Zříceniny hradu skryté pod novodobou budovou restaurace stojí na dominantním kopci nad městem Most. Věž, zčásti původní hradní, je přístupná v návštěvních hodinách. Historie hradu Hrad, jinak též nazývaný Hněvín či Landeswarte – Zemská stráž, byl králem Václavem I. založen ve 30. letech 13. století a pod ním vzniklo důležité královské město. Hrad měl především za úkol střežit tudy vedoucí starou obchodní stezku. Po dobu královského držení byl hrad udržován a goticky přestavován. V roce 1595 jej do svého držení získalo město Most. Za třicetileté války byl obsazen císařskými a posléze naopak švédskými vojsky. Měšťané po skončení války usoudili, že je hrad nad městem spíše ohrožuje, zvláště pokud se ho zmocní nepřítel, a proto přivítali rozhodnutí císaře Ferdinanda III. o rozboření hradu, jenž se konalo v letech 1651–1653. Stavební materiál pak měšťané dále využili pro své potřeby. Ve druhé polovině 19. století byla na místě hradu zbudována pseudogotická výletní restaurace a věž hradu upravena na rozhlednu. Dispozice hradu Vzhledem k novodobým značným úpravám hradního areálu jsou dnešní vědomosti o podobě hradu velmi děravé. Dispozice hradu byla trojúhelná a dvojdílná. Hradní jádro obsahovalo vysokou okrouhlou věž, starý palác s kaplí a královským sálem, nový palác a čtverhrannou věž. Z předhradí se dodnes dochovalo zdivo pravděpodobně hospodářských budov, začleněné do novodobého zdiva. Dnešní slabá obvodová zeď s největší pravděpodobností kopíruje bývalou zeď hradební. Tři okrouhlé bašty v ní mohou, ale i nemusí být založeny na základech původních bašt hradních. Tipy na výlet V Mostě můžete navštívit planetárium, Oblastní muzeum. V Horním Jiřetíně je k vidění barokní zámek Jezeří, v Litvínově pak zámek Janov a vodní nádrž Janov. Ubytování najdete v Mostě. M.K.

Vodní nádrž Fryšták se nachází jižně pod obcí, při silnici č. 490. Nádrž byla vystavěna v roce 1939. Hráz je sypaná z jílovitých hlín, dlouhá 198 m a vysoká 13 m.

Na jižním okraji městského centra (ul. Pod hradbami) můžeme dodnes vidět zachovaný pás městského opevnění, který jádrem ze 13. století. a v průběhu času prošlo několika úpravami.

Nejstarší stopy na území Dolních Počernic byly zachyceny nad severním bokem Počernického rybníka v lokalitě kde je dnes vilová čtvrť Vinice. Našly se zde pozůstatky osady lidí řivnáčské kultury (tedy asi 4.000 let před n.l.). Rozpadem osady v raném středověku a s doplněním o další grunty, došlo potom zřejmě k vytvoření shlukové vsi, jejíž základní urbanistický rozvrh setrval dodnes. Lze předpokládat, že nejpozději ve 2. polovině 12. století získal osadu s okolím jako výsluhu za vojenské či jiné služby některý z knížecích družiníků, jehož jméno (ves lidí „Počerného“). Velmož si potom dal vybudovat při cestě výše nad osadou při hraně bažinatého údolí Rokytky (dnešního zámeckého parku) nepochybně dosud dřevěný sídlení dvorec. U dvorce vyrostl současně nebo o něco později nevelký vlastnický kostelík, jehož panská tribuna navazovala možná – jak bývalo obvyklé – lávkou přímo na obytné patro feudálního sídla. Základní hmota jednolodního románského kostelíka s pravoúhlým kněžištěm, zděná z tesaných pískovcových kvádrů, zůstává dodnes zachována jako vzácný doklad románské stavební kultury na vesnici.Jako o Počernicích se poprvé píše ve 20. letech 14. století. Na základech dvorce zde vyrostla gotická tvrz. Na rozvoji vsi pak ve druhé polovině 16. století měli velký podíl Matěj a Jan Hůlkové z Počernic. Ti uskutečnili přestavbu trvze na renesanční zámek. V letech 1644-1706 byl zámek a přilehlé statky v držení hraběcí rodiny Colloredo-Wallsee a mezi roky 1720-1755 páni von Saltza. V 19. století představuje nejvýraznější zásah do půdorysu obce vybudování státní pražsko-olomoucké dráhy, dokončené v roce 1845, která oddělila starou obec od nové železničním náspem s klenutým podjezdem. Druhá polovina 19. století proměňuje obraz Dolních Počernic zejména výstavbou „nového zámku“, jehož realizací pro hrabata z Dercsenyi byl v roce 1857 pověřen pražský architekt V. Bělský. Následně byl po roce 1858 zbořen starý mlýn na zámeckém nádvoří a ve stylu anglické novogotiky postaven při rybniční hrázi mlýn dnešní, zapsaný dnes vedle obou zámků, kostela a souboru pivovaru rovněž mezi chráněné kulturní památky. Ve 20. a 30. letech 20. století dochází k bouřlivému rozvoji výstavby rodinných domků. Po druhé světové válce pak došlo k výstavbě panelových domů. V roce 1968 byly připojeny Dolní Počernice k Praze a dnes je MČ Praha – Dolní Počernice součástí správního obvodu Praha 14.