Historie hradu Stavebníkem hradu byl pravděpodobně Ondřej z Všechrom, zakladatel rodu pánů z Říčan. Tento šlechtic byl věrným stoupencem Přemysla Otakara II. Jeho pozdější vysoké politické postavení vyžadovalo odpovídající a dostatečně reprezentativní sídlo. To dalo podnět ke stavbě hradu (1260-1270) zřejmě na místě starší dřevěné tvrze. V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná roku 1289. Počátkem 15. století sídlil na hradě katolický šlechtic Diviš z Říčan. V listopadu roku 1420 hrad obléhala vojska pražanů a táboritů vedená Janem Žižkou. Diviš nakonec kapituloval, ale podmínky kapitulace si sjednal pouze s Pražany, takže byl při odchodu spolu se svou rodinou a posádku zajat tábority a uvězněn. Jedenáct katolických kněží, kterým poskytoval azyl, bylo na příkaz Jana Žižky upáleno v nedaleké selské jizbě. Husité hrad nezničili, ale obsadili svoji posádkou a zůstal v jejich rukou do roku 1485. Hrad poté měnil své majitele a patrně nebyl ani nijak obýván a udržován. Za majitelů Trčků z Lípy v letech 1485-1544 byl již zcela ponechán svému osudu. Podoba hradu Hrad přibližně oválného tvaru stál na širokém ostrohu. Byl chráněn nevysokým srázem a mohutnou hradbou o výšce dvou podlaží. Ze tří stran ho obklopovala důmyslná soustava rybníků, proti městu pak hluboký příkop s valem. Jádru hradu dominovaly dvě stavby – donjon a palác. Donjon byla čtyřhranná, zřejmě dvoupatrová, věž s plochými stropy o síle zdi 2,7 m. Stála v místě vstupu z předhradí do vnitřního hradu. Z obou stran k němu přiléhaly další stavby. Palác byla dvoupatrová budova z lomového kamene se zdmi silnými 1,8 m. Přízemí mělo rovný trámový strop a vcházelo se do něj přímo z nádvoří. Tvořila jej jedna prostorná místnost o velikosti asi 5 x 13 m, osvětlená dvěma úzkými okénky. Sloužila jako zásobárna, skladiště potravin, zbraní a střeliva. V prvním patře byla stejná síň jako v přízemí. Sem se vstupovalo z dřevěné nádvorní pavlače spojující palác se sousední nižší jednopatrovou stavbou. Ve druhém patře byl hlavní sál vytápěný krbem, zaklenutý třemi poli křížové klenby, osvětlený dvěma sdruženými gotickými okny s trojlisty kružeb ve vrcholech. Druhé patro bylo přístupno z podstřeší sousedního obytného křídla. Součástí druhého patra byl i středověký záchod – prevet. Toto patro sloužilo hradnímu pánu a jeho rodině. Zde se spalo, jedlo, pracovalo a přijímali hosté. Vnitřní propojení jednotlivých pater neexistovalo. Areál hradní zříceniny nacházející se v obci je volně přístupný. Do dnešní doby se zachovaly poměrně velké fregmenty z původního paláce a donjonu. V okolí města Říčany můžete objevovat krásy Ladova kraje, prohlédnout si Muzeum Říčany, nebo se projít údolím Rokytky. Pokud byste se chtěli přímo ubytovat v Říčanech, jistě si vyberete.

Pomník oběrem I. světové války.

První dochovaná písemná zmínka o Holešovicích pochází z roku 1261. Z doby, kdy český král Přemysl Otakar II. pořádal na Letné oslavy u příležitosti své korunovace. K Praze byly připojeny 1.7.1884. Původní název Holýšovice je odvozen od významu slova holýš, označující člověka lysého nebo také přeneseně chudého. V roce 1823 zde byla vybudována kartounka, první továrna. Značný význam pro další rozvoj Holešovic mělo jejich dopravní propojení. V roce 1850 byl otevřen Negrelliho viadukt, který přivedl železnici od Karlína. Po té byla na místě dnešního Štefanikova mostu vybudována železná lávka, v letech 1892 – 1895 byl vybudován Holešovický přístav. Holešovice se postupně staly významnou průmyslovou a dopravní částí Prahy. Byla zde vagónka, strojírny, válcovna, mostárna, plynárna. V osmdesátých letech 19. století zde bylo v provozu více než třicet továren. Velice známá jsou Holešovická jatka, která dnes slouží jako tržiště a Holešovický pivovar. Ve 20. století se tady rozvíjel i elektrotechnický průmysl. Došlo rovněž k modernizaci dopravního systému. Po roce 1989 řada podniků zkrachovala nebo z jiných důvodů ukončila svou výrobu. Přesto se sem postupně vrací činorodý život v podobě mediálních společností a dalších firem. Dochází k rekonstrukci staré zástavby a vyrůstají zde i nová administrativní centra. Dominantou Holešovic, zejména při pohledu z mostu, býval vysoký tovární komín s velkou rybou nahoře. Říkalo se jí „nejuzenější uzenáč“. Tam, kde končil most, zářil na jedné budově nápis OSRAM a hned vedle, přes ulici, dodnes stojí průmyslová budova, která mívala ve štítě nápis „V.Kutina“. „Osramka“, později Tesla, vyráběla žárovky, sousední „rybí průmysl“ založil v roce 1896 syn hajného a polesného ze vsi Břehy u Přelouče Václav Kutina. Narodil se v roce 1872 a na konci 19. století začal s manželkou Marií v Karlíně v Pobřežní ulici udit sledě. A to byl počátek pozdější slavné pražské firmy „V.Kutina – rybí průmysl“ V roce 1925 si tady Kutina postavil novou fabriku, po jeho smrti pokračoval ve vedení firmy Kutina junior s maminkou. V únoru 1948 byla na Kutinův podnik uvalena národní správa a brzy na to byl znárodněn. Mnoho let poté se v něm pod názvem Rybena vyráběly rybí konzervy, uzenáče, zavináče a další rybí pochoutky. Vše na základě osvědčených receptur Václava a Marie Kutinových.

Zámek Starosedlský Hrádek, okres Příbram.