Uzavřené židovské město (ghetto) vzniklo až po roce 1727. Bylo odděleno dvěma branami, třetí vznikla po roce 1823 a několika řetězy. Stálo zde asi 100 domů rozdělených na 138 jednotek. Jejich vzhled poznamenaly četné požáry, asi ten nejhorší byl 1.5.1823, kdy shořely dvě třetiny obce. Vývoj a deportace Židů způsobil další chátrání a likvidaci domů, zejména postupná asanace po roce 1945 v oblasti ulice Traplova a U Templu. Bývalé ghetto je dnes památkově chráněno jako výjimečný urbanistický celek. Tato unikátní památka je každoročně během léta propagována festivalem Boskovice - Festival pro židovskou čtvrť. Níže je uveden výběr památek z ghetta dle informačního plánku: Židovská brána – Dnes jediná existující brána do bývalého ghetta. Byla dokončena 25.8.1753, opatřena vraty, která se na noc uzavírala. Od roku 1926 usilovali Židé o její zbourání, ale nedostali povolení. Plačkova 5 (obytný dům) – Po požáru roku 1823 byl obnoven Salomonem Beamtem. Nová fasáda napodobuje empírový styl. Kokový hák je zbytekm držáku firemního štítu obuvnické firmy. Plačkova 25 (obytný dům) – V minulosti tvořil jednotu s domem č. 27. Patří k nejstarším v ghettu. Jeho sklep je renesanční, nadzemní část barokní. Byl obnoven rovněž  po požáru roku 1823. Koncem 19. století se sem přístěhoval rituální řezník Fleischmann s rodinou. Jejich dcera Rosa odešla do Vídně, kde se stala novinářkou. Tam se seznámila s Jiřím Dimitrovem, vedoucím bulharského dělnického hnutí. Po známém lipském procesu, na němž byl Dimitrov osvobozen z obvinění ze zapálení říšského sněmu, se Rosa za Dimitrova provdala a žili v Sovětském svazu. Syn Bernard Fleischmann bojoval jako dělostřelec ve Svobodově armádě. Plačkova 6 (obytný dům) – Do roku 1823 byl jen přízemní. Po požáru byl přestavěn na jednopatrový. Roku 1855 jej vlastnil bohatý podnikatel Nathan Löw. Vnitřní dispozice byla narušena přestavbou roku 1980. Velká proluka západně od domu byla způsobena počátkem května 1945, kdy zde vybuchující munice zničila tři domy. Plačkova 35 (obytný dům) – Řadový jedopatrový dům byl vystavěn po požáru roku 1823. V roce 1885 bylo zbudováno představné schodiště do 1. poschodí. Plačkova 12 (obytný dům) – Jeden z nejmalebnějších domů v ghettu byl jako několik jiných domů obnoven po požáru roku 1823. Má nepravidelný půdorys s půlkruhovým přístavkem ve tvaru apsidy. Do Plačkovy ulice směřuje pavlač nesená rizality. Na ostění vchodových dveří se nachází mezuza. Plačkova 45 (Rabínský dům) – Původně křesťanský grunt, který roku 1727 koupil židovský rychtář Donát. Za blíže neznámých skutečností přešel do majetku vrchnosti, která zde zřídila „hospodu knížecí“. Koncem 18. století zde bylo zřízeno sídlo židovské normální školy a roku 1851 dům koupila od vrchnosti židovská obce jako sídlo rabinátu a rabínův byt. Židovské masné krámy – Na tomto místě stála až do požáru roku 1823 židovská „strážnice“, tj. sídlo obecního strážníka. Po požáru byl zde zahlouben napůl v zemi masný krám a vedle něho hasičské skladiště. Roku 1854 byly tyto objekty přestavěny na pět „kvelbů“ masných krámů. Touto stavbou vyřešili Židé definitivně terénní nerovnost na náměstí „U Vážné studny“. Zároveň bylo využito přirozeného chlazení obchodů prostřednictvím zahloubení do svahu. Na střeše krámů bylo oblíbené dětské hřiště. Masné krámy zanikly v roce 1914 a byly využity na prodejní a skladové prostory. U Vážné studny 7 (obytný dům) – Řadový patrový dům byl přestavěn po roce 1823. V letech 1808-1860 zde byla Ungarova výrobna likérů s hospodou „na císařské“. Roku 1920 v prvním patře učebna 1. třídy české obecné školy. V domě bývala „suka“ což je dočasný stánek, kde přebývají Židé během svátku „sukot“. Odstraněna byla po roce 