Otevírací dobaDuben: Po – Pá 8 – 12, 12,30 – 17 hod.So, Ne 10 – 12, 13 – 16 hod.Květen a září: Po – Pá 8 – 12, 12,30 - 17 hod.So, Ne 10 – 12, 13 - 17 hod.Červen - srpen: Po – Pá 8 – 18 hod.So, Ne 10 – 18 hod.Říjen: Po – Pá 8 – 12, 12,30 - 17 hod.So, Ne 10 - 12, 13 – 16 hod. Telč Důvodem proč se Telč stala součástí Světového kulturního dědictví UNESCO je její historické jádro, které představuje dobře zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek, který dokumentuje vyspělou renesanční stavební a uměleckou kulturu druhé poloviny 16. století. Reprezentační zámecké sídlo i ojedinělý soubor měšťanských domů na náměstí jsou hlavním lákadlem pro tisíce turistů, kteří každoročně do „Moravských Benátek“ jak se městečku v jihozápadním cípu Moravy přezdívá, přijíždějí. ... více o Telči se dozvíte zde 

Tvrz Malotice stojí na jihozápadním okraji stejnojmenné obce. Dříve byla obklopena dvěma rybníky, nyní je jeden z nich již zavezen zeminou. Historie tvrze Malotická tvrz byla založena kolem roku 1400, kdy byl zdejší statek v majetku kutnohorského měšťana Martina Puše. Poprvé je tvrz v písemných pramenech zmiňována roku 1412 jako majetek Jindřicha Rohlíka z Trhlav, podruhé až roku 1461. Od 20. let 16. století byla tvrz v majetku Říčanských z Říčan, kteří zde provedli drobné renesanční úpravy. Roku 1557 Karel a Zdislav Říčanští z Říčan připojili Malotice k Zásmukám. V roce 1637 koupili zásmucké panství spolu s dvorem s pustou tvrzí v Maloticích Šternberkové a drželi je až do počátku 20. století. Ve století 18. nechali Šternberkové upravit palác tvrze na sýpku, v 19. století v něm byly byty a ve věži holubník. Podoba tvrze Areál tvrze tvořil obdélný palác, třípatrová věž a hradba, uzavírající dvůr. Přístup do věže byl zajištěn dvěma portály, dodnes dochovanými. Kromě hradby, zčásti zaniklé, se dodnes dochovaly, i když stavebně později upravované, všechny části tvrze. Areál tvrze je dnes nepřístupný, celkový přehled je však možno si učinit pohledem z povzdálí. Po návštěvě tvrze se můžete vydat také na pozdně barokní zámek Bečváry a po cestě ještě navštívit zámek Zásmuky. Jako druhý výlet do okolí se přímo nabízí město Kouřim a skanzen v Kouřimi. Budete-li mít čas a chuť, vydejte se i do Kutné Hory, kde se můžete také ubytovat. M.K.

Horní synagoga, nazývaná též Stará, Velká nebo Dómská je nejstarší a zároveň dodnes stojící mikulovskou židovskou synagogou, pocházející ze 16. století. V průběhu času byla postižena několika požáry a v roce 1719 zásadně přestavěna. Její vnitřní prostor je nositelem mimořádně hodnotné barokní kompozice. Dnes je poslední dochovanou synagogou lvovského typu na našem území. Podle lvovské vzoru byl strop sálu vynesen do čtyř kupolí, sklenutých na čtyřsloupový útvar uprostřed synagogy, přičemž vzniklo baldachýnem kryté řečniště, tzv. almemor. Strop je navíc zdoben bohatou štukaturou s barokní ornamentikou a hebrejskými texty. Dnes synagoga slouží jako výstavní a koncertní síň. Spravuje ji Regionální muzeum v Mikulově  a v jejích prostorách je umístěna stálá expozice "Židovská čtvrť v Mikulově". 

Neúplně typické skalní město, spíše soubor několika skalních útvarů na malém prostoru se nachází jižně od vodní nádrže Bystřička a západně od Malé Bystřice. Na zalesněném hřbetu zde najdeme pískovcové skalky tvořené arkózovým pískovcem a slepencem rusavských vrstev. Pískovcové skalní výchozy jsou až 19 m vysoké a zvětráváním vymodelované do skalních mís, říms a jiných útvarů. Najdeme zde rovněž dvě malé pseudokrasové jeskyně. Na nejvyšším bodě (Zámčisko) vystupuje asi 7 m vysoký hřibovitý skalní útvar zvaný Havránka. Severním směrem vystupuje přibližně 200 m dlouhý mrazový srub se skalním oknem dlouhým 165 m a širokým  35 m. Západním směrem pak vybíhá skalnatý hřbet končící asymetrickým skalnatým hřebenem. Zde se rovněž nacházejí impozantní hřibovité a věžovité skalní útvary, např. skalní útvar Komín je vysoký 15 m. V oblasti skalního útvaru Havránka o rozměrech 13 x 9 m najdeme pozůstatky po umělých zásecích a zakotveních trámů. V těch místech se měla nacházet dřevěná templářská tvrz Freundsberg. Zřejmě zde existovala od konce 13. století a v průběhu 14. století zanikla. Velkou částí Klenova vede turisticky značená cesta.