Hýlačka je plochý zalesněný kopec cca. 3 km jihozápadně od Tábora. Rozhledna odrazem historie Jeho vrchol, na němž se nachází stejnojmenná rozhledna, dosahuje výšky 525 m. Tyčí se nad obcí Větrov. O to, že zde bude rozhledna se zasloužil táborský odbor Klubu českých turistů, který tak chtěl roku 1918 oslavit čerstvý vznik samostatného Československa. Proto se také jmenoval původně Svoboda. Plány vypracoval profesor pražské techniky Theodor Petřík a roku 1920 byly rozhledna dostavěna a zpřístupněna veřejnosti. Pro blízkost města Tábora byla postavena ve stylu husitské hlásky, aby symbolizovala historii a sepjetí Tábora s husity. Byla to 18 metrů vysoká, šindelem krytá konstrukce na šestiboké kamenné základně. Rozhledny podobné konstrukce můžeme navštívit na Velkém Blaníku či na Rozálce u Žamberku. Za 2.světové války byla věž využívána Němci jako pozorovatelna protivzdušné obrany. Po válce sloužila opět jako rozhledna do roku 1967, kdy ji zabral Svazarm. Roku 1990 byla navrácena KČT a o rok později začala znovu sloužit veřejnosti. V době vzniku z ní byl nádherný kruhový výhled, kdy bylo možné zahlédnout i Šumavu. Dnes brání v lepším výhledu vzrostlé stromy. Ale stále poskytuje výhled na Tábor a za dobré viditelnosti i na panoráma blízkých vrchů České Sibiře.   Výhled:   sever: Vrcholky České Sibiře, kopce Dehetník a Bukovec, Tábor  východ: částečně omezen stromy, Tábor, Sezimovo Ústí jih: výhled omezen stromy západ: výhled omezen stromy Popis cesty Autem – lze až k rozhledně. Ze silnice č. II/137 z Tábora do Malšic odbočte necelý kilometr a půl po přejetí řeky doleva na Větrovy. Po dalším kilometru jízdy dorazíte do této obce, kde v centru odbočíte doleva a zdejšími uličkami dle šipek dojedete až k viditelné rozhledně. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Horkách. Odtud vede až k rozhledně nejprve modře a posléze červeně značená turistická trasa. Její celková délka je 1 kilometr. Aktuálně: Požár 1.1.2012 V neděli brzo ráno 1.1.2012 přijali hasiči hlášení o požáru rozhledny Hýlačka. Po jejich příjezdu na místo byla již rozhledna zcela v plamenech. Vzhledem k tomu, že byla z drtivé většiny ze dřeva, nedalo se již nic zachránit. Po uhašení požáru musela být zbylá ohořelá konstrukce z důvodů možného zřícení stržena. Přesná příčina zatím není známa, ve hře je závada elektroinstalace, úmyslné založení nebo vzhledem k silvestrovským oslavám je možnost, že byla neúmyslně zapálena dopadem nějaké světlice. První možnost jako závada elektroinstalace vylučuje předseda táborského odboru KČT, neboť rozhledna prý byla v předchozích letech rekonstruována. V současné době se připravuje sbírka na stavbu nové rozhledny. Zda půjde o kopii původní nebo o zcela jinou stavbu se ještě teprve rozhodne. Nemělo by však jít o žádnou modernu.

Kostel sv. Mikuláše v Čečovicích byl postaven v průběhu druhé poloviny 14. století na základech starší stavby a v místě slovanského pohřebiště. V letech 1717-1724 byla doplněna o barokní věž. Gotická cihlová svatyně byla postavena z neomítnutých červených cihel a vyzdobena pěknými kamenickými detaily, které byly zřejmě určeny pro jinou, podstatně větší a významnější stavbu. Je zřejmě dílem umělců huti stavějící katedrálu v Řezně, neboť zdejší kostel s ní má řadu shodných prvků. V interiéru kostela se zachovaly původní gotické omítky s bohatou lineární kresbou a renesanční malby.

Renesanční zámek Chropyně najdeme ve stejnojmenném městečku, které leží na Hané, v okrese Kroměříž, Zlínský kraj. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1261, kdy daroval Smil ze Střílek osadu nově založenému cisteriáckému klášteru ve Vizovicích. V roce 1567 získal Chropyni zemský hejtman Hanuš Haugvic z Biskupic, který zde v roce 1579 začal budovat zámek Nový Haugvicov. Stavba nebyla dokončena, roku 1615 jí koupil kardinál František Ditrichštejn. O dva roky později se majitelem panství stává olomoucký biskup a v jeho vlastnictví zůstalo až do revoluce 1848. Během třicetileté války byla Chropyně v roce 1621 vydrancována Valachy a později i Švédy. Při posledním útoku zámek vyhořel, stejně jako velká část městečka. Původní jednopatrová manýristická budova s věží byla obnovena a přestavěna v letech 1701 - 1703 za majitele biskupa Karla vévody Lotrinského podle projektu Giovanni Pietra Tencally. Další stavební úpravy zámku byly provedeny v letech 1856 – 1858 kardinálem Bedřichem Fürstenberkem. Po druhé světové válce byl zámek Chropyně zestátněn, po roce 1989 se vrátil do vlastnictví Arcibiskupství olomouckého. V 70. letech 20. století byla provedena novým uživatelem, Muzeem Kroměřížska v Kroměříži, generální rekonstrukce sídla, přilehlé hospodářské budovy, parku i zámeckého rybníka, který je významnou přírodní rezervací. Renovovaný interiér zámku je určen pro muzejní expozice a výstavní účely. Podoba zámku Zámek v Chropyni je dvoupatrová jednoduchá budova se spoustou oken v kamenných portálech.  Budova je zakryta jasně červenou střechou, které vévodí vysoká, štíhlá věž. V přední části jediného zámeckého křídla je krátké podloubí a nedaleko něj stojí kamenná studna s kovanou mříží. Na budově nás zaujme především soulad architektonických prvků, třebaže pocházejí z různých časových období. Zámecké expozice Expozice zámku zahrnuje v prvním poschodí dějiny Chropyně, nacházejí se zde historické sály Rytířský a Ječmínkův. Arcibiskup Fürstenberk nechal po polovině 19. století provést v Rytířském sále romantizující úpravy, kdy vznikl kazetový strop s 63 erby, převážně členů rodu Fürstenberků, dřevěné obložení stěn s lavicemi a sbírka zbraní. Sbírka představuje výzbroj a výstroj pluku z doby třicetileté války. Další místnosti jsou věnovány rybnikářství, zemědělství a lidové kultuře. Malá expozice připomíná slavného chropyňského rodáka Emila Fillu (1882 - 1953), malíře, grafika, sochaře, výtvarného teoretika a čelního představitele modernismu v českém výtvarném umění. Mramorové sály v přízemí jsou využívány pro příležitostné výstavy, v arkádách je umístěn Památník Dr. Emila Axmana (1887-1949), skladatele a hudebního teoretika. Tipy na výlet Podívat se můžete do Městského muzea – Městského kulturního střediska Kojetín. V nedaleké Kroměříži dále najdete arcibiskupský zámek, kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, biskupskou mincovnu, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také novorenesanční zámek Tovačov nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete přímo v Kroměříži.

