Prašivá je oblíbeným turistickým cílem a výškovou dominantou severní části Beskyd. Masiv Prašivé má v nejvyšším bodě nadmořskou výšku 843 metrů a v místě zvaném Malá Prašivá, kde stojí rozhledna, (706 m n. m.). V těchto místech stojí již od roku 1640 kostel sv. Antonína. Toto místo, vzdálené asi 12 km jihovýchodně od Frýdku-Místku, poskytuje působivé výhledy na celou Ostravskou pánev. To byl také důvod, proč si ho členové Pobeskydské jednoty slezské z Frýdku vybrali pro postavení horské chaty. V celé oblasti už v té době rostly jako houby po dešti podobné stavby, za jejichž stavbou stál německý Beskydský spolek. Pobeskydská jednota slezská získala pozemek v roce 1899, ale trvalo dlouhých 23 let, než se začalo stavět. Architektem stavby byl místecký architekt Čermák, jenž vypracoval plán velké dřevěné chaty s restaurací v přízemí, ubytovnou v prvním patře a vysokou střešní nástavbou s krytým vyhlídkovým ochozem. Slavnostní otevření dřevěné chaty s rozhlednou proběhlo za velkého zájmu veřejnosti 2. října 1921. Až do roku 1948 pečoval o chatu Klub československých turistů, s nímž se Pobeskydská jednota slezská sloučila na začátku 20. let 20. století. Poté se sice několikrát změnili majitelé, ale chata slouží nadále. To bohužel neplatí o samotné rozhledně, protože je veřejnosti uzavřena.

Původní kostelík sv. Jošta byl založen před rokem 1334 a byl součástí rožmberského špitálu. V roce 1596-1604 prošel kostel za přispění Petra Voka z Rožmberka, zásadní renesanční přestavbou na luteránskou svatyni. Vznikla stavba nesymetrického dvoulodí s kruchtou nad kratší jižní lodí. V roce 1598 byl věnován protestantům a využívali jej i členové Jednoty bratrské. V roce 1600 zakázal císař Rudolf II. nekatolické využívání kostela. V roce 1602 se dostal do správy jezuitům a v jejich rukou zůstal až do zrušení řádu v roce 1773. Za Josefínských reforem je roku 1787 zrušen a uzavřen. Jeho vnitřní vybavení bylo rozvezeno do různých kostelů na Českokrumlovsku. Následně v roce 1790 je prodán v dražbě za 1245 zlatých měšťanu Kašparovi Koutnému, věž přechází do vlastnictví obce. Měšťan Koutný obratem objekt prodává, dvěma novým majitelům. V letech 1790-1791 prochází bývalý kostel přestavbou na měšťanský dům s várečným právem. Byly vyhloubeny sklepy, zvýšena úroveň přízemí, zbořen presbytář. Vysokou sedlovou střechu prolamují dva komíny. Kolem roku 1802 získává objekt Karel Neumüller a přeměňuje jej na kasino s tanečním sálem v patře. Po roce 1900 je objekt využíván k obytným účelům a později pak ke komerčním (obchody, sklady apod.). I dnes na dvoupatrové budově bývalého kostela se strmou sedlovou střechou a pětipatrovou věží s bání zakončenou lucernou, najdeme některé prvky původního kostela. Například gotického průčelí, lomený portál, při řece pak původní hřebínkové klenby podkruchtí. Ve druhém patře se zachovaly původní klenby chrámu se štukovými žebry. Ve sklepě pak původní sokly pilířů. Kostel je dnes využíván ke komerčním účelům.

Autorem sousoší je Jan Oldřich Mayer, který jej vytvořil roku 1709. Na trojdílném podstavci s nápisovými kartušemi stojí tři postavy světců. Uprostřed je postava svatého Salvátora neboli spasitele, po pravé ruce mu stojí svatý Kosma a po levé svatý Damián. Sv. Kosma i sv. Damián jsou oblečeni v dobových úborech profesorů pražské univerzity a v rukou drží nádoby s léky a mučednické palmy. O obou světcích se tradovalo, že byli dvojčata a zemřeli jako mučedníci pro víru v Sýrii. Jejich ostatky byly přeneseny do Říma. Jsou patrony lékařů, proto sousoší vzniklo z prostředků pražské lékařské fakulty.

Einstein Albert. Albert Einstein (1879 - 1955), německý fyzik, nositel Nobelovy ceny. Počátkem 20. století pobýval také v Praze. Paměstní deska Alberta Einseina. Deska s reliéfem. Bronz. Umístěna na Staroměstském náměstí.