Most na Veslařský ostrov byl postaven v letech 1956 – 1958. Při stavbě byla poprvé v Čechách použita tzv. metoda „letmé betonáže“. Most má tři pole o rozpětí 12,75, 40 a 12,55 m. jeho délka je 70,3 m a šířka 5,5 m. Vozovka je široká 2,5 m. Most nemá oficiální pojmenování.

Barokní zámek Líčkov, rokokově upravený, leží v obci Liběšíce, 8 km JV od Žatce, okres Louny, kraj Ústecký. Historie zámku  První věrohodná zpráva o Líčkově pochází ze 14. století. V této době se jednalo o tvrz, která byla po roce 1453 přestavěna na středověký hrad Václavem Vlčkem, proslulým válečníkem. Původní hrad, z něhož je dodnes zachována válcová věž, byl majetkem pánů z Koldic a z Ilburka. Líčkov se stal střediskem Žateckého kraje v 16. století za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Přestavba hradu na zámek započala kolem roku 1628. Roku 1765 kupuje panství a zámek Josef Vonibald z Edenu, který se pustil do výrazné přestavby sídla v pozdně barokním až rokokovém slohu. Zámek vlastnili později žatecký řezník Th. André i Zesnerové ze Špicberku. V 19. století byl líčkovský zámek přestavěn na cukrovar, lihovar, a využíván také jako cikorkárna a skladiště. Po 1. světové válce, v roku 1925, se jeho majitelem stal akademický malíř O. Brázda, jehož ženě byl zámek navrácen v restituci. Současnou majitelkou je paní Marie Brázdová, která obnovuje a zachraňuje dílo Oskara Brázdy a zámek Líčkov. Podoba zámku Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova okolo malého nádvoří, z fasády k hlavní bráně vystupuje válcová věž s cimbuřím. Zaujme pěkná rokoková hlavní brána z roku 1765, za ní vlevo se pak nachází zpustlá, kdysi výstavná zeď zahradní terasy. Okolo hlavní budovy najdeme přízemní hospodářské budovy, vpravo před hlavním vstupem za ohradní zdí může návštěvník relaxovat v zámecké zahradě.   V interiéru zámku si návštěvník prohlédne místnosti se zachovalou výzdobou stropů, schodiště s nástěnnými malbami s rokokovým dekorem, restaurovanými O. Brázdou i galerii tohoto akademického malíře. Na zámku se nachází také kaple sv. Anny se zařízením z 2. pol. 18.století, s panskou tribunou a místností s nástěnnými malbami ze života světic. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete také rokokový zámek Stekník. V Žatci si můžete prohlédnout Chmelařské muzeum nebo Regionální muzeum v Křížově vile. U Žatce najdete také gotickou tvrz Milčeves. Ubytovat se můžete v Žatci.

