Kostel sv. Bartoloměje se nachází uprostřed obce Kočí, asi 4 km východně od Chrudimi. Značená cesta sem nevede. Původně gotický kostel byl založen královnou Žofií, druhou manželkou Václava IV. roku 1397. Byl filiálním k hlavnímu chrudimskému kostelu. Roku 1467 zakoupen k němu dvůr s pozemky. U kostela byl v roce 1505 vysvěcen roubený hřbitov, určen pro Kočí, Topol a Vestec. Za třicetileté války byl kostel patrně z části zničen. V současné době je kostel v dobrém stavu a přístupný na požádání. Vstupní část do kostela tvoří 18 m dlouhý barokní dřevěný most na pilířích z roku 1721. Věž kostela je pětiboká, do výše zúžená, ve výšce 29 m zakončená osmibokým jehlanem. Ve veži se nacházejí dva starobylé zvony Bartoloměj (1496) a Vavřinec (1562). Vstup do lodi dlouhé 9 m a široké 7 m je gotickým portálkem. Strop lodi je plochý, dřevěný, datovaný do roku 1678. Nachází se na něm pestrý dekor z květů, tulipánů, zvonků, růží a jiřin. Triumfální oblouk je doplněn malbami ze 16 století – Kalvárie, sv. Vojtěch a sv. Gotthard. Prebytář je sklenut gotickou křížovou klenbou s původním portálkem.Hlavní novogotický oltář pochází z roku 1882 a nahradil barokní z roku 1682, jehož části jsou uloženy v Chrudimském muzeu. Boční dřevěné oltáříky jsou barokní z roku 1676 a 1681. Interiér dále doplňuje dřevěná kazatelna s postavami evangelistů (1680), obrazy ze 16. a 17. století, varhany z roku 1678.

Kamenná stavba z roku 1862, postavená knížecím stavitelem Pruvotem, z bílých pískovcových kvádrů. Věž je vysoká 13 metrů, kruhového půdorysu byla postavena v novogotickém stylu jako romantická vyhlídka. Později byla využívána jako honosný posed. Pod jižním vchodem jsou patrné stopy po původním schodišti vedoucím do horní části věže. Dnes je bez žebříku tento výstup nemožný. I tak je však výstup do horní partie věže vzhledem ke špatnému technickému stavu věže velmi riskantní.

Kaple Božího hrobu u kostela sv. Vavřince byla postavena v roce 1737. Její čelní stěna ne orientována k západu a je vyzdobena sgrafitem Zmrtvýchvstání Krista od J. Reidlena z roku 1936. Předlohou mu byl karton M. Alše z roku 1898. Je zde také sousoší Kalvárie a pod kaplí je klec symbolizující Kristovo věznění. Nedaleko, mezi Bludištěm na Petříně a Petřínskou rozhlednou se nachází stejnojmenná kaple pocházející z roku 1732.

Kopec Varhošť (639 m. n. m.) je výraznou dominantou Českého středohoří, tyčící se nedaleko Litoměřic. Výhled, jenž nabízí, je srovnáván s výhledem z Milešovky. Výhled z Varhoště je dokonce pestřejší a zejména hluboké údolí Labe z něj máte jako na dlani. Tok Labe spatříme hned na osmi různých místech. Není divu, že toto místo lákalo vždy turisty chtivé dalekých výhledů. A protože se jim turistické spolky snažily poskytovat co nejlepší podmínky, je dnešní rozhledna v pořadí již třetí vyhlídkovou stavbou na Varhošti. Ta nejstarší ve skutečnosti parametry rozhledny ani nesplňovala. To jen turisté ze Spolku pro České středohoří využili pěti dubů rostoucích na vrcholu hory. V jejích korunách zbudovali jednoduchou vyhlídku se schodištěm. Měla jepičí život. První návštěvníky potěšila dramatickým výhledem na České středohoří v roce 1891. A v roce 1902 musela být z bezpečnostních důvodů stržena. Obnova rozhledny po první světové válce byl nekonečný příběh návrhů, maket, shánění financí a půtek mezi členy spolku. Uvažovalo se o rozhledně kamenné, později železné. Spolek, hnaný vidinou oslav čtyřicetiletého trvání, připadající na rok 1927, nakonec vybral návrh stavitele Röslera. Bylo zorganizováno slavnostní položení základního kamene (18.4. 1927), i když všichni věděli, že v pokladně není dost peněz. Finance nakonec vystačily jen na výstavbu čtyřmetrové kamenné podezdívky a na provizorní 10 vysokou trámovou konstrukci se třemi patry. Turisté si ji velmi oblíbili, a přestože nebyla, tak důstojná jak si sami členové spolku představovali, svůj účel plnila. Po druhé světové válce však pomalu upadala v zapomnění a na počátku 70. let musela být vzhledem ke svému žalostnému stavu stržena. Ovšem varhošť dlouho bez své dominanty nezůstal. Tentokráte bylo zvoleno originální a trvanlivější řešení. Architekti navrhli 13 tun těžkou ocelovou konstrukci s hlavním pilířem a třemi vyhlídkovými patry. Na původní podezdívku byla z chomutovských železáren dopravena vrtulníkem. 15 metrů vysoká rozhledna se 68 schody byla slavnostně otevřena dne 22. září 1973 spolu se zahájením výstavy Zahrada Čech. V roce 2003 prošla rozhledna kompletní rekonstrukcí a o dva roky později povyrostla o vysílací zařízení mobilního operátora. Výhled nabízí vskutku jedinečný. Na jihu Litoměřice, Říp a Házmburk, na východě hřebeny Dlouhého vrchu, na západě Krušné hory a Milešovku a na severu Děčínský sněžník a Bukovou horu.