Skalní útvar Zkamenělý zámek se nachází přibližně 3 km východně od Svratky. Vrcholový skalní útvar je tvořen hrubozrnnými dvojslídnými okatými ortorulami a vznikl vypreparováním z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čvrtohorách. Ostatně velmi obdobně vznikla převážná většina ostatních skalních útvarů ve Žďárských vrších. Skalní bloky zde dosahují výšky až 10 m, jsou podkovovitě uspořádány a ohraničují průchodem otevřený vnitřní prostor o rozměrech 40x16 m. V okolí jsou patrné zbytky valů a příkopů starobylého slovanského hradiště. Pod skalami je vytvořen balvanový proud přecházející v rozvlečené suťové pokryvy na svazích, západně pod skalami je vypreparován ještě menší skalní blok. Přírodní památka je volně přístupná a prochází tudy turisticky značená cesta. T.A.

Barokně-klasicistní zámek leží v samém středu města Děčín nad soutokem řek Labe a Ploučnice. Zámek patří mezi největší a historicky nejvýznamnější objekty svého druhu v Čechách. Historie zámku Historie Děčínského zámku sahá až do 10. stol., kdy zde stálo dřevěné opevnění, které sloužilo jako stěžejní bod správy děčínské provincie. V roce 1128 zde věznil kníže Soběslav I. Přemyslovce Břetislava. Hrad zůstal královským majetkem až do počátku 14. stol., kdy jej Václav III. předal do dědičného držení Vertemberkům. Sídlo prošlo v minulosti mnoha stavebními úpravami, za nejdůležitějšími stojí hraběcí rod Thun-Hohenstein. Tento rod realizoval v letech 1628 - 1932 dvě důležité přestavby děčínského panství, vedoucí až k jeho současné podobě. V průběhu  19. stol. se stal zámek významným střediskem kulturního i politického života. Rod Thunů byl spřízněn s následníkem rakousko-uherského trůnu s Františekem Ferdinandem d´Este. Po sarajevském atentátu a jeho smrti byly jeho děti vychovávány právě na Děčínském zámku. Rod Thunů intenzivně udržoval kontakty s předními umělci, mezi nejznámější, kteří navštívili zdejší zámek, byl Fryderik Chopin. V roce 1932 však rod prodal zámek Československému státu, který zde vytvořil kasárna. V následujících letech se zde vystřídala československá, německá a v letech 1968 - 1991 také sovětská armáda. V roce 1991 přešel Děčínský zámek do majetku města Děčína a je nepřehlédnutelnou dominantou tohoto příhraničního sídla.  Podoba zámku Interiér zámku představuje ve východním křídle několik zrekonstruovaných místností, kde jsou instalovány výstavy umělců z Děčína a okolí. Zdejší zajímavostí je tzv. Dlouhá jízda, přístupová cesta do děčínského zámku dlouhá 292m, kde je po obou stranách lemována zdmi, které se směrem vzhůru snižují, opticky tak prodlužují komunikaci. Návštěvníka upoutá nádherné klenutí stropu v Kapli sv. Jiří z konce 18. stol. Dnes kaple slouží jako koncertní a přednáškový sál i oddací místnost. Zámecká konírna je patrně umělecky nejhodnotnější místností Děčínského zámku. Nechal jí zřídit Maxmilián Thun-Hohenstein, stálo zde 23 koní a v čele se nacházela fontána taky ve tvaru koně. Růžová zahrada Zdejší Růžová zahrada patří k nejcennějším uměleckým památkám ve městě. Název nosí pro zde založené rosarium, zahradě vévodí gloriet nesoucí soubor mytologických soch. Sala terrena na horní části Růžové zahrady, zdi a strop jsou vyzdobeny původními nástěnnými malbami z roku 1678, jejich námětem je příběh z řecké mytologie. Gloriet je vznosná dvoupatrová vyhlídková stavba se sochami dvou zápasníků a balustrádu zdobí sedm ženských skulptur. Mimo hlavní prohlídku je možné shlédnout expozici Oblastního muzea, barokní obrazy, veduty Děčínska, zámecká zbrojnice zahrnuje kolekci historických zbraní, je zdobena původními freskami a dřevěným stropem. Služby na zámku Děčínský zámek nám nabízí kromě zajímavé prohlídky také vynikající služby. Po náročném dni si může návštěvník odpočinout ve zdejší kavárně. Na zámku je také možnost pronájmu prostor, mnoha salónků i Růžové zahrady, a to zejména ke svatebním obřadům. Tipy na výlet V Děčíně můžete navštívit rozhlednu Pastýřská stěna, rozhlednu na Sokolím Vrchu, jednu z našich nejmenších zoo, rozhlednu Velký Chlum nebo synagogu. Ubytování si jistě vyberete přímo v Děčíně. 

V roce 2005 byla nedaleko obce Hoslovice na Strakonicku postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Ta se nachází přibližně ve výšce 30 metrů a poskytuje kruhový výhled na Šumavské vrcholky, Horažďovicko, Strakonicko. Vidět je i například vrchol Boubína a hrad Kašperk. Rozhledna je volně přístupná.

Socha sv. Floriána v Praze Uhříněvsi u kostela Všech svatých.