Římskokatolický poutní kostel Panny Marie stojící na vrchu Chlumek je výraznou dominantou obce Luže. Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů je jedním z nejvýznamnějších poutních míst ve východních Čechách. Byl vystavěný na čedičovém návrší „Chlumek“ nad obcí Luže v letech 1690-1695. Poutní místo založila hraběnka Marie Maxmiliána Eva Terezie Hieserlová, která od svého umírajícího bratra Františka Eusebia získala milostný obraz Panny Marie Pomocné, tzv. Pasovské, který uložila v kapli hradu Košumberk. Obraz ovšem budil značný zájem prostého lidu a tak nechala hraběnka na nedalekém vyvýšeném místě zvaném Chlumek postavit v letech 1667–1669 poutní kapli s ambitem. O nové poutní místo se starali jezuité z královéhradecké koleje, kteří si postavili jihovýchodně od kaple svoji rezidenci. Brzy přicházeli poutníci v tak hojném počtu, že se hraběnka rozhodla vystavět rozlehlejší poutní areál. Nový chrám byl navržen italským architektem Bernardem Minelli z Hořic. Po smrti fundátorky, hraběnky Marie Maxmiliány, se výstavby ujal Pavel Ignác Bayer, který původní plány pozměnil. Výstavby se jako polír účastnil i později známý architekt G. B. Alliprandi. Na vnitřní výzdobě se podíleli řezbář J.F.Pacák a malíř J.J.Heintsche. Kostel je jednolodní stavba s bočními kaplemi a emporami, s bazilikálním osvětlením lodi, užším presbytářem a dvouvěžovým průčelím. Prostor presbytáře vyplňuje pozoruhodná zděná Mariánská kaple, která je zaklenutá kupolí s lucernou. Zde se uchovává uctívaný milostný obraz Panny Marie Pomocné. O tomto obrazu uváděla sama zakladatelka, že jde o kopii originálu L. Cranacha z Innsbrucku, kterou údajně namaloval týž malíř, který pořídil i kopii uctívaného obrazu v Pasově. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb a o poutích. Prohlídku kostela je také možno domluvit předem se správcem Lužské farnosti.

Dodnes stojící synagoga v ulici U Synagogy byla vystavěna v letech 1783-1784 a užívána byla až do roku 1938. Den po tzv. Křišťálové noci její interiér zdemolovali místní nacisté. Po válce v roce 1948 ji zakoupil a pro svoji potřebu adaptovala českobratrská církev evangelická. V roce 1993 ji získala zpět Židovská obec Olomouc a roku 2002 ji předala Židovské federaci obcí v ČR. Následně bylo přikročeno ke kompletní rekonstrukci ukončené v roce 2008 a synagoga byla zpřístupněna veřejnosti. Během rekonstrukce byly odkryty zajímavé nástěnné liturgické nápisy z roku 1785. Synagoga dnes slouží jako muzeum s expozicí věnovanou Židovské komunitě na Severní Moravě. Otevřeno je většinou ve všední dny odpoledne a o víkendech, případně je možno se domluvit telefonicky.

Území Karlova se nenachází na katastru Vinohrad, na západním úpatí Nuselského mostu. Název je odvozen od zdejšího kostela sv.Karla Velikého. S názvem lokality souvisí i pojmenování ulice Ke Karlovu.

Strom třetího tisíciletí V Praze Radotíně.