Dnešní zbytky šumperského městského opevnění pocházejí z doby počátku 16. století. Tehdy byly vystavěny hradby, doplněné dvěma branami a pěti baštami. Není jasné jestli tehdy nové hradby nahradily nějakou starší kamennou fortifikaci či dřevěnou palisádu. Výška hradeb činila až 5 metrů a byla silná 1,5 m. Před ní se pak nacházel vodní příkop široký minimálně 10 m, napájený Bratrušovským potokem. Jedna brána (Nová) se nacházela v dnešní Lužickosrbské ulici, druhá (Stará) pak v místech vyústění Starobranské ulice do ulice Generála Svobody. Starou bránu zesiloval barbakán, malé kamenné opevnění ve tvaru podkovy. Za třicetileté války bylo opevnění poškozeno a při dobytí města Švédy roku 1646 bylo nařízeno dokonce jej strhnout. Zkázu dokončil průběh 19. století. Tehdy byly některé části zcela odstraněny, postupně zasypán příkop a zmizelo rovněž všech pět bašt. V roce 1860 byly městem odkoupeny obě brány a postupně během tří let zbourány. Do dnešní doby se zachovaly tři úseky hradebních pásů, jeden mezi Langrovou ulicí a ulicí Na Hradbách s parkovou úpravou, druhý v Okružní ulici při Kostelním náměstí a třetí za Slovanskou ulicí.

Staroměstská vodárenská věž byla původně dřevěnou stavbou. První zmínky o ní pocházejí z roku 1489 a týkají se její opravy. Kamenná věž byla postavena v roce 1577. V roce 1648 byla poškozena švédskými vojsky. Stejně jako nedaleká Staroměstská mostecká věž. Vojáci ji poškodili ještě jednou. V roce 1848 to byla vojska generála Windischgätze. V roce 1835 bylo rekonstruováno zařízení vodárny a to J. Božkem. V roce 1878 byla věž přestavěna. Byla zvýšena o jedno patro a byly na ní instalovány hodiny. Novogotická střecha vodárny pochází z roku 1888. Vodárna byla dána mimo provoz v roce 1913. V roce 1937 zde bylo zřízeno muzeum B. Smetany. Sgrafita zdobící věž byla vytvořena podle kartonu F. Ženíška a M. Alše.

Babí lom je skalnatý hřeben, zvedající se nad obcí Lelekovice. Má dva vrcholy, jižní (521 m) a severní (562 m). Oba byly v minulosti využity pro vyhlídkové stavby. Všemu předcházela romantická úprava celého hřebenu, který rádi navštěvovali obyvatelé z Brna. Rozhlednu na jižní straně i vyhlídkový altán, tzv. Ripkovu vyhlídku, na severní, nechal postavit v roce 1882 Rakouský turistický klub. Rozhledna jenž dostala jméno podle brněnského starosty Rohrera, byla dřevěná trámová stavba. Obě stavby se staly velkou atrakcí okolí a velmi si je oblíbil i Petr Bezruč. Rozhledna s altánkem zanikly někdy v průběhu druhé světové války. V šedesátých letech 20.století se zrodila myšlenka vyhlídkovou stavbu na Babím Lomu obnovit. Nápad vznikl na půdě tehdejší ČSTV a realizován byl členy TJ Sokol Lelekovice. Pro stavbu byl zvolen jižní vrchol a stavba rozhledny na Babím Lomu se stala jednou z mála vyhlídkových staveb které byly vybudovány během normalizace. Je vysoká 15 metrů, slavnostně byla otevřena 15. května 1961 a je dodnes volně přístupná. S vyhlídkové plošiny, jež je ve výšce 12 metrů, je kruhový výhled, který omezují stromy jen na severní straně.

Židovský hřbitov se nachází při silnici mezi obcemi Luka a Záhoří, skrytý v zalesněném porostu. Hřbitov založený v 17. století byl za druhé světové války a i po ní silně devastován. Jen zeď z lomového kamene, místy narušená, připomíná že se zde nacházel hřbitov. Jeho plocha o velikosti 2.226 m2 je dnes (září 2012) silně zarostlá travou, křovinami i stromy. Jen místy lze najít drobné stopy po bývalých hrobech. Hřbitov je volně přístupný.