Renesanční zámek Hrubý Rohozec, se nachází na severním okraji Daliměřic, dnes části Turnova, v Libereckém kraji. Na místě dnešního zámku, na pravém břehu řeky Jizery, stál kdysi hrad Rohozec. Z východní strany byl chráněn strmým srázem, na ostatních stranách měl hluboké příkopy, které dodnes naznačuje terén kolem současného zámeckého parku. Z původního hradu se nám dochovala do skály tesaná sklepení s gotickým ukončením portálů a okének pod dnešním zámkem. Od hradu k zámku Původní hrad Rohozec byl založen kolem roku 1280 zřejmě Jaroslavem z Ralska a jeho synem Havlem Rybou z rodu Markvarticů. Ti o něj díky sporů z králem Václavem IV. přišli a hrad se stal královským majetkem. Hrad patřil Královské komoře do roku 1422, kdy ho získali páni z Michalovic. Když Jindřich, poslední mužský člen rodu padl ve službách Jiřího z Poděbrad, dostal se Rohozec do držení jeho sestry Magdaleny a jejího manžela Jana Tovačovského z Cimburka. Roku 1506 byla zahájena přestavba na pohodlnější šlechtické sídlo lichoběžníkového půdorysu. Bašty byly zrušeny, příkopy proměněny v zahradu. Tyto stavební úpravy probíhaly v duchu vladislavské gotiky. Od roku 1534 ho vlastnili opět Vartemberkové, kteří jej přestavěli na renesanční zámek. Stěny byly vyzdobeny sgrafity a v nádvoří byly vybudovány arkády. Po porážce českých vojsk na Bílé hoře připadl zámek Albrechtu z Valdštejna, který ho daroval svému válečníkovi Mikuláši Desfoursovi. Původem valonský šlechtický rod vlastnil zámek až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Za Desfoursů dostal Rohozec přídomek Hrubý. Také se zapsali do architektonické podoby, kdy nejdříve provedli drobné barokní úpravy a roku 1822 poslední v pseudogotickém slohu s klasicistními fasádami. Zámek dnes Ze zámeckých místností se nám dochovaly dvě knihovny, zelený salón s původním dobovým vybavením a jídelna. V jídelně a v obrazové galerii najdeme podobizny členů rodu Desfoursů. Zbývající přístupná část zámku zahrnuje expozice připravené ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Zdejší místnosti nám poskytují přehled o kultuře bydlení a odívání za renesance, baroka, rokoka, klasicismu a dalších stylů 19. století až po secesi. Díky svým častým přestavbám je Hrubý Rohozec unikátní ukázkou vývoje stavebních slohů. Tipy na výlet Na výlet se můžeme vydat na zříceninu hradu Kozlov, zříceninu skalního hradu Kavčiny, Muzeum Českého ráje v Turnově, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. Za návštěvu stojí i romantický zámek Hrubá Skála nebo skalní hrad Drábovna. Ubytovat se můžete v Hrubé Skále nebo v Turnově.  

Koněpruské jeskyně jsou součástí CHKO Český kras a leží v turisticky velmi atraktivní oblasti mezi hrady Karlštejn a Křivoklát. Jsou vzdáleny 5 km jižně od města Berouna a snadná dostupnost je i z Prahy. Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Vznikly v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá cca 590 m a její prohlídka trvá 1 hodinu. Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je patro střední. Spodní nepřístupné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Koněpruské jeskyně jsou přístupné veřejnosti od roku 1959, prohlídková trasa vede jeskynními chodbami přes několik dómů s krápníkovou výzdobou a končí ve svrchním patře jeskyní, kde byla v letech 1460 - 1470 v činnosti penězokazecká dílna, v níž se vyráběly falešné husitské haléře. V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 – 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens staré asi 13 000 let. Zvláštností tohoto jeskynního systému jsou takzvané koněpruské chalcedonové růžice, které obsahují opál. Pozornosti turistů by nemělo uniknout ani nejbližší okolí jeskyní. Samotné návrší Zlatého koně nad jeskyněmi nabízí široký rozhled po západní části Českého krasu. V těsné blízkosti Koněpruských jeskyní se nacházejí i staré opuštěné vápencové lomy, ve kterých se hojně vyskytují zkameněliny prvohorních živočichů.

Další jizerskohorská rozhledna stojí v Bramberku (787 m) u Lučan. Má podobnou historii jako nedaleká Královka. Nejdříve zde stála rozhledna pouze dřevěná, postavená v roce 1889. Třípatrovou vyhlídku vysokou 16 m nechal vystavět Německý Horský spolek pro Jizerské hory. Rozhledna neměla šťastný osud. Během své krátké existence byla několikrát poškozena a jelikož scházely peníze na pravidelnou údržbu bývala často pro veřejnost uzavřena. Vedle rozhledny byla roku 1892 přistavěna chata, která zde stojí dodnes. Roku 1912 se lučanští rozhodli dřevěnou věž, která shořela, nahradit rozhlednou kamennou. Autorem projektu byl zkušený stavitel rozhleden jablonecký Robert Hemmrich, který stavěl rozhledny již na Černé studnici a na tanvaldském Špičáku. Jedná se o masivní 21 metrů vysokou rozhlednu, na jejíž stavbu byly použity žulové kvádry. Na její vyhlídkový ochoz ve výšce 18,5 metrů vede 96 schodů. Rozhledna je dnes v dobrém stavu a slouží veřejnosti. Vidět bývá například Sněžka, Černá hora, Bezděz i Ještěd.

Městské muzeum ve Zlatých Horách má sídlo v budově bývalé pošty. Budova je jednou z nejhodnotnějších staveb městské památkové zóny. Byla postavena v roce 1698 v holandském barokním slohu rodinou Nentwigů jako první pošta ve Slezsku. Expozice jsou rozmístěny v celé budově muzea. Stálé expozice   Historie hornictví - model středověké štoly, nálezy ze starých dolů, výstava minerálů, fotografie z podzemí, Zlatohorský rudní revír, model novodobé štoly. Historie zlatohorského regionu - hrad Edelštejn, bitva u kaple sv. Rocha 1779,Schweinburgovo sanatorium, rozhledna na Biskupské kupě, poutní místo Panny Marie Pomocné, Bernhard Kutzer, Albert Förster, hasičský sbor, zaniklé kapličky, Horní a Dolní Údolí, letecká havárie v roce 1953 Historie obce Rejvíz - hrad Koberštejn, Mechové jezírko, Lurdská jeskyně, válečný pomník, Lesní ruský hřbitov, muzeum vyřezávaných židlí Dobové nářadí a náčiní Selská jizba Soubor exponátů - trezory, optické přístroje, elektrotechnika, měřící přístroje, psací stroje, porcelánové zátky, radiopříjmače, hraniční kameny… Klubovna zlatohorského vojenského historického klubu - rakouští granátníci z dob tereziánských a napoleonských Středověká mučírna - čarodějnické procesy na zlatohorsku -inkvizitor Jindřich František Boblig Mini galerie SNOP