Činoherní klub byl vyhlášen Divadlem roku 2002. Divadelní inscenace jsou tak oblíbené, že divadlo má stále vyprodaný divadelní sál…

Výrazné pozůstatky hradu Cimburk, zvaný též Starý Cimburk, turista nalezne 1 km východně nad Městečkem Trnávkou. Na volně přístupný hrad jej zavede turistické značení. Historie hradu Starý Cimburk byl založen nedlouho před rokem 1308, kdy na něm jeho zakladatel Bernart z Cimburka sepsal jednu ze svých listin. „Starý“ proto, že má ještě mladšího stejnojmenného bratra v Chřibech u Koryčan. Právě okolí Koryčan a Střílek získal Bernart kolem roku 1330 směnou Starého Cimburku s Jindřichem z Lipé. Jindřichův stejnojmenný synovec pak roku 1365 prodal Cimburk moravskému markraběti Janovi. Teprve roku 1407 se hrad zase dostává opět do „soukromých“ rukou a je zapsán jako majetek Markéty ze Šumvaldu. V roce 1446 se majitelem stal Vaněk Černohorský z Boskovic, který spolu se svým vnukem Oldřichem hrad výrazně přestavěli. Dalšími majiteli byli postupně Oldřich a Ladislav Velen z Boskovic, kteří hrad dále, avšak již v menší míře, upravovali. V letech 1547–1566 vlastnil hrad těžební podnikatel Šimon Eder ze Štiavnice, poté zhruba do konce století Podstatští z Prusinovic. Poslední stavební činnost na hradě zahájil na počátku 17. století Adam Věžník z Věžník. Po bitvě na Bílé Hoře panství s Cimburkem koupil Karel z Liechtenstejna a připojil ho k Moravské Třebové. Za třicetileté války se hrad stal sídlem císařské posádky, později sloužil k pobytu úředníků. V roce 1776 zasáhl hrad blesk a následný požár jej proměnil ve zříceninu. Podoba hradu Původní hrad vymezovala mocná zalamovaná hradba půdorysu oválu. Na západní a patrně i severní straně se nacházely paláce. Hrad patřil s největší pravděpodobností mezi bezvěžové. Vaněk a Oldřich Černohorští z Boskovic v polovině 15. století nechali zbourat hradbu na východní straně a na její místo a zasypaný příkop postavit nový palác, který měl kvůli obranyschopnosti velmi silnou vnější zeď. Dále vystavěli před šíjovým příkopem jižně od hradního jádra obdélné předhradí s masivní baštou a věžovitou bránou v nárožích. Oldřich a Ladislav Velen z Boskovic pak realizovali obvodovou zástavbu. Následné stavební činnosti na hradě byly již jen úpravného charakteru. V dnešních dnech zde turista nalezne velmi výrazné pozůstatky předhradí (hradba, bašta, brána) a hradního jádra (část hradby, západní a východní palác). Pod hradem je dnes již nefunkční letní divadlo. Tipy na výlet V nedaleké Moravské Třebové můžete navštívit renesanční zámek, prohlédnout si městské opevnění, kostel sv. Josefa, františkánský klášter nebo Galerii umělecké fotografie. Vystoupit můžete také na rozhlednu Pastýřka u Moravské Třebové. U obce Pohledy stojí zřícenina kaple sv. Víta.  Ubytovat se můžete v Moravské Třebové. M.K.

Rozhledna na Suchém vrchu (995 m) je nejmohutnější rozhlednou Orlických hor. Najdeme ji kousek od Jablonného nad Orlicí v Pardubickém kraji. Suchý vrch objevili turisté až mezi válkami. Roku 1928 zde byla postavena turistický objekt, který dostal jméno našeho prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře. V letech 1931-32 vyrostla v těsném sousedství Kramářovy chaty 32 metrů vysoká vodárenská věž. Architekt Patrman při její realizaci myslel i na výhledu chtivé turisty a koncipoval ji zároveň jako rozhlednu. Pro turisty zde byly dvě vyhlídkové plošiny. Málokterá rozhledna u nás si prošla tolika stavebními a majetkovými peripetiemi jako věž na Suchém vrchu. Po roce 1938 vystřídala řadu majitelů a jmen. Nejdříve ji zabrala německá armáda, po válce tělovýchova Pardubice, poté čs. armáda a nakonec podnik RaJ. To už se jmenovala Tyršova a také změnila vzhled. Nejprve v šedesátých letech byla druhá terasa rozhledny zakryta proskleným pláštěm a o pár let později zmizela celá vrchní část pod kovovou kuželovou nástavbou a vyhlížet šlo již jen ze spodního ochozu. V roce 2003 byla již uzavřená chata poničena požárem a připravuje se její rekonstrukce. Rozhledna zůstala nedotčena a jejích 130 schodů na vyhlídkovou plošiny stále zdolává mnoho turistů, kteří se chtějí pokochat pohledem na Orlické hory a Jeseníky.

Jde o 5 jeskyní, které se nachází v horní části skalního hřebenu Prokopského údolí. Jeskyně mají délku od 9 do 32 m. Celková délka je 68 m. Čtyři jeskyně, kromě horní, jsou vzájemně propojené. Jeskyně jsou významným archeologickým nalezištěm.