Kostel sv. Jana Křtitele stojí při Masarykově náměsí. Původně zde stál snad již románský kostel s prvky gotiky, založený johanity při špitále. V roce 1737 založili piaristé nový kostel, půdorysně inspirovaný podle chrámu selesiánek na Renngasse. Interiér kostela zdobí nádherné fresky od J.J.Etgense a J.Sterna. Hlavní i boční oltáře pocházejí z období let 1755-1759 od V.Trogera. Kostel je přístupný v době bohoslužeb a mimo to bývá přístupná předsíň kostela.

V lokalitě dnešního Břevnova byly původně dvě osady. Vedle Břevnova to byla ještě osada Kuromrtvy, která zanikla ve 13. století. Lokalita Břevnova byla nejvíce ovlivněna jednak tím, že osada ležela na cestě vedoucí od Pražského hradu na západ a za druhé výstavbou zdejšího kláštera. Stalo se tak z rozhodnutí Boleslava II. v roce 993. K Praze byl Břevnov připojen v roce 1922. Název je odvozen z charakteristiky původních staveb, které byly převážně z kulatiny, z břeven.

Skalní vyhlídka s dřevěným altánem se nachází asi 1 km od Jetřichovic. Původně se vrch nazýval Velký Ostrý nebo Velký Špičák, své dnešní pojmenování má podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské. Dříve zde byla požární pozorovatelna, roku 1856 vrcholek zpřístupnil turistům Ferdinand Kinský. Na vyhlídkovou plošinu vede odbočka, výstup je trochu náročnější vede většinou po dřevěných nebo ocelových schůdcích.

Novorománský kostel sv. Petra a Pavla se nachází na vyvýšeném místě na obcí a je tak již zdaleka viditelný. Kostel nás upoutá zejména svým nepříliš typickým vzhledem. Původně zde zhruba od roku 1230 stála rotunda s lucernou a apsidou. Ta je dnes presbytářem současného kostela vystavěného v letech 1852-1853, podle plánů ing. Wetzla. Dnešní presbytář, původně samostatná rotunda je sklenutý kupolí, loď kostela je plochostropá. Vnitřní zařízení je převážně barokní.