Rozhledny jsou v Karlových Varech nebo jeho okolí celkem čtyři. Diana je se svým rokem narození 1914 nejmladší z nich, i když historie výhledů z tohoto místa sahá až do roku 1804. Výšina přátelství Tehdy zde dva občané Karlových Varů odstranili stromy a opatřili vyhlídku dvěmi odpočinkovými sedátky. Tato vyhlídka se nazývala Výšinou přátelství a stala se mezi lázeňskými hosty velmi oblíbenou. Zlepšit jejich výhled se rozhodla městská rada na počátku 20.století. Její plány na využití vrcholu byly velkolepé. Vedle kamenné rozhledny měla také vyrůst letní výletní restaurace a pro lepší pohodlí měla hosty vyvézt na vrchol kolejová lanová dráha. Realizace projektu sice neproběhla bez problémů ale 27.května 1914 se mohla veřejnost poprvé pokochat výhledem na město a občerstvit se v přilehlé restauraci. Diana je mohutná čtyřboká věž. Její základ je zděný a skládá se z cihlové hlavní části a na vrcholu je dřevěný vyhlídková ochoz. Samotná rozhledna je vysoká 40 metrů, vyhlídkový ochoz je ve výšce 35 metrů a lze z něj přehlédnout celé Karlovy Vary, údolí řek Ohře a Teplé, hřeben Krušných hor, na jihovýchodě Doupovské hory a Slavkovský les. Diana se stala rychle velmi oblíbenou, jedním z důvodů je určitě pohodlí, které nabízí. Turisté totiž mohou 200 metrů převýšení, které dělí Dianu od kolonády zdolat pomocí 453 metrů dlouhé lanovky. Návštěvníky, které by odradilo 150 schodů vedoucích na ochoz mohou použít výtah uvnitř rozhledny. Rozhledna Diana je otevřena celoročně.   Výhled sever: Karlovy Vary a Klínovec východ: Goethova vyhlídka jih: Doubská hora západ: Popis cesty Autem se na vrchol vyjet nedá. Zato lze využít lanovku. Jedna z cest vede například od vlakového nádraží. Podél říčky Teplé projděte lázeňskou částí až ke Grandhotelu Pupp a odtud můžete lanovkou nebo po modře značené turistické trase až k rozhledně. Připravte se asi na 3 kilometry.

Ze železniční stanice Březnice vede na zříceninu tvrze Hrochův hrádek značení pro cyklisty. Cesta vede na východ přes osady Bor a Dobrá Voda. Volně přístupná tvrz se nachází v blízkosti železniční trati na vyvýšenině za železničním mostem. Tvrz a její majitelé O době založení tvrze panuje v literatuře rozkol. Nejpravděpodobnějším se jeví konec 14. století. První zmínka o tvrzi je až z roku 1475, kdy ji jako „Hrádek svůj pustý“ prodává Václav ze Švamberka. Ještě koncem 15. století ji Bohuslav z Němčic prodal Joštovi z Pruku. V roce 1543 tvrz s poplužním dvorem opět změnila majitele, prodávajícím byl Zdeslav Ojíř z Očedělic. V roce 1574 se o Hrochově hrádku píše opět jako o pustém. Železniční trať narušila tvrziště roku 1875. Podoba tvrzi Hrochův hrádek je věžovitá tvrz, do dnešních dnů dochovaná z poloviny do výše 2. patra. Věž měla původně nejméně čtyři podlaží. Přízemí a první patro bylo děleno příčkou na dvě místnosti, ve druhém patře se nacházel prevet a okno bylo opatřeno sedátky. Třetí patro bylo pro změnu vybaveno krbem (z něj se dodnes dochovala konzole). V okolí můžete dále navštívit kapli v Dobré Vodě u Březnice, Galerii Ludvíka Kuby a Městské muzeum Březnice, zámek Březnice nebo třeba židovský hřbitov Březnice. Pokud byste hledali v okolí příjemné ubytování, naleznete ho například v nedaleké Březnici. M.K.

Autobusová zastávka Cukrovar Čakovice ve směru do centra Čakovic.

Muzeum Otokara Březiny je nejstarším literárním muzeem na Moravě. Prezentuje působení básníka Otokara Březiny v Jaroměřicích. Otokar Březina přišel do Jaroměřic nad Rokytnou roku 1901. Nastoupil jako učitel zdejší měšťanky. Básník původně bydlel v podnájmu u Höferů, hned u školy, ale od roku 1913 obýval Březina první patro domu pekaře Vlčka, kde také zemřel. Právě v tomto domě je dnes Muzeum Otokara Březiny. K vidění je zachovalý byt básníka v originální podobě s nábytkem, obrazy, grafikami a menšími plastikami darovanými sochařem Fr. Bílkem O. Březinovi ještě za jeho života, dále jsou zde vitríny se vzácnými dokumenty a další památky. V přízemí je studijní knihovna, která slouží editorům díla O. Březiny, studentům k diplomovým pracím i ostatním zájemcům. V chodbě před knihovnou je expozice z historie muzea a Společnosti a několik zasklených stolových vitrín pro pořádání tematických výstav. V přízemí je také kancelář muzea. Muzeum dále slouží Společnosti O.B., která zde pořádá zasedání svého výboru a různé menší akce. Stálá expozice Věrně zařízený byt básníka Otokara Březiny, jeho osobní věci, ocenění a dary, hlavně obrazy Františka Bílka Studijní knihovna s téměř celým Březinovým dílem, jeho překlady a částečně dílo jeho přátel Filmový záznam Březinova pohřbu a poetické pásmo o jeho životě