Hala pojatá jako antická sloupová síň byla postavena letech 1924 – 1925 J. Plečníkem. Ten před ní také umístil tři skupiny světlonošů, které pochází z druhé poloviny 18. století a jsou dílem I. F. Platzera.

Přízemní a z části jednopatrový dům je v jádru stěředověký. Jeho renesanční podobu překryla gotická úprava v 19. století. Dům upoutá zejména svým cimbuřím a nárožním renesančním arkýřem.

Počátkem kláštera byla výstavba kaple koncem 13. století poté co zde objevil bednářský tovaryš milostný obraz – sošku sv. P.Marie. Bylo to již podruhé, předtím ho zde uprostřed lískového keře našel řeznický tovaryš. Kolem kaple vznikla osada Chlum sv. Máří, zmiňována poprvé roku 1341. Z počátku se o kapli staral řád křížovníků s červenou hvězdou z blízkého Kynšperka. V roce 1383 vznikla samostatná nadace a kolem roku 1400 zřízena první fara. Pravděpodobně v té době bylo započato s výstavbou kostelíka, který byl v roce 1429 vypálen husity a v letech 1482-92 rozšířen. Pro stále vzrůstající počet poutníků bylo koncem 17. století přikročeno k výstavbě nového poutního areálu. Ten byl v roce 1687 povýšen na probošství. V letech 1687-92 bylo vybudováno nejprve dvouvěžové průčelí před Mariánskou poutní kaplí a zároveň v roce 1690 položen základní kámen ke stavbě nového chrámu, který do sebe pojal starší Mariánskou kapli. Kostel s kaplí byl dokončen v květnu 1702. V letech 1704-22 byla vybudována chodba ambitu, následně v letech 1723-28 probošství. Zcela neobvyklá dispozice poutního chrámu obsahuje dva samostatné sakrální prostory. Jedním je oválná Mariánská kaple se zaklenutou plochou kupolí s výsečemi, tvořícími osmicípou hvězdu. Druhým prostorem je trojlodí vlastního chrámu na půdorysu latinského kříže. Nad křížením lodi je vložena kupole bez tamburu. Valenou klenbu s trojúhelnými výsečemi zdobí bohatá štuková a malířská výzdoba. Hlavní loď nemá okna v horním podlaží, světo sem vniká pouze nepřímo, okny bočních lodí. Kostel stojí uprostřed přízemních ambitů doplněných o kaple v nárožích a uprostřed delších stran. Na severní straně přiléhá k ambitu trojkřídlá budova nového probošství. Staré stojí po pravé (jižní) straně kostela. Od roku 1992 probíhají postupné rekonstrukční práce na obnově tohoto jedinečného poutního místa, které je i přesto přístupné.

Oba kláštery byly založeny zhruba v polovině 14. století. Jako první byl založen minoritský konvent o něco málo později pak ženská část rožmberského rodu založila klášter klarisek. Nejdříve se stavěl kostel jako ústřední část celého klášteřiště. Obytné budovy byly v první fázi pouze jako hrázděná provizoria. Za husitských bouří byly práce zastaveny a areál byl i poškozen. Objekt byl pak následně zásadně přestavěn na konci 15. století a také v době baroka. Areál obou klášterů s kostelem stojí v severovýchodní části Latránu, východně od zámku. S ním je spojen krytou chodbou. Budovy jsou seskupeny kolem tří nestejně velkých dvorů. Středem areálu je jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem. Loď i presbytář byly v 17. století prodlouženy. Na jižní straně presbyteria se zachovaly fragmenty gotických hrotitých oken. Na kostel navazuje dvůr obklopený ambity, zaklenuté síťovou žebrovou klenbou. Stěny pokrývají renesanční malby ze 2. pol. 16. století a do dvora se ambity otevírají hrotitými oblouky s kružbami. Na východní straně se přikládá kaple sv. Wolfganga, která je zaklenutá žebrovou křížovou klenbou a roku 1781 vyzdobena nástěnnými malbami. Uprostřed dvora stojí mariánská kaple z roku 1686, obnovená v roce 1859, zaklenutá gotizující klenbou.