Romantický zámek Klášterec nad Ohří, ležící na levém břehu řeky, najdeme ve stejnojmenném městě s asi 16 000 obyvateli. Město se nachází mezi Krušnými a Doupovskými horami v severozápadních Čechách v okrese Chomutov, Ústecký kraj.     Historie zámku   Počátky historie zámku se kladou mezi léta 1514 a 1538, kdy zde Volf Dětřich Fictum nechal postavit panský dům na břehu Ohře. Vlastní výstavba šlechtického sídla se datuje do roku 1560. Tehdy vzniklo dnešní průčelní křídlo. Na konci 16. století byl zámek rozšířen o východní trakt a schodišťovou věž. Na počátku 17. století uzavřela další výstavba obdélníkové nádvoří. Zámek za Thunů Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zkonfiskovaného Klášterce stali Thunové, kteří jej nechali opravit. Na architektonické úpravě se podílel italský stavitel Rossi de Luca. Projekt přilehlého zámeckého kostela Nejsvětější Trojice vypracoval jeho učitel C. Lurago. Současně s kostelem byla vybudována také Thunská hrobka. Zámek zůstal nezměněn do požáru roku 1784, kdy mu dal architekt A. Grueber klasicistní podobu. Další výraznější zásah do vzhledu kláštereckého panství způsobil požár roku 1856 a poslední úpravy zámku z roku 1858, od Václava Hagenauera v pseudogotické podobě. Tehdy navrhl V. Hagenauer nové fasády, zvýšení střech a věže, vše s dekorativní výzdobou odpovídající tehdejší módní gotizující vlně. Po roce 1945 přešel Klášterec do vlastnictví státu, a po restauraci v roce 1953 zde bylo slavnostně otevřeno muzeum českého porcelánu. Další rekonstrukce byla provedena v letech 1992 – 1994. Zámek je dnes veřejnosti přístupný a je součástí památkové zóny ve středu města. Podoba zámku Zámek Klášterec nad Ohří je čtyřkřídlá novogotická budova s vnitřním nádvořím a schodišťovou věží v jeho jihovýchodním rohu. Zámek má jednoduchou fasádu s plastickými rámy oken a reliéfem hlavní římsy. Zámecká věž je zakončená stylizovaným cimbuřím. Hlavní průčelí má 2 portály s aliančními znaky Thunů. K zámku náleží i anglický park se vzácnými dřevinami, na který navazuje lázeňský areál Kyselka s minerálními prameny. V parku nalezneme vzácné dřeviny a 220 druhů stromů z celého světa, i Thunskou hrobku, salu terrenu a plastiky Jana Brokoffa. Zámecké expozice Expozice zámku dnes představuje historické interiéry se štukovou výzdobou a výstavu porcelánu ve dvou návštěvních trasách. Původní vybavení se bohužel nedochovalo. V 1. prohlídkové trase nalezneme muzeum českého porcelánu, starý čínský, japonský a středoevropský porcelán ze sbírek UPM v Praze. 2. trasa zahrnuje zámecký areál, kostel Nejsvětější Trojice s Thunskou hrobkou, kde zaujme především rodokmen Thun-Hohensteinů, vytvořený jako plastický reliéf z porcelánu, historii města i zámeckou vyhlídkovou věž. Na zámku jsou pořádané časté výstavy minerálů a drahých kamenů z naleziště Ciboušov - Domašín, vzdáleného 2 km S od města v Krušných horách. Drahokamy z tohoto naleziště byly použity na výzdobu kaple sv. Václava ve Svatovítské katedrále a v kaplích sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně. Tipy na výlet V místě najdete třeba zříceninu hradu Šumburk, zříceninu hradu Perštejn nebo zříceninu hradu Egerberk. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.

Františkánský klášter v Uherském Hradišti se nachází na Velehradské třídě a je přístupný pouze příležitostně. Zakladatelem a fundátorem uherskohradišťského kláštera se roku 1491 stal biskup Jan Filipec. Klášter ještě ani nebyl dokončen, když jej františkáni byli donuceni na celou druhou polovinu 16. století opustit. K novému osazení kláštera došlo až počátkem 17. století. V Uhrách vypuklo povstání Štěpána Bočkaje a mniši z nedalekého kláštera ve Skalici (dnes na Slovensku) se uchýlili do Uherského Hradiště. Ani poté se klášter nevyhnul neštěstím. V roce 1646 ve městě vypukl požár, který zasáhl i klášter, o rok později byl ještě více poničen vichřicí a roku 1681 opět požárem. Teprve počátkem 18. století se klášterní budovy dočkaly obnovy v barokním hávu. Další zhoubný požár klášter postihl roku 1894, rekonstrukce však probíhala až ve 30. letech 20. století. V roce 1950 byl klášter zrušen a jeho budova předána k užívání archivní správě. V roce 1990 se zde opět mohli usadit františkáni a o šest let později proběhla rekonstrukce celého objektu. Součástí kláštera je přilehlý kostel Zvěstování Panny Marie. Barokní budovy svými čtyřmi křídly vymezují vnitřní rajský dvůr. M.K.

Turistické informační centrum je umístěné v prostorách historické Staré Radnice – přímo v centru města. Informace o ubytování, stravování, službách, dopravních spojení, památkách a dění ve městě a okolí, prodej map, průvodců, pohlednic a turistických upomínkových předmětů, veřejný internet, průvodcovská služba po městě... Otevírací doba: celoročně po - pá 08.00 – 12.00 a 13.00 – 17.30 sobota 08.00 – 12.00 Zámek Ždár nad Sázavou Historické centrum města Žďáru nad Sázavou se nachází v areálu bývalého cisterciáckého kláštera, dnešního barokního zámku Dr. Radslava Kinského. Komplex zámku s klášterem stojí na okraji města a je sevřen Konventním a Branským rybníkem. Několik nádvoří areálu je obestavěno barokně upravenými budovami. ... více se dočtete zde  

Zbraslavský zámek, původně cisterciácký klášter, založil roku 1292 Václav II. V gotické katedrále skvostného kláštera bylo umístěno pohřebiště panující přemyslovské dynastie. V 18. století byl klášter podle návrhů G. Santiniho a F. M. Kaňky. Dnešní podobu získal komplex až na počátku 20. století. V roce 1910 koupil zbraslavský velkostatek průmyslník Cyril Bartoň z Dobenína, který jej přebudoval do podoby obytného zámku. V současnosti je zde expozice mimoevropského umění.Stálá expozice:V zámku je vystaveno více než tisíc pět set děl z celé Asie od Turecka až po Japonsko. Soubor se utvářel v Národní galerii v Praze postupně již před založením Sbírky orientálního umění v roce 1952. Od té doby bylo nákupy, dary i převody ze státních institucí a soukromých sbírek získáno přes patnáct tisíc předmětů asijského původu. Umění Japonska, umění Číny, umění Indie, umění jihovýchodní Asie, umění Tibetu, umění islámu, sbírka R. Kreissla, haptická expozice Japonská skulptura dotykem.