Sousoší sv. Felixe na Loretánském náměstí zdobí levou část průčelí Lorety. Je dílem J. B. Kohla z roku 1721.

Židovský hřbitov Brumov se nachází ve svahu nad silnicí Brumov-Bylnice – Valašské Klobouky asi 1 km severně od obce.První zmínka o židovském hřbitově pochází z roku 1758 a poslední pohřeb se zde konal v roce 1931. Roku 1985 došlo ke kompletní obnově poničeného židovského hřbitova. Na poměrně malém hřbitově se dnes nachází asi padesátka náhrobků ze žuly, pískovce a mramoru, různě roztroušené po celé jeho ploše. Oplocen je dřevěným plaňkovým plotem a volně přístupný. Vede sem k němu cesta od hlavní silnice. U zahrádkářství nedaleko čerpací stanice je potřeba se dát cestou vzhůru a posléze se držet kraje louky a stále stoupat do vrchu.

Zřícenina hradu Rabštejn se nachází přibližně v polovině turisticky značené cesty mezi obcemi Dukovany a Kramolín. Další turistické značení vede přímo od Jaderné elektrárny Dukovany, kde je možno využít parkoviště. Hrad stojí na vyvýšenině nad vodní nádrží Mohelno, vybudované na řece Jihlavě. Hradní areál je volně přístupný. Historie hradu První písemná zmínka o hradě z roku 1358 zachycuje obchodní transakci mezi Pešíkem z Janovic (prodávající), Vokem z Holštejna a Drslava ze Šelmberka (oba nakupující). Někdy po roce 1360 se majitelem stal moravský markrabě Jan Jindřich, který jej odkázal svému synovi Janovi Soběslavovi. Jan se však věnoval církevní kariéře a hradu se ujal jeho bratr Prokop. Ten jej neznámo kdy daroval svému oblíbenci Hynkovi z Kunštátu a Jevišovic řečenému Suchý Čert. Ne nadarmo se tak tomuto pánovi říkalo. Z Rabštejna totiž udělal loupežnické hnízdo a krutě sužoval okolí hradu. Po jeho smrti v roce 1408 v této nekalé činnosti pokračoval jeho kumpán Vilém Sudlice z Litovan. Během husitských válek se situace nezměnila. Proto se v roce 1440 páni z okolních panství rozhodli hrad vykoupit a rozbořit. Stalo se tak jistě nedlouho poté, roku 1476 je hrad uváděn jako rozbořený. Podoba hradu Hradní jádro zaujímá pravidelný obdélníkový půdorys. V obou čelech jádra stávaly paláce, které byly spojeny hradbou, vymezujíc nádvoří mezi nimi. Tento stavební typ je typický pro hrady z období vlády Karla IV. Obranyschopnost hradu posilovala parkánová hradba, příkop a val. Z nejohroženější strany před hradem stávala na malé plošině, oddělené od hradu příkopem, věžovitá stavba, patrně bašta. Dnes jsou zde k vidění výrazný střep hradby u východního paláce, znatelné základy paláce západního, střepy parkánové hradby a samozřejmě příkop a valy. Tipy na výlet Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Babylon. Uvidíte tak třeba vodní nádrž Dalešice a vodní nádrž Mohelno. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Holoubek, zříceninu hradu Lamberk, prohlédnout si zříceninu tvrze Kralice nad Oslavou, tvrz Jinošov nebo navštívit renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, kde je pořádaný Festival keltské kultury Beltine. Za vidění stojí i pozůstatky hradu Kraví Hora nebo zřícenina hradu Levnov. Ubytovat se můžete přímo v Mohelně nebo v Náměšti nad Oslavou. M.K.

