Též dům Václava z Radče.  Vzhledem k mohutnému sousedu Toskánskému paláci je tento dům čp. 65 zdánlivě malým a nepatrným. O to větší je však jeho starobylost a sepětí s tímto historickým náměstím. Vznikl na místě dvou středověkých domů, z nichž severní byl v roce 1414 velkolepě přestavěn kanovníkem a stavitelem svatovítského dómu Václavem z Radče pro jeho soukromou potřebu. Je téměř jisté, že na stavbě jeho domu působili kameničtí mistři svatovítské huti. Tato skutečnost řadí objekt na první místo mezi vrcholně středověké domy. V domě byla též vybudována kaple, jak se uvádí s překrásnou interiérovou výzdobou. Stavební dispozice domu je zcela ojedinělá, neboť si zachoval povahu izolovaného dvorce s obytným křídlem a věží v jihozápadním koutě nepravidelného lichoběžníkové městiště. Tato věž se zachovala v průčelní části objektu do výše dnešního druhého patra. Dům odolal nejen husitským válkám, ale i ničivému požáru roku 1541. Významnou dispoziční změnou bylo zboření malého kanovnického domku čp. 66, lidově zvaného Dírka v letech 1853-54. Tehdy byl uzavřen dřívější průjezd vstupní věží a místo něho zřízena vrata v ohradní zdi dvora. Na hlavní průčelí je v kartuši vyveden obraz sv. Jana Nepomuckého, který zde podle tradice svého času bydlel. Dnešní podoba je výsledkem rozsáhlé barokní přestavby z poloviny 18. století. V tomto domě žil od roku 1950 syn slavného malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha. Po nástupu komunismu byl  v roce 1951 zatčen a obviněn nespravedlivě ze špionáže a odsouzen k trestu smrti. Rozsudek pak byl změněn na doživotí a po smrti Stalina a Gottwalda byl v roce 1955 z vězení propuštěn. V domě Jiří Mucha dokázal vytvořit těžko definovatelnou atmosféru. Navštěvovala ho zde pestrá směsice lidí mj. Václav a Olga Havlovi; Miloš Forman; Miloš Kopecký; Karel Gott; Jiří Krampol; Petr Hapka; Olga Schoberová; Henry Kissinger a další. Spisovatel žil v tomto domě až do své smrti 5.4.1991.

Osada Dubeč existuje pravděpodobně od 9. století, i když písemné záznamy o její existenci jsou pozdějšího data. Na blízkém návrší Rohožník se nachází archeologické naleziště již z doby bronzové. Do území Dubče spadá také bývalá osada podobného názvu, Dubeček. K Praze byl Dubeč připojen v roce 1974. Název katastru je odvozen od těžby dubového dřeva na tomto území.

Nedaleko zámku při centru obce Blatná stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dnešní gotický kostel byl vystavěn na místě původního románského kostelíka z konce 13. století. Dnešní stavba gotického kostela byla vysvěcena roku 1515 a v této podobě se víceméně dochovala dodnes bez výraznějších přestaveb. Dvoulodní kostel je osvětlen vysokými okny se bohatou kružbou. Z původního románského kostelíka se zachovala sakristie, které je také sklenuta křížovou klenbou. Presbytář má klenbu síťovou a loď sklípkovou klenbu hvězdového vzorce podepřenou třemi štíhlými sloupy. Vyzdoben byl 13 barokními oltáři, z toho hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1744. Významné náhrobní kameny byly přesunuty z podlahy do zdí. V areálu kostela stojí kaple sv. Michaela (dnes Boží hrob) z roku 1515 a ambity se šesti arkádami vystavěné roku 1764. V popředí při kostele stojí ještě barokní zvonice vystavěná v roce 1723, pseudogoticky upravená roku 1835.

Červený kámen, text v přípravě