Klášter v Doksanech je spjat s ženskou kanonií premonstrátek. O jeho založení se v letech 1144-45 zasloužila manželka krále Vladislava II. Gertruda. Klášter byl založen jako sesterský k nejstarší mužské premonstrátské kanonii v Čechách – ke Strahovskému klášteru v Praze. Během své historii se stal jedním z nejvýznamnějších klášterů v Čechách. Jeho osudy byly ne nepodobné osudům dalších našich klášterů. Čekal na něj vzestup a zlatá léta, následována úpadkem, válkami, požáry a zrušením během reforem Josefa II. Ale začněme od začátku.První řeholnice pocházely z kláštera Dünnwald, který leží v Porýní. V dalších letech zde byly vychovávány dcery z předních domácích rodů.  Žila zde také i Vladislavova dcera Anežka, pozdější abatyše u sv. Jiří v Praze. Její matka a zakladatelka kláštera Gertruda zde byla později i pohřbena. Původní dřevěné stavby nahrazovaly postupně kamenné konventní budovy, které se nedochovaly. Brzy také byla postaven bazilika, ve které byl pohřben kníže a pražský biskup Jindřich Břetislav. Obdobím největšího rozkvětu prošel klášter ve 13. a 14. století. Přestože poté byla kongregace stíhána řadou pohrom, mj. požáry, povodně, husitské války a třicetiletá válka, pokračoval řeholní život bez přerušení. Od konce 17. století probíhala rozsáhlá přestavba areálu, který je dnes jedním z nejpozoruhodnějších barokních komplexů v Čechách. Z těchto přestaveb pochází i současná podoba kostela, byla vztyčena kupole, vznikly nové kaple, proběhly freskové a štukové výzdoby a byl přestavěn hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla. Za vlády Josefa II. byl roku 1782 klášter zrušen a po krátké epizodě, kdy byl budovy využívány jako špitál a kasárna, si je roku 1790 pronajala kněžna Marie Terezie Poniatowská, rozená Kinská, a nechala je přeměnit na zámek. V roce 1998 se premonstrátky do kláštera vrátily a ten tak byl znovu obnoven.Klášterní areál je tvořen komplexem budov, rozkládajících se kolem čtyř nádvoří. Prohlédnout si lze klášterní chrám Narození P. Marie s hodnotnou barokní výzdobou a jeho historicky cennou románskou kryptu z 12. století. Ze středověkých staveb se do současnosti také dochovala konventní bazilika. Doksany jsou také významným poutním místem. Pouť se koná vždy v neděli po prvním zářijovém pátku.

