Základní kámen k prvnímu tolerančnímu kostelíku v Čechách byl položen 18.5.1785. V říjnu téhož roku byla stavba dokončena. Toleranční kostelíky nesměly mít tehdy ráz kostela, takže stavba postrádala například typickou věž a okna byla čtyřhranná. Při opravě koncem 40. let 19. století došlo k zaklenutí oken, kolem nichž byly udělány šambrány a proražen nový vchod v průčelní zdi. Po vzniku sboru Církve československé v Humpolci mu byl toleranční kostelík propůjčen. Tento stav trval až do roku 1961 kdy si sbor zakoupil objekt bývalé synagogy. Následně až do roku 1975 sloužil jen pro pohřební shromáždění a pak zůstal nevyužit. Kostelík postupně začal chátrat, až v poslední době se započalo s rozsáhlou rekonstrukcí (5/2009-ještě probíhala). Vnitřek barokního kostela byl velmi prostý, původní oltář byl roku 1814 nahrazen oltářem s postranními brankami, který se dochoval dodnes. Varhany umístěné na kruchtě byly pořízeny v roce 1810 od třešťského varhanáře Pohana.

Divadlo Rokoko umístěné v podzemních prostorech pasáže Lucerna vzniklo z původního kabaretu Rokoko (založené v roce 1915). Během jeho existence se zde vystřídalo mnoho souborů a významných osobností české hubně-divadelní kultury. Spolu s divadlem ABC patří do skupiny Městská divadla pražská.

Židovský hřbitov se nachází nedaleko města Teplice v místní části Sobědruhy. Je přístupný z účelové komunikace (bez jména) spojující Bohosudovskou a Mírovou ulici, naproti zahrádkářské kolonii. Hřbitov byl založen kolem roku 1669 a na počátku 19. století rozšířen na současnou plochu 3.496 m2. Užíván až do druhé světové války, po ní byl v 60. letech silně devastován. Zbořena obřadní síň, ohradní zeď a některé náhrobky odvezeny. Dnes částečně zarostlý hřbitov vymezuje spíše vyvýšený terénní povrch. Najdeme zde zhruba na dvě stovky náhrobků, různě usazených, od 17. století do roku 1934 (barokní stély i novodobé náhrobky). Velká část, zejména těch novodobých je buď poškozena nebo povalena. Přístup na hřbitov je volný, parkovat lze na ploše asi 100 m od hřbitova při silnici Bohosudovská.

 Muzejní expozice v rodišti Jana Žižky z Trocnova. Celým areálem lze projít po značeném okruhu. Začneme u budovy Památníků Jana Žižky z Trocnova, v němž jsou uloženy nálezy z obou trocnovských dvorců. Památník byl sestaven z původního poplužního dvora borovanského kláštera, který byl postaven v letech 1678 - 1679 zřejmě ze zbytků zdiva trocnovských dvorců. Od Památníku vede značená cesta po hrázi rybníků Horního a Dolního k lesu, kde se nacházejí zbytky dvorce Žižkova strýce Mikše a 9 m hluboká studna patřící k dvorci. Odtud se po hrázi Grandlového rybníka přijde po cestě k místu údajného Žižkova narození, kde se nachází balvan s nápisem vztyčený v roce 1908. Dále návštěvník projde kolem monumentálního pomníku husitského hejtmana (díla prof. Josefa Malejovského z let 1958 - 1969) až ke zbytkům Žižkova dvorce. Zde, vpravo od vyznačených základů stála stodola a vlevo, přes cestu směrem k budově sousedního dvora, byly stáje. Vpředu je odkryta část původního nádvoří.  Před dvorcem za cestou, v místě nynější louky, býval rybník. V provozu denně mimo pondělí od 1. 5. Do 30. 9. v době od 9,00 do 17,00 hodin. Průvodce je k dispozici, občerstvení "U Žižkova dvorce". Stálá expozice Novodobé plastiky s husitskou tématikou, fotokopie  a repliky historických dokumentů. Archeologické nálezy, repliky historických zbraní, trojrozměrný model bitvy  u Sudoměře a vozové hradby. V areálu se nacházejí  základy Žižkova a Mikšova dvorce, místo narození Jana Žižky, Mohyla Jana Žižky.