Obec se stejnojmennou tvrzí se nachází na poloviční cestě mezi okrajem Prahy a Brandýsem nad Labem. Tvrz, která nese čp. 1, stojí na severovýchodním okraji obce a bývá příležitostně přístupná. Historie tvrze První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1364, kdy byla v majetku litomyšlského biskupa. Později se jejím majitelem stal olomoucký biskup Petr, který ji roku 1382 koupil od svého příbuzného Jindřicha. Petrovi odpůrci tvrz vzápětí násilně obsadili a až po zásahu krále Václava IV. byla navrácena Petrovu nástupci biskupovi Mikulášovi, který zde roku 1397 zemřel. Tvrz poté spravovali purkrabí a od počátku 15. století se v jejím držení střídali zástavní držitelé z řad drobné šlechty, především Tluksové z Vrábí a Vrábští z Vrábí. Tvrz častým střídáním majitelů trpěla, roku 1444 se dokonce zřítila část zdiva, biskupové se však marně snažili tvrz ze zástavy vykoupit. Sídelní funkce tvrze byla ukončena roku 1584, kdy ji Hynek Vrábský z Vrábí prodal císaři Rudolfovi II., který ji následně připojil k brandýskému panství. Po vyhoření v roce 1630 byla tvrz opravena a v první polovině 18. století byla radikálně přestavěna na sýpku. Podoba tvrze Nejvýraznějším pozůstatkem tvrze z doby gotické je mohutná obvodová hradební zeď se zaoblenými nárožími, která v půdorysu tvoří pětiúhelník. Středověkou tvrz navíc tvořila východní a severní obytná křídla. Na místě bývalého východního křídla dnes stojí třípodlažní barokní sýpka, severní se taktéž nedochovalo. Západní křídlo vzniklo patrně až v 16. století. Obec Dřevčice Budete-li v Dřevčicích, určitě neopomeňte navštívit její dominantu - kostel sv. Bartoloměje. Vedle kostela stojí fara z počátku 19. století, za vidění pak rozhodně stojí zvonice se třemi zvony. Další tip na výlet v okolí může představovat Vinořský zámek nebo zřícenina hradu Jenštejn. Ubytování naleznete v okolí Prahy.

HUDBA BEZ HUDEBNÍKŮ - hrací strojky a hudební automaty Na hořovickém zámku je k vidění expozice ze sbírek Českého muzea hudby - Národního muzea. Expoziční prostory se nachází v přízemí Zámku Hořovice, v místech kde bývala zámecká kuchyně. Lze zhlédnout unikátní soubor hracích strojků a hudebních automatů z 18. až 20. století. Automatofony, jejichž ovládání nevyžadovalo hráčskou zručnost ani předběžné hudební vzdělání, mají dlouhou historii a byly velmi oblíbené zejména v 19. století. Prohlédnout si v Hořovicích můžeme hřebíčkové hrací nástroje, vyskytující se např. v hracích skříňkách, hodinách nebo v nástěnných hracích obrazech, dále flétnové hodiny, kolovrátky a flašinety, polyfony či orchestriony.Některé exponáty jsou dodnes funkční. Stálá expozice automatofonů a hracích strojků Doba prohlídky výstavy Hudba bez hudebníků je cca 30 minut. Prohlídka je bez průvodce. Průvodce lze objednat pouze pro skupiny. Výklad v cizím jazyce je za 100% příplatek ke vstupnému.   Na co se můžete těšit Barokní zámek, sídlo posledního hesenského kurfiřta Friedricha Wilhelma, knížete z Hanau Expozice mechanických hudebních nástrojů a hracích strojků Unikátní soubor automatofonických hudebních nástrojů z 18.–20. století Hřebíčkové hrací stroje (hrací skříňky, nástěnné hrací obrazy, hrací hodiny), mechanické aerofony (flétnové hodiny), kolovrátky, flašinety, polyfony, symfoniony, orchestriony Dodnes funkční exponáty

Vrch Milá se tyčí asi 10 km severně od Loun. Na stěnách čedičové vrchu vysokých až 20 metrů můžeme vidět typickou sloupcovitou odlučnost čediče. Oblast vrchu je chráněným územím, roste zde teplomilná květena a vyskytuje různí živočichové. Z vrcholu přístupném turisticky značenou cestou je výhled do okolí.

