V dávné minulosti lidé překonávali vody Vltavy pomocí brodů. Později je na některých místech nahradily přívozy a mosty. V Praze se dnes v provozu zachoval jen jeden přívoz a to mezi ostrovem Císařskou loukou a břehem Smíchova.

Renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, nalezneme ve stejnojmenné obci přibližně s 1187 obyvateli, jež leží na rozvodí řek Oslavy a Jihlavky, okres Třebíč, kraj Vysočina. Historie zámku První zmínky o Budišově pochází z roku 1194. Na místě dnešního zámku stávala od 13. století vodní tvrz, jejímiž majiteli byli páni z Lomnice. V 70. letech 16. stol. nechal tvrz přestavět Václav Berka z Dubé na renesanční zámek. Vznikla tak stavba uzavřeného půdorysu s pravoúhlým nádvořím vyzdobeným arkádami. Dnešní podobu dala zámku honosná přestavba v barokním stylu za hrabat Paarů ve 20. letech 18. století. Podoba zámku Charakterizuje ji podstřešní patro, portál a kamenný most s barokní výzdobou doplněnou velkými okrasnými vázami s klasicistním dekorem. V předzámčí byly postaveny hospodářské budovy. Interiér zámku, podobně jako sallu terrenu, zdobily ornamentální malby čínských vzorů s pozlacenými výplněmi a štukami. Výzdobu zámecké kaple provedli Fr. H. Füger, J. P. Brandl a V. V. Reiner, malby ve dvou freskových místnostech H. M. Quell. Hlavní postavy triptychu s mytologickým námětem Neptunových námluv od A. J. Prennera představují členové rodiny Paarů. V téže době vznikl kolem zámku francouzský park se 4 rybníky. Z jeho původně bohaté výzdoby zbylo dnes jen torzo sfing a socha Atlase. Koncem 18. stol. proběhly v zámku další interiérové úpravy. Posledním majitelem Budišova byl JUDr. Richard Baratta-Dragono, jenž na zámku sídlil do roku 1945. Krátký čas zde sídlila škola, později byly zámecké prostory využívány jako byty a sklad textilu. V roce 1972 objekt převzalo do správy Moravské zemské muzeum, které zde zřídilo depozitáře přírodovědných oddělení. Kromě sbírek botanických a antropologických je tu uložena i velká část sbírkového fondu zoologického oddělení. Od roku 1991 je zpřístupněna část depozitáře zoologických sbírek. Zámek Budišov spravuje Moravské zemské muzeum. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete tvrz Pyšel nebo zatopený Kojatínský lom. Vydat se můžete také na renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, zříceninu hradu Holoubek, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu hradu Lamberk nebo navštívit zříceninu Sedleckého hradu. Ubytovat se můžete v Náměšti nad Oslavou.

Další zastávkou po památkách, které byly poctěny zapsáním do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, jsou zahrady a zámek biskupské rezidence v Kroměříži. Hanácké Atény - centrum kultury a vzdělanosti Kroměříž byla původně tržní osadou na křižovatce obchodních cest. Její vznik a vývoj je spojen s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13. století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů. Na přelomu středověku a novověku bylo město několikrát poničeno náboženskými válkami (husité, Švédové), ale vždy bylo obnoveno. Předělem v historii města se stal rok 1848, kdy sem byl přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Nastává období, které vyneslo Kroměříž na vrchol kultury a umění. Dnes jsou tyto Hanácké Atény vyhledávaným cílem turistů zejména pro své dvě perly – zámecké zahrady a Arcibiskupský zámek. Arcibiskupsklý zámek - rokokové interiéry Místo, kde stojí Kroměřížská zámek v nynější podobě, má velmi bohatou historii. Již v době Velkomoravské říše se zde nacházelo hradisko, na jehož místě byl ve 13. století vybudován gotický hrad. Na začátku 16. století byl hrad přestavěn v renesančním stylu a stal se rezidenčním sídlem olomouckých biskupů. Během Třicetileté války byl hrad poničen Švédy a znovu vybudován v zámek, který byl později přestavěn do barokní podoby. Interiéry zámku jsou bohatě vyzdobeny a je zde k vidění množství původního dobového zařízení a sbírek. Za povšimnutí stojí trůnní sál, sněmovní sál, manský sál, ale i lovecká síň, carský salon, stará knihovna a letní byt. V druhém patře zámku je umístěna zámecká obrazárna, po pražské galerii druhá nejvýznamnější v České republice. V deseti sálech je možno shlédnout obrazová díla, z nichž některé dosahují světového významu. Svými pracemi jsou zde zastoupeni například Lucas Cranach starší, Hans von Aachen, Jacopo Bassano, Paolo Veronese, Tizian (obraz Apollón a Marsyas), Jan Bruegel starší, Anthonis van Dyck a Johann H. Schönfeld. Zámecké zahrady Na zámek navazují dvě krásné zahrady, Podzámecká a Květná. Podzámecká zahrada byla původně jakousi zelinářskou a květinovou zahradou, která měla být zdrojem zeleniny pro zámek. Později došlo k její renesanční a barokní úpravě a stala se přirozeným pokračováním zámku. V 19. století byla zahrada přeměněna na romantický anglický park o rozloze 64 hektarů, v němž se nacházejí tři rybníky a řada romantických staveb - pompejská a Colloredova kolonáda, čínský pavilon a Maxův dvůr. Geometricky pravidelná je Květná zahrada vybudovaná po vzoru renesančních zahrad v polovině 17.století, jejíž střed tvoří osmiboká, bohatě zdobená rotunda. Kolem ní byla vybudována velkolepá kolonáda dlouhá dvě stě čtyřicet čtyři metry. Zahrada s uměle navršenými jahodovými kopečky, čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů se také pyšní Lví kašnou, kašnou Tritonů a voliérou. Kroměřížské zahrady jsou právem řazeny mezi nejvýznamnější památky zahradní architektury v Evropě.

Tramvajová zastávka ČSAD Smíchov v ulici Nádražní slouží pro přepravu ve směru Barrandov a Smíchov.Pojmenování je odvozeno od bývalého podniku Československá autobusová doprava, v jehož blízkosti ne nachází.Tramvajová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům.  Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!