Ke špitálu a kostelu Stětí sv. Jana Křtitele se vztahují nejstarší zprávy o městě. Raně gotický kostel byl roku 1421 poškozen a roku 1452 obnoven. Následně byl restaurován po požárech roku 1635, 1742, 1744 a 1813. Na klenbách kostela byly v roce 1845 obnoveny fresky s výjevy ze života Jana Křtitele pocházející z roku 1744. Až do roku 1945 se zde pravidelně konaly špitální poutě, ale v období komunistického režimu stavba rychle zchátrala. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století slouží převážně ke koncertům a jiným kulturním účelům. Jednolodní kostel obdélného půdorysu se čtvercovým kněžištěm doposud ve své hmotě obsahuje velkou část původního románského kostela.

Tovačovský židovský hřbitov najdeme na jihovýchodním okraji obce v ulici Podvalí. Hřbitov byl založen po polovině 17. století, obřadní síň nacházející se při vstupu byla vystavěna v roce 1889. Udržovaný hřbitov je ohrazen kamennou zdí a uzamčen. Na ploše přibližně 3.109 m2 se nachází na 250 náhrobků z nichž nejstarší z let 1614 a 1615 sem byly přeneseny ze staršího zrušeného hřbitova. Hřbitov je přístupný na požádání a v obřadní síni se nachází expozice věnovaná historii zdejšího židovského osídlení.

Vrchol Kleť byl pro krásné výhledy z jedinečného kruhového rozhledu vždy hojně navštěvován. Nejstarší kamenná rozhledna v Čechách Pro lepší zážitek návštěvníků byla roku v roce 1825 postavena kamenná rozhledna. První stavba svého druhu v Čechách se zachovala dodnes. Nechal ji postavit kníže Josef Schwarzenberg a podle něj se jí říkalo Josefova věž. Je v pseudogotickém slohu, kruhová, kamenná, o výšce zhruba 18 m. Původně ji kníže plánoval jako soukromou stavbu, pro veřejnost byla přístupná až ve druhé polovině 19.století. Za chladného a jasného počasí jsou vidět i vrcholky Alp. Z českých krás z ní můžeme obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. V letech 1824 - 1825 se také stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata. V blízkosti chaty jsou umístěny sluneční hodiny, nejvýše položené v Čechách. V současnosti je rozhledna otevřena celoročně každý den mimo pondělí od 10:00 do 16:00 hodin. V zimě ve stejnou dobu, ale jen o víkendech. Kousek od rozhledny se nachází hvězdárna.   Výhled sever: zámek Hluboká, Brdy, Temelín, Česká Sibiř východ: České Budějovice, Třeboňsko, Českomoravská vrchovina, Novohradské hory  jih: Český Krumlov, Lipenská přehrada, Alpy  západ: vrcholy Šumavy (Smrčina, Plechý, Knížecí stolec, Chlum, Bobík, Boubín, Libín s rozhlednou) Popis cesty Autem - ze silnice č. II/143 z Českých Budějovic do Křemže. nutno odbočit v obci Mříč směrem na Holubov. Projet obcí do vesnice Krásetín, zde je na konci dolní stanice lanovky na Kleť a parkoviště. Nahoru můžete tedy buď lanovkou anebo pěšky 3,5 kilometru pěšky po zelené turistické značce. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Holubově. Pak již k rozhledně vede zeleně značená turistická trasa. Její celková délka 5,5 kilometru.  

Dómský pahorek, na kterém stojí katedrála sv. Štěpána (městská dominanta) bylo původně knížecí a přemyslovské hradiště, které však zmizelo beze stopy. V roce 1057 zde nechal kníže Spytihněv vybudovat kapitulu sv. Štěpána s románskou bazilikou, jenž byla goticky přestavěna ve druhé polovině 14. století. Celá stavba byla v letech 1662-1663 zbořena, biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz zde totiž nechal vybudovat dnešní církevní areál o třech hektarech s hradební zdí dlouhou 750 m a 3 bránami. Areál kromě dnešní katedrály sv. Štěpána ještě tvoří biskupská rezidence, nové proboštství a kanovnické domky. Ale zpátky ke katedrále. Současná stavba byla vybudována hned po zboření původního kostela v letech 1663-1670 a vysvěcena roku 1681. Na místě původní barokní zvonice pak byla v letech 1883-1889 vystavěna dnešní vysoká věž. Katedrálu tvoří raně barokní trojlodí se třemi páry průchozích kaplí v bocích. Po stranách presbytáře jsou přistavěny kaple, v patře jsou oratoře. U hlavního portálu můžeme vidět kamenný znak zakladatele biskupa Schleinitze. Vnitřní vybavení katedrály je bohaté, obrazy hlavního i bočních oltářů vymaloval Karel Škréta. Přístup na vysokou věž v sezoně zajišťuje Farní charita.