Při jihovýchodní straně návsi stojí v centru obce Stádlec renesanční zámek. Historie zámku Původně zde stávala tvrz poprvé zmiňována v roce 1535, kdy bylo panství v držení rodiny Vítů ze Rzavého. Vítové zde sídlili až do roku 1620, kdy byl v roce 1629 Stádlec prodán. Začátkem 18. století, v letech 1712 – 1714, byla postavena zámecká kaple. Přístavbou nižšího rizalitu s věží při dalších zámeckých úpravách byl původně trojkřídlý zámek změněn na čtyřkřídlý objekt s malým dvorem. Na zámku Stádlec žil až do své smrti český vynálezce Ing. František Křižík (1847 - 1941). Po roce 1945 byl zámek adaptován na zemědělské učiliště a v 90. letech 20. století byl v restituci navrácen soukromým majitelům. Zámek dnes Dnešní podoba zámku pochází z poslední stavební úpravy z počátku 18. století. Zámecká budova je tvořena čtyřmi jednopatrovými křídly s malým čtvercovým dvorem. V hlavním průčelí je umístněn vystupující balkón podepřený sloupky s vjezdem, nad kterým se tyčí hranolová hodinová věž. Zámek obklopuje neudržovaný park. Tipy na výlet V okolí nazapomeňte navštívit Stádlecký řetězový most, zříceninu hradu Dobronice u Bechyně nebo rozhlednu Radětice u Bechyně. Ubytovat se můžete v Bechyni.

První záznamy o Bohnicích se dochovaly v ostatkové listině kostela sv. Petra v souvislosti s jeho vysvěcením vyšehradským proboštem Gervasiusem. Byla to také církev, která tuto ves vlastnila. Později přešla do majetku pražských měšťanů. V roce 1870 zde byla postavena první česká továrna na výrobu dynamitu. V zápětí k ní přibyla továrna na výrobu hnojiv. Snad nejznámější je pro Bohnice psychiatrická léčebna. Ta zde byla postavena v letech 1906 – 1911. Praze byly Bohnice připojeny v roce 1922. Název je odvozen od jména vyšehradského kanovníka Boemuse, kterému náležely výnosy ze zdejšího hospodaření. Název se postupně přizpůsoboval češtině. Od Bohemic to byly, Bohmice, pak Bohumice až konečně dnešní Bohnice.

Zaniklé cisterciácké opatství Panny Marie, jehož stavební pozůstatky lze v nevýrazných fragmentech ještě dnes vidět, se nacházejí v obci Klášter, ležící přibližně 1,5 km severně od města Nepomuk. Prostor klášteřiště je částečně volně přístupný. Cisterciácké opatství v Nepomuku bylo založenou nedlouho před rokem 1146 a bylo čtvrtou  ebrašškou filiací. Za zakladatele jsou označováni český král Vladislav II. a jeho bratr Jindřich, který zde byl i pohřben. V písemných pramenech je nepomucký konvent poprvé doložen až roku 1177. V roce 1252, za opata Berchtolda, se nepomucký klášter stal mateřským konventem nově vznikajícího kláštera ve Ždáru nad Sázavou. Nepomucký klášter finančně velmi prosperoval zásluhou těžby stříbra a zlata na jeho pozemcích. V roce 1380 obyvatele kláštera postihla morová rána. Další téměř smrtelnou událostí pro klášter bylo zpustošení jeho budov husity v dubnu roku 1420. Mniši se zachránili jen díky tomu, že se v roce 1418 téměř všichni přestěhovali do Ebrachu. Do poloviny 16. století nepočetný konvent živořil, v roce 1558 jeho majetek do dědičného držení získal Adam ze Šternberka a tím klášter zanikl definitivně. Podobu klášterních objektů, vystavěných v románském a později gotickém slohu, neznáme. Na místě bývalého klášteřiště se v průběhu staletí rozrostla obec Klášter, jejíž stavby pozřely ruiny klášterních budov. Jedná se především o domy čp. 8, 9, 39 a 55, mlýn a hřbitovní zeď v jihovýchodní části obce.   M.K.

Janův hrad, obvykle zvaný Janohrad, je umělá zřícenina hradu, kterou můžeme navštívit v Lednicko-Valtickém areálu, který je zapsán na seznamu UNESCO. Romantická zřícenina Stavba je pseudogotická napodobenina hradní zříceniny postavená roku 1801-1808 na zakázku Jana Lichtenštejnského (po něm nese název Janův). Projektoval jej J. L. Hardtmuth, architekt a vynálezce tužky (v roce 1790 založil tužkárnu ve Vídni), který je také podepsán pod projektem nedalekého minaretu. Stavba je to velmi neobvyklá. na rozdíl od ostatních napodobenin zřícenin z té doby byl Janův hrad projektován jako obyvatelný a sloužil v době honů jako myslivna a lovecký zámeček. Janův hrad najdeme v zámeckém parku při zámku Lednice. Tipy na výlet Kromě Lednicko-Valtického areálu můžete také navštívit zříceninu Sirotčí hrádek, zříceninu Dívčí hrady nebo se vadat do Dolních Věstonic za Věstonickou Venuší. Zde se nachází i Muzeum Dolní Věstonice a zajímavá expozice Věk lovců a mamutů. V Mikulově na vás čeká barokní zámek, Regionální muzeum, synagoga a židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku. V Břeclavi najdete renesanční zámek, Městské muzeum a galerii nebo synagogu. Bohatý výběr ubytování najdete v Břeclavi nebo ve Valticích.