Hrad a zámek - středoevropský unikát Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i velkolepou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. V roce 1992 byl celý historický zámecký komplex zapsán do Seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Monumentální komplex hradu a zámku Český Krumlov, jeden z nejrozsáhlejších ve střední Evropě, stojí na protáhlém vysokém skalním ostrohu, který z jihu obtéká řeka Vltava a ze severu potok Polečnice. Hrad a zámek se tyčí nad renesanční a barokní měšťanskou architekturou přilehlého města a zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení postavených kolem pěti zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady. Historie hradu a zámku Skalnaté návrší, kde dnes stojí monumentální zámek, bylo osídleno již v době bronzové. Původní gotický hrad založili před rokem 1250 páni z Krumlova. Po vymření rodu v roce 1302 zdědili hrad příbuzní Rožmberkové. Rod Rožmberků zde sídlil až do roku 1602 a s jejich jménem je spojena doba největšího rozkvětu panství. Ve druhé polovině 16. století získal hrad podobu monumentální a honosné renesanční rezidence. V této době představovali vladaři rožmberského dominia přední osobnosti české šlechty, vzdělané humanisty, mecenáše kultury a umění, schopné politiky a držitelé nejvyšších úřadů v Království českém. Roku 1602 koupil krumlovské panství císař Rudolf II. Habsburský, později jej císař Ferdinand II. věnoval knížeti Janu Oldřichovi z Eggenberku. Jeho potomek Jan Kristián I. z Eggenberku vytvořil z Českého Krumlova reprezentativní barokní sídlo. Po vymření rodu roku 1719 přišel na Krumlov rod Schwarzenberků. Kníže Josef Adam ze Schwarzenberku, obratný a podnikavý hospodář a velký milovník umění, se zasloužil o velkolepou přestavbu zámeckého areálu. Příklonem ke kultuře císařské rezidence ve Vídni byly stavební realizace i kulturní život na zámku obohaceny o kulturní podněty evropského významu. Po polovině 19. století však zámek Český Krumlov ztratil úlohu hlavního rodového sídla Schwarzenberků a nebyl ani ve 20. století pravidelně obýván. Po roce 1947 bylo panství Český Krumlov zestátněno. Podoba zámeckého komplexu Zámecký komplex nabízí návštěvníkům velkolepou a vyčerpávající prohlídku prostor. Ve dvou prohlídkových trasách navštívíme původní zámecké interiéry z doby renesance a baroka, zámeckou kapli sv. Jiří, Eggenberský sál se "zlatým" kočárem a Maškarní sál. Druhý okruh je zaměřen na život rodu Schwarzenbergů. Původní barokní divadlo Barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově reprezentuje vyspělou barokní scénu. Jedná se o jedno z nejzachovalejších barokních divadel na světě, které se chlubí svojí zachovalou originální budovou, jevištěm, kulisami, kostýmy atd. V zámeckém lapidáriu, původně sklepní prostor, jsou dnes uloženy originály soch. Václavské sklepy, zabírají celý půdorys nádvoří a obklopujících křídel Horního hradu. V současnosti jsou v tomto unikátním prostředí pravidelně pořádány výstavy současných českých i zahraničních umělců. Zámecká věž je symbolem Českého Krumlova a je výrazem jeho bohaté historie a výtvarné krásy. Podle Karla Čapka jde o "nejvěžovatější věž" ze všech věží. Barokní zahrada Nedílnou součástí zámeckého areálu je překrásná barokní zahrada založená v 17. století. Po prohlídce majestátních prostor zámku poslouží k příjemnému oddychu v prostředí mozaiky barevných květinových záhonů pod obrovskými stromy nebo vedle jezírka. Na zámku je tradicí také chov netradičních „mazlíčků“. Historie chovu medvědů sahá až do 16. století. Dnes jsou prostory pro macíky upraveny tak, aby se v nich jejich obyvatelé cítili co nejlépe. V Českém Krumlově ale můžete vidět mnohem víc, než jen zámek. Tak například velmi atraktivní je návštěva grafitového dolu. Dále zde najdete Regionální muzeum, Egona Schiele Art Centrum, naši nejdelší krytou lávku, minoritský klášter a klášter klarisek a nebo kontroverzní otočné hlediště uprostřed zámeckého parku. Ve městě se také konají mnohé kulturní akce, jako například Svátky pětilisté růže, Festival Staré hudby atd. S výběrem ubytování ve městě jistě nebudete mít problém.

Skalní útvar Medůvka se nachází na hřebeni severně od Bystřičky. Je tvořen tvrdým, křemičitým pískovcem. Nachází se zde horolezecké výstupy s obtížností až stupně devět. Vrchol pískovcového bloku poskytuje jen drobný výhled. Ke skalnímu útvaru vede značená odbočka.

