Jedna ze tří dochovaných bran se nachází v Palackého ulici. Byla vystavěna na počátku 16. století jako součást městského opevnění. V roce 1769 byly na ní instalovány hodiny. Pětipatrová brána je 36 m vysoká a kryje ji stanová čtyřboká střecha s lucernou. V interiéru se nachází expozice muzea rekordů a kuriozit, zpřístupněné 30.6.1994.

Zříceniny hradu Hartenštejna korunují výrazné osamělé návrší u Bochova na Karlovarsku.    Historie hradu Hrad vznikl někdy kolem poloviny 15. století, první zmínka o hradu je z roku z roku 1473. Z této listiny vyplývá, že majiteli (a tedy velmi pravděpodobně i zakladateli) byli páni z Plavna. Jeho stavba nebyla od počátku koncipována jako rezidenční objekt, ale jen a pouze jako mocenský opěrný bod rodu. Tomu také odpovídá jeho vzhled a místo, které bylo vybráno pro jeho stavbu. Výrazný homolovitý kopec totiž umožnil ideální přístupové cesty k hradu, která spirálovitě ovíjela návrší, takže z hradu mohla být v celé své délce účinně kontrolována. Při jeho stavbě byly využity všechny tehdejší vojenské novinky. Polookrouhlé dělové bašty a klíčové střílny poskytovaly při tehdejší úrovni vojenství dobré podmínky k obraně. Praxe však tuto skutečnost neověřila, protože hrad nebyl nikdy dobýván. Po roce 1554 přestal být obýván a v roce 1573 je označován již jako pustý. Po tomto roce byl ještě úsporně upraven dalším majitelem Adamem Štensdorfem ze Štensdorfu, avšak i on sídlil na blízkém Bochově. V roce 1609 byl připojen k Andělské Hoře a tím zcela nadobro zpustl. V prvé polovině 20. století byl hrad částečně vykopán a jeho jedna z věží byla nepříliš šťastně dostavěna. Dnes již tyto dřevěné části neexistují.    Dispozice hradu Vlastní jednodílný hrad nedosahoval velkých rozměrů. Měl čtyřúhelný, v podstatě téměř čtvercový obrys. Severní, jižní a východní stranu zajišťovaly protáhlé polookrouhlé bateriové věže umístěné uprostřed hradby. Zbývající západní stranu zaujala rozsáhlá víceboká část dispozice poblíž brány, která byla zajišťovaná drobnou polookrouhlou baštou. V nároží v sousedství jižní bateriové věže stála nepříliš rozsáhlá podsklepená budova. Vodu pro hrad zajišťovala dosud zachovaná studna při vstupu do východní věže. Hartenštejn je mimořádně kvalitní a doposud nedoceněnou ukázkou vyspělé dělostřelecké fortifikace z druhé poloviny 15. století. Svým řešením připomíná např. Bílou věž Pražského hradu, vystavěnou později Benediktem Rejtem. Z hradu zbyly zbytky věží, příkopy s valem, sklepy a zbytky dalších staveb. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zámek Stružná nebo kostel Nejsvětější Trojice. U Karlových Varů najdete zámek Dalovice. Podívat se také můžete na viklan u Javorné. Ubytování najdete v Karlových Varech.

