Ve městě Vrchlabí, nedaleko náměstí, stojí krásný renesanční zámek obklopen zámeckým parkem s umělými jezírky, který patří k nejranějším světským stavbám renesančního stavitelství v Čechách.   Historie zámku                                Ve Vrchlabí se již roku 1525 zmiňuje tvrz, která stála opodál dnešnímu zámku, pravděpodobně v místech současného zámeckého rybníčka. Roku 1533 získal Vrchlabské panství Kryštof z Gensdorfu, který záhy zahájil práce na stavbě nového sídla. Stavba zámku byla dokončena v roce 1546. Nový zámek tvořila vysoká obdélníková budova s velkou vstupní síní. Po jeho dokončení sloužila stará tvrz jen k hospodářským účelům. V roce 1575 zámek vyhořel a po požáru byl jen provizorně opraven. Dnešní podobu získal až za Viléma Miřkovského ze Stropčic, který zámek pozdně renesančně upravil v letech 1605 – 1614. Tehdy byly přistavěny nárožní věže a celá stavba byla rozšířena. Po bitvě na Bílé Hoře bylo Miřkovským panství zkonfiskováno a přičleněno k Valdštejnovu frýdlantském vévodství. Po Valdštejnově smrti získal Vrchlabí Rudolf Morzin. Za Pavla Morzina v roce 1684 proběhla úprava zámku, kdy došlo ke zřízení domácí kaple. Po vymření rodu v roce 1791 přešlo vrchlabské sídlo do držení Černínů. V roce 1820 zahájili přestavbu zámku a upraveno bylo i jeho okolí zbavením všech opevňovacích prvků. Další přestavba proběhla na přelomu 19. a 20. století podle projektu Josefa Schulze. Navrhl podobu nově přistavěného vstupního portiku s balkónem a byly zvýšeny také věže. V průběhu první světové války Černínové zámek prodali, od té doby sloužil administrativním účelům a po roce 1945 se stal majetkem československého státu. V současné době jsou na zámku umístněny kanceláře Městského úřadu, sídlí zde také Správa Krkonošského národního parku a objekt není pro veřejnost běžně přístupný. V jeho prostorách se však konají svatební obřady a koncerty.   Dispozice zámku              Zámek ve Vrchlabí je dvoupatrový objekt, který má na všech čtyřech nárožích typické osmiboké věže ukončené cibulovitými báněmi s lucernami. V zámeckém interiéru se nachází zajímavá velká síň v přízemí, sklenutá valenou klenbou s lunetami. V místnostech se zachovaly štukované klenby z konce 17. století. Cenná jsou renesanční fajánsová věžovitá kamna z roku 1545 s biblickými motivy. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 1. poloviny 19. století s cizokrajnými dřevinami. Parkem vede vyznačená stezka. Tipy na výlet Kromě zámku zde najdete i Vrchlabský klášter, Krkonošské muzeum, zámek Horní Branná, tři historické domky s expozicemi nebo radnici. Nedaleko odsud můžete vystoupit na rozhlednu Žalý. Ubytovat se můžete přímo ve Vrchlabí.  

Městské muzeum Velvary zpřístupnilo své sbírky ji roku 1932. Ve sbírkách si lze prohlédnout ukázky archeologických nálezů od starší doby kamenné po raný středověk, připomenout si vývoj města od 13. století až do konce 18. století, nechybí ukázky historického nábytku a odívání z 19. století a život města a jeho obyvatel od počátku 19. století až do roku 1938.Součástí expozice jsou soubory obrazů s náboženskou tématikou ze 17. a 18. století a také díla  významných českých autorů z 2. pol. 19. až počátku 20. století. Velvarskému muzeu je odkázal sběratel Oldřich Brtník. Muzeum pořádá v prostorách muzejní galerie výstavy výtvarníků, tradiční je již Velvarský výtvarný salón. Na požádání je možné s pracovníky muzea navštívit Galerii Jiřího Corvina  a Pražskou bránu. Pro objednané skupiny je možnost komentované vycházky po Velvarech. Stálá expozice Velvary v letech 1918- 1938 Ukázky řemesel a obchodů provozovaných ve Velvarech. Secesní sál nabízí ke shlédnutí výběr malířského díla Jiřího / Georga / Karse, jednoho z představitelů Pařížské školy a přítele M. Utrilla. Ve stejném sále se pořádají koncerty, přednášky a besedy.  

Kostel sv.Mikuláše - Rychnov na Moravě, okres Svitavy.

Kostel sv. Máří Magdalény v Přední Kopanině patří mezi nejzajímavější pražské kostely. Jeho vznik se odhaduje na první polovinu 12. století, kdy zde byla původně postavena rotunda. V roce 1779 se zřítila původní klenba. Kostel byl stavebně upraven a obnoven až v letech 1852 – 1858 díky K. Wiensenfeldemovi. V rámci opravy kostela byla přistavěna boční loď a zvýšena jeho věž. Kostel stojí téměř ve středu kopaninského hřbitova. V jeho blízkosti proto byla postavena z bývalé jezuitské kaple márnice.Nejstarší písemná zmínka o kostele v Přední Kopanině pochází z roku 1285, ale svatyně je nesporně starší. V jádru románská rotunda s podkovovitou apsidou a hranolovitou věží z opukových kvádříků byla postavena v první polovině 12. století. Podle pověsti vznikla rotunda na místě, kde kněžna Libuše, ještě než se stala křesťankou, obětovala bohům. Když se pak nechala pokřtít, přeměnila prý tento pohanský chrámek v křesťanský. Po roce 1572 daroval císař Maxmilián Kopaninu jezuitům a ti obsadili faru duchovním svého řádu. V roce 1779 se zřítila část klenby, a zdálo se že tato starobylá památka zanikne. K záchraně přispěl penzionovaný rakouský císař a český král Ferdinand Dobrotivý. Kostel byl v roce 1853 opraven, vybudována dřevěná kupole, zvýšena věž, prolomena nová okna a na jižní straně dostavěna obdélná loď. Celková úprava kostela pak proběhla v první polovině 80. let 20. stol.