Gotický kostel sv. Víta se nachází při ulici Topolová, severovýchodně od centra města. Kostel je jediným pozůstatkem původního františkánského kláštera založeného v polovině 15. století. Klášterní stavby podlehly zkáze v době po třicetileté válce. Kostel jako jediná zachovaná stavba prošla v letech 1771-1777 velkou úpravou. Za vlády Josefa II. byl spolu s blízkou kaplí sv. Anny zrušen a prodán. V roce 1790 ho hraběnka Antonie Daunová postoupila obci. Kaple sv. Anny již nebyla obnovena a byla přestavěna na obytný domek. Kostel sv. Víta má presbytář zpevněný opěrnými pilíři. Na západní straně se nachází vstup s gotickým portálem a vedle něj velká kamenná kropenka. Presbytář je zaklenutý, loď plochostropá s dřevěným omítnutým stropem. Za hlavním oltářem se nachází nástěnná malba, znázorňující vstup sv. Víta na nebesa od moravského malíře Josefa Winterhaltera z roku 1774. Další uměleckou památkou v interiéru je náhrobní kámen Puty z Lichtenburka z růžového mramoru. Představuje mladého sv. Víta držící v levé ruce palmu a v pravé ruce hořící lampu. Po obvodu kamene je dokola vytesaný latinský nápis uvádějící data úmrtí Puty z Lichtenburka. Klášter se ke kostelu přikládal od severu, což dokazuje odbourané zdivo a zřejmě i zazděný vstup s portálem. Severně od kláštera se nacházela klášterní zahrada, na jejíž místě se dnes nacházejí zahrádky a domky.

Koubkova branka (součást opevnění jižního předměstí) byla vystavěna nákladem mlynáře Koubka v roce 1574 jako přístup k místnímu mlýnu. Nejprve bývala obývána věžním a posléze dalšími obyvateli až do 50. let 20. století. Pak zůstala nevyužita a chátrala. Až v roce 1989 se ji ujali jeskyňáři. V 90. letech 20. století byla opravena a od roku 2004 je v majetku města. Dodnes je využívána jako klubovna a pro příležitostné akce. Objekt je vystavěn z lomového kamene, čtverhranného nepravidelného půdorysu. V prvním patře se nachází předsíň a vlastní místnost fungující jako klubovna. V úrovni druhého patra se nachází dřevěná pavlač na krakorcích.

Na konci roku 2007 byla na vrchu Kožich (584 m.n.m.) v blízkosti obce Libákovice zahájena výstavba telekomunikační věže společnosti Vodafone. Již v roce 1865 zde stála jakási dřevěná vyhlídka pro zeměměřičské účely. Ta se pod vlivem počasí časem zřítila. V roce 1934 zde pak byla postavena triangulační věž se stejným účelem. Po ní zde zbyl do dnešní doby jen žulový kvádr jako značka zeměměřičů. Prostor pod skálou pak nějaký čas využívali vojáci, kteří zde zbudovali bunkr a odpalovací rampy. Nový kovový stožár telekomunikační věže vysoké 35 metrů v sobě nese vyhlídkovou plošinu ve výšce 20 metrů. Na ni pak vede celkem 120 schodů. Rozhledna je volně přístupná.

Raně gotický hrad Pecka je situován do stejnojmenné obce, ležící asi 6 km na východ od Nové Paky. Byl postaven na strmém vrchu v kopcovité krajině západního Podkrkonoší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic První písemné záznamy pocházejí z roku 1322, kdy se jako majitel uvádí Budivoj z Pecky. Výhodnost strategické polohy na špatně přístupném místě a kvalitu hradeb osvědčil hrad Pecka za držení Jarka z Železnice, který byl nepřítelem husitů. Proto roku 1432 po 7 měsíců obléhali Pecku sirotci. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. století až do roku 1518. Hrad rozšířili a nechali vystavět pozdně gotické opevnění. Za dalších majitelů Škopků z Bílých Otradovic začala být Pecka postupně přebudována na pohodlné zámecké sídlo v renesančním slohu. Tehdy vzniklo tzv. Škopkovské křídlo s arkádami. Přestavbu dokončil další majitel, známý šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Vynikající spisovatel, cestovatel a hudebník postavil na počátku 17. století dvoupatrový, tzv. Harantovský palác a vznikl tak čtyřkřídlý zámek. Když byl Kryštof Harant 21. června 1621 za účast na stavovském povstání popraven na Staroměstském námestí, prodala jeho manželka Pecku Albrechtovi z Valdštejna. Ten ji už za 3 roky upsal kartuziánům ve Valdicích. Když byl řád roku 1782 zrušen připadla Pecka náboženskému fondu a v roce 1824 jej vykoupili Trautmannsdorfové. Hrad už byl v té době neudržovaný a jeho chátrání urychlil požár roku 1830. Prohlídka interiérů hradu Pecka s černou kuchyní a sklepením Do hradu se vstupuje po barokním mostě ze 17. století, který vede k hradní bráně. Lichoběžníkové nádvoří dnes obklopují jen zbytky staveb paláců, které nádvoří obklopovaly. Rekonstruoval se jediný západní Harantovský palác, v jehož prostorách byla zřízena expozice. Tu tvoří celkem sedm místností, mučírna a sklepení a také 60 m hluboká studna. Tématicky je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na okolí. Vidět jsou třeba Krkonoše a hrady Kumburk nebo zřícenina hradu Bradlec. Tipy na výlet V Lázních Bělohrad najdete Anenské slatinné lázně, zámek Lázně Bělohrad, Fričovo muzeum nebo přírodní památku Hřídelecká hůra. V Nové Pace můžete navštívit expozici v Klenotnici drahých kamenů, Městské muzeum nebo Suchardův dům. V Nové Pace se můžete i ubytovat.