Punkevní jeskyně patří k vývojově mladším jeskyním. Vznikaly v několika patrech, na křížení geologických poruch docházelo snadno k řícení stropů a propadům. Tímto vznikla i mohutná propast Macocha, která je součástí Punkevních jeskyní. Punkevní jesykně jsou vývěrovou větví hydrografického systému Punkvy a součástí nejrozsáhlejší a nejdelší jeskynní soustavy v ČR takzvané Amatérské jeskyně dlouhé 33 km. Jako první byly objevovány v letech 1909-1914 suchá patra, vodní části pak v letech 1920-1933, avšak objevy pokračují dodnes. Celková známá délka Punkevních jeskyní dosahuje 4.000 metrů, z toho zpřístupněno je 1250 m z části formou lodní plavby. Suchá část byla zpřístupněna již v roce 1909, celá dnešní prohlídková trasa funguje od roku 1933. Plavba na lodích začala v roce 1920. Teplota vzduchu se pohybuje 7-8 oC a relativní vlhkost je cca 99%. Punkevní jeskyně mají bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobu, která byla při zpřístupňování částečně poškozena. Zdejší výzdoba vznikla vysrážením se z nasycených krasových vod, prosakujících nadložními vápenci. Typické jsou zde mohutné stalagmity a stalagnáty, mrkvovité hůlkové stalaktity, záclony a různé sintrové útvary. Celý návštěvnický okruh je dlouhý 1250 m (60 min.), jinak je možno volit z dalších dvou variant:Přední dóm: vstupní prostora s útvarem Strážce (4 m dlouhý stalaktit), mostem zbudovaným v roce 1996 z něhož je dobrý pohled na Salmův sloup (nejmohutnější stalagnát v Punkevní jeskyni). V zadní části se nachází zrcadlové jezírko, skupina krápníků z názvy Převrácený deštník (sintrová deska trčící na stalagnátu), Dvě sovy, Hrad na skále či Turecký minaret (2 m dlouhý krápník). Reichenbachův dóm: několik desítek metrů vysoká prostora, občas zatopená při povodních.Zadní dóm: prostora se zajímavou dvojicí stalagmitů s rovnou plochou na vrcholu (Trpaslík a Váza), skupina krápníků zvaná Turecký hřbitov a dlouhý stalaktit „Jehla“. U Anděla: síň s mohutným stalagnátem unikátních tvarů kombinovaný s rozměrnými sintrovými kůrami a záclonami.Macocha: před přístavištěm plavby se prochází kolem dna propasti Macocha. Jsou zde vidět dvě jezírka a tzv. Jalové koryto, kterým sem přitéká voda Punkvy při vyšších vodních stavech. Horní jezírko je hluboké cca 13 metrů, Dolní pak 49 m. Následuje vodní plavba se zastávkou, kterou se přes Bobří síňku dostaneme do Masarykova dómu, prostory s nejpůsobivější krápníkovou výzdobou. Je zde vidět velké množství brček a hůlkových stalaktitů. Také mohutný prosvětlený stalagnát Husův sloup. Plavba končí v místech vývěru Punkvy do volných prostor Punkevních jeskyní. Text a prohlídková trasa použita ze stránek Správy jeskyní ČR (www.caves.cz)

Muzeum Průmyslových Železnic se nachází ve Zbýšově, okrese Brno-venkov. Až do roku 1992 se zde těžilo uhlí. Tzv. Rosicko – oslavanský úhelný revír sice patřil nejmenšímu nás, ovšem jeho uhlí bylo jedno z nejkvalitnějších. Svou hloubkou 1550m se řadil k nehlubším v celé Evropě. Uhlí se zde dolovalo dlouhých 240 let. Muzeum průmyslových železnic se nachází přímo pod těžní věží dolu Jindřich II.Muzeum si vytklo za úkol představit široké veřejnosti historii hornictví, dopravy a energetiky Rosicko – Oslavanska. Převážnou část sbírky MPŽ tvoří vozy polních drah typických i méně známých konstrukcí. Zastoupeny jsou i vozidla drah důlních. Pro přepravu návštěvníků muzea bylo postaveno v letech 1997-2004 několik letních osobních vozů. Při údržbě a rekonstrukci trati slouží také několik zajímavých vozů jednoúčelových. Vozidla svým vzhledem mnohdy připomínají model či hračku. Přesto však jde o desítky let staré stroje, které prožily svůj život v těžkých provozech dolů, lomů, cihelen a hutí. Původně vlečka ze Zastávky u Brna do Zbýšova na přepravu uhlí z roku 1862 je přestavována na rozchod 600mm a jsou zde prezentovány úzkorozchodné parní, motorové a elektrické lokomotivy z let 1905 - 1978. V expozici Muzea lze shlédnout i další zajímavé historické lokomotivy - motorovou O&K z roku 1940 nebo elektrickou (na 220 V =) Siemens z roku 1905, která je po opravě opět plně provozuschopná a drží primát  nejstarší lokomotivy ve sbírkách muzea i nejstarší úzkorozchodné provozuschopné lokomotivy v českých zemích. Sbírka dnes čítá kolem stovky vozů.Od května do září se o vybraných sobotách pořádají historické jízdy pro veřejnost. Stálé expozice Parní lokomotivy z let 1913 – 1951 motorové z let 1940 – 1981 více než sto let stará elektrická lokomotiva Siemens z roku 1905