Sady vyprojektoval a začal budovat již v roce 1885 pražský zahradní architekt František Thomayer na místě zbouraných městských hradeb. Rozloha původní zeleně byla značně omezena stavbou metra a magistrály, která sady lemuje z východní a ze zápasní strany.Sady jsou jmenovány po českém básníkovi a literátovi Františku Ladislavu Čelakovském.

Královský hrad Písek tvořil součást opevnění města, které stálo na staré obchodní stezce. Stával a dodnes jeho část stojí přibližně uprostřed cesty vedoucí ze slavného kamenného mostu na hlavní písecké náměstí. Dnes zde sídlí Prácheňské muzeum, díky němuž je hrad přístupný v otevíracích hodinách. Historie hradu Hrad založil spolu s městem Přemysl Otakar II. v polovině 13. století. Kromě krátkého období zástavy za Jana Lucemburského, setrval hrad v rukou českých králů až do husitských válek a panovníci se zde často zdržovali. Písečtí měšťané, přívrženci Husova učení, se hradu zmocnili a pak o něm prameny až do roku 1453 mlčí. Ve 2. polovině 15. století se zde vystřídalo několik šlechtických zástavních majitelů, až jej roku 1509 získalo město Písek a z předního křídla vznikla radnice. V roce 1532 hrad vyhořel a v roce 1547 o něj město přišlo, protože se zúčastnilo protihabsburského povstání. V roce 1558 jej získalo, stále ještě poničený požárem a pustnoucí, zase zpět. Obnoven byl pak pouze z části pro hospodářské účely (solnice, skladiště), východní křídlo bylo barokně upraveno a nadále fungovalo jako radnice, jižní trakt byl roku 1632 upraven na pivovar, severní křídlo roku 1751 na kasárny. V roce 1851 bylo zbořeno východní křídlo se vstupní věží a v roce 1860 se zřítila nárožní jihozápadní věž a následovalo stržení jižního křídla, přičemž zanikla i kaple zde jsoucí. Podoba hradu Písecký hrad byl téměř pravidelného čtverhranného půdorysu, což umožňovala parcelace nově zakládaného města. Hrad se stal součástí městského opevnění, navazovaly na něj městské hradby. Od města byl oddělen příkopem a parkánem. Obvod hradu byl ze všech stran zastavěn palácovými křídly, obě nároží nad řekou byla zpevněna čtverhrannými obytnými věžemi a třetí stála nad průjezdem východního křídla (tj. toho obráceného k městu). Součástí jižního křídla byla kaple s polygonálním závěrem. Celé nádvoří obíhal arkádový ochoz. Hrad byl bohatě vyzdoben, aby mohl krále dobře reprezentovat. V prvním patře se nacházelo několik sálů a roubená komora. Z hradu, který se typologicky řadí mezi středoevropské kastely, se dodnes dochoval pouze střed západního křídla a ve zdivu dnešních budov, svírajících nádvoří, se nacházejí relikty severního a jižního křídla. Po městě a jeho okolí se můžete rozhlédnout z nedaleké rozhledny Jarník. Z Písku můžete dál vyrazit na výlet na zámek Vráž, tvrz Kestřany, prohlédnout si kalvárii u Otavy nebo navštívit obec Putim, památkově chráněnou jako doklad pozdního selského baroka. Bohatý výběr z ubytování najdete přímo v Písku. M.K.

Židovský hřbitov se nachází jen kousek od obce Běštín směrem na Hostomice, vpravo na pokraji lesa. Založen byl pravděpodobně okolo roku 1835, pohřby zde probíhaly až do druhé světové války. Po osvobození byl postupně devastován.

Hlavní náplní ICM je bezplatné poskytování informací veřejnosti. ICM zajišťuje udržování a doplňování propagačních materiálů určených k volné distribuci v prostorách ICM a podílí se i na vydávání propagačních materiálů zaměřených na podporu cestovního ruchu nejen ve městě, ale také v rámci MSK či celorepublikových tištěných materiálů. Pracovníci ICM se účastní výstav a veletrhů cestovního ruchu, také různých konferencí, kde propagují celý region Beskydy a převážně město Frenštát p.R. a jeho blízké okolí. Mezi důležitou práci ICM je tvorba vlastních webových stránek, které jsou ve 3 mutacích – čj, aj, nj a jsou denně aktualizovány. Otevírací doba říjen – duben   po – pá 8.30 – 17.00so 8.30 – 11.30květen – září    po – pá 8.30 – 18.00so 8.30 – 11.30červenec, srpenpo – pá 8.30 – 18.00    so - ne 8.30 – 11.30