Malá říčka, slepé rameno Vltavy, je součástí největšího pražského parku Královská obora, nazývaného též Stromovka. jedná se o původní bubenečské říční rameno, které v prvních desetiletích 20. století výrazně ovlivňovala regulace Vltavy. V té době byl vybudován jez v Troji, plavební kanál a plavební komory v Podbabě. Původní bubenečské rameno bylo u někdejšího Císařského mlýna a papírny zasypáno.Nádrž od rozloze 17 000 metrů čtverečních, objemu 35 000 metrů kubických vody a s betonovou konstrukcí hráze s kamennou lící o výšce 2,25 m, plní ekologický a krajinotvorný význam. Slouží též pro sportovní rybolov. Malá říčka je majetkem hlavního města Prahy a je ve správě Lesů hlavního města Prahy.V současnosti je Malá říčka spojena s Vltavou pouze pomocí napouštěcího zařízení v hrázi plavebního kanálu. Voda z Malé říčky pak odtéká zděnou štolou do zatrubněného Dejvického potoka, který jí dále odvádí pod plavebním kanálem zpět do Vltavy.Ve 20. století byla Malá říčka a celý vodohospodářský systém Stromovky opravován a čištěn spíše lokálně. I přes tyto drobné opravy se celý systém zanášel a chátral. Poslední kapkou pro devastaci systému byla povodeň v roce 2002, kdy se celá Stromovka ocitla pod několika metry vody.Touto událostí byla zahájena systematická obnova celého systému, která se naplno rozběhla v říjnu roku 2002 odbahněním Malé říčky. V rámci odstraňování povodňových škod organizace Lesy hlavního města Prahy do února 2003 vytěžila 22 500 kubických metrů sedimentu. Celé okolí bylo poté vyčištěno a upravené břehy byly osázeny vodními rostlinami.V létě roku 2003 pokračovala obnova opravou hrázky Malé říčky, která po povodni zcela zmizela. Kámen použitý na její opravu pochází z bývalého oplocení Královské obory (Stromovky) strženého povodní. Dalším krokem byla oprava nátoku do Malé říčky z Vltavy. Staré potrubí bylo vyměněno a zaústění dostalo podobu kamenné vodní kaskády, přes kterou voda přepadá až k hladině Malé říčky. Protékající voda tak dotváří vzhledově, ale i akusticky, kolorit tohoto místa, které slouží především k rekreaci a odpočinku.V zimě roku 2003 následovalo vyčištění podzemní části vyústění Malé říčky, vedoucí kolem Císařského mlýna až do Dejvického potoka. Cihlová štola byla díky povodni a špatné údržbě velmi zanesena a voda z Královské obory (Stromovky) špatně odtékala. Původní předpoklad vyčištění štoly se však ukázal jako nereálný. Čištění se změnilo doslova v hornickou činnost. Pracovníci museli metr po metru odstraňovat až několik centimetrů silnou vrstvu nánosu cihel, kamení a železného šrotu. Kuriozitou byl nález několika německých nábojnic pocházejících z druhé světové války.Nyní slouží Malá říčka nejen návštěvníkům parku a místním rybářů, ale také vodním živočichům i rostlinám, kterých se v Královské oboře (Stromovce) vyskytuje velké množství. Pro děti byly u hráze „vysazeny“ domečky a chodby z vrbového proutí.Zdroj: www.atlasceska.cz, Praha - Pražské řeky, Řeky Prahy MALÁ ŘÍČKA 