1950. U Vážné studny 5 (obytný dům) – Stavba pochází z době těsně před rokem 1850. V přízemí býval obchod, za druhé světové války zde sídlil řezník. Valenova 3 (bývalá továrna) – Asi roku 1880 zde zbudoval Moritz Saxl továrnu pro výrobu plechových a dřevěných krabiček. Po roce 1918 zde bylo sídlo Okresní péče o mládež, později mateřská škola, pak výrobna konfekce. Nyní zde má sídlo pobočka Okresního archivu. Valenova 14 (obytný dům) – Je posledním domem ghetta jižním směrem, obnovený po roce 1823. Po výstavbě křesťanských domů v „židovských zahradách“ zde býval upevněn hraniční řetěz. Na půdě se nachází „suka“, jediná dnes zachovaná v Boskovicích. U Vážné studny 9 (obytný dům) – V domě byla odedávna židovská hospoda. V dnešní podobě vybudován roku 1887 jako restaurace u Deutschů. Zde bývalo středisko židovského společenského života, kasino a v prvním poschodí taneční a divadelní sál. Bílkova 7 (bývalý obecní dům a škola) – Dům tvořil jednotu s židovským špitálem (Joštova 10), který se připomíná už roku 1752. Obecní dům je zde doložen roku 1824, po adaptaci roku 1849 zde bylo okresní hejtmanství a to až do roku 1855. Poté židovský úřad a židovská neměcká škola. Po roce 1920 česká národní škola a městská knihovna. Bílkova 13 (obytný dům) – Jeko jeden z mála domů byl uchráněn požáru v roce 1823. V roce 1855 patřil Nathanu Hellerovi, který zde provozoval hospodu. Roku 1880 zde byla zřízena filiálka konfekční továrny M a J Mandel. Dříve byl dům stavebně spojen s domem č. 11 U koupadel (bývalé židovské lázně ) – Existence židovských lázní je na tomto místě doložena k roku 1684. Původně přízemní lázně byly určeny jen ženám. Roku 1844 byly při přestavbě zvýšeny o jedno patro. Rituální lázeň (mikve) byla umístěna vlevo od vchodu, v nádvorních arkádách se nacházely očistné lázně. Bylo zde deset kabin s vanami. Lázně byly v provozu ještě po roce 1950. Kašna – Na parcele mužských lázní, které vyhořely roku 1823 byl v roce 1856 zbudován haltýř (nádrž) z kamení, cihel a dřeva jako zásobárna vody pro židovské lázně. Voda sem byla přiváděna potrubím od Vážné studny. Roku 1875 byla zbudována dodnes stojící kašna. Dříve byla kryta kovovou, drátem vypletenou stříškou, ve které byl otvor pro čerpání vody. U koupadel 6 (tovární budova) – Už počátkem 19. století vlastnila tento dům rodina Baschova, která zde provozovala obchod s obilím a sladem. Později byl přestavěn pro potřeby konfekční továrny rodiny Brüllovy. Synagoga minor – Už v 16. století existovala v řadovém domě č. 7 v prvním patře nejstarší boskovická synagoga minor. V přízemí byla pak náboženská škola. Koncem 17. století se síň s Tórou přestěhovala do přízemí, naopak škola do prvního patra. Celý dům včetně sálu synagógy minor sloužil jako tzv. studijní dům, proslavený zejména ješivou. Vyučoval zde mimo jiné Šamuel ha-levi Kolin, zvaný Machcít ha-šekel podle svého spisu. Tento dům kdysi souvisel s nárožním domem č. 5, v němž podle tradice byla nejstarších dobách úřadovn obce a snad i rabínův byt. Oba domy i jako další v okolí ulice Traplovy byly v druhé polovině 20. století asanovány a neadekvátně nahrazeny novostavbami. Zanikla tak i Löw Beerova synagoga (dříve Traplova 12). Zborovská 11 (dům „na císařské“) – Starobylý patricijský dům byl jen lehce poškozen požárem v roce 1823. Roku 1855 jej koupil Herrmann Ungar a přestavěl ho v empírovým stylu. Roku 1860 sem přenesl výrobu a výčep likérů, k nimž měl císařské oprávnění. Zborovská 5 (obytný dům) – Postavil jej roku 1709 Jakub Donát, nájemce knížecí palírny. V interiéru je zachována stará dispozice, i když byl dům v roce 1823 poničen požárem. Ve sklepě byla roku 1994 objevena rituální lázeň (mikve), která je ale nepřístupná.

