Dračí vrch s výškou 676 m.n.m. se tyčí nad obcí Fojtka nedaleko Liberce. Na vrchu se nachází skalní vyhlídka ze které je velmi dobrý (kruhový) výhled do okolí. Skalka byla v roce 1902 zpřístupněna libereckým horským spolkem. Do skalky bylo vytesáno na 70 schodů a osazeno zábradlí. Výstup je možný dodnes.K dračímu vrchu se váže pověst, podle které se ve skalách usadil mohutný drak, který vždy na svátek čarodějnic musel mít lidskou oběť. Každý rok svobodné dívky z okolí sem posílaly lístky se svými jmény. Lístky byly dány do obětní mísy (prohlubně) na vrcholu skály. Drak je pak rozfoukal a jen jeden lístek zůstal jakoby tajemnou mocí přikovaný ke kameni. Jednou toto losování padlo na děvče z blízké hájenky, která marně čekala na návrat svého ženicha z daleké cesty. Když už stoupala k Dračímu vrchu, její milý se vrátil, těsně před skalkou ji předběhl a jediným šípem draka zabil. 

Masné krámy, kde se prodávalo maso a chléb se původně nacházely uprostřed centrálního náměstí. Jejich umístění se však nezamlouvalo Karlu IV. a tak byly přesunuty do nově stavby v roce 1364 zde na rohu Krajinské a Hroznové. V roce 1554 dostala nevzhledná stavba renesanční podobu a roku 1830 empírový vstupní štít. Původně se do masných krámů vstupovalo středem a uvnitř pak byla stavba členěna na 14 oddílů. Každý z nich pak měl ještě vlastní vchod kvůli zásobování. Po zrušení jatek byly zrušeny i masné krámy a stavba se na nějaký čas stala i výdejnou jídla pro chudinu. Zchátralé stavbě hrozila i demolice, nakonec však v roce 1953 byla adaptována na proslulou restauraci.

Klášter v malebné obci Rabštejn nad Střelou byl založen v roce 1672 řádem servitů. Již předtím zde byl na konci 15. století uveden karmel obutých karmelitánů, který zde vystavěl kostel Zvěstování Panny Marie. Tento řád však v roce 1532 byl z neznámých důvodů zničen a v polovině 17. století byly stavby již téměř znatelné. Konvent servitů byl čtyřkřídlý, stál západně od dnes stojícího kláštera a severně od něj se nacházel malý kostelík, připomínající svou velikostí spíše kapli. Na počátku 18. století již areál nevyhovoval potřebám řádu a tak v roce 1730 byla započata výstavba nového východního křídla, plánovaného daleko většího konventu. Stavbou pozdně barokního kostela (1766-67) pak starý konvent s kostelíkem zanikl. Jednolodní stavba navazuje svým presbyteriem na budovu nového kláštera. Dnešní klášter má půdorys protáhlého obdélníka. Stavba je jednopatrová bez výrazného architektonického členění. V sále bývalého refektáře se zachovalo štukové zrcadlo. V přízemí je budova dvoutraktová s chodbou zaklenutou plackami, místnosti mají stropy valeně klenuté. V roce 1787 byl klášter císařem Josefem II. zrušen, byla zde zřízena fara a škola, posléze byty. V současné době je zde hotel.

Zajímavý skalní útvar Jarcová kula (lidově zvaný také Jarčovská gula) se nachází nedaleko obce Jarcová při Valašském Meziříčí. Útvar tvoří asi 8 m vysoká pískovcová věžička, válcovitého tvaru. Podle pověsti vznikla, když ji zde upustil čert co chtěl obrátit tok potoka Senice v Lidečku. Z geomorfologického hlediska, ale útvar vznikl jako většina takových intenzivním mrazovým zvětráváním okolní části. To co odolalo dnes právě předabuje zmíněný skalní útvar. Místo je využíváno horolezci a vede sem turisticky značená cesta.