Skromná zřícenina hradu Obřany se nachází na strmém kopci v Hostýnských vrších, přibližně 3 km jihovýchodně od obce Chvalčov. Na volně přístupný hrad vede odbočka turistického značení spojující Rusavu a poutní místo Hostýn. Historie hradu V podstatě velmi krátkou dobu existence hradu zahájil jeho zakladatel Boček z Kunštátu a Poděbrad před rokem 1365. Stavbu hradu započal bez svolení moravského markraběte Jana  Jindřicha, který se proto obrátil na českého krále Karla IV., aby nařídil demolici nově vznikajícího objektu. Již roku 1366 vydal Karel IV. rozkaz ke zboření, k němuž však zřejmě vůbec nedošlo, pouze se zastavily stavební práce. Nedokončený hrad byl provizorně upraven k obývání a byl využíván ještě v první polovině 15. století. V roce 1373 získal hrad Jan Jindřich, později se po něm píší Boček a Smil z Kunštátu. V roce 1415 držel hrad husitský stoupenec Milota z Tvorkova, takže je pravděpodobné, že hrad roku 1421 dobylo Zikmundovo vojskou táhnoucí krajem. Poprvé se v pramenech jako zřícenina objevuje v roce 1447. Dispozice hradu Protáhlý a zalomený tvar hřebene předurčil dispozici hradu. Na západním konci hradního areálu stávala okrouhlá věž, na východním palác, obě tyto stavby spojovala hradba, v polovině délky zalomená. Dnes jsou zde k vidění základy věže a delší úsek k ní přilehlé hradby. V místech paláce jsou patrné jen velmi malé střepy zdiva. Tipy na výlet Za návštěvu stojí nedaleká bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně, barokní zámek Bystřice pod Hostýnem, zříceninu hradu Šaumburk, zámek Dřevohostice, zříceninu hradu Křídlo nebo Muzeum Rusava. Ubytovat se můžete v Bystřici pod Hostýnem. M.K.

Město Žirovnice se rozkládá na pomezí Českomoravské vrchoviny v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Městečko ležící na stejnojmenné říčce má necelé tři tisíce obyvatel. První písemná zmínka o Žirovnici pochází z roku 1345 a její historie je spjata se zámkem, který dnes stojí na místě původního gotického hradu, který byl založen ve druhé polovině 14.století. Podobu hradu a historii městečka ovlivnil kutnohorský rod Venclíků z Vrchovišť, který velmi zbohatl při dolování stříbra v Kutné Hoře. Venclíkové nechali v 15.století celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které patří dodnes k jedinečným historickým kulturním památkám. Z erbu Vencelíků byl převzat i nynější městský znak - stříbrný jednorožec v modrém poli. V období třicetileté války byl celý kraj sužován císařskými i švédskými vojsky, město bylo zpustošeno, značné škody utrpěl i zámek. Od konce 17. století vlastnili žirovnické panství Šternberkové, kteří obnovili zámek i řadu venkovských kostelů a kaplí. Základní obživou obyvatel panství bylo zemědělství, rozvíjela se také řemesla, zejména hrnčířství, pivovarnictví, výroba cihel a různé druhy textilní výroby. V 17. století se ve městě úspěšně rozvíjelo obuvnictví a soukenictví. V 19. století proslulo městečko perleťářstvím, zejména výrobou knoflíků. Výrobu perleťových knoflíků zavedl Josef Žampach a na tuto tradici navazuje i dnešní průmyslová výroba. V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město. V roce 1910 odkoupilo celé panství od Šternberků město. Nejvýznamnější památkou Žirovnice je tedy místní goticko-renesanční zámek, který se tyčí na skalnatém ostrohu nad Hutním rybníkem. Byl založen ve trojúhelníkovém půdorysu s okrouhlou věží na jižní straně a s kaplí. Ve druhé polovině 14. století byl rozšířen a opevněn. V 16. a 17. století dostal hrad po renesančních přestavbách již zámecký ráz. Ve 20.století vyhořel a po rekonstrukci je dnes v jeho prostorách umístěno také městské muzeum s expozicí věnovanou perleťářství. Nad náměstím stojí neogotický kostel svatého Filipa a Jakuba z 19. století. Cennou památkou je také chráněný mariánský sloup z roku 1777.

