Stálá expozice Příroda severozápadních Čech Krupka a cín Muzeum je pobočkou Regionálního muzea v Teplicích.  

České muzeum stříbra v Kutné Hoře nabízí své exponáty v hlavní budově - Hrádku, v Kamenném domě a nově také v Tylově domě. Odborní pracovníci muzea spravují více než 170 000 sbírkových předmětů. Nejrozsáhlejším fondem je archeologie, čítající téměř 120 000 kusů sbírek. Obrovský a ve své specializaci významný je také fond numismatický (zahrnuje mince, medaile, svátostky, bankovky atd.). Dosahuje cca 19 000 kusů. Výtvarný fond o 9 000 kusech sbírek zahrnuje obrazy, kresby, grafiky i plastiky. Rudy, minerály, horniny a sbírky paleontologické jsou uloženy v počtu téměř 7 000 ks ve sbírkách geologických. Stejného počtu dosahuje i rozsáhlý fond uměleckého řemesla, jehož základ, obdobně jako u fondu archeologického, byl vytvářen již od konce 19. století.Exponáty speciálního fondu báňské techniky patří k nejstarším v Evropě. Hrádek Hlavní muzejní budova má bohatou historii. Nad říčkou Vrchlicí stál pravděpodobně již před tím, nežli "stříbrná horečka" přilákala do zdejší krajiny podnikatele a dobrodruhy a dala tak vzniknout hornímu městu. Budovu Hrádku čekal dlouhý a rozmanitý osud. Od dřevěné tvrze, gotického sídla, renesanční palác... Měnil se i účel, nejprve útočiště a pevnost, palác, jezuitské gymnázium a nakonec muzeum. Neoficiální premiéra otevření nové muzejní expozice – " České muzeum stříbra" v rekonstruovaném 1. patře – se konala v březnu 1996 pro vzácnou návštěvu, prince Filipa, vévodu z Edinburghu. Do sálů muzejního prohlídkového okruhu se vrátily nejvzácnější muzejní exponáty, vypovídající o dějinách stříbrného města, které bylo ekonomickou základnou českého království. Opět zde zaznívají koncerty, navrátil se ruch banketů, střídají se slavnostní i diplomatická setkání, a nově se konají tiskové konference. Prohlídkové okruhy a stálé expozice I. okruh - Město stříbra - geologie, archeologie, vývoj středověké Kutné Hory, dějiny Hrádku, život "stříbrné šlechty", numismatika II. okruh - středověký důl, trejv, středověká technologie dobývání a zpracování stříbrné rudy, mincování, havířská osada České muzeum stříbra spravuje expozice Tylův dům a Kamenný dům.  

Autor je Matěj Václav Jäckel. Sousoší z roku 1708 bylo postaveno na náklad konventu dominikánů u svatého Jiljí na Starém Městě pražském. Jsou zde zobrazeni sv. Dominik a sv. Tomáš Akvinský, zakladatelé a nejvýznamnější přestavitelé dominikánského řádu. Mezi nimi je Madona s Ježíškem, která podává růženec sv. Dominiku. Ten klečí na levé části podstavce a je obklopen opatskou infulí. Pod Madonou je zeměkoule v oblacích a symbolický pes s pochodní v tlamě – Domini canes, odznak řádu dominikánů. V pravé části podstavce je svatý Tomáš Akvinský s knihou na níž je nápis: BENE SCRIPSISTI - Dobře jsi napsal, se stuhou s nápisem: AVE MARIA, brkem, řetězem se zářícím sluncem a andílkem držícím úl. Na sousoší je nezvykle hodně nápisů. Další je na stuze pod Madonou a stojí na něm: IESV AC MARIANE DECORI - K ozdobě Ježíše a Marie. Uprostřed na podstavci je ještě nápis: MEMOR ESTO CONGREGATIONIS TVAE QVAM POSSEDISTI AB INITIO- Buď pamětlivá své kongregace, která ti od počátku náleží. Vpravo jsou pak nápisy: SANCTO THOMAE AQVINATI DOCTORI - Učiteli církevnímu svatému Tomáši Akvinskému. POSITVS SVM EGO PREDICATOR ET DOCTOR IN FIDE ET VERITATE - Byl jsem ustanoven kazatelem a učitelem víry a pravdy. A vlevo ještě nápis: SANCTO DOMINICO AVTHORI - Zakladateli svatému Dominiku. A tamtéž na levém boku je ještě nápis PREDICAMVS CHRISTVM CRVCIFIXVM IVDEIS QVIDEM SCANDALVM - Vyznáváme Krista Ukřižovaného, potupu však židů. Originál je umístěn v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti, na mostě je kopie z let 1958 – 61, vytvořená Bartůňkem a Hanzlem.

Židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce (na konci ulice Křovická). Hřbitov byl založen v roce 1675 a naposledy rozšířen v roce 1881. Na ploše 2.339 m2 se nachází na 246 náhrobků. Nejstarší goticko-renesanční pocházejí z konce 17. století (nejstarší je z roku 1688). Velká část pak tvoří barokní vychodočeské stély. Na hřbitově se přestalo pohřbívat v roce 1942. Po válce hřbitov chátral, až v 60. letech přišel na pomoc Klub přátel Dobrušky, který hřbitov opravil. Dnes ho obklopuje kamenná zeď v dobrém stavu a hřbitov je uzamčen.