Rožnov pod Radhoštěm se nachází na úpatí Vsetínských vrchů ve Zlínském kraji, v okrese Vsetín. Asi osmnáctitisícové, kdysi dřevěné, městečko se rozkládá po obou březích řeky Bečvy v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Na počátku 20.století zde byly světově proslulé klimatické lázně, nyní láká návštěvníky, především krásná příroda Beskyd a zejména největší český skanzen Valašské muzeum v přírodě. Rožnov pod Radhoštěm byl založen v polovině 13. století, mezi lety 1246 – 1267, olomouckým biskupem Brunem ze Šaumburku. Právě z roku 1267 existuje první písemná zmínka o panství. Bruno ze Schaumburku ho tehdy před odjezdem na křižáckou výpravu do východního Pruska, uvedl jako svůj majetek. Půdorys města je příznačný pro dobu svého vzniku. Ve druhé polovině 13. století kdy České království za panování Přemysla Otakara II. prožívalo rozkvět, byly města často zakládány na zelené louce. Proto i domy na náměstí stály v rovných řadách, podloubí spočívala na sloupech s pavlačí. Unikátní bylo, že domy bylo velmi dlouho dřevěné. Nedaleko založené osady na jihozápadní straně byl vrch Hradisko a na něm byl postaven gotický hrad. Jestli byl jeho zakladatelem biskup Bruno či až jeho další majitelé panství, prameny nic neříkají. Doložen je roku 1310, ale pravděpodobně stál již za panování Přemysla Otakara II., kdy plnil strážní funkci na velmi exponované hranici s tehdy nepřátelskými Uhrami. S jejichž králem Bélou vedl Přemysl Otakar II. dlouholetou válku. Své zkázy se hrad dočkal v 15. století, na rozkaz Císaře Ferdinanda I. byl částečně rozbořen roku 1539, kdy se v něm usadili loupežníci. V průběhu let se v Rožnově vystřídalo několik šlechtických rodů. Roku 1548 získali panství Žerotínové a udrželi si ho až do 19. století. Za jejich vlády došlo v Rožnově k rozkvětu hospodářství i řemesel. Žerotínové přispěli k rozkvětu města a Rožnov se proslavil zejména tkaním plátna a mušelínu a to po celé rakouské monarchii. Jen zvolna se dřevěné městečko měnilo na kamenné. I přes rozvoj řemesel se většina obyvatel živila málo výnosným zemědělstvím a pastevectvím. Podle pastevců - valachů byli osadníci nazýváni Valaši a celá oblast Valašsko. Většina lidí si tuto oblast spojí se salaší, kolibou a stády ovcí. Pečoval o ně bača, z jejich mléka vyráběl ovčí sýr brynzu a syrovátku zvanou žinčici. A právě žinčice stála společně se zdejším klimatem na počátku hospodářského vzepětí Rožnova, který přineslo lázeňství.Všechno začalo roku 1796 kdy si brněnský lékař dr. Kročák povšiml zdejších příhodných klimatických poměrů a rozhodl se sem poslat své pacienty, kteří měli prsní choroby. Velmi dobrý výsledek a nárůst počtu pacientů dal v Rožnově vzniknout klimatickým lázním. Ty založil roku 1820 tehdejší ředitel zdejšího panství Josef Drobník. Zpočátku se léčilo žinčicí a terénními vycházkami, později také koupelemi a elektroléčbou. Největšího rozmachu dosáhly klimatické lázně na počátku 20. století, kdy během lázeňské sezóny přijíždělo do Rožnova až 3000 hostů z celého světa. Účinky tamější léčby tak například okusil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, a zakladatel genetiky Georg Mendel. Lázně léčily nemocí dýchacího ústrojí, plic a také srdce. Lázně po Druhé světové válce skomíraly a byly zrušeny v roce 1960. V druhé polovině dvacátého století mění město svůj charakter a stává se průmyslovým, hlavně díky elektronickému průmyslu zastoupeným podnikem Tesla. Toto období přineslo typickou zástavbu té doby.I přesto, je Rožnov stále vyhledávaným turistickým centrem a snaží se vzpomenout na svou lázeňskou tradici. Půlkruhem kolem historického jádra města se rozkládá městský park. Již v minulosti v něm byly pro lázeňské hosty upraveny stezky se sedátky. I v současnosti má mnoho půvabů jako je jezírko či lipovou alej, vysazenou počátkem tohoto století. V centru městského parku stojí někdejší léčebný dům. K památným objektům ve městě patří katolický chrám,zasvěcený Všem Svatým, postavený v letech 1748-52. Za povšimnutí stojí budova současného sídla Chráněné krajinné oblasti Beskydy, historická stavba, vybudovaná před 200 roky, původně první rožnovská škola, pak fara a později pekárna. Ale především beskydská příroda, mytologií prostoupený vrch Radhošť a skanzen je to co každoročně přivede do Rožnova pod Radhoštěm desetitisíce návštěvníků.

