Bájná hora Radhošť byla od nepaměti místem, kde se shromažďovali lidé k různým slavnostem. První úvahy o stavbě kaple se objevily už v roce 1862. Sbírka na podporu této stavby byla úspěšná a tak v září roku 1898 byla nově postavená kaple vysvěcena. Zpočátku měla podobu kamenné stavby s bílou omítkou a kupoli v byzantském stylu. Dřevěná zvonice byla přistavena v letech 1924-26 při její celkové opravě. Tehdy byla také celá kaple obložena šindelem jako ochrana proti extrémním klimatickým podmínkám. V roce 1930 bylo vedle kaple umístěno bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od sochaře Albína Poláška. V roce 2000 zorganizovala Matice Radhošťská sbírku na záchranu rozpodající se zvonice a zajistila její generální opravu. Nová zvonice se od té původní nijak neliší a tak řemeslníci museli předvést stejný um jako jejich předchůdci.

Historie hradu Na místě dnešního zámku stával dříve hrad o němž je první zmínka z roku 1264. V roce 1298 prodal Dětřich hrad valdsaskému klášteru. Opat Giebl nechal postavit kolem hradu mohutné hradby, ale později hrad prodal neznámému kupci. Ten byl kvůli rušení zemského míru dán do klatby a hrad na příkaz bavorského vévody Rudolfa zbořen. Zůstala z něj pouze okrouhlá románská věž. V polovině 14. století byl hrad obnoven. V roce 1426 koupili hrad Cedvicové z Najperku. Ti se brzo oddělili a vytvořili v 15. století samostatný rod Cedviců Libštejnských, kteří hrad a později zámek vlastnili až do roku 1945. V roce 1509 byl hrad dobyt chebskými, protože Jiří Cedvic z Libštejna se dopouštěl ve zdejším kraji loupeží a poškozoval chebský obchod. Někdy v pozdní gotice byl hrad opraven. Za třicetileté války byl opět zpustošen. V roce 1719 opraven a kolem roku 1770 došlo k přestavbě na barokní zámek. Později, ještě kolem roku 1800, byl upravován a v 19. století byly obnovovány interiéry. Za doby komunistického režimu zde hospodařil Státní statek a tak to dopadlo jako na jiných objektech, kde hospodařila tato organizace. O objekt nebylo příliš pečováno a tak postupně chátral. Na konci 80. let 20. století byl navíc poškozen požárem. V současné době je v soukromých rukou a prochází postupnou rekonstrukcí. Dispozice zámku Hlavní zámecká budova na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku byla postavena kolem okrouhlé románské věže (jediný větší pozůstatek hradu) zakončené nahoře bání. Některé prvky původního hradu se pak nacházejí ve sklepení, například gotický portál ve sklepě jižního křídla a další. Uvnitř zámku je mnoho komnat se starými kachlovými kamny a zbytky rokokové i novější štukatury. Při barokní přestavbě zanikly valy a příkopy a vznikla velká terasa. Při západním okraji zámku je menší nádvoří s konírnou a kaplí. Tipy na výlet U nedalekého Hazlova najdete hrad Hazlov, přírodní památky Goethův kámen nebo Goethovu skalku. Navštívit můžete také blízký hrad Ostroh. U nedaleké obce Skalná se nachází zříceninu hradu Starý Rybník a hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní je k vidění sopku Komorní hůrka. V témže městě stojí také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.

Náplň činnosti Informačního centra v Týně nad Vltavou:    * Informační servis pro návštěvníky a občany mikroregionu (kulturní a sportovní akce, památky, historie města a okolí, atd.)    * Propagace kulturních programů a volnočasových aktivit ve městě    * Vytváření a distribuce informačních materiálů    * Informace o grantech a dotacích se zaměřením pro komunální sféru a neziskové organizace    * Rozvoj spolupráce s rakouskými partneryOtevírací doba: pondělí - pátek 9:00 - 11:30 13:00 - 16:00 hodinběhem letních prázdninpondělí - pátek   9:00 - 11:30 12:30 - 16:30 hodinsobota – neděle 9:30 - 12:00 12:30 - 16:00 hodin 

Ústecký kraj je na rozhledny nesmírně bohatý. Kromě mohutných věží z kamene jsou zde k vidění stavby mnohem a mnohem skromnější. Mezi takové můžeme zařadit městskou vyhlídku v Benešově nad Ploučnicí. I přes své menší rozměry je to ovšem velmi zajímavá stavba. Rozhledničku či chcete-li raději vyhlídkový altánek, nechal vybudovat benešovský Spolek pro pozdvižení cizineckého ruchu. Jako místo byla vybrána stráň v lese na levém břehu Ploučnice. Odtud byl pěkný výhled na podstatnou část Benešova nad Ploučnicí. Rozhledna, která byla slavnostně otevřena 8. června 1902 a dostala jméno Ploučnická vyhlídka, je patrovým altánem, čtvercového půdorysu. K rozhlížení nabízí nejen krytý prostor zděného altánu, ale také plošinu v prvním patře, dostupnou po železném žebříku. Stavba, jež měří 10 metrů, je volně přístupná. V roce 1994 byla rekonstruována.