Krásný a udržovaný židovský hřbitov v Úsově se nachází na konci ulice U Synagogy (severozápadní okraj obce). Jde o druhý židovský hřbitov, první starší z druhé poloviny 15. století se nacházel pod kopcem zvaným Malá holubice poblíž dnešní školy. Během třicetileté války byl zničen. Dnešní hřbitov umístěný netradičně v blízkosti židovské čtvrti byl založen po roce 1643. Jeho původní plocha byla 55 x 85 m, v roce 1820 byl rozšířen o sousední pozemek. Pohřbívalo se zde až do 30 let 20. století. Nachází se zde přibližně na 1.100 náhrobků, nejvíce se jich nachází zhruba v centrální části. Jižní a severní okraje jsou téměř prázdné. Většina náhrobků pochází z 18. a 19. století, nejstarší pak pochází z druhé poloviny 17. století. Hodně náhrobků má krásnou ornamentální výzdobu. Areál je obklopen zdí z lomového kamene. Vstup na hřbitov je přes obřadní síň postavenou ve druhé polovině 19. století. Hřbitov je volně přístupný v denní době, mimo sobotu a židovské svátky.

První zmínky o Vysočanech, jako románské osadě, jsou již z roku 1239. Ve 14. století byl na tomto území poplužní dvůr a další usedlosti. V 15. století zde byla vybudována tvrz. Koncem tohoto století bylo část území Vysočan majetkem špitálu sv. Pavla sídlícího v Karlíně, část karlovarského kláštera a část kostela na Novém Městě. V 17. století byl majitelem převážné části Vysočan David z Černína a po něm Maxmilián Trauttmansdorff a v 18. století Romedius hrabě Thun z Choltic, po kterém následovala ještě řada jiných vlastníků. Ještě počátkem 19. století měly Vysočany ráz zemědělské osady s řadou usedlostí – Čvančarka, Balabenka, Krocínka, Hytlovka, Fleišnerka, Jetelka a další. K radikální změně Vysočan došlo při vstupu průmyslu na jejich území. V roce 1896 zde byla založena Kolbenova továrna a řada dalších podniků. Vysočany se tak proměnily na dělnickou čtvrť. K Praze byly připojeny v roce 1922.

Zámek Velké Březno leží na pravém břehu Labe, asi 7 km východně od Ústí nad Labem. Historie zámku Ve městě se postupně vystřídaly všechny typy panských sídel, tedy hrad, tvrz, starý zámek a nový zámek. Starý zámek se ve Velkém Březnu dochoval také. Vystavěli jej v renesančním slohu roku 1528 Salhausenové, ale dnes je veřejnosti nepřístupný. Nový zámek byl postaven v letech 1842 – 1845. Řadí se tak mezi nejmladší zámky v České republice a je to také jedna z posledních feudálních staveb u nás. Jeho výstavba je spojena s rodem Chotků, kteří zdejší panství vlastnili od roku 1841 až do znárodnění v roce 1945. Nový zámek koncipovaný jako empírovou vilu nechal postavit nejvyšší purkrabí Českého království Karel Chotek, podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. Objekt je tak typickým představitelem malého šlechtického sídla. Zámeček, k němuž byly během stavby připojeny boční domky pro služebnictvo, ale vypadal poněkud jinak než dnes. Dnešní vzhled je výsledkem náročné přestavby, která proběhla v letech 1885 – 1910, zámek během ní dostal novorenesanční háv a obklopil se anglickým parkem. Podoba zámku Zámek ve Velkém Březnu je obdélná budova s balkonem, nad kterou se zvedá věž. Nad ní jsou patrová stavení se sedlovými střechami. Před zámkem je bazén a vodotrysk. Interiéry zámku nabízí dobové vybavení, které používala rodina Chotků, zejména zakladatel zámku Karel, a také připomíná Žofii Chotkovou, manželku následníka trůnu Ferdinanda d´Este, která spolu s ním zahynula roku 1914 v Sarajevu. Dále je možné uvnitř vidět zrcadlový sál s převýšeným stropem, krbem a štukovou výzdobou, jídelní sál s novorenesančním, bohatě řezaným dřevěným obložením, knihovnu a galerii portrétů rodiny Chotků. Na zámku pobýval přítel Chotků, hudební skladatel Franz List. Návštěvníci mohou využít i nezvyklé noční prohlídky zámku. Zámek je také je oblíbeným místem svatebních obřadů. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat k Váňovskému vodopádu, na zříceninu hradu Střekov, zříceninu hradu Blansko nebo skálu Milenci. V nedalekém Ústí nad Labem můžete navštívit místní zoo, prohlédnout si muzeum města nebo vystoupit na Erbenovu vyhlídku. V Trmicích najdete zámek ve stylu novogotiky. Ubytování najdete přímo v Ústí nad Labem.

Největší hornické muzeum v České republice nemůže být nikde jinde než v černé Ostravě. Areál, rozprostírající se na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, má širokou nabídku doplňkových služeb a svým návštěvníkům nabízí celodenní výlet mezi památkami v přírodě. Landek je od roku 1992 vyhlášen národní přírodní památkou. Jedná se o unikátní lokalitu z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Právě spojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky činní z návštěvy tohoto místa nezapomenutelný zážitek. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993 na svátek sv. Barbory, patronky horníků. V nabídce má tyto stálé expozice: Výstavní vila Zde začíná nejčastěji prohlídka areálu.  Návštěvník zde totiž má užitečnou možnost dát si do širších souvislostí vše, co uvidí v ostatních částech muzea, a tak umocnit dojmy z pobytu v areálu. Najde zde několik tématicky oddělených expozic, které dohromady prezentují průřez několik tisíc let dlouhou historií nejen Landeku, ale celého ostravského hornictví. Podzemní expozice - kulturní památka důl Anselm Vydejte se do podzemí, absolvujte každodenní cestu jako horníci. Jedinečná expozice ve štolách horních slojí skutečného historického dolu Anselm. Návštěvníci sem sfárají důlní jámou v těžní kleci z historické budovy dolu ve stylu průmyslové secese. Expozice důlního záchranářství Landecká expozice báňského záchranářství je největší na světě. Ukazuje vysoce sofistikovanou a rizikovou činnost, bez níž by práce v podzemí nebyla možná, a techniku, která záchranářům umožňuje pohybovat se v prostředí, jež je v některých ohledech ještě nepřátelštější než kosmický prostor nebo hlubiny moře. Exponáty a expozice volně rozmístěné v areálu Exponáty na volné ploše zachycují zdejší lidské aktivity od doby kamenné v podobě sídliště pralidí, přes rozmach těžby reprezentovaný typickou průmyslovou architekturou, až po důlní techniku 20. století. Spíše než o muzeum v klasickém smyslu zde tedy je jakási kombinace muzea a skanzenu. Stálá expozice: Historie a technický vývoj dobývání uhlí od roku 1782 po současnost. Výstavní budova - historie osídlení Landeku (Landecká Venuše), hornická symbolika, historie důlních svítidel a důlního měřičství. Podzemní expozice zpřístupněna fáráním jámou, štoly z 1. poloviny 19. století, důlní pracoviště včetně dvou mechanizovaných porubů (prezentovány v provozu). Expozice báňského záchranářství - největší svého druhu v Evropě, dýchací, potápěčská, lezecká a měřická technika, funkční část dýmnice. Národní přírodní památka Landek.