Barokní hřbitov ve Střílkách je jedinečnou a významnou památkou svého druhu z období baroka ve střední Evropě. Nachází se v obci Střílky v okrese Kroměříž.

Úřad městské části Praha Nedvězí.

Za základ jména bývá považováno loupení měchů. A to buď měchů jako cestovních zavazadel na místní dálkové cestě, nebo měchů na ryby v místních potocích a rybnících. Může se ale jednat i o zcela jiný slovní základ neboť je známo pojmenování i ve tvaru Nechalupy. Nejstarší osídlení na území Dolních Měcholup je doloženo z návrší Na Horkách, kde při zakládání nového hřbitova r. 1896 byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby 2 - 3 tisíce let před n.l. Ves se pak připomíná v písemnostech roku 1309 a o několik desítek let později se rozlišuje na Velké (Dolní) a Malé (Horní) Měcholupy. Z roku 1364 pochází zmínka o tvrzi, kterou měl v držení pražský měšťan Jakeš Rechcer. Po něm následovali Olbramovicové, měšťan Jan Nichelen, Prokop Černý a Jan z Klučova. Jako další majitelé se připomínají Zápští ze Záp a řád křížovníků s červenou hvězdou. Roku 1562 prodávají křižovníci svůj díl Měcholup Janovi Ronšperkovi z Ronšperka, který ho připojil k Uhříněvsi. V roce 1622 po konfiskacích získal Měcholupy Karel z Lichtensteina a obec až do poloviny 19. století náležela panství Uhříněves. V letech 1923-25 proběhla pozemková reforma při které byly polnohospodářské pozemky zrušeného Lichtenštejnského panství rozděleny mezi majitele zbytkových statků a drobné nabyvatele. V roce 1968 byla obec připojena k Praze a dnes je MČ Praha – Dolní Měcholupy součástí správního obvodu Praha 15.

Královský hrad Týřov Týřov kdysi býval královským hradem a svoji členitou siluetou s devíti věžemi vynikal nad ostatními hrady své doby. Postavil jej král Václav I. po vzoru francouzských kastelů a první doložená zpráva o něm je z roku 1249, kdy tu Václav I. zajal svého odbojného syna Přemysla. Odtud dal král kralevice zavést do vězení na Přimdu a pány z jeho doprovodu po dvou k sobě spoutat a uvrhl do věží na Pražském hradě. V letech 1315-1316 byl vězněn na hradě Jindřich z Lipé, odpůrce krále Jana Lucemburského. Později v dobách Jiříka z Poděbrad se po Týřovu psal rytířský rod Týřovských z Ensidle. Jošt Týřovský dostal na opravu hradu roku 1473 připsáno 100 kop a k tomu povolení zabít ročně 4 laně a 4 jeleny v okolních lesích. Jeho vnuci Jan, Albrecht, Jošt a Jiřík byli v okolním kraji vyhlášenými výtržníky. Roku 1574 byl Týřov již tak sešlý, že se v něm nedalo bydlet a do konce 16. století se proměnil na zříceninu Dispozice hradu Dispozice hradu založeného nad brodem důležité zemské stezky, byla dvojdílná. Přes šíjový příkop, vysekaný ve skále, se po mostě, jehož poslední část byla zvedací, vcházelo prvou kulisovou branou přes další užší příkop po druhém stěžejkovém padacím mostě průjezdem čtverhranné věže druhé brány na dolním nádvoří. Obdélný dolní hrad opevňovalo kromě obvodové hradby šest okrouhlých flankovacích věží, sedmou suploval bergrift v čele horního hradu. Tyto věže zpevňovaly nároží a průběh delších bočních stran. Ve středu vstupního čela stála již zmíněná věž druhé brány, zatažená do vnitřní plochy hradu. Severovýchodní nárožní flankovací věž obsahující zřejmě studnu byla nejvíce zranitelná a to ostřelováním ze dvou směrů. Proto ji opevnil pylonovitý dvojbřit, na nějž navazovala i hradba s prvou bránou. Budovy dolního nádvoří se přikládaly k delším stranám nádvoří. Na jihu to byl rozsáhlý objekt se zděnou spodní a nejspíše roubenou horní částí, na severu zpočátku zřejmě jen srub. V severovýchodním nároží čela užšího horního hradu se vypínal okrouhlý bergrift. Celé jeho plochostropé přízemí vyplňoval průjezd čtvrté brány, před níž byl předložen chatelet. Palác ve vyšších úrovních obsahoval i klenuté prostory, jak dokládají klenební žebra a konzole. V koutě nádvoří pod velkou věží bývala hradní kuchyně v podobě rozsáhlé zemnice a mezi ní a cisternou na západním konci severní části nádvoří bývaly drobné provozní objekty. Na nejchráněnějším místě dispozice byla dodatečně, ale ještě okolo poloviny 13. století vystavěna čtverhranná obytná věž. Tento donjon byl plochostropý a jeho sklep, přízemí i prvé patro byly přístupny zvláštními vstupy přímo z nádvoří. Prvých změn se dočkal hrad na počátku 14. století. Tehdy byla zavezena cisterna v horním hradě a zrušena byla i kuchyně. Při severní hradbě horního hradu vznikly provozní objekty lehčí konstrukce. Koncem 14. století v západní části tohoto prostoru postavili mohutnou stavbu s náročnými kachlovými kamny. Další zásahy do hradu proběhly v 15. století. Hradby dostaly kryté ochozy, s přístupem na ně souvisí i šnekové schodiště při bergriftu. Druhý příkop byl zasypán a jeho plocha se tak změnila na parkán. Změn a úprav se dočkala i vnitřní část hradu. Úprav se dočkal i palác. Původní stavbu na jižní straně dolního hradu nahradila nová hrázděná budova podobného charakteru. Další úpravy byly jen drobné a velmi úsporné. Proces chátrání hradu byl postupný a jednou z jeho prvých obětí se stal starý palác. Týřov dnes Do dnešní doby se nejvíc zachovaly zbytky válcové věže v nejvyšším bodě hradu a nad srázem nad řekou patrové zbytky obytné věže – donjonu. Areál hradní zříceniny Týřov je volně přístupný. V okolí můžete navštívit i jiné památky, jako například hrady Točník a Žebrák nebo hrad Křivoklát. Ubytování naleznete přímo v obci Křivoklát nebo v Berouně.