Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Novoměstská radnice
Patří k nejvýznamnějším stavbám Nového Města pražského budované v době Karla IV. Byla zřízena jako správní a soudní dům brzy po založení města nejpozději před rokem 1367. Často soupeřila se svojí kolegyní Staroměstskou radnicí a tím, že vyrostla celá jako novostavba se od ní odlišuje. Její podstatná část vznikla a je i dochována z doby lucemburské. Severní část východního křídla a rozvržení jeho jižní části mají základ v době karlově. Radnice byla budována od poslední čtvrti 14.stol. do roku 1418. Z té doby je dochován v hlavním jižním křídle dvojlodní sál z roku 1411 - 1418 o šesti klenutých polích, nesených dvěma mohutnými válcovými pilíři. V prvním patře východního křídla se nachází velká síň s gotickou žebrovou klenbou na renesančních podpěrách. V rohu celé dnes trojkřídlé dispozice stojí věž s kaplí v prvním patře. Kaple byla zbarokizována v 1.pol. 18.století. Celá stavba byla hodně přestavována zvláště v období let 1520 - 1526 kdy bylo renesančně upraveno hlavní průčelí. Jeho podobu s vysokými štíty známe dodnes. O něco později po požáru v roce 1559, bylo postaveno západní a severní křídlo obklopující arkádový dvůr. Nechvalné přestavby postihly radnici po roce 1784 kdy ztratila svůj význam a byla proměněna na soudní úřad, kancelářské prostory a žalář. Pro potřeby soudu byla radnice v roce 1806 přestavěna v empírovém slohu. Soudní prostory dodnes zaujímají největší část Novoměstské radnice. Na pravé straně vchodu do radnice z Vodičkovy ulice je kovový etalon – bývalá „mírná míra pražského lokte zvaného též český“. Mohli si na něm cejchovat své dřevěné lokte prodavači sukna a jiného, dalo by se říci metrového zboží. Zachoval se zde i kousek řetězu, kterým se v těchto místech Vodičkova ulice, podobně jako jiné pražské středověké komunikace na noc uzavírala. Při pohledu na věž si člověk maně uvědomí jakou roli radniční věže hrály. Hlásní z nich střežili okolí a v případě nebezpečí nebo neštěstí, například ohně, zvonili na poplach. Na novoměstské věži vážil takový poplašný zvon padesát metráků, jiný, menší, svolával k radní k poradám. Nejsmutněji klinkal ten, který zvonil odsouzencům kráčejícím k popravišti. I na této radniční věži stejně jako na její staromětské kolegyni, bývaly dříve nejen hodiny, ale také orloj. Pravděpodobně ale šlo o jednoduší stroj. Stroj orloje byl pravděpodobně odstraněn koncem 18. století. Radniční věž je vysoká 42 m. Krytý ochoz s barokními věžičkama na jejích rozích, pod nimiž jsou gotické chrliče, je ve výšce 37 m. Na věž vede 221 schodů. Před radnicí stál pranýř a také se zde popravovalo.
Doporučujeme
Kino Perštýn
Sál kina Perštýn má stolové zařízení pro 120 diváků. Ke stolům je možné zakoupit občerstvení. Součástí kina je i bar.
Mydlářovský dům najdeme v Břetislavově ulici, má čp. 74. Původně gotický dům byl přestavěn v letech 1573-1577 na vznosný renesanční objekt s arkádovým průčelím s alegorickými výjevy. V současné době se v objektu nachází loutkářské muzeum (od roku 1972).
Doporučujeme
Rozhledna Slovanka
Na cestě mezi Bramberkem a Královkou stojí rozhledna Slovanka. Od těch dvou se liší už na první pohled. Není totiž kamenná, ale železná. Poprvé si z ní mohli prohlédnout krásy Jizerských hor turisté 14.srpna 1887 a Slovanka je tak naší nejstarší železnou rozhlednou vůbec. Stojí na stejnojmenném kopci, který se dříve jmenoval Seibtův vrch (820 m), v Maxovském hřebeni nad obcí Hrabětice nedaleko lyžařského střediska Severák. Nechal ji vystavět Horský spolek, který ji koupil ve Vídni, kde stála na výstavě. Z Vídně tak byly přivezeny jednotlivé díly rozhledny, které byly sestaveny na kamenné podezdívce. Jejímu slavnostnímu otevření, jak bylo tehdy dobrým zvykem, přihlížely tisíce lidí. Z jejich dobrovolných příspěvku, byly také náklady na stavbu zaplaceny. Věž váží téměř 5,5 tuny, je vysoká 14 metrů a při výstupu je nutné zdolat 56 točitých schodů. Přilehlá chata po úderu blesku v roce 1895 vyhořela a nová byla postavena až v roce 1928. Problém Slovanky byl nedostatek peněz na její údržbu, který kovová konstrukce potřebuje. Těch bylo stále méně a méně a tak rozhledna postupem doby chátrala. Další nepříjemností bylo, že kolem ní rostly do stále větší výšky okolní smrky a zhoršovaly výhled. Na lepší časy se Slovance začalo blýskat na konci 20.století, kdy byla rekonstruována, stala se Národní technickou památkou a byl prořezán okolní les tak, aby se zlepšil výhled. Návštěvníci se nyní mohou pokochat výhledem na Jizerské hory a Ještěd. Na každém schodu je nyní cedulka se jménem sponzora, který přispěl na její záchranu.