Historie hradu a jeho časté dobývání Hrad byl založen před rokem 1322 rodem Markvarticů. Již před rokem 1322 byl v držení Markvarta z Jíkve a následně Půtou z Turgova. Roku 1417 byl dobyt vojsky krále Václava IV., neboť zde sídlil zemský škůdce Vaněk z Jenštejna. Už za čtyři roky byl dobyt znovu, kdy se ho zmocnil Čeněk z Vartemberka. Následně císař Zikmund daroval hrad Hynkovi Krušinovi z Lichtemburka, ale v roce 1442 jej musela opět dobývat zemská hotovost, neboť zde bylo sídlo loupežníků. Posléze se zde střídali různí majitelé. Okolo poloviny 16. století byl hrad již pustý. Podoba hradu Vlastní jádro hradu bylo protáhlého lichoběžníkového půdorysu. Na nejvyšším místě stávala čtverhranná obytná věž, ke které z obou stran přiléhaly valeně zaklenuté stavby. Na protější straně stával palác z něhož vystupovala polokrouhlá bašta. Tato část hradu byla postavena z lomového kamene a vyzděna pískovcovými kvádry. Ze tří stran bylo vlastní jádro hradu obklopeno předhradím, z něhož není mnoho známo. Arál hradní zříceniny je volně přístupný. Do dnešní doby se zachovaly zbytky obytné věže, hradeb a polokrouhlé bašty. Tipy na výlet V okolí najdete zříceninu hradu Kumburk, zříceninu hradu Kozlov, vlastivědné muzeum v obci Železnice nebo vystoupit na rozhlednu Tábor u Lomnice nad Popelkou. Ubytovat se můžete v Lomnici nad Popelkou.

Dnes již bývalý větrný mlýn stojící na okraji obce Poruba byl postaven v roce 1853. Cihlová stavba je 11 metrů vysoká, v průměru má 7,7 metrů a tloušťka zdi se pohybuje okolo jednoho metru. V roce 1942 získává mlýn Alois Steiner, který zde bydlel i se svoji rodinou. Pohodlné to zrovna nebylo, přízemí kde bydleli má jen zhruba 27 m a to včetně předsíňky a schodiště do patra. V té době mlýn ještě stále fungoval a pro případ bezvětří byl k dispozici elektromotor. Jelikož Steinerovi se hlásili k německé národnosti byl jim mlýn po válce v roce 1945 zkonfiskován, stejně jako veškerý další majetek a následovalo vystěhování do německa. Koncem roku 1946 je provoz mlýna ukončen. Na počátku 50. let je provedena dokumentace a doporučena rekonstrukce stavby. K té však nedošlo, naopak zemědělské družstvo zastavělo plochu kolem mlýna zemědělskými objekty. Mlýn stále chátral, zatékalo do něj a propadly se podlahy. Dokonce měl být zbourán, což se místním podařilo zabránit. V 90. letech 20. století se objektu ujal OÚ Hustopeče nad Bečvou, na rekonstrukci však mlýn stále čeká. Byla pouze stržena blízká skladová budova a opravena střecha. Snad se časem podaří více. Mlýn stojí na soukromém pozemku, interiér je nepřístupný a přístup k němu je také zakázán. Uvnitř se nachází torzo původního mlecího mechanismu.

Regotizovaný kostel sv. Kateřiny stojí při centrálním velvarském náměstí. Poprvé je připomínán roku 1337, později upravován kolem roku 1487, kdy byla patrně zvýšen loď kostela. Následovaly úpravy po požáru v roce 1580, barokně obnoven v letech 1692-1694 a ve 20. století regotizován do dnešní podoby.Stavba je jednolodní s protáhlým pětiboce uzavřeným presbytářem. Na severní straně stojí mohutná hranolová věž s barokní bání a lucernou. Loď je sklenutá síťovou klenbou, velmi hodnotný je pak interiér sakristie. Ta je sklenuta křížovou klenbou s hruškovitými žebry. Kromě toho tu byly v 70. letech objeveny a v letech 1992-1994 rekonstruovány nástěnné fresky. Na severní stěně je to Ukřižování Krista, západní stěně skupina šesti apoštolů se sv. Petrem a Pavlem, východní stěnu zdobí sv. Bartoloměj a sv. Ondřej, jižní pak další dva apoštolové. Barokní hlavní oltář pochází ze třetí čtvrtiny 18. století a je doplněn sochami R. Prachnera.

Evangelický kostel byl postaven v roce 1910 podle projektu architekta Zlatohlávka. Secesní kostel je jednolodní stavba s věží v západním průčelí.