Původně farní kostel sv. Víta se nachází na Svatovítském náměstí severně od centra města. Založen byl kolem poloviny 13. století v gotickém slohu. Za husitských válek sloužil k mši svaté pod obojí. Okolo roku 1463 byla farnost přenesena ke kostelu sv. Bartoloměje a kostel se stal hřbitovním až do roku 1787. V první polovině 17. století je stavba renesančně přestavěna a vyzdobena sgrafity. Roku 1646 kostel vyhořel a v letech 1739-1740 barokně upraven. Kostelní věž pochází z roku 1575 a při barokní přestavbě byla zvýšena o jedno patro. Kostel je trojlodní stavbou s kněžištěm uzavřeným pětiboce s opěráky. K němu pak přiléhá sakristie. Presbytář je nejstarší dochovanou částí kostela (gotický). V interiéru na klenbách a stěnách můžeme vidět malby znázorňující výjevy ze života a mučednické smrti sv. Víta a dále pak alegorie Víry, Naděje a Lásky. Hlavní oltář je barokní, portálový, sloupcový s obrazem sv. Floriána (1687), po stranách s plastikami biskupů v nástavci je umístěna socha sv. Václava. V objektu se dále nacházejí renesanční náhrobníky. Kostel dnes slouží k výstavním účelům, slavnostním obřadům a k pořádání koncertů.

Vyhlídkové místo Supí hnízdo (702 m.n.m.) se nachází na hřebenu Broumovských stěn přibližně 1,5 km od turistické chaty Hvězda. Zpřístupněno bylo již v roce 1854 a poskytuje kruhový rozhled na Javoří a Soví hory, Hejšovinu, Bor, Orlické hory, Policko, Náchodsko, Adršpašsko-teplický masiv, Krkonoše aj.

Rozhledna na Růžovém vrchu u obce Hory Sv. Kateřiny je ukázkovým příkladem rozhledny, která vstala z mrtvých. Najdeme ji kousek od Litvínova, směrem do Krušných hor, na samých hranicích se Saskem. Obec Sv. Kateřiny má bohatou hornickou tradici. Od 16. století se zde těžila měď, zinek a stříbro. V 19. století, po vyčerpání ložisek, začal region ekonomicky upadat. Oživení mohl přinést rozvoj turistiky. Místní Okrašlovací spolek se proto rozhodl, že na okraji obce, postaví rozhlednu, která by jako magnet přitáhla návštěvníky. Nápad se zrodil roku 1898, tedy v tom samém roce, kdy se celá monarchie připravovala na 50 let panování císaře Františka Josefa I. Proto bylo rozhodnuto, že věž ponese mocnářovo jméno. Šestnáctimetrová kamenná válcová věž byla slavnostně otevřena 17. srpna 1902 a návštěvníci mohli zároveň využít služeb i nedaleké restaurace a ubytovny, dodnes známé jako Koliba. Rozhledna se stala velmi rychle oblíbeným výletním místem a také prodělala řadu změn. Změnil se tvar, vzhled i jméno. Po roce 1918 byla přejmenována na Jahnovu rozhlednu. Ludwig Jahn (1778 – 1852) byl zakladatelem německého tělovýchovného hnutí. Pokud se dnes někdo pozastavuje nad tím, proč byl pro název věže zvolen název, tak důvod, byl prostý. V té době měla obec hora Svaté Kateřiny takřka pouze obyvatelstvo německé národnosti. Ve stejné době dostala věž také prosklený dřevěný vyhlídkový ochoz. V tomto stavu vydržela do 80. let minulého století. Tehdy byla rekonstruována a dřevěná nástavba byla snesena a na jejím místě se objevil pouze ochoz s kovovým zábradlím.  Věž byla také omítnuta a polská firma, jež rekonstrukci prováděla, zvěčnila do bílé omítky své jméno, což vzhled věže značně zhyzdilo. Rekonstrukce chátrající rozhledně příliš nepomohla, schodiště bylo v katastrofálním stavu, proto byl přístup na rozhlednu zakázán. Blýskat na lepší časy se začalo až v roce 2001. Obec Hora Svaté Kateřiny získala na opravu věže finanční podporu od ministerstva pro místní rozvoj, a evropského programu Phare. Při rekonstrukci zmizela z věže omítka, a naopak byl vkusně přistavěn dřevěný vyhlídkový ochoz, citlivě doplněný krytým dřevěným vstupním prostorem. Ke slavnostnímu znovuotevření došlo 22. června 2002. Celková výše rozhledny se tak zvýšila na 21 metrů a na vyhlídkový ochoz vede 87 schodů.  Na rozhledně jsou umístěné vysílače a také webová kamera. Na záměry z ní se můžete podívat zde. Věž je přístupná o víkendech a svátcích a rozhled, který nabízí, je ovlivněn tím, že okolní kopce mají vyšší nadmořskou výšku.

V sousedství proboštského kostela, postavili němečtí řádový rytíři gotický kostelík, původně jako kapli sv. Alžběty. Sloužila jako pohřební kaple německého řádu. Kostel prošel barokní přestavbou a roku 1842 byl na popud arcivévody Maxmiliána renovován. V interiéru se nachází dochovaný obraz sv. Alžběty od Felixe Ivo Leicherta, oltářní obraz namaloval Ignác Raab.