Pozůstatky kdysi skalního hradu Harasov se nacházejí zhruba 1,5 km východním směrem od obce Bosyně. Menší skalní hrad na skále vysoké zhruba 30 m založil patrně v roce 1321 Pešek Hrzán z Újezda. V roce 1420 hrad vlastnil Dobeš z Harasova. V 17. století je hrad již zcela pustý. Z hradu se dodnes dochovaly jen skalní sklepy ve stěně nad rybníkem. Ve skalní stěně pod hradem je vytesán reliéf Krista. Legenda o "Krvomlýnu" Někdy se zdejší lokalitě říká Krvomlýn a to podle temné legendy. Zdejší tvrz kdysi obýval Slavibor z Hrádku a ten měl krásnou dceru Ludmilu. Dívka však tajně milovala urostlého Břetislava, jenž byl synem rytíře Miloty z Vidimi. Ten jejich lásce nepřál a když zjistil kde se mladí tajně schází, skrytě sem umístil samostříl. Dívku zbraň těžce zranila a skonala v otcově náručí na Harasově. Před smrtí zoufale volala Břetislava. Otec omylem pojal právě jeho za vraha a přísahal krutou pomstu. Na hradě nechal postavit vodní kolo důmyslně napojené na popravčí stínadla. Nejprve tento příšerný mlýn zahubil Břetislava, když ho lstivě vlákali na hrad. Pak přepadli Vidimskou tvrz a zajali Milotu s celou jeho rodinou. A opět se děsivé kolo roztočilo. Nakonec se tento hrůzný nástroj stal osudným i jeho vynálezci. Příbuzní rytíře Miloty přepadli Harasov a Slavibora zajali. Než celý hrad zbořili, naposledy využili popravčí nástroj. Od té doby se někdy tomuto místu říká Krvomlýn a na úpatí harasovské skály, kde se poprvé Ludka setkala s Břetislavem, se někdy zjevuje dívčin bílý stín. Očekává svého milence, jenž jako duch připlouvá na loďce po vodní hladině rybníka. Když se setkají, objemou se a společně vyplují na vodu, kde pak zvolna zmizí. Pokud se rozhodnete navštívit nejen Harasov, ale třeba také blízký hrad Kokořín, ubytování naleznete například ve Mšeně nebo obci Kokořín.

Nedaleko obce Obora na vrchu Malý Chlum (489 m.n.m.) byla postavena v roce 2005 malá devět metrů vysoká dřevěná trámová rozhledna. Výhled poskytuje plošina umístěná 7 metrů nad zemí. Celkové náklady na rozhlednu dosáhly 400.000 korun. Již v době první republiky zde stávala dřevěná vyhlídková stavba, která patřila armádě, pro špatný stav byla ve 40. letech 20. století stržena.Rozhledna je volně přístupná.

Kostel sv. Jakuba Většího, románská jednolodní tribunová svatyně byla upravena na konci 16. století, patří k nejstarším a nejcennějším církevním památkám v kraji. Objekt, zdobený obloučkovým vlysem, tvořil ve středověku spolu s tvrzí ( která již zanikla ) opevněný komplex.

Dějiny muzea se počínají roku 1912. Tehdy místní občanské sdružení shromažďovalo mezi františkolázeňskými občany historické předměty pro budoucí městské muzeum. Jelikož tuto iniciativu podpořil starosta Evžen Loimann a přenesl celou záležitost do kompetence města - bylo muzeum oficiálně založeno a sídlilo v budově Aeskulap čp. 131 v Americké ulici.Po první světové válce se ve vedení muzea angažoval významný regionální badatel Alois John, který v třícátých letech získal výstavní prostory a sbírku přeměnil již na skutečné muzeum. Během druhé světové války muzeum zaniklo a sbírky zmizely. Od roku 1957 se sbírkové předměty začaly opět shromažďovat a v roce 1961 bylo muzeum přemístěno do budovy v ul. Dr. Pohoreckého .  V říjnu 2008 se muzeum přestěhovalo do rekonstruované budovy - původně   " Hasičského domu "   v Dlouhé ulici u Labutího jezírka.Zde jsou instalovány nové expozice dokumentující historii Františkových Lázní, historii lázeňství, objevení Františkova pramane a dějiny stáčení minerálních pramenů a mnoho dalších zajímavostí.Dnes má muzeum kolem 7000 sbírkových předmětů.   Stálá expozice: Historie lázní od objevení Františkova pramene architektura historie léčebných balneologických metod dějiny farmacie originál sochy Františka z r. 1923 významné osobnosti Fr. Lázní stáčení minerálních pramenů