Kousek od Holan se nachází stavba spojována s tvrzí ze 14. – 15. století. V písemných pramenech z roku 1388 lze najít Hrdoně z Jiljova nebo z roku 1454 jistého Hanuše z Jiljova a další. Pravděpodobně však jsou to majitelé jiné tvrze nacházající se někde na Mělnicku. Podle archeologického průzku zde tvrz nikdy nestála. Jde tak o romanticky upravenou zříceninu, kterou nechal upravit ve 20. letech 19. století rod Kouniců. Najdete dnes zde kruhový val, příkop a pískovcový sloup se skalní místností. Tipy na výlet Navštívit můžete barokní zámek Stvolínky, zříceninu hradu Nový Berštejn, zříceninu hradu Jestřebí, zříceninu Chudý hrádek nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích najdete expozici lidového bydlení.  Ubytovat se můžete v Jestřebí.  

Lomnický židovský hřbitov se nachází kousek od centra bývalé židovské čtvrtě na svažitém pozemku, založený patrně počátkem 18. století. Dnes se na pozemku o velikosti 3.550 m2 ohrazeném zdí z lomového kamene nachází zhruba tisícovka náhrobků. Starší tvoří pískovec či bílý mramor, novější jsou ze žuly. Některé starší jsou zdobeny barokním rostlinným motivem. Nejstarší by měl pocházet z roku 1716. Na okraji hřbitova je situována menší márnice v níž se nachází drobná expozice. Hřbitov je volně přístupný.

Zříceniny hradu najdeme na protáhlém, vysoko položeném ostrohu nad stejnojmenným městem. Historie hradu Hrad vystavěný na jedné z vysokých hor Slavkovského lesa k ochraně hranic se připomíná již počátkem 13. století. Koncem 13. století na něm sídlil rod vladyků z Hertenberka, který stranil Ludvíku Bavorskému proti českým Lucemburkům. Roku 1347 byl Kynžvart dobyt královským vojskem, mimo jiné i proto, že z hradu byly podnikány loupeživé výpravy na chebskou obchodní cestu. Zpustošený hrad obnovil koncem 14. století se svolením českého krále Hynčík Pluh z Rabštejna. Šlo o rozsáhlou stavbu, do které bylo včleněno i předhradí, a samo hradní jádro, kterému dominovala v severozápadním nároží vysoká půlválcová věž, bylo důmyslně opevněno dvojitou hradbou. Téměř celé 15. století sídlili na hradě páni z Plavna. Také po celé následující století byl hrad udržován a plnil funkci pohraniční strážní pevnosti, otevřené českému králi. K jeho zkáze došlo ke konci třicetileté války, kdy byl střídavě dobýván švédským a císařským vojskem. V říjnu roku 1647 se jej zmocnili. Kynžvartské panství získal rod Metternichů. Ti na úpatí Slavkovského lesa vystavěli koncem 17. století barokní zámek, přestavěný do dnešní podoby v klasicistním slohu v 1. pol. 19. století pro kancléře K. V. Metternicha. Podoba hradu O původním hradu se moc neví, podstatná část dnes patrných konstrukcí je zřejmě pozůstatkem znovuvýstavby v posledním desetiletí 14. století. Před oválným jádrem hradu se rozkládalo podlouhlé předhradí. Na vnitřní nádvoří se vstupovalo průjezdem čtverhranné věže postavené v nároží jádra. Zadná část jádra pak zaujal dvoutraktový palác a k severozápadnimu nároží se připojuje velmi zvláštní věž. S vnitřním hradem souvisí jen rohem. Její interiér je podélně lichoběžný. Dnes se z hradu nejlépe dochovala již zmíněná zvláštní věž a zbytky hradeb předhradí. Hradní zřícenina Kynžvart je volně přístupná. Tipy na výlet Nedaleko od města najdete přírodní památku Kynžvartský kámen. Za návštěvu stojí taky nedaleké Mariánské Lázně. V Dolním Žandově najdete židovský hřbitov Boršengrýn. Nezapomeňte navštívit melebný skanzen Doubrava. V obci Vysoká najdete zříceninu kostela Narození sv. Jana Křtitele. Zajímavým místem, které stojí za návštěvu, je také oblast rašelinišť na Kladské. Ubytovat se můžete v Lázních Kynžvart nebo v Mariánských Lázních.

Radnice v Dobříši.