Spíše než rozhledna bychom mohli říct vyhlídkový altán Jeřabina, se nachází 4,5 km severozápadně od Horního Jiřetína. První dřevěná rozhledna vysoká několik metrů zde byla otevřena 9.10.1884. Již po několika letech musela být po působení povětrnostních vlivů opravena. Za první světové války posloužily některé její části pro různé účely, zbytek chátral. V září 1929 byla německými turisty zbudována nová rozhledna. Po druhé světové válce bohužel padla za oběť vandalům a zbyl po ní jen kamenný podstavec. Na něm byla 28.6.2009 slavnostně otevřena nová kopie původní rozhledny z roku 1929. Volně přístupná rozhledna poskytuje krásné výhledy na zdejší část Krušných hor. Stavba se nachází na turisticky značené cestě.

Ještěd je 1012 m vysoká hora na severu Česka, ležící jižně od Liberce. Je součástí ještědského hřbetu a byla odedávna považována za jednu z hlavních dominant severních Čech a za symbol města, rozprostírajícího se pod ním. Jsou zde unikátní terasy, osamělé skály či skalní hradby. Pro místní obyvatele byl vždy něčím zvláštním a mýtickým. Podle kronikáře Johanna Cazla Rohna byl prý v roce 1737 poprvé na vrcholovém skalisku vztyčen kříž, první z řady křížů na Ještědu. Byl kamenný a odolával větrům i bouřím až do roku 1812. Po jeho vzoru byly na vrcholu Ještědu stavěny další kříže, které však již byly dřevěné. Nepominutelnou památkou je Rohanský pamětní kámen obeliskového tvaru, který byl vztyčen na počest návštěvy knížete Rohana v roce 1828. Počátky zájmu o Ještěd lze najít již v polovině 19. století,, kdy se začal stávat častým cílem turistů, které lákal zejména výhled do okolí, kdy za dobrého počasí je vidět i Praha. Turisté se na vrcholu krom krásného výhledu chtěly i občerstvit a tak už v roce 1844 manželé Florian a Barbara Haslerovi z Horního Hanychova, o letních nedělích zřídili prodej občerstvení z přinesených zásob. Jejich prodejní místo bylo v průběhu let vylepšováno. V padesátých letech zde tedy stála dřevěná bouda a v roce 1868 také první kamenný dům, kde kromě občerstvení nabízeli manželé Haslerovi návštěvníkům i nocleh. Budova byla pojmenována po knížeti Rohanovi. Počet turistů na vrcholu stále rostl, proto byla pro jejich potřeby v roce 1876 vystavěna první pětimetrová dřevěná rozhledna. Roku 1889 musela být kvůli nebezpečí zřícení odstraněna a její místo zaujala šestiboká, ale opět jen dřevěná, rozhledna. Jak se dalo čekat, roku 1902 byla uzavřena a rok nato kvůli špatnému stavu stržena. Na přelomu století zařízení na vrcholu již svou kapacitou nevyhovovala služeb. Horský spolek projekt i realizaci libereckému staviteli Schäferovi, který stavbu provedl za pouhých 6 měsíců od položení základního kamene. Slavnostní otevření nové dominanty Ještědu se konalo 13. ledna 1907. Budova s 23 metry vysokou věží, uzpůsobenou jako rozhledna, byla velkolepým kamenným hotelem. Tato jedinečná stavba s bohatou historií ukončila svůj provoz tragicky, v zimě roku 1963. kdy kvůli neopatrnému rozhmrazování hotel lehl popelem. Roku 1966 začala stavba současné dominanty Ještědu a vlastně celého kraje - televizního vysílače s hotelem. Dokončena byla roku 1973. Projekt věže v technicistním architektonickém stylu, navrhli architekt Karel Hubáček a statik Zdeněk Patrman. Odvahou své konstrukce i architektonického výrazu získala věž brzy pozornost nejen domácího, ale i zahraničního publika. V roce 1969 za ni architekt Hubáček získal mimořádně prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Její tvar navazuje asociace se světem sci-fi, zároveň však věž jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory Ještěd, jemuž dodává elegantní aerodynamickou špičku. V dolní části vysílače, je umístěn hotel a restaurace, objekt ve tvaru hyperboloidu je vysoký 93 metrů. Nebyl ovšem koncipován jako rozhledna. Rozhlížet se dá jen z terasy pod ním, případně z ubytovacích prostor. Ještěd je turisticky atraktivním místem nejen pro svůj vrchol, ale i pro své svahy. Na Ještěd vedou lanovky i silnice, na svazích je lyžařské středisko.

Kamenné řady se nacházají nad obcí Kounov na plošině zvané Na rovinách. Poprvé na ně upozornil v roce 1934 kounovský učitel Patejdl. Jejich záhadou se nezabývají jen arechologové, ale mnoho dalších odborníků včetně astronomů. Jsou vytvořeny z křemencových balvanů seskupeny do 14 téměř úplných řad. Délka řad se pohybuje od 400 do 450 metrů, celkem tedy jde o přibližně 2.500 kamenů. Průměr kamenů se pohybuje nejčastěji okolo 80 cm. Největší kámen s názvem Gibon I. váží přes 6 tun. Vede k němu značená odbočka. Archeologický výzkum prokázal v blízkosti hradiště datované do doby haštalské. Přímý vztah kamenných řad s tímto hradištěm však nebylo prokázáno. Pro někoho tak představují astronomickou, kalendářní nebo kultuvní povahu. V historických pramenech má oporu také názor související s rozměřováním lesních parcel.

Divadelní scéna, kterou proslavil český velikán Jára Cimrman.