Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
V Suchovršicích, kousek za Úpou se nachází dvě zajímavé dřevěné mostní stavby, přecházející řeku Úpu. Na okraji Suchovršic je to dřevěná lávka pro pěší postavená v roce 1942. Její stavbu si vynutila výstavba vilové čtvrti za řekou. Její délka je 25 m a šířka 1,5 m. Hřeben střechy s 27 krokvemi je 4,8 m nad mostovkou. Druhou mostní stavbou je dřevěný most převádějící přes Úpu silniční komunikaci Úpice-Trutnov. Zajímavá konstrukční mostní stavba dlouhá 26 m a široká 4 m pochází z roku 1912.
Doporučujeme
Synagoga Úštěk
Židé žili podle tradice v Úštěku již roku 1327, ale jejich komunita nabyla reálnějších obrysů až ve 16. stoeltí. Tehdy vznikla malá židovská enkláva o jedné uličce a osmi domech - počet domů a povolených rodin byl pevně stanoven a zůstal beze změn až do poloviny 19. století. Historie modliteben v Úštěku začala po třicetileté válce. Do té doby konali veřejné bohoslužby v některém ze svých domů. Později si vystavěli dřevěnou synagogu, která lehla popelem při velkém požáru města v roce 1773. V roce 1794 si postavili novu synagogu, v klasicistním slohu.  Byla založena na vysoké podezdívce z pískovcových kvádrů těsně na okraji skalního ostrohu a je tak z dálky velmi dobře viditelná. Sklepní prostory byly využity židovskou školou, vstup do synagogy vedl od města ze Židovské uličky, kde bylo také vnější dřevěné schodiště na ženskou galerii. V roce 1851 byla modernizována pole plánu Wenzla Jahna, místného stavitele. Přistavěla se předsíň, rozšířila se ženská galerie a modlitební sál byl vymalován maurskými motivy a opatřen novými lavicemi. K synagoze byl vydlážděn široký přístup a zřízeno schodiště k mužskému a ženskému vstupu do předsíně. K bohoslužbám byla využívána do roku 1938, během druhé světové války bylo vnitřní vybavení zničeno a po válce zůstala synagoga zavřená a opuštěná. Hrozila ji dokonce demolice. Naštěstí k ní nedošlo a po rekonstrukci v roce 1993, která úštěckou synagogu uvedla do původní podoby je využívána jako regionální židovské muzeum.
Muzeum techniky a řemesel v Kolovči na Domažlicku překvapí návštěvníka nebývalou velikostí výstavní plochy a pestrou paletou vystavených exponátů. Těšit se tak můžete na výstavní plochou 900 m2 a více než 6000 vystavených předmětů. Tímto počtem se muzeum řadí mezi nejobsáhlejší svého druhu v České republice. Jak už název muzea napovídá, čeká zde na nás přehled všech tradičních řemesel a živností provozovaných na vesnici. V současnosti se v muzeu nachází 48 kompletních řemeslných dílen a živností a dalších 12 technických expozic. Řemeslné dílny Návštěvníci mohou zhlédnout například tyto řemeslné dílny -  řeznickou, pekařskou, cukrářskou, vlásenkářskou, bednářskou, sedlářskou, kloboučnickou, kartáčnickou, kamenickou, hodinářskou. Živnosti zde jistě zaujme - holičství a kadeřnictví, hostinec ,koloniální obchod, řeznický obchod, tkalcovna i ordinace dentisty s laboratoří. Dále je k vidění expozice hodin a hracích strojů, kočárků a hraček, elektropřístrojů, zařízení kuchyně, pastí na zvířata, zpracování mléka i hasičskou zbrojnici. K zajímavostem patří i světoznámý kolovečský mlýn na přemílání starých bab na mladá děvčata. Keramika Součástí prohlídky je funkční hrnčířská dílna. Již od roku 1785 vyrábí v Kolovči rod Volfů tradiční lidovou keramiku. Hrnčířské umění se v této rodině již po sedm generací předává z otce na syna. U zrodu této tradice stál Lambert Wolf a v současnosti v ní pokračuje Rudolf Volf se synem Martinem. Kolovečská keramika je charakteristická svým červenohnědým střepem a tradičním dekorem. Od roku 1900 se vyrábí také tmavě modrá keramika. Všechny výrobky jsou vyráběny ručně a do dnešních dnů jsou dodržovány původní technologické postupy. Za svou práci byl Rudolf Volf jmenován „Mistrem lidové umělecké výroby“ a v roce 2001 obdržel z rukou ministra kultury titul „Nositel tradice lidových řemesel“. Služby prohlídka s odborným výkladem možnost volby základní a rozšířené prohlídky zhlédnutí krátkého filmu, pojednávající o vzniku a historii mlýna na přemílání bab na mladá  děvčata pro skupiny nad 10 osob ukázka práce na hrnčířském kruhu možnost nákupu z širokého sortimentu keramiky za výrobní ce návštěva původní hrnčířské dílny rodiny Volfů organizované výpravy je lépe objednat předem telefonicky pro organizované výpravy nad 30 osob sleva na vstupném parkoviště 50m od budovy muz cykloturistům možnost uzamčení kol ve dvoře
Doporučujeme
Zámek Štěkeň
Na západním okraji městyse Štěkeň, na levém břehu řeky Otavy na Strakonicku, stojí barokní zámek české provincie Congregatio Jesu.      Historie zámku                       První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Byla zde vystavěna tvrz ve 14. století, která náležela rodu Bavorů. V roce 1648 koupili Štěkeň Losiové z Losimthalu, kteří přestavěli původní tvrz v raně barokní zámek. Do současnosti se dochoval v téměř nezměněné podobě. Po vymření rodu Losiů v roce 1781 získal jejich rozsáhlé majetky známý učenec Josef Mikuláš, hrabě z Windisch-Graetzu, a v jeho rodině zůstalo sídlo až do roku 1922. Ve Štěkni v roce 1919, jako na prvním šlechtickém majetku, byla provedena první pozemková reforma ve vzniklé České republice. V roce 1922 zámek získal řád IBM (Ústav anglických panen), který se věnoval výchově a vzdělávání dívek. Zřídil zde mateřinec, noviciát a dívčí soukromou všeobecnou vzdělávací školu s internátem. Provinční představená sídlí ve Štěkni dosud. Po roce 1950 sloužilo sídlo i jako domov seniorů. Dnes zde sídlí řádové sestry, které se o památku starají a opravují ji. V současnosti je návštěva zámeckých prostor možná, v části zámku je umístěno muzeum K. Klostermana, objekt dnes poskytuje především ubytovací služby v klidném zámeckém prostředí.    Dispozice zámku                               Zámek v Štěkni je třípatrová čtyřkřídlá budova se čtvercovým nádvořím. Nad hlavním vchodem do zámku z jižní strany je kamenný raně barokní portál, nad nímž je vidět znak pánů z Losimthalu, a nad vysokým oknem je znak Windisch-Graetzů. Na průčelí vpravo od portálu jsou sluneční hodiny. Na přístupové cestě z jihozápadní strany stojí empírová klasicistní brána z roku 1837. Zámecký areál obklopuje rozsáhlý anglický park. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit unikátní soubor tvrzí Kestřany. U téže obce najdete i zajímavou kalvárii. Ve Strakonicích najdete Strakonický hrad a na okraji města zámek Střela. Ubytovat se můžete ve Strakonicích.