Nové Hrady, obec s přibližně 299 obyvateli se nachází v okrese Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj. První písemná zmínka o obci se datuje v roce 1293. Pozůstatky středověkého hradu (části hradeb, paláce a valy), který ztratil svůj význam v 18. století můžeme vidět v blízkosti zámku, který si zde nechali postavit majitelé koncem 18. století. Rokokový zámek Nové Hrady se nachází v oblasti pískovcových skal zvaných Toulovcovy maštale. Historie zámku Panství vlastnili páni Harbuvalové de Chamaré, kteří zde začali stavbu zámku ve stylu francouzských letních sídel v roce 1773. Vznikl tak patrový zámek s mansardovou střechou, s nádherným jižním průčelím, z jehož konců vystupují dvakrát odstupňovaná boční křídla. V letech 1778 - 1783 byly přistavěny dvě přízemní budovy k postranním křídlům. Sloužily jako kanceláře a byty panských úředníků. Jejich zakončení je propojeno ozdobnou zdí a tvoří vstupní bránu do areálu zámku. Architektura celého objektu je doplněna díly sochařů Jana Mělnického, Víta Čermáka a kameníka Ignáce Víchy. Interiéry kaple jsou vyzdobeny rokokovými štuky Josefa Procházky. Rod Harbuval byl vlastníkem zámku až do roku 1903. Po roce 1989 bylo sídlo navráceno v restituci vnukům tehdy původního majitele - textilního továrníka Josefa Bartoně z Nového Města n. Metují, kteří jej prodali v roce 1997 manželům Kučerovým z Prahy. Od této doby prochází rekonstrukcemi a modernizací. Slavnostní otevření zámku se konalo v roce 2001. Na předním nádvoří byla nově vybudována rokoková zahrada s fontánami a broderiemi, rekonstrukcí prošel i barokní špýchar, kde je nyní umístěno První české muzeum cyklistiky, klasicistní zahradní altán i domek zahradníka. Na druhém nádvoří zámku vznikla ukázka užitkové zeleninové zahrady, na terase před špýcharem je dnes barokní divadélko ze stříhané zeleně a zahrada s perénovými záhony. Ve výstavbě je zámecký hotel, budova oranžérie s rozsáhlým labyrintem, dokončuje se ustájení a výběhy pro koně a postupně se rozšiřuje chov jelení a daňčí zvěře. Zámek dnes Dnešní sídlo po rekonstrukci nabízí přístupné hlavní zámecké interiéry. Ve slavnostním rokokovém sále zámku se konají koncerty, přednášky a recepce, a především romantické svatební obřady. V prostorách bývalé kočárovny a konírny zámku, nyní banketním sále, se pořádají svatební hostiny, oslavy a společenské akce. Pro veřejnost je otevřena také Zámecká restaurace a Zámecká kavárnička. Součástí prohlídky zámku je i expozice nábytkového umění z UPM Praha a periodické výstavy v Zámecké galerii. Průčelí zámku Nové Hrady má řadu shodných prvků jako rezidence habsburských císařů, proto je taky nazýván Malým Schönbrunnem. Tipy na výlet Výlet si můžete udělat do údolí řeky Korunky. Navštívit můžete zámek Nové Hrady nebo hrad Rychmburk. V Luži uvidíte zříceninu hradu Košumberk, synagogu a židovský hřbitov. Ve Skutči můžete navštívit Muzeum V. J. Tomáška a městské muzeum, jehož je součástí. Rozhled po okolí nabízí rozhledna Terezka u Proseče.  Ubytovat se můžete v Litomyšli.

Kašna se sochou sv. Jiří je umístěna na III. nádvoří Pražského hradu. Čtvercový půdorys kašny je za kruhovým závradlím. Tvoří ho kovový prstenec umístěný na kamenných pilířích.

Staroměstská vodárenská věž byla původně dřevěnou stavbou. První zmínky o ní pocházejí z roku 1489 a týkají se její opravy. Kamenná věž byla postavena v roce 1577. V roce 1648 byla poškozena švédskými vojsky. Stejně jako nedaleká Staroměstská mostecká věž. Vojáci ji poškodili ještě jednou. V roce 1848 to byla vojska generála Windischgätze. V roce 1835 bylo rekonstruováno zařízení vodárny a to J. Božkem. V roce 1878 byla věž přestavěna. Byla zvýšena o jedno patro a byly na ní instalovány hodiny. Novogotická střecha vodárny pochází z roku 1888. Vodárna byla dána mimo provoz v roce 1913. V roce 1937 zde bylo zřízeno muzeum B. Smetany. Sgrafita zdobící věž byla vytvořena podle kartonu F. Ženíška a M. Alše.

Nad městem Bílina na Teplicku se tyčí barokní zámek vzniklý přestavbou původního gotického hradu. Historie hradu Hrad nechal vystavět pod starším hradištěm pravděpodobně Ojíř z Frýdberka ve 13. století, vlivný velmož na dvoře Václava I. O podobě hradu není mnoho informací. Za nejvýraznější objekt stavby se považuje pozdněgotická bašta zvaná Manda, která se nachází v rohu předhradí. Roku 1421 byl bílinský hrad dobyt husity, v 16. století přešel pod rod Lobkoviců, který jej přestavěli na letní sídlo. V letech 1675 až 1682 došlo k přestavbě sídla podle návrhu G. T. Tencally architektem Antoniem della Porta na reprezentativní raně barokní zámek. Další úpravy byly provedeny ještě v 19. století. Zámek byl majetkem Lobkowitzů až do roku 1945, pak přešel do vlastnictví státu. Dnes je sídlo opět v rukou Lobkowitzů a není přístupné pro veřejnost.    Podoba zámku                      Zámek Bílina je mohutná dvoupatrová stavba s obdélníkovým půdorysem a s velkými nárožními třípatrovými pavilony. Na severní straně nádvoří stojí gotická bašta z konce 15. století - Manda. Z interiérů je významný italský sál se štukovou výzdobou ze 17. století. Z původního hradu se dochovalo sklepení vytesané ve skále a sklípková klenba v přízemí severního pavilonu. Kolem zámku, na místě původního hradiště, se rozprostírá zámecký park. Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat třeba na barokní zámek Světec, na přírodní památku Bořeň nebo na zříceninu hradu Kostomlaty pod Milešovkou. Za návštěvu jistě stojí i barokní zámek Duchcov. Ubytovat se můžete přímo v Bílině.