Renesanční zámek v Třeboni nalezneme přímo ve městě, 22 km vzdáleném od Českých Budějovic, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. Rozkvět zámku za Rožmberků Na místě severního křídla dnešního zámku stával kdysi hrádek landštejnských Vítkovců, přestavěný Rožmberky ve 14. století. Roku 1479 si zvolil Vok z Rožmberka Třeboň za své sídlo. Klidnější poměry v zemi mu dovolily provést řadu stavebních úprav. Jedním z nich byla přestavba třeboňského hradu v letech 1479 - 1482. Podstatně rozšířil budovu zvanou curia maior, kde byly hlavní obytné panské místnosti. K nové budově přistavěl východní a západní křídlo Vokův nástupce Jindřich z Rožmberka. Za Viléma z Rožmberka provedl vlašský stavitel Jan pronikavou přestavbu. Práce byly započaty roku 1565, kdy bylo západní zámecké křídlo prodlouženo jižním směrem a na jeho jihozápadním nároží byl přistavěn tzv. Veliký dům. Další rozsáhlou stavební etapu zaznamenal třeboňský zámek za vlády posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Ten koncem 16. století koupil bývalou radnici a začal rozšiřovat zámek o další, vnější nádvoří. V letech 1599 - 1602 přestavěl Domenico Cometta jihovýchodní křídlo. Nad branou byla vyzdvižena čtyřhranná věž s dosud zachovalým cimbálem. Roku 1621 bylo třeboňské sídlo zkonfiskováno a přijal jej sám císař Ferdinand II. Zámek byl pak vydrancován generálem Marradasem. Roku 1660 získávají zámek Schwarzenbergové. Hned roku 1661 nechal kníže Jan Adolf I. zřídit z erbovního sálu domácí kapli. Byly strženy zchátralé renesanční lunetové římsy a nahrazeny barokními. V letech 1694 - 1698 byla bývalá evangelická modlitebna upravena na úřadovny. Na vnějším nádvoří byla roku 1709 vybudována kašna podle návrhu pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera. V roce 1766 získalo vnější nádvoří stavbou nového úřednického domu na místě bývalého pivovaru dnešní podobu. V majetku Schwarzenberků zůstala Třeboň až do válečných let, kdy v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a poté byl zestátněn. Podoba zámku Do rozlehlého zámeckého areálu lze vstoupit 4 vchody a z parku. Vlastní zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Velkou část zámeckých budov pokrývá sgrafitové kvádrování. Interiéry zámku jsou vybaveny dobovým zařízením, nachází se zde stálá expozice Historie města Třeboně a třeboňského rybníkářství. Zámek zahrnuje 3 prohlídkové trasy. Návštěvník může vidět rožmberské renesanční interiéry, schwarzenberská apartmá z konce 19. století, konírnu s expozicí Chov a výcvik koní na feudálních sídlech, kasematy nebo psí kuchyni. V zámecké galerii a výstavní síni Černá kuchyně jsou instalovány příležitostné výstavy. Schwarzenberská hrobka Za návštěvu stojí také Schwarzenberská novogotická hrobka Domanín (1 km od zámku). K třeboňskému sídlu náleží i zámecký park, který založil Petr Vok v 17. století. Původní renesanční zahrada s dřevěným patrovým malovaným letohrádkem byla za třicetileté války zničena a obnovena roku 1680. Koncem 18. století byl park upraven v anglickém stylu. Dnes se park rozprostírá na ploše 6 ha a byl upraven během let 1964 - 1967. Tipy na výlet V Třeboni můžete také navštívit židovský hřbitov, lázně Aurora nebo se projít po hrázi rybníka Rožmberk. Dále od Třeboňe stojí za vidění lovecký zámek Jemčina nebo zámek Stráž nad Nežárkou. Přímo v Třeboni najdete velký výběr ubytování.

Stříbrná studánka - pramen Svratky, okres Žďár nad Sázavou.

Synagoga stojí v ulici U Synagogy kousek od centra Dolních Kounic. Raně barokní stavba byla vystavěna v letech 1652-1655. V roce 1851 byla přistavěna ženská galerie s pavlačí. V letech 1988-2004 prošla synagoga rekonstrukcí. V současné době je přístupná ve stanovené otevírací době a faunguje jako kulturní a společenské centrum. U vchodu se zachoval portál s tesaným kamenným reliéfem, v interiéru pak cenná barokní výzdoba s hebrejskými liturgickými texty a v předsíni dvě zazděná kamenná umyvadla.

Židovský hřbitov Mirovice založený částečně ve svahu se nachází asi 1,2 km severozápadně od centra obce, při turistické značené cestě z Mirovic do Myslína. Byl založen v roce 1680, rozšířen roku 1731 a pak ještě v polovině 19. století do dnešní plochy cca 4.102 m2. Svému účelu přestal sloužit po druhé světové válce. Je zde dochováno více než 200 náhrobků pocházejících z let 1764-1965. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná márnice. O hřbitov je pečováno, ohradní zeď i márnice jsou opraveny. Střežený hřbitov je volně přístupný.