Kdysi se obec jmenovala Sotalice a z toho odborníci usuzují, že jméno pochází zřejmě ze staročeského slova „sotati“, které znamenalo „udeřit“ či „uhodit“. Snad tady žili lidé, kteří se rádi prali, ale nelze ani vyloučit, že snad kdysi existoval jakýsi člověk jménem Sótal, kterému mohla zdejší ves patřit. První písemné zmínky o vsi pocházejí z roku 1374. Zdejší pozemky tehdy patřily více majitelům. V 17. století byla ves majetkem vyšehradské kapituly. V polovině 18. století se celá vesnice stala součástí vinořského panství hraběte Prokopa Adalberta Černína z Chudenic. Od Vinoře byla ves oddělena v roce 1891 a stala se samostatnou obcí. Ještě začátkem 20. století byly Satalice typickou zemědělskou obcí, ale objevovaly se již první náznaky průmyslu.

Informační centrum města Ždánice je řízeno a provozováno Městským úřadem ve Ždánicích. Cílem informačního centra je bezplatné poskytování informací o městě a regionu, včetně doplňkových služeb. V rámci kvalitní propagace je prioritou Infocentra přilákat do našeho regionu návštěvníky, nabídnout jim akce pravidelně konané v našem regionu a v souvislosti s tím i služby, které návštěvníci při dlouhodobějších pobytech potřebují.Provozní doba: PO: 7.30  -  11. 30      12.30  -  16.00ÚT: 7.30  -  11. 30      12.30  -  16.00ST: 7.30  -  11. 30      12.30  -  15.00ČT: 7.30  -  11. 30      12.30  -  16.30PÁ: 7.30  -  12. 30      13.30  -  15.00 

Historie hradu Nevelký hrad vznikl pravděpodobně v průběhu první poloviny 14. století. První písemná zmínka je z konce 14. století, kdy se hrad uvádí jako majetek Mikuláše z Rabštejna. V roce 1405 připadl králi jako odúmrť. V roce 1437 ho prodává Jetřich z Orle Hertvíkovi z Ostružna. V roce 1457 připadá opět jako odúmrť králi Ladislavovi. Ten ho daruje Petrovi Kdulincovi z Ostroměře a Vilémovi z Dřele. Po nich ho vlastní rod Šárovců, kteří ho roku 1540 prodávají městu Chrudimi. Zřejmě poté hrad pustne, což se výslovně připomíná roku 1585. V druhé polovině 19. století byla zřícenina hradu romanticky upravena pro Františka Josefa Auersperka. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Před hradem se nacházelo obdélné přehradí, opevněné příkopem s valem. Předhradí nevykazuje zjevné stopy zástavby. Jádro oválného půdorysu se díky umístění na skalnaté podloží dělilo do dvou částí. První část tvořil čtverhranný donjon, který zaujal nejvyšší místo. Za ním se pak nacházela úzká stavba, zřejmě z větší části dřevěná. Druhou dolní část tvořila v zadní části z hradu vystupující polookrouhlá věž či bašta dovnitř otevřená. Zbytek obvodu tvořila hradba. V severozápadním prostoru byla v polovině 19. století při romantických úpravách vestavěna dvouprostorová budova s pseudorománskými okny a stěny v interiéru byly pokryty sgrafity. Arál hradní zříceniny je volně přístupný. Do dnešní doby se dochovaly zbytky věže (donjonu), polookrouhlé bašty a novoromantické přístavby. Na jejích stěnách byla ještě na konci 90. let 20. století patrna sgrafita. Povětrnostní podmínky, náletová vegetace a téměř žádné záchranné práce nadále mění zříceninu hradu ve stále větší ruinu. Tipy na výlet Jako cíl výletu si můžete zvolit třeba vodní nádrž Křižanovice nebo o něco jižněji položenou vodní nádrž Seč. Nedaleko Rabštejnské Lhoty najdete přírodní památku Na Skalách. Prohlédnout si můžete také renesanční zámek Slatiňany, na němž se nachází také Hippologické muzeum. V Chrudimi najdete hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Ubytování najdete v Chrudimi.

Pískovcová a slepencová Břestecká skála se nachází na západním úpatí vrchu Komínek (455 m.n.m.) asi 3 km severně od Buchlovic. Ke skále vede turisticky značená cesta. Byly zde nalezeny stopy neolitického a pozdějšího osídlení. Místo poskytuje výhled jižním směrem na Břestek a Buchlovice.