Nejpozoruhodnější ukázka lidové tvořivosti se nachází zhruba 1,5 km jižně od Kunratic u Cvikova, vede k ní zelená odbočka.Jde o impozantní do skály vytesaný reliéf se středověkým námětem. Autory tohoto díla jsou dva místní rodáci, řídící učitel Karel Beckert a strážník Karel Bundesmann, kteří reliéf vytvořili společně v roce 1910. Jde o reliéf rytíře na bujném koni a o něco níže postavu zoufalé dívky. Znázorňuje místní pověst a vztahuje se k legendární postavě zlého rytíře Kuna, jenž sídlil na tvrzi, která stála na Zámeckém vrchu nad Kunraticemi. Krutý šlechtic prý pronásledoval dívku místního mlynáře. Dívce se vždy podařilo uniknout, ale jednoho dne ji překvapil ve skalách pod Kovářským vrchem. Když už se zdálo, že nemá šanci, skočila z okraje skály do nebezpečné bažiny. Rytíř již nestačil koně zastavit, zřítil se také a utonul. Dívku podle pověsti zachránila široká sukně, která zbrzdila pád, podle jiné legendy ji zachránil anděl strážce, který se v poslední chvíli objevil.

Na podzim roku 2000 postavila společnost Radiomobil na vrchu nazývaném Na Skále u Železného Újezda kovovou konstrukci vysílače. Na konci března následujícího roku byla na vysílači vysokém 41 metrů zpřístupněna vyhlídková plošina ve výšce 25,7 m. Na tuto plošinu vede 137 schodů. Z rozhledny je dobře vidět partie Šumavy, Nepomucko, Třemšínsko a oblast jižně od Plzně. Za velmi dobrého počasí lze prý spatřit i vrcholky Alp.Výstup na plošinu je omezen na sezonu od dubna do října.

Na pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla nacházejícího se v ulici Krále Jiřího zase přispěli velkou měrou ruští lázeňští hosté. Pětikopulová stavba byla vystavěna v letech 1893-97 podle vzoru byzantského staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy. Architektem byl G. Wiedermann. Kostel dodnes užívá Pravoslavná církev.

Na severozápadním konci ústředního hřbitova při ulici Na Najmanské se nachází oddělený nový židovský hřbitov, sloužící od června roku 1965 o výměře 3370 m2. V letech 1986-1988 zde byla postavena moderní obřadní síň podle projektu architekta Ligockého. Nový židovský hřbitov je v podstatě jedinou hmotnou dochovanou židovskou památkou, pokud nepočítáme stavby postavené dle architektů hlásících se k židovské víře. Starý rozsáhlý židovský hřbitov založený v roce 1872 o velikosti 23.537 m2, byl zlikvidován v letech 1984-1988 a přeměněn na park, nesoucí dnes název Dr. Milady Horákové. Pohřbívat se na něm zakázalo již daleko předtím v roce 1961. Zbořena byla i obřadní síň z roku 1913. Dnes na tento hřbitov zde upomíná jen pomník obětem holocaustu. Zmizely i všechny synagogy, ta v centru města z roku 1879 se nacházela při dnešní ulici Zeyerova. V roce 1939 byla vypálena nacisty a ještě v roce 1940 zbytky zbořeny a rozebrány. Na její památku upomíná již jen pamětní deska na stěně domu. Obdobný osud stihl i všechny další synagogy (Přívoz, Hrušov, Zábřeh, Vítkovice). Oheň spalující vítkovickou synagogu z roku 1911 dokonce uhasl až po téměř dvou týdnech.