Malebné zříceniny kdysi pevného hradu Kostelec se nacházejí přibližně 3 km severně od města Týnec nad Sázavou, na skále nad soutokem Kamenického potoka se Sázavou. Turisty k němu zavede modrá a posléze červená turistická značka vedoucí přímo od týneckého nádraží. Od Kostelce ke Zbořenému Kostelci Počátky hradu spadají do právě se rodícího 14. století. Založen byl patrně českým králem Václavem II. a královským hradem zůstal po téměř celou dobu své existence. V pramenech se poprvé objevuje roku 1342, kdy jej od krále do zástavy získal Oldřich Medek z Valdeka. V roce 1356 hrad z rukou zástavních držitelů vykoupil Karel IV., ovšem již po roce byl hrad opět zastaven a zástavní majitelé se často střídali. Od roku 1443 držel hrad loupeživý šlechtic Kuneš Rozkoš z Dubé. Kunešovy loupežné výpady do kraje nedaly spát jeho sousedu, Zdeňku Konopišťskému ze Šternberka. Roku 1449 Kostelec oblehl a po roce i dobyl. Stal se novým majitelem hradu a jako takový jej nechal obnovit. V roce 1467 dostal Kostelec druhou, tentokrát smrtelnou ránu. Zdeněk ze Šternberka se spolu se zelenohorskou jednotou postavil proti králi. Královské vojsko Jiřího z Poděbrad proto hrad dobylo a pobořilo. Od té doby je nazýván Zbořeným Kostelcem. Vývoj hradu Zbořený Kostelec prošel několika vývojovými stupni. Původní královský hrad byl, soudě dle dochovaných a druhotně použitých architektonických článků, velmi výstavní. Další dvě stavební fáze reagovaly na vzrůstající potřeby obranyschopnosti hradu. Mj. byla nad řekou vystavěna okrouhlá vysunutá věž, jejíž pozůstatky jsou jednou z dominat hradu. Poslední fází byla přestavba hradu Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka na pevný vojenský opěrný bod, rezidenční funkce již byla zcela potlačena. I přes bouřlivý konec hradu se nám do dnešních dnů dochovaly výrazné části zdí – především zbytek okrouhlé předsunuté hlásky a plášťové zdi s opěrnými pilíři, která má již z dálky znatelný otvor. Trosky paláce dosahující výšky 1. patra a zbytky brány. Hrad je volně přístupný. M.K.   V nedalekém okolí můžete navštívit hrad Týnec nad Sázavou nebo třeba Muzeum vojenské techniky v Lešanech. Příjemné ubytování naleznete nedaleko Lešan.

Havlíčkobrodský židovský hřbitov najdeme v Ledečské ulici kousek od centra města. Hřbitov založený v letech 1888-1890 sloužil až do roku 1942. Jeho plocha 3.182 m2 je ohrazena kamennou zdí a vstup je přes bývalý hřbitovní domek, který zároveň sloužil jako byt správce. Dnes zde nalezneme na 200 náhrobků. Hřbitov je volně přístupný mimo židovské svátky.

Když byl 28.3.1904 Karlínu potvrzen císařským privilegiem městský znak a Karlín se stal samostatným městem, začalo toto černé tovární předměstí trochu růžovět a růst do krásy. Nová výstavba začala tady na Riegrově dnes Lyčkově náměstí, v jehož čele stojí monumentální budova školy a pokračovala v blízkém okolí.

Chmelařské Muzeum v Žatci je největší expozicí svého druhu na světě. Na ploše 4.000 m2 předestírá rozvoj tohoto odvětví od jeho prvopočátků v raném středověku až do dnešních dnů.  Vedle zajímavých sbírek se návštěvníci seznámí s vlastním objektem, který je technickou památkou a příkladem industriální účelové architektury z konce 19. století ve městě proslulém nejkvalitnějším chmelem na světě. Dozvíte se, proč se nejlepší chmel na světě sklízí právě na Žatecku a proč se musel již od středověku chránit před nekvalitními napodobeninami. To vše doplněno dobovými fotografiemi a písemnými doklady o pěstování chmele a o vaření piva. K vidění je i pozoruhodné nářadí, mechanizační prostředky a historické stroje.K prohlídce samozřejmě musí patřit i degustace piva vyrobeného ze žateckého chmele.   Stálá expozice Dějiny chmelařství v českých zemích od pravěku po současnost Kabinet chmelových známek.