V ulici 5.května při fotbalovém hřišti, stojí budova bývalé synagogy postavené v letech 1846-1847 jako náhrada za starší ze 17. století. Synagoga v klasicistním slohu sloužila do 30. let 20. století, dnes je využívaná jako skladiště při sběrně odpadu.

Přímo v centru města Frýdek – Místek na ostrohu nad řekou Ostravicí stojí barokní zámek. Historie zámku Zámek, původně slezská pohraniční pevnost, byla vystavěna na místech starší tvrze v polovině 14. století na popud těšínských knížat Piastovců. Chránila i městečko Frýdek, které teprve vznikalo. Jádrem pevnosti byla hranolová věž s průjezdem a k ní přiléhající palác obklopen hradbou s okrouhlými baštami. V pohusitském období byla k původní o patro zvýšené budově dostavěna krátká jednopatrová křídla včetně dnešního Rytířského sálu. Výrazně byla také vylepšena obrana, byla přistavěna vysunutá brána (dnešní pokladna) a linie pozdně gotického opevnění. V 16. století za Pernštejnů byla dostavěna východní, západní a jižní renesanční křídla. V jižním křídle byla vybudována také podkovovitá kaple sv. Barbory. Pravděpodobně Jiří z Lohova vystavěl na nádvoří okolo křídel otevřené renesanční arkády. I majitelé Bruntálští z Vrbna sídlo rovněž upravovali. Začali stavět budovy předzámčí na dnešním 1. nádvoří. Tím vyvrcholily renesanční úpravy a objekt se definitivně změnil v pohodlný renesanční zámek. V letech 1636 - 1699 náleželo frýdecké panství Oprštorfům. Také rod Pražmů v 18. století pokračoval v opravách. Dostavěli průčelní věž a upravili kapli, která byla znovu vysvěcena roku 1719. V roce 1797 kupuje zámek arcivévodkyně rakouská Marie Kristina, dcera Marie Terezie, čím přešlo panství do rukou Habsburků. Zámek tím začal být více užíván ke správním a kancelářským účelům. Zámecký park Už od časů renesance obklopovala zámek zeleň a zahrady. V 19. století byla zahrada přeměněna na anglický park. Větší novodobé úpravy zámku proběhly na přelomu 19. a 20. století za arcivévodů Albrechta a Bedřicha (Bezručův „Markýz Géro“). Po roce 1918 přešel zámek do majetku státu. Od roku 1923 až do 70. let v zámku sídlilo ředitelství Státních lesů a statků. V letech 1924 až 1934 byla v Rytířském sále otevřená první muzejní expozice. Od roku 1960 se muzeum (dnes Muzeum Beskyd Frýdek-Místek) navrací do prostor zámku a dochází k postupné opravě objektu. Návštěva frýdeckého zámku zahrnuje prohlídku zámeckých prostor a stálou expozici muzea, kde se také pořádají příležitostné výstavy.   Podoba zámku                      Frýdecký zámek je komplex patrových a dvoupatrových budov kolem dvou nádvoří. Nad vchodem do vnitřního zámku stojí pětipatrová hranolová věž s barokní cibulovitou střechou. Ve vnitřním nádvoří upoutají renesanční arkády. Na zámku jsou dochovány renesanční klenby a barokní štuková výzdoba. Nejcennější a největší z interiérů je Rytířský sál vyzdobený znaky slezské šlechty. Tipy na výlet Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Kabátice, rozhledny Prašivá nebo z rozhledny Okrouhlá u Staříče. Prohlédnout si můžete také Muzeum Beskyd, hrad Hukvaldy, Srub Petra Bezruče nebo vodní nádrž Šance. Krásný je dřevěný kostel sv. Michala v Řepišti.  Ubytování najdete přímo ve Frýdku-Místku.

Délka toku: cca 1 km.Povodí: cca 1 km2.Prosecký potok pramení ve starém Proseku a ústí v Libni u Podvinného mlýna zprava do Rokytky.Protéká katastry Prosek, Vysočany a Libeň.

Na vrcholu Chlumu kde proběhla v roce 1866 jedna z nejkrvavějších bitev byla v roce 1899 postavena kovová 25 metrů vysoká rozhledna. Umožňující výhled hlavně po bývalém bojišti a za dobrých podmínek byly vidět i vrcholky Krkonoš. V roce 1987 byla rozhledna zesílena a rekonstruována. Ovšem zanedlouho opět vyžadovala rekonstrukci. Navíc rozhlednu přerostl les a výhled byl omezen. V roce 1999 byla rozhledna prodána společnosti Eurotel. Vež byla rozebrána a ještě téhož roku zde vyrostla nová železná telekomunikační věž o výšce 55,6 metrů s vyhlídkovou plošinou ve výšce 34,8 metrů. Na něj pak vede točité schodiště o 183 kovových schodech. Celá stavba přišla na 14 milionů korun.Přístup na rozhlednu je omezen od dubna do října.