Zříceniny hradu Helfenburk stojí na vysokém návrší u Krajníčka u Bavorova. Helfenburk je pozoruhodný tím, že patří mezi ty hrady, ke kterým se dochovalo povolení k jejich stavbě. Historie hradu To vydal roku 1355 Karel IV. čtyřem bratřím Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka. Rožmberkové právě získali zdejší panství, proto chtěli k jeho správě vystavět opevněné a mocenské centrum. V jejich rukou zůstal až do roku 1475, kdy ho prodali Janovi ze Švamberka. Již o tři roky později měl hrad nového majitele. Hrad, jehož hlavní část tvořilo dvoupalácové jádro, získal významný profesionální válečník Václav Vlček z Čenova. Tento vojenský odborník byl stoupencem krále Vladislava II. Jagellonského a z nově opevněného Helfenburka podnikal válečné výpravy proti Rožmberkům a jiným přívržencům Matyáše Uherského. Roku 1503 se majiteli hradu opět stávají Rožmberkové a jeho význam v následujícím století upadá. Vilém z Rožmberka postavil nedaleko zámeček Kratochvíli a úředníci panství přesídlili do Netolic. Hrad začíná pustnout a roku 1593 jej poslední Rožmberk, Petr Vok, prodává městu Prachatice. Stalo se tak i s přilehlými vesnicemi. Roku 1933 se dostala hradní zřícenina do správy KČT, který zde provedl výrazné opravy a zachovanou válcovou hradní věž upravil na rozhlednu. Dispozice hradu Dispozice hradu na skalním ostrohu byla původně trojdílná. Dvoupatrové dvoupalácové jádro hradu obíhal parkán. Oba paláce obsahovaly v každém podlaží po dvou místnostech a byly podsklepeny. Hlavní obytné a reprezentační místnosti bývaly v prvém patře a poskytovaly veškery komfort, jak se slušelo na movitost a význam majitelů. V patře východního paláce se dokonce dochovaly zbytky táflované světnice. Spojení jednotlivých prostor zajišťovala dřevěná arkádová chodba. Ta obíhala celé nádvoří a nesly ji kamenné sloupy. Paláce je původně o patro převyšovaly. Obklopovalo je druhé nádvoří polookrouhlého obrysu, přičemž jádro leželo zhruba ve středu rovné strany. Její nároží zaujala na jedné straně druhá věžovitá brána a na straně druhé štíhlá okrouhlá věž. V letech 1477-83 došlo k přestavbě hradu, která je spojována s Václavem Vlčkem z Čenova. Hlavním cílem bylo nepochybně zlepšení obranyschopnosti, proto se práce nijak výrazně nedotkly jádra hradu. Výraznějších zásahů se dočkalo druhé nádvoří. Jeho hradbu zvýšila nadezdívka a změn se dočkala i zdejší hospodářská zástavba. Do nového nádvoří, k jehož čelní hradbě byly zřejmě přistavěny další hospodářské budovy, se vcházelo čtverhrannou vysunutou věžovitou branou. Významné je zejména pozdně gotické opevnění, které obsahuje velmi pokročilé prvky a zároveň představuje jednu z mála dobře dochovaných fortifikací počátků doby jagellonské. Kromě výše zmíněných měst a památek můžete navštívit v okolí také židovský hřbitov u obce Dub. Ubytování naleznete například ve Vodňanech, které stojí také za návštěvu.

Skalka s názvem Kazatelna se nachází na severozápadní straně Chřibských vrchů, nějakých 5 kilometrů od Koryčan. Zhruba 6 m vysoká skalka má na svém temeni plošinu, na kterou vedou vytesané schody. Na plošině byl v roce 1972 osazen dvouramenný kříž. Podle legendy sloužila skalka bohoslužebným účelům již v období ranného křesťanství, ale věrohodné doklady o tom nejsou. Pravděpodobně byla takto upravena v období protireformace a jedním z kazatelů zde možná byl i Jan Ámos Komenský. Z plošiny se otevírá výhled západním směrem ku Brnu. Původně byla plocha pod skalkou holá, dnes je tento prostor již zarostlý a skalce tím ubral na působivosti.

Stavebníkem Šternberského paláce byl Václav Vojtěch ze Šternberka. Nejdříve si dal postavit zámek v Troji a pak „zimní palác“ tady na Hradčanském náměstí. Plány mu připravil J.B.Mathey, ale brzy ze stavby odešel a prací se ujali dva vídeňští architekti Domenico Martinelli a Giovanni Alliprandi. Od roku 1949 hostí tento vrcholně barokní palác expozici sterého evropského umění. V malé místnosti v prvním patře jsou soustředěny ikony a práce antického umění. Vstoupíme-li do velké místnosti v prvním patře, přivítá nás skvělá řada dvoudílných a trojdílných, bohatě zlacených deskových kostelních obrazů Toskánska a severní Itálie.

V blízkosti vrcholu Bradlo, nedaleko skalního útvaru Rozštípená skála, stojí drobná sakrální stavba – Koryčanská kaple. Byla vystavěna v polovině 19. století a má barokní podobu. Sloužila jako zastavení poutníků putujících do koryčanského kostela. Kaple je v současné době v dobrém stavu.