Hořický Chlum má rozhledny hned dvě. Vedle slavné Masarykovy věže samostatnosti, zde stojí také vyšší a mladší kovová věž s vysílačem. Stojí 2 km na západ od Masarykovy věže a v roce 1998 ji zde postavila firma Eurotel. Její celková výška činí 41,5 metrů a vyhlídkový ochoz se nalézá 27 metrů nad zemí. K vyhlídkové plošině vedou dvě schodiště - pro výstup a pro sestup. Pro to, abychom se mohli pokochat kruhovým výhledem, je nutné vystoupat 142 schodů. Po jejich zdolání uvidíme Krkonoše, Orlické hory, Polabí, Jičínskou pahorkatinu a za výjimečných klimatických podmínek i žižkovský vysílač v Praze. Podobně konstruované věže najdeme také na Chlumu u Hradce Králové či na Andrlově Chlumu u Ústí nad Orlicí. O rozhlednu se stará KČT Hořovice. V letní sezóně je otevřeno o víkendech.

Muzeum Šlapanice Sídlí ve starobylé budově někdejší šlapanické scholasterie. Během roku se v muzeu konají rozličné tematické i výtvarné výstavy - vždyť Šlapanice, jsou mimo jiné rodiště známého a také za hranicemi České republiky uznávaného malíře Aloise Kalvody. Šlapanice a jejich okolí jsou spojovány se známou bitvou "tří císařů", jež se odehrála v jejich blízkosti 2.prosince 1805. Budova scholasterie, v níž dnes sídlí muzeum, sloužila před bitvou jako štáb francouzského maršála Soulta, velitele IV. francouzského armádního sboru, který provedl rozhodující úder proti spojeneckému postavení. Po bitvě pak byla scholasterie využita jako lazaret pro francouzské raněné. Návštěvníci zde mohou spatřit i pamětní desku - mapu bitevních pozic - z Napoleonova velitelského stanoviště na nedalekém vrchu Žuráni. Ve vestibulu muzea je nově umístěn restaurovaný koněspřežný kočár vyrobený mezi lety 1890 - 1899 rakouskou firmou BRUNN-H-FISCHER. Jeho nákladné restaurování bylo s významným přispěním Jihomoravského kraje dokončeno na sklonku roku 2006. Mohyla míru Byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. O státních a církevních svátcích a významných dnech a také po celý červenec a srpen je památník slavnostně osvětlen. V renovovaném muzejním objektu sousedícím s památníkem mohou návštěvníci shlédnout novou netradičně pojatou multimediální expozici „Bitva tří císařů. Slavkov / Austerlitz 1805“. V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy. Předklášteří PODHORÁCKÉ MUZEUM V době vrcholného středověku se ocitne návštěvník tohoto muzea, které sídlí v areálu cisterciáckého kláštera Porta coeli v podhůří Českomoravské vrchoviny. Šperkem, který korunuje vynikající dílo středověké sakrální architektury, je portál klášterního kostela. Zpřístupněnými prostorami jsou kostel, křížová chodba s rajskou zahradou a kapitulní síň. Prostory muzea zapůsobí na vnímavého návštěvníka kouzlem tradičního klasického muzejního prostředí, v jehož expozicích je dodnes patrné nadšení jeho zakladatelů a kde nelze přehlédnout patinu opravdovosti úsilí o zpřístupnění dědictví minulosti. Shlédnout tu lze mnohé sbírkové předměty, sloužící kdysi rozmanitým účelům. Dnes jsou obohacením poznání života v minulosti a potěchou smyslů člověka přítomnosti. Na podzim roku 1998 byla stávající paleontologická a mineralogická expozice doplněna o regionální část s názvem MINERÁLY NA TIŠNOVSKU, v roce 1999 byla otevřena stálá expozice MĚŠŤANSKÝ OBYTNÝ INTERIÉR Z PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ (do 31. března 2009 mimo provoz). V září 2004 byla otevřena dosud poslední stálá expozice pod názvem DĚJINY A SOUČASNOST KLÁŠTERA PORTA COELI. Kolekci muzejních expozic doplňuje lapidárium kamenných fragmentů umístěné v jednom křídle klášterní křížové chodby. Ivančice MUZEUM V IVANČICÍCH Je jedním z nejstarších moravských muzeí - bylo otevřeno v roce 1894. Muzeum vyniká bohatostí a rozmanitostí sbírek. Výstavy se konají v galerii Památníku Alfonse Muchy, Palackého nám. 9. Rajhrad PAMÁTNÍK PÍSEMNICTVÍ NA MORAVĚ Otevřen pro veřejnost v prostorách benediktinského kláštera v Rajhradě 1. července 2005. Návštěvníkům Památník nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. (Celkem čítá fond knihovny na 65 000 svazků.) Odborné badatelské veřejnosti je od poloviny roku 2006 zpřístupněna historická knihovna, Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad a Knihovna Muzea Brněnska, které spravuje Památník písemnictví na Moravě. Otevírací dobu, Vsupné, aktuality a kalendář akcí nalazente zde!  

Kostel sv. Jiljí byl založen zřejmě se založením obce ve 13. Století. Jeho existence je doložena k roku 1279. Byl pod správou cisterciáků z Vyššího Brodu. Za husitských bouří sice nebyl katolický, ale roku 1461 je opět pod správou vyšebrodských mnichů. Nynější kostel vznikl na místě původního, dostavěn z větší části roku 1488. Úplně dokončen a vysvěcen byl 11.7.1507. Trojlodní kostel má v dlouhém lodním prostoru a kněžišti zachovaou žebrovou síťovou klenbu. Trojlodí je zakončeno pětobice uzavřeným presbyteriem. Na severní straně se nachází sakristie. V presbyteriu i trojlodí se nachází gotická lomená okna s kružbami a dochovaly se rovněž gotické portály. Nejhodnotnější jsou žulové části vybavení jako pokladnička, polygonální křtitelnice, sanktuář a kazatelna na šroubovitě točené noze. Kostelní varhany pocházejí z roku 1765.

Josef Stepling (1716 Regensburg - 1778 Praha) byl jednou z mnoha osobností, které spojily svůj životní osud a profesní kariéru s Klementinem. Stepling, byl německý matematik, fyzik a astronom. Do Čech se vydal proto, že matka byla Češka a když Steplingův otec zemřel chtěla se vrátit domů. Stepling začal v Praze navštěvovat jezuitskou školu a roku 1733 byl přijat i do řádu Tovaryšstva Ježíšova a poslán na vyšší studia do Olomouce, Kladska a nakonec zpět do Prahy. Vedle oblíbené matematiky vystudoval i teologii a byl vysvěcen na kněze. Právě díky neúnavnému úsilí Steplinga byla v Klementinské koleji zřízena astronomická observatoř, odkud on sám stanovil astronomickou polohu Prahy a prováděl nejrůznější vědecká pozorování a měření. Přednášel na základě vlastních výzkumů, pokusy konal veřejně, zabýval se i meteorologií. Úctu k jeho dílu a pedagogickému úsilí dodnes připomíná pomníček s Amorkem a dedikací císařovny Marie Terezie na nádvoří Klementina. Byl postaven roku 1780.