšeňského biskupství roku 1346. Tento kostel byl pravděpodobně ve 2. pol. 17. století barokně přestavěn. Se stavebním rozvojem Raspenavy v 19. století přestal původní kostel postačovat, proto se zdejší továrník Gustav von Richter rozhodl financovat výstavbu nového kostela. Z původního kostelíka byla zachována jen věž a části vnitřního zařízení (hlavní oltář a varhanní skříň). Projekt dodala liberecká kancelář Gustav Sachers Söhne.  Při přestavbě byla také obrácena orientace kostela tak, aby průčelí směřovalo k hlavní komunikaci. Výmalbu interiéru provedl v letech 1912–13 Karl Krattner z Chrastavy. Ve druhé polovině 20. století kostel postupně chátral. Teprve v posledních letech proběhly opravy. V roce 2012 zde probíhal podrobný archeologický průzkum, při němž byly objeveny základy původního gotického kostela a pohřebiště čítající 40 kosterních pozůstatků. Jižně od kostela stojí novobarokně upravená fara a hřbitov, kde se nachází novogotická Richterova rodinná hrobka, projektovaná roku 1895 Franzem von Neumannem (radnice ve Vídni a Liberci). Kostel je přístupný během bohoslužeb, které se konají každou neděli v 10.30hod.   L.R.

Historie Vršovického zámku. Na kopečku nad Vršovickým náměstím stojí budova, které starousedlíci říkávali Rangherka. Před ní je kašna s fontánkou, v dlažbě z kamenných kostek znak Vršovic. V pravé polovině svisle děleného štítu je půl pražského znaku, brány s cimbuřím a ruka ozbrojená mečem, v levé půli český lev a vrš – proutěný košík na chytání ryb, po němž dostali Vršovice své jméno.Vršovický zámek stojí na místě bývalé Štočkovské vinice při usedlosti Špendlikářka. V roce 1776 se ve Vršovicích usadil Josef Rangheri, italský obchodník s hedvábím, který se zasadil o pěstování morušovníku v Praze. Jeho syn Jiří Rangheri tu po roce 1842 nechal vystavět honosnou dvoupatrovou budovu s hranolovými věžemi, která sloužila pro výrobu hedvábí. V sousedství budovyvznikl morušový sad. Rodu Rangherů stavba patřila do roku 1882, kdy ho koupila obec Vršovice.Bývalá malá vesnice Vršovice se rozkládala při údolí potoka Botiče pod svahem vinohradské pláně. Vršovická kotlina jednou z částí dnešní Prahy, které jsou nepřetržitě osídleny od pravěku do současnosti. Přestože vršovický katastr není příliš rozlehlý, je protkán řadou historických cest, z nichž některé spojovaly jen sousední obce, jiné hrály roli důležitých tepen. Nejstarší známou stavbou Vršovic byla tvrz stojící mezi rameny Botiče. Ta se bohužel nedochovala, zbourali ji ve 20. století s tím, že ji budou v budoucnosti rekonstruovat. Zlaté oči! Dnes zajímá tak nanejvýš archeology.Pro starý vršovický kostel sv. Mikuláše, který naštěstí stojí, bylo zvoleno vyvýšené místo nad tvrzí i nad vlastní vsí. Měl vždycky dominantní polohu při cestě do Prahy. Původní kostel je v polovině 14. století připomínán jako farní, ale už v roce 1088 je na jeho místě zmiňována románská kaple sv. Máří Magdalény. Až do roku 1868 byl filiálním chrámem michelského kostela. V letech 1894-96 ho přestavěli, prodloužili a dostal nové průčelí. Současnost Vršovického zámku. Zámek je využíván městským úřadem Prahy 10.