Na východním okraji Kutné Hory v části Sedlec se nachází původně gotická stavba s kostnicí. Patrová čtvrcová stavba s polygonálními věžemi a barokně zaklenutou lodí byla vystavěna okolo roku 1400. Na počátku 17. století byla upravena J.B.Santinim ve stylu barokní gotiky. V její dolní části se nachází veřejnosti přístupná kostnice. Můžeme zde vidět ostatky zhruba 30.000 lidí převážně obětí moru či válek. Kostnice byla vybudována nákladem Karla Schwarzenberka v roce 1870. V části zaklenuté křížovou klenbou na čtyřech pilířích jsou z kostí a lebek sestaveny například oltář, jehlany, nápisy, svícny, lustr a také známý Schwarzenberský znak.

Liberec je statutární město na severu Čech v okrese Liberec a je metropolí Libereckého kraje. Město, kterým protéká řeka Nisa má téměř sto tisíc obyvatel a leží pouhých 25 km od hranic s Polskem a Německem. Je východiště cest do Jizerských hor a Ještědského hřbetu. Díky výhodné poloze mezi oběma pohořími má město vynikající možnosti pro letní a zejména zimní sporty.Historie města sahá do doby, kdy těmito místy vedly obchodní cesty. Jelikož přechod Ještědského hřebene byl pro obchodníky se zbožím příliš náročný, bylo nutné vytvořit místo pro odpočinek. První zmínka o této obci je z roku 1352. V té době byl Liberec proti dalším městům regionu, především Hrádku nad Nisou, nebo Frýdlantu bezvýznamný. Malá trhová osada, se začala pomalu měnit na malé městečko. Prvními významnými vlastníky okolního území byli Biberštejnové. O rozvoj města se však zasloužili Redernové, kteří zde založili liberecký zámek s nádhernou kaplí, špitál a další stavby a za jejichž panování císař Rudolf II. roku 1577 povýšil Liberec na město. Na konci 16. století díky mimořádné stavební aktivitě vznikly první kamenné stavby. Po bitvě na Bílé hoře získal toto panství Albrecht z Valdštejna. Ten město změnil v továrnu na sukno, do kterého oblékal svou armádu. Právě díky textilní výrobě zažil Liberec v 18. a 19. století svůj zlatý věk. Cechovní a manufakturní výroba se změnila na tovární, která přinesla velký rozvoj i průmyslové architektury, což napomohlo k získání statutu samostatného města. V té době vznikla řada reprezentativních budov, které městu dodávaly majestátnost odpovídající jeho významu. Liberec býval 2. největším městem v Čechách hned po Praze. Liberec byl v této době převážně německým městem se 7% českou menšinou. Tento fakt znamenal pro meziválečné dějiny města velký národnostní problém a stálo mnoho úsilí, aby Liberec nebyl po 1.světové válce připojen k Německu.Liberec díky své historii a středověkému charakteru spíše obchodního a později průmyslového centra neoplývá zachovalými památkami, to ovšem neznamená, že by neměl co nabídnout. Naopak. Město se pyšní mnoha významnými budovami, např. radnicí, postavenou v novorenesančním stylu a dokončenou v roce 1893, jež je symbolem bohatství a hospodářského i kulturního rozvoje města. Za budovou radnice se nachází Divadlo F. X. Šaldy z roku 1893. Budova spořitelny, muzea a obchodní komory z let 1901 - 02 tvoří zlaté jádro historické části města, jehož ozdobou je pak vilová čtvrť Lidových sadů z přelomu 19. a 20. století, která dokresluje tehdejší rozmach Liberce. Dominantou a symbolem města je hora Ještěd.. Vrchol Ještědu vzpínající se do výše 1012 metrů, zdobí moderní věž, která se stala dominantou celého kraje. Originální konstrukce architekta Karla Hubáčka byla oceněna prestižní Perretovou cenou a stala se českou „Stavbou století“. Za příznivého počasí, poskytuje vrchol hory překrásný výhled. Zdejší botanická zahrada je nejlepší u nás, zoologická zahrada je v naší zemi nejstarší. Za návštěvu stojí Severočeské muzeum s unikátními sbírkami i zdejší galerie. Město je rájem milovníků zimních i letních sportů. V poslední době se do Liberec jezdí i za zábavou, kterou nabízí komplex Babylon s velkým aquaparkem. Město má i svou vysokou školu, je jí Technická univerzita.

Nová radnice - Mladá Boleslav.

V místech kde se dnes setkává třída Legií a Nádražní ulice nechal vystavět pelhřimovský purkmistr Jan Eusebius v roce 1658 boží muka. Po několika zázračných uzdravení, dávajících se do souvislosti s obrazem na těchto božích mukách byla v letech 1710-1714 vystavěna kaple Panny Marie Sedmibolestné. V letech 1787-1906 se kolem kaple rozkládal hřbitov. Jako jediná z církevních staveb si téměř zachovala svoji původní podobu. Osmibokou kapli zastřešenou kupolí svírají dvě hranolové věže. Za kaplí se nachází zbytky ambitů vystavěných později v roce 1759. Po stranách oltáře jsou umístěny oratoře, přístupné z věží s bohatě vyřezávanými balkony. Do hlavního oltáře jsou zabudovány původně zde stojící boží muka. Poškozené malby na klenbě kupole zobrazují zemské patrony. Ve zdejší kryptě byli pohřbíváni příslušníci zdejších měšťanů. V areálu zbývajících ambitů se nachází menší lapidárium smírčích křížů a náhrobních kamenů z oblasti pelhřimovska.