Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Kouzelné městečko Štramberk nabízí mnoho lákadel. Jedním z nich je i jeho lidová architektura - městská památková rezervace Štramberk. Soubor více než stovky valašských domů najdeme v uličkách V kútě, Zauličí, Kopec, Dolní ulice, Vrchní ulice, Dolní a Horní Baša. Nejhezčí je Jaroňkova ulička, které se také říká štramberská Zlatá ulička. Některé z domů jsou až 300 let staré. Domy jsou většinou obráceny do ulice vysokým štítem. Plocha štítu je svisle deštěná, laťová, pod kuklou někdy uvidíme obloučkový vlys. Sruby jsou postaveny z mohutných neotesaných klád, materiál na stavby se dovážel z beskydských lesů. Zdejší lidová architektura je unikát o to hodnotnější, že chalupy jsou pořád obydlené, starousedlíky i mladými lidmi. Městská památková rezervace se tak nestala jen "mrtvým" muzeem. Většina domů e zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek.
Propusti pro vory jsou dnes jen nostalgickou vzpomínkou na časy, kdy bylo po Vltavě splavováno dřevo z jižních krajů. Tato zašlá sláva vorařů, která skončila v polovině minulého století, měla své centrum v bývalém podskalí. Dnes ji připomíná celnice a památník na rohu Rašínova nábřeží a Svobodovy ulice. Propusť v Helmovském jezu je umístěna při levém břehu Vltavy a je široká 12 m.
Židovský hřbitov se nachází přibližně 800 m jihovýchodním směrem od centra obce, při hlavní silnici od Prahy nedaleko továrny Aero Vodochody. Od silnice vede ke hřbitovu menší cesta. Hřbitov byl založen nejpozději na počátku 19. století a roku 1896 rozšířen. Na ploše 3.701 m2 se dochovalo cca 200 zachovalých náhrobků a torz z let 1831-1935. Hřbitov je z větší části ohrazen dobrou kamennou a betonou zdí s uzamčenou kovovou bránou. Bohužel v zadní části hřbitova je zeď rozvalena.
Kostel Panny Marie Sněžné byl založen společně s klášterem karmelitánů jako klášterní a korunovační chrám Karlem IV. Podle původního projektu měl sahat až do míst, kde dnes stojí pomník Josefa Jungmanna. V roce 1397 však byl dokončen pouze chór. I tak je kostel Panny Marie Sněžné nejdelším kostelem v Praze. V 16. století kostel zchátral tak, že se zřítila jeho klenba a průčelí. Poškozená stavba byla opravena řádem františkánů, který kostel získal v roce 1606. Do kostela se vstupuje z Jungmannova náměstí nádvořím vyzdobeným sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa z Alkantary. Průčelí kněžiště je nad portálem vyzdobeno mozaikou Madony od V. Foerstera z roku 1715. Interiéru kostela dominuje hlavní oltář, který je největší v Praze. Jeho raně barokní architektura pochází z let 1649 – 1651. Při stěnách kostela jsou rozmístěny sochy františkánských světců. Jejich autorství je přisuzováno řezbáři A. Heidelbergovi. Cínová křtitelnice pochází z roku 1459. Kaple sv. Antonína je vyzdobena freskou K. Kováře z poloviny 18. století. Boční oltář na levé straně kostela je vyzdoben obrazem Zvěstování Panny Marie od V. V. Reniera z roku 1724. Na oltáři sv. Kateřiny je obraz světce od J. V. Neunherse z roku 1724. V interiéru kostela také bývala klášterní knihovna, která zde byla zřízena již v polovině 17. století.Kostel Panny Marie sněžné je významně spojen s historií Čech, s husitským hnutím. V letech 1419 – 1422 zde kázal kněz Jan Želivský, který byl nekompromisním a odvážným kritikem nepravostí katolické církve a nespravedlnosti ve společnosti. Soustředila se kolem něj pražská chudina. 30.7.1419 vedl na Novou radnici skupinu svých stoupenců, kteří vyhodili několik katolických konšelů z okna. Tato událost se do dějin zapsala jako první defenestrace. V roce 1422 byl Jan Želivský umlčen popravou. Jeho ostatky byly uloženy právě do kostela Panny Marie Sněžné.