Pomník byl postaven roku 1935 na počest člověku, který se zasloužil o to, že 12. září 1901 byla Libeň připojena k Praze. Pomník byl realizován spoluprací sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Jana Bloudka.Jan Podlipný se narodil 24. srpna 1848 ve Hněvčevsi u Hořic. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a maturitní zkoušku složil roku 1868 na akademickém gymnáziu v Praze. Po studiu na Karlově Univerzitě se stal obhájcem ve věcech trestních a úspěšně zastupoval redaktory Národních Listů v politických procesech. Roku 1880 se stal advokátem. V roce 1875 se oženil se slečnou Annou Nebeskou a téhož roku si založil vlastní advokátní praxi.Roku 1889 se stal prvním starostou "České obce sokolské". Podporoval státoprávní a jazykové programy a s vlasteneckým zápalem pracoval na postavení Husova pomníku v Praze, nejprve jako pokladník, později jako starosta spolku.Byl stoupencem mladočechů a v roce 1891 byl za tuto stranu poprvé zvolen do městské rady. O šest let později se stal primátorem hlavního města Prahy. Tehdy pronesl řeč, ve které zdůraznil nutnost přičlenění okolních měst a obcí k Praze. Zasloužil se také o české označení ulic.Otázku Velké Prahy vždy viděl v popředí a zasazoval se o její uskutečňování. Jeho zásluhou byla k Praze připojena Libeň jako její osmá část.Celý svůj život prožil ve službách vlasti a národa. Ve svých šedesáti letech obdržel (1908) zlatou medaili královského hlavního města Prahy. Byl čestným měšťanem Libně, Čáslavi, Vršovic, Vysočan, Plzně, Rydvovic, Litovce a Mariánských Hor, byl rytířem Čestné legie a držitelem mnoha zahraničních vyznamenání.JUDr. Podlipný byl uznávanou osobností a dodnes právem patří mezi známé české vlastence.

Podivínský židovský hřbitov je situován nedaleko centra obce v blízkosti Palackého ulice. Byl založen v 17. století a naposledy rozšířen kolem roku 1871. Za druhé světové války byl poškozen. Dodnes slouží svému účelu což není obvyklé. Na kamennou zdí ohrazené ploše o výměře 7.525 m2 se nachází přibližně 600 náhrobků a je tak zaplněn přibližně z poloviny. Najdeme tu převážně náhrobky barokní a klasicistní, nejstarší pochází z roku 1694. V rohu je situována obřadní síň postavená ve druhé polovině 19. století v maursko orientálním stylu. Nachází se v ní menší expozice o historii židovské obce. O hřbitov je pečována, je uzamčen a přístupný po dohodě se starostou OÚ.

Malý téměř zaniklý židovský hřbitůvek je ukrytý na okraji lesa zhruba 100 m od silnice mezi obcemi Bosyně a Janova ves při lesní pěšině vedoucí od silnice mezi těmito obcemi směrem na Harasov.Hřbitov byl založen patrně v polovině 18. století. V současné době se na téměř zaniklém a zarostlém hřbitově nachází něco okolo 40 náhrobků. Nejstarší pochází zřejmě z období založení hřbitova. Nejmladší čitelný náhrobek je z roku 1886. Nic jiného se z hřbitova nedochovalo.

Přehořovský židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od obce na okraji lesa. Z přehořova je potřeba se vydat po značené turistické cestě. Po chvilku cesta opustí silnici, na okraji lesa je pak nutno odbočit z cesty vlevo a držet se okraje lesa. Po asi cca 500 m se dojde ke hřbitovu. Dnes již malý a téměř v lese nenápadný hřbitov byl založen někdy před rokem 1723. Hřbitov je poměrně zaplněný, většina náhrobků je stojících, část z nich poničená. Na zhruba 863 m2 se jich nachází cca stovka. Nejstarší z poloviny 19. století. Z ohradní zdi i márnice se dochovaly jen malé zbytky.