Dne 11.9.1932 byla na vrchu Krudum otevřena kamenná věž nesoucí jméno po doktoru Kempfovi, významném lékaři a rodáku z nedalekého  Krásenského Lánu. Deset metrů vysoká rozhledna byla zaplacena z darů a výtěžků Kempfovy knihy, kterou věnoval tomuto kraji. Po druhé světové válce přestala být rozhledna udržována a z kdysi mohutné věže připomínající starobylou hradní věž se stala jen hromada kamení. Až vroce 2008 zde byla vybudována nová železná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou, poskytující výhled do širokého okolí. Ocelová konstrukce je 60 m vysoká, vyhlídková plošina je ve výšce 29,5 m a vyjdete na ni po 151 schodech. Za dobrého počasí nabízí kruhový rozhled na Sokolov, Karlovy Vary, hřebeny Krušných hor, Slavkovský les, Doupovské hory a také Český les. K rozhledně vede cesta od osady Milíře, kde se nachází turisticky značená cesta. Další variantou je z obce Hrušová po značené cestě k vykopávkám kostela sv. Mikuláše. Kousek pod nimi pak označuje šipka a následuje místní značení směřující na rozhlednu. Rozhledna je volně přístupná.

Lomnický židovský hřbitov se nachází kousek od centra bývalé židovské čtvrtě na svažitém pozemku, založený patrně počátkem 18. století. Dnes se na pozemku o velikosti 3.550 m2 ohrazeném zdí z lomového kamene nachází zhruba tisícovka náhrobků. Starší tvoří pískovec či bílý mramor, novější jsou ze žuly. Některé starší jsou zdobeny barokním rostlinným motivem. Nejstarší by měl pocházet z roku 1716. Na okraji hřbitova je situována menší márnice v níž se nachází drobná expozice. Hřbitov je volně přístupný.

V Nežárecké ulici se nachází jediná dochovaná brána městského opevnění (Nežárecká) a podle svého červeného zabarvení nazývaná také Červená. Její jádro pochází z druhé čtvrtiny 14. století a vnější část pak z druhé poloviny 15. století. Později bylo ještě dostavěno třetí renesanční patro. Čtyřhranná 4 podlažní věž (přízemí + tři patra) má vytesané drážky ve kterých se pohybovala spouštěcí kovová mříž. Bránu kryje vysoká valbová střecha. Brána je součástí muzejního areálu a je veřejnosti nepřístupná.

Západně od obce Chotěbudice nalezneme zříceninu kostela sv. Štěpána ze 70. let 13. století. Zřícenina kdysi farního kostela je jediným pozůstatkem obce Mladějov, která se zde v minulosti rozkládala. Její zánik přišel s husitskými válkami, tehdy obec zničila křižácká vojska. Jediné co zůstalo ušetřeno byl kostel sv. Štěpána. V době baroka byl již farní kostel přestavěn, přesto si ponechal svůj gotický vzhled i dispozici. V současné době kostel nemá střechu, přesto jeho obvodové zdi dosahují své původní výše. Stavba má zajímavý půdorys, obvodové zdi tvoří elipsu, závěr presbytáře je polygonální. V lodi i kněžišti se v obvodovém zdivu zachovala úzká gotická okénka s ostěním, tvořeného červeným pískovcem. Areál kostela je volně přístupný, kolem něj se rozkládá malinkatý hřbitov (snad ještě funkční). Vede sem trochu zarostlá cesta mezi poli lemovaná stromy, vybíhající ze západního okraje Chotěbudic. Z obce je to sem ke kostelu zhruba kilometr.