Deska připomíná stavbu domu z roku 1934, kterou uskutečnili architekti Václav Štrunc, Josef Štrunc a Karel Splavec.

Vodní dílo Myslivny bylo uvedeno do provozu v roce 1959. Bylo vybudováno jako samostatně hospodařící nádrž, nezapojená do vodohospodářské soustavy. Jejím hlavním účelem je akumulace vody, zásobování pitnou vodou pro oblast Jáchymova a Ostrova nad Ohří a zajištění minimálního průtoku v toku Černá.Hráz VD je přímá, sypaná, zemní s vnitřním jílovým těsněním na návodní straně. Délka hráze v koruně je 130 m, šířka 4,5 m a maximální výška hráze nad terénem 5,57 m. Celková zatopená plocha nádrže činí 4,06 ha o objemu 0,060 mil. m3.

Vyhlídkový vrch Koruna (769 m.n.m.) je přístupný odbočkou z turistické značky. Nachází se nadelako Božanovského špičáku, přibližně 2 km západním směrem od obce Božanov, která je zároveň nejbližší přístupnou obcí (po značce cca 5 km) Na vrcholu kopce se nachází vyhlídka, která poskytuje půlkruhový výhled zejména východním a severním směrem na Broumov, Martínkovice, Javoří hory, Božanovský špičák a dál do Polska.

Zahrada Na Valech navazuje na západní straně na Rajskou zahradu a končí na východní straně u dělostřelecké bašty, u Černé věže.  Severní strana je lemována areálem Pražského hradu, jižní navazujícími zahradami nad Valdštejnskou ulicí. Má rozlohu cca 1,43 ha. Do zahrady lze vstoupit z Rajské zahrady, od Černé věže a také z III. nádvoří Pražského hradu. Vede sem schodiště, které vybudoval J. Plečnik v první polovině 20. století. Podle ozdobných bronzových plastik býků se mu říká Býčí. Zahrada na baště je nejen významnou zelení Pražského hradu, ale i souborem architektonických, historických a uměleckých děl. Výrazně nese stopy práce architekta J. Plečníka, který byl na Pražský hrad povolán prezidentem T. G. Masarykem po jeho nástupu do funkce a jehož úkolem bylo upravit areál Pražského hradu jako funkční a důstojné sídlo československých prezidentů. Hned za hranicí s Rajskou zahradou je například takzvaný Plečníkův vyhlídkový altán vybudovaný v letech 1922 – 1924.  Jižním směrem dále Plečník umístil vyhlídkovou plošinu, obelisk a zimní zahradu. V roce 1963 – 1965 byla v této části zahrady vybudována vyhlídková terasa podle projektu R. Podzemského a A. Benše. Schodištěm podél této terasy lze sestoupit do Hartigovské zahrady. V zahradě Na Valech také najdeme dva pískovcové barokní obelisky, které sem nechal umístit Ferdinad II. Stojí na místech, kam dopadli místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata při takzvané druhé pražské defenestraci. Zhruba ve středu zahrady do ní vystupuje Ludvíkovo křídlo. Směrem k jihu se táhne takzvaný tereziánský trakt, který se také nazývá Neustift. Byl postavený v 16. století. V letech 1766 – 1768 byl zbarokizovaný a zvýšený o jedno patro. Pod traktem je takzvaná Plečníkova voliéra a empírový zahradní domek. U Ústavu šlechtičen Plečník vybudoval sloupovou halu zvanou Bellevue. Její jižní stranu zdobí světlonoši od I. F. Platzera. Dále v této části najdeme například Herkulovu kašnu, či vyhlídkovou Moravskou baštu zdobenou sloupem s jónskou hlavicí. Zahradou lze dojít až pod hradby dělostřelecké bašty na úpatí Starých zámeckých schodů.