Muzeum betlémů na Karlštejně vzniklo v roce 1995. Hlavním těžištěm se stala soukromá sbírka betlémů a lidového umění. JMůžeme tak shlédnout kolekci starých českých betlémů vyřezávaných ze dřeva, ale je možné vidět i betlémy z raritních materiálů jako např. cukr nebo chleba. Tři podlaží barokního domu jsou vybavena historickým nábytkem, obrazy, podmalbami na skle a dřevořezbami.Bonbónkem jsou mechanické betlémy z nichž většinu si mohou samy spouštět.V nejnižší části domu jsou dvě podlaží barokních sklepení, kde je instalována stálá výstava o dějinách vinařství na Karlštejně. Od poloviny listopadu se muzeem line vůně perníku, protože začíná tradiční výstava perníkových betlémů. Účastní se jí perníkářky z okolí, i daleka. Stálá expozice Sbírka starých českých betlémů v zařízených interiérech. Karlštejnský královský betlém - největší český loutkový betlém. Perníkové betlémy - Barokní sklepení s karlštejnskou Bílou paní - "Vinařství na Karlštejně".

Nový židovský hřbitov se nachází východně od centra města při ulici Pardubická. Je dnes součástí křesťanského hřbitova. Brána vedoucí přímo na hřbitov je uzamčena, vstoupit na něj je možno právě přes vedlejší křesťanský hřbitov. Starý židovský hřbitov  se nedochoval. Starý židovský hřbitov byl založen roku 1680 a zrušen v roce 1874, nedochovaly se z něj žádné náhrobky. V roce 1887 byl založen nový hřbitov východně od města. V 80. letech 20. století byl silně zdevastován a hrozil mu i zánik. Naštěstí se jej podařilo zachránit, vyčistit a náhrobky postavit. Do dnešní doby se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922. Hřbitov je přístupný v otevírací době městského hřbitova.

Vrch Velký Beškovský kopec (474 m.n.m.) se vypíná přibližně necelé 4 km jihovýchodním směrem od obce Dubá.Vrch tvoří pískovcový hřeben s četnými terasami. Z těchto skalních teras jsou dobré rozhledy do okolí.

Patří k nejvýznamnějším stavbám Nového Města pražského budované v době Karla IV. Byla zřízena jako správní a soudní dům brzy po založení města nejpozději před rokem 1367. Často soupeřila se svojí kolegyní Staroměstskou radnicí a tím, že vyrostla celá jako novostavba se od ní odlišuje. Její podstatná část vznikla a je i dochována z doby lucemburské. Severní část východního křídla a rozvržení jeho jižní části mají základ v době karlově. Radnice byla budována od poslední čtvrti 14.stol. do roku 1418. Z té doby je dochován v hlavním jižním křídle dvojlodní sál z roku 1411 - 1418 o šesti klenutých polích, nesených dvěma mohutnými válcovými pilíři. V prvním patře východního křídla se nachází velká síň s gotickou žebrovou klenbou na renesančních podpěrách. V rohu celé dnes trojkřídlé dispozice stojí věž s kaplí v prvním patře. Kaple byla zbarokizována v 1.pol. 18.století. Celá stavba byla hodně přestavována zvláště v období let 1520 - 1526 kdy bylo renesančně upraveno hlavní průčelí. Jeho podobu s vysokými štíty známe dodnes. O něco později po požáru v roce 1559, bylo postaveno západní a severní křídlo obklopující arkádový dvůr. Nechvalné přestavby postihly radnici po roce 1784 kdy ztratila svůj význam a byla proměněna na soudní úřad, kancelářské prostory a žalář. Pro potřeby soudu byla radnice v roce 1806 přestavěna v empírovém slohu. Soudní prostory dodnes zaujímají největší část Novoměstské radnice. Na pravé straně vchodu do radnice z Vodičkovy ulice je kovový etalon – bývalá „mírná míra pražského lokte zvaného též český“. Mohli si na něm cejchovat své dřevěné lokte prodavači sukna a jiného, dalo by se říci metrového zboží. Zachoval se zde i kousek řetězu, kterým se v těchto místech Vodičkova ulice, podobně jako jiné pražské středověké komunikace na noc uzavírala. Při pohledu na věž si člověk maně uvědomí jakou roli radniční věže hrály. Hlásní z nich střežili okolí a v případě nebezpečí nebo neštěstí, například ohně, zvonili na poplach. Na novoměstské věži vážil takový poplašný zvon padesát metráků, jiný, menší, svolával k radní k poradám. Nejsmutněji klinkal ten, který zvonil odsouzencům kráčejícím k popravišti. I na této radniční věži stejně jako na její staromětské kolegyni, bývaly dříve nejen hodiny, ale také orloj. Pravděpodobně ale šlo o jednoduší stroj. Stroj orloje byl pravděpodobně odstraněn koncem 18. století. Radniční věž je vysoká 42 m. Krytý ochoz s barokními věžičkama na jejích rozích, pod nimiž jsou gotické chrliče, je ve výšce 37 m. Na věž vede 221 schodů. Před radnicí stál pranýř a také se zde popravovalo.