Nedaleko zámku při centru obce Blatná stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dnešní gotický kostel byl vystavěn na místě původního románského kostelíka z konce 13. století. Dnešní stavba gotického kostela byla vysvěcena roku 1515 a v této podobě se víceméně dochovala dodnes bez výraznějších přestaveb. Dvoulodní kostel je osvětlen vysokými okny se bohatou kružbou. Z původního románského kostelíka se zachovala sakristie, které je také sklenuta křížovou klenbou. Presbytář má klenbu síťovou a loď sklípkovou klenbu hvězdového vzorce podepřenou třemi štíhlými sloupy. Vyzdoben byl 13 barokními oltáři, z toho hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1744. Významné náhrobní kameny byly přesunuty z podlahy do zdí. V areálu kostela stojí kaple sv. Michaela (dnes Boží hrob) z roku 1515 a ambity se šesti arkádami vystavěné roku 1764. V popředí při kostele stojí ještě barokní zvonice vystavěná v roce 1723, pseudogoticky upravená roku 1835.

Rokycanský židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce nedaleko nemocnice a hvězdárny. Hřbitov byl založen poměrně pozdě v roce 1898, nacházejí se tu tak na ploše 1984 m2 jen novodobé náhrobky o počtu zhruba 68. Jsou siutovány ve východní části ohrazené pletivem, západní zůstala prázdná. Na západním okraji stojí obřadní síň s bytem hrobníka, sloužící dnes obytným účelům. Hřbitov je uzamčen.

Baťův mrakodrap nebo také správní budova č. 21 stojící na okraji baťových závodů byl postaven v letech 1936-1939 jako ústředí obuvnické firmy Baťa. Sedmnácti etážová budova má železobetonovou konstrukci tvořící spirálově armované kruhové sloupy, příčné průvlaky a podélné stropní trámy. Konstrukční výška podlaží činí 4,5 m. Skelet budovy byl vybudován za pouhých 160 dní pomocí standartního ocelového bednění a čtyř věžových jeřábů. Náklady činili v tehdejší měně 12 milonů korun. Budova byla vybavena na tehdejší dobu na vysoké úrovni zónovou klimatizací se samočinou regulací, výtahy s odstuňovanou rychlostí, potrubní poštou, telefonními ústřednami Siemenes a rozhlasem. V budově se nacházely 4 rychlovýtahy (3,5 m/s), Baťův výtah (1,75 m/s) doplněné páternosterem, nákladním výtahem a výtahem pro hosty. Celou budovou vede hlavní schodiště se 439 schody. V osmé etáži se nacházely reprezentativní ředitelské prostory. Dispozice ostatních běžných etáží byla střídmá, účelová, zdůrazňující efektivitu. Velkoprostorové uspořádané kanceláře pro cca 200 lidí. Raritou byl Baťův výtah tvořící vlastně takovou pojízdnou kancelář o rozměru 5x5 metrů vybavená klimatizací, tekoucí teplou a studenou vodou, telefonní ústřednou. Po zřízení samosprávních krajů na počátku 21. století byla budova v letech 2003-2004 velmi dobře rekonstruována pro potřeby úřadu Zlínského kraje. Pokud to šlo bylo zachováno a obnoveno vše co pocházelo z původní stavby. V šestnácté etáži byla částečně obnovena střešní zahrada. Střední část je zastavěna zasedacím sálem krajského zastupitelstva a přilehlou kavárnou. Z průchozí šatny lze nahlédnout do garáže tzv. kočky, což je pojízdný mycí koš na mytí oken celé budovy. Zařízení je po renovaci opět funkční. Poslední sedmnáctá etáž je veřejnosti nepřístupná. Nachází se zde technologické prostory včetně zrekonstruované strojovny Baťova výtahu s původním a funkčním strojem Otis New York. Skupinové prohlídky včetně funkčního unikátního baťova výtahu zajišťuje blízké obuvnické muzeum.

Renesanční zámek je výraznou dominantou města Bechyně na Táborsku v Jihočeském kraji. Historie zámku V roce 1269 město koupil král Přemysl Otakar II. a na strmém ostrohu mezi řekou Lužnicí a Smutným potokem nechal vystavět hrad. Mezi majitele Bechyně patřili páni ze Šternberka, Kryštof ze Švamberka a Petr Vok z Rožmberka. Všichni patřili k nejvyšší české šlechtě, díky této skutečnosti vděčí Bechyně za svůj stavební rozvoj. Významnou památkou po Šternbercích je pozdně gotická síň v západní části starého zámku. Petr Vok koupil Bechyni roku 1569, kde se i oženil s mladičkou Kateřinou z Ludanic. Brzy nato byl původní gotický hrad přeměněn v reprezentační renesanční zámek. Nově vzniklé nádvoří vyzdobil pozoruhodnými velkolepými malbami pravděpodobně Gabriel de Blonde, dodnes jsou viditelné. Už v roku 1596 musel svou oblíbenou Bechyni Petr Vok prodat, a tak se sem již potřetí vrátili Šternberkové. Roku 1715 se členka tohoto rodu provdala za hraběte Leopolda Paara. Bechyně byla ve vlastnictví rodu Paarů až do roku 1948. V současné době je zámek soukromým majetkem trvale otevřeným veřejnosti. Zámecká expozice Expozice zámku je zaměřena na prohlídku původních interiérů z doby renesance. Můžeme zde spatřit pozdně gotický tzv. Stromový sál, odkud se stoupá po schodech do prostor západního hradního křídla, které až do konce 16. století sloužilo jako frauzimor. Odtud se prochází nevelkou chodbou do ložnice Petra Voka s původním štukovým stropem a nástěnnými malbami, na kterou navazuje přilehlá místnost s renesančním kazetovým stropem. Původně sloužila jako pracovna, dnes je zde zbrojnice. Dále je k prohlídnutí lovecký salon a portrétní galerie rodu Paarů. Prohlídka zámku je zakončena velkým svatebním sálem. Nejkrásnějšími interiéry jsou právě svatební síň Petra Voka s nádhernou výzdobou stěn a již zmíněná gotická síň. K zámku se prochází parkem s mohutnými duby a zajímavou vyhlídkou na údolí Lužnice. Zámecký park anglického typu získal svou podobu ve 30. letech 19. Století.  Dnes se zde konají různé kulturní akce, které přinášejí život pod stoleté lípy. Přímo v Bechyni můžete navštívit celou řadu dalších památek, jako například minoritský klášter, synagogu a židovský hřbitov, kostel sv. Michala nebo strávit příjemný pobyt v Lázních Bechyně. Po kraji se rozhlédnete z rozhledny Radětice. V Bechyni také najdete výběr ubytování.