Novošlechtický rod Daubků (Doubků) přišel na liteňský zámek v roce 1850 z Východních Čech. Hrobka byla postavena v roce 1888 podle architekta A.Wiehla, její výzdobu provedl J.V.Myslbek. Je zde pochována Jarmila Novotná po boku svého manžela Jiřího Doubka. Jarmila Novotná byla vynikající operní pěvkyně (nástupkyně Emy Destinové), které tleskala i Metropolitní opera. V roce 1948 byla nucena se svým manželem odejít do exilu a po revoluci se sem vracela. Zemřela v roce 1994.

Poutní chrám Narození Panny Marie a přilehlý klášter se nachází na Mariánském náměstí ve Štípě, která je městskou částí Zlína. Vznik poutního kostela je spojen s objevem sošky Panny Marie s Ježíškem ve středověku, údajně již na počátku 11. století. Podle legendy zde měl při orbě jakýsi muž z nedalekého Kostelce zjevení Panny Marie, která mu darovala zázračnou sošku. Pole se nazývalo Štíp, či štípské. Tato socha byla poté uchovávána v kosteleckém kostelíku.  Od 14. století se k zázračné soše konaly poutě, načež byla pro její ochranu vystavěna kaplička. Ve druhé polovině 14. století byla kaplička pod patronací rodu Šternberků přestavěna v kostelík. Tento kostel dnes stojí nedaleko chrámu uprostřed zrušeného hřbitova a o jeho středověkém původu vypovídá pouze kamenný portál s lomeným obloukem. Výstavba nového štípského chrámu na místě údajného nálezu sošky byla umožněna díky posmrtnému odkazu paní Lukrecie Nekšové, majitelky lukovského panství, manželky Albrecha z Valdštejna. Ten hned po její smrti roku 1615 nechal zahájit stavbu kostela s klášterem, na níž se účastnili italští řemeslníci a umělci. Již roku 1616 byl položen základní kámen. Na stavbě se usilovně pracovalo až do roku 1620. V tu dobu byl kostel dostavěn po klenby a klášter měl položeny trámové stropy. Stavba se poté protahovala až do 18. století bez konkrétního výsledku. Již postavené části dokonce začaly v průběhu doby chátrat. Nová výstavba začala opět díky posmrtné donaci, tentokrát paní Antonie, hraběnky z Rottalů, a díky sbírkám věřících. Chrám byl poté slavnostně vysvěcen 7. července 1765 olomouckým světícím biskupem Janem Karlem Scherffenbergem. Chrám je jednolodní stavba s půlkruhovým presbytářem. Vnitřnímu prostoru dominuje impozantní bohatá výzdoba a výmalba. V interiéru zaujme kromě oltáře se středověkou Madonou také oltářní náhrobek hraběte Seilerna v klasicistním stylu. Ve zdejším klášteře dnes sídlí kongregace sester karmelitek.

Zdymadlo Troja – Pobaba slouží ke splavnění Vltavy v její severní části Prahy. Je tvořeno plavebními komorami Podbaba, Trojským jezem a plavebním kanálem. Současnou podobu zařízení nabylo po rekonstrukci v letech 1974 – 1979.

Nedaleko centra města Tábora stojí v městské části Měšice barokní zámek, zdejší dominanta. Historie zámku V Měšicích stávala kdysi původní vesnice založená roku 1296 Zdislavem z Měšic. V letech 1352-1371 ves náležela Oldřichovi Sezimovi z Ústí. Roku 1545 koupil Měšice Prokop z Hejlovce a postavil zde renesanční tvrz, kterou nechal Jan Josef Carreto, hrabě z Millesima, přestavět roku 1699 na barokní zámek. Zámek i obec poté vystřídaly řadu majitelů. V roce 1750 koupil panství Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu, prapředek současného majitele zámku. V roce 1792 opatřil sídlo Jan Hannygar z Eberka originálními zalévacími toaletami, které jsou dodnes funkční. Majitel Jan Schmidtgräber z Lusteneggu roku 1817 upravil barokní zámek v empírovém stylu. Mezi lety 1877 - 1945 patřily Měšice baronům Nádherným z Borutína. Poté přešel do vlastnictví státu. Od roku 1997 je barokní sídlo opět v soukromých rukou Dr. Jana Nepomuka Alberta Berwid-Buquoy z Elgutu, který zde započal rozsáhlou rekonstrukci a zpřístupnil památku veřejnosti. V roce 2000 založil majitel na zámku Český institut mezinárodního setkání, který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Zničená kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.   Zámecké expozice        Zámek nabízí prohlídku prostor, která se nese v duchu hesla „Bydlení, život a práce na zámku v současnosti“, jedná se o nahlédnutí do problémů současného vlastnictví kulturní památky. Na zámku je instalována výstava "Konrad Adenauer – Člověk, politik a Evropan", "Přepadení Československa sovětskou armádou – 21. srpen 1968", "John F. Kennedy a jeho doba" a výstava amerických historických akcií, které patřily významným osobnostem USA. Expozice dále zahrnuje výjimečné nábytkové exponáty z pozůstalosti slavných historických osobností. Můžeme zde vidět jídelní stůl a pohovku Reinharda Heydricha, psací stůl, koženou pohovku a jídelní stůl s židlemi Clementine Churchillové, secesní postele po Janu Masarykovi, komodu se zrcadlem po Clausi Stauffenbergovi (hlavní organizátor atentátu na Hitlera), secesní ložnice po francouzském ministru zahraničí Aristidu Briandovi nebo šatník a prádelník patřící Ing. Janu Bervidovi (který se zasloužil o rozvoj československého civilního letectví). Dispozice zámku Zámek Měšice je trojkřídlá jednopatrová stavba s arkádami na nádvorní straně. V ose dlouhého průčelí je v poschodí zasazen balkón, nad ním je trojúhelníkový štít. Zámecká fasáda je členěna plochými pilastry, na levém konci stojí bývalá kaple. Malý dvůr v pozadí zavírají dvě krátká křídla, z nichž v pravém je vstupní prostor s nikami. V přízemí a v patře je vidět vzácné křížové hřebínkové klenby. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Kozí hrádek. V Sezimově Ústí si můžete prohlédnout Památník Edvarda Beneše. Nedaleko od Tábora najdete klasicistní zámek Chotoviny. Širokou nabídku ubytování najdete v Táboře.