Ostravská Nová radnice je symbolem Ostravska. V tehdejší době byla nejrozhlejší radniční stavbou v Československu a s nejdelším rychovýtahem na vyhlídkovou věž (51 m). Strohá, ale monumentální dvoukřídlá budova s dominující konstruktivistickou věží byla vystavěna v letech 1925-1930. Autory tohoto projektu jsou arch. Vladimír Fischer a stavitelé Jana Rubý a František Kolář. Uvnitř budovy je bezmála 6 km chodeb. Jejich interiér je dle tehdejších trendů, reprezentativní prostory jako pracovna primátora, zasedací místnost a jiné jsou obloženy vzácným dřevem. Foyer je obložen travertinovými obklady, doplněn křišťálovými lustry a vitrážemi. V jižním křídle budovy slouží dodnes funkční páternoster z roku 1928. V průčelí budovy můžeme vidět čtyři alegorické sochy vysoké 3,2 m zpodobňující hlavní charakteristiku města: Hornictví, Obchod, Věda a Hutnictví. Dominantou radnice je věž prosklené ocelové konstrukce s měděným opláštěním. Její výška je 85,6 m, s vyhlídkovým ochozem ve výšce 73 m. Konstrukci vážící 155 tun vyrobily místní vítkovické železárny. Tato část přišla na 635.000 korun, celá stavba radnice přišla na 52 milionů. Z vyhlídkového ochozu je dobrý výhled na město, Beskydy, Jeseníky, Opavsko a také do blízkého Polska. Provozní doba vyhlídkové věže je celoroční. Přístup je již pomocí zmíněného rychlovýtahu. Jen dvakrát ročně se otevírá přístupové schodiště.

Hýlačka je plochý zalesněný kopec cca. 3 km jihozápadně od Tábora. Rozhledna odrazem historie Jeho vrchol, na němž se nachází stejnojmenná rozhledna, dosahuje výšky 525 m. Tyčí se nad obcí Větrov. O to, že zde bude rozhledna se zasloužil táborský odbor Klubu českých turistů, který tak chtěl roku 1918 oslavit čerstvý vznik samostatného Československa. Proto se také jmenoval původně Svoboda. Plány vypracoval profesor pražské techniky Theodor Petřík a roku 1920 byly rozhledna dostavěna a zpřístupněna veřejnosti. Pro blízkost města Tábora byla postavena ve stylu husitské hlásky, aby symbolizovala historii a sepjetí Tábora s husity. Byla to 18 metrů vysoká, šindelem krytá konstrukce na šestiboké kamenné základně. Rozhledny podobné konstrukce můžeme navštívit na Velkém Blaníku či na Rozálce u Žamberku. Za 2.světové války byla věž využívána Němci jako pozorovatelna protivzdušné obrany. Po válce sloužila opět jako rozhledna do roku 1967, kdy ji zabral Svazarm. Roku 1990 byla navrácena KČT a o rok později začala znovu sloužit veřejnosti. V době vzniku z ní byl nádherný kruhový výhled, kdy bylo možné zahlédnout i Šumavu. Dnes brání v lepším výhledu vzrostlé stromy. Ale stále poskytuje výhled na Tábor a za dobré viditelnosti i na panoráma blízkých vrchů České Sibiře.   Výhled:   sever: Vrcholky České Sibiře, kopce Dehetník a Bukovec, Tábor  východ: částečně omezen stromy, Tábor, Sezimovo Ústí jih: výhled omezen stromy západ: výhled omezen stromy Popis cesty Autem – lze až k rozhledně. Ze silnice č. II/137 z Tábora do Malšic odbočte necelý kilometr a půl po přejetí řeky doleva na Větrovy. Po dalším kilometru jízdy dorazíte do této obce, kde v centru odbočíte doleva a zdejšími uličkami dle šipek dojedete až k viditelné rozhledně. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Horkách. Odtud vede až k rozhledně nejprve modře a posléze červeně značená turistická trasa. Její celková délka je 1 kilometr. Aktuálně: Požár 1.1.2012 V neděli brzo ráno 1.1.2012 přijali hasiči hlášení o požáru rozhledny Hýlačka. Po jejich příjezdu na místo byla již rozhledna zcela v plamenech. Vzhledem k tomu, že byla z drtivé většiny ze dřeva, nedalo se již nic zachránit. Po uhašení požáru musela být zbylá ohořelá konstrukce z důvodů možného zřícení stržena. Přesná příčina zatím není známa, ve hře je závada elektroinstalace, úmyslné založení nebo vzhledem k silvestrovským oslavám je možnost, že byla neúmyslně zapálena dopadem nějaké světlice. První možnost jako závada elektroinstalace vylučuje předseda táborského odboru KČT, neboť rozhledna prý byla v předchozích letech rekonstruována. V současné době se připravuje sbírka na stavbu nové rozhledny. Zda půjde o kopii původní nebo o zcela jinou stavbu se ještě teprve rozhodne. Nemělo by však jít o žádnou modernu.

