Vznik poutního místa sahá do první poloviny 16. století. Tehdy se objevily legendy važící se k balvanu rozděleném na dvě části. Prý se tu zjevila pastýřům Panna Maria obklopená nebeskou září doprovázená anděly. Ti prý také rozdělili kámen na dvě části a mezera se prý zvětšuje. Až ji projede vůz se senem nastane podle legendy konec světa. Tyto a další legendy vedly v 17. století k založení zdejšího poutního místa. Roku 1653 byla zbudována za příspění českokrumlovských klarisek nad posvátným kamenem menší jednoduchá kaple, která však záhy nestačila přívalu poutníků. Proto byla v roce 1655 zbudován menší poutní kostel Panny Marie Sněžné což je dnešní presbytář a kněžiště. Později byla přibudována ještě rozlehlá chrámová loď s věží. Autorem této stavby, která vznikla do první poloviny 18. století byl Antonín Erhard Martinelli. Souběžně s kostelem vznikl i menší klášter klarisek přiléhající ke kostelu od východu. Sestával se ze tří ramen ambitu a jednopatrové budovy s celami. Za císaře Josefa II. byl zrušen řád českokrumlovských klarisek a zdejší poutní místo na několik let uzavřeno. O něco později jeho správu převzali cisterciáti z Vyššího Brodu. Ve 40. letech 19. století byli pověřeni správou redemptoristé, které roku 1895 vystřídala kongregace bratří Nejsvětější Svátosti z Českých Budějovic. Redemptoristé se vrátili roku 1924 a zůstali až do roku 1949. Tehdy se poutní místo ocitlo v pohraničním pásmu a začala naprostá devastace. Během 70. let zcela zanikly klášterní budovy. Kostel byl devastován. Věž využívána pohraničníky jako pozorovatelna, kostel pak jako skladiště či dokonce stáj pro ovce. Až po revoluci díky darům zdejších rodáků a za přispění hejtmana Horního Rakouska mohla být započata rekonstrukce, ukončená v roce 1993. Zachránit se však podařilo již jen poutní kostel. Kostel je barokní, jednolodní s trojboce zakončeným kněžištěm. Na východní straně se nachází sakristie a dále pak trojboká kaple s posvatným kamenem. Na západní straně je situována hranolová věž. Vnitřní prostor je sklenut valenou klenbou s výsečemi. Původní barokní zařízení se bohužel nedochovalo. Kousek dál od kostela se nachází kaple s pramenem, který má podle legendy léčivé účinky.

Židovský hřbitov se nachází v okrajové části obce, severovýchodně od jejího centra, na levém břehu potoka, nedaleko dochované synagogy. Hřbitov má dvě části, stará byla založena před rokem 1676 a pohřbívalo se zde do roku 1866. Na ploše 1.025 m2 se nachází okolo 60 náhrobků, nestarší z nich by měl být z roku 1692. Novější část byla založena v roce 1866 a užívána až do druhé světové války. Po této době zde proběhl jen jeden pohřeb a to v roce 1976. Nová část má plochu 2.345 m2 a nachází se zde přibližně 300 náhrobků. Obě spojené části ohrazuje kamenná zeď v dobrém stavu, hřbitov je uzamčen a otevřen po telefonické domluvě.

Hrad Houska je původně gotický hrad, přestavěný v 16. století na renesanční zámek. Je situován na Zámeckém vrchu, který leží v pískovcových skalách Kokořínska asi 9 km jihovýchodně od Dubé v okrese Česká Lípa. Historie hradu O tom, kdo jej založil, se vedou spory. Buď byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. na počátku jeho vlády a nebo až v posledním desetiletí 13. století pány z Dubé. Jisté je, že první písemná zmínka o něm je z roku 1316 a tehdy byl prokazatelně v majetku Hynka z Dubé. Hrad, jehož poloha mu umožňovala přirozenou ochranu, bylo opevněn jen na jižní straně. Vystřídalo se na něm mnoho rodů. V roce 1432 koupil panství s hradem Houskou Jan ze Smiřic, za jejichž držení byl roku 1590 přestavěn v renesanční zámek. Dále patřil Hrzáňům z Harasova, hrabatům ze Spauru nebo rodu Kouniců, kteří jej roku 1823 upravili. V roce 1924 od uherského rodu Andrássy kupuje Housku prezident Škodových závodů v Plzni, Josef Šimonek. Roku 1930 provedl rekonstrukci a po druhé světové válce mu byl objekt znárodněn. Za komunistů zde byl umístěn depozitář knihovny v Klementinu. V 80. letech 20. století hrad vlastnila Spolana Neratovice. Po roce 1989 se hrad vrátil do držení potomků J. Šimonka a postupně se rekonstruuje. Podoba hradu Houska je masivní objekt čtverhranného půdorysu s uzavřeným středním nádvořím. Dochovala se gotická okénka. Renesanční nástěnné malby jsou z novější doby. Hradní kaple s restaurovanými malbami prostupuje dvě patra. Nejcennějším interiérem je Zelená světnice s malbami ze 16. století a rytířský salonek. Na střeše je rozhledová vížka. Houska žije nebývalým kulturním životem. V sezóně je možná prohlídka s výkladem, v létě se pořádají středověké trhy, šermířská a taneční vystoupení, divadelní představení a muzikálová noc. V sobotu se konají noční prohlídky. Kaple slouží i pro svatební obřady. Tipy na výlet Výlet si můžete udělat na barokní zámek Lobeč. V okolí Mšena najdete pískovcový skalní útvar Faraon, malou umělou jeskyni Obraznice,  skalní bludiště nebo Švédský val. Ve Mšeně pak najdete městské muzeum. Nezapomeňte navštívit ani známý hrad Kokořín a Mšenské pokličky. U Dubé zase najdete skalní hrad Pustý zámek. Ubytovat se můžete ve Mšeně.

Křížovnické náměstí leží na východním úpatí Karlova mostu. Název náměstí je odvozen od řádu křížovníků s červenou hvězdou, který od roku 1252 sídlil nedaleko dnešního Karlova mostu. Až do roku 1342 křížovníci pečovali o původní, Juditin most a vybírali zde mýtné. Jmenovalo se také Mostní náměstí, či mostní plácek. Současný název je oficiálně užíván od roku 1870. Hlavní dominantu náměstí tvoří Staroměstská mostecká věž a pomník Karla IV. od drážďanského sochaře Arnošta Hähnela. Pomník byl vytvořen u příležitosti 500. výročí založení Karlovy university. Severní část náměstí lemuje kostel sv. Františka z Assisi, východní pak kostel sv. Salvátora. V minulosti zde býval viniční úřad. Dnes ho připomíná viniční sloup se sochou sv. Václava umístěný v severovýchodní části náměstí. U sloupu je údajně nejstarší kamenná dlažba v Praze. Křížovnické náměstí je díky své poloze jedním z nejrušnějších míst Prahy.