Aktuální stav Historická budova Národního muzea 7. 7. 2011 uzavřela své brány. Národní muzeum čeká rekonstrukce.   Václavskému náměstí dominuje hlavní budova Národního muzea. Byla postavena v letech 1885-90 podle plánů arch. Josefa Schulze a je typickou ukázkou české novorenesance, inspirované vzory francouzského klasicismu. Motivy pro postavení budovy byly jasné.  Bylo nutné zajistit pro neustále se rozšiřující sbírky společnosti Musea království Českého nové expoziční prostory.  Stavba budovy bez vybavení přišla na 2.000.000 zlatých. Působí opravdu monumentálně a není ani divu vždyť délka v průčelí je 104 m, šířka budovy 74 m a výška od vodní hladiny fontány až po vrchol kopule je 69 m. V době dokončení bylo k dispozici 39 výstavních sálů a počet místností byl 235. Virtuální prohlídka hlavní budovy k nahlédnutí zde   Stavba a výzdoba Kromě své monumentálnosti je budova pozoruhodná také našimi i cizími přírodními kameny, které byly použity k její stavbě i k její výzdobě. V jejím plášti je z přírodního kamene především sokl, hlavní architektonické články a sochařská výzdoba. Sokl je z jemnozrnného křemenného hořického pískovce, z kterého jsou i hlavní architektonické články, římsy a 26 korintských sloupů, parapety, konzoly oken a některé další detaily. Z hořického pískovce je veškerá bohatá sochařská výzdoba a třístupňová půlkruhová fontána na rampě muzea. Uprostřed fontány sedí Čechie, po jejím boku jsou pololežící alegorie Labe a Vltavy a po stranách sedí sochy představující Moravu a Slezsko. Autorem soch je Antonín Wagner. Hlavní kamennou ozdobou vestibulu Národního muzea je 20 hladkých toskánských sloupů, vysoustruhovaných z tmavočervené švédské túly. Impozantní schodiště, vytvořené architektem Schluzem po vzoru velkých světových muzejních budov, nad arkádami zdobené 16 obrazy českých hradů od Julia Mařáka, je nejpozoruhodnějším mramorovým schodištěm v Praze. Kámen pro něj byl převážně dovezen z Carrary. Také balustráda okružní chodby je z mramoru. Samotná chodba je vydlážděna z drobných kostiček různě zbarvených mramorů a serpentinitů. Na severozápadní straně se vchází do panteonu, hlavní, slavnostní prostory muzea. Tam nás zaujme především mramorová dlažba o ploše 420 m2. Architekt pro tuto benátskou mozaiku vybral šest barevně odlišných mramorů: šedobílý carrarský, žlutý český, červenofialově žilkovaný francouzský z pohoří Jura, červený veronský, šedočerný bílé skvrnitý belgický a světle šedozelený z Pyrenejí. Hlavní prostor panteonu ohraničuje osm vysokých sloupů z královédvorského pískovce. Jejich dříky jsou potaženy mramorem umělým, patky jsou z mramoru carrarského. Před muzeem se ze zvlněné dlažby vynořuje bronzový kříž, připomínající protestní  sebevraždu Jana Palacha i jeho následovníka Jana Zajíce. Symbolizuje lidskou postavu jako pochodeň a zároveň naznačuje směr, kterým se Jan Palach při svém hrdinském činu rozběhl. Budova muzea došla k úhoně při okupaci v roce 1968. Tehdy sovětské tanky vystřílely do jeho fasády několik střel, prý protože bylo z muzea na ně stříleno. I přes velké restaurátorské práce jsou místa po střelách dodnes patrná. Další problém mělo muzeum při výstavbě trasy metra C a A. Jednomu z nárožních pilířů musela dokonce pomoct hydraulika. Samotnou a nepříliš veselou kapitolou je severojižní magistrála, která obklopila budovu a vytrhla ji tak z Václavského náměstí.   Budoucnost Národní muzeum má slavnou minulost a věřme v ještě slavnější budoucnost. Ta by měla být spojena s celkovou proměnou Václavského náměstí a celkovou rekonstrukcí hlavní budovy. Svedením severojižní magistrály do tunelu se propojí Václavské náměstí s muzeem a pěším bulvárem s Vinohradskou třídou. Budovu Národního muzea a někdejšího Federálního shromáždění pak propojí podzemní tunel, a vytvoří tak jeden návštěvnický a technologický celek. Nabídne tisíce metrů čtverečních moderních expozičních i výstavních prostor, řadu přednáškových a promítacích sálů, zázemí pro školy a práci s dětmi, muzejní obchody, restaurace a kavárny. V roce 2018 bude Národní muzeum slavit 200 let od založení. Snad již v novém hávu a v kulturnějším prostředí, které se jistě tato vážená instituce zaslouží.   Stálé expozice v Hlavní budově Pravěké dějiny Čech, Moravy a Slovenska - Originální archeologické nálezy a historické doklady Mineralogicko-petrologická expozice - Minerály, horniny, drahé kameny, meteority, tektity Sbírky Paleontologické - vývoj života na Zemi - zkamenělé rostliny a živočichové Sbírky Zoologické - Bezobratlí, nižší obratlovci, ptáci, savci. Antropologie - Lidské kosti vypovídají... Sbírky Osteologické – kostry savců