Před rokem 1250 obdržel dnešní oblast Moravskotřebovska jako dar od krále Václava I., Boreš z Oseka. Ten zde nechal vybudovat nový klášter, jehož zakládací listina pochází z roku 1267 a přišli sem mniši řádu sv. Augustina. Záhy se stal kulturním i duchovním centrem zdejšího kraje, jeho výsady potvrdil i sám král Karel IV. a Václav IV. Za husitských bouří byl sice zpustošen, ale záhy obnoven. Jeho definitivní zánik přinesla luteránská reformace v roce 1550. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdi klášterního kostela s kružbovým ostěním oken a dřevěná zvonice. Zbytky jsou volně přístupné.

Barokní zámek v Jetřichovicích stojí přímo uprostřed obce. Sídlo tvoří 2 části, starší barokní část je patrový obdélný objekt s mansardovou střechou a jižní novogotická dvoupatrová část má polygonální nárožní věž s cimbuřím a rizalitem na zahradním průčelí. Za zámkem je anglický park s barokními plastikami z 18. století. Historie zámku                 Vladykové z Jetřichovic jsou poprvé zmiňováni roku 1394, zdejší tvrz zde stávala až v 1. polovině 15. století. Na tvrzi sídlili Opršalové z Jetřichovic. Po roce 1500 prodal Jindřich Opršal tvrz, dvůr a ves Jetřichovice Bohuslavu Mitrovskému z Nemyšle na Mitrovicích. Zřejmě za Viléma Mitrovského byla tvrz přestavěna na malý barokní zámek. Roku 1700 nechal vystavět majitel zámku František Sezima v Jetřichovicích nedaleko zámecké zahrady kapli Bolestné Matky boží. Působení dr. Kaňky na zámku Poté vystřídalo panství různé majitele. Až od roku 1785 bylo sídlo v rychlém sledu pronajímáno. Posledním nájemcem a posléze i majitelem zámku byl dr. Jan N. Kaňka, který v Jetřichovicích založil školu v roce 1839. Ke starému zámku nechal v letech 1857 - 1859 přistavět podle návrhu prof. Josefa Niklasa nový zámek v anglickém a gotickém slohu s osmihrannou věží ozdobenou zubatým cimbuřím. Okolo zámku zřídil dr. Kaňka park a umístil zde několik pískovcových soch rázu Platzerova. Současná podoba kaple Bolesné P. Marie pochází také od dr. Kaňky, který ji nechal roku 1859 přestavět v románském slohu opět podle plánů prof. Niklase. Před oltářem byla zřízena hrobka, kde spočívá pan Jan N. Kaňka. Po dr. Kaňkovi byla majitelkou zámku jeho žena Vilemína Apt – Kaňková. Velkostatek v Jetřichovicích postoupila svému příbuznému generálu z Neuwirthů, no na zámku žila až do své smrti v roce 1899. Po dalším prodeji sídla pak celé Jetřichovice vykoupila Marie Milnerová a v roce 1923 došlo na základě pozemkové reformy k rozprodání více než 27 ha pozemků. V dalších letech se majitelé často střídali, až jej roku 1938 koupil Václav Zákostelna, architekt a stavitel v Praze, který věnoval velkou péči zvelebení zámku. V roce 1945 zakoupil velkostatek pan Karel Navrátil, kterému byl v červnu 1948 zestátněn. Od roku 1950 sloužil jako rodinná škola (děti bez rodičů) a to až do roku 2006. Zámek i ostatní budovy byly předmětem restituce a v současnosti je zámek v Jetřichovicích na prodej a není přístupný pro veřejnost. V okolí můžete navštívit malebnou přírodu v okolí Čertova břemena, jet si v zimě zasjezdovat na Javorovou skálu nebo zaběžkovat na upravené tratě u Monince. Za návštěvu stojí i cíl známého pochodu Praha - Prčice - Sedlec-Prčice. Za návštěvu stojí i vzdálenější zřícenina hradu Borotín. Ubytovat se můžete třeba v Sedleci-Prčicích.  

Rozhledna na vrchu Tanečnice je nejseverněji položenou českou rozhlednou. Tanečnice (597 m) se nachází ve Šluknovské pahorkatině, 2,5 km západně od středu Mikulášovic. Naše nejsevernější rozhledna Dnešní zděná rozhledna měla dvě dřevěné předchůdkyně. Tou první byla již ve třicátých letech 19.století dřevěná vyměřovací věž. Když byl v roce 1885 založen v blízkých Mikulášovicích Horský spolek, bylo rozhodnuto, že na Tanečnici vyroste nová dřevěná rozhledna. V roce 1886 tak vyrostla 26 metrů vysoká dřevěná věž. Měla osm pater a aby vydržela nápory větru byla ukotvena čtyřmi silnými lany. Ve stejném čase v sousedství rozhledny vznikla malá restaurace. Dřevěná věž sloužila do roku 1903 kdy byla poničena vichřicí a musela být stržena. Vedení spolku s výstavbou její náhrady dlouho neotálelo. Již 28. května 1905 byla slavnostně otevřena 16 metrů vysoká osmiboká rozhledna, s velkou vyhlídkovou terasou. Měla žulovou podezdívku a stavebním materiálem byly cihly. Byla pokřtěna jménem bývalého německého kancléře Bismarcka. Na vyhlídku vede 138 schodů. Odměnou je výhled na Jizerské Hory a Krkonoše, České Středohoří, Labské pískovce a Sasko.   Výhled sever: Sasko a rozhledny Unger a Valtenberg východ: Šluknovský výběžek, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše jih: České Švýcarsko, Bezděz, Ralsko, České středohoří západ: Saské Švýcarsko, rozhledna Weifberg, Děčínský Sněžník, Krušné hory Popis cesty Autem - ze silničky z Brtníků do Dolní Poustevny zahnětě v Mikulášovicích u kostela doleva. Je zde také šipka modré turistické značky. Po vjezdu do lesa odbočí doprava. Zbává kilometr na malé parkoviště. Zde nechte auto a zbylý kilometr dojděte pěšky.  Vlakem - vystupte na nádraží Mikulášovice střed. Odtud vede až k rozhledně modře značená turistická trasa. Její celková délka je 3,5 kilometru.

Zvonice - Vysoké Mýto