Pardubice jsou statutárním městem na východě Čech a metropolí Pardubického kraje.Rozkládají na obou březích Labe u soutoku s Chrudimkou, jsou jedním z nejkrásnějších východočeských měst. Mají téměř 90 tis. obyvatel. Město je proslavené výrobou perníku, dostihovými závody – Velkou pardubickou Steeplechase, která se koná už od roku 1874 a plochodrážními závody – Zlatá přilba. První zmínky o obci Pardubice pochází z konce 13. století. Již okolo roku 1340 získali Pardubice městská práva. Město v té době patřilo pánům z Dubé, po nich se stali majiteli páni z Pardubic. Z jejich rodu pocházel i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Pardubice v té době byly významné jen regionálním kontextu. To se změnilo na konci 15.století. O rozkvět Pardubic se zasloužil rod pánů z Pernštejna. Vilém, který město s okolním panstvím koupil roku 1491, přestavěl zdejší vodní hrad na pozdně gotickou rezidenci a jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali v přebudovávání již v renesančním duchu. Dnes představuje pardubický zámecký komplex s opevněním jeden z mála unikátních přechodů mezi hradem a zámkem, které se na světě dochovaly. Vilém z Pernštejna rovněž rozhodl o půdorysu a jednotném stylu města, který se zachoval do současnosti. Na historickém pardubickém náměstí se dosud nacházejí pozdně gotické a renesanční domy, které organicky doplňují stavby z pozdějších období. Historickou podobu si Pardubice zachovaly možná i proto, že v roce 1560 Pernštejnové panství, jako zadlužené, prodali. Začal tak pomalý úpadek města, podpořený válkami a dalšími katastrofami, který trval až do 19. století. Symbolicky až příjezd prvního vlaku po nové železnici v roce 1845 předznamenal rozvoj obchodu a průmyslu. Na stavbě železnice v Čechách se velmi významně podílel pardubický občan Jan Perner. Pardubice se vymaňují ze svých hradeb, vzkvétá průmysl i kultura. Jsou postaveny například Fantovy rafinérské závody, Na počátku 20. století se Pardubice stávají kolébkou českého letectví, kdy roku 1910 uskutečnil ing. Jan Kašpar první dálkový let z Pardubic do Prahy. Městská památková rezervace zahrnuje středověkou část města a Pernštýnské náměstí s radnicí. Ve městě se rovněž dochovalo více než sto domů gotického původu s renesanční přestavbou. Na náměstí se chodí skrz Zelenou bránu, jednu z dominant města, s charakteristickou měděnou střechou, renesančně přestavěnou v roce 1538. Věž je vysoká 60 m a je na ní reliéf od Mikoláše Alše, kde je znázorněn městský znak, který Pardubice převzali z rodového erbu pánů z Pernštejnu.. Věž je v sezóně přístupná a nabízí jedinečný pohled na městskou památkovou rezervaci, nedaleký zámek i širé okolí včetně Kunětické hory. Kostel sv. Bartoloměje je další památkou, která by neměla ujít pozornosti návštěvníků Pardubic. Na počátku 16. století jej zde postavil Vilém z Pernštejna jako pozdně gotický kostel. Stavba měla sloužit jako pohřebiště pro českou větev pánů z Pernštejna a zároveň jako chrám minoritů. Jednou z nejstarších staveb ve městě je kostel Zvěstování Panny Marie. Založen byl ve 14. století Arnoštem z Pardubic. Pardubice ale nejsou jenom historické památky. Z novějších budov z dvacátého století stojí za zmínku budovy na Náměstí republiky. Patří mezi ně divadlo, Komerční banka od Josefa Gočára či Obchodní centrum Grand, které je také od Gočára. Velmi zajímavé jsou mlýny od Josefa Gočára na pravém břehu Chrudimky. Unikátní je i zdejší krematorium.Zámek Jedinečnou stavbou města je zdejší zámek. Podle archeologů stálo v Pardubicích panské sídlo již na konci 13.století. dochované podobě pochází pardubický zámek hlavě z přestavby, podniknuté na přelomu 15. a 16. stol. pány z Pernštejna. Pernštejnové zabrali rozlehlé území, které dokonale opevnili mohutným hliněným valem s hradbou na úpatí a vodním příkopem kolem. Uvnitř tohoto areálu vyrostl palác, který vyhovoval nárokům pronikajícího renesančního stylu života aristokracie. V Pardubicích je tedy k vidění jedinečný přechod mezi hradem a zámkem, je zde vodní hrad s mohutnými zemními valy, poskytujícího dokonalé renesanční pohodlí zámku. Monumentální malířskou výzdobu, nejstarší renesanční malby u nás, najdeme v interiéru zámku. Zámek je navíc sídlem Východočeské galerie i Východočeského muzea, a tak nám nabízí mnoho různorodých expozic. Milovníci přírody, skla, hraček i historie si přijdou na své.