Středověký gotický hrad Kost je jedním z nejzachovalejších a nejnavštěvovanějších hradů v Čechách. Jeho atraktivitu umocňuje fakt, že leží v překrásné oblasti Českého ráje, ukryt v lesích, při styku tří údolí – Plakánek, Prokopské údolí a údolí Černého rybníka. Je tedy netradičně vystavěn proti všem zvyklostem nikoliv na kopci ale v údolí, na pískovcovém ostrohu a díky lesům není z volné krajiny viditelný. Nedaleko něj je město Sobotka. Hrad pevný jako kost Hrad založil patrně Beneš z Vartemberka před rokem 1349. Po roce 1370 byl Petrem z Vartemberka radikálně přestavěn. Majitelé hradu se v dalších letech rychle střídali a jejich výčet je přehlídkou významných šlechtických rodů. Někteří z nich se zapsali i do podoby hradu. Po r. 1414 se Kost stala majetkem Mikuláše Zajíce z Házmburka, na konci 15. století si Kost do výčtu svého majetku mohli zapsat Šelmberkové. Jimi byl zbudován tzv. šelmberský palác. Po roce 1524 hrad drželi Biberštejnové, kteří ho rozšířili a renesančně přestavěli. Za Lobkoviců okolo přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny 16. století vznikla celá jižní část dnešního areálu včetně hospodářských budov s pivovarem. V letech 1632-1634 se Kost stala majetkem Albrechta z Valdštejna, který se chystal na velkorysou přestavbu, ale po jeho zavraždění roku 1634 v Chebu už k ní nedošlo. Kost byla stejně jako všechen jeho další majetek zkonfiskována. Hrad postupně ztrácel svou sídelní funkci a stal se hospodářským objektem. Po požáru roku 1635 přešel do majetku Černínů. Po dalším požáru koncem 17. století upravili Černínové velký sál na sýpku. Ještě v 19. století byl hrad chápan jako vojenský a obranný objekt. Roku 1866 pruská rozvědka pořídila jeho fotografie, patrně nejstarší dochované fotografie českého hradu. V té době už, ale měla Kost jiného majitele. Byli jím Netoličtí z Mitrovic. V roce 1872 po dědických sporech mezi potomky sester Evžena Vratislava Netolického Kost připadla rodině Kinských dal Borgo z Pisy, která jej vlastní dodnes. Bílá věž, sbírka zbraní a černá kuchyně Jak hrad vypadal ve svých počátcích, víme jen nedostatečně. Původně se do hradu vcházelo nejspíše od severu a jediným nesporným pozůstatkem jeho prvé fáze je čtverhraná obytná věž s okoseným nárožím v severozápadním nároží jádra, vystavěná z pískovcových kvádrů menších rozměrů. Při přestavbě v poslední třetině 14. století, provedené ze štuk, byl prostor přístupu k hradu odlámán a nový vytvořen. Byl veden spirálově okolo nyní samostatné skály, na níž se vypíná dominanta stavby, jíž je pětipatrová obytná věž, zvaná Bílá, lichoběžníkového půdorysu. Právě tato věž je největší zajímavostí hradu. Nepravidelný půdorys věží použili stavitelé pro ochranu před salvami z děl obléhatelů. Po stěně, která není k nepříteli kolmo, koule sklouzne a nenadělá škodu. Z předhradí je možné z jednoho místa spatřit všechny čtyři rohy věže naráz. Hledání tohoto místa je velmi oblíbená činnost četných návštěvníků hradu. Návštěvníky jistě také zaujmou zbraně ze 17. až 19. století a černá kuchyně. Součástí prohlídky jsou dva okruhy. První se věnuje rodu Kinských v Čechách, návštěvníci mohou vidět rodinné portréty. Druhý okruh, nazvaný mučírna, se zabývá trestním právem v 16. až 18. století. Hradu, jeho okolí a historii se věnoval historik Josef Pekař, který vytvořil podrobnou dvoudílnou monografii Kniha o Kosti, zachycující ekonomické a historické dějiny místního panství. Roku 1964 byla nastěhována na Kost galerie starých obrazů jako pobočka Národní galerie v Praze. Tipy na výlet Na výlet do okolí vás může zlákat celá řada památek, jako například zřícenina hradu Hynšta, zámek Humprecht v Sobotce, pseudobarokní zámek Mladějov nebo zříceninu hradu Trosky. Ubytovat se můžete v nedalekých Libošovicích.

