Na zříceninu hradu Krašov vede přibližně 8 km dlouhá turistická značka z města Kožlany, nejblíže položená obec se jmenuje Bohy. Historie hradu Jeden z nejstarších českých šlechtických hradů před rokem 1232 založil Jetřich z rodu Hroznatovců. V majetku jeho potomků, kteří se po hradě psali „z Krašova“ byl hrad do poloviny 14. století. V období husitských válek byl Krašov pevnou oporou katolické strany. Po éře střídání majitelů zde do roku 1529 sídlily postupně dvě větve pánů z Kolovrat. Za Svitáků z Landštejna byl hrad v polovině 16. století renesančně přestavěn. Následně se majitelé opět často střídali, až v roce 1649 zámek a panství, zpustošené za třicetileté války, zakoupil Jan Gref z Grefenberka se svým zetěm Františkem Miseronim z Lisonu. Rod Miseroni, pocházející z Itálie, zbohatl na mistrném broušení a řezbě drahokamů. František Miseroni byl schopným úředníkem, ovšem na poddané byl ras a se sousedy měl velké spory. Nakonec jej jeden poddaný smrtelně postřelil a jeho syn Norbert, který ve sporech se sousedy pokračoval, byl roku 1678 nucen Krašov prodat majitelům sousedního panství, plaským cisterciákům. Zámek nebyl čtvrtstoletí obýván, až roku 1701 přistoupili řeholníci k jeho barokním úpravám na letní sídlo. Po zrušení plaského kláštera roku 1785 zámek rychle pustnul, okolo roku 1800 byl již ve zříceninách. V letech 1970-1971 zde probíhal archeologický průzkum. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, o předhradí, narozdíl od hradního jádra, toho však mnoho nevíme. Zadní část jádra tvořila hradba, k níž se na nejchráněnější straně nad řekou přimykal palác. Vstup do této zadní části chránila věžice v hradbě. Přední část jádra, z jehož „vybavení“ se dodnes dochovala jen do skály vytesaná cisterna, měla pravděpodobně lehčí opevnění. Toto opevnění brzy nesplňovalo nároky majitele, a proto byla již ve druhé polovině 13. století provedena přestavba hradu, při níž vznikl i okrouhlý bergfrit. V pozdějších přestavbách v průběhu 14. století se stavitelé zaměřili již jen na rozšířování obytného prostoru přistavováním paláců podél hradeb. Opevnění hradu bylo dále posíleno výstavbou parkánu s bránou a předsunuté okrouhlé bašty. V předhradí hradu se nacházelo hospodářské zázemí – pivovar se spilkou a sladovnou, kovárna, krčma, lázeň a cihelna a pod hradem mlýn. Do dnešních dnů se dochovalo velké množství zdiva, místy až do úrovně 1. patra. Hrad, o který se stará Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašov, je volně přístupný. Tipy na výlet Navštívit můžete obnovenou zříceninu gotického kostela sv. Petra a Pavla v Dolanech. Nedaleko odsud najdete zámek Liblín. Krásná je také zřícenina gotického hradu Krakovec. V Kralovicích se nachází zámek Hubenov. Ubytovat se můžete v Plzni. M.K.

Židovský hřbitov v Polici nedaleko Jemnice se nachází v blízkosti jižního okraje obce. Hřbitov byl založen nejpozději v 17. století a sloužil až do počátku 20. století. Hřbitov je ohrazen zdí a vstupuje se přes bývalou márnici. Dnes se na poměrně zaplněné ploše o velikosti cca 2145 m2 nachází zhruba 300 náhrobků barokního, klasicistního a moderního typu, z nichž nejstarší čitelný je z roku 1681. Vstup na hřbitov je volný. Z centra obce je potřeba se vydat v blízkosti zámku ulicí jižním směrem a posléze polní cestou k Jiratickému potoku. Od souboru budov u Jiratického potoka pak vede ke vstupu do hřbitova malá úvozová pěšina. T.A.

Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.

Kino spolu s divadlem se nschází v palácí Blaník na Václavském náměstí. Kino uvádí běžnou filmvou distribuci.