Kousek od obce Kuželov stojí objekt bývalého mlýna holandského typu. Mlýn byl postaven roku 1842 a k mletí obilí sloužil až do konce první světové války. Pak se užíval až do roku 1946 pouze ke šrotování. Od již zmíněného roku pak jeho provoz ustal natrvalo. V roce 1973 se jeho majitelem stalo technické muzeum v Brně, které provedlo jeho opravu. Mlýn má kuželovitý tvar se šindelovou střechou osmibokého jehlanu. V interiéru se zachovalo mlýnské zařízení ve třech podlažích. Objekt bývalého mlýna slouží jako expozice mlynářství. Stálá expozice:Expozice větrného mlynářství a horňáckého bydlení. Místní způsob malovýrobního hospodaření z přelomu 19. a 20. století. Funkční větrný mlýn. V areálu mlýna se každoročně v červenci konají "Horňácké slavnosti".

Rozhledna na Mackově hoře (408 m), ležící 1 km západně od Nového Strašecí v okrese Rakovník, je další z řady těch, které vznikly teprve nedávno, v éře mobilní komunikace. Za její stavbou stojí firma Eurotel, která ji pro veřejnost zpřístupnila v květnu 2001. Poprvé zde došlo při stavbě rozhledny, která je současně i telekomunikační věží, k opuštění tradiční čtyřboké příhradové konstrukce a ing. Janata vyprojektoval moderní trubkový stožár, ovinutý schodištěm. Věž vypadá elegantně a stejné konstrukce byly poté požity i při stavbách na Lhotce u Uherského Brodu, nebo v Pětnici u Záboří. Věž je vysoká 36 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 21 metrů vede 98 točitých schodů. Po vystoupání budete odměněni pohledem na horu Říp, Lovoš, Milešovku, Klínovec, území přírodního parku Džbán, křivoklátské lesy a také část Nového Strašecí. Pro lepší orientaci návštěvníků jsou připraveny orientační tabule, umístěné na ochozu. Původně vyhlídkovou plošinu provozovalo Okresní muzeum v Rakovníku, dnes je pod správou města Nové Strašecí.

Jediná ze čtyř dochovaných bran městkého kouřimského opevnění se zachovala v dnešní Pražské ulici. Vystavěna byla spolu se vznikem městského opevnění ve druhé polovině 13. století. Dříve byla vyšší ještě o jedno zděné patro a hrázděné polopatro. Kryta byla strmou gotickou střechou. Na obou jejích bocích jsou v úrovni prvního patra vidět vstupní portálky, což dokazuje přístup do brány z bývalé hradební zdi. Dnešní třípodlažní bránu (průjezd a dvě patra) kryje dlátková střecha. Předbraní bylo zbořeno v roce 1836. Stejně tak zaniklo později zbudované přilehlé schodiště, dnes je vež přístupná jen pomocí žebříku. Veřejnosti není objekt přístupný.

Dominantou města Strakonice je hrad vybudovaný na soutoku řek Otavy a Volyňky. Maltézský hrad Hrad založil ve 13. století rod Bavorů. Jako první měl obec v držení velmož Bavor ze Strakonic, za kterého vznikl bavorský palác, řádové budovy a kostelní loď. V roce 1243 daroval Bavor I. a jeho manželka Bolemila část hradu řádu maltézských rytířů. Za vlády Bavora II. v 2. polovině 13. století dostal hrad raně gotickou podobu. Byl postaven nový hradní palác a také vyměněna původně hranolová věž za dnešní Rumpál (gotická věž s břitem). Mezi kapitulní síní a kostelem byly postaveny ambity, které byly ve 14. stol. vyzdobeny nástěnnými malbami, dokončena byla i stavba kostela sv. Prokopa. V roce 1420 se staly Strakonice hlavním sídlem nejvyššího představitele řádu johanitů v českém království. Za třicetileté války byl Strakonický hrad dvakrát vypleněn. Na počátku 16. století, za Jana z Rožmberka, došlo k pozdně gotické úpravě. Byla postavena věž Jelenka a přistavěno druhé patro hradního paláce, také se zřídili reprezentační místnosti v renesančním slohu v severním křídle. Úpadek hradu V roce 1694 bylo velkopřevorství maltézského řádu trvale přestěhováno do Prahy. Tím upadl i význam Strakonic. Hrad začal chátrat. Maltézští rytíři byli majiteli hradu do roku 1925, pak po roce 1948 byl zestátněn. Dnes se na I. nádvoří nachází Základní umělecká škola Strakonice a kostel sv. Prokopa, původně zasvěcený sv. Vojtěchovi. Na hradě je umístěna i Zámecká galerie. Součástí prohlídky muzea je i výstup na gotickou věž Rumpál, která nabízí velkolepý pohled na celé město. Dispozice hradu Do hradního areálu se vchází od východu, průjezdem v jeho nejmladší části, velkopřevorské rezidenci. Jižní křídlo hradního areálu začíná na východě kostelem sv. Prokopa, který patří k nejstarším částem hradu. Jeho západní strana nese ještě rysy románské architektury, presbytář je již gotický. K bráně přiléhá děkanství, areál budov někdejšího konventu. Patří k němu nejstarší část hradu, kapitulní síň, přeměněná po přesídlení konventu na kapli sv. Jiří, obytná budova konventu a rajský dvůr s ambity, ohraničený konventní budovou, kapitulní síní a jižní hradební zdí. Kapitulní síň, ambity i chór kaple jsou na stěnách a klenbách bohatě zdobeny nástěnnými malbami, které jsou jedinečným dokladem české nástěnné malby 13. – 15. stol. Vlastní hrad je dvoupatrová budova postavená podél jižní hradební zdi. Na kapitulní síň navazuje renesanční část se dvěma arkýři a s čtyřhrannou obytnou věží Jelenkou. V západní části budovy je původně románský, goticky přestavený, bavorovský palác. V severním křídle byl kdysi pivovar a v patře renesanční obytné místnosti. Strakonický hrad byl postupně rozšiřován a přestavován, dnes nese stopy všech stavebních slohů. Pro svojí zachovalost a vnitřní malířskou výzdobu se řadí mezi nejvýznamnější české památky. Ve Strakonicích můžete také navštívit pozdně barokní zámek Střela. Pokud se vydáte na rozhlednu Kbíl nedaleko Strakonic, naskytne se vám krásný rozhled po kraji. Kousek od rozhledny najdete sestavu tří kamenů nazývanou Kbílský dolmen. Za shlédnutí stojí i barokní zámek Štěkeň. Ubytování naleznete přímo ve Strakonicích.