Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Vodní dílo Hracholusky bylo vybudováno na řece Mži zhruba 6 km západním směrem od obce Město Touškov.Přehrada byla budována v letech 1959-1964 v poměrně úzkém, strmém a často skalnatém údolí. Hlavním účelem bylo akumulovat vodu pro průmyslové, energetické a zemědělské využití v západních Čechách. Dále pak k ochraně před povodněmi a k rekreačnímu užití. Stavbou přehrady bylo zatopeno několik vesnic. Hráz vodní nádrže je přímá, sypaná, zemní s šikmým jílohlinitým těsněním v návodní části hráze. Návodní líc je před účinky vody a vln chráněn šestibokými betonovými tvárnicemi. Délka v koruně je 270 m, šířka 5 m a maximální výška hráze nad terénem 27 m. Celková zatopená plocha činí 410,4 ha. Koryto pod hrází je v délce 100 m opevněno železobetonovými monolitickými deskami a kamennou dlažbou.Na levém břehu byla vybudována malá vodní elektrárna s vertikální Kaplanovou turbínou o výkonu 2,9 MW. Nad Plzní v Radčicích stojí na levém břehu úpravna vody, která dodává vyčištěnou užitkovou vodu pro podnik Škoda.
Židovský hřbitov se nachází na severní okraji Polné při potoce Šlapanka. Hřbitov byl založen počátkem 16. století a několikrát byl rozšiřován. Až do 70. let 20. století stála u původního vchodu márnice, do dnešní doby se dochovaly jen zbytky zdí. V roce 1995 byl vybudován nový vchod na hřbitov. Udržovaný hřbitov s opravenou obvodovou zdí obsahuje na svých cca 3.540 m2 zhruba 900 barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1683. V severovýchodním rohu hřbitova najdeme speciální dětskou sekci. Hřbitov je uzamčen a otevřen na požádání.
Objekt kosárny byl postaven v roce 1600. V průběhu doby trvání hamrů (1645-1725) patřil ke stavu knížecí Horní hamerní hutě. Po zrušení železáren objekt koupil a zvětšil kosař Jan Michal Hartel, který zde vyráběl kromě kos i drát a další zemědělské nářadí. Rodině Hartlů s menšími přestávkami patřil až do roku 1812. Již tehdy byl rozdělen místní komunikací. V roce 1845 byla kosárna převedena do vlastnictví Josefy Langerové, majitelce sousedního mlýna. Celý areál se skládal ze zděného objektu kosárny s hrázděnou obytnou částí v patrech, dřevěného mlýna, stájí, stodoly a špýcharu, zděného chléva a kapličky. V roce 1890 byla kosárna obývána nájemci – třemi rodinami (koláře, pomocného zedníka a punčocháře) a kosy se zde již nevyráběly. V letech 1898 - 1945 vlastnil areál mlynář Anton Frank, který ji také pronajímal. Dřevěný mlýn již nestál, ale byl postaven nový zděný strojní mlýn na druhém břehu mlýnského potoka. V roce 1945 byl přidělen Josefu a Jarmile Pelánovým. V roce 1974 areál zakoupilo okresní vlastivědné muzeum v Bruntále pro rekreaci, ale jeho mimořádné stavební a památkové hodnoty mu předurčily úlohu muzea. Dnes je ve vlastnictví Moravskoslezského kraje a spravuje ji Muzeum v Bruntále a prezentuje se jako muzeum venkovského bydlení a lesnictví. Objekt bývalé kosárny v Karlovicích je z hlediska architektury tvarově i dispozičně ojedinělý. Jedná se o jediný zachovaný objekt pro oblast kdysi typické architektury. Z původních budov se dochoval ještě zděný chlév a velká sloupová stodola. Otevírací doba: IV. – X. úterý – neděle 9:00 – 17:00 XI. – III. pouze na objednávku  
Pobočka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Muzeum textilu je jediným muzeem v České republice specializovaným na historii textilní výroby. Jeho expozice a sbírky představují jedinečný soubor dokladů vývoje textilní výroby (zvláště textilního tisku) v České republice i v zahraničí. Expozice Muzea textilu je věnována tradicím bavlnářství ve východních Čechách, historii textilních tiskáren a. s. Tiba, Dvůr Králové nad Labem, některým výtvarným umělcům, kteří spolupracovali s textilním tiskem, historii textilní výroby v českých zemích do konce 18. století (oddíly – historický vývoj fází textilní výroby, které předcházejí potiskování textilií; nejstarší doklady textilní výroby ve světě; historie textilního tisku; vzorkařství; modrotisk). Poslední část expozice je věnována (prostřednictvím oddílů věnovaných perotinovému tisku, rytí tiskacích válců, strojnímu tisku válcovému, filmovému tisku a tisku střikem) historii textilního tisku a pomocných technologií v textilních manufakturách a továrnách.