V místech kde za minulého režimu šlo pomyslet na existenci vyhlídkové stavby jen těžko, stojí rozhledna Milíře. Stojí totiž 5 km západně od obce Rozvadov, v blízkosti státní hranice s Německem. Zhruba 30 metrů vysoká věž se nachází na kopci Tomáška v nadmořské výšce 531 metrů a v roce 2001, ji zde vystavěl jeden z mobilních operátorů. Věž čtvercového půdorysu s vyhlídkovou plošinou, na kterou vede 126 schodů, nabízí výhledy na zříceninu Přimda, vojenskou věž na Velkém Zvonu a Německo. Rozhlednu provozuje obecní úřad Rozvadov a pro turisty je volně přístupná.

Klášterní kostel  provozuje Vlastivědné muzeum v Šumperku jako jednu ze svých expozic. Kostel zasvěcený Zvěstování Panny Marii byl dostavěn v první třetině 14. století při dominikánském klášteře. V té době byl druhým chrámem ve městě. Po velkém požáru města roku 1513 byl opraven a stal se pohřebním kostelem šumperských Žerotínů. Po všeobecném rušení klášterů za vlády Josefa II. Roku 1784 připadl městu.Kompletní rekonstrukce proběhla v 90.letech 20. století. Od roku 2005 kostel slouží veřejnosti ke koncertní a výstavní činnosti i jako shromažďovací sál pro významné společenské události ve městě i v případě zájmových skupin. Vzhledem k charakteru objektu jej Vlastivědné muzeum provozuje i jako specifickou expozici.

Pověstná hora Vladař (693 m.n.m.) zakončuje východní křídlo Doupovských hor.¨ Má rozsáhlou náhorní planinu s malým přírodním jezírkem. Po jeho obvodu se dochovaly zbytky mohutných starobylých valů. Snad zde již bylo hradiště z doby mladší bronzové, ale přesné archeologické průzkumy zde neproběhly.Více známé je obsazení vrcholu husitských vojevůdcem Janem Žižkou poté co byl odmrštěn křižáckou přesilou od bran dříve spřátelených Žlutic. Po tři dny se zde úspěšně bránil útokům nepřátel. Listopadové nevlídné počasí ho nakonec donutilo se probít přes útočníky a uniknout do spřáteleného Žatce. Kromě toho na vrcholu najdeme i pozůstatky švédského opevnění z roku 1639. Vrchol kopce je z velké části porostlý křovinami a neposkytuje příliš dobrý výhled, přesto když obejdete náhorní plošinu po jejím obvodu na některých místech se otvírá docela hezký pohled do okolí.

Počátky Národního zemědělského muzea spadají do roku 1891, kdy základ sbírek muzea vytvořily předměty vystavené na Jubilejní výstavě a poté na Národopisné výstavě v r. 1895. Zemědělské muzeum se tehdy stalo součástí Národopisného muzea, samostatnou institucí - jako Československé zemědělské muzeum - se stalo v roce 1918. V polovině třicátých let 20. století bylo završeno úsilí o výstavbu nové budovy muzea v Praze na Letné. Budova v Kostelní ulici je dnes významnou památkou českého funkcionalismu. Byla postavena v letech 1937 - 1939 jako společný projekt se sousední budovou Národního technického muzea, podle projektu architekta M. Babušky. Již v době okupace však muzeum muselo své tehdy nové sídlo opustit a vrátilo se do něj až roku 1994, kdy také byla zahájena jeho postupná dlouhodobá stavební rehabilitace. Dnes Národní zemědělské muzeum usiluje o navázání na tradice z doby první republiky, kdy se zúčastňovalo řady významných celostátních výstav a kdy i jeho muzejní expozice byly hojně navštěvovány a kdy pevně zakotvilo v povědomí kulturní veřejnosti a podílelo se na spolupráci se zemědělskými muzei v Evropě. Pražská centrála a čtyři mimopražské pobočky Národního zemědělského muzea jsou v současné době zaměřeny tak, aby svou vědecko - výzkumnou, akviziční a prezentační činností pokrývaly historii zemědělství a jeho příslušné obory v celé jejich šíři.