Hrad jako předchůdce Obec Brtnice bývala od nepaměti křižovatkou obchodních cest z Vídně do Prahy, proto zde vznikl na strategickém místě ve 13. století hrad, který počátkem 15. století náležel Valdštejnům. Jindřich z Valdštejna nechal za husitských válek hrad přebudovat na bezpečné sídlo s rozsáhlým opevněním a hlubokým vodním příkopem. Valdštejnové vlastnili hrad až do 16. století, kdy k Brtnici náležely také okolní vesnice i městečka. V roce 1573 se na brtnickém hradě konala svatba Hynka Brtnického z Valdštejna s Kateřinou Zajímačkou z Kunštátu. Vznik zámku V 80. letech 16. století byl pozdně gotický hrad přestavěn v renesanční zámek s třemi nádvořími. Autorem rozsáhlé zámecké úpravy byl italský architekt Baltazar Maio da Ronio. U zámku na třetím nádvoří stojí renesanční kostel z roku 1588, přestavěný a rozšířený staviteli Piciem a Pieronim v letech 1627 - 1629 a nově upraven v polovině 18. století. Po smrti Kateřiny Zajímačky zdědil zdejší panství Zdeněk z Valdštejna, který se horlivě účastnil na stavovském povstání v letech 1618 – 1620. Po bělohorské bitvě byl však v Jihlavě zatčen a uvězněn doživotně na Špilberku, kde roku 1623 zemřel. O konfiskovanou Brtnici měl záhy zájem generál Rombald Collalto, který pocházel ze starého benátského rodu, avšak z politických důvodů musel Benátky opustit a vstoupil do vojenských služeb císaře Rudolfa II. Jako diplomat se pak účastnil vojenských tažení ve střední Evropě. Jeho nejslavnějším činem bylo dobytí Mantovy, rodného města Collaltů, kdy klíče od bran města byly dlouho uchovány na Brtnici. Pravděpodobně ve druhé čtvrtině 17. století došlo také k barokním úpravám zámku, které také provedl císařský architekt Giovanni Battista Pieroni, přesto však zůstal renesanční charakter sídla uchován. V 19. století byly zhotoveny pseudogotické fasády budov ve druhém nádvoří a upraveny interiéry objektu. Kolem zámeckého areálu vznikl park se vzácnými dřevinami. Collaltové zůstali na Brtnici až do konce druhé světové války.       Zámek dnes                              Zámek Brtnice tvoří rozsáhlý areál souladu zámeckých budov a opevnění gotického hradu, který zámku vývojově předcházel. Dnes je však toto unikátní stavitelské dílo veřejnosti nepřístupné, ale i značně zdevastované z důvodu dnes ještě nevyjasněných majetkových poměrů. I tak by se však každý návštěvník okolí měl zastavit u zámku v Brtnicích, jedná se totiž o pozoruhodnou památku. Tipy na výlet V Brtnici najdeme také rodný dům Josefa Hoffmanna, jednoho z nejvýznamnějších architektů a designérů 1. pol. 20. století. Dále v obci je k vidění zřícenina hradu Rokštejn nebo židovské hřbitovy. Vydat se můžete také do Jihlavy, kde můžete navštívit místní zoo, Oblastní galerii Vysočiny, městské podzemí a městské opevnění či jedinou dochovanou bránu jihlavského městského opevnění, bránu Matky Boží. Ubytovat se můžete třeba v Jihlavě.

Obnova rozhledny na vrchu Háj (633 m) u Šumperka je strastiplný příběh se šťastným koncem. První rozhledna tu stála již v roce 1934 a nechal ji vystavět šumperský odbor Klubu českých turistů. Omezené finanční prostředky umožnili jen stavbu prosté trámové konstrukce se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Dostala jméno Štefánkova. O pár let později došlo k jejímu obednění, proto mohla být navštěvována celoročně. Ke konci války byla Němci používána jako protiletecká pozorovatelna. V roce 1953 již neudržovaná rozhledna po zásahu bleskem vyhořela. O obnovení rozhledny na Háji se zasloužil čelný představitel turistů v regionu Josef Janků. První pokus v roce 1983 ještě nevyšel. Tehdy lidé kolem něj vytvořily pětimetrovou maketu budoucí čtyřiadvacetimetrové věže. Na nový rok 1984 ji vynesli na vrchol a nechali se s ní vyfotografovat. Stavba se však nakonec neuskutečnila. To se povedlo až v roce 1996 za společného úsilí okolních obcí a tehdejší společnosti Eurotel. Podle projektu Ing. Malasky vznikla obdoba původní věže, s trámovou nosnou konstrukcí a kamennou vstupní částí. Otevření věže se již bohužel nedožil její neúnavný propagátor pan Janků. Ve vstupní části mu byla odhalena pamětní deska. Prosklená a krytá vyhlídková plošina ve výšce 24 metrů poskytuje krásný téměř kruhový výhled. Za dobré viditelnosti je kromě okolí Šumperka a Městské skály výhled na Klepáč, Smrk, Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo, Mravenečník, Praděd, Břidličnou horu, Suchý vrch, Kamenec, Svatý Kopeček a další.

Autobusová zastávka Pod Lochkovem.

Větrný mlýn se šesti perutěmi postavil v roce 1866 starosta obce Jakub Veselý za svým gruntem. Mlýn fungoval až do druhé světové války, za které bylo mletí zakázáno. V roce 1944 byl poškozen vichřicí a obnoven se čtyřmi perutěmi. Roku 1949 se v něm naposledy šrotovalo. O čtyři roky později ještě dostal novou střechu, pak ale chátral. V roce 1967 jako zchátralý byl prodán k rekreačním účelům. Deset let trvala jeho obnova a v roce 1995 dostal novou střechu ze štípaného šindele. Mlýn je stavba holandského typu s otočnou střechou. Vnější průměr je 9,03 m, výška zdí 6,95 m a celková výška mlýna 10,2 m. Mlýn je v soukromém vlastnictví a vstup je umožněn jen výjmečně po předchozí dohodě s majiteli.