Betlémská kaple byla postavena v letech 1391 – 1394 díky okruhu posluchačů Milíče z Kroměříže. Významný podíl na jejím založení měli také královský dvořan Hanuš z Mühleimu a staroměstský konšel Kříž, který pro stavbu věnoval svou zahradu se sladovnou, která byla přestavěna na dům pro kazatele. Pro stavbu kaple byla využita i část veřejného prostranství se studnou, která se dochovala v kapli a část hřbitovního pozemku, který náležel k bývalému farnímu kostelu sv. Filipa a Jakuba. Pozůstatky kostela z 12. století byly objeveny při archeologickém průzkumu. Pozůstatky hřbitova připomínají do dnes patníky na chodníku před kaplí. Místo, na kterém kaple stojí, se nazývalo Skalsko. Betlémská kaple je nejvíce spojena s působením mistra Jana Husa, který byl za svá učení v roce 1415 upálen v Kostnici. Ten zde kázal v letech 1402 – 1413. Díky jeho kázání, kde kritizoval nespravedlivé poměry, se kaple stala centrem reformního hnutí. Po Husovi, v letech 1414 – 1429 v kapli kázal jeho přítel M. Jakoubek ze Stříbra. V roce 1421 se na kázáních podílel i německý reformátor Tomáš Münzer. V letech 1609 – 1620 patřila kaple jednotě bratrské. V roce 1661 ji zakoupili jezuité a upravili ji na katolický kostelík. Po zrušení jezuitského řádu byla kaple uzavřena a v roce 1786 zbořena. Zrušen byl i přilehlý hřbitov. Z kaple se zachovala pouze sakristie v severovýchodní části a byt správce, kde bydlel i Jan Hus. V letech 1802 – 1804 byla bývalá sakristie připojena k obytným domům. K obnově Betlémské kaple do dnešní podoby došlo až v roce 1950 a to díky iniciativě tehdejšího ministra Gottwaldovy vlády Zdeňka Nejedlého. Podařilo se obnovit a zachovat jeden z významných monumentů českých dějin.  Základní kámen byl položen za účasti pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Ten také ke dni 27.7.1391 vydal zakládací listinu. Kaple měla sloužit výhradně kázáním v českém jazyce a v dobách své největší slávy pojala až 3.000 věřících. Prvním kazatelem se stal Jan Protiva z Nové Vsi. Nejslavnějším kazatelem v historii kaple byl mistr Jan Hus tady kázal i sedmkrát denně, což byl slušný řečnický výkon. Jak vidno při Betlémské kapli, v prostoru dnešního náměstí býval i malý, plnou zdí ohrazený hřbitov s vjezdem. V jeho jihozápadním rohu byla jednopatrová zvonice, zcela jistě se zvonem umíráčkem. Hřbitov byl zrušen v roce 1786 a dnes jeho někdejší půdorys zhruba naznačují sloupky a zádlažba před obnovenou kaplí. Po smrti Jana Husa a následné husitské válce se kaple již ke své někdejší slávě nepozvedla. Koncem 18. století dokonce hrozilo její zřícení, a tak musela být stržena. Naštěstí značná část původního zdiva zůstala zachována v hmotě domu čp. 255, který byl vystavěn na jejím místě. Betlémská kaple byla s použitím původního zdiva a podle starých plánů a dobových ilustrací obnovena až v 50. letech 20. století, včetně domu kazatelů a se světnicí, kde pobýval Mistr Jan Hus.

Santiniho kaple v Panenských Břežanech, okres Praha-východ.

Hrad Buchlov je jedním z největších a nejstarších hradů na Moravě. Byl to původně románsko-gotický královský hrad, který je renesančně a barokně přestavěn. Tato vynikající ukázka středověké pevnostní architektury byla vystavěna ve druhé polovině 13. století na jednom z nejvyšších kopců Chřibů, nedaleko dnešní obce Buchlovice. Tvoří tak zdaleka viditelnou dominantu kraje. Strážní hrad Vznikl jako románská pevnost a od počátku byl královským majetkem. Původně se jednalo jen o hradní palác chráněný dvěma věžemi a obklopený hradbou. Jeho původní strážní funkce nad obchodní stezkou začala v průběhu 14. století upadat a často se dostával do zástavy různých šlechtických rodů. Mezi nejvýznamnější patří Tovačovští z Cimburka, kteří hrad rozšířili a goticky přestavěli. V roce 1511 přechází hrad do soukromého držení, kupuje ho šlechtický rod pánů z Boskovic, po nich přicházejí páni ze Zástřizel, kteří v polovině 16. století areál přestavěli renesančně a přistavěli nový pás opevnění. V první polovině 17. století se stal hrad sňatkem majetkem Petřvaldských, kteří provedli poslední stavební úpravy. Obnovili hradní bránu a postavili obranný bastion, který ji měl chránit. Uvnitř hradu vzniklo dnešní první nádvoří. Avšak již v roce 1701 byl dostavěn barokní zámek v Buchlovicích, nové reprezentativní sídlo Petřvaldských. Ti poté na Buchlově pak pobývali jen zřídka, většinou za zimního období. Posledním rodem na Buchlově byli Berchtoldové, kteří rovněž sídlili v Buchlovicích a hrad pouze udržovali. Ti vlastnili hrad až do roku 1945, kdy se jeho majitelem stal stát. Za jejich držení vzniklo v prostorách hradu rodinné muzeum. Co je k vidění Dnes tvoří hrad rozsáhlý soubor objektů různého stáří, od doby románské po baroko, obklopených třemi nádvořími. Jádrem jsou dvě románské hranolové věže a románský, renesančně upravený palác. Velmi cenná je raně gotická hradní kaple. Prohlídka hradu je shrnuta do jednoho prohlídkového okruhu. V rozsáhlé expozici si návštěvníci mohou prohlédnout originální mobiliář od období gotiky až po baroko. K vidění je také bohatá přírodovědná sbírka pocházející z počátku 19. století. V pozdně gotických hradních místnostech se nacházejí exponáty, které byly součástí raně gotické kaple, z nichž nejvýznamnější je plastika „Buchlovské madony“ ze 2. čtvrtiny 14. století, na Buchlově je sádrová kopie. Návštěvu hradu je možno spojit s prohlídkou hrobky majitelů v kapli sv. Barbory postavené na protilehlém vrchu Modla. Tipy na výlet Podívat se můžete na manýristickou kapli sv. Barbory u Buchlova, Kamennou studánku nedaleko Buchlovic nebo barokní zámek Buchlovice. Ve Starém Městě najdete Památník Velké Moravy a v Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Starou radnici nebo Slovácké muzeum. Můžete také vystoupit na rozhlednu Rovina a rozhlédnout se po kraji. U obce Modrá najdete Archeoskanzen Modrá u Velehradu. Za návštěvu jistě stojí i klášter Velehrad. Ubytovat se můžete v Buchlovicích nebo v Uherském Hradišti.

Kovový zasklený most se klene přes ulici Mukařovského ve Stodůlkách. Spojuje stanici metra Luka s protějším nákupním centrem.