Vyšehradský kodex je evangelistář, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1086 snad i předán. Jedná se o kodex o rozměrech 415 × 340 mm, který obsahuje 108 pergamenových listů. Název „Vyšehradský“ asi nese proto, že byl od svého vzniku či o něco později uchováván na Vyšehradě.O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze, většinou se ale shodují, že byl vyroben v prostředí blízkém bavorské klášterní škole, resp. řezenské výtvarné tradici. Předpokládá se, že vzhledem k této skutečnosti mohl být dárcem některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými kláštery udržovaly styky. Vzhledem k tomu, že po korunovaci byly obdarovány kláštery v Ostrově (získal ornáty) a v Břevnově (získal celu v Opatovicích), lze jako o dárcích nejpravděpodobněji uvažovat o těchto dvou klášterech.Kodex byl do 17. století uchováván v metropolitní knihovně sv. Víta, poté přešel do držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Nyní se nachází v Národní knihovně v Praze pod signaturou XIV A 13.

Čichtický židovský hřbitov se nachází na severním úpatí vrchu Hnojnice, zhruba 250 m jižně od obce. Hřbitov byla založen někdy ve druhé čtvrtině 18. století a sloužil do počátku 20. století. Na jeho ploše (1439 m2) se dochovalo na 130 náhrobků většinou jihočeského typu s rostlinou ornamentikou. Hřbitov ohrazuje zeď s dochovanou a zrekonstruovanou obřadní síní. Z jižního okraje obce je potřeba se vydat se polní cestou směrem k blízkému vršku. Po zhruba 200 m za obcí pak vpravo odbočkou na další louku, kde se po pár metrech nachází hřbitov. Parkování je možné krátkodobé u místního rybníka.

Jedno z nejlépe dochovaných městských opevnění bylo zbudováno se vznikem města ve druhé polovině 13. století. Koncem 18. století bylo postupně bouráno. Vstup do města byl pomocí čtyř bran. Žižkova: původně šlo o malou fortnu ve hradební zdi. Brána ve formě hranolové stavby s dlátkovou střechou a dvěma špicemi byla zbudována dodatečně až v 16. století. Před vlastní branou se nacházelo předbraní s menší vstupní branou. Stavba byla zbořena na konci 18. století.Kutnohorská: nacházela se v dnešní ulici Generála Františka v místech dnešních domů čp. 34, 35, 43 a 44. Hranolová stavba s předbraním zanikla na počátku 19. století.Chrudimská: jednoduchá brána chráněná vysokou válcovou věží s předbraním stávala v dnešní ulicí Dusíkova. Zbořena na počátku 19. století.Brodská: brána byla proražena v hradbě v místech dnešní ulice Klimenta Čermáka. Byla chráněna vysokou válcovou věží (dochována). Kulisová brána s předbraním prošla v letech 1534-1539 úpravami a v roce 1802 zcela zbořena. Válcová věž původně přístupná pouze po ochozu byla novogoticky upravena a doplněna novým vchodem z uliční úrovně. V sedmdesátých letech 20. století prošla rekonstrukcí. Dnes je věž funkční jako vyhlídková stavba (vstup umožnuje městské informační středisko). Městské opevnění se dochovalo zhruba ze třetiny původní délky. Nejlépe dochovaná a přístupná je její východní část, která je z velké části upravena parkově. Pak je to jižní část při ulici Klimenta Čermáka s dochovanou válcovou věží (Otakarova) a jihovýchodní oblouk při ulici Poštovní přístupný malou uličkou. V ulici Na Fortně se dochovaly při schodišti zbytky bočních stěn Žižkovy brány.

Barokní areál s kaplí Božího těla na vrchu Kalvárie se nachází na severním okraji obce Ostré, 2 km východně od Úštěka, z nějž sem vede značená cesta. Zakladatelem byl Václav František Růžička, hejtman jezuitského liběšického panství spolu s liběšickými jezuity. Základní kámen byl položen 6.6.1707. Kompozice areálu vychází z areálu Božího hrobu v Mimoni, autorství je připisováno přednímu architektu Octavianu Broggiovi. Přestože se jedná o významnou památku, nebyla jí dlouho věnována pozornost a celý areál rychle chátral, jedna z kaplí dokonce vyhořela. Vnitřní vybavení postupně zmizelo a celý areál zarostl tak, že i přes své dominantní postavení nebyl příliš vidět. Od roku 2005 se začala situace měnit k lepšímu. Areál byl vyčištěn, takže je v současné době vidět již z dalekého okolí a v současné době (2010) prochází postupnou rekonstrukcí. Na vrchol kopce vede z obce Ostré křížová cesta s prostými barokními vyklenkovými kaplemi, které doplňují novější empírové kaple. Cesta ústí na západní straně na terasu vymezenou zděným zábradlím. Křížová cesta obtáčí svah, na vrchol pak vede přímé schodiště se zděným zábradlím. Na samotném vrcholu kopce se nacházejí tři symetricky rozmístěné kaple. Ústřední stavbou je kaple Božího hrobu, po stranách s kaplemi Nalezení a Povýšení sv. Kříže. Boží hrob má svoji charakteristickou podobu, tak jak se šířila z Jeruzaléma. Nízká podélná stavba s trojúhelným štítem na průčelí a s polygonálním závěrem se slepými arkádami na sloupcích. Nad střechu z kamenných desek vystupuje sloupková lucerna. Uvnitř jsou pak dvě valeně klenuté prostory. Boční patrové kaple s vnitřní emporou stojí na obdélném půdorysu se zaoblenými rohy. Kaple mají věžovitý charakter, která ještě umocňuje jehlancová střecha s polygonální lucernou s kupolkou. Kaple jsou zaklenuty valenou klenbou s lunetami. Vnitřní zařízení jak už bylo zmíněno bylo zničeno včetně dalžeb. Původně se zde nacházely oltáře portálového sloupového typu se sochami světců. Oltářní obrazy pocházely pravděpodobně od barokního malíře J.J.Heinsche. Ve stěnách kaplí byly zabudovány skříňky s rokajovými křídly. Areál poutního místa u obce Ostré je volně přístupný.