Kunětická hora tyčící se 308 m.n.m. je osamocený vrch 5 km severovýchodně od Pardubic. Je charakteristickou dominantu východočeského Polabí a Pardubicka. Ve středověku byl na vrcholu vystavěn stejnojmenný kamenný hrad. Gotická pevnost Husitů I přes svou strategickou polohu v blízkosti obchodních cest nebyl vrchol dlouho osazen. Písemné záznamy sice chybějí, ale podle archeologů byl první hrad založen na přelomu 13. a 14. století jako královský hrad a ve zmatcích na počátku 14. století asi zanikl. Do další historie Kunětické hory promluvila husitská revoluce. V roce 1421 se majetku opatovického kláštera, do kterého v té době Kunětická hora spadala, zmocnil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka a s použitím zříceniny si zde postavil své sídlo. Typický husitský hrad, který se stal strategickým opěrným bodem Husitů. Vyznačoval se rozsáhlým a dobře opevněným předhradím, které zahrnovalo nádvoří za dnešní šestou branou. Sloužilo k ubytování a zimování polních vojsk. Hluboký příkop odděloval palác na severní straně s vysokou válcovou věží. Bylo to jednoduché a prosté obydlí. Úpadek hradu po třicetileté válce V roce 1464 se Kunětická hora dostala do majetku českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho dědiců, kteří ji v roce 1491 prodali Vilémovi z Pernštejna. Za Viléma z Pernštejna dochází v letech 1491–1548 k největším přestavbám hradu, který se přeměnil ve výstavné pozdněgotické sídlo. Ve čtyřkřídlém hradním paláci vznikly v té době hlavní společenské sály v prvním a druhém patře jižního a západního křídla a reprezentativní místnosti v severním křídle. Kunětická hora zaujímá v té době významné místo v dějinách hradních opevnění výstavbou mohutných zemních valů a kruhových rondelů sloužících k nasazení dělostřelectva. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené pardubické panství včetně Kunětické hory královské komoře. Hrad Kunětická hora měl strategický význam ještě za třicetileté války, kdy byl v roce 1645 dobyt Švédy a vypálen. Tím dějinná úloha Kunětické hory skončila. Hrad chátral a jeho kámen byl postupně rozebírán jako stavební materiál. Snaha o záchranu hradu proběhla na počátku 20. století, kdy byl částečně rekonstruován. Při prohlídce hradu lze navštívit rytířský sál, hradní kapli sv. Kateřiny, sklepní prostory paláce hradu, archeologickou expozici nebo vystoupit na věž. Legenda o Kunětické hoře Povídá se, že se Kunětická hora jednou do roka otevírá. V jejích útrobách pak prý můžete projít podzemním bludištěm, které kromě bohatě zdobených chodeb tvoří monstrózní sály se zlatavými stropy a stěnami vykládanými drahým kamením. V honosném labyrintu bloudí přízraky podvedených mnichů z nedalekého opatovického kláštera, který byl vypálen husity v roce 1420. Hledají poklad, o který přišli vlastní vinou. Dnes se hrad stává místem s velmi pestrým kulturním životem. Řada pořádaných akcí jej po právu řadí mezi kulturní centra celého Pardubicka. V blízkosti hradu je také pěkné golfové hřiště - Golf resort Kunětická hora. Kudy na Kunětickou horu Autem Od Prahy: Cesta autem od Prahy je nejsnazší po dálnici D11 k prozatímnímu konci v Libišanech. Projedeme touto obcí po silnici 333 a odbočíme doprava na Opatovice nad Labem. Zde se stočíme směrem na Pardubice, ale u sjezdu Hrobice pokračujeme po silnici č. 324 směrem na Staré Hradiště. Na první křižovatce za Hrobicemi odbočíme doleva, kde už nás návěsti dovedou k parkovišti pod Kunětickou horou. Z Moravy: Po silnici č. 35 dojedeme do Holic, kde odbočíme na silnici 36 do Pardubic. V Sezemicích se odkloníme od hlavní silnice doprava a pokračujeme přes Počáply a Kunětice do Rábů, kde po odbočení vpravo brzy dojedeme na parkoviště pod Kunětickou horou. MHD Na Kunětickou horu se nejsnáze dostaneme autobusem, který odjíždí od budovy hlavního vlakového nádraží v Pardubicích, které leží na hlavních tratích Praha-Brno a Praha-Přerov. Jezdí sem také přímé vlaky z Jihlavy či z Liberce. Před nádražní budovou je zastávka autobusu č. 16 pardubické MHD, který vás několikrát denně zaveze přímo pod Kunětickou horu. Kolem Kunětické hory také jezdí některé autobusy z Pardubic do Hradce Králové, které v Pardubicích odjíždějí z autobusového nádraží. To se nachází kousek od nádraží vlakového, za benzínovou pumpou. Tipy na výlet V Pardubicích můžete navštívit zámek, v obci Ráby najdete Muzeum perníku a pohádek. V Jezbořicích najdete kostel sv. Václava. Za návštěvu stojí i zámek Choltice. Ubytovat se můžete v Pardubicích.