Bývalý konvent kapucínů při kostele sv. Antonína Paduánského se nachází jihozápadně od historického centra Sokolova. V současné době objekt spravuje Sokolovská bytová s. r. o., přičemž kostel je využíván jako koncertní a výstavní síň. Iniciativu k založení konventu kapucínů dal nejvyšší kancléř Českého království Jan Hartwig hr. Nostic. Roku 1662 se konala v Linci řádová provinciální kapitula, která se založením konventu souhlasila. Ještě téhož roku byl do Sokolova vyslán P. Martin z novoměstského pražského konventu a o dva roky později již kapucíni sídlili ve městě trvale. Stavba konventu, financovaná především rodinou hr. Nostice, postupovala velmi rychle. V roce 1664 přijeli do města řádoví architekti a již roku 1667 proběhlo slavnostní vysvěcení kostela sv. Antonína za přítomnosti litoměřického biskupa. Kapucíni ve městě působili až do roku 1950, kdy byla jejich činnost násilně přerušena komunistickým režimem. Konvent nejprve spravovala Československá armáda, posléze Městský podnik bytového hospodářství (nyní Sokolovská bytová s. r. o.). Kostel sv. Antonína byl silně zdevastován. Určitou dobu sloužil jako sklad, nyní je po rekonstrukci a využívá se jako koncertní a výstavní síň. A.Š.

V malém údolí východně od obce Rudice se nachází přírodní památka Rudické propadání. Jde po Amatérské jeskyni o druhý největší jeskynní systém v Moravském krasu. Tento systém vytváří Jedovnický nebo také Podomský potok. Ten na konci slepého údolí mizí v otvoru u skály, aby se vynořil až v Josefovském údolí při Býčí skále. Prostory toho systému byly lákadlem již v minulosti. V roce 1863 sestoupil J. Wankel do prvního nejbližšího dómu. Další úspěšnější průzkum proběhl v roce 1921, tehdy bylo propátráno prvních 600 m. Systematický průzkum začal po druhé světové válce až se v roce 1974 dorazilo k tzv. Srbskému sifonu což je ukončení systému Rudického propadání. Za tímto sifonem se nacházejí již prostory Byčí skály. Proplavání tohoto sifonu se podařilo až 16.2.1985 a to z druhé strany od Býčí skály, tím se definitivně potvrdilo propojení Rudického propadání s Býčí skálou. Vstup do prostor systému je zhruba 20 m nad otvorem propadání potoka. Následuje sestup chodbou až do hloubky (někde udávané 85 m, jinde 115 m) tzv. Hugova dómu (to je prostora kam sestoupil J. Wankel). Následuje různě vysoká, ale spíše nízka chodba, kterou protéká již zmíněný potok a ukončená po cca 6 km již také zmíněným Srbským sifonem. V průběhu této chodby se nachází několik sifonů, jezírek, vzhůru stoupajících komínů a také různě velkých dómů: Rudický, Balvanitý a hlavně Obří. Obří dóm je patrně největší známou dutinou v ČR, má délku 70 m, šířku 30 m a na výšku přes 60 m. Jeskynní systém Rudického propadání není veřejnosti přístupný.

Vila postavená pro architekta Stádníka nás zaujme hlavně svoji fasádou. Je kombinovaná omítanou a cihelnou částí, členěná dekorativními pilastry s ptačími hlavicemi. Celá stavba je pak usazena na opukové podezdívce.

Kaple blahoslaveného Podivena - Stará Boleslav.