Dominantou obce Osečany je zdejší barokní zámek ležící nad potokem Mastníkem u Sedlčan.                                          Historie zámku Prameny z roku 1352 dokládají Jana z Osečan jako držitele zdejší vsi, jehož potomci zde sídlili až do počátku 15. století. Pak zde žili Osečanští z Osečan, po nich od roku 1528 Břízští z Břízy a následně Vojkovští z Milhostic. Osečanskou tvrz založil zřejmě již Jan z Osečan ve 14. století, poprvé je výslovně zmíněna až roku 1526. Snad Vojkovští z Milhostic, ve druhé polovině 16. století, přestavěli tvrz na renesanční zámek. I na zdejším panství se majitelé často střídali, roku 1622 byl zámek pro účast ve stavovském povstání zabaven Adamu Řepickému ze Sudoměře. Zabavené panství směnil Albrecht z Valdštejna s Pavlem Michnou z Vacínova, jehož syn jej musel roku 1665 pro dluhy prodat Wolfgangovi Hennegovi. Roku 1733, za Jana Václava Bubna z Litic, byla v jižním křídle zřízena kaple sv. Anny s bohatě zdobeným vstupním portálem z nádvoří. Novogotická přestavba zámku se konala za Jany Tieglové z Lindenkronu v letech 1850-60. Majitelé se v rychlém sledu střídali až do roku 1928, kdy zámek koupil lékařský spolek s úmyslem zřídit zde ozdravovnu. V letech 1943-45 byly Osečany vyklizeny a využívány německou armádou. Po roce 1948 patřil zámek podniku Zdravotnické zásobování, dnes je veřejnosti nepřístupný a vypadá opuštěně. Podoba zámku Osečanský zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova s věžičkou na střeše v ose západního křídla. Severní fasáda je raně barokní s vysokým pilastrovým řádem, dvorní fasáda jižního křídla má dvě barokní sochy po stranách portálu do kaple. Barokní zámek obklopuje zámecký park, na který navazuje les a rybník. Nedaleko odsud můžete vystoupit na rozhlednu Drakoušek, odkud je krásný rozhled po okolí. Navštívit můžete také raně barokní zámek Radíč ve stejnojmenné obci nebo zříceninu hradu Kozí hřbet. Za návštěvu stojí i Památník Josefa Suka v nedalekých Křečovicích. Odtud se také můžete vydat na Sukovu stezku. Ubytovat se můžete v Sedlčanech.

Krátká historie hradu Hrad byl založen již v prvé polovině 13. století. První písemná zmínka je z roku 1316, kdy je majetkem Bendy z Volfštejna. Hrad neměl příliš dlouhého trvání, v druhé polovině 15. století je již opuštěn a postupně chátrá. Podoba hradu Hrad oválného půdorysu ležel za mohutným příkopem. V jeho čele byl volně stojící konický plochostropý bergfrit. Do věže se vcházelo v patře, dodnes dochovaným pozdně romáským portálem. V zadní nejvíce chráněné části se nacházel palác, dosahující výše dvou pater. I palác měl mírně konické stěny. V nádvoří se pak nacházely ještě další dvě stavby, čtverhranný věžovitý plochostropý objekt a dvouprostorová budova. Hrad dnes Do dnešní doby se z hradu, o který se stará spolek nadšenců, nejvíce zachoval bergfrit. Dále pak zbytky obvodových stěn paláce a věžovité stavby. Z dvouprostorové budovy se zachoval jen terénní náznak. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Krasíkov, na rozhlednu Bohušův vrch u Plané, na zříceninu kostela sv. Jana, nebo na zámek Svojšín. Za návštěvu stojí i město Stříbro. Ubytování si jistě vyberete přímo ve Stříbře.

Tento jez na Dalejském potoce leží u křižovatky ulic Ve Výrech a K Třebonicům.

Stanice byla uvedena do provozu v roce 1978. Je ražená, pilířová a tvoří ji tři lodě. Střední loď má délku 107,2 m. Hloubka stanice je 32 m. Je obložena eloxovaným hliníkem žlutavé a zelené barvy. Vestibul stanice je monolitické konstrukce, je pod povrchem a je obložen šedým mramorem. Stanice navazuje na tramvajovou a autobusovou dopravu. Uměleckou výzdobu stanice tvoří kopie barokní sochy Naděje od M.B.Brauna, faksimile rokokové vázy z roku 1770, šest barokních soch z braunovské dílny. Vstup do metra je vyzdoben kovovou mříží od J. Smrže, J. Bruthause a Z. Brunzíka. Stanici dále zdobí kašna od L. Jiránka, O. Kuči a Z. Drobného a mramorová kašna od M. vystrčila. Projektanty byli Z. Drobný a O. Kuča. Název stanice je odvozen od její polohy, od katastru Malá Strana, kde se nachází.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Malostranská je situována v prostoru pod Klárovem.Zprovozněna byla 12.8.1978Hloubka nástupiště je 32 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířového typu. Konstrukce stanice je trojlodní s prodlouženým středním tunelem se 4 páry prostupů do bočních lodí. Ke stanici patří technologický tunel o délce 19 m. Obklad stěn za kolejištěm je z hliníkových výlisků v barvě zelené a jejích odstínech.Z nástupiště vede jeden eskalátorový tunel do podzemního vestibulu z něhož vede jeden výstup do prostoru u Valdštejnské jízdárny.Počet provozně-služebních místností: 103Obestavěný prostor: 40.060 m3.Stavební náklady: 248 mil. korun.