První zmínka o farním chrámu sv. Mikuláše je z roku 1317. V patnáctém století byl upravován a rozšiřován. Z té doby pochází také věž vysoká dnes 64 m, původně však byla vyšší. Dokončena byla před rokem 1465. V 18. století byla přistavěna kaple Bolestné Panny Marie a panská oratoř. Další velké úpravy kostela proběhly na konci 19. století. Původně dvojlodní kostel má dnes asymetrické trojlodí. V presbytáři a jižní lodi je raně gotická klenba v jejíž svornících jsou umístěny erby pánů z Lomnice, z Kravař a z Pernštejna. Hlavní a užší loď mají klenbu pozdně gotickou. Z nejstaršího období se dochovala gotická socha Madony ze 14. století. Ostatní výzdoba je barokní a mladší. Velkou pozornost si zaslouží velké obrazy. Blíže k hlavnímu oltáři je to obraz sv. Mikuláše (1772 – Genaro Basile), dále pak sv. Florián nad hořícím městem Meziříčí (Karel František Töpper) a v čele jižní lodi obraz sv. Anny od Ignáce Weidlicha. Ve věži se pak nachází 6 zvonů. Čtyři pocházejí z roku 1969, zbylé dva menší jsou starší. Zvon sv. František je z roku 1791 a umíráček z roku 1706. V patře nad zvony měl byt věžník jehož úkolem bylo dohlížet na město. V letních měsících (červen-srpen) je přístupný ochoz na věži. Z výšky zhruba 40 m je krásný výhled nejen na centrum města. T.A.

Sady Svatopluka Čecha byly založeny v roce 1893 jako městský veřejný park v anglickém stylu na západní části dvora zvaného Nigrinka. Dnes leží v husté městské zástavbě a vytváří příjemné zákoutí zeleně. Uprostřed sadů je bazén a je v nich také umístěna Čechova socha.

Skanzen v Hoslovicích je nejstarší a jedinečný dochovaný vodní mlýn v Čechách. Hoslovice leží ve zvlněné krajině šumavského Podlesí, přibližně 17 kilometrů od Strakonic směrem jihozápadním. V její spodní části u potoka stojí tři stavby, jejichž návštěva jakoby nás přenesla do dob dávno minulých. Areál unikátního hoslovického mlýna tvoří původní mlýnice s obytnou částí, chlévy s kolnou a stodola, všechny kryté došky, roubené či zděné ze smíšeného zdiva. Patří k němu také rybníček s náhonem, sad a louky. Vzhledem ke středověkému původu vsi Hoslovice (podle písemných zmínek již existovala v roce 1352) mlýn v místě stával již v této době. První písemně doložená zpráva je z Berní ruly z roku 1654. Zmínka o mlýnu o jednom kole se objevuje později ještě v Tereziánském katastru z roku 1748 a ve sčítání lidu v roce 1905. Mlýn byl stále v provozu. Vlastníci, bratři Harantovi, ještě koncem 70. let osadili nový hřídel mlýnského kola a s mletím končili asi před dvaceti lety. Poslední vlastníci odmítli veškerý technický pokrok a v areálu tak zakonzervovali tradiční venkovský způsob života - není zavedena elektřina, chybí sociální zařízení, obytné místnosti tvoří malou část budovy. Díky tomu je mlýn včetně dalších staveb a pozemků v autentickém stavu tak, jak jej znali obyvatelé Hoslovic a okolí po staletí. Záměrem strakonického muzea je jeho celková obnova a uvedení mlýna do provozu, včetně revitalizace rybníka a mlýnského náhonu. Vzhledem k přilehlým pozemkům počítáme i s umístěním drobného hospodářského zvířectva. Areál s dobovým autentickým zařízením bude tak vhodný pro ukázky tradičních řemesel, zemědělské výroby a místního zvykosloví. ExpoziceObytný dům s mlýnicí je rozložité patrové stavení téměř čtvercového půdorysu s doškovou střechou. Ze vstupní síně je přístup do čtyř prostor. Černá kuchyně je přizpůsobena otopnému systému se sporákem, který s pecí vévodí sousední světnici, v níž se dochovalo vybavení z 20. let minulého století a dřevěná podlaha ze širokých prken. Mlýnice v levé části se zachovala se vším pomocným vybavením a používaným nářadím. Významné a unikátní je, že je zde k vidění jednoduché české složení s jedním mlýnským kamenem, násypkou a ostatními potřebnými součástmi.Dvůr areálu mlýna uzavírá vedle brány obdélná zděná kamenná budova chlévů se sedlovou střechou krytou došky.. Na chlév navazuje kolna pro vozy a zemědělské stroje a nářadí. Podstřeší bylo využíváno jako seník. Ke střední části dvorního průčelí chlévů jsou přistavěny ojedinělé roubené prasečí chlívky.Za mlýnem na svahu stojí stodola obdélného půdorysu o rozměrech 17 x 6 metrů. Sedlová střecha s bedněnými štíty je opět krytá došky. Obvodové konstrukce jsou částečně kamenné a částečně roubené, za stodolou se dochovala konstrukce žentouru s upraveným pozemkem.Slavnostní zahájení provozu5.4.2008 od 10,00 hod se otevře hoslovický mlýn pro veřejnost. Program je připraven až do 17,00 hodin. Uslyšíte Kramářské písně, nebude chybět občerstvení a možná i chléb upečený přímo v mlynářské peci.

Přeštický židovský hřbitov se nachází kousek východním směrem při silnici směřující do Vodokrt. Hřbitov byl založen poměrně pozdě v roce 1890. V 60 letech 20. století byl využíván mysliveckým sdružením a na jeho ploše byly umístěny dokonce voliéry. Až po roce 2000 byl opět pietně upraven, i když udržován příliš není. Poměrně velkou plochu hřbitova 3.387 m2 ohrazuje cihelná zeď se vstupní branou, na jižní straně pobořenou. Zhruba čtyři desítky novodobých náhrobků se nacházejí při západní zdi. Hřbitovní domek adaptovaný na obytné účely, je v současné době vybydlený a chátrá (9/2012).