

Kalendář akcí

Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Brandýs nad Labem Na břehu řeky Labe, na okraji stejnojmenného města, stojí renesanční zámek Brandýs nad Labem.
Historie zámku
Na počátku 14. století nechal Jan z Michalovic postavit tvrz na levém břehu Labe u Staré Boleslavi. Tu marně dobýval i Jan Lucemburský roku 1317. V majetku Michaloviců zůstalo panství až do začátku husitství, kdy o něj načas jako tvrdí katolíci přišli. Panství však znovu získali po roce 1437. Po vymření posledního mužského člena rodu přešlo sídlo na Jana Tovačovského z Cimburka. V 15. století za Tovačovských byla tvrz rozšířena o nový palác a přestavěna na menší gotický hrad. Dodnes se dochovalo velké trojdílné okno s aliančním cimbursko-krajířským a krajířsko-šelmberským znakem v prvním patře nejstarší části objektu. Za údajný odboj zkonfiskoval císař Ferdinand I. Krajířům celé panství. Po roce 1547 se Brandýs stal panstvím České komory a důležitým článkem v řetězu královských statků v Polabí.
Habsburkové postupně při dalších přestavbách přeměnili pozdně gotický hrad v reprezentační renesanční zámek s oborou a parkem, v němž byly umístěny různé stavby. Fasády zámku byly vyzdobeny bohatými sgrafity. Přestavby byly dokončeny koncem 16. století. Za Rudolfa II. vznikly pod dohledem Hektora de Vaccani letohrádek a míčovna a tzv. dlouhá pavlač, umožňující přímý přístup do zahrad přes původní příkop v místech starého vstupu do areálu hradu, kde je dodnes také dochována pozdně gotická kulisová brána. Za třicetileté války Brandýs značně utrpěl a byla zničena většina zahradních i hospodářských staveb.
V 1. polovině 18. století bylo upraveno předhradí, poté Františkem M. Kaňkou i jádro. Zámek tehdy sloužil jako lovecké sídlo a druhé patro bylo přestavěno na důstojnické byty. Za majetku velkovévodů toskánských v 19. století došlo k částečné regotizaci objektu. Za napoleonských válek roku 1813 se zde sešel císař František s carem Alexandrem I., pruským králem Vilémem III. a vrchním velitelem koaličních armád knížetem Karlem Schwarzenberkem. V roce 1873 byla v romantizujícím slohu přestavěna věž a brána zámku. Po roce 1910 se majitelem Brandýsa stává stát. Od roku 1921 na zámku sídlila Správa státních lesů. Dnes je zámek v rukou města Brandýse nad Labem – Stará Boleslavi a jeho část slouží muzejním účelům.
Renesanční zámek
Renesanční Brandýský zámek je čtyřkřídlá budova s hranolovou věží a s arkádami v západním křídle nádvoří. Na všech stěnách jsou zlomky několika vrstev figurálních a ornamentálních sgrafit. Expozice zámku dnes představuje výstavu výtvarného umění ze sbírek Okresního muzea Praha-východ. Díky tomu jsou přístupné některé interiéry (zámecká kaple, rytířský sál, vojenské sály, lovecká chodba). V obnovených renesančních sálech jsou pořádány krátkodobé výstavy. Interiér Brandýského zámku dokladuje i období pobytů císaře Karla Habsburského.
Za vidění v blízkosti zámku stojí i mnohé městské památky souměstí Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, jako například židovský hřbitov a synagoga, Kaple blahoslaveného Podivena, radnice ve Staré Boleslavi a mnohé další.
Doporučujeme
Hodiny na Staroměstské vodárenské věži Hodiny na Staroměstské vodárenské věži, jak napovídá letopočet v jejich spodní části, pocházejí z roku 1880. Z doby, kdy byla věž rekonsrtuována. Krom hodin dostala také novou střechu. Hodiny mají čtyři ciferníky a umožňují tak dobrou viditelnost na ciferník z mnoha míst.
Doporučujeme
Židovský hřbitov Malešov Židovský hřbitov v Malešově se nachází na okraji obce kousek od silnici vedoucí na Roztěž.
Založen byl snad v 18. století a sloužil až do 50. let 20. století. Na ploše 3.540 m2 je dochováno přibližně 210 náhrobků. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí, uzamčen a udržován. Přístup je potřeba dohodnout na správě židovských hřbitovů. Původně hrobnický domek jenž je součástí hřbitova je dnes využit k obytným účelům. V obci se též nacházela synagoga, která byla v roce 1910 přestavěna na obytný dům a ten roku 1987 zbořen.
Doporučujeme
Městské divadlo - Pelhřimov Dnešní palhřimovské městské divadlo bylo původně solnicí (sklad soli) vystavěná v roce 1707. V roce 1766 solnice vyhořela a sklad byl přemístěn na jiné místo. V roce 1882 vznikl fond na postavení městského divadla. Využito bylo stavby bývalé solnice přestavěné v letech 1895-1896 v neoklasicistním slohu (stavba prodloužena o šest metrů).
Dnešní jednopatrová stavba má vstupní průčelí jemuž dominuje balkon na pilířích a velké okno půlkruhově zakončené. Objekt stále slouží kulturním účelům.