Sousoší je dílem sochaře Emanuela Maxe, který je zhotovil v roce 1858 z podnětu Obce pražské, která získala finanční prostředky z veřejné finanční sbírky. Pieta je znázornění bolesti Panny Marie nad mrtvým tělem svého syna Ježíše Krista. Napravo oplakává mrtvého Krista Máří Magdalena, nad nimi stojí svatý Jan Evangelista. nad celou skupinou je prázdný krucifix. Toto sousoší je v historii již třetí sochařské dílo na tomto místě. Původně tu stála Boží muka, která byla v době náboženských nepokojů v 15.století odstraněna a v roce 1695 sem Jan Brokoffa umístil Pietu se dvěma anděly. Po poškození v revolučním roce 1848 bylo sousoší přemístěno na nádvoří nemocnice Pod Petřínem. Na podstavci je nápis O VOS OMNES, QUI TRANSITIS PER VIAM, ATTENDITE ET VIDETE SI EST DOLOR SICUT DOLOR MEUS - Ó vy všichni, kteří tudy kráčíte, postůjte a vizte, je-li bolest jako je bolest má.

Trojlodní románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie pochází z počátku 13. století. Byla postavena z červeného a světle hnědého pískovcového kvádříkového zdiva. Dochovala se prakticky v původní podobě pouze s drobnými úpravami. V přední části dominují dvě věže, které byly barokně zastřešeny. Hlavní vstupní (západní) portál je barokní z doby kolem roku 1700, boční jižní pak gotický. Na východní straně přiléhají k bazilice tři apsidy zdobené lizénami a obloučkovým vlysem. Hlavní a boční lodě dělí arkády, posazené střídavě na pilíře a sloupy. Apsidy jsou zaklenuty románskou konchou. Hlavní loď má barokní valenou klenbu s lunetami, zdobenou barokní freskou z druhé poloviny 18. století. Na triumfálním oblouku se pach nachází fragment pozdně románské nástěnné malby. Na hlavním oltáři stávala cenná pozdně gotická dřevěné socha Panny Marie Tismické, k níž putovala mnohá procesí. Po jejím odcizení ji nahradila sádrová kopie.

Návštěva hradu Klenová je spojení jedné z nejvýznamnějších galerií současného umění, historických staveb a krásné přírody Pošumaví. Hrad se nachází v stejnojmenné obci s přibližně 123 obyvateli v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Hrad Klenová patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším památkám západních Čech. Svoji dlouhou historií se řadí také k nejstarším hradům u nás. Romantickou atmosféru hradu doplňuje zámek z 19. stol. a upravený park se zámeckou restaurací. Z hradu Klenová je monumentální výhled na celé Klatovsko. Historie hradu První písemní zmínka o hradu Klenová pochází ze 13. stol. Hlavním účelem pevnosti bylo střežení obchodních cest do Bavorska. Z této doby se nám dochovala hranolová věž s hladomornou. Obytná část byla přistavěna až později. Dnešní podoba hradního paláce byla vytvořena v době Lucemburků. Za Přibíka z Klenového byl na nejvíce ohrožené straně svah staršího valu obezděn mohutnou zdí, před ní byl vyhlouben druhý příkop a navršen další val. Celé jádro hradu je obehnáno dvojitými hradbami s příkopem. Za vlády Rudolfa II., v době majitelů Harantů z Polžic a Bezdružic, se vystavěla renesanční budova purkrabství, která je jedinou dodnes zachovanou částí hradu z této doby. Od poloviny 17. stol. začala Klenová pustnout. Obnova zříceniny v duchu dobového romantismu započala roku 1832, kdy panství zakoupil hrabě Eduard Stadion-Thannhausen. Jeho největším dílem byla výstavba novogotického zámku v prostoru jižního vnějšího opevnění a úprava a konzervace hradní zříceniny. V roce 1838 bylo panství prodáno Františku Václavu Veithovi, který dokončil zámecké interiéry, jejichž dekorativní výzdobu. Iluzivní táflování stěn, zadal proslulému českému malíři Josefu Navrátilovi. Panství zůstalo v soukromých rukou do roku 1951, kdy byl hrad a zámek převeden do správy Národní kulturní komise. Jako poslední majitelka se uvádí malířka Vilma Vrbová-Kotrbová. V roce 1963 byla na hradě Klenová zřízena galerie výtvarného umění.   Hradní expozice Expozice hradu v přízemí představuje zámecké interiéry hradu a české moderní umění ze sbírek galerie (rozsáhlá kolekce z díla Vilmy Vrbové-Kotrbové, díla moderních českých mistrů - E. Filla, M. Pirner, Q. Kocian, J. Bauch, M. Švabinský atd.). V prvním patře se nachází výstava českého i světového moderního umění. Na své si zde tedy přijdou milovníci moderního umění, k vidění jsou jak díla známých mistrů, tak i výstavy začínajících umělců. Galerie se orientuje především na soudobé umění v širokém spektru od klasických forem jako je malba a socha, přes fotografii, architekturu, až po nová média. V exteriéru se pak nachází sochařský park. Výstavy probíhají na zámku, hradě i v jeho nejbližším okolí. V létě se v hradním areálu konají koncerty a divadelní představení. Tipy na výlet Navštívit můžete poutní místo Dobrá Voda nedaleko Pocinovic. U nedalekých Klatov můžete vystoupit na rozhlednu Klatovská hůrka. V Klatovech stojí za prohlédnutí Černá věž a Bílá věž, barokní lékárna U bílého jednorožce, městské opevnění nebo dominikánský klášter s kostelem sv. Vavřince. Podívat se můžete také do katakomb města. Zajímavý je také hrad Velhartice, kde sídlil známý Bušek z Velhartic. Ubytování najdete v Klatovech.

Skromné stopy po skalním hrádku neznámého jména, jemuž dnes říkáme Hrad u Konrádova či Zkamenělý zámek, se nacházejí necelý kilometr od Konrádova. Z obce vede na volně přístupnou lokalitu s výhledem do krajiny turistické značení. Písemné prameny o lokalitě mlčí, takže neznáme ani původní jméno objektu, ani dobu jeho aktivního života. Hradní areál je tvořen dvěma skalními bloky, spojenými kdysi dřevěným přemostěním a oddělené od okolního terénu průrvou, upravenou na příkop. Větší skalní blok (ten blíže příkopu) obsahuje obdélnou světničku a čtvercovou šachtu, která mohla být základem vstupního objektu do hradu. Tipy na výlet V okolí obce Mšeno se nabízí celá řada výletů, jako například na pískovcový skalní útvar Faraon, na malou umělou jeskyni Obraznici, skalní bludiště nebo Švédský val. Ve Mšeně pak najdete městské muzeum. Nedaleko odsud se nachází také známý hrad Kokořín, hrad Houska, Mšenské pokličky nebo zámek Lobeč. Ubytování v případě potřeby najdete v nedalekém Mšeně. M.K.