Plastika na boku trojlodí kostela sv.Jiří v Jiřské ulici je kopií gotického reliéfu znázorňující souboj sv.Jiří s draky. Originál je uložen v Národní galerii. Plastika se stejným námětem, pocházející z počátku 16,století, je na východním průčelí na náměstí U sv.Jiří. Autor kopie: Kulhánek, 1934.

Strahovská obrazárna vznikla v roce 1836. Roku 1950 došlo k rozchvácení sbírek, v letech 1992-93 k jejich opětovnému scelení v prostorách kláštera premonstrátů na Strahově. Jádrem Strahovské obrazárny jsou významné soubory maleb a plastiky české a středoevropské gotiky, rudolfínského malířství a českého a středoevropského barokního a rokokového malířství. Kromě třinácti stovek obrazů různé kvality zahrnuje též rozsáhlou sbírku grafiky a užitého umění. V roce 1993 byla v prvním patře ambitu Strahovského kláštera otevřena stálá expozice pod názvem Strahovská obrazárna, Od gotiky k romantismu, představující 99 nejkvalitnějších obrazů a plastik z časového roz162 mezí 14.-19. století. Součástí expozice je reprezentativní soubor užitého umění, převážně liturgického určení, rovněž z období 14.-19. stol.

Na vyvýšenině nad Zákolanským potokem u Kovár, v dnešním kladenském okrese, stojí zbytky hradiště Budeč, které bylo založené za prvních Přemyslovců. Zdejší hradiště bylo jedním z mnoha, které budovali Slované na návrších jako opevněná sídla. Na Budeč přišli kolem roku 800. Postupně se z Budče stalo jedno z hlavních knížecích sídel Přemyslovců, kteří za vlády prvního historicky doloženého knížete Bořivoje sjednotili okolní kmeny a položili tak základy budoucí české státnosti. Po něm vládl jeho syn Spytihněv, který nechal postavit na Budči rotundu sv. Petra. V 1. třetině 10. stol. se tak z Budče stalo jedno z center rodícího se českého státu. Kolem kostela sv. Petra se rozkládal knížecí dvorec, hradiště bylo rozděleno na několik menších areálů a bylo obklopeno dvěmi na některých místech dodnes viditelnými valy. Nedaleko knížecího dvorce se rozkládal ještě jeden dvorec, ke kterému patřil také kostel. Byl poněkud mladší, zasvěcen Panně Marii a dochovaly se z něj pouze základy, které nyní na povrchu vyznačuje jejich maketa. Nejstarší písemné zprávy o Budči pocházejí ze svatováclavských legend z 10.-11.století. Uvádí se v nich, že kníže Vratislav, který vládl v letech 915 - 921, poslal svého syna Václava, budoucího svatého a patrona české země, na Budeč, aby se tam učil latinsky. Od přelomu 10. a 11.,století, kdy Přemyslovci sídlili již trvale na Pražském hradě, Budeč ztrácela svoji vojenskou a správní funkci a postupně ustoupila do pozadí. Poslední historická zpráva o Budči je ze 13. stol., kdy ji královna Kunhuta darovala vyšehradské kapitule.Na akropoli dodnes stojí rotunda sv. Petra a Pavla s přilehlým hřbitovem a jen o kousek dál jsou v zemi vyznačeny základy někdejšího kostela Narození Panny Marie. Místem, kolem kterého se v době největšího významu Budče vše soustřeďovalo, byla právě rotunda sv. Petra. K rozšíření názvu a zasvěcení rotundy také sv. Pavlu došlo zřejmě koncem 11.století. I když byla několikrát přestavována tak zdivo mírně nepravidelné kruhové stavby o průměru přes 8 m je z velké části původní. Jde tedy o nejstarší dodnes funkční stavbu na našem území. Hranolová věž na severní straně přibyla někdy ve 2. polovině 12. století uvnitř se dochovala kamenná renesanční kazatelna z roku 1585. Přístavba sakristie pochází z roku 1663. Dnes je rotunda vymalována na bílo, u oltáře je tělo Ukřižovaného Krista. Na nevelkém místě na podlaze je ponechán otvor, kde je možno spatřit původní románské základy a na kůru jsou varhany. Z původního hradiště se zachovaly pozůstatky hradeb - valy, které obepínají plochu 22 hektarů a jsou dlouhé 1,5 km, tak řadí budečské hradiště k největším raně středověkým hradištím u nás. Na hřbitově je pohřben významný pedagog 19. stol. Karel Slavoj Amerling, který spojil svůj osud s odkazem Budče a v duchu její vzdělávací tradice zmíněné ve svatováclavských legendách založil v Praze vzdělávácí učitelský ústav, který nesl i její název. V průběhu 20. století se Budeč stala oblíbeným katolickým poutním místem, byly zde obnoveny mše a také každoroční poutě, které se koncem června na svátek patronů sv. Petra a Pavla a koncem září takzvaná Národní svatováclavská pouť. Návštěvu Budče je možné spojit s výletem na blízký hrad Okoř.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie v ostravské místní části Přívoz stojí na náměstí Svatopluka Čecha. Jako novogoticko-románský byl vystavěn v 90. letech 19. století (vysvěcen 15.8.1899). Kostelní loď má tvar kříže s vetknutou protáhle oválnou rotundou (36,43 x 27 m). Kostel v průčelí doplňuje dvojice věží (67 m). Nad vchodem můžeme vidět velké gotické okno, původně zde bylo zobrazeno Neposkvrněné srdce Panny Marie, toto zobrazení bylo za druhé světové války poškozeno. Rozměrná klenba rotundy dle Monierova systému. Vybavení interiéru tvoří hlavně pseudogotický oltář (1926) z pískovce a bílého kararského mramoru s obrazem Panny Marie (František Ženíšek) doplněný sochami sv. Jáchyma, sv. Jana Evangelisty, sv. Josefa, sv. Anny, dále pak menšími soškami Krále Davida, proroků Jeremiáše, Ezechiela a Daniela. Dalšími oltáři jsou například dubový, pseudogotický Božího srdce Páně s obrazem Pána Ježíše zjevující se sv. Markétě (1902), sv. Alžběty a další. Ve věžích jsou umístěny tři zvony zhotovené ve Vítkovických železárnách.