Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Karlovo náměstí
Karlovo náměstí vzniklo při založení Nového Města v roce 1348 jako centrum jeho jižní části. Východní částí náměstí probíhala jedna z nejstarších pražských komunikací, Vyšehradská cesta, která spojovala Vyšehrad s Pražským hradem a která byla součástí původní Královské cesty. Na projektování náměstí se osobně podílel Karel IV. Bylo pojato tak velkoryse, že je až doposud největším náměstím v Evropě. Od svého vzniku náměstí sloužilo především jako tržiště. Obchodovalo se zde s obilím, uhlím, dřívím, rybami, dobytkem a s dalšími komoditami. Za Karla IV. zde byly každoročně vystavovány korunovační klenoty, jinak uložené na Karlštejně a konaly se zde při té příležitosti trhy. Mezi nejstarší budovy patří Novoměstská radnice postavená již za Karla IV. A Faustův dům na protilehlé straně náměstí, který pochází ze 14. století. Současná podoba náměstí z roku 1905 je dílem architektů Kamila Hilberta a Antonína Wiehla. Park, který tvoří největší část náměstí byl založen v roce 1870 a na jeho dokončení se v letech 1884 – 1885 podílel zahradní architekt František Thomayer. Náměstí je pojmenováno po českém králi a římském císaři Karlu IV. od roku 1848. Do té doby neslo názvy Novoměstský rynk, rynk Hořejšího Města, Velké tržiště, či dobytčí trh. V současnosti je Karlovo náměstí nejen rušným společenským, obchodním a dopravním centrem, ale díky parky i místem vyhledávaným pro odpočinek a procházky.
Kandelábr na Hradčanském náměstí s figurální výzdobou je zhotoven z litiny a je technickou památkou. Autoři: E.Veselý a A.Linsbauer, 1876.
Na konci Baťova kanálu nedaleko Sudoměřic u Hodonína stojí zajímavá stavba výklopníku. Byl postaven na konci třicátých let 20. století a v letech 1939-1945 sloužil k překládání lignitové uhlí ze železničních vagónů do lodí plujících po Baťově kanálu do Otrokovic. Stavba byla konstruována tak aby vydržela velké chvění a tlak vysypávané uhlí. Vagon s uhlím byl pomocí navijáku vtažen dovnitř na důmyslné zařízení (kolébku), které se pak sklopilo a uhlí bylo rovnou z vagónu vysypáno přímo do lodě. V arálu byly s budovou výklopníku postaveny ještěb dvě stavby. Jedno sloužilo jako zázemí pro správce a jeho rodinu, druhé pak pro zaměstnance s dílnou a konírnou. Dnes slouží výklopník jako muzeum, vyhlídková stavba a jako relaxační zóna. Nachází se zde občerstvení, přístaviště a půjčovna lodí.
Doporučujeme
Vranovské skály
Přírodní památka na jižním úpatí kopce Ralsko nad obcí Vranov, 3 km SV od Mimoně.