Židovský hřbitov se nachází zhruba 2,5 km severovýchodním směrem od Třeboně, cca 50 m od hlavní silnici vedoucí na Jindřichův Hradec. Hřbitov byl založen v letech 1897-1900, se založením hřbitova byl postaven i hrobnický domek, který je dnes využíván k rekreačním účelům. Na ploše 2.180 m2 je dochováno několik desítek náhrobků z celého období využívání hřbitova. Ohradní zeď je opravená, hřbitov je udržovaný a je uzamčen.

Původně gotický hrad, dnes zámek Žirovnice, se tyčí na skalnatém ostrohu nad Hutním rybníkem ve stejnojmenném městečku, známém jako město perleti, které leží při říčce Žirovnici asi 11 km jihovýchodně od Kamenice nad Lipou. Historie zámku Přesné informace o založení panství Žirovnice jsou neznámé, zakladatelem původního hradu je však rod pánů z Hradce. První zmínka pochází z roku 1345, kdy byl majitelem Oldřich z Hradce. Koncem 14. století vlastnil hrad Jan Kamarýt z Lukavce, který stál v období husitských válek na táborské straně a byl svědkem příměří mezi nepřátelskými stranami. Jeho syn Purkart je patrně oním slavným Kamarýtem, který se vyznamenal na turnaji uspořádaném v roce 1447 při korunovaci polského krále Kazimíra. V roce 1485 koupil Žirovnice Václav Vencelík z Vrchovišť. Nový majitel nechal v letech 1485 až 1494 přestavět a rozšířit hrad přibližně do dnešního rozsahu a podoby. Vencelíkům patřili Žirovnice až do roku 1544, kdy hrad i panství získal Albrecht z Gutštejna. V roce 1564 koupil panství Jáchym z Hradce, za kterého, a hlavně za jeho syna Adama, došlo na žirovnickém hradě k menším stavebním úpravám, jež znamenaly počátek přeměny hradní pevnosti na pohodlnější renesanční zámek. V roce 1604 jej vlastní Lucie Otýlie, manželka Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Po pražské defenestraci roku 1618 bylo rodu panství zkonfiskováno, ale po Bílé hoře znovu navráceno manželům Slavatovým. Kritická doba nastala pro žirovnický hrad za třicetileté války, kdy si Švédové udělali ze Žirovnice důležitý opěrný bod. K obnově stavby došlo zřejmě až koncem 17. století, kdy žirovnické panství získal hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka. Žirovnický hrad pozbýval stále víc na významu. Zůstaly v něm jen kanceláře a byty úředníků. V roce 1910 koupilo město hrad Žirovnice od hraběte Leopolda Šternberka. V té době bylo již částečně odhaleno bohatství pozdně gotických nástěnných maleb z období přestavby v roce 1490. Město využívalo hradního areálu pro své kanceláře a byty. Po roce 1945 byly postupně odhalovány a restaurovány další nástěnné malby v tzv. Zeleném pokoji bývalého paláce. V roce 1964 vypukl na hradě požár, bohužel zdivo i malby byly poškozeny a v roce 1974 začala obnova celého hradního areálu. Zámecké expozice Návštěva Žirovnic nabízí zajímavou expozici v zámeckých prostorách. V hradní kapli uvidíme dochované fresky z konce 15. století a v sále malby ze století šestnáctého. Stálou expozici představuje výstava šicích strojů, kde více než 130 funkčních exponátů je k vidění v zámeckém sklepení. Chloubou města je výroba perleťových knoflíků a k tomu se vztahuje zdejší muzeum knoflíkářství a perleťářství. V interiérech zámku je instalován nábytek z 2. poloviny 19. století. V Galerii Eva si můžeme prohlédnout i zakoupit obrazy od různých malířů. Zámek také poskytuje možnost pronájmu prostor na oslavy, výstavy, konference a kulturní akce. K těm nejzajímavějším patří tradiční velikonoce na žirovnickém zámku. Tipy na výlet V nedaleké Kamenici nad Lipou najdete lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdalény nebo kostel Všech Svatých. V Počátkách lze navštívit místní muzeum nebo kapli sv. Kateřiny. Navštívit můžete zámek Proseč - Obořiště. V nedaleké  můžete navštívit zámeček v Horní Cerekvi, kostel Zvěstování Panny Marie nebo židovský hřbitov. V Horních Dubenkách zase najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Kamenici nad Lipou.