Mohutný skalní blok vystupující ze zalesněného hřebene asi 2 km jižně od Hejnice. Vyhlídkouvou částí je vysoká žulová věž s křížem přístupná po železných schodech a částečně opatřená zábradlím. Místo bylo zpřístupněno již v roce 1898. Je odtud náherný výhled severním směrem na Hejnici a oblast Frýdlantska. Kříž zde již stával odpradávna a vždy se něšel někdo kdo o něj pečoval a pokud se rozpadl nebo byl zničen povětrnostními vlivy, našel se někdo kdo instaloval nový. Při výstupu i pohybu na skále je potřeba dávat pozor, místo je i nebezpečné. Za zmínku stojí kdy se tu v roce 1819 zřítili dva františkánští mniši z hejnického kláštera při instalaci nového kříže a v roce 1922 pak devítiletý chlapec E. Krause. Místo je přístupné po turisticky značené odbočce.

V dávné minulosti lidé překonávali vody Vltavy pomocí brodů. Později je na některých místech nahradily přívozy a mosty. V Praze se dnes v provozu zachoval jen jeden přívoz a to mezi ostrovem Císařskou loukou a břehem Smíchova.

Boskovická radnice stojí v horní části Masarykova náměstí. Vystavěna byla v letech 1460-1490. Svůj dnešní vzhled získala při renesanční přestavbě v roce 1567. Součástí radnice je věž vysoká 44 m, kde hlídal strážný, jenž ohlašoval čas ve dne polnicí, v noci píšťalou a případný požár. Věž je od října roku 2010 přístupná po 106 schodech. Na pravé straně radničního průčelí se nachází ve výšce cca 12 m požární zvonek z roku 1593 s řetězovým tahadlem. Používal se k ohlašování požáru a podle některých zpráv také ke konci šenkování v měšťanských domech. V současné době v radnici sídlí městský úřad a informační centrum s galerií.

Založení dolu Michal předcházeli kutací práce, které zde prováděl od roku 1843 c.k. Vysoký montánní erár. Byla založena jáma, která v roce 1845 dosáhla hloubky 81,5 m a otevřela první sloj o mocnosti 2 m. Na tomto základě byla v roce 1849 udělala koncese na dobývání uhlí. Dne 15.12.1856 koupila tehdy již důl Michal stejně jako většinu ostatních ostravských dolů od rakouského státu společnost Privilegovaná severní dráha Ferdinandova. V roce 1871 při rekonstrukci dolu, se vlivem rozšiřování jámy její vrchní část zhroutila. Do vzniklého kráteru se sesunula jámová budova, těžní věž, strojovna a část kotelny. Důl byl záhy obnoven, další modernizace proběhla v letech 1913-1915. Při ní byla realizována celá nová výstavba povrchové části. V roce 1927 byla postavena v areálu nová úpravna uhlí a briketárna. O rok později dosáhl důl své konečné hloubky 670,1 m. Za druhé světové války byl důl poškozen, po jejím skončení proběhlo znárodnění a důl byl přejmenován na Petr Cingr. Po revoluci v roce 1990 se vrátil důl ke svému původnímu jménu, to už však začal pomalu probíhat útlum těžby. Konec provozu přišel 30.6.1993. Vzhledem k originálnímu a kompletnímu historickému zařízení a kvalitní zachované architektuře byl důl prohlášen NKP. V roce 2000 se tu otevřela pro veřejnost důlní expozice.