Na mapě neoznačená vyhlídka se nachází na vrchu Skalky (454 m.n.m.) na levém břehu Labe. Je odsud dobrý výhled východním směrem, hlavně do údolí řeky Labe a na jeho vrcholky na pravém břehu. Vyhlídka není označena, ale od turisticky značené cesty sem vede pěšina.

Kdo chce zažít atmosféru středověkého městečka neměl by váhat s návštěvou „perly“ Jižních Čech, Českého Krumlova. Nad meandry Vltavy zde stojí unikátně dochované historické jádro, jehož vhled nebyl narušen novou zástavbou od 16. století. Český Krumlov sice není velký svou rozlohou, ale o to více přitahuje kouzelnou atmosférou dávných let. Díky jedinečné středověké zástavbě je právem již od roku 1992 chráněn organizací UNESCO. Vítejte ve středověku Historie Českého Krumlova začíná roku 1253 kdy byl poprvé zmíněn v listině moravského markraběte a rakouského a štýrského vévody Otakara, budoucího českého krále Přemysla Otakara II. V průběhu staletí mělo město mnoho majitelů. Když roku 1302 vymřela krumlovská větev Vítkovců, prvních majitelů, tak Jindřich z Rožmberka si na králi Václavu II. vymohl převedení krumlovských panství do držení Rožmberků. Krumlov se tak stal hlavním sídlem Rožmberků. Petr Vok z Rožmberka, poslední člen rodu, byl roku 1601 kvůli svému zadlužení donucen postoupit Krumlov císaři, Rudolfu II. Habsburskému. Od roku 1622 měli Český Krumlov v držení po tři generace Eggenberkové. Rod Eggenberků vymřel počátkem 18. století a roku 1719 nastupují na Krumlov jejich dědicové – Schwarzenberkové. Komplex hradu a zámku Městu dominuje rozsáhlý areál hradu a zámku, který je po Pražském hradu druhým největším zámeckým komplexem u nás. Zámek byl původně gotickým hradem, který byl přestavěn na renesanční zámek se zbytkem gotických hradeb, zámeckou kaplí a barokním zámeckým divadlem. Historické sídlo rodu Rožmberků zahrnuje řadu zámeckých budov, slavný maškarní sál a jedinečné barokní divadlo. Součástí zámku je i zahrada s kaskádovitou rokokovou fontánou z 18. století s postavami vodních božstev a letohrádek Bellarie s otáčivým hledištěm, kde se v létě konají divadelní představení. Otáčivé hlediště v zámecké zahradě je experimentální divadelní scénou situovanou do zahrady zámku a obstarává střídání scén během představení. Dalšími významnými památkami jsou zde gotický chrám sv. Víta, dále barokní Jezuitský seminář, pozdější gymnázium, navazující na kolej. Jádro města tvoří náměstí s budovou Nové radnice z 16. století a s klikatými uličkami a více než třemi stovkami prastarých domů, gotického a renesančního původu, s mnoha galeriemi, krámky a hospůdkami. Město kultury Na své si zde přijdou i milovníci kultury, ve městě je pořádána řada každoročních festivalů, za všechny jmenujme - Mezinárodní hudební festival, Festival staré hudby, výstavy v Mezinárodním centru Egona Schiele a červnové Slavnosti pětilisté růže – červená pětilistá růže je erbovním znakem rodu Rožmberků. Dalším lákadlem města je řeka Vltava. Každoročně projíždějí Krumlovem tisíce vodáků, kteří bývají interesantní atrakcí pro turisty procházející se po břehu Vltavy u tzv. Plášťového mostu, kudy se chodívalo ze zámku do divadla. Jez, který se nachází v těchto místech, přináší řadu převrácených lodí.

Davidová Otilie. Otilie Davidová byla setra spisovatele Franze Kafky. Usmrcena německými okupanty. Pamětní deska Otilie Davidové. Pamětní deska je umístěna na Novém židovském hřbitově na Olšanech, na rodinném hrobě. Hrob je také uctíván jako místo posledního odpočinku spisovatele Franze Kafky.

V roce 1666 na základě povolení si židé v Jevíčku postavili svoji první synagogu. Jelikož byla pouze dřevěná, při požáru města v roce 1747 shořela. Nová v klasicistním stylu byla postavena v letech 1792-1794 z kamene ze zbořelého farního kostela sv. Mikuláše. V roce 1907 bylo průčelí secesně upraveno a posunuto o jeden metr do ulice. K bohoslužbám sloužila až do druhé světové války, od roku 1951 ji využívala jako kostel Církev československo husitská. V roce 2008 byla převedena bezúplatně na město a dnes se zde konají kulutní akce. V domě čp. 58 se nacházel do roku 1919 rabinát, ve kterém žilo postupně až 15 rabínů. Ve dvoře se nacházela mikve – židovská rituální lázeň.