Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 8,45 ha a rozkládá se na území katastru Bohnice. Geologický podklad masívu tvoří starohorní břidlice se žilami vulkanických hornin. Na horních okrajích se vyskytují sprašové návěje. Vyskytuje se zde kakost nachový, kostřava přitvrdlá, tařice bílá, kavyl Ivanův a další.

Přestože v Nové Cerekvi, v obci 8 km západně od Pelhřimova, nebylo příliš početné židovské osídlení,  byla zde vystavěna pozoruhodná synagoga, která se dochovala do dnešních dnů. Stojí v Rubešově ulici v severní části městečka a roku 1855 nahradila starší dřevěnou synagogu. Stavitel Štěpán Walser pro ní zvolil v středoevropském prostoru nezvyklý novorománský sloh s maurskými prvky na půdorysu obdélníka s pětibokou východní apsidou. Bohoslužby se v ní konaly do 30. let 20. století. Devastace synagogy nastala během 2. světové války, kdy německá armáda zlikvidovala vnitřní zařízení. Po odsunu Židů do koncentračních táborů v r. 1942 byl jejich majetek uložen v synagoze. Až do roku 1989 sloužila synagoga jako sklad surovin Spojených kartáčoven Pelhřimov. Do poloviny 90. let se zde vystřídalo několik majitelů. Když v roce 1998 byla prodána zpět Židovské obci v Praze, začala být postupně opravována. Mohutná jednolodní stavba se štítem a širokými rizalitovými věžicemi dominuje širokému okolí a slouží ke kulturním účelům.

Rozhledna Alexandrovka, jak se jí také lidově říká, stojí na kopci Špičák (496 m) na zalesněné stráni malebného údolí řeky Svitavy. Je to kamenná rozhledna a stojí zde již více než 120 let. 4.září 1887 nahradila, díky aktivitě Rakouského turistického klubu, původní dřevěný vyhlídkový pavilon, který na vrcholu stál. O postavení rozhledny se nejvíce zasloužil předseda brněnské sekce tohoto spolku, císařský rada Alexandr Suchánek, proto dostala jméno Alexandrova. Alexandrova věž měla nejdříve vysokou špičatou střechu, ochoz byl dřevěný. Výška stavby činila 15 metrů. V průběhu obou válek ovšem věž značně zpustla a po roce 1945 zbývalo již jen torzo. Důvodem byl jednak fakt, že byla považována za symbol německé turistiky a také byla její vrchní část za Druhé světové války záměrně stržena, aby nepřitahovala bombardéry, které měly za svůj cíl blízké Adamovské strojírny. Záchranu znamenal pro rozhlednu až vzestup televizního vysílání. V 60. letech potřeboval Adamov televizní vysílač, proto byla rozhledna opravena a uvnitř věže byla umístěna vysílací technika. Pro potřeby turistů byl vybudován nový železný ochoz s přístupem po vnějším žebříku. Výhled z rozhledny, na kterou je volný přístup, je dnes hodně omezen vzrostlými stromy.

Chýnovská jeskyně se nachází na úbočí Pacovské hory na okraji místního lomu, asi 3 km severovýchodně od Chýnova. Z této obce sem také vede turistická značka. Jeskyně postrádající klasickou krápníkovou výzdobu je však unikátní svoji svéráznou modelací a také mimořádně pestrým zbarvením stěn a stropů. Je také největším zimovištěm netopýra řasnatého v Evropě. Je složitým krasovým systémem, vytvořeným v hrubozrnných krystalických vápencích i nekrasových horninách. Vznikla převážně korozní činností podzemního toku. Byla objevena při těžbě vápence v jednom bývalém selském lomu v roce 1863 a již od roku 1868 je první zpřístupněnou jeskyní pro veřejnost v ČR. Objeveno byla v délce 1400 m, čtvrtina známých chodeb je trvale zatopena vodou a jen 260 m je přístupné veřejnosti. Průměrná teplota je 5-9 oC, vlhkost 96-100% a v některých místech jeskyní teplota klesá v zimním období i pod bod mrazu. Návštěvnický okruh je dlouhý 260 m (40 min.): Dopředu je potřeba upozornit, že zdejší návštěvnický okruh je fyzicky náročnější, návštěvníci musejí zdolat 400 schodů a převýšení 42 m. Začíná se hlubokým (32 m) sestupem, schody byly vyrobeny z kamenů pocházejících z jeskyně. Stěny chodeb tvoří pestrý, šedobíle smouhovaný mramor s vložkami zelenočeného amfibolitu. Žižkova střelba: místo dostalo své jméno podle prohlubní ve stropě, jež připomínají tvory pod dělových koulích.Kaple sv. Vojtěcha: pouští se zde úvodní část toccaty a fugy d moll od J.S.Bacha. Ve skále je umístěn kovový kříž, jež nahradil původní dřevěný. Nad ním je zachován podpis jednoho z objevitelů jeskyně Jana Strnada. Vrchol kaple vytvořilo velké množství útvarů zvaných „hrnků“ v několika úrovních nad sebou. Purkyňova jezírka: jsme v hloubce 51 m pod povrchem, je zde slyšet vodopád podzemního potoka, jenž se asi po dvou dnech dostane vývěrem na povrchDračí hlava: nevšedně modelovaná kulisaOhniště čarodějnic: místo kde prosvícené drůzy budí dojmem skutečně hořícího ohně. Najdeme zde umístěné dva velké krápníky, které pocházejí z místa zničeného těžbou lomu. Text a prohlídková trasa použita ze stránek Správy jeskyní ČR (www.caves.cz)