Honosná Goethova vyhlídka je další z rozhleden lázeňského centra. Tyčí se nad údolím říčky Teplé ve výšce 638 metrů nad mořem na Výšině věčného mládí východně od centra města. Novogotická kráska Její historie je spjata s návštěvou princezny Stefanie, manželky korunního prince Rudolfa Habsburského. Ta navštívila Karlovy Vary v roce 1887 a při té příležitosti navštívili i Výšinu věčného života. Byla tak ohromena výhledem na město, že navrhla, aby zde byla postavena rozhledna. A protože přání princezen se musí plnit, už za dva roky, přesně 21. července 1889, zde byla slavnostně otevřena rozhledna. Vyrostla zde honosná výletní stavba, jejíž náklady se vyšplhaly na tehdejších astronomických 35 000 zlatých. Mecenášem se stala městská spořitelna, která tak chtěla oslavit čtvrt století své existence. Duchovními otci stavby byli dva významní vídeňští architekti, Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Karlovarští radní s nimi měli tu nejlepší zkušenost. Předtím postavili v Karlových Varech Vřídelní kolonádu a divadlo. Časté střídání jmen  Pod jejich vedením vzniklo nádherné vyhlídkové místo, novogotického stylu. Stavbě z cihel dominovala vyhlídková válcová věž s cimbuřím, z níž vyrůstala další věžička. Přes čtyřicet metrů vysoká věž dostala jméno „Vyhlídka korunní princezny Stefanie“. Místo se stalo velmi rychle, oblíbeným vyletním cílem lázeňských hostů a představitelé města uvažovali dokonce o vybudování lanové dráhy, která by strmou Výšinu věčného života spojila s lázeňskou čtvrtí. Kvůli válečným událostem však tento záměr nebyl nikdy realizován. Oč méně se měnil vzhled vyhlídky, o to častěji se střídala její jména. Snad žádná jiná rozhledna u nás neměla za dobu své existence tolik jmen. Původní jméno ji vydrželo do roku 1918. Po vyhlášení samostatnosti se přejmenovala na Stifterovu vyhlídku. Po druhé světové válce dostala rozhledna opět nové jméno: tentokrát se stala Stalinovou rozhlednou. Nynější název Goethova vyhlídka dostala v roce 1957. Snad už se měnit nebude. Co by se ovšem změnit mohlo je současný stav. Rozhledna je od roku 2006 bohužel uzavřena. Z Goethovy vyhlídky se na město prozatím podívat nemůžeme, ale secesní krásy Kaarlových Varů, můžete obdivovat z vyhlídkové ochozu rozhledny Diana.   Výhled   sever: Krušné hory se Špičákem, Plešivcem či Klínovcem východ: Andělská hora, Doupovské hory jih: Vítkův vrch, Slavkovský les s Krudumem, Lesným či Krásenským vrchem západ: Doubská hora, Karlovy Vary, Sokolovská pánev, Háj u Aše Popis cesty Autem - až na vrchol se dá vyjet autem. Lze to z hlavní silnice vedoucí z Prahy do lázeňského města. Před městem se zabočí na obec Hůrky odkud vede cesta na parkoviště ke Goethově vyhlídce. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Karlových Varech. Je nutné dojít podél Teplé na začátek lázeňské části k infocentru, kde přijdete k zeleně značené turistické trase. Ta vás dovede ke Třem křížům, kde navazuje až k rozhledně žlutě značená turistická trasa, která vás dovede až k rozhledně. Připravte se na 3 kilometry.  

Zřícenina hradu Žerotín se nachází na nevysokém návrší ve stejnojmenné obci. Historie hradu Hrad byl postaven již někdy před polovinou 13. století. Stal se sídlem jednoho v významných šlechtických rodů. Ti zde sídlili až do roku 1462. Pak se majitelé střídali a někdy v 16. nebo 17. století byl renesančně upraven. Za třicetileté války velmi utrpěl. V roce 1639 jej zničli Švédové a v druhé polovině téhož století byl již zříceninou. Podoba hradu Nepříliš výhodnou polohu hradu nahradilo jeho mohutné vnejší opevnění okrouhlého půdorysu. Jádro hradu nebylo příliš velké a kromě obvodové hrady obsahovalo pouze dva objekty. Tím prvním byl obdélný palác a volně stojící bergfrit (věž), který byl pravděpodobně čtvrhranný. Do dnešní doby se z hradu moc nedochovalo. Největší dochovanou částí jsou zbytky obdélného paláce (podstatná část zaklenutého suterénu) a zbytky jeho zdiva. Rovněž zůstal zachován příkop a dvojice valů, což byla součást opevnění. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Líský, prohlédnout si větrný mlýn Větrník u Donína, bývalý klášter klarisek v Panenském Týnci nebo si prohlédnout tvrz Divice u Vinařic. Ubytovat se můžete ve Slaném.