Dominantu obce Bečváry tvoří pozdně barokní zámek z 18. století. Tvrz Panství Bečváry je poprvé zmiňováno v roce 1265 jako majetek Horyny z Bečvář. V 16. století se staly součástí panství Červený Hrádek a v roce 1564 je spolu s dalšími dvěma vsi zdědil Karel Časta Myška ze Žlunic, který z nich vytvořil samostatné panství. V roce 1603 zde nechal nový majitel Jaroslav Myška postavit tvrz. V roce 1627 ves získal Jan Oktavain Kinský ze Vchynic, kdy v časech třicetileté války Bečváře zpustly a tvrz sloužila jen jako stodola. Zámek Lepší časy pro zdejší sídlo začaly roku 1738, kdy je získal Jiří Hillebrandt z Prandau, a započal tady v roce 1749 se stavbou zámku na místě bývalé tvrze. Již tehdy měl zámek čtyřkřídlou dispozici se vstupním průčelím obráceným na západ. Jiří Hillebrandt však před dokončením budovy zámek prodal císařovně Marii Terezii, která je obratem darovala generálu Arnoštu Gideonu Laudonovi. Ten v letech 1766 – 1774 stavbu zámku dokončil. Dostavbu objektu dokončili architekt Jan Josef Wirch a český stavitel italského původu Ignác Jan Nepomuk Palliardi. V roce 1776 se však Laudon přestěhoval do Rakouska a panství prodal královské komoře. V roce 1780 panství získal arcivévoda Karel Ludvík, který dal rozšířit park a vystavět dnes již neexistující nový zámek. V roce 1824 zámek získala měšťanská rodina Lišků a od ní jej koupila koncem 19. století Klára Frengelová. Po její smrti byl již zchátralý objekt roku 1945 zkonfiskován jejím dědicům. Později byly Bečváry využívané pro archiv ČSAV. Po roce 1995 zámek koupil hudebník Robert Kodym, který začal s jeho postupnou opravou. Zámek je tedy v současnosti veřejnosti nepřístupný. Dispozice zámku Barokní zámek Bečváry je patrová čtyřkřídlá budova zdobená pilastry s arkádovým nádvořím a mansardovou střechou. Bohatě zdobenému zahradnímu průčelí dominuje mohutný dvoupatrový rizalit s volným dvouramenným schodištěm vedoucím na terasu, které zdobí barokní sochy. V původní barokní podobě zůstalo severní, jižní a západní křídlo, východní křídlo je přestavěno rokokově. Nejkrásnějším interiérem je taneční sál, který se nachází v plastickém středu objektu. Ze sálu se dá projít na terasu. Stěny sálu jsou zdobeny římsami a ozdobami a několika výjevy z putování hrdiny Aenea. Strop zdobí freska, na které je vidět výjev ze stanu Achájců při obléhání Tróje. Dále je zde také zachována kaple sv. Michaela, prostupující přízemí i první patro původní stavby. Freskový oltář v kapli z 18. století namaloval Josef Redelmayer, nástěnné malby z roku 1774 jsou dílem Josefa Hagera a Josefa Redelmayera. Sochařskou výzdobu vytvořil sochař Ignác František Platzer. K zámku náleží i přilehlý park, poblíž stojí hospodářský dvůr s pozdně barokní vstupní bránou z roku 1766. V okolí můžete navštívit zámek Zásmuky, město Kolín nebo Kutnou Horu a její četné památky. Ubytování naleznete v nedaleké Ratboři nebo Kutné Hoře.

Malou obec Lštění, na jejímž východním okraji se nachází v sousedství zámku pozdně gotická věžová tvrz, nalezneme v okrese Domažlice. Nejbližší železniční zastávka je ve 4 km vzdáleném Blížejově. Věžová tvrz byla vybudována pravděpodobně ve druhé polovině 15. století za držby vsi Lštění Bohuchvaly z Hrádku. Není vyloučeno, že na témže místě stávalo starší sídlo. Prvním majitelem tvrze, který ji stabilně obýval, byl Jan Bohuchval z Hrádku (pramen z roku 1513 jej výslovně uvádí jako obyvatele tvrze). Přes Janovu sestru Elišku přešla tvrz do držení Černínů z Chudenic, kteří ji nechali renesančně upravit. V roce 1599 se majitelem tvrze stalo město Domažlice a její sídelní funkce zanikla. Nadále sloužila jako sýpka a její majitelé se často střídali. Současný majitel Zdeněk Procházka tvrz zrekonstruoval a příležitostně ji zpřístupňuje veřejnosti. Vnější opevnění tvrze, ze kterého je dnes dochován jen náznak, tvořil vodní příkop a rybníky. Věžová tvrz je půdorysu 9,5 x 10,5 metru a obsahuje sklep a 4 patra, z nichž pouze v nejvyšším jsou okénka, ostatní patra osvětlují střílny. K věži tvrze přiléhá objekt, který je v základech již ze 16. století. Dnes tento domek slouží jako obydlí majitele. M.K.

