Nevýrazné pískovcové návrší s čedičovým vrcholem Mužský (463 m.n.m.) poskytuje krásný kruhový výhled. Na vrchu se nachází pamětní kámen připomínající boje prusko-rakouské války z roku 1866. V blízkosti vrchu se nacházelo stanoviště rakouských dělostřelců. Vrchol byl v minulosti poničen těžbou čediče. Na západním úbočí nad vesnicí Dneboh zhruba 1,5 km od vrcholu roste tzv. Tančící les, stromy zde ve svahu rostou šikmo. Vznikl po velkém sesuvu půdy 27.6.1926. Tehdy tento sesuv zničil na 11 domů osady Kavčiny.

Most Barikádníků. Most Barikádníků přes Vltavu spojuje Libeň s Holešovicemi. Původní most byl postaven v letech 1927 – 1928 podle projektu F.Mencla. V letech 1977 – 1980 byl odstraněn a na jeho místě byl postaven nový ocelový most trámové konstrukce se spřaženou železobetonovou mostovkou. Délka mostu je 212 m a šířka 33,5 m. Most je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší. Název mostu Barikádníků. Most je pojmenován na počest obránců Prahy, kteří zde svedli v květnu 1945 těžké boje s německými okupanty při Pražském povstání. Mnozí z nich zde položili své životy. První most, postavený v roce 1927 nesl od roku 1928 až do roku 1946 název Trojský most.

Přírodní útvar Havraní skály se nachází zhruba 2,5 km severovýchodně od Nového Boru.Sestává se ze sedmi pískovcových skalních věží, vyčnívajících ze zhruba 300 m dlouhého hřbítku. Místy vrcholky skal dosahují až 20 m, vystupují nad okolní stromy a poskytují tak výhled. Vrcholová plošina nejvyšší skály byla v roce 1829 zpřístupněna vytesaným schodištěm, které je dnes ve špatném stavu. Podle pověstí měla ještě v 17. století sloužit jako popraviště Sloupského hradu. Z vrcholku lze spatřit okolí Sloupu, Špičák u České Lípy, Vlhošť, Ronov, Klíč aj. Některé skáli jsou příležitostně využívány horolezci. Asi 250 m od hlavní skupiny stojí osamělá skála, zvaná Ropucha, na jejímž vrcholu se nachází malý kříž.Podle pověsti představují Havraní skály zkamenělého průvodce zlého rytíře, jenž tu pronásledoval nevinnou dívku.

Město Příbor se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Městečko s bohatou historií a s téměř 9 tis. obyvatel, se rozkládá na obou březích řeky Lubiny, v předhůří Beskyd. Z města je vidět zřícenina hradu Hukvaldy a také mýtická hora Radhošť. Přestože město je velmi krásné a zachovalé, historické jádro je dokonce městskou památkovou rezervací, tak důvodem proč Příbor navštíví ročně tisíce návštěvníků je hlavně osobnost Sigmunda Freuda. Ano právě světoznámý zakladatel psychoanalýzy se v Příboře roku 1856 narodil do rodiny zdejšího židovského obchodníka s látkami. Ve městě s svého slavného rodáka váží, takže tu návštěvníci postupně narazí na náměstí Sigmunda Freuda, hotel U Freuda, penzion Freudův sen a pekárnu U Freuda. V roce 1990 tu vznikla Společnost Sigmunda Freuda. Stojí tu jeho rodný dům, pořádají se slavnosti, má tady také bustu a pamětní desku.Založen byl Frankem z Hückeswagenu roce 1251. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1251. Přemysl Otakar II. potvrzuje dar farního tamějšího kostela Narození Panny Marie od Franka z Hückeswagenu cisterciákům velehradským. Příbor byl ve středověku správním a hospodářským centrem širšího okolí. Finanční problémy ale dohnaly zakladatele Příbora aby panství prodal olomouckému biskupovi Brunovi. A tak se stal Příbor spolu s blízkým hradem Hukvaldy jedním ze správních a hospodářských center léna olomouckého biskupství. Olomoučtí biskupové rádi Hukvaldy i s Příborem v časech své finanční tísně poskytovali jako zástavu. Zástavní majitelé se zde často střídali, z nejznámějších to byli králové Zikmund Lucemburský a Jiří Poděbradský, nebo husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. První rozmach ve výstavbě města nastává po roce 1480, kdy byl Příbor dán biskupem Tasem z Boskovic do zástavy jeho bratrům. V 16. století město hospodářsky vzkvétalo, dosáhlo velké autonomie v rámci biskupského majetku a byly zakládány první cechy. V dalších letech se v Příboře střídala lepší období s těmi horšími. Byl to následek válek, přírodních katastrof a epidemií. Za třicetileté války město velmi trpělo, bylo drancováno a vyhořelo. Za válek o rakouské dědictví Marie Terezie bylo drancováno pruskými vojsky. Roku 1846 postihl Příbor velký požár, při kterém shořelo 16 měšťanských domů a také byl sužován častými povodněmi. Velký úbytek obyvatelstva přinesly epidemie moru roku 1713 a cholery v polovině 19.století.. Lepší léta Příbora byly spojeny zejména se školstvím, které zde má dlouhou tradici. První zmínka o škole pochází už z roku 1541. Koncem 17. století olomoucký biskup Karel II. Z Lichtenštejna přivedl do Příbora piaristy, kteří v roce 1694 založili kolej a gymnázium. V roce 1700 po otevření budovy školy bylo zahájeno vyučování ve čtyřech třídách latinských a třech základních. Tím se Příbor stal centrem vzdělanosti a kultury celého regionu. Reformy Marie Terezie znamenaly konec piaristického gymnázia roku 1777. V Příboře tak vznikla hlavní škola, ponechaná ovšem pod správou piaristů. Příborská školská tradice pokračovala i v průběhu 19.století kdy byl ve městě založen český učitelský ústav, druhý nejstarší na Moravě. V téže době vznikla v Příboře i řada poboček tradičních českých spolků. Město se také pomalu stávalo průmyslovým. Dařilo se zde soukenictví, textilnictví a cukrovarnictví. Přesto byl Příbor předstižen v hospodářském rozvoji řadou okolních rychle rostoucích měst.Na konci 30.let 20.století ho čekal osud příhraničního města, kdy byl připojen k Německu. Poválečný vývoj byl provázen znárodněním místních továren a pozvolným úpadkem. V centru města je zachovalé historické jádro. Je zde k vidění pravidelný půdorys města s pravoúhlým náměstím, zbytky středověkého opevnění a gotický kostel Narození Panny Marie. Na náměstí Sigmunda Freuda jsou renesanční měšťanské domy s původním loubím. Baroko zanechalo své stopy na průčelích domů, v podobě mariánského sloupu a především v díle vídeňského architekta G. P. Tencally - v budově raně barokní piaristické koleje, tradičního střediska vzdělání. Dnes je zde umístěno regionální muzeum s expozicí k osobnosti a dílu Sigmunda Freuda. V Zámečnické ulici se nachází jeho rodný dům s pamětní deskou. Na předměstí Příbora narazíme na typická dřevěná stavení, která představují původní zástavbu oblasti. Dalšími významnými památkami jsou barokní kostel sv. Valentina, či barokní kostel sv. Kříže.