Přímo v centru města Frýdek – Místek na ostrohu nad řekou Ostravicí stojí barokní zámek. Historie zámku Zámek, původně slezská pohraniční pevnost, byla vystavěna na místech starší tvrze v polovině 14. století na popud těšínských knížat Piastovců. Chránila i městečko Frýdek, které teprve vznikalo. Jádrem pevnosti byla hranolová věž s průjezdem a k ní přiléhající palác obklopen hradbou s okrouhlými baštami. V pohusitském období byla k původní o patro zvýšené budově dostavěna krátká jednopatrová křídla včetně dnešního Rytířského sálu. Výrazně byla také vylepšena obrana, byla přistavěna vysunutá brána (dnešní pokladna) a linie pozdně gotického opevnění. V 16. století za Pernštejnů byla dostavěna východní, západní a jižní renesanční křídla. V jižním křídle byla vybudována také podkovovitá kaple sv. Barbory. Pravděpodobně Jiří z Lohova vystavěl na nádvoří okolo křídel otevřené renesanční arkády. I majitelé Bruntálští z Vrbna sídlo rovněž upravovali. Začali stavět budovy předzámčí na dnešním 1. nádvoří. Tím vyvrcholily renesanční úpravy a objekt se definitivně změnil v pohodlný renesanční zámek. V letech 1636 - 1699 náleželo frýdecké panství Oprštorfům. Také rod Pražmů v 18. století pokračoval v opravách. Dostavěli průčelní věž a upravili kapli, která byla znovu vysvěcena roku 1719. V roce 1797 kupuje zámek arcivévodkyně rakouská Marie Kristina, dcera Marie Terezie, čím přešlo panství do rukou Habsburků. Zámek tím začal být více užíván ke správním a kancelářským účelům. Zámecký park Už od časů renesance obklopovala zámek zeleň a zahrady. V 19. století byla zahrada přeměněna na anglický park. Větší novodobé úpravy zámku proběhly na přelomu 19. a 20. století za arcivévodů Albrechta a Bedřicha (Bezručův „Markýz Géro“). Po roce 1918 přešel zámek do majetku státu. Od roku 1923 až do 70. let v zámku sídlilo ředitelství Státních lesů a statků. V letech 1924 až 1934 byla v Rytířském sále otevřená první muzejní expozice. Od roku 1960 se muzeum (dnes Muzeum Beskyd Frýdek-Místek) navrací do prostor zámku a dochází k postupné opravě objektu. Návštěva frýdeckého zámku zahrnuje prohlídku zámeckých prostor a stálou expozici muzea, kde se také pořádají příležitostné výstavy.   Podoba zámku                      Frýdecký zámek je komplex patrových a dvoupatrových budov kolem dvou nádvoří. Nad vchodem do vnitřního zámku stojí pětipatrová hranolová věž s barokní cibulovitou střechou. Ve vnitřním nádvoří upoutají renesanční arkády. Na zámku jsou dochovány renesanční klenby a barokní štuková výzdoba. Nejcennější a největší z interiérů je Rytířský sál vyzdobený znaky slezské šlechty. Tipy na výlet Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Kabátice, rozhledny Prašivá nebo z rozhledny Okrouhlá u Staříče. Prohlédnout si můžete také Muzeum Beskyd, hrad Hukvaldy, Srub Petra Bezruče nebo vodní nádrž Šance. Krásný je dřevěný kostel sv. Michala v Řepišti.  Ubytování najdete přímo ve Frýdku-Místku.

Židovský hřbitov Loučim se nachází v lese 1,5 km severovýchodně od obce a vede kolem něj turistická značka. Založen byl patrně roku 1842 a na jeho ploše je dnes dochováno okolo 90 náhrobků od doby založení až do roku 1948.

Podkrušnohorský zoopark Chomutov leží nedaleko centra v oblasti Kamencového jezera. Byl otevřen v roce 1975 a díky své rozloze 112 ha je největší ZOO v České republice. Největší ZOO v ČR I přes svou rozsáhlost je jeho prohlídka pohodlná. V mírně zvlněném terénu jsou svahy plné stromů, jsou zde vodní plochy i travnaté výběhy. Pohyb po areálu usnadňuje také vláček Amálka. Je to motorový vláček na jehož palubě se Vám dostane výkladu od průvodce. Zoologická zahrada v Chomutově se specializuje zejména na ty zvířata, které mají svůj původ v Evropě. Velkou zajímavostí je Eurosafari - velký výběh, kde mohou návštěvníci pozorovat zvířata v přirozeném prostředí. Návštěvnici se tam mohou dostat pouze safari soupravou a spatří zde například zubry, koně Převalského, pratury, jeleny či muflony a také skotský náhorní skot. V případě nepříznivého počasí a bahnitého terénu souprava nejezdí. Mohla by totiž v rozmoklém terénu uvíznout. Skanzen a Safari express Další zvláštností místního zooparku je budování skanzenu a statku. Návštěvnící se zde mohou seznámit s vývojem obydlí člověka, zemědělství a řemesel ve stř. Evropě a také vidět využívání zvířat držených v lidské péči k různým účelům. Parkoviště je před vchodem, v areálu je k dispozici občerstvení i možnost zakoupení suvenýrů a můžete vzít i své čtyřnohé miláčky. Pro menší návštěvníky ZOO Chomutov je připravena zajímavá atrakce v podobě Safari Expres, tedy speciální safari souprava, díky které mohou návštěvníci ZOO pozorovat zvířata v jejich přirozeném stylu života (spatřit mohou například jeleny, zubry či muflony). Pro děti také pořádá chomutovský Zoopark řadu zajímavých akcí.