V centru obce Sedliště stojí dřevěná kostel Všech Svatých. Současná stavba je již třetím dřevěným kostelíkem na tomto místě. První pocházel z roku 1305, který v roce 1447 nahradila druhá stavba a současný kostel byl vystavěn roku 1638, zřejmě za použití zdravých částí z předchozí stavby. Kostel má šindelovou střechu a kolem lodě se nachází zvenčí krytý ochoz. K tomu ještě ke stavbě přiléhá boční sakristie. Původně samostatná věž byla roku 1680 rozebrána a zakomponována do objektu. Uvnitř se nachází zpovědnice a kazatelna z roku 1680, varhany pocházejí z roku 1862. Kostel spolu s již nefunkčním hřbitovem obepíná dřevěný plot.

Malostranské nábřeží leží na levém břehu Vltavy mezi Vítěznou s Říční ulicí. Zástavbu tvoří tzv. Jochenthalovy domy, které byly postaveny v letech 1887 – 1888. Název nábřeží je odvozen podle města Malá Strana a je užíván od roku 1905. Do té doby bylo nábřeží bez označení.

Stálá expozice Život Karla Hynka Máchy v Litoměřicích (expozice je umístěná v domě Na Vikárce ve světničce, kde K. H. Mácha bydlel a také 6. 11. 1836 zemřel; ukázky básníkovy tvorby) Máchova světnička je součástí Oblastního muzea v Litoměřicích. Prohlídka: Prohlídku Máchovy světničky je nutné si vyžádat u pokladny v hlavní budově litoměřického muzea.

Jihočeská vesnice Holašovice, zapsaná na seznamu památek UNESCO, je nejlépe zachovaným příkladem jihočeské architektury 2. poloviny 19. století, které se říká selské baroko. Vesnická rezervace Na půdorysu, který byl typický pro středověkou vesnici se zde dochovalo množství venkovských staveb z 18. a 19. století. Právě zachovalost a původnost staveb nabízí věrný obraz vesnice poloviny 19. století. Jedinečný ráz vesnice je umocněn také tím, že se nejedná o skanzen, ale o trvale osídlenou ves, čímž je vytvořeno živé společenství v prostředí vesnického sídla tak, jak bylo formováno v druhé polovině 19. století. Holašovice, jež jsou součástí obce Jankov, leží asi 16 km západně od Českých Budějovic. Odpověď na otázku, proč si právě Holašovice dochovaly svůj původní ráz, musíme hledat v jejich historii. První zmínky o obci jsou od poloviny 13. století. Její počátky sahají do kolonizační vlny, která začala za vlády Přemysla Otakara II., kdy se začínalo osídlovat pohraničí Českého státu, a vesnice byly zakládány na zelené louce. V první polovině 16. století postihl vesnici mor, a tak zemřeli všichni původní čeští obyvatelé. Do obce se ihned nastěhovali němečtí osadníci. Příchod selského baroka do Holašovic je možné časově zařadit do let 1840 až 1880, tedy do doby, kdy hospodářské reformy znamenaly rozkvět českých vesnic a jejichž charakteristickým znakem byla stavební konjunktura a přestavba dosud převážně roubených venkovských usedlostí. Bohatnutí a emancipace selského stavu si vyžádala reprezentativnější obydlí. Jedinečnost Holašovic spočívá v tom, že si i přes čilý stavební ruch zachovaly původní středověké rozvržení budov a jsou tak nejzachovalejším příkladem jihočeské vesnice snoubící v sobě lidovou stavební tvorbu se zachováním původního rázu. V průběhu 2. světové války se obec stala součástí Německé říše, takže došlo k nucenému vystěhování české menšiny do vnitrozemí. Po válce pak začal odsun většiny holašovických obyvatel německé národnosti a o zdejší stavení se začali starat Češi z vnitrozemí. V poválečných letech v Holašovicích neprobíhaly žádné stavební úpravy. Proto tedy mohl nejprve stát, a později také UNESCO v roce 1998, označit tento komplex vesnické architektury za unikátní. Selské baroko v Holašovicích Historické jádro obce představuje náves a kolem ní stojící statky. Tvoří zhruba obdélník o rozměrech 210 x 70 m. Uprostřed se nachází malý návesní rybníček, kolem kterého se řadí jednotlivé statky, celkem 23 usedlostí, což představuje dohromady 120 budov, které jsou propojeny ohradními zdmi s brankami a klenutými vjezdy do prostoru návsi. Najdeme zde nejen výstavné statky se špýchary, stodolami, maštalemi a výměnky, ale také kovárnu, hostinec a kapličku. Charakteristická Holašovická usedlost je stavení s obdélníkovým půdorysem v tzv. trojstranném uspořádání, kde hlavní průčelí statku je orientované na náves, na jedné straně k němu přiléhá obytné stavení a na druhé straně sýpka a hospodářské objekty. Na obytné místnosti navazují směrem do dvora hospodářské prostory, komory, stáje, chlévy a kolna. Pod okny před statkem najdeme malou zahrádku a studnu s dřevěnou pístovou pumpou. Na návštěvníka tak v Holašovicích dýchne neopakovatelná atmosféra selské tradice, kterou dotváří běžný život 140 stálých obyvatel. Holašovice bylo možné spatřit ve filmovém zpracování opery Bedřicha Smetany Prodaná Nevěsta. Každoročně se tu předposlední víkend v červenci konají "Selské slavnosti". Jedná se o typický staročeský jarmark s ukázkami více než 230 tradičních řemesel a bohatým doprovodným programem.