Zámek Sokolnice stojí ve stejnojmenné obci nedaleko města Brna, ve které roku 1805 proběhla známá bitva u Slavkova. Zámek dnes není veřejnosti přístupný, sídlí zde domov seniorů. Vidět můžeme pouze zámeckou zahradu, přiléhající obora je uzavřená, nachází se v ní však 75 druhů dřevin.  Podoba zámku                                       Zámek Sokolnice je čtyřkřídlý objekt přestavěný z renesanční tvrze z roku 1560. Za Dietrichštejnů byl upraven v barokním slohu. Zámecká kaple vyzdobená freskami J. Sterna se v téměř nezměněné podobě zachovala dodnes. Historizující přestavbu sídla, tak jak ji můžeme vidět dnes, provedli Mitrovští z Nemyšle. Za slavkovské bitvy se o zámek vedly prudké boje, jako obranný objekt využilo francouzké vojsko blízké barokní sýpky. Poblíž zámku se údajně nachází šachtové hroby. Tipy na výlet V blízkém Brně a jeho okolí je k vidění Technické muzeum, Mendelianum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Dům pánů z Kunštátu, Biskupský dvůr, Dětské muzeum či Památník Leoše Janáčka. V okolí si můžete prohlédnout zámek Šlapanice, zámek Křtiny nebo Alexandrovu rozhlednu. V Těšanech najdete expozici kovářství a kolařství a zámek. Z památek moderního umění nezapomeňte navštívit vilu Tugendhat, která právem patří na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Z ubytování v Brně si jistě vyberete.

Průmyslové město Kopřivnice leží v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Město, s více než 23 tis. obyvateli, leží v překrásné krajině beskydského podhůří v malebném údolí pod kopci Červený kámen a Bílá hora, pod zříceninou hradu Šostýna. Společně s nedalekými městy Příbor, Štramberk a hradem Hukvaldy tvoří lašskou bránu do Beskyd a Valašska. Historie osídlení je na místě současného města velmi dlouhá. Není divu, těmito místy vedla důležitá obchodní stezka mezi Baltem a Středozemním mořem. Takže z archeologických nálezů je doloženo osídlení již v době bronzové. Samotná osada Kopřivnice vznikla až ve druhé polovině 13.století, po založení hradu Šostýna, který byl vystavěn pravděpodobně roku 1280. Držitelé Kopřivnice byli podobní jako na okolních panstvích. Zakladatelem hradu tak byl Jindřich z Hückeswagenu a panství držel do roku 1307. Pak se stalo majetkem olomouckého biskupství, které jej často udělovalo v léno světským feudálům. V jeho drženi se tak vystřídali Mikuláš z Rýzmburka, husitský hejtman Jan Čapek ze Sán nebo král Jiří z Poděbrad. Ten postoupil panství olomouckému biskupu Tasovi z Boskovic a obec postupně získává úlevy a osvobození od roboty. V té době už Šostýn po zničení během husitských válek nebyl obýván a postupně chátral. Válečné vřavě neušla ani samotná obec, která během třicetileté války velmi trpěla. Nejprve přepadli obec vzbouření Valaši a později dánská vojska. Aby se kraj z těchto událostí vzpamatoval, zvýšila vrchnost robotní dávky, což vyvolalo nepokoje a vzpoury na konci 17.století. Ani 18.století nebylo pro Kopřivnici příliš šťastné. Požáry, povodně, neúroda, epidemie moru, drahota a hlad těžce doléhaly na zdejší lid. Přelomem v historii byla až průmyslová revoluce a založení továrny na kameninu a hliněné zboží roku 1812. Hlavní hybnou silou se ovšem stává továrna na kočáry založená roku 1853 Ignácem Schustalou, která později vyrábí železniční vagóny a od konce roku 1897 i automobily. Roku 1919 opouštějí závod první vozy s názvem Tatra, jejichž následující úspěchy rozšířily věhlas značky v celém světě. Právě značka Tatra stojí za proměnou Kopřivnice z vesnice na město s moderní výstavbou. Dne 10. října 1938 je Kopřivnice zabrána zóny nacistickým Německem. Po osvobození zaznamenává Kopřivnice bouřlivá rozvoj, prudce roste počet obyvatelstva a roku 1948 je konečně povýšena na město. Lákadlem pro návštěvu Kopřivnice je zejména Technické muzeum Tatra Kopřivnice, zachycující 150ti letou historii kopřivnického závodu. Budova muzea Fojtství je zase úzce spjata s historií kopřivnické automobilky. Jedná se o stavbu bývalé dědičné rychty, kde Ignác Šustala zahájil první řemeslnou výrobu lehkých kočárů a bryček. V okolí města je možné navštívit rozhlednu Bílá hora, zříceninu Šostýna,hrad Hukvaldy nebo hrad Trúba ve Štramberku. Kopřivnice má řadu významných rodáků. Nejznámější jsou Zdeněk Burian, malíř jehož zobrazení pravěku hodnotí nadšeně vědci celého světa nebo olympionik Emil Zátopek, který má společně se svou manželkou Danou, rovněž úspěšnou atletkou, v muzeu Síň slávy.

Muzeum za dobu své existence využívalo hned několik míst pro uložení a vystavení sbírek. Na místě současné budovy muzea stávala původně střelnice. Muzeum zde sídlí or roku 1919. Původní střelnici dnes připomíná domovní znak v průčelí - foto a také nově vytvořené střelecké terče za budovou muzea, dnešní letní zahrádka restaurace. Stálá expozice Litovelská řemesla první poloviny 20. století.