Pastýřská stěna, strmá pískovcová skála vypínající se do výšky 160 m nad hladinu Labe, je jednou z dominant Děčína. Už jen pohled na samotnou stěnu ve Vás vzbudí úžas a co teprve, když navštívíte stejnojmennou restauraci na jejím vrcholu, jejíž součástí je vyhlídková věž. Dominanta Děčína Ale začněme od začátku. Samotná skála sloužila jako zdroj stavebního materiálu. Pískovec z ní byl v průběhu 19. století použit na stavbu železnice Praha-Drážďany a také při stavbě řetězového mostu přes Labe. Na místě dnešní kamenné restaurace stálo již od roku 1892 dřevěné pohostinství. Rozmach turistického ruchu si ovšem vynutil velmi záhy stavbu nového objektu. Financovalo ji tehdy ještě samostatné město Podmokly. Projekt byl svěřen stavitelům z Děčína, Putzovi a Weberovi, kteří navrhli objekt s restaurací, ubytováním a s válcovou věží s vyhlídkovým ochozem. Romantická stavba napodobující středověký hrad byla slavnostně otevřena v roce 1905. Celková výše nákladů se vyšplhala na 23 000 korun. Návštěvníkům slouží dodnes a majitelem je stále město Děčín. Objekt prošel v devadesátých letech rekonstrukcí a bílé zdivo tak kontrastuje s tmavou barvou pískovce. Bohužel výstup na věž není možný, návštěvníci se musí spokojit s výhledem z terasy. Pohled z ní je ovšem také velmi pěkný. Zahrnuje město Děčín, s dominantou protějšího břehu, Děčínským zámkem a také okolí v údolí Labe. Kousek od rozhledny je možné navštívit ZOO Děčín. Důvodem proč není možné vystoupit až na vyhlídkový ochoz je přetvoření pokoje pod věží na soukromý byt. Pokud si ovšem návštěvu předem dohodnete, je možné v doprovodu číšníka na věž projít.   Výhled sever: údolí Labe a Děčín východ: Děčín, Sokolí vrch, Malý a Velký chlum jih: údolí Labe západ: částečně omezen stromy, lze zahlédnout Dečínský sněžník Popis cesty Autem - lze dojet až k rozhledně. Od Tyršova mostu asi 200 metrů na křižovatku s ulicí Teplická. Tady odbočte doleva po Teplické, až po 100 metrech uvidíte na jednom z domů obrovský poutač na restauraci Pastýřská stěna a ZOO Děčín. Podle něj se vydáte doprava a po kilometru stoupání dorazíte až k rozhledně.  Vlakem - vystupte na zastávce Děčín - hlavní nádraží. Po červené turistické značce 1,5 km na vrchol.     

