Vladimír Vávra.

Malé Potštátské skalní město můžeme spatřit podél silnice č. 440 vedoucí z Potštátu do Hranice na Moravě. Skalní město tvoří uskupení několika výrazných skalisek v údolí říčky Veličky, tvořené odolnými usazeninami z doby karbonu. Skály mají název jako Čertovo kopyto, Skřítovky skály, Kámen vdavekchtivých dívek, Nebesa či Kosí údolí. Místo je oblíbené také horolezci. I když se svým rozsahem nemůžou rovnat známým skalním městům, přesto stojí za návštěvu. Pro jejich návštěvu je nejlepší v době vegetačního klidu, jinak pohled na skály většinou zakrývají listnaté stromy. Údolím vede naučná stezka a na několika místech jsou informační panely.

Areál kájovského kostela s kostelíkem Smrti Panny Marie, farou a hospicem pro poutníky je ojedinělou zachovanou památkou. Hlavní kostel má základy již ve 14. století. V letech 1485-88 byl rozšířen na dvoulodní se síťovou hvězdicovou klenbou. Přistavěna byla věž a kruchta. Za kostelem byla v letech 1686-1689 vybudována kaple kam byl sveden pramen léčivé vody. Následně v letech 1691-92 byla nově zakončena věž. Na dvoulodí navazuje pětiboce zakončené kněžiště. Jeho síťovou klenbu zdobí ornamentální malby ze 17. století. Na severní straně kostela se nachází předsíň, stará a nová sakristie. Původní hlavní oltář byl prý vystavěn na místě pramene s léčivou vodou, což se pak skutečně zjistilo při opravě kaple v roce 1935. Součástí oltáře se stala milostná socha Madony, která je dodnes uctívána jako zázračná Panna Marie Kájovská. V 18. století byl hlavní oltář nahrazen portálovým.Na sakristii navazuje raně gotický kostelík Smrti Panny Marie pocházející snad z druhé poloviny 13. století, goticky přestavěný roku 1488. V roce 1769 došlo k nešťastnému přepažení presbytáře a lodi. V presbytáři vznikla kaple Smrti Panny Marie a v lodi kaple sv. Linharta. Později bylo toto odstraněno. Hospic pro poutníky stojící naproti kostelu byl vybudován v roce 1630. Později v něm byl hostinec i škola. Dnešní stavba fary vznikla v roce 1661 na místě starší a roku 1699 v ní byla zbudována kaple sv. Jana Nepomuckého.

Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova je typická a vzácně dochovaná ukázka regionální formy pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Statek tvoří samostatnou urbanistickou jednotku obklopenou trámcovou hradbou se dvěma branami, horní zděnou s dřevěnou zvoničkou vystavěnou v roce 1794 a dolní dřevěnou. Obytný trakt s připojenými hospodářskými prostorami je patrový, roubený. Zděné chlévy a konírna byly vystavěny v tomtéž roce jako horní brána. Původní dispozice domu byla rozšířena v roce 1789 o roubenou světničku v patře upravenou v roce 1842 jako výměnek. Stavební celek doplňuje bohatě skládaná lomenice a pavlač s řezanými sloupky. Z původních staveb se v areálu dvora dochovala roubená stodola. Součástí usedlosti je socha Panny Marie z roku 1784 a patrový roubený špýchar, který byl v šedesátých letech přenesen z Malého Rohozce. V současné době je na Dlaskově statku vystaveno zemědělské a řemeslnické nářadí, ukázka vesnického interiéru 19. století a stálá expozice Devatero řemesel - aneb dotek lidské ruky v tradičním materiálu.