Hlava Bradáče na zdi pod Křížovnickým náměstím sloužila k posuzování výšky vody ve Vltavě.

U Hořického Chlumu stojí rozhledny dvě. Ta starší je zároveň památníkem. Jde o známou Masarykovu věž samostatnosti u Hořic. Byla postavena v radostných dobách po nabytí samostatnosti a základní kámen byl položen roku 1924 za přítomnosti T.G. Masaryka. Prvotní plány byly velkolepé, mělo jít o 40 metrů vysokou věž, ale brzy se ukázaly, že finanční prostředky Hořovických dovolí jen skromnější stavbu. Základna památníků byla dokončena podle původních plánů architekta Františka Blažka. Je to nádherné průčelí, se šesti reliéfy, znázorňujícími boj legionářů za československou samostatnost. Ovšem samotnou věž se podařilo dokončit jen do výšky 25 metrů a tak ji dlouhá léta chránila jen provizorní střecha, kterou později nahradila hvězdářská kupole. Veřejnosti byla stavba otevřena až roku 1938. V průběhu 2. sv. války byla věž poškozena německou armádou. Její oprava proběhla až po skončení války. Zájem o památník upadal a za socialismu byl objekt přejmenován na Památník odboje. Své původní jméno získal zpět po roce 1989, kdy byl částečně opraven a znovu začal být více navštěvován.

Skromné pozůstatky hradu Louka se nalézají na osamělém kopci Hradisko severně od obce Louka v okrese Blansko. Hradní areál je volně přístupný. Historie hradu Soudě dle archeologických sběrů byl hrad založen již koncem 13. století, přesnější určení čeká až na plnohodnotný archeologický průzkum. Písemnou zmínku o hradu, konkrétně z Desk zemských, máme až z roku 1360, kdy na něm Procek z Lomnice zapisuje věno své manželky Hyzly. Páni z Lomnice jsou i pravděpodobnými zakladateli hradu a vlastnili jej až do roku 1416, kdy byl prodán Janu Ozorovi z Boskovic. V roce 1464 se opět vrátil do rukou Lomnickým, po roce 1480 jej získal Pertold z Tvorkova, který jej prodal roku 1496 Vilémovi II. z Pernštejna. Páni z Pernštejna měli výstavnější hrady, a proto Louku příliš nevyužívali. Přesto byl hrad ještě roku 1521 obyvatelný, ale roku 1560 se již uvádí jako pustý. Dispozice hradu Hradní areál je obdélného tvaru, na mírné vyvýšenině v západním okraji stával věžovitý palác o rozměrech 16 x 15 metrů, z nějž jsou dnes patrné pouze nevýrazné stopy a jehož prostor zaujímá památník obětem druhé světové války. Na tuto vyvýšeninu s palácem navazovalo podlouhlé nádvoří, sevřené mezi severní a jižní palác. Ze severního paláce jsou dnes patrné pouze valeně klenuté sklepy, z jižního zůstala nádvorní stěna a přilehlé úseky příčných zdí. K nároží jižního paláce kdysi na východní straně přiléhala válcová věž, dnes jsou patrné pouze její základy. Okolo hradu je ještě dnes velmi dobře viditelný val a příkop.   Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat třeba do Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete prohlédnout Městské muzeum. Dále na vás v okolí čeká zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu zámku Lamberk. V zimně můžete navštívit Lyžařský areál Karasín. Rozhlédnout se po okolí je možné z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír vás možná také přiláká. V Rozseči nad Kunštátem najdete Jeskyni blanických rytířů.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.   M.K.

Vrch Kletečná (706 m.n.m.) je dominantní trachytovým kuželem nacházející se 8 km severozápadně od Lovosic. Na zalesněný vrch bez výhledu nevede turisticky značená cesta, ta jej obchází po jeho úbočí. Na jeho vrchol vedou jen neznačené lesní cesty.