Plzeňská synagoga je druhou největší synagogou v Evropě (za Budapeští) a třetí největší na světě (po New Yorku). Nachází se v centru města s hlavním průčelím orientovaným do sadů Pětatřicátníků. Svým zařazením mezi ostatní světové židovské památky si získala místní název "Velká synagoga v Plzni." Základní kámen byl položen 2. prosince 1888. Synagoga měla být vestavěna v gotickém slohu severského typu s vysokým průčelím a dvěma 65 metrů vysokými štíhlými věžemi. Tento projekt však tehdejší městská rada zamítla. Oficiální důvod byl, že věže jsou příliš vysoké a nevhodně soupeří s věží kostela sv. Bartoloměje. Radní odmítli i styl stavby, protože se jim zdál příliš podobný křesťanským kostelům. Nové plány předložil Emanuel Klotz v roce 1890. Věže byly sníženy o dvacet metrů. V tomto projektu se také objevily prvky románského stylu a upravené verze monumentalistické novorenesance. Vše bylo vyzdobeno orientálními ornamenty. Vzhled stavby se snaží zdůraznit skutečnost, že nejde o křesťanský chrám. Výstavba synagogy byla dokončena v roce 1893 a byla financována z dobrovolných finančních darů členů židovské obce. 2.září 1893 proběhlo slavnostní vysvěcení synagogy, která sloužila svým účelům až do Holocaustu. Tehdy měla být zničena, jako řada jiných synagog. Zachránila ji zřejmě poloha mezi domy a také potřeba skladovat konfiskovaný židovský majetek. Stala se velkým bazarem, kde se prodávalo vybavení z židovských domácností i jiných synagog. Na počátku a na konci 2.světové války byl chrám značně poškozen a po roce 1948 sloužil jako skladiště. Poslední bohoslužba se zde konala v roce 1973. Židovská komunita neměla dostatek finančních prostředků, v důsledku čehož synagoga léta chátrala. Po roce 1989 byla zahájena rozsáhlá a nákladná rekonstrukce díky příspěvku z Ministerstva kultury České republiky. Při příležitosti židovského svátku Tu BiŠvat byla synagóga otevřena pro veřejnost 11. 2. 1998. Velkolepá stavba dnes slouží jako koncertní a výstavní sál. V den židovského svátku Erev Roš HaŠana 20. září 1998 se v synagoze uskutečnila první bohoslužba po mnoha letech. Výraz stavby předznamenává, že jde o stavbu se vztahem k orientu. Korunou stavby jsou cibulovité kopule. Vyvrcholením věží jsou Davidovy hvězdy.Typově je synagoga trojlodní pseudohalou s vestavěnými emporami. Celková kapacita je 1300 návštěvníků. Synagoga má vstup z ulice umístěn na východní straně a západní průčelí má orientované do zahrad vnitrobloku. V čele synagogy je schránka na tóru - Aron ha kodeš. Před ní je řečniště rabína či kantora a o několik stupňů níže bima - řečniště pro čtení tóry. Po stranách je vstup do vedlejších, přípravných prostor. Vstupy jsou velmi zdobné a jsou součástí míst k sezení pro významné osoby. Z postranních chodeb je též vstup na schodiště, která vedou do patra na ženské empory. Mezi uliční frontou a hlavním vstupem je varhanní kůr. Při osvobozování Plzně americkou armádou došlo ke střelbě na věže, kde si němečtí vojáci udělali kulometné hnízdo. Škody byly na zdivu věže zřejmé až do roku 1995. Poslední střelu ponechali restaurátoři na samém vrcholu štítu synagogy, na kamenných deskách Desatera u přikázání "Nezabiješ!".

Historie hradu Hrad byl založen patrně v druhé polovině 13. století Vokem z Rotštejna. V roce 1318 byl hrad přepaden a vypálen. V roce 1415 hrad kupuje Ondřej Paldra z Vařin. Protože jeho majitelé byli věrni katolické straně, byl hrad v roce 1426 dobyt a vypálen husity. Pak byl již ponechán svému osudu, neboť majitelé dál již sídlili na tvrzi v Klokočí. V roce 1514 se uvádí jako pustý. Podoba hradu Hrad byl postaven na výrazném pískovcovém hřebeni tvořený ještě několika věžovitými skalními bloky. Prostory hradu byly vysekány do skály a kombinovány se zděnými konstrukcemi. Vlastní užitkové prostory se nacházely ve třetí a čtvrté úrovni hradu. Ve třetí úrovni lze dobře poznat hradní kuchyni, s níž sousedila studna. Jižní skalní blok obsahoval dřevěnou nástavbu. Dnes lze vystoupat jeden skalní blok (obsahující již zmíněnou kuchyni), nejhornější část je upravena na vyhlídku. Vstup je omezen na dobu sezony. Tipy na výlet Vystoupit můžete například na rozhlednu Dubecko a podívat se po okolí. Navštívit můžete i zámek Hrubá Skála nebo zámek Malá Skála. U Turnova najdete hrad Valdštejn, zámek Hrubý Rohozec nebo Dlaskův statek. Ubytovat se můžete přímo v Turnově.

Známý a populární jazzový klub, který během své více než třicetileté historie hostil nejvýznamnější československé jazzmany i mnohé zahraniční hosty. Jazzová vystoupení jsou dnes kombinovány s dalšími hudebními styly jako rhytm and blues, rock atp.

Cestou Křižíkovou ulicí podejdeme pod prvním pražským železničním mostem. Byl postaven v letech 1846-50 mezi Karlínem a Holešovicemi. Nad oběma rameny Vltavy má osm segmentových kleneb a 77 polokruhových kleneb nad ostrovem Štvanicí a územím Karlína. V řece jsou mostní pilíře založeny na dubových roštech. Viadukt navrhl vynikající rakouský inženýr Alois Negrelli, spolu s českým inženýrem Janem Pernerem.