Město mělo svoje opevnění již koncem 13. století, přístup dovnitř umožňovaly čtyři brány, chráněné válcovými věžemi, pouze u Horní brány to byla věž hranolová. Na jihu a západě byl systém doplněn vodními příkopy. Zvláštností bylo, že hradba neměla klasický ochoz s cimbuřím jak tomu bylo obvykle, ale dovnitř skloněnou pultovou stříšku. Hradby na konci 18. století přestaly plnit svoji úlohu, přesto ještě v roce 1841 stály v téměř celém rozsahu. Dnes najdeme již jen zbytky hradebního pásu v Valové uličce a u náměstí Václava Hanky. Z bran se zachovaly jen fragmenty dvou. Z Horní brány na konci Valové uličky a Šindelové při Havlíčkově ulici. Na konci této ulice stojí rovněž jediná dochovaná válcová ze čtyř, střežící Šindelovou bránu. Její dnešní výška je 20 m a v průměru 7 m. Svoje základy má v cca metr tvrdém jílu. Věž je mírně nakloněná a opírá se o sousední dům. Původně ji zdobil i malý orloj, demontovaný roku 1791. Interiér věže není veřejnosti přístupný.

U obce Dobrná, nedaleko Děčína, se nachází jedna z našich nejmladších rozhleden - Sokolí vrch. Je další z dlouhé řady rozhleden, které vznikly díky potřebě telekomunikační společnosti zkvalitnit signál v daném regionu. Slavnostní otevření proběhlo v den vstupu České republiky do Evropské unie, tedy 1. května 2004 a za její stavbou stála společnost T-Mobile. Mobilní operátor původně zamýšlel stavbu pouhého stožáru, ale obci Dobrná se podařilo prosadit návrh projektu současné věže, tedy i se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Věž je vysoká 51 metrů a turisté mohou vystoupat po 162 schodech na rozhledový ochoz ve výšce jednatřiceti metrů, a za příznivého počasí pozorovat výhled na nedaleký Děčínský Sněžník, na mnohem vzdálenější vysílač Ještěd, hrad Bezděz, drážďanský televizní vysílač nebo Bukovou horu nedaleko Ústí nad Labem. Vlastníkem věže je společnost T-Mobile, rozhlednu provozuje obec Dobrná a to od dubna do října, vždy od úterý do neděle (10 – 17 hodin). Zajímavostí je, že rozhledna na Sokolím vrchu je téměř identická s rozhlednou na Drahoušku u Osečan.

Kovová deska je připevněna na Staroměstské vodárenské věži. Připomíná stav vody ze dne 4.9.1980. Tato povodeň Praze způsobila značné materiální škody.

Jubilejní synagoga. Jubilejní synagoga je nejmladší a zároveň největší synagogální stavbou pražské Židovské obce. Nachází se v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Jubilejní synagoga byla vystavěna jako náhrada za Cikánovu, Novou a Velkodvorskou synagogu, které byly zbořeny v rámci asanace Židovského města, na náklady Spolku pro vybudování nové synagogy v roce 1906. Stavba a název Jubilejní synagogy. Stavba Jubilejní synagogy byla ukončena v roce 1906 podle plánů vídeňského architekta a zkušeného stavitele synagog Wilhelma Stiassneho. Název Jubilejní navrhl Izraelitní spolek na památku 50. výročí vlády Františka Josefa I. Toto označení se však dlouho neužívalo, brzy byla nazývána podle ulice, kde se nachází, později se jí říkalo také Velká synagoga. Tehdy mohl někdo jen těžko tušit, že zůstane přinejmenším na příštích sto let nejmladší pražskou synagogou. Tento spolek také zakoupil i dům, na kterém chrám stojí. Roku 1907 přešla stavba z majetku synagogálního spolku pod vlastnictví Pražské židovské obce. O malířskou výzdobu, barevné dekorace chrámové lodi a štuky se postaral František Fröhlich. Synagoga je vystavěná v tzv. secesním ornamentalismu. Průčelí budovy je charakteristické mohutným obloukem a velkým rozetovým oknem, kde se nachází šesticípá Davidova hvězda. Střed západního průčelí zdobí český a hebrejský nápis: „Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Což nemáme všichni jednoho otce ? Což nás nestvořil jediný Bůh?“ Po obou stranách vchodu jsou dvě věže. Synagoga má 850 sedadel, boční galerie se samostatnými vchody jsou určeny pro ženy. Vnitřní čelo chrámu je zdobeno motivem vinné révy. Nad nimi jsou Mojžíšovy desky s deseti zákony. Po první větší rekonstrukci v 90. letech byla synagoga znovu slavnostně otevřena roku 1996. Pod nánosy omítky a vrstvou staré malby byly objeveny bohatě malované ornamenty ve stylu vídeňské secese, jakými se nemůže chlubit žádný jiný židovský chrám ve světě. Jubilejní synagoga, stejně jako Staronová, slouží doposud k náboženským bohoslužbám. Spolek pro vybudování nové synagogy. Po rozhodnutí o asanační přestavbě pražského Židovského Města byl v roce 1898 ustanoven spolek pro vybudování nové synagogy, která by sloužila jako náhrada za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, jež byly určeny v Josefovské čtvrti ke zboření. Odchodem zámožnějších obyvatel ghetta se totiž Židovské Město začalo měnit na rychle chátrající čtvrť pražské chudiny, bez rozdílu náboženského vyznání. Čtvrť byla přelidněná, byla tu vysoká nemocnost, úmrtnost a ohnisko epidemií. Navíc spletité vlastnické otázky znemožňovaly jakékoliv úpravy. O přestavbě bylo rozhodnuto asnačním zákonem z roku 1893. A právě tomuto zákonu padly za oběť zmíněné tři synagogy. Název Jeruzalémské ulice je odvozen od Jeruzalémské kaple, stojící kdysi na východní straně svatojindřišského hřbitova.