Židovský hřbitov se nachází necelý kilometro od obce Poběžovice v poli při silnici na Drahotín po pravé straně. Přístupová komunikace k němu není, je potřeba si najít v poli vyšlapanou cestu. Založen byl zřejmě na počátku 17. století. Před rokem 1929 byl hřbitov rozšířen do dnešní podoby a opatřen novou pevnou zdí. Ještě v roce 1930 bylo na hřbitově kolem 600 hrobů z nichž přibližně 495 opatřeno náhrobními kameny. Za druhé světové války byl silně zdevastován nacisty. Hřbitov je postupně rekonstuován a jeho dobrá zachovalost je asi díky absenci přístupové komunikace. Dnes je na ploše přibližně 4.643 m2 dochováno zhruba 50 náhrobků. Nejstarší náhrobek je z roku 1634. Největším náhrobkem byl ten vytesaný pro rabína Joela Ranschburgera, který zemřel v roce 1820 ve věku 106 let. Náhrobek byl 140 cm vysoký, 1 m široký a 17 cm silný. V Poběžovicích se nacházela i synagoga, jejíž stavba byla započata v roce 1814. Rozsáhlé jednoduché empírové stavení mělo čtvercový půdorys. Stejně jako hřbitov byla synagoga za druhé světové války poničena. Zbytky žalostných trosek byly záhy po válce odstraněny.

Barokní zámek Studénka stojí ve stejnojmenném městě, které náleží do okresu Nový Jičín, v Moravskoslezském kraji. Zámek se nachází při okraji města ve směru na Bravantice, kde představuje nepřehlédnutelnou dominantu s velkým parkem. Starý zámek První zpráva o dvoru ve Studénce u něhož byla později postavena tvrz je z roku 1478. Již v roce 1567 dal tehdejší majitel Karel Herbort z Fulštejna tvrz přestavět na renesanční zámek. V letech 1569 se stali majiteli panství pánové z Vrbna a v roce 1637 nechal hrabě Václav z Vrbna zámek rozšířit a přestavět. Tato budova je dnes nazývána Starý zámek, který byl roku 1762 přestavěn na pivovar. Je to třípatrová budovou čtvercového půdorysu s hladkou fasádou v rozích zdobenou bosáží. Nový zámek Barokní jednopatrová budova Nového zámku byla vystavěna roku 1750, v té době byli majiteli panství pánové z Berečka. Posledními majiteli zámku byli Blücherové z Wahlstattu. V letech 1860 – 1863 nechali u Nového zámku postavit zahradní pavilon a romanticky pozměnili vnější podobu zámku, do níž se instalovalo mramorové schodiště s litinovým zábradlím. K zámku se také přistavěla věž a vížka s točitým schodištěm. U zámku byl zřízen park s mnoha zajímavými cizokrajnými dřevinami. V roce 1936 odkoupila od knížete Blüchera zámek včetně parku obec Studénka a dnes je zámek majetkem města Studénky.  Barokní budova zámku je dnes využívána ke kulturním i komerčním účelům. Nachází se zde stylová obřadní síň, knihovna, učebna základní umělecké školy, Vagonářské muzeum, klubovna a provozovna Českého svazu ochránců přírody. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Kanihůra u Bílova, prohlédnout si muzeum v Bílovci nebo Památník J. A. Komenského ve Fulneku. Ve Fulneku najdete také klášter. V Jakubčovicích stojí rozhledna Šance, odkud je rozhled do kraje. Podívat se můžete také na zámek Slatina, zámek Kunín, zříceninu hradu Starý Jičín. V Novém Jičíně najdete Muzeum Novojičínska, radnici, renesanční Žerotínský zámek, kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Ubytovat se můžete třeba v Novém Jičíně.

Při budování silnice vedoucí z Kojetína do Hodslavic vznikl kousek nad obcí zářez, jenž odkryl jeden z druhů sopečné činnosti v období spodní křídy (stratotyp). Zde na tomto místě vznikl tzv. pikritický mandlovec usazením ještě žhavých útržků lávy spolu se sopečným prachem a pískem. V základní hmotě jsou obsaženy vtroušené úlomky těšínsko-hradišťského souvrství v nepravidělně rozptýlených shlucích „mandlí“ s útržky nebo úlomky vyvřelé horniny. Na stěnách odkryvu se vyvíjí skalní rostlinné společenstvo. Pro svoji mimořádnou geologickou hodnotu byl odkryv vyhlášen přírodní památkou. Místo je volně přístupné.

Stálá expozice:Velká Morava – Velkomoravské Mikulčice (knížecí hrad v údolní nivě řeky Moravy – 40 let archeologických výzkumů).