Železniční přejezd přes ulici Na betonce v Praze Radotíně. Na trati Praha - Beroun.

Bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera se nacházejí zhruba 4 km severozápadně od Osvětiman. Původní hradisko opředené pověstmi a spojované s cyrilometodějskou tradicí bylo osídleni zřejmě nejpozději v 9. století. Nebylo nijak rozsáhlé, obytná část tvořila je několik desítek metrů. Jeho účelem bylo patrně jako opevněné místo chránící okolní obyvatelstvo v době nebezpečí a jako strážný bod na obchodní cestě. Existence kostela zde nebyla věrohodně doložena, pokud zde nějaký byl, pak patrně dřevěný, který pak zmizel beze stopy. Tato středověká pevnost byla osídlena patrně do počátku 11. století, poté její další osud není znám. Stejně tak není znám její zánik, zda to bylo vlivem klesajícího významu a tím nezájmu, či záměrné fyzické zničení. V průběhu 13. století došlo o oživení zájmu o toto místo a v roce 1350 zde byl založen klášter augustiniánů. Kamenné duchovní stavby byly ještě časem rozšířeny o hospodářská stavení obehnaná opevněním. Rozsáhlý komplex, ale nebyl nikdy dostavěn. O jeho zánik se vedou spory. Možná se stal terčem moravských husitů, kteří počátkem roku 1421 neúspěšně obléhali Kyjov. Každopádně ke skutečnému zániku došlo v průběhu 15. století. Roku 1546 byl zpustlý areál zastaven městu Kyjov a následně se dostal do jeho majetku. Poté se jeho rozvaliny staly zdrojem laciného stavebního materiálu, část byla prý snad dokonce použita na přestavbu hradu Cimburka, ke stavbě zámku Buchlovice a jinde. Na počátku 18. století prý byly ještě patrné zbytky kostelních zdí. V první polovině 19. století se začal o zdejší bývalý areál zajímat osvětimanský farář Vavřinec Jugan. Roku 1837 odkopal základy kliementského kostela a z nalezených kamenů vytvořil jeho půdorys. Boršický farář Jan Studený zde zase nechal postavi dřevěnou kapli, kterou na konci 50. let 20. století nahradila dnešní stavba. V současné době se zde konají květnové poutě, kterých se zúčastňují stovky poutníků. Areál ve kterém dnes najdeme valy a příkopy bývalého hradiště a z kamenů vyznačený půdorys bývalého kláštera je volně přístupný.

Rokoková stavba upravená v roce 1786 architektem J.Jägrem na palác Petra z Grömlingu. Dům je vyzdoben plastikami mytologických postav od I.F.Platzera.

Okolí Uherského Hradiště je na rozhledny velmi bohaté. Jsou tu hned tři. Ta která stojí u Hradčovic na úpatí vrchu Kamenná (304 m.n.m.) je nejmladší. Jedná se o lehkou vyhlídku na trubkovém stožáru, sloužící návštěvníkům od roku 2001. Tehdy ji zde postavila společnost Český mobil. Rozhlednu, podobně elegantně vypadající konstrukce, můžeme vidět i na Mackově hoře u Nového Strašecí či v Pětnici u Záboří na Blatensku. Celková výše věže činí 35 metrů. Ochoz je umístěn ve výšce 18 metrů a dostanete se na něj po 99 točitých schodech. Budete odměněni výhledem na Uherský Brod a hřeben Bílých Karpat. Rozhledna je volně přístupná po celý rok.