Přímo v centru města Frýdek – Místek na ostrohu nad řekou Ostravicí stojí barokní zámek. Historie zámku Zámek, původně slezská pohraniční pevnost, byla vystavěna na místech starší tvrze v polovině 14. století na popud těšínských knížat Piastovců. Chránila i městečko Frýdek, které teprve vznikalo. Jádrem pevnosti byla hranolová věž s průjezdem a k ní přiléhající palác obklopen hradbou s okrouhlými baštami. V pohusitském období byla k původní o patro zvýšené budově dostavěna krátká jednopatrová křídla včetně dnešního Rytířského sálu. Výrazně byla také vylepšena obrana, byla přistavěna vysunutá brána (dnešní pokladna) a linie pozdně gotického opevnění. V 16. století za Pernštejnů byla dostavěna východní, západní a jižní renesanční křídla. V jižním křídle byla vybudována také podkovovitá kaple sv. Barbory. Pravděpodobně Jiří z Lohova vystavěl na nádvoří okolo křídel otevřené renesanční arkády. I majitelé Bruntálští z Vrbna sídlo rovněž upravovali. Začali stavět budovy předzámčí na dnešním 1. nádvoří. Tím vyvrcholily renesanční úpravy a objekt se definitivně změnil v pohodlný renesanční zámek. V letech 1636 - 1699 náleželo frýdecké panství Oprštorfům. Také rod Pražmů v 18. století pokračoval v opravách. Dostavěli průčelní věž a upravili kapli, která byla znovu vysvěcena roku 1719. V roce 1797 kupuje zámek arcivévodkyně rakouská Marie Kristina, dcera Marie Terezie, čím přešlo panství do rukou Habsburků. Zámek tím začal být více užíván ke správním a kancelářským účelům. Zámecký park Už od časů renesance obklopovala zámek zeleň a zahrady. V 19. století byla zahrada přeměněna na anglický park. Větší novodobé úpravy zámku proběhly na přelomu 19. a 20. století za arcivévodů Albrechta a Bedřicha (Bezručův „Markýz Géro“). Po roce 1918 přešel zámek do majetku státu. Od roku 1923 až do 70. let v zámku sídlilo ředitelství Státních lesů a statků. V letech 1924 až 1934 byla v Rytířském sále otevřená první muzejní expozice. Od roku 1960 se muzeum (dnes Muzeum Beskyd Frýdek-Místek) navrací do prostor zámku a dochází k postupné opravě objektu. Návštěva frýdeckého zámku zahrnuje prohlídku zámeckých prostor a stálou expozici muzea, kde se také pořádají příležitostné výstavy.   Podoba zámku                      Frýdecký zámek je komplex patrových a dvoupatrových budov kolem dvou nádvoří. Nad vchodem do vnitřního zámku stojí pětipatrová hranolová věž s barokní cibulovitou střechou. Ve vnitřním nádvoří upoutají renesanční arkády. Na zámku jsou dochovány renesanční klenby a barokní štuková výzdoba. Nejcennější a největší z interiérů je Rytířský sál vyzdobený znaky slezské šlechty. Tipy na výlet Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Kabátice, rozhledny Prašivá nebo z rozhledny Okrouhlá u Staříče. Prohlédnout si můžete také Muzeum Beskyd, hrad Hukvaldy, Srub Petra Bezruče nebo vodní nádrž Šance. Krásný je dřevěný kostel sv. Michala v Řepišti.  Ubytování najdete přímo ve Frýdku-Místku.

Starobylá cesta vede z Pavlovic do údolí Švábského potoka směrem na osadu Šváby. Tato takzvaná Dlážděnka byla vylámána již za Albrechta z Valdštejna. V devadesátých letech 20. století se dočkala obnovy.