Kousek od Masarykova náměstí při západním okraji centra stojí děkanský kostel sv. Bartoloměje. Jako gotický byl vystavěn na počátku 14. století (původně zasvěcený Panně Marii). V 16. století renesančně přestavěn a ozdoben sgrafity. Po požáru roku 1646 byl barokně přestavěn a rozšířen. Trojlodní kostel má presbytář osazen opěráky. Hlavní loď má valenou klenbu s lunetami, jižní a část severní lodi kraje gotická žebrová klenba, zbylá barokní část severní lodi má klenbu valenou. Sakristie i presbytář jsou sklenuty žebrovou klenbou. Třicet metrů vysoká kostelní věž pochází z poloviny 16. století. V interiéru se nacházejí barokní fresky z 18. století. Hlavní raně barokní oltář (1663) s obrazem Nanebevzetí Panny Marie (1681) je osazen sochami sv. Bartoloměje, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Víta a sv. Václava. Kromě toho je k vidění boční oltář sv. Jana Nepomuckého (1768) a cínová křtitelnice (1517). Kostel dodnes slouží bohoslužbám, ochoz věže je přístupný veřejnosti jako vyhlídka na město.

Přímo v centru města Frýdek – Místek na ostrohu nad řekou Ostravicí stojí barokní zámek. Historie zámku Zámek, původně slezská pohraniční pevnost, byla vystavěna na místech starší tvrze v polovině 14. století na popud těšínských knížat Piastovců. Chránila i městečko Frýdek, které teprve vznikalo. Jádrem pevnosti byla hranolová věž s průjezdem a k ní přiléhající palác obklopen hradbou s okrouhlými baštami. V pohusitském období byla k původní o patro zvýšené budově dostavěna krátká jednopatrová křídla včetně dnešního Rytířského sálu. Výrazně byla také vylepšena obrana, byla přistavěna vysunutá brána (dnešní pokladna) a linie pozdně gotického opevnění. V 16. století za Pernštejnů byla dostavěna východní, západní a jižní renesanční křídla. V jižním křídle byla vybudována také podkovovitá kaple sv. Barbory. Pravděpodobně Jiří z Lohova vystavěl na nádvoří okolo křídel otevřené renesanční arkády. I majitelé Bruntálští z Vrbna sídlo rovněž upravovali. Začali stavět budovy předzámčí na dnešním 1. nádvoří. Tím vyvrcholily renesanční úpravy a objekt se definitivně změnil v pohodlný renesanční zámek. V letech 1636 - 1699 náleželo frýdecké panství Oprštorfům. Také rod Pražmů v 18. století pokračoval v opravách. Dostavěli průčelní věž a upravili kapli, která byla znovu vysvěcena roku 1719. V roce 1797 kupuje zámek arcivévodkyně rakouská Marie Kristina, dcera Marie Terezie, čím přešlo panství do rukou Habsburků. Zámek tím začal být více užíván ke správním a kancelářským účelům. Zámecký park Už od časů renesance obklopovala zámek zeleň a zahrady. V 19. století byla zahrada přeměněna na anglický park. Větší novodobé úpravy zámku proběhly na přelomu 19. a 20. století za arcivévodů Albrechta a Bedřicha (Bezručův „Markýz Géro“). Po roce 1918 přešel zámek do majetku státu. Od roku 1923 až do 70. let v zámku sídlilo ředitelství Státních lesů a statků. V letech 1924 až 1934 byla v Rytířském sále otevřená první muzejní expozice. Od roku 1960 se muzeum (dnes Muzeum Beskyd Frýdek-Místek) navrací do prostor zámku a dochází k postupné opravě objektu. Návštěva frýdeckého zámku zahrnuje prohlídku zámeckých prostor a stálou expozici muzea, kde se také pořádají příležitostné výstavy.   Podoba zámku                      Frýdecký zámek je komplex patrových a dvoupatrových budov kolem dvou nádvoří. Nad vchodem do vnitřního zámku stojí pětipatrová hranolová věž s barokní cibulovitou střechou. Ve vnitřním nádvoří upoutají renesanční arkády. Na zámku jsou dochovány renesanční klenby a barokní štuková výzdoba. Nejcennější a největší z interiérů je Rytířský sál vyzdobený znaky slezské šlechty. Tipy na výlet Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Kabátice, rozhledny Prašivá nebo z rozhledny Okrouhlá u Staříče. Prohlédnout si můžete také Muzeum Beskyd, hrad Hukvaldy, Srub Petra Bezruče nebo vodní nádrž Šance. Krásný je dřevěný kostel sv. Michala v Řepišti.  Ubytování najdete přímo ve Frýdku-Místku.

Zámek v Semilech.

Počátkem kláštera byla výstavba kaple koncem 13. století poté co zde objevil bednářský tovaryš milostný obraz – sošku sv. P.Marie. Bylo to již podruhé, předtím ho zde uprostřed lískového keře našel řeznický tovaryš. Kolem kaple vznikla osada Chlum sv. Máří, zmiňována poprvé roku 1341. Z počátku se o kapli staral řád křížovníků s červenou hvězdou z blízkého Kynšperka. V roce 1383 vznikla samostatná nadace a kolem roku 1400 zřízena první fara. Pravděpodobně v té době bylo započato s výstavbou kostelíka, který byl v roce 1429 vypálen husity a v letech 1482-92 rozšířen. Pro stále vzrůstající počet poutníků bylo koncem 17. století přikročeno k výstavbě nového poutního areálu. Ten byl v roce 1687 povýšen na probošství. V letech 1687-92 bylo vybudováno nejprve dvouvěžové průčelí před Mariánskou poutní kaplí a zároveň v roce 1690 položen základní kámen ke stavbě nového chrámu, který do sebe pojal starší Mariánskou kapli. Kostel s kaplí byl dokončen v květnu 1702. V letech 1704-22 byla vybudována chodba ambitu, následně v letech 1723-28 probošství. Zcela neobvyklá dispozice poutního chrámu obsahuje dva samostatné sakrální prostory. Jedním je oválná Mariánská kaple se zaklenutou plochou kupolí s výsečemi, tvořícími osmicípou hvězdu. Druhým prostorem je trojlodí vlastního chrámu na půdorysu latinského kříže. Nad křížením lodi je vložena kupole bez tamburu. Valenou klenbu s trojúhelnými výsečemi zdobí bohatá štuková a malířská výzdoba. Hlavní loď nemá okna v horním podlaží, světo sem vniká pouze nepřímo, okny bočních lodí. Kostel stojí uprostřed přízemních ambitů doplněných o kaple v nárožích a uprostřed delších stran. Na severní straně přiléhá k ambitu trojkřídlá budova nového probošství. Staré stojí po pravé (jižní) straně kostela. Od roku 1992 probíhají postupné rekonstrukční práce na obnově tohoto jedinečného poutního místa, které je i přesto přístupné.