Muzeum má charakter univerzitní sbírky a je rozděleno do dvou oddělení, na část muzeální (přístupnou veřejnosti) a depozitář (určený pro studijní a vědecké účely). V muzeu jsou umístěny přibližně čtyři tisíce exponátu, z nichž řada je unikátních, např. Hrdličkova sbírka odlitků obličejových masek a hlav severoamerických indiánu. Šebestova sbírka odlitků Pygmejů, frenologická sbírka a sbírka trepanovaných lebek. Nachází se zde i jedinečná sbírka věnovaná umělým deformacím u bolivijských indiánů či sbírka posmrtných masek předních českých osobností z oblasti vědy, kultury a politiky. Významná je též část věnovaná evoluci člověka, osteologická sbírka srovnávací anatomie, sbírka kostních patologií a oddíl věnovaný etnické antropologii. Za zmínku stojí také Foitova sbírka přibližující život a kulturu afrických kmenů a ukázky mumifikace přirozené i umělé (několik tisíc let staré mumie pocházející z Egypta).

Zhruba 4,5 km severovýchodně od České Kamenice se nachází Zlatý vrch (656 m.n.m.) utvořený za sopečné třetihorní činnosti. Na jeho jižním svahu se nachází bývalý lom, který po druhé světové válce odkryl pohled na zajímavou sloupcovitou odlučnost nefelinického čediče. Zdejší stěny jsou až třicet metrů vysoké a po odkrytí této památky byla činnost lomu na počátku 60. let ukončena a v roce 1964 vyhlášena přírodní památkou. Zdejší čedičové těleso ještě pokryla mladší lávová vrstva patrná jako tmavá čepice na vrcholové části sloupců. Místo je přístupné turisticky značenou odbočkou.

Při hrázi mezi Malým a Velkým Vajgarem stojí bývalý kostel sv. Alžběty. Svatyně byla vystavěna v letech 1399-1415 jako gotický kostel s původním zasvěcením Navštívení Panny Marie, sv. Marii Egyptské a sv. Antonína. Později pak dostala své poslední zasvěcení sv. Alžbětě. Původně byla spravována řádem německých rytířů. Roku 1618 vyhořela, ale posléze obnovena. Další zkáza v podobě ohně přišla v roce 1773. O několik let později v roce 1788 byl kostel zrušen a prodán. Kněžiště bylo zbouráno a roku 1828 byla bývalá loď kostela přestavěna na byty a kovárnu. Poslední přestavba proběhla roku 1992, stavba byla adaptována na hotel. Ten v současné době (2012) se nezdá jako příliš funkční.

Zámek Kunštát se nachází na kopci nad stejnojmenným městem na Hornosvratecké vrchovině v okrese Blansko, Jihomoravský kraj. První historická zmínka o vzniku města pochází z roku 1280. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Nejstarší zámek na Moravě Venkovský zámeček Kunštát je nejstarší zámek na Moravě. Archeologicky je doložený jeho románský původ. Jeho zrod spadá do první třetiny 13. století. Předchůdcem současného kunštátského zámku byl středověký hrad, který se poprvé výslovně připomíná v roce 1360, ačkoli první zmínky jsou již z roku 1281. Od Kunštátu odvozují svůj původ i všechny vedlejší větve rodiny pánů z Kunštátu v Čechách i na Moravě, nejznámější je rodina poděbradská i knížata münsterberská, která byla přímými potomky krále Jiřího z Poděbrad. Prvním historicky doloženým majitelem Kunštátu a příslušníkem rodiny, byl Kuna, podle něhož se nazývá i městečko Kunštát či Kunino Město. Po roce 1408 získal Kunštátské panství Boček z Kunštátu a z Poděbrad, děd pozdějšího českého krále Jiřího. Renesanční zámek Koncem 14. a počátkem 15. století byl hrad podstatně rozšířen, byl zvětšen hradní palác spolu s věží a předhradím. Jiří z Poděbrad se ujal panství po roce 1448, a také hrad znovu přestavěl. Došlo k vybudování Poděbradovy hranaté věže a zvětšení a opevnění předhradí. Poslední majitel z rodiny pánů z Kunštátu, Ludvík Zajímač, prodal sídlo v roce 1520 Vilému z Pernštejna, který zde realizoval mimořádné úpravy předhradí. I na Kunštátě se majitelé panství v 16. a počátkem 17. století často střídali. V druhé polovině 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek. Barokní úpravy 20. léta 17. století byla pohnutá i pro Kunštát, jež jsou v místní tradici spojována s pobytem Jana Ámose Komenského na zdejším zámku. Majitel panství Štěpán Šmíd z Freyhofenu, nebyl pro svou věrnost císaři Ferdinandu II. postižen konfiskacemi, ale nakonec jako kalvinista musel odejít ze země a byl také zbaven panství. V roce 1678 získal Kunštát Jan Maxmilián z Lamberka. Nový majitel zámek barokně upravil v dvoupodlažní obdélníkovou budovu, přičemž byla ponechána podstatná renesanční část, stejně jako hranatá věž z někdejšího hradu. Také kaple dostala barokní ráz. Romantizující úpravy Počátkem 20. století byl zámek upravován znovu, a to v romantickém stylu byla přebudována hradní brána, původní obvodové hradby se změnily v terasy a vzniklé prostory byly parkově upraveny. Romantické úpravy neminuly také interiéry zámku. Posledními majiteli Kunštátu v 19. a 20. století byli Coudenhoveové. Dnes je zámek zařazený mezi Národní kulturní památky, a i když je stále státním majetkem, jeho správcem je NPU Brno, který převzal objekt v roce 2005 a začal s celkovou rekonstrukcí. Jsou tedy přístupné reprezentační prostory jižního křídla s původním mobiliářem a téměř v původním stavu.   Interiéry a expozice Kunštátský zámek je velmi významný svým architektonickým vývojem a svou historií zejména v 15. století. Návštěvník bude možná zklamán interiéry a exponáty, ale vlastní objekt patří k velmi výjimečným v naší historii. Pod zámkem se nachází zámecký unikát, je zde také nejstarší psí hřbitov v Evropě. Expozice zahrnuje dějiny zámku, jeho majitelů a kunštátského regionu a výstavu o Moravském zemském archivu. Tipy na výlet V blízkých Boskovicích najdete výstavu Historické zemědělské stroje, Muzeum Boskovicka, zříceninu hradu Boskovice, empírový zámek Boskovice, židovské město a synagogu. Vypravit se můžete také na zámek Černá Hora, zámek Letovice, zříceninu hradu Rychvald nebo na zříceninu hradu Nový Hrad. Za návštěvu stojí i vodní nádrž Boskovice, vodní nádrž Letovice, rozhledna Malý Chlum, rozhledny Zelenkův kopec nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete v Boskovicích.