V říjnu roku 2006 byla na severním okraji obce Nová Ves nad Nisou zkolaudována nová telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Věž se zděnou spodní částí (do výšky 9 m) jehož nosnou část tvoří montovaný trubkový stožár o průměru 2,4 m má výšku 35 m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m, kam vede 126 schodů a který poskytuje kruhový výhled do okolí. Pro veřejnost byla věž otevřena v květnu roku 2007.

Na pravém břehu Chrudimky, východně od zámku stojí budova automatických mlýnů. Winternitzovy automatické turbínové mlýny se silem byly vystavěny v letech 1909-1911 podle návrhu Josefa Gočára (jde o první Gočárovu stavbu v Pardubicích). Stavba režné industriální architektury vychází z anglosaské tradice. Původně jej tvořil třípatrový strohý hranol levého křídla s vedle stojícím silem, postavený z tmavých a světlých cihel. Kolem roku 1919 a následně ve dvacátých letech prošla stavba několika úpravami. Levé křídlo se silem bylo propojeno prampouchovým přemostěním a některé části dostaly atiku zpodobňující hradní cimbuří, což stavbu podstatně změkčilo. V roce 1960 bylo ještě levé křídlo prodlouženo čtyřpatrovou přístavbou, avšak respektující původní vzhled. Co však pohled na mlýny kazí je nevzhledná budova vrátnice a jídelny.

Zříceniny hradu Příběnice se nachází na ostrožně nad levým břehem Lužnice nedaleko Tábora. Historie hradu Hrad se v písemných pramenech poprvé připomíná k roku 1243. Založili ho Vítkovci jako mocenskou demonstraci na severním okraji své rozsáhlé domény, ležící kromě jižních Čech i za hranicemi království. V 1. polovině 14. století za Petra z Rožmberka byl přestavěn a doplněn o kapli. Na hradě byl vězněn během svého zajetí šlechtou král Václav IV. Dalších úprav se hrad dočkal v průběhu prvé čtvrtiny 15. století. V roce 1420 ho dobyla táborská husitská vojska a v roce 1434 byl na základě smlouvy mezi Oldřichem z Rožmberka a Tábory spolu s latránem i protilehlým hradem Příbeničky zbořen. Podoba hradu Hrad byl založen na táhlé ostrožně obtékané smyčkou řeky. Zástavba přehradí není známa. Jádro za příkopem bylo čtyřdílné. V přední ohrazené části stávala mohutná osmiboká věž spojená s jednotlivými úrovněmi schodištěm v síle zdiva. Další dvorek za touto částí hradu byl prázdný. Následoval vlastní palácový vícekřídlý okrsek. Na zadním nádvoří stávala v severním nároží čtverhranná věž. Dnes najdeme na místě zbytky mohutné osmiboké věže, základy palácového okrsku a severní čtverhranné věž. Pod hradem při břehu řeky Lužnice najdeme zbytek opevněného latránu s dochovanými relikty domů. Hradní zřícenina Příběnice je volně přístupná. Nedaleko odsud můžete navštívit také renesanční zámek Stádlec. U obce Stádlec najdete také jeden z posledních dochovaných nejen českých, ale i středoevropských empírových řetězových mostů. Za návštěvui stojí i zřícenina hradu Dobronice u Bechyně. Pokud navštívíte i město Tábor, najdete zde i pestrou nabídku ubytování.

V dolní části náměstí v Čechticích stojí dominanta obce barokní zámek ze 17. století. Historie zámku Původně zde stávalo sídlo, které vyhořelo roku 1642. Na stejném místě si nechal v letech 1656 - 1658 čechtický pán hrabě z Holleweilu vystavět nový zámek, který nebyl nikdy zcela dokončen. Ke konci 17. nebo začátkem 18. století byla budova prodloužena o západní křídlo. Na zámku sídlila většina pozdějších majitelů, od roku 1702 např. Jan Leopold Donát z Trautsonu a Falkenštejna. V roce 1766 je uváděn jako majitel panství Karel Josef von Palm-Gundenfingen a po roce 1841 zde sídlili Auerspergové. Právě od nich obec zámek odkoupila v roce 1926, aby jej přeměnila v místní školu, která zde působila do roku 1996. V současné době má zámek svého majitele a slouží jako školicí a relaxační centrum. Zámek nabízí ubytování, stravování i sportovní vyžití pro firemní setkání nebo semináře. Objekt prošel rozsáhlou, ale jednoznačně účelovou rekonstrukcí, která zachovala historický ráz zámku, avšak vnitřní prostory přizpůsobila potřebám seminárního centra. Zajímavá a historicky hodnotná jsou původní vrata průjezdu nebo citlivě restaurované původní dveře, které slouží svému účelu dodnes. Dispozice zámku   Čechtický zámek je barokní trojkřídlá, jednopatrová budova s průjezdem a balkónem uprostřed středního křídla. Střední křídlo, východní křídlo a část západního křídla vznikly v první etapě výstavby zámku. Zbývající část západního křídla je raně barokní a byla postavena později. Nádvorní strany křídel jsou zdobeny arkádami. Střechu středního křídla doplňuje v ose věžička s hodinami. Tajemství zámku Jako každý zámek i Čechtice mají své tajemství. Zde je drží zejména zámecká sklepení. Kdysi prý odtud vedla tajná chodba, podle pověsti až k Velkému kameni. Skutečně tu ze sklepení chodba vede, vchod do ní je bohužel dnes již zazděný, a proto se zde nabízí prostor tajemným pověstem zámku. V regionu můžete také navštívit rozhlednu na hoře Blaník a na Malém Blaníku zříceninu kaple sv. Máří Magdaleny. Ubytovat se můžete například v Louňovicích pod Blaníkem.