Pražská zoologická zahrada. ZOO Praha Troja byla založena v roce 1931 profesorem Jiřím Jandou. Architektonické řešení vypracoval J. Fuchs. Za dobu své existence ZOO v Praze Troji prodělala řadu změn a zaznamenala velký rozvoj. Dnes je jedná o velmi moderní ZOO, která se snaží všechna zvířata ukázat v prostředí, které je jim vlastní. ZOO Praha se také podílí na záchraně mnoha ohrožených živočichů. Z historie pražské ZOO. Pražskou zoologickou zahradu založil cestovatel a zoolog Jiří Janda a o její dnešní podobu se značně zasloužil dlouholetý ředitel zoolog profesor Zdeněk Veselovský. Vznikla ve 30. letech 20. století, ovšem historie chovu cizokrajných zvířat v Praze je mnohem starší, sahá až do dob prvních králů. Krátce byla malá ZOO ve Vrchlickhé sadech před dnešním Hlavním  nádražím. Při svém otevření 28.9.1931 měla ZOO asi na 300 zvířat a byla omezena na plochu jen 8 ha. Postupně se rozšiřovala, ale stále si uchovala kvality.  Poloha ZOO Praha. ZOO Praha je nádherný kousek přírody situovaný v dolní části pražské Troje, nedaleko Trojského zámečku. Pozemek vzbuzuje závist všech odborníků. Jsou tu skály, jež jinde nepřirozeně a draho budují, rovina u řeky, svah i náhorní větrné prostranství a především starý romantický porost. A to vše v amfiteátru směřející k poledni. Zvířata v ZOO Praha. Prvním zvířetem chovaným v této ZOO byla vlčice Lotta. V roce 1934 dokonce daroval Vlasta Burian do ZOO Praha dva Lachtany. Mezi nejvzácnější zvířata patří kůň Převalského, jehož ohrožený druh zachránila pražská ZOO za pět minut dvanáct. V přírodě žije kůň Převalského už jen v Mongolsku, a i tam byl naposled sledován vědeckou expedicí někdy v 50. letech 20. století. Pestrá současnost pražské ZOO V současné době žije v ZOO kolem 2.500 zvířat, reprezentujících 500 druhů. Padesát z nich je velmi vzácných. V areálu zahrady stojí dřevěné domky postavené ve stylu českého národního rondokubismu, projektované arch. Josefem Gočárem, které byly původně umístěny na letišti ve Kbelích.   Pražská ZOO byla díky své poloze u břehů Vltavy velmi postižena tisíciletou vodou v roce 2002. Vedle hmotných škod, bylo nejcitelnější ztráta velkého množství zvířat. Symbolem povodní se stal lachtan Gaston, jenž odplaval s velkou vodou ze zoologické zahrady až do Německa. Bohužel pak při převozu zpět uhynul. V pražské ZOO můžeme vidět jeho bronzový pomníček a také jeho jméno nese jedna z restaurací. Po povodni prošla ZOO modernizací a rozsáhlou rekonstrukcí. Vyrostlo zde několik zajímavých architektonických staveb. K nejzajímavějším patří  - Indonéská džungle. Jedná se o eliptický skleník, s prostředím džungle. Uvnitř mohou návštěvníci spatřit orangutany, gibony nebo varany. Návštěvníci ZOO Praha se dále můžou těšit na komplex opičích ostrovů, průchozí voliéry, dětskou ZO, pavilon Afrika, novou expozici slonů a pavilon hrochů, voliéry sov, pavilon ptačí mokřady či na rozhlednu.  Pražská ZOO žije velice pestrým životem. Je pořádána řada akcí, komentovaných krmení, nočních prohlídek a mnoho dalšího. Doprava do ZOO Praha. Nejjednodušší dopravní spojení je  autobusem číslo 112, od stanice metra Nádraží Holešovice.  Z tohoto místa je v provozu také tzv. zoobus, který jezdí každý víkend státní svátek a jízda s ním je pro cestující bezplatná. Čím dál více oblíbenější přepravou je parník. Přístaviště lodí je nedaleko od ZOO. V samotné zahradě můžete pro dopravu využít lanovku či silniční vláček.

Galerie Vyšehrad patří do památkového areálu vyšehradské pevnosti. Vedení sídlí na uvedené kontaktní adrese. Galerie sama se nachází na západní straně areálu za Vyšehradskými sady v bývalé hradební věži.

Dřevěná rozhledna vysoká 14 m s vyhlídkovou krytou plošinou ve výšce 11 m se nachází západně od centra Jarcové a jižně od Valašského Meziříčí. Pro veřejnost byla zpřístupněna na jaře 2009. Postavili ji místní a náklady se pohybují okolo čtvrt milionu korun. Poskytuje výhled na Valašské Meziříčí, Beskydy a Jeseníky (tedy hlavně severním směrem). Přístup na rozhlednu je volný.