Raně barokní klasicistně upravený zámek Mníšek pod Brdy stojí nedaleko Prahy, v centru stejnojmenné obce na vyvýšeném místě a je dominantou blízkého okolí. V okolí zámku se nalézá také areál barokního kláštera Skalka a především překrásná příroda s množstvím turistických stezek.     Historie zámku                                       První písemná zmínka o sídle Mníšku pod Brdy je až zápis v zákoníku Karla IV. „Majestas Carolina“ z roku 1348. Archeologické nálezy však dokládají, že zde stávala stavba již na přelomu 13.  a 14. století. Šlo o malý hrádek obklopený hradbou a příkopem. V roce 1487 na více než 150 let získal Mníšek významný rod pánů z Mitrovic. Tento rod spravoval sídlo po celé 16. století, kdy zde proběhly značně rozsáhlé stavební práce. V roce 1639 zničily zámek švédská vojska. V roce 1655 odkoupil panství nobilitovaný pražský měšťan Servác Engel z Engelsflussu, který v letech 1656-1672 nechal sídlo opravit. Tím byla zakončena etapa, která objektu i přes četné a podstatné mladší úpravy vtiskla zásadní podobu i výtvarný ráz. Ve druhé polovině 18. století, za Unwerthů, došlo k řadě stavebních úprav. V  roce  1848  zámek  poznamenal  rozsáhlý požár. V roce 1909 po smrti hraběte Schirndinga majetek získal jeho příbuzný, Theodorich, svobodný pán Kast z Ebelsbergu, jenž přistoupil k zásadní obnově zámku podle projektu, který vypracovala přední pražská kancelář vedená Matějem Blechou. V roce 1945 byl zámek v Mníšku pod Brdy zkonfiskován. Poté se objekt dostal do správy Ministerstva vnitra, které zde ukládalo různé archivní fondy. V roce 2000 byl zámek vyklizen a postoupen Národnímu památkovému ústavu, který zde přikročil k rozsáhlé obnově. Obnova zámku začala v prosinci roku 2000. Jde o jedinečný projekt, který se snaží zachytit stav panství na počátku 20. let 20. století. Zámek byl slavnostně otevřen veřejnosti 1.7.2006. Podoba zámku Návštěvník může projít dva okruhy, vztahující se především k poslední rodině majitelů - Kastů. Pokoje jsou bohatě vybaveny a dokládají život šlechty na přelomu 19. a 20. století. V prvním patře zámku je prohlídková trasa, která seznamuje návštěvníky se stylem života a bydlením drobné šlechty v období mezi světovými válkami. Severní křídlo pak poskytuje prostory pro společenské akce a pořádaní stylových svatebních obřadů. V průběhu roku probíhá na zámku celá řada kulturních akcí. Mezi již tradiční patří Velikonoční veselice, Slavnosti vína, Vánoce na zámku, Mezinárodní flamenco festival a celá řada výpravných letních divadelních představení i koncertů. Po prohlídce zámeckých prostor a všech zdejších zajímavostí si návštěvník může odpočinout v stylové restauraci "U Saturnina". Ubytovat se můžete přímo v Mníšku pod Brdy.

Stolová hora Úhošť (593 m.n.m.) vznikla na okraji lávového proudu čedičových hornin při třetihorní činnosti. Od doupovského vulkánu je oddělena údolím, nad nímž jsou vidět vypreparované stupně skal. Na vrcholu se uchovaly zbytky hradiště haštalského osídlení. Ve zdejší rezervaci najdete přes 500 druhů rostlin, z nichž přes 60 je vzácných nebo ohrožených. Na jaře zde kvetou kavyly, tařice či koniklece. Také je zde možno najít hodně druhů hub a živočichů. Z vrcholové pláně je navíc velmi dobrý rozhled do širokého okolí, jen jižním směrem delšímu výhledu brání Doupovské vrchy. Velmi dobře je zde vidět hradba východní části Krušných hor, na Kadaň a České Středohoří. Jinak krásný výhled bohužel kazí povrchová težební činnost, komíny mnoha továren a zejména Prunéřovské elektrárny.

Palác šlechtičen je další z významných stálých expozic Moravského zemského muzeu (MZM). Nachází se ba Kobližné ulici a byl vystavěn v letech 1682-1690. Byl postaven ve stylu barokního paláce a sloužil jako nadační zařízení pro výchovu opuštěných šlechtických dívek. V pozdější době byl přestavován a také propojen se sousedním Althanským palácem. To se mu stálo málem osudným při americkém náletu na Brno v roce 1944. Tehdy byl Althanský palác natolik poškozen že musel být zbourán. Stejný osud hrozil i Paláci šlechtičen. Naštěstí k tomu nedošlo a palác byl uchován pro kulturní účely. Nesnadná přestavba se realizovala od roku 1957, v roce 1961 pak došlo k zpřístupnění etnografické expozice "Lid v pěti generacích", která sloužila s menšími úpravami k poučení veřejnosti až do podzimu 1999. V letech 2000-2002 byl Palác šlechtičen rekonstruován, od roku 2003 zde probíhají krátkodobé výstavy; připravuje se také nová stálá expozice.   Palác šlechtičen je součástí Moravského zemského muzea (MZM)