Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. Původně dřevěná rozhledna... První myšlenky na stavbu rozhledny na Korábu jsou stejně staré jako odbor KČT v Kdyni, který si tuto stavbu vytkl jako jeden ze svých stěžejních cílů. To bylo v roce 1902. Klub neměl ovšem na stavbu rozhledny dostatek finančních prostředků. Teprve až v roce 1936 se turistům u Kdyně podařilo sehnat peníze na koupi pozemku, a v roce 1938 začal s výstavbou rozhledny a turistické chaty. Jednoduchá stavba, vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech, byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938. Na návštěvníky zde čekal veškerý komfort. Chata nabízela turistům hostinskou místnost zařízenou chodským nábytkem. Restaurace, kterou si oblíbili zejména lyžaři, brzy přestala svou kapacitou vyhovovat. V roce 1940 se tedy rozrostla o jedno patro, kde se mohli zájemci i ubytovat. Vznikl také druhý sál a na severním svahu poblíž chaty vyrostl dřevěný lyžařský můstek. Roku 1942 byl Koráb zabrán Němci. Po válce, v roce 1948, změnila rozhledna svou podobu. Trámová věž byla opláštěna a vyhlídková plošina zastřešena. Dřevěná rozhledna sloužila až do roku 1985, kdy už se stávala nebezpečnou svému okolí a musela být stržena. ... dnes ocelová gondola Na jejím místě byla v roce 1992 postavena nová, netradičně vyhlížející ocelová rozhledna. Ta zároveň slouží jako televizní vysílač. Věž je vysoká 50 metrů a vyhlídkový ochoz je ve výšce 30 metrů. Ten má podobu trojboké gondoly. Ocelová konstrukce je ve tvaru tubusu, v jehož útrobách se nachází 144 schodů. Za stavbou rozhledny stojí ústav uranového průmyslu v Ostrově nad Ohří pod vedením arch. Josefa Egerta. Turistům slouží i horská chata, která byla navrácena KČT. Rozhledna je přístupná během otevíracích hodin hotelu. Výhled zahrnuje Šumavu, Čerchov a za jasného počasí i Alpy.   Výhled sever: hrad Nový Herštejn, Bolfánek, Sedmihoří, hrad Rýzmberk východ: Šumava s kopcem Svatobor, hrad Kašperk jih: Nýrsko, hřeben Šumavy s Velkým Javorem západ: Kdyně, hřeben Českého lesa s Čerchovem a Zvonem Popis cesty Autem – lze se dopravit až k rozhledně. Ze silnice č. II/184 z Kdyně do Chudenic odbočte 3 kilometry za Kdyní, poté co skončí serpentiny, v místě, kde odbočuje zelená značka, dle šipek doprava. Následujte zelenou značku, která vás po 1,5 kilometru dovede až na vrchol. Vlakem - nejbližší železniční stanice je v Dobříkově na Šumavě. Zde se napojte na žlutou turistickou značku, která Vás dovede až k rozhledně. Připravte se na 4 km dlouhou cestu.    

Zemská porodnice u sv. Apolináře byla postavena v romantickém novogotickém stylu, z červených režných ostře pálených cihel bez omítnutí. Autorem je proslulý architekt Josef Hlávka. Rozhodl se pro čtvercový půdorys se čtyřkřídlým jádrem a obdélným vnitřním nádvořím. K podélným křídlům jádra objektu přiléhají směrem k východu a k západu kolmo dvě trojice bočních křídel. Ta jsou řešena jako dvojtrakt a pokoje s lůžky pacientek jsou vzhledem ke slunečnímu svitu situována k jihu. V severní části dvojtraktu s absencí slunce je umístěno zdravotnické a hospodářské zázemí. Další genialitou architekta je řešení, že v případě vypuknutí epidemie se dalo postižené křídlo vyřadit z provozu a dát do karantény aniž by to narušilo chod celé porodnice. V hlavním průčelí objektu jsou tři rizality, střední je rozšířen o polygonální arkýř ústavní kaple zasvěcené sv. Kříži s diamantovou klenbou. Další převratnou novinkou tehdejšího špitálu byl nalezinec, kde matky vetšinou svobodné, mohly po porodu své dítě zanechat. Porodnice měla taktéž svůj zvláštní vchod, vedoucí na tajné oddělení. U toho čas od času zastavil kočár a dáma z lepší společnosti spěchala zbavit se plodu své mnohdy hříšné lásky. První novorozenec se tady narodil 26.4.1875. Byla to holčička a její matka se jmenovala Barbora Koutná z Rožmitálu.

Historie hradu Hrad byl založen Vilémem ze Šumburka na konci husitských válek. V písemných pramenech je poprvé připomínán roku 1435. V roce 1449 hrad koupil Vilém z Illburka. Posléze přešel na pány z Fictumu, kterým jeho podoba nedostačovala, a tak byl na počátku 16. století výrazně přestavěn. V polovině 16. století však vyhořel a posléze přestal být sídlem jeho majitelů. Na počátku 17. století je tak hrad již pustý a začal se měnit ve zříceninu. Podoba hradu Hrad v první fázi měl na nejvyšším místě vystavěnou velkou obytnou věž, na níž navazovaly hradby zpevněné třemi, čtverhrannými, většinou dovnitř otevřenými, baštami. U brány byla hradba vystavěna tak, aby bylo možno střelbou pokrýt celý vstupní prostor. Samotná brána pak byla vybavena stěžejkovým padacím mostem. V druhé fázi byla zajištěna ochrana přístupové cesty výstavbou hradeb s první a druhou bránou. K obytné věži byly připojeny tři přístavky, které tak zdvojnásobily její obytnou plochu. Ve východním koutě hradu vznikl nový trojprostorový palác a na protější straně byla vybudována dlouhá hospodářská budova. Z hradu se dochovalo poměrně hodně částí. Nejvíce se dochovalo ze čtverhranné obytné věže. Dále zde najdeme zbytky brány, trojprostorového paláce, hospodářské budovy, bašt a obvodové hradby. Areál mohutné hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zříceninu hradu Perštejn, zříceninu hradu Egerberk nebo novogotický zámek Klášterec nad Ohří. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.

Základní kámen ke stavbě barokního neratovského kostela byl položen majitelem panství Janem Karlem hrabětem Nostitz-Rhieneck a to dne 14.8.1723. Vysvěcen byl objekt o deset let později 24.8.1733. Zkáza pro kostel přišla na konci druhé světové války a následně potom. Dne 10.5.1945 byl zasažen pancéřovou pěstí. Shořela střecha i krovy. Kostel se již nepodařilo plně opravit a začal v 50. letech 20. století v důsledku nezájmu chátrat. V roce 1957 se propadly klenby a postupně i opravená část střechy a krovů. V roce 1973 byl vydán demoliční výměr na stavbu, na jejímž základě bylo odvezeno rokokové schodiště na zámek Skalka u Dobrušky. Na samotnou demolici však již nedošlo. Po revoluci v roce 1990 se začalo pracovat na obnově kostela. Počátkem 21. století bylo opraveno průčelí a opraveny obvodové zdi. V letech 2006-2008 bylo realizováno zastřešení kostela, které je působivé, neboť část je prosklená a interiér kostela je tak plný světla. V roce 2009 byla obnovena dlažba a chrámový chór. Neratovský kostel je přístupný veřejnosti.