Jako třetí rozhledna v mikroregionu byla postavena rozhledna Borůvka stojící nedaleko obce Hluboká asi 5 km východně od Skutče. Rozhledna zpřístupněná 4.6.2005 měří 18,5 m a krytá vyhlídková plošina se nachází ve výšce 15 m. Rozhledna má originální konstrukci, která patří mezi nejzajímavější v širokém okolí a opět v kombinaci dřeva a kovu. Rozhledna je přístupná od dubna do října.

Gotický hrad Český Šternberk se tyčí na ideálním místě na mohutném skalnatém útesu v údolí řeky Sázavy. Jeden z nejstarších a nejnavštěvovanějších hradů u nás najdeme nedaleko Benešova v kraji Středočeském. Z historie Českého Šternberka Při vyprávění jeho příběhu začněme jménem. Tím ho pokřtil jeho zakladatel, pan Zdeslav z rodu Divišovců, jenž je nechal stavět v letech 1235 – 41 nedaleko rodinné základny v Divišově. Jméno mu dal podle osmihroté hvězdy ve svém erbu, volně přeloženo jako hvězda na kopci. Název Český dostal proto, že Zdeslav byl velmi úspěšným mužem za své zásluhy dostal pozemky na Moravě, kde také založil hrad Šternberk. Proto bylo nutné odlišení, aby se hrady nepletly. Jakoby z postavením hradu začala stoupat i šťastná hvězda rodu, který se od té doby začal nazývat pány ze Šternberka. Rod bohatl a vliv stoupal. Opojeni mocí se Šterneberkové v 15. století postavili proti králi Jiřímu z Poděbrad. Královské vojsko tak v roce 1467 po kratším obléhaní Český Šternberk dobylo a pobořilo. Jeho obnova proběhla na přelomu 15. a 16. stol. ve stylu pozdní gotiky. Hrad byl současně zvětšen výstavbou nových budov. Byla změněna také jeho dispozice a byl přesunut vstup do hradu, a to přibližně do současné podoby. Zároveň bylo vylepšeno opevnění severního předhradí. Za třicetileté války byl v r. 1627 hrad vydrancován a následná přestavba v polovině 17. století přinesla jednotnou barokní podobu. Roku 1712 zemřel Jan Václav a po meči tak vymírá větev Holických ze Šternberka a hrad se dědictvím i prodejem dostal do rukou jiných majitelů než byli Šternberkové, v roce 1841 však byl hrad koupen Zdeňkem ze Šternberka a jeho rod ho vlastnil až do roku 1949, kdy byl hrad státem vyvlastněn. V restituci byl hrad roku 1992 vrácen potomkovi původních majitelů, Zdeňku Sternbergovi. Ten na hradě žije dodnes, ale to nebrání tomu, aby prostory hradu byly volně přístupné pro veřejnost. Samozřejmě kromě soukromých místností majitele. Na co se na Českém Šternberku můžete těšit Při prohlídce se návštěvníci procházejí místnostmi, jež jsou vybaveny nábytkem různých slohů od renesance přes baroko až po empír. Několik sálů je vyzdobeno krásnou barokní štukaturou od mistra Carla Brentana a také bohatě zdobenými barokními krby. Několik místností je věnováno významným členům rodu. Český Šternberk také vlastní jednu z největších evropských sbírek grafických listů s motivy z doby třicetileté války. Vystaveny jsou také historické zbraně a lovecké trofeje. V letní sezóně se na hradě koná řada tématických akcích. Můžete tak na nádvoří vyslechnout výklad o sokolnictví, s živou ukázkou dravého ptactva, vychutnat si šermířské souboje rytířů nebo si poslechnout historické hudební nástroje. Chystáte-li se navštívit hrad Český Šternberk, přímo v Českém Šternberku je vám k dispozici ubytování.