Dnes již sporé zbytky kdysi malého kostelíka najdeme 1 km západně od obce Mnichov nedaleko Mariánských Lázní. Podle písemných pramenů byl postaven na místě původní osady jedním saským hrabětem přibližně v době založení kláštera v Teplé. Za hustiských válek byl pobořen, přesto se v jeho ruinách zachoval jakýsi starý obraz sv. Siarda. V roce 1615 proběhla renovace za finanční účasti tepelského opata Andrease Ebersbacha. V období třicetileté války byl opět pobořen a znovu zásluhou opata Raymunda I. Wilferta v roce 1664 obnoven. Definitivní zkázu přinesl rok 1782 kdy byl z nařízení císaře Josefa II. zrušen. Postupně byl rozebrán na stavební materiál, který byl použit při výstavbě školy v Mnichově a kostela v Rájově. Starý zvon z kostela byl věnován kostelu v Otročíně. Dnes je k vidění jen porušené obvodové zdivo v nepříliš velké výšce. Podle pověsti se nachází v blízkosti kaple hrob sv. Siarda. Nad ním stávala socha a rostla památná borovice. Siard je uložen v dřevěné rakvi, ta v rakvi želené a další v rakvi zlaté. Kdo by se k místu neuctivě přiblížil, bude postižen spravedlivým trestem! Jen pár kroků pod kaplí se nachází tzv. „Svatá studna“ označovaná dnes jako Siardův pramen. Objeven byl kolem roku 1654 a již od jeho objevení se v okolí tradovala jeho léčivá moc při hojení ran a léčbě různých neduhů. Největší slávu prožíval při velkých poutích v 17. století.

Pod hradem Kotnov v údolí řeky Lužnice najdeme zajímavou přírodní památku Granátová skála. Jde o klínovitý, dole rozšířený skalní výchoz o výšce asi 20 m a šířce přibližně 10 m. Původně však byl větší a jeho dnešní stav je pouze torzem. Zřejmě skalní výchoz kdysi zasahoval až k řece. Skála je tvořena světlou hmotou (neosomem) s velkým množstvím granátů a tmavší základní hmotou (paleosomem). Takové horniny vznikly vysokoteplotními a vysokotlakými přeměnami, označujícími se jako migmatity. Granáty nacházející se ve skále jsou výjmečně o velikosti vlašského ořechu, většinou jsou však menší. Jsou běžného typu tzv. almandinu (železnatohlinitý křemičitan). Má nafialovělou až hnědočervenou barvu. Nejsou tedy toho vzáceného typu českého granátu (pyropu) jako ten co se nachází v Českém Středohoří. Dalšími částmi skály jsou jemnozrnná žula, aplit a pegmatit. Podle odborníků vznikla při meteoritickém dopadu před dvěma miliardami let. Kamene ze skály bylo v minulosti použito při dlážední staré části města a také jako zdivo některých domů.

Poutní místo Hora Matky Boží ležící ve městě Králíky, okres Ústí nad Orlicí, kraj Pardubický, má svůj počátek ve třicetileté válce. Během třicetileté války, vypukl v r. 1633 v Králíkách mor a zanechal po sobě hodně obětí. Začaly se konat procesí na tehdejší Lysou horu, aby se lidé ubránili před rozšířením. Převážně byly procesí vedeny dětmi, kteří se modlily a zpívali Mariánské písně. Mezi nimi se nacházel i jako malý Tobias Johannes Becker (1646-1710), který si dal předsevzetí, že jako dospělý zde postaví kostel. Svůj sen si vyplnil a roku 1696 započal stavbu kostela na Lysé hoře k poctě Nanebevzetí Panny Marie a k tomu patřící stavbu Křížové cesty. V roce 1706 vzniklo 8 kaplí podél aleje, které vedou z Králík až k hlavnímu vchodu kláštera. V roce 1710 byla v klášterním dvoře postavěna kaple "Svaté schody". Od založení poutního místa sem přichází mnoho poutníků a ctitelů Matky Boží. Vedle chrámu stoji Poutní dům. Během své historie sloužil jako noclehárna pro poutníky, pohostinství a prostor pro divadelní představení. V druhé polovině 20.století zde byl komunistický lágr pro kněze a řeholníky, místo pro dožití starých a nemocných františkánek, ubytovna pro zaměstnance státního statku a nakonec Poutní dům sloužil i jako místo ustájení dobytka státního statku. V současné době slouží svému původnímu účelu.

Zříceniny hradu Veliš se nachází na dominantním čedičovém kopci u Jičína. Historie hradu Hrad dal pravděpodobně vystavět na přelomu 13. a 14. století král Václav II. Poprvé je zmiňován roku 1316, kdy jej Jan Lucemburský zastavil Půtovi z Frýdlantu. Roku 1327 získali zdejší panství páni z Vartenberka, zprvu zástavně a od roku 1337 dědičně. Poslední Vartenberk na Veliši, Jindřich byl zasnouben s Kunkou Ptáčkovnou z Pirkenštejna. Několik dní po smrti Kunky, ke které došlo ještě před svatbou, bojoval Jindřich na panské straně v bitvě u Lipan, byl těžce zraněn a ještě téhož roku na podzim umírá. V pol. 15. století se v držení hradu vystřídalo v krátkém sledu několik rodů, až jej roku 1487 koupil Mikuláš st. Trčka z Lípy. Z rodu Trčků měl o rozvoj Veliše největší zásluhy Vilém Trčka, známý válečník. Ve 2. pol. 16. století přestavěl hrad v mohutnou pevnost, která podle B. Balbína odporovala dobře i nájezdům švédských vojsk. Roku 1595 odtáhl Vilém v čele tisíce ozbrojenců proti Turkům do Uher, kde se vyznamenal v četných bojích. Na Veliš se však již nevrátil. Zradou zpronevěřilé posádky města Egeru byl vydán do tureckého zajetí, v němž zahynul. Roku 1606 koupil velišské panství od Jana Rudolfa Trčka z Lípy Jindřich Matyáš Thurn, přední vůdce českého stavovského povstání. Po bělohorské bitvě uprchl s Fridrichem Falckým za hranice a v nepřítomnosti byl odsouzen ke ztrátě hrdla, cti i statků. Zkonfiskované panství získal roku 1623 Albrecht z Valdštejna, který z nedalekého Jičína učinil střed svého knížectví. Po Valdštejnově pádu získal Veliš roku 1636 hrabě Jindřich Šlik. Hrad se stal terčem několika útoků švédského vojska, a přestože byl bráněn jen malým počtem císařských vojáků, vždy odolal. Jeho zdi však padly roku 1658, kdy na císařský rozkaz byl hrad rozbořen a postupně rozebrán na stavební materiál. Zkázu zbytku hradu dovršilo po roce 1879 rozšíření zdejšího čedičového lomu. Podoba hradu Hrad stál na oválném vrchu kopce. Hradu patrně dominovala čtverhranná, obytná věž. Druhá věž při vstupu do hradního jádra byla okrouhlá. Značná část hradního jádra zanikla. Nejzachovalejší jsou dnes zbytky vnějšího dělostřeleckého opevnění. Tvořily ho masivní dělostřelecké bašty. Zbytky hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Vděčným místem na výlet jsou jistě Prachovské skály. Poblíž najdeme také zříceninu hradu Brada, rozhlednu Čeřovka nebo zámek Jičíněves. V Jičíně je možné navštívit zámek Jičín nebo Regionální muzeum a galerii. Za návštěvu stojí i barokní kaple Loreta u Podhradí. V Jičíně najdete ubytování.