Rozhledna Bukovanský mlýn je vlastně imitací větrného mlýnu nizozemského typu. Bukovany jsou obec, která leží 4 km od Kyjova, v jedné z nejjižnějších částí Chřibů. Rozhledna s mlýnem vznikla přičiněním místního rodáka ing. Kouřila a první návštěvníci se mohli pokochat výhledem 1. května 2004. Rozhledový ochoz je 11 metrů nad zemí samotná stavba je ještě o 4 metry vyšší. Bukovanský mlýn je tak nejvyšším větrným mlýnem u nás. Dominanta kraje má mnoho využití. V přízemí je místnost s krbem, kterou používá bukovanský mužský pěvecký sbor jako zkušebnu, první patro slouží jako galerie pro výstavu uměleckých předmětů a v druhém patře je muzejní expozice o historii Bukovan. Mlýn se stal ihned po svém otevření velkou atrakcí, k čemuž jistě napomáhá i skutečnost, že je napojen na oblíbené vinařské cyklistické stezky. Výhled zahrnuje Kyjovsko, Bílé Karpaty a za dobré viditelnosti i Slovensko. Perlička na závěr. Mlýn je skutečně jen imitací. Mohutné lopatky místo větru otáčí elektromotor.

U Hořického Chlumu stojí rozhledny dvě. Ta starší je zároveň památníkem. Jde o známou Masarykovu věž samostatnosti u Hořic. Byla postavena v radostných dobách po nabytí samostatnosti a základní kámen byl položen roku 1924 za přítomnosti T.G. Masaryka. Prvotní plány byly velkolepé, mělo jít o 40 metrů vysokou věž, ale brzy se ukázaly, že finanční prostředky Hořovických dovolí jen skromnější stavbu. Základna památníků byla dokončena podle původních plánů architekta Františka Blažka. Je to nádherné průčelí, se šesti reliéfy, znázorňujícími boj legionářů za československou samostatnost. Ovšem samotnou věž se podařilo dokončit jen do výšky 25 metrů a tak ji dlouhá léta chránila jen provizorní střecha, kterou později nahradila hvězdářská kupole. Veřejnosti byla stavba otevřena až roku 1938. V průběhu 2. sv. války byla věž poškozena německou armádou. Její oprava proběhla až po skončení války. Zájem o památník upadal a za socialismu byl objekt přejmenován na Památník odboje. Své původní jméno získal zpět po roce 1989, kdy byl částečně opraven a znovu začal být více navštěvován.

Palác šlechtičen je další z významných stálých expozic Moravského zemského muzeu (MZM). Nachází se ba Kobližné ulici a byl vystavěn v letech 1682-1690. Byl postaven ve stylu barokního paláce a sloužil jako nadační zařízení pro výchovu opuštěných šlechtických dívek. V pozdější době byl přestavován a také propojen se sousedním Althanským palácem. To se mu stálo málem osudným při americkém náletu na Brno v roce 1944. Tehdy byl Althanský palác natolik poškozen že musel být zbourán. Stejný osud hrozil i Paláci šlechtičen. Naštěstí k tomu nedošlo a palác byl uchován pro kulturní účely. Nesnadná přestavba se realizovala od roku 1957, v roce 1961 pak došlo k zpřístupnění etnografické expozice "Lid v pěti generacích", která sloužila s menšími úpravami k poučení veřejnosti až do podzimu 1999. V letech 2000-2002 byl Palác šlechtičen rekonstruován, od roku 2003 zde probíhají krátkodobé výstavy; připravuje se také nová stálá expozice.   Palác šlechtičen je součástí Moravského zemského muzea (MZM)

Původně hřbitovní kostel sv. Michala nacházející se v Michalské ulici severně od centra města byl vystavěn v letech 1667-1670. Hřbitov kolem kostela byl zrušen roku 1966. Stavba je to jednolodní s půlkruhovým kněžištěm, k němuž se přikládají dva pětiboké prostory, z nichž jedna funguje jako sakristie.