Plastika Bedřicha Smetany na Novotného lávce před muzeem tohoto českého hudebního génia je dílem architekta B. Hanáka a sochaře J. Malejovského. Je zhotovena z bronzu. Odlita byla v bývalé umělecké kovovýrobě v Holešovicích. Je vysoká 2,35 m a váží více než jednu tunu. Socha byla odhalena v roce 1984 u příležitosti sta let mistrova úmrtí. Zajímavé je, že spolek, který usiloval o postavení pomníku Bedřichu Smetanovi vznikl již v roce 1909. Trvalo tedy celých 75 let, než byl pomník skutečně odhalen. Sochu je na Novotného lávce umístěna na kruhové plošině a její přítomnost spoluvytváří tento malebný kout pražského nábřeží.

Svatá Hora je významný barokní areál a poutní místo na vrchu (586 m) u Příbrami.

V Hospitálu Kuks, v okrese Turnov, je umístěna jedna ze stálých expozicí Národního muzea. V Českém farmaceutickém muzeu, jež nese název Kouzlo apatyky, prezentuje v této expozici Národní muzeum Dittrichovu lékárnu z domu U zlatého lva čp. 219 v Nerudově ulici na Malé Straně.Lékárník Vincenc Dittrich ji pořídil roku 1821. Vybavil ji nábytkem a lékárnickými nádobami a provozoval ji až do roku 1845. Poté ji zdědil syn Josef, jenž byl jedním ze zakladatelů Farmaceutické společnosti v Praze. Další osud lékárny byl spojen s Františkem Grimem, lékárníkem z Týna nad Vltavou. Ten ji vlastnil od roku 1907. Po něm byl majitelem jeho syn. V roce 1948 byla znárodněna. Zařízení však zůstalo v jejich soukromém majetku a v roce 1972 ho odkoupilo Národní muzeum. V současnosti oficína Dittrichovy lékárny šťastně doplňuje stávající expozici a dokumentuje svým umístěním mezi barokní lékárnou kukského špitálu a funkcionalistickou lékárnou z Berouna důležitou etapu vývoje českého lékárenství.   Popis expozice Jedná se o mobiliář ve stylu na pomezí klasicismu a biedermeieru. V prvním patře je ve třech místnostech instalována Lékárenská expozice, ve které je vystaveno velké množství jedinečných lékárenských předmětů z českých a moravských lékáren ze sbírek Historického muzea-Národního muzea.Lékárenské stojatky všech druhů, destilační přístroje, nádoby na theryaky, nádoby na pijavice, hmoždíře, váhy, homeopatické lékárničky a další předměty věnovali Národnímu muzeu uvědomělí čeští lékárníci nebo pocházejí z řádových lékáren kapucínů, cisterciáků a milosrdných bratří. Na co se můžete těšit Dittrichova lékárna a Lékárenská expozice Národního muzea v Českém farmaceutickém muzeu v Hospitálu Kuks Mobiliář lékárny z domu U zlatého lva z Nerudovy ulice čp. 219 z Prahy Malé Strany ve stylu na pomezí klasicismu a biedermeieru z roku 1821 Velké množství jedinečných lékárenských předmětů z českých a moravských lékáren ze sbírek Národního muzea  

Historie hradu Pravděpodobnými zakladateli hradu byli páni z Dubé a jeho stavba na ostrohu při vtoku říčky Mnichovky do Sázavy časově spadá do první poloviny 14.století. Ondřej z Dubé, nejvyšší královský sudí, zemřel na Zlenicích roku 1412 bez dědiců. Po málo známém rodu vladyků z Konojed, který obýval Zlenice v dobách husitských válek, se roku 1444 o hrad přeli věřitelé Kuneš Rozkoš z Dubé a Zdeněk Kostka z Postupic. Kostkové nakonec dlouhý spor vyhráli, avšak dlouho se z tohoto vítězství netěšili. Hrad byl zničen v následných bojích krále Jiřího se zelenohorskou jednotou. Kostkové stojící věrně při králi, byli patrně na Zlenicích obleženi a dobyti Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Kdy se tak stalo a za jakých okolností, však není známo. Roku 1465 se Zlenice uvádějí jako hrad zbořený. Podoba hradu Hrad se jako obvvykle skládal ze dvou částí. Před hlavním hradním jádrem se nacházelo předhradí s hospodářskou zástavbou, do kterého se vcházelo věžovitou bránou. Následoval most přes čelní příkop a vstup do prvního nádvoří hradního jádra zajišťovala subtilní věžovitá brána. Součástí ohrazení prvního nádvoří byla i okrouhlá nejspíše studniční věž. Do vnitřního hradu se pak vstupovalo další branou mezi obytnou věží a čelem palácového křídla. Palác zaujímal zřejmě tři strany vnitřního hradu. Jižní křídlo bylo zřejmě srostlé s obytnou věží. Věž patrně obsahovala i valeně zaklenutou místnost s hrotitým oknem (zřejmě kaple) a v předposledním podlaží i roubenou komoru. Jihovýchodní stranu jádra a patrně i předhradí obíhal ještě parkán. Dnes zde najdete Z původního hradu jsou dnes nejnápadnější trosky právě velké obytné věže, zvané Hláska. Nejvíce se dochovalo také z druhé vstupní subtilní brány. Dále pak je možné vidět zbytky hradeb, dvou bašt a základy palácových křídel. Areál hradní zříceniny Zlenice je volně přístupný. Ubytování naleznete v nedalekých Senohrabech nebo Čerčanech.