Muzeum ve Skutči počalo svou historii na sklonku 19. století. Prvotní snaha směřovala k uchování zdejší historie, umění a památek. První kroky jsou spojeny s osobou historika B.V. Konečného. Jeho předčasná smrt znamenal odsunutí vzniku muzea až do roku 1910. Tehdy ho založil Václav Jetmar, ředitel skutečské měšťanské školy. Výstavní prostory našlo muzeum postupně v budově bývalé školy na náměstí, v místnostech domu bratří Zvěřinových, v domě čp. 364 v Rybičkově ulici –kde tvořil a zemřel hudební skladatel Vítězslav Novák a konečně roku 1956 byla muzeu předána budova bývalého špitálu. Po řadu let byla pateří skutečského muzea expozice dělnického hnutí, obuvnictví a kamenictví, později vlastivědná expozice. V době nedávno minulé byla vlastivědná expozice nahrazena expozicí obuvnictví. Dále byla zrekonstruovaná muzejní zahrada do podoby lomu a zpřístupněny sklepní prostory muzea, kde se rovněž nachází expozice kamenictví.  Příležitostně se v muzeu konají krátkodobé výstavy, koncerty, přednášky. Nová expozice přibližuje  tradiční řemesla Skutečska – kamenictví a obuvnictví. Obuvnictví – ukázka starých cechovních řádů, vývoj obuvnictví za éry první republiky, kdy byla Skuteč obuvnickou velmocí, i fenomén Botany. K vidění je pestrá skladba obuvi, ale i řada obuvnických strojů a zařízení. Unikátem je např. obří ručně šitá polobotka, která je zapsaná v České knize rekordů a kuriozit nebo kopírka na kopyta. Kamenictví – venkovní expozice těžby kamene a jeho zpracování. Na jednotlivých zastavení bude provedeni lomem v období od konce devatenáctého století do poloviny století dvacátého. Řada exponátů je funkční a schopna plnohodnotných ukázek práce. Vnitřní kamenická expozice podrobněji popisuje vývoj kamenoprůmyslu včetně prezentace geologických zajímavostí Skutečska.Obě expozice doplňují nejen fotografické prezentace a filmové záběry z oblasti kamenictví a obuvnictví, ale i zajímavé hry na dotykovém počítači. Těšit se můžete např. na pexeso či postřehové otázky na paměť. Pod městské muzeum Skuteč patří také dva památníky: Památník Vítězslava Nováka Památník V. J. Tomáška

Hrad přestavěný na zámek se nachází v obci Chvatěruby nedaleko Kralup nad Vltavou. Historie hradu Počátky hradu nejsou známy, první zmínky jsou již z let 1219-1222, ale tehdy pravděpodobně šlo spíše o charakter dvorce při doposud stojícím kostele. Kdy byl dvorec přestaven na hrad není také známo, zřejmě k tomu došlo někdy v průběhu 14. století. Okolo přelomu 14. a 15. století se držiteli hradu stal mocný rod Zajíců z Házmburka. V roce 1467 byl vojskem krále Jiřího z Poděbrad hrad obležen a dobyt. Král jej pak daroval dvěma svým příznivcům, což pak následně vyvolalo vleklé spory. Od roku 1474 drželi hrad Šárovcové ze Šárova. V roce 1567 nechává Jan z Valdštejna hrad přestavět na renesanční zámek. Za třicetileté války utrpěl objekt nejvíce a koncem druhého desetiletí 18. století bylo započato s náročnou barokní přestavbou. Ta však zůstala nedokončena a jejími pozůstatky jsou rozměrná obdélníková okna. Dispozice hradu Hrad vznikl na nepříliš výrazné poloze, která byla dědictvím po původním sídle, které mělo spíše charakter již zmíněného dvorce. Středověký hrad byl nejspíše trojdílný. Předhradí dominoval dodnes zachovaný kostelík, ostatní zástavba není známa. Z opevnění se dochovala hradba na straně nad řekou, ukončená pozdně gotickou baštou, která byla velmi necitlivě přestavěna na obytný dům. Za příkopem se pak nacházelo dvojdílné jádro. V jeho čele dnes stojí obdélná renesanční palácová budova, která v úrovni sklepů obsahuje gotickou hradbu. Na palác pak navazují nedostavěná barokní zámecká křídla. V zadní části hradního jádra, kde se dochovala jen silná obvodová hradba, stála patrně čtverhranná podsklepená, nejspíše věžovitá stavba. Hradní areál s nedokončenou přestavbou na zámek je v soukromém vlastnictví a je nepřístupný. Tipy na výlet Po návštěvě hradu si můžete prohlédnout i Kralupy nad Vltavou, kde je k vidění například kostel Nanebevzetí Panny Marie, Městské muzeum nebo most T.G.Masaryka. Například v blízkých Veltrusích je vám k dispozici výběr ubytování.