Novogotický trojlodní chrám z červených cihel na Mírovém náměstí vznikl v letech 1880-1886. Kostel s kvadratickou věží asymetricky umístěnou vůči trojlodí byl postaven podle projektu Augusta Kirsteina. Věž byla postavena v předstihu a sloužila také pro vodárenské účely a jako hasičská pozorovatelna. Ve věži se nacházejí tři zvony ulité z místní oceli (Karel, Ema a Pavel).

V jižní části vsi Dolní Lukavice stojí na okraji parku barokní zámek. Historie zámku Obec Lukavice je poprvé zmiňována již roku 1216. Dějiny barokní památky se začínají rokem 1708, kdy zde nechal vystavět František hrabě Morzin, v sousedství dnes již zaniklé tvrze, rozlehlý zámek jako hlavní sídlo rozrůstajícího se panství. Joseph Haydn na zámku V letech 1758 – 1760 zde jako kapelník působil proslulý Joseph Haydn. Akustika na zámku nebyla obyčejná ani před dvěma sty padesáti lety. Joseph Haydn zde tenkrát složil svoji vůbec první symfonii, když tu řídil zámeckou kapelu šlechtice Morzina. Pojmenoval ji s úctou k místu - Lukavická. Roku 1780 prodal Karel Josef Morzin celé panství Karlu Bedřichovi hraběti z Hatzfeldu, vykonávajícímu tehdy úřad státního ministra vnitřních věcí. Po čtrnácti letech koupil zámek Hugo Damián hrabě ze Schönbornu, který z panství roku 1811 vytvořil fideikomis. Jeho nástupce Bedřich Karel přikoupil roku 1818 ještě lužanský statek. Posledním feudálním vlastníkem byl Ervín ze Schönbornu, který zemřel roku 1881. Po roce 1945 byl zámek využit pro účely psychiatrické léčebny. Od roku 1991 - 2000 bylo sídlo v majetku obce, kdy se zde každoročně konaly Haydnovy slavnosti. V roce 2000 byl lukavický zámek v restituci navrácen potomkům posledního majitele pana Ferdinanda Veverky, bývalý československý velvyslanec ve Spojených státech a krátce i osobní poradce ikony rastafariánů, etiopského císaře Haile Selassieho. V současnosti zde žije a rekonstruuje památku pan Zoltán Duphenieuxe a zámek je přístupný jenom příležitostně.       Dispozice zámku     Barokní zámek v Lukavicích vznikl ve dvou fázích zřejmě pod vedením stavitele Jakuba Augustona ml. Zámek je řešen jako maison de plaisance, boční křídla vytváří s hlavním půdorys písmene C. Zámek je rozsáhlý trojkřídlý objekt, ve střední části dvoupatrový. V 1. patře zámku je sál se štukovou výzdobou, ve východním křídle je umístněna zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého, v níž je freska od F. J. Luxe z roku 1727. Zámecký park Kolem zámku se rozléhá zámecký park ve francouzském stylu, který založil Jan Ferdinand Schor. Kdysi se chlubil bohatou sochařskou výzdobu od Ondřeje Filipa Quittainera. Dnešní podoba parku pochází z přírodně krajinářské úpravy realizované v 19. století. Před zámkem stojí směrem k návsi komplex hospodářského dvora a pivovaru s budovami barokního původu, řešenými současně se stavbou zámku. Druhý hospodářský dvůr byl založen na okraji obce při cestě do Přeštic. Na opačném severním okraji vsi stoji velký kontribuční barokní špýchar. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Skála u Přeštic, barokní zámek Příchovice, kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, renesanční zámek Lužany nebo můžete vystoupit na rozhlednu Kožich u Libákovic. Ubytovat se můžete v Plzni.

Rozhledna na Panském vrchu (650 m.n.m.) se nachází zhruba 2 km západně od obce Drmoul. Typizovaná věž mobilního operátora vysoká 55 m nese vyhlídkový ochoz ve výšce 40 m nad zemí a vede na něj 207 schodů. Věž byla dokončena v červenci 2008, vyhlídkový ochoz pak zpřístupněn v listopadu téhož roku. Přistup na něj je volný, pouze v zimním období je uzavřen.

Rozhledna stojí i na nejvyšší hoře Jizerských hor, na Smrku (1124 m). Ta současná měla dřevěnou předchůdkyni, která byla postavena v roce 1892. Důvodem pro její výstavbu byla jednak skutečnost, že odlesněný vrchol Smrku začal opět zarůstat a také to, že začali pruští turisté stavět na sousedním, o 19 metrů nižším Stohu svou rozhlednu. Obyvatelé Nového Města pod Smrkem se nechtěli nechat zahanbit a během sedmi týdnů postavili za 1683 zlatých dřevěnou, 20 metrů vysokou rozhlednu. Svůj závod ovšem prohráli, byť jen o jeden měsíc. Vedle věže vznikla i chata nabízející nocleh a občerstvení. O chatu i rozhlednu bylo vzorně pečováno, dostávala pravidelně nový nátěr a turisté se z jejího vrcholu mohli kochat pohledem až do 50.let 20.století kdy se zřítila. Od roku 1968 nahradila rozhlednu pětipatrová, volně přístupná, triangulační věž nacházející se asi 100 metrů severozápadně od původní věže. Roku 1974 nevydržela nápor sněhu a zhroutila se. Současná stavba je výsledkem dlouhých snah, za kterými stála Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku, založena roku 1992, přesně sto let po vzniku první vyhlídkové věže. Snažení vyvrcholilo dne 20. září 2003, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena. Je to kovová stavba, vysoká 23 metrů, je volné přístupná, má dvě patra a místo kam se lze ukrýt v případě nepříznivého počasí. Z ochozu rozhledny, který je ve výšce 18 metrů a vede na něj 91 schodů, je za dobrého počasí vidět do okruhu 150 kilometrů. Kromě Jizerských hor výletníci spatří Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, a dokonce Říp. Otevře se jim i výhled do Polska.