Seydlovo náměstí v Berouně.

Zámek Karlova Koruna, je nádherná ukázka naší barokní architektury, kterou lze navštívit v Chlumci nad Cidlinou, na jehož okraji leží. Historie zámku Karlovu Korunu nechal vystavět jako své letní reprezentační sídlo v letech 1721-23 hrabě František Ferdinand Kinský, nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí království českého. Plány vypracoval přední barokní architekt italského původu Giovanni Santini-Aichl a samotnou stavbu vedl proslulý pražský stavitel F. M. Kaňka. Zámek během své existence nezměnil šlechtické majitele. Během okupace v roce 1943 zámek vyhořel a po válce byl zámek i celý majetek Kinských znárodněn. Po roce 1989 pak došlo v restituci k jeho navrácení. Dispozice zámku Zámek má pozoruhodný půdorys. K jeho k válcovému středu přiléhají tři jednopatrová hranolová křídla a v severní části schodiště. Právě pro svůj tvar dostal své druhé jméno – Koruna. To první je památkou na návštěvu Karla VI. roku 1723, který po své pražské korunovaci poctil svou návštěvou nově postavené sídlo svého kancléře Františka Ferdinanda Kinského. Hlavní vstup je ze severního průčelí, vede do ústředního prostoru se sallou terrenou, obklopenou toskánskými sloupy. Každé ze tří křídel má v přízemí tři salonky, které vedou přímo do centrálního sálu. Zámek se tedy obešel bez chodeb a díky této zvláštní dispozici se nedal vytápět a byl proto neobývatelný. Proto v jeho blízkosti stály obytné a hospodářské budovy. Severně od zámku tak stojí barokní zámecká kaple Zvěstování P. Marie z 20. let 18. století, patrně navržená Santinim, s hodnotným zařízením. Proti zámku se nachází barokní a novobarokní přízemní a patrové budovy. Rozsáhlý anglický park je plný soch. Dříve bývala na Karlově Koruně rozsáhlá výstava Baroko v Čechách. Po restituci ovšem Kinští výstavu zrušili a dnes je na zámku expozice k dějinám jejich rodu a také chovu koní. Tipy na výlet V Chlumci nad Cidlinou můžete navštívit Městské muzeum Loreta, synagogu a židovský hřbitov nebo Městské muzeum v Novém Bydžově, Za návštěvu stojí i barokní zámek Sloupno nebo dřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře. Ubytovat se můžete v Chlumci nad Cidlinou.

Muzeum v Semilech můžete navštívit v barokním měšťanském nárožním domě, který patří k nejstarším ve městě (1760). Jedná se o rodný dům Ivana Olbrachta. Zaměření muzea Muzeum se zaměřuje na dějiny a život v regionu horního Pojizeří a soustředí se zejména na etnografii, oblast společenskovědní a uměleckou. Muzeum nabízí zajímavě uspořádanou etnografickou expozici, umístěnou v podkroví. Je tvořena malovaným nábytkem, předměty z podkrkonošských domácností jako jsou lidové kroje, městské a venkovské oblečení z přelomu 19. a 20.století, lidové betlémy, Maiznerovy a Dolenského loutky, památky na krkonošské i jiné řemeslníky a další zajímavosti. Sbírky se neustále rozrůstají.  Další stálou expozicí je památník osobnosti Semilska, který představuje pětačtyřicet osobností spjatých s městem a jeho okolím. Jedná se o skutečné velikány. Posuďte sami:  politici dr. František Ladislav Rieger, dr. Karel Kramář, spisovatelé Antal Stašek a Ivan Olbracht, publicista Pavel Tigrid, vědci a vynálezci František A. Petřina a Bohumil Kučera, hudební skladatel Jindřich Hybler,malíři František Janoušek, František Jiroudek, Miloslav Janků, Vladimír Komárek, Jaroslav Klápště, Miloslav Jágr, Jiří Salaba, skláři Adolf Matura a Pavel Hlava, režisérka Věra Šimková-Plívová a další. Stálá expozice: Osobnosti Semilska - literárně-historický památník, obsahově vymezen na spisovatele, politiky, publicisty, vědce, kněze a buditele.  Etnografická expozice zaměřená na tradiční řemeslnou výrobu a lidovou kulturu kraje horního Pojizeří. Jsou zde také prezentovány historické marionety proslulé semilské loutkářské rodiny Maisnerů. V roce 2002 byla expozice doplněna o výtvarné umělce Semil a staré typografie Semil (Vladimír Komárek, J. Klápště, J. Jiroudek, V. Pokorný, M. Janků a další). Pojizerská galerie Jak je z názvu muzea patrné k němui Pojizerská galerie využívaná především pro pořádání uměleckých výstav. Díky architektonicky zajímavému řešení jsou kromě prostor na obvodních zdech využívatelné i čtyři sloupy v prostoru. Uprostřed galerie můžete vidět atypické střešní okno.  

Nejstarší památka Karlových Varů stojí zhruba 3 km od centra města v oblíbeném výletním parku. Dříve románský kostel sv. Linharta byl postaven v roce 1246. V té době byl darován Václavem I. řádů Křížovníků s červenou hvězdou. Kolem něj pak později vznikla středověká ves Obora, jenž neměla dlouhého trvání, kolem roku 1350 byly založeny Karlovy Vary a lidé přesídlili do pohodlnějšího města. Poslední zmínka je ze 16. století. Do dnešní doby se z této vsi dochovaly jen nepatrné zbytky v terénu a hlavně základy kostela sv. Linharta. V letech 1989-1992 provedlo karlovarské muzeum archeologický průzkum, který odkryl do té doby zarostlé zbytky kostela. K nejzajímavějším nálezům patřily kostrové pohřby v kostele, základy oltářů, zbytky podlah s původní dlažbou, desítky mincí a další předměty. V letech 1998-1999 byly zbytky kostela zakonzervovány a okolí pěkně upraveno. Nedaleko základů kostela se nachází restaurace s kavárnou Linhart, kterou měl v oblibě i československý prezident T.G.Masaryk. Nedaleko zříceniny kostela stojí kaplička zasvěcená také sv. Linhartovi. Podle historických pramenů z kláštera Teplá sem přišel poustevník Linhart až ze vzdálené Itálie, coby kajícný hříšník, který svou sobeckostí zavinil smrt nevinné dívky. Až do konce svého života žil zde a léčil termální vodou a bylinami nemocné lidi i zvířata.