Již kolem 10. století je doložené osídlení městského typu v Týně nad Vltavou. Od této doby patřila celá oblast pražským biskupům. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1229. V polovině 13. století byl v Týně vybudován hrad. Vznik zámku Významným rodem, který se zasloužil o rozkvět panství, byli Čabeličtí se Soutic, kteří zde sídlili v polovině 15. století. V roce 1621 po stavovském povstání se stalo držitelem týnského panství opět pražské arcibiskupství a zůstalo jeho vlastníkem až do poloviny 19. století. Koncem 17. století získalo náměstí Týna novou dominantu - zámek. Podoba zámku Původně arcibiskupský zámek Týn nad Vltavou je raně barokní stavba, postavená roku 1699 stavitelem d'Alfierim na místě několika měšťanských domů. Zámek dnes nepůsobí příliš honosným vzhledem, připomíná spíše budovu školy či úřadu. Objekt je jednoduchá obdélníková dvoupatrová budova, v průčelí se nachází portál zdobený pilastry, nad vchodem je špaleta. Sídlo sloužilo původně jako rezidence pražského arcibiskupa. Po většinu historie sloužil zámek jako správní centrum panství, byly zde umístněny kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes zde sídlí městské muzeum s expozicemi keramiky, vorařství, loďařství a loutkářství. Zajímavostí muzea je, že v září na „Dny evropského dědictví“ bývá vystaven tzv. Vltavotýnský zlatý poklad: 2 kalichy, 2 pásy a mince, které byly ukryty od třicetileté války do roku 1970 v domě U modré hvězdy na náměstí Míru. Budova zámku je v dobrém stavu, pečlivě udržována. V zadním traktu se nachází také restaurace jihočeské domácí kuchyně. Tipy na výlet V Kolodějích nad Lužnicí můžete navštívit židovský hřbitov. V nedaleké Bechyni na vás čeká renesanční zámek, lázně, minoritský klášter nebo rozhledna Radětice. Ubytování najdete přímo v Týně nad Vltavou.

Renesanční areál zámku v Červené Řečici stojí na jižním okraji obce, nedaleko města Pelhřimova. Historie zámku V roce 1144 daroval český kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi zalesněnou krajinu při horním toku řeky Želivky, kde náleží i Řečice, která se tak stala centrem rozsáhlého panství pražských biskupů a arcibiskupů.                    Kdy přesně vznikla tvrz, která stávala na místě dnešního zámku, není známo. Za biskupa Tobiáše z Bechyně však byla koncem 13. století spolu s kostelem opevněna proti nájezdům Oty Braniborského, později proti Vítkovcům. V letech 1343 - 1364 byla tvrz již označována jako hrad, který byl sídlem purkrabího. Do světských rukou přešlo řečické panství v roce 1415, kdy se jeho majitelem stal Jan z Chotěmic, následovali Trčkové z Lípy, páni z Ústí a páni ze Stráže. Tím se Řečice dostala do dědičného držení Jindřicha ze Stráže, nejvyššího hofmistra Českého království a dočasného správce země. Po roce 1535 se ujal hradu Šebestián Leskovec, za něhož došlo k největšímu rozmachu řečického panství. Šebestián nechal přestavět hrad na renesanční zámek. Po Bílé hoře získal Červenou Řečici pražský arcibiskup Arnošt Harrach. Jeho nástupci vlastnili zdejší panství až do roku 1948. Arcibiskupové sídlo však příliš nenavštěvovali, proto začal objekt chátrat. V roce 1948 byl velkostatek Červená Řečice se zámkem zkonfiskován a využíván účelově. Celý objekt, kde dnes už jen nádvoří zdobí sgrafitová, zpola opadaná fasáda, tak bezútěšně chátrá. Zámek je v soukromých rukou a ve velmi špatném stavu. Přístupný je jen několik dní do roka, v čase letního řečického Slámování. Podoba hradu Zámek Červená Řečice je přestavěný původní gotický hrad. Největší zajímavostí je velmi zachovalé opevnění se dvěma baštami na západě, valy, příkopy a rybníky, které chránily původní hrad. Zámek má šestiboký půdorys, dvě nádvoří a mezi renesanční budovy je vklíněna asi 12 metrů vysoká hláska z konce 13. století. Přízemí a první patro, dále místnosti západního a severozápadního křídla mají valenou klenbu, spojovací se sgrafitovou výzdobou klenbu hřebínkovo - hvězdicovou. Uprostřed prvního nádvoří stojí studna. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat například do nedalekého Pelhřimova, kde najdete Muzeum strašidel, Muzeum Vysočiny, Muzeum rekordů a kuriozit, zámek Proseč, kubistickou Drechselovu vilu, Solní branku, Dolní bránu, městské opevnění nebo třeba kapli Panny Marie Sedmibolestné. Nedaleko od zámku Červená Řečice můžete navštívit také klášter Želiv. V Humpolci najdete zajímavé Muzeum vah. Ubytovat se můžete v Pelhřimově nebo v Humpolci.

Tvrz Vrchotice se nachází zhruba pět kilometrů jihovýchodně od obce Sedlec-Prčice. Historie tvrze V písemných pramenech se připomíná k roku 1370 tehdy je poprvé zmiňováno jméno vladyky Bohuňka Vrchoty z Vrchotic. Rod Vrchotů vymřel po meči okolo roku 1530. Dalšími vlastníky se stali páni z Loutkova. Po nich se střídají Bechyňové z Lažan a Lažanští z Bukové. Někdy v této době je původně gotická tvrz přestavěna na renesanční sídlo. V roce 1613 získává Vrchotice pán ze sousedních Mitrovic. Začíná úpadek tvrze, je opuštěná, nikdo se o ní nestará a rychle chátrá. V 17. století se v písemných pramenech uvádí jako pustá. Kolem roku 1700 je část tvrze zbořena. V druhé polovině 20. století slouží k potřebám místního zemědělského družstva. V roce 1989 ji koupila firma Forest-Fish, která chce tvrz opravit a využít jako své sídlo. Tvrz dnes Do dnešní doby se zachovala obdélná patrová budova k níž přiléhá mohutná hranolová věž z lomového kamene se čtvercovou nástavbou. Věž má stanovou střechu krytou šindelem. Interiéry tvrze jsou nepřístupné. Mnoho turisticky zajímavých míst nabízí přírodní park Český Merán. Můžete zde navštívit Čertovo břemeno, zámek Jetřichovice. V zimě je často vyhledávaný Ski areál Monínec, kde jsou nejen uměle zasněžované svahy pro sjezdové lyžování, ale i upravované běžecké tratě. Ubytovat se můžete například v nedalekém Sedleci-Prčicích.

Stálá expozice:Expozice parních lokomotiv a historických kolejových vozidel. V areálu muzea krytá i venkovní stání v bývalé rotundě výtopny Buštěhradské dráhy. V budově přístavby haly krytá expozice železničních historických předmětů. Úzkokolejná dráha v objektu pro jízdy dětí. Dílčí expozice se zaměřením na železniční modelářství, na historii Kladensko-Nučické dráhy, ukázky technolog. zařízení potřebných k provozu parních lokomotiv (uhelný výtah; vodní jeřáby apod.).