Skalní hřeben s názvem Kapucín se nacházejí při silnici spojující Prahu s Karlovými Vary zhruba 4 km jihovýchodním směrem od Lubence.Skalní útvary z hrubozrné žuly se staly oblíbenými cvičnými terény horolezců. Nejvyšší bod se nachází ve výšce 469,3 m.n.m. Na vrchu těchto skal se nacházelo středověké strážiště obchodní stezky. Na skalnatý hřeben vede místní značení.

Hora Milešovka (837 m) je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a je díky své poloze ideálním místem pro rozhlížení. Stojí jednak v samém středu pohoří a také okolí převyšuje o 350 výškových metrů. V krásném rozhledu nebrání tedy nic. Nejkrásnější výhled ze všech Začátky výletů na Milešovku jsou spojeny s Antonínem Weberem, hostinským z Milešova, který kolem roku 1825, dostal od majitele panství, svolení k výstavbě chýše s možností občerstvení pro turisty. Jeho obliba stoupala a návštěvníků, především z řad lázeňských hostů z Teplic přibývalo. Weber proto postupně rozšiřoval své služby, vylepšil přístupovou cestu a také nechal vystavět 4 metry vysokou kamennou rozhlednu. Zájem o Milešovku neustával a počátkem 20. století byla na jejím vrcholu postavena meteorologická observatoř, jejíž součástí byla i 19 metrů vysoká věž. Její nižší ochoz mohli až do Druhé světové války využívat turisté. Od druhé světové války byl přístup na věž veřejnosti uzavřen. Posléze se observatoř stala majetkem Československé Akademie věd. a pro turisty sloužila pouze restaurace. Od roku 1998 mohou návštěvníci, kteří vystoupají na vrchol, nižší ochoz věže opět využívat. Podle mnohých nabízí nejkrásnější výhled ze všech českých rozhleden. Z Milešovky je vidět většina pohoří Čech, od Krkonoš až po Šumavu a při naprosto ideálních podmínkách i 350 kilometrů vzdálené vrcholky Alp. Je otevřena po celý rok.   Výhled   sever: Krušné hory s Komáří hůrkou, Doubravka, Děčínský Sněžník východ: Kletečná, Lužické hory, východní část Českého středohoří, Ještěd, za jasného počasí Krkonoše jih: Milešov, Ostrý, Hazmburk, Polabí, Praha, za jasného počasí Šumava západ: např. Klínovec Popis cesty Ze silnice E55 odbočíte dva kilometry před obcí Bořislav doleva směrem do obce Bílka. Obcí projedete až na úpatí Milešovky k dolní stanici nákladní lanovky. Tady zaparkujte auto a po červené značce se vydáte nahoru. Čekají Vás 2 km ostrého stoupání.  

Židovský hřbitov se nachází při silnici mezi obcemi Luka a Záhoří, skrytý v zalesněném porostu. Hřbitov založený v 17. století byl za druhé světové války a i po ní silně devastován. Jen zeď z lomového kamene, místy narušená, připomíná že se zde nacházel hřbitov. Jeho plocha o velikosti 2.226 m2 je dnes (září 2012) silně zarostlá travou, křovinami i stromy. Jen místy lze najít drobné stopy po bývalých hrobech. Hřbitov je volně přístupný.

Kostelík sv. Máří Magdalény byl vybudován v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dientzenhoferem na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Vzorem byla kaple ve francouzském Aix-en-Provence. Je zajímavé, že kostel byl založen na hraně svahu s velmi rizikovou geologií a navíc na již tehdy známém ložisku železné rudy. Zvláštnostní stavby byl především její interiér, napodobující krápníkovou jeskyni. Na oltáři byla umístěna socha klečící sv. Máří Magdalény a ve výklencích sochy svatých poustevníků sv. Pavla, sv. Antonína, sv. Ivana a sv. Prokopa jejichž autorem byl známý řezbář Jiří Bendl. Pak se tu ještě necházel oltářík s obrazem sv. Františka Serafínského, obrazem sv. Františka a kazatelna. Podlaha kostelíka byla vydlážděna oblými kameny z nedaleké Berounky. Na jižní straně se nacházela sakristie a pod ní ve skále vylámaná krypta. Zakladatel nechal pro kostlík zhotovit i mešní náčiní: skvostnou monstranci osázenou drahokamy, kalich, zlacenou paténu, pacifikál, ciburium, 6 svícnů a kadidelnici. Vzhledem k bezpečnosti bylo toto náčiní uloženo na mníšeckém zámku a pouze v den svátku sv. Magdalény byl nešen ve slavném průvodu sem na Skalku. Bohužel souprava se do dnešních dnů nedochovala. Tradice pouti skončila v roce 1953 v důsledku společenského klimatu. S postupem těžby železné rudy se začaly ve zdech kostelíka objevovat trhliny. Ačkoliv byl arál po druhé světové válce opraven po deseti letech od dokončení opravy byl již opět zdevastován a opuštěný. Zchátralý kostelík, zarostlý bolševníkem se stal kulisou pro natáčení dílu Rubínové kříže seriálu 30 případů majora Zemana. Po ukončení těžby v roce 1967 svitla naděje na záchranu kostelíka. Záchranné práce začaly počátkem 80. let 20. století. Došlo ke zpevnění základů betonovými injektážemi, vyzdění trhlin a později dozdění nového věnce. V roce 1993 byla dokončena obnova fasády. S náročnou opravou původního interiéru se zatím nepočítá. V současné době se zde konají koncerty a výstavy.