Raně barokní, klasicistně upravený valdštejnský zámek najdeme přímo v centru města Jičína. Jičínský zámek je součástí budov tvořících náměstí a na první pohled s nimi splývá, proto je lehké jej přehlédnout. Návštěva zámku však rozhodně stojí zato. Historie zámku Původně, na místě západní části dnešního zámku, stával po polovině 16. století jednopatrový pozdně gotický panský dům o jednom křídle, postavený Trčky z Lípy. V roce 1609 začal Zikmund Smiřický se stavbou nového renesančního zámku, jehož jádrem zůstal starší trčkovský objekt. Měl 2 patra, nárožní arkýře a 4 arkády do náměstí. Zámek v roce 1620 vyhořel po mohutném výbuchu, když byl zabírán Saloménou Slavatovou, která vymáhala jičínské dědictví na své sestře Elišce. V roce 1623 se Jičín stal majetkem Albrechta z Valdštejna, který zahájil stavební činnost ve městě budováním vévodské rezidence. Rozhodl se pro vystavění sídla ve středu frýdlantského vévodství. Proto roku 1624 vykoupil další sousední domy až k frýdlantské bráně. Základem projektu byl návrh A. Spezzy, upravený G. Pieronim. Za války o bavorské dědictví, tzv. bramborové, roku 1778 byl v Jičíně na čas ubytován i Josef II. Na nějakou dobu upoutal jičínský zámek opět pozornost Evropy, kdy za napoleonských válek v roce 1803 zde sídlil císař František I., kde vedl i řadu schůzí. Nejzávažnější byla schůzka nejvyšších rakouských vojevůdců - Schwarzenberka a Radeckého s ruským generálem Tollem, na níž byla dohodnuta tzv. Svatá aliance proti Napoleonovi. Od roku 1850 přestal zámek sloužit výlučně potřebám panství a s přeměnou státního aparátu se stal postupně též objektem pro nové státní úřady. Byl zde umístěn krajský soud, okresní finanční ředitelství, berní úřad a od roku 1907 také věznice okresního soudu. Po pozemkové reformě nakonec zámek koupilo roku 1936 město Jičín. Dnes je zámek v rukou města Jičína a sídlí zde Muzeum a galerie Jičín, lidová škola umění a některé úřady.  Podoba zámku Zámek Jičín, největší a nejvýstavnější budova na Valdštejnově náměstí, je dvoupatrová stavba obklopující 3 nádvoří a v původní podobě se zachovala dodnes. Při zámecké zahradě jsou postaveny druhé konírny, jízdárna, míčovna a zbrojnice. Po Valdštejnově smrti se zámek téměř 100 let neopravoval. Na konci 18. století jej upravil arch. F. Heger, po požáru roku 1809 bylo upraveno hlavní průčelí do zámeckých nádvoří. Do předních dvou zámeckých nádvoří vedou průjezdy s bosovanými portály, menší západní nádvoří obklopují arkády na pilířích. Ze staršího zámeckého zařízení se zachoval empírový tzv. konferenční salónek tří císařů z doby před rokem 1813, s portréty monarchů, zařízený v souvislosti s četnými návštěvami vůdců protinapoleonské aliance. Zámecká expozice dnes představuje stálou výstavu střeleckých terčů ostrostřelců a expozici z díla akademického malíře Radka Pilaře /autora pohádkových postaviček Rumcajse, Manky a Cipíska/. Je zde umístněna také vlastivědná, archeologická a přírodovědná expozice regionu. Návštěvníka zaujme chodba ze zámku k oratoři kostela sv. Jakuba s barokními plastikami ze sochařské dílny Jelínků nebo také cyklus 6 obrazů V. I. Raaba Ze života světců, který byl po josefínské reformě rozdělen a nyní jsou díla opět pohromadě. V muzejní herně a dílně si může návštěvník vyzkoušet tkalcovský stav, nebo mlýnek na obilí. Tipy na výlet Ve městě je dále k vidění židovský hřbitov a synagoga. Rozhled po městě se vám naskytne z rozhledny Čeřovka. V okolí se můžete vydat na zámek Jičíněves, zámek Kopidlno, zámek Mladějov, hrad Kost, zříceninu hradu Hynšta, zříceninu hradu Veliš, zámek Humprecht v Sobotce nebo zříceninu hradu Trosky.  V Jičíně se jistě i ubytujete.