Okresní město Břeclav leží v Jihomoravském kraji, nedaleko rakouských hranic. Městem, které má přibližně 26 tis. obyvatel, protéká řeka Dyje. Leckoho překvapí, že Břeclav je městem relativně mladým. Statut města obdrželo od císaře Františka Josefa I. až roku 1872, poté co se stalo první železniční křižovatkou Rakousko-uherské monarchie. Břeclav je důležitým železničním uzlem i dnes. Je také velmi vyhledávaným turistickým cílem, sousedí totiž přímo s perlou jižní části Moravy, s Lednicko-valtickým areálem, který je zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.Počátky obce jsou spojeny s hradem Břeclav založeným v půlce 11. století knížetem Břetislavem I. Pohraniční hrad, pojmenovaný po něm – odtud jméno Břeclav, se stal jedním ze správních center Moravy. Byl původně dřevený, na kamenný byl přestavěn v průběhu 13.století za válek proti Uhrám. Husitské války a pozdější boj mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, znamenaly pro okolí Břeclavi velkou ránu. Zanikly desítky vsí a silně bylo poničeno i břeclavské městecko, z něhož se většina přeživšího obyvatelstva přestěhovala do blízkosti hradu a založila zde Novou Břeclav, zatímco z původní Břeclavi se stala Stará Břeclav. V 1. polovině 16. století získal hrad i s Novou a Starou Břeclav mocný moravský rod Žerotínů, kteří hrad přestavěli na renesanční zámek. Poté co byl jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína, jedním z předáků prohraného stavovského povstání proti Habsburkům roku 1618, bylo Žerotínům břeclavské panství zkonfiskováno. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové vlastnící již sousední Valtice a Lednici. Kraj musel zahojit těžké ztráty ze stavovského povstání, třicetileté války i předešlých střetech s Osmanskou říší, během nichž byla Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. Během stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, během kterých Lednicko.valtický areál, byl břeclavský zámek přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu. Kraj byl také vystaven silné rekatolizaci, během níž zejména v Břeclavi a jejím okolí byli násilně ke katolické víře vráceni příslušníci jednoty bratrské, kteří vyznávali stejnou víru jako jejich původní páni Žerotínové, z kraje museli odejít i novokřtěnci, kteří zde žili téměř sto let. Břeclav se těžkých let vzpamatovávala pomalu. Obrat přineslo až 19. století a zavedení železnice. Z Brna po Severní dráze císaře Ferdinanda přijel první vlak 6.června 1839. Tím byla umožněna industrializace a vzrostl význam Břeclavi, která byla roku 1872 konečně prohlášena městem.Jak už bylo napsáno, Břeclav je vstupní branou do Lednicko-valtického areálu. Návštěvníci přijíždějící na jeho návštěvu rádi volí Břeclav jako základnu pro svůj pobyt. Město nabízí dostatečný počet ubytovacích možností, bohatý kulturní život a i v něm je k vidění řada zajímavých věcí. Zámek který stál na počátku historie Břeclavi sice není veřejnosti přístupný, ale za vidění stojí farní kostel Navštívení Panny Marie a moderní kostel sv. Václava. Ve městě po sobě zanechala stopy i někdejší židovská komuna: hřbitov a synagogu z roku 1868, která je nyní využívána ke kulturně-společenským účelům. Nejvyhledávanější je Břeclav v září, kdy sem rádi zavítají zejména milovníci dobrého vína a burčáku. S vínem je spojena řada tradičních koštovacích akcí a svatováclavské hody, které jsou přehlídkou místního folkloru.

Autorem tohoto díla je Jaroslav Róna. Kovová plastika je umístěna u věže Daliborka.

Kapucínský klášter s kostelem byly vystavěny v letech 1687-1693 na místě bývalého sboru Jednoty bratrské. Při výstavbě podlehla i kaple, která byla prý skvostná. V roce 1894 byla přistavěna věž při západní straně kostela. Kostel je jednolodní s pravoúhle uzavřeným kněžištěm. Loď je obdélného půdorysu s valenou klenbou s lunetami. V kostele se nachází hlavní oltář a osm obrazů ze života Krista, které vytvořil malíř Josef Cereghetti.

Místní knihovna Praha Slivenec.