Provoz lanové dráhy na vrch Kleť byl zahájen po dvouleté stavbě 1.7.1961. Délka lanovky je 1792 m, převýšení je 383 m, má 100 pevně uchycených sedaček, jízda trvá 20 minut, přepravní kapacita je 220 osob/hod a za celou dobu provozu bylo přepraveno už více než 3 000 000 cestujících. Trať lanové dráhy tvoří dopravní lano, které je vedeno pomocí kladek na 22 traťových podpěrách tvaru písmene "T". Využijí ji zejména milovníci zimních sportů a turisté lačnící po krásných výhledech z nejstarší kamenné rozhledny v Čechách na Kleti stojící.

Úřad městské části Praha 21 v Újezdě nad Lesy.

Od roku 2005 je možné v Dobřívi navštívit stálou expozici, která je věnována životu a dílu Jindřicha Mošny. Jindřich Mošna byl český divadelní herec, ve své době jeden z nejlépe hodnocených českých herců.V expozici je možné využít elektronického průvodce ( v jazykové mutaci české německé a anglické) a je zde možno zakoupit i tištěný leták představující Jindřicha Mošnu v jeho hereckých úlohách. Dále je zdokumentován pobyt J. Mošny v Dobřívě, osobní památky, dokumentace hereckých rolí.Pamětní síň je otevřena vždy v době otevření vodního hamru, v sezóně od 1.4. do 31. 10., ve středu až neděli od 9 do 17 hodin. Pamětní síň patří pod muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech.    

Historie hradu Hrad byl dlouho považován za nejstarší hrad rodu erbu zubří hlavy, později Perštejnů. Ve skutečnosti se o hradě píše až v roce 1344. Podle archeologických nálezů ho na přelomu 13. a 14. století založili páni z Pernštejna jako sídlo samostatné rodové větvě. V roce 1358 získal hrad markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV. Syn Jana Jindřich Jošt brzy po jeho smrti panství uděloval lénem, či spíše z nedostatku peněz zastavoval. V roce 1397 ho po Janovi z Křižanova získali páni z Kunštátu, jejichž prohustiská orientace vedla markraběte a rakouského vévodu Albrechta k tomu, aby jej získal zpět. O znovunabytí usilovali i původní majitelé, což se roku 1446 podařilo Janovi z Pernštejna. Hrad jeho potomci nadále využívali, ale vypjatým rodovým ambicím, odlehlý a vysoko položený hrad (patří k hradům s nejvyšší nadmořskou výškou na Moravě) nevyhovoval a někdy mezi roky 1522 a 1547 byl opuštěn. Dispozice hradu Neobyčejně rozsáhlá dispozice hradu se rozrůstala postupně během dvou století. Nakonec dosáhla největší délky 290 m, šířky 55-80 m. Velké severní předhradí má tvar obdélníku 65 x 140 m. V jihovýchodním cípu předhradí se vypíná zvýšená plošina terasovaná zdí kladenou nasucho. Z ní vedl přes příkop dřevěný most na zděné úzké předmostí. Od tohoto předmostí pak vedlo na obě strany opevnění, které tvořilo dolní okruh kolem hradního jádra. Vlastní hradní jádro mělo rozměr 50 x 18 m a zaujalo protáhlý skalní hřbet. Mezi předmostím a hradem se nachází další příkop o šířce 15 m a hloubce 6 m, který byl vylámán do skály. Čelo hradu zaujímala štítová věž,v jejímž přízemí byl průjezd a v patře zaklenutý prostor s východním arkýřem, zřejmě kaple. Na nádvoří vpravo se pak nacházel palác o rozměrech 13 x 11 m s valenými lomenými klenbami v suterénu. V přízemí byly rovněž stejným způsobem klenuté síně a v patře jediný sál. Tento palác byl do hradu vložen později, zřejmě za Jana Jindřicha. Původní palác o rozměrech 8,5 x 13 m se nacházel až na jižním konci hradního jádra. Do dnešní doby se ze Zubštejna nejvíce zachoval pozdější palác a štítová průjezdní věž. Ze staršího paláce se zachovala jen substrukce spodní části. Dále jsou ještě patrny zbytky opevnění hradního jádra. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Vydat se můžete do nedaleké Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete mimo jiné prohlédnout Městské muzeum, zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, gotický hrad Pernštejn, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu hradu Louka, navštívit v zimním období Lyžařský areál Karasín nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír je také zajímavým místem pro výlet.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.