Jedním z expozičních míst Jihomoravského muzea ve Znojmě je i bývalý klášter minoritů. Z původního gotického kláštera z poloviny 13. století, v němž byl po bitvě na Moravském poli v létech 1279 – 97 pohřben český král Přemysl Otakar II., se dochovala část gotického ambitu a torzo chrámové zdi. Od konce 40. let XX. století slouží účelům muzea, které bylo založeno roku 1878 jako jedno z nejstarších na jižní Moravě. Jsou zde uloženy bohaté přírodovědné, archeologické i historické sbírky a umístěna odborná pracoviště. Ve stálých expozicích je prezentován výběr ze sbírek živé přírody, neživé přírody, archeologie, kovářství a unikátní sbírky orientálních zbraní.   Popis expozice Živá příroda Znojemska  -  snaha představit návštěvníkům přírodu regionu v co největší pestrosti organismů i typů přírodního prostředí Neživá příroda Znojemska - přibližuje procesy utvářející v čase měřeném na stovky milionů let ,,kamennou tvář" přírody a vztahy mezi organickými a anorganickými složkami životního prostředí Archeologie na Znojemsku - ucelený obraz o pravěkém, raně historickém a středověkém osídlení jižní a severozápadní Moravy Černé řemeslo - prezentuje výrobky kovářů a zámečníků od konce 16. do 2. pol. 19. století. Jsou zde vystaveny vývěsní štíty, tepané mříže a náhrobní kříže, podkovy, zvony a další předměty Orientální zbraně - zbraně pocházejí ze zemí bývalé Osmanské říše, Persie, Indie, Číny, Japonska a Indonésie. Jde o zbraně historické, kterých se v zemích jejich původu přestalo užívat v průběhu 19. století, kdy zde byly postupně nahrazovány moderními zbraněmi evropského typu. Jsou cenné především vysokou úrovní jejich uměleckořemeslného zpracování  

Historie tohoto místa je známa již od 17. století. Tehdy zde stávala dřevěná kaplička. Původně se zdejší místo nazývalo Královská louka, poté co se sem začali konat procesí při kterých byl nesen kříž se začalo místu říkat Křížový vrch. Počátkem 19. století nechal sedlák pan Neugebauer postavit kapličku novou a do ní dovézt obraz Matky Boží ze Svatého kopečku u Olomouce. Kaple však byla malá a chudě zařízená. Na popud frývaldovského kaplana byla započata sbírka na novou zděnou kapličku. Roku 1845 byly položeny základy. O rok později byla na věž posazena plechová kopule a do ní uloženy tehdejší mince a bankovky. Na čtyřech mramorových deskách zavěšených na kúru jsou uvedena jména mecenášů kteří nejvíce přispěli na výstavbu kaple. Před druhou světovou válkou se zde konaly bohoslužby každou neděli. Za komunistické éry se o kapličku starala paní Josefa Havelková z Jeseníku a tak byla kaple uchráněna před devastací. V kapli dnes visí obraz sv. Anny a sv. Jáchyma, rodičů Panny Marie. Ta je vyobrazena jako dívka, která klečí a předčítá z bible. V lucerně pak visí malý zvon zhotovený v roce 1723. Původně však visel v kapli obce Dub na Novojičínsku. Za druhé světové války byl odebrán na válečné účely. Jako historický zvon nebyl hned roztaven a po válce byl navrácen. V rámci restitucí byl poskytnut děkanátu Jeseník a následně zde zavěšen. Zvon má průměr věnce 32 cm. Takové štěstí však neměly původní dva zvony ze zdejší kaple. Jeden byl roztaven za první světové války (z roku 1847), druhý pořízený v roce 1921 postihla stejná příhoda za druhé světové války. Na Křížový vrch s kaplí vede turisticky značená cesta z Jeseníka pokračující na vrchol Zlatý Chlum s rozhlednou.

Ruiny kostela sv. Anny patřící bývalé vsi Pořejov se nacházejí na kopci nad bývalou obcí ve výšce 712 m.n.m. Na místě kostela stávala kaple o níž je zmínka z roku 1658. O dva roky později na popud majitelky Veroniky Kateřiny Alsterlové dochází k rozšíření na barokní kostelík. V roce 1673 je kostel dále rozšířen. V roce 1786 je sice odsvěcen, ale již na počátku 19. století je jeho funkce opět obnovena a slouží věřícím až do konce druhé světové války. S odchodem místního obyvatelstva, ale difinitivně ztrácí svoji funkci a začíná chátrat. Ani po pádu komunistického režimu za kterého měla svého času ve věžičce stanoviště pohraniční stráž,  se neblýská na lepší časy a ruiny stále více chátrají, tak to alespoň dokládají fotografie pořízené s odstupem pouhých několika roků. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, do jehož zdi bylo v roce 1933 zasazeno 14 vzácných bronzových plastik křížové cesty, které si získaly uznání i na výstavě ve Vídni. Každá z desek měla rozměry 40 x 40 cm. Dnes už je zde nenajdeme, zůstaly po nich jen dva prázdné kamenné rámy. Cenná část mobiliáře kostela se nachází v Tachovském muzeu. Jde o sochy Krista a 12 apoštolů.

Na velmi skromné zbytky Čertova hrádku, jinak též zvaného podle nedaleké vsi Olomučany, vede z bývalého okresního města Blansko turistické značení, které dále pokračuje na Nový hrad. Areál hrádku je volně přístupný. Historie hradu Dle nálezu keramiky lze soudit, že hrad existoval již ve druhé polovině 13. století. V písemných pramenech je však poprvé zmiňován až roku 1346 při příležitosti dělení zboží pánů z Lipé. Za pánů z Lipé byla sloučena zboží zničeného hradu Obřany a Olomučan, z nichž majitel obě spravoval. Za Čeňka z Lipé se zboží v polovině 14. století opět oddělila a na Olomučanech se usadil Vilém z Opatovic, který se po nich roku 1374 i psal. Na počátku 15. století se vlastníkem hradu stal Jan Bidlo, jenž je tu sezením zmiňován roku 1437. Někdy okolo poloviny 15. století hrad zpustl. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, rozdělená tentokrát pouze hradbou, nikoliv příkopem. V dělicí hradbě stávala věž, není zcela jasné, zda okrouhlá s břitem, či čtverhranná s kruhovým vnitřním prostorem. V nejchráněnější poloze jádra pak stával dvoj či trojprostorový palác. Dále hrad tvořila již jen hradba a v jihovýchodní části hradu příkop. Do dnešních dnů se dochovaly drobné střepy zdiva věže, hradeb a paláce. Tipy na výlet V Blansku dále najdete renesanční zámek, Muzeum Blansko, Galerii města Blanska, Kateřinskou jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně, propast Macochu, rozhlednu Podvrší u Blanska nebo jeskyni Kůlna. Za návštěvui stojí i Muzeum větrný mlýn nebo huť Klamovka. Ubytovat se můžete v Blansku. M.K.