Soubor reliéfů vytesaných Václavem Levým do pískovcového bloku se nachází na modré značce, zhruba 2 km severně od obce Liběchov.Skládá se ze dvou částí, ta první nacházející se před jeskyní bývá nazývána Blaník. Jsou zde vytesány postavy z našich národních dějin, např. dřímající vůdce Zbyněk ze Zásmuk, Jan Žižka a Prokop Holý, dřímající blanické vojsko a trpaslící, kteří pro ně kovají zbraně. Druhou částí je umělá jeskyně jež nese právě název Klácelka, do níž se vstupuje bohatě zdobeným portálem. Svoji název má podle vytesaných reliéfů podle bajky F.M.Klácela – Ferina lišák a podle předloh francouzského karikaturisty Grandvilla. Ve zvířecích postavách jsou zde zpodobněny některé lidské vlastnosti.

Nádraží Bubny je první zastávkou za Negrelliho viaduktem. Do provozu vylo uvedeno již v roce 1868. Sloužilo také jako seřaďovací nádraží.

První zprávy o Žižkově půocházejí z 11. a 12. století v souvislosti s popravištěm na zdejším Šibeničním vrchu. Ve 14. století se v písemnostech o založení Nového Města objevují zmínky o Vítkově hoře. Ve druhé polovině 14. století patřila část území benediktskému klášteru sv. Ambrože a Mikuláše z Olšan. Odtud místní název Olšany. V době vlády Karla IV. se na části strání pěstovalo víno. Mezi vinicemi bylo i popraviště. V 17. a 18. století byly vinice poničeny a pozemky byly využívány jako pole a zahrady. Vznikly zde usedlosti, jejichž některé názvy se objevují ještě dnes. Smetanka, Rožmitálka, Sklenářka, Ohrada,, či Pražačka. V roce 1860, za morové epidemie, byla část pozemků vyčleněna pro pohřebiště. V roce 1784 se začalo využívat jako centrální hřbitov pro celé území Prahy na pravém břehu Vltavy. V 19. století, podobně jako v některých dalších částech Prahy, se i na Žižkově začaly objevovat průmyslové podniky a rostla zde obytná výstavba určená především dělníkům. Žižkov se v té době zařadil mezi největší a nejlidnatější části Prahy. K Praze byl Žižkov přičleněn v roce 1922. Název je odvozen od jména vojevůdce Jana Žižky, který zde v roce 1420 v čele husitských vojsk porazil první křižáckou výpravu.

Zbytky bývalé rozhledny se nacházejí na vrchu Rudný (613 m.n.m.) kousek severně od Jihlavy. První ještě dřevěná rozhledna tu byla postavena v roce 1853, kterou zničila bouře v roce 1870. Druhá vznikla v roce 1907, po ní tu zbyla vyzděná základna. Na ní pak bylo pět dřevěných pater s ochozem, jenž poskytoval panoramatický výhled. Rozhledna vysoká 27 m ve tvaru osmiúhelníku vyhořela v roce 1940 a již nebyla obnovena. Dnes kopec sám o sobě téměř žádný výhled neposkytuje, jen odlesněný pruh přilehlé sjezdovky s vlekem dává možnost se trochu rozhlédnout severním směrem. Na vrchol vede naučná stezka, nejbližší možnost parkování je cca necelý kilometr pod vrcholem při silnici vedoucí do krematoria.