Prčický židovský hřbitov se nachází asi 1,2 km severně od Prčice. Vede k němu zarostlá úvozová cesta začínající u zemědělského závodu na okraji u silnice vedoucí na Heřmaničky. Hřbitov byl založen v letech 1865-1867 a využíván byl zřejmě až do počátku 40. let 20. století. Na ploše 1.575 m2 se dochovalo zhruba 50 náhrobků od doby založení hřbitova. V letech 2000-2002 byla rekonstruována márnice u vstupu na hřbitov. Ten byl v době naší návštěvy (2010) povětšinou zarostlý a volně přístupný.

Bradlo (599 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem Úsovské vrchoviny, nacházející se jihovýchodně od Šumperka. Na zdejším vrchu se vyskytuje mohutná soustava skal a zajímavých kamenů. Na samotném vrcholu se nachází skála vysoká až 25 metrů, na které je upravená vyhlídka. Již na konci 19. století zde dobrovolná parta nadšenců zřídila schodiště a na vrcholu skály usadila železné zábradlí. Konala se zde řada slavností, manifestů a setkaní tu měly i dělnické spolky. Místo vzniklo v době ledové a základem je hornina zvaná kvarcit, který je nejodolnější formou křemene. Upravená vyhlídka je zde dodnes, dokonce relativně nově, podlaha vyhlídky je rovněž upravena aby umožnila pohodlný pobyt. Za dobrého počasí místo poskytuje kruhový výhled do širokého okolí. Například na Kralický Sněžník, Jeseníky, Hostýnské vrchy a dokonce i Chřiby.

Humpolec je město v kraji Vysočina situované přibližně v polovině cesty po dálnici mezi Brnem a hlavním městem. Osada Humpolec, ležící na staré zemské stezce, je připomínána v historických pramenech ze 12. století. Osada patřila řádu Německých rytířů, želivskému klášteru, poté byli majitelé křížovníci s červenou hvězdou a řada šlechtických rodů. V průběhu 13. století nabyla oblast na významu těžbou stříbra a osada se rychle rozvíjela. Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan. Za pánů z Dubé byla osada koncem 14. století povýšena na město. V době husitských válek se celá oblast Vysočiny stává podporovatelem husitských myšlenek, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Není divu, když právě v Humpolci se narodil Jan Želivský, vůdce husitské radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání. Po Bíle hoře se ve vlastnictví panství Humpolec střídaly různé cizí šlechtické rody. Po útlumu těžby stříbra byly koncem 15. století založeny počátky soukenické tradice města. Pánové z Leskovce zahájili stavbu hradu na vrchu tyčícím se nad městem a nazvali ho Orlík. Koncem 18. století byly zakládány první manufaktury a posílil se význam židovského osídlení. Soukenická výroba dosáhla takového rozmachu, že se v 19. století městu říkalo "Český Manchester". Na tradici pivovarnictví, založené v polovině 16. století, navazuje dnes rodinný pivovar Bernard. Město není po stránce památkové nikterak atraktivní. Dominantou města a současně i nejstarší stavební památkou je děkanský chrám sv. Mikuláše, založený želivskými premonstráty v roce 1233. Původně se jedná o gotickou trojlodní stavbu, která byla v letech 1722-29 barokně přestavěna. Dále jsou zde památky upomínající na židovskou tradici v Humpolci, tedy židovská čtvrť, hřbitov a synagoga. Ozdobou panoramatu města a součástí městského lesoparku jsou pozůstatky středověkého hradu Orlík, opuštěného ve třicátých letech 17. století. Zachovala se z něj hranolová věž, vstupní brána a zbytky obytných budov a hradeb. Nově postavena byla hradní chlebová pec a replika keramické pece z 15. století - pečení chleba a hrnčířské řemeslo si mohou návštěvníci v letních měsících vyzkoušet. Za zmínku a návštěvu ještě hřbitovní stojí kostel sv. Jana Nepomuckého.

Podbořanský židovský hřbitov se nachází asi 2 km jihovýchodně od Podbořan při silnici vedoucí do Očihova. Hřbitov byl založen poměrně pozdě v roce 1889 ve tvaru obdélníka o ploše 2.923 m2. Za nacistické okupace byl hřbitov zdevastován. Dnes se na již poměrně hodně zarostlém hřbitově nachází jen pár povalených náhrobků. Hřbitovní zeď z červeného pískovce je místy poškozená, z márnice zbylo jen částečně obvodové zdivo.Hřbitov je volně přístupný, parkovat lze pár metrů od hřbitova při polní cestě odbočující ze silnice.