Barokní kaple stojící při silnici spojující Štěnovický Borek a Chválenice pochází z roku 1665. Objekt je v dobrém stavu. Nachází se současně při turisticky značené cestě.

Muzeum MHD, které spravuje Dopravní podnik hl. m. Prahy, můžeme navštívit v tramvajové vozovně v Praze-Střešovicích. Bylo otevřeno 14. května 1993 pražským primátorem Janem Koukalem a zaměřuje se na dokumentování vývoje městské dopravy v Praze. Veřejnosti se ve stálé expozici představují více než čtyři desítky historických vozidel a mnoho dalších exponátů - modelů, fotografií, historických dokumentů, jízdenek, plánků. Samotné expoziční místo, střešovická vozovna, je technickou památkou. Byla postavena v roce 1909 a je typickou ukázkou účelových dopravních staveb Elektrických podniků hlavního města Prahy z období počátků pražské městské hromadné dopravy. Svému účelu - deponování a údržbě tramvajových vozidel sloužila až do roku 1992, kdy byla zahájena její adaptace na muzeum. Střešovická vozovna ovšem neslouží jen expozičním účelům, ale jsou z její haly také vypravovány i některé provozní soupravy historických tramvají - ty však nepatří mezi muzejními exponáty. Vyjíždějí odsud na svoji trasu o sobotách, nedělích a svátcích v letní sezóně například okružní linka 91, případně i vozy podle přání různých zahraničních i tuzemských zájemců.   Stálá expozice Stálá expozice o historii městské hromadné dopravy v Praze vznikla za spolupráce Historického archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti s celou řadou institucí: Státním ústředním archivem, Archivem hlavního města Prahy, Společností městské dopravy i se členy Kroužku městské dopravy Kulturního domu Vltavská v Praze 7. Na návštěvníky zde čeká pestrá kolekce sbírek zahrnující  unikátní fotografie, kopie historických dokumentů, plánků, jízdenek, staniční sloupky, trolejová vedení, ale také videopořady s jedinečnými filmovými materiály z fondů Národního filmového archivu. Muzeum hlavního města Prahy do expozice dlouhodobě zapůjčilo soubor modelů dalších pražských historických vozidel MHD, které se do dnešních dnů již nedochovaly. Akciová společnost ČKD Tatra v muzeu vystavuje model rychlodrážního vozidla R 1, připravovaného na počátku 70. let pro pražské metro.

Bezručovy sady vybudované na přelomu 19. a 20. století, vymezené ulicemi Kladskou, Korunní, U vodárny, Slovenskou a Francouzskou. Rozhloha parku o 3 ha byl vybudován po roce 1895 v části zahrady, které se říkalo Šafránka. Na Francouzské třídě, tehdy ještě Palackého se velmi záhy objevila tramvaj. Jezdila tudy již v 19. století a s jejím provozem úzce souvisí drobná funkcionalistická stavba v Nitranské ulici na Vinohradech. Budova s cihelným zdivem byla postavena podle plánů architekta Ludvíka Kysely v roce 1923 jako transformační stanice EP hl. m. Prahy. Na její fasádě je umístěna busta českého elektrotechnika, vynálezce a podnikatele Fr. Křižíka.

Dominantou Blanského lesa je hora Kleť, která sahá do výšky 1084 m.n.m.  Leží 7 km severozápadně od Českého Krumlova, díky rozhledně, lanovce a lyžařským sjezdovkám s vleky je častým cílem turistů. Celý kopec je porostlý lesy a vyznačuje se několika zvláštnostmi. Především tím, že se zde projevuje velmi silná inverze. Když je v Českém Krumlově teplota hluboko pod bodem mrazu, na vrcholu Kleti je nad nulou. Nejvyšší naměřený rozdíl je 31 stupňů. V létě je zase efekt opačný, ale s menšími rozdíly. Druhou klimatickou zvláštností Kleti, která leží ve stínu Šumavy, je málo srážek. Vrchol byl pro krásné výhledy z jedinečného kruhového rozhledu vždy hojně navštěvován. Pro lepší zážitek návštěvníků byla roku v roce 1825 postavena kamenná rozhledna. První stavba svého druhu v Čechách se zachovala dodnes. Nechal ji postavit kníže Josef Schwarzenberg a podle něj se jí říkalo Josefova věž. Je v pseudogotickém slohu, kruhová, kamenná, o výšce zhruba 35 m. Za chladného a jasného počasí jsou vidět i vrcholky Alp. Z českých krás z ní můžeme obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. V letech 1824 - 1825 se také stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali  i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata. V blízkosti chaty jsou umístěny sluneční hodiny, nejvýše položené v Čechách. V 50.letech přibyl ještě ke stavbám na vrcholu 120 metrů vysoký televizní vysílač. Na Kleti je i hvězdárna s planetáriem. Neleží na úplném vrcholu, ale přesto je nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Díky vynikajícím klimatickým podmínkám je observatoř na Kleti světoznámá díky výzkumu planetek a komet. Jedna z planetek na Kleti objevená, nese po ní jméno.     Vrchol Kleti je velmi dobře dostupný díky mnoha značeným cestám. Turistické cesty vedou z Českého Krumlova, Holubova, Křemže, Chvalšin, Zlaté Koruny a Brloha. Ovšem nejsnadnější a nejpohodlnější přístup nabízí sedačková lanovka z Krasetína, která na 1.860 m dlouhé trati překonává výškový rozdíl 385 metrů. Pro větší pohodlí turistů byla vybudována v roce 1961. Severní strana kopce je přírodní rezervací.