Zámek Kunštát se nachází na kopci nad stejnojmenným městem na Hornosvratecké vrchovině v okrese Blansko, Jihomoravský kraj. První historická zmínka o vzniku města pochází z roku 1280. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Nejstarší zámek na Moravě Venkovský zámeček Kunštát je nejstarší zámek na Moravě. Archeologicky je doložený jeho románský původ. Jeho zrod spadá do první třetiny 13. století. Předchůdcem současného kunštátského zámku byl středověký hrad, který se poprvé výslovně připomíná v roce 1360, ačkoli první zmínky jsou již z roku 1281. Od Kunštátu odvozují svůj původ i všechny vedlejší větve rodiny pánů z Kunštátu v Čechách i na Moravě, nejznámější je rodina poděbradská i knížata münsterberská, která byla přímými potomky krále Jiřího z Poděbrad. Prvním historicky doloženým majitelem Kunštátu a příslušníkem rodiny, byl Kuna, podle něhož se nazývá i městečko Kunštát či Kunino Město. Po roce 1408 získal Kunštátské panství Boček z Kunštátu a z Poděbrad, děd pozdějšího českého krále Jiřího. Renesanční zámek Koncem 14. a počátkem 15. století byl hrad podstatně rozšířen, byl zvětšen hradní palác spolu s věží a předhradím. Jiří z Poděbrad se ujal panství po roce 1448, a také hrad znovu přestavěl. Došlo k vybudování Poděbradovy hranaté věže a zvětšení a opevnění předhradí. Poslední majitel z rodiny pánů z Kunštátu, Ludvík Zajímač, prodal sídlo v roce 1520 Vilému z Pernštejna, který zde realizoval mimořádné úpravy předhradí. I na Kunštátě se majitelé panství v 16. a počátkem 17. století často střídali. V druhé polovině 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek. Barokní úpravy 20. léta 17. století byla pohnutá i pro Kunštát, jež jsou v místní tradici spojována s pobytem Jana Ámose Komenského na zdejším zámku. Majitel panství Štěpán Šmíd z Freyhofenu, nebyl pro svou věrnost císaři Ferdinandu II. postižen konfiskacemi, ale nakonec jako kalvinista musel odejít ze země a byl také zbaven panství. V roce 1678 získal Kunštát Jan Maxmilián z Lamberka. Nový majitel zámek barokně upravil v dvoupodlažní obdélníkovou budovu, přičemž byla ponechána podstatná renesanční část, stejně jako hranatá věž z někdejšího hradu. Také kaple dostala barokní ráz. Romantizující úpravy Počátkem 20. století byl zámek upravován znovu, a to v romantickém stylu byla přebudována hradní brána, původní obvodové hradby se změnily v terasy a vzniklé prostory byly parkově upraveny. Romantické úpravy neminuly také interiéry zámku. Posledními majiteli Kunštátu v 19. a 20. století byli Coudenhoveové. Dnes je zámek zařazený mezi Národní kulturní památky, a i když je stále státním majetkem, jeho správcem je NPU Brno, který převzal objekt v roce 2005 a začal s celkovou rekonstrukcí. Jsou tedy přístupné reprezentační prostory jižního křídla s původním mobiliářem a téměř v původním stavu.   Interiéry a expozice Kunštátský zámek je velmi významný svým architektonickým vývojem a svou historií zejména v 15. století. Návštěvník bude možná zklamán interiéry a exponáty, ale vlastní objekt patří k velmi výjimečným v naší historii. Pod zámkem se nachází zámecký unikát, je zde také nejstarší psí hřbitov v Evropě. Expozice zahrnuje dějiny zámku, jeho majitelů a kunštátského regionu a výstavu o Moravském zemském archivu. Tipy na výlet V blízkých Boskovicích najdete výstavu Historické zemědělské stroje, Muzeum Boskovicka, zříceninu hradu Boskovice, empírový zámek Boskovice, židovské město a synagogu. Vypravit se můžete také na zámek Černá Hora, zámek Letovice, zříceninu hradu Rychvald nebo na zříceninu hradu Nový Hrad. Za návštěvu stojí i vodní nádrž Boskovice, vodní nádrž Letovice, rozhledna Malý Chlum, rozhledny Zelenkův kopec nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete v Boskovicích.