V jižní části vsi Dolní Lukavice stojí na okraji parku barokní zámek. Historie zámku Obec Lukavice je poprvé zmiňována již roku 1216. Dějiny barokní památky se začínají rokem 1708, kdy zde nechal vystavět František hrabě Morzin, v sousedství dnes již zaniklé tvrze, rozlehlý zámek jako hlavní sídlo rozrůstajícího se panství. Joseph Haydn na zámku V letech 1758 – 1760 zde jako kapelník působil proslulý Joseph Haydn. Akustika na zámku nebyla obyčejná ani před dvěma sty padesáti lety. Joseph Haydn zde tenkrát složil svoji vůbec první symfonii, když tu řídil zámeckou kapelu šlechtice Morzina. Pojmenoval ji s úctou k místu - Lukavická. Roku 1780 prodal Karel Josef Morzin celé panství Karlu Bedřichovi hraběti z Hatzfeldu, vykonávajícímu tehdy úřad státního ministra vnitřních věcí. Po čtrnácti letech koupil zámek Hugo Damián hrabě ze Schönbornu, který z panství roku 1811 vytvořil fideikomis. Jeho nástupce Bedřich Karel přikoupil roku 1818 ještě lužanský statek. Posledním feudálním vlastníkem byl Ervín ze Schönbornu, který zemřel roku 1881. Po roce 1945 byl zámek využit pro účely psychiatrické léčebny. Od roku 1991 - 2000 bylo sídlo v majetku obce, kdy se zde každoročně konaly Haydnovy slavnosti. V roce 2000 byl lukavický zámek v restituci navrácen potomkům posledního majitele pana Ferdinanda Veverky, bývalý československý velvyslanec ve Spojených státech a krátce i osobní poradce ikony rastafariánů, etiopského císaře Haile Selassieho. V současnosti zde žije a rekonstruuje památku pan Zoltán Duphenieuxe a zámek je přístupný jenom příležitostně.       Dispozice zámku     Barokní zámek v Lukavicích vznikl ve dvou fázích zřejmě pod vedením stavitele Jakuba Augustona ml. Zámek je řešen jako maison de plaisance, boční křídla vytváří s hlavním půdorys písmene C. Zámek je rozsáhlý trojkřídlý objekt, ve střední části dvoupatrový. V 1. patře zámku je sál se štukovou výzdobou, ve východním křídle je umístněna zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého, v níž je freska od F. J. Luxe z roku 1727. Zámecký park Kolem zámku se rozléhá zámecký park ve francouzském stylu, který založil Jan Ferdinand Schor. Kdysi se chlubil bohatou sochařskou výzdobu od Ondřeje Filipa Quittainera. Dnešní podoba parku pochází z přírodně krajinářské úpravy realizované v 19. století. Před zámkem stojí směrem k návsi komplex hospodářského dvora a pivovaru s budovami barokního původu, řešenými současně se stavbou zámku. Druhý hospodářský dvůr byl založen na okraji obce při cestě do Přeštic. Na opačném severním okraji vsi stoji velký kontribuční barokní špýchar. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Skála u Přeštic, barokní zámek Příchovice, kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, renesanční zámek Lužany nebo můžete vystoupit na rozhlednu Kožich u Libákovic. Ubytovat se můžete v Plzni.

  Památník Prokopa Diviše v Přímětících, který spravuje Jihomoravské muzeum ve Znojmě, je symbolickou připomínkou života a díla řádového bratra premonstrátů, badatele v oboru elektřiny a vynálezce bleskosvodu.  Drobná funkcionalistická stavba se nachází ve znojemské městské části Přímětice, v parku u farního kostela sv. Markéty. Václav Prokop Diviš, vlastním jménem Václav Divíšek (26. března 1698 Helvíkovice u Žamberka – 25. prosince 1765 Přímětice u Znojma), byl slavný český premonstrátský kněz, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Je znám především jako vynálezce bleskosvodu (1750–1754). Svůj "meteorologický stroj", který fungoval jako bleskosvod, sestrojil sice dříve (1754) než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin (teoretický koncept 1753, sestrojen 1760), ovšem na základě odlišné, ne zcela správné koncepce.   Popis expozice Autorem návrhu památníku je brněnský architekt Bohuslav Fuchs. Repliku bleskosvodu zkonstruovali v učňovské škole brněnské Zbrojovky podle plánu, který z dobového popisu Divišovy "povětrnostní mašiny" zhotovil znalec života a díla Prokopa Diviše dr. ing. Vladimír Sach. Památník byl veřejnosti poprvé otevřen 28. června 1936. Znovuotevření Památníku provedlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě u příležitosti 300. výročí Divišova narození v roce 1998. Exponáty dokumentují život a dílo P. Diviše a oslavy jeho výročí ve Znojmě a v Příměticích v létech 1898 až 1998.

Původní název vsi byl Čachovice či Čechovice byl odvozen z jména Čach či Čech. Nejstarší doložená zmínka o Čakovicích pochází z poloviny 14. století, kdy pražský měšťan Václav Bořitův prodal jeden ze tří čakovických dvorů Václavovi z Knína. Jisté je také to že v roce 1352 stál v Čakovicích již kostel zasvěcený sv. Remigiovi. V průběhu dějin střídaly Čakovice majitele. V roce 1849 získal podnikatel Alexander Schoeller čakovický statek. Přikročil k výstavbě cukrovaru, přestavěl zámek, upravil park a zasloužil se tak o rozvoj obce. Další velký rozvoj zaznamenaly Čakovice ve 20. století, zejména s rozvojem leteckého, elektrotechnického a automobilového průmyslu. Na jaře roku 1945 utrpěla obec při bombardování blízké letňanské avie. V roce 1964 došlo k sloučení Čakovic, Miškovic a Třeboradic a k 1.1.1968 takto sloučená obec byla připojena k Praze. Dnes je MČ Praha – Čakovice součástí správního obvodu Prahy 19.

Bývalý konvent obutých augustiniánů s kostelem sv. Bartoloměje stojí při Klášterním náměstí v centru města Moravský Krumluv. Přístupný je pouze příležitostně. Klášter s kostelem sv. Bartoloměje byl založen okolo roku 1355 majitelem panství Čeňkem z Lipé. Konvent 12 řeholníků přišel z Brna. Roku 1423 byl při husitských válkách klášter opuštěn a stavby zpustly. Augustiniáni se do něj vrátili roku 1455, definitivně jej opustili roku 1500. Stavebního materiálu z kláštera poté majitel panství Jindřich z Lipé použil při přestavbě zdejšího zámku. V roce 1634 kníže Gundakar z Lichtenštejna koupil rozbořený komplex, nechal jej opravit a předal jej piaristům, kteří však klášter po vyplenění švédkými vojsky opustili. Od roku 1658 zde sídlil řád paulánů, kteří zde provozovali gymnázium a spolupodíleli na duchovní správě farnosti. Roku 1786 byl klášter zrušen. Budova kláštera poté sloužila jako manufaktura, později jako byty. Kostel nadále sloužil církevním účelům. Dnes v bývalém klášteře sídlí městský úřad. Opravená rajská zahrada je místem koncertů a svateb. Klášterní budovy byly dokončeny až na přelomu 70.a 80. let 14. století. Po zpustošení v 15. století byl celý komplex přestavěn. Při požáru města roku 1682 klášter i chrám vyhořel. Roku 1701 byl komplex přestavěn barokně, kostel byl snížen a zmenšen. Na půdě kostela se dodnes uchovaly zbytky původních gotických kleneb. Dnešní čtyřkřídlá budova kláštera je oproti původnímu stavu zvýšena o druhé patro.   M.K.