Kamenná vrata, text v přípravě

Klášťov je nejvyšší vrch Vizovických vrchů (753 m.n.m.) nacházející se 6,5 km východně od Vizovic. Vrch je významný hlavně z archeologického hlediska. První hradisko se zde nacházelo už v době haštalské (950-750 př.n.l.), obnoveno patrně za Velkomoravské říše. V letech 2005-2006 zde bylo při arecheologickém výzkumu vyzvednuto ze země přes 450 železných předmětů z období Velké Moravy. Tento nález nemá ve středoevropském regionu obdoby. Klášťov byl také kultovním místem, kam přinášeli lidé oběti a dary slovanskému bohu bouře a ohně. Vrchol hory je obehnán oválným kamenným valem, dobře patrným téměř po celé délce. Na vrcholu se dnes nachází menší skalní blok (říká se mu Čertův kámen) se skalní mísou a železným křížem. Kolem vrchu vede naučná stezka mapující hlavně hradiště a archeologický výzkum na vrchu Klášťov. Při přístupové cestě krátce před příchodem na vrch je drobný výhled směrem k Lidečku. Z určité části naučné stezky na jižním okraji vrcholu pak výhled na památník Ploština a dál směrem na Bílé Karpaty. Kruhový výhled je vzhledem k poměrně hustému porostu nemožný. Na vrchol vede značená odbočka z hřebenové cesty Vizovických vrchů, nejblíže to pak je na Klášťov z Bratřejova po turisticky značené cestě. Parkování je možné na konci Bratřejova kde je menší odstavná plocha.

Horní popovská bříza, okres Karlovy Vary.

Zřícenina hradu Brumov se nachází severně od města Bylnice, ve Zlínském kraji na samé hranici se Slovenskem. Historie hradu Byl postaven v polovině 13. století v raně gotickém slohu. Hrad tak patřil k nejstarším na Moravě. Nechal jej vybudovat olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, jako zeměpanský opěrný bod proti uherské hranici. Z Uher v té době hrozilo nebezpečí v podobě nájezdů divokých Kumánů. Až do poloviny 14. století je hrad, který byl střediskem panství i tzv. luckého provincie, královským majetkem a sídlem purkrabích. Poté byl zřejmě dán do zástavy a často střídal majitele. Za husitských válek hrad několikrát neúspěšně obléhalo Zikmundovo vojsko, po roce 1450 se ho však zmocnil Matyáš Korvín. Ten jej dal do zástavy v roce 1480 Podmanínům. Za jejich držení bylo zdokonaleno opevnění a opevnilo se podhradí. Hrad tak získal podobu strohé pevnosti. Renesanční přestavba Za Meziříčských z Lomnice proběhla renesanční přestavba, která kladla důraz na pohodlné bydlení. Na podzim 1621 se vzbouřili zdejší poddaní proti utiskování vrchnosti a spolu s uherskými vojsky Bethlena Gábora hrad dobyli a vyplenili. V držení se poté rychle střídalo mnoho majitelů, zejména uherských rodin. Brumov ale postupně pustl a i když ještě v průběhu 18. století plnil strážní funkci, byl po požáru v roce 1760 jen provizorně opraven a brzy opuštěn definitivně. Po opuštění Brumova dali tehdejší majitelé panství vybudovat v městečku nový úřednický dům, označovaný i jako zámek. Rekonstrukční práce pak začaly přibližně od roku 1970 a pokračovaly do konce století. V roce 2000 mohly být zříceniny hradu zpřístupněny veřejnosti. Podoba hradu Z hradního areálu, který byl rozdělen na severní předhradí a vlastní hrad, se zachovaly části hradeb se dvěma hranolovými věžemi, z nichž jedna je upravena jako vyhlídka, nádvoří, obvodové zdivo budov, přízemní a sklepní místnosti. V těchto prostorách je nyní umístěna stálá expozice o historii hradu. V chodbách jsou repliky zbraní středověkých obránců hradu, prapory se znaky šlechticů, kteří hrad drželi a řada dalších zajímavostí. V současné době se zde provádí také rozsáhlý archeologický průzkum. V roce 2001 byl Brumov vyhlášen za strážní a hraniční bod Valašského království a v letních měsících se zde pořádá řada kulturních akcí. Tipy na výlet V Brumově-Bylnicích najdete také městské muzeum nebo židovský hřbitov. V nedalekých Valašských Klobúkách je k vidění také městské muzeum. Památník místním obětem 2. světové války, Ploština, stojí nedaleko odsud. Podívat se můžete i na barokní zámek Vizovice. Ubytování najdete ve Zlíně.