Zřícenina hradu Žampach se nachází na strmém kopci nad stejnojmennou obcí, ležící přibližně 6 km severně od bývalého okresního města Ústí nad Orlicí. Na volně přístupný hrad vede z obce turistické značení. Historie hradu Žampach založil okolo roku 1300 rod, který se po něm záhy i psal „ze Žampachu“. Zanedlouho se z neznámých důvodů stal majitelem hradu Jan Lucemburský, který jej zastavil pánům z Lipé. Ti jej po roce 1347 postoupili pánům ze Smojna. V roce 1355 byl hrad oblehnut a dobyt vojskem Karla IV., stal se totiž sídlem loupeživé hordy Jana Pancíře ze Smojna. Za Žampachů z Potštejna, kteří byly jeho vlastníky v letech 1367–1574, byl roku 1469 obnoven. Necelých 100 let později, roku 1540, se o něm píše, že je zpustlý, čemuž ještě více přispělo několikeré drancování v průběhu třicetileté války. Kámen z hradu byl ve 2. polovině 17. století použit na stavbu zámku v podhradí. V letech 1672–1789 stávala na předhradí barokně upravená kaple. Podoba hradu Hrad zaujímá prostor velmi štíhlého vrcholu kopce beze zbytku. Nejprve se prochází předhradím, kde kdysi stávaly hospodářské a provozní budovy včetně pivovaru a v pozdějších staletích kaple. V čele předhradí se pak nad šíjovým příkopem tyčila věž, patrně čtverhranná. Hradní jádro tvořil palác, nejspíše dvoutraktový a pravděpodobně vstupní brána. Na úpatí hradního kopce stával od 2. poloviny 15. století dnes již zaniklý hrádek Chudoba, součást obranného systému hradu. Z horního hradu se dodnes dochovala jedna valeně zaklenutá místnost paláce a drobné části hradby. V předhradí jsou patrné prohlubně po provozních objektech. Tipy na výlet U Ústí nad Orlicí najdete rozhlednu Andrlův Chlum. Dále se můžete podívat na zříceninu hradu Potštejn, zříceninu hradu Lanšperk, zámek Letohrad, rozhlednu Rozálka u Žamberka, zámek Žamberk nebo Městské muzeum Žamberk. Ubytovat se můžete v Ústí nad Orlicí. M.K.

Původně gotický hrad Ledeč nad Sázavou, přestavěný v 16. století na renesanční zámek, je vystavěn na skále ve stejnojmenném městě, ležícím v údolí řeky Sázavy. Hrad na ostrohu nad řekou Byl založen ve 2. polovině 13. století a náleží tak k nejstarším šlechtickým sídlům. Tehdy panství vlastnil nevýznamný šlechtický rod ledečských vladyků. V roce 1440 přešlo panství do rukou Ledečských z Říčan jejichž erb s drobnými úpravami převzalo město do svého znaku. Po tragédii roku 1509, kdy se zřítil strop gotického paláce zahynula manželka Buriana Ledečského Žofka a jeho dva synové, poslední dědicové z rodu Říčanských, který tak vymřel. Renesanční přestavba Poté přešlo panství na čas pod vládu Meziříčských z Lomnice. Ti ledečský hrad částečně přestavěli v renesančním slohu. V roce 1562 vymohl Zdeněk Meziříčský na císaři Ferdinandu I. povýšení Ledče na město. V roce 1569 získali panství Trčkové z Lípy, kteří pokračovali v renesanční přestavbě. Pro účast Erdmana Trčky z Lípy na spiknutí proti Valdštejnovi v roce 1634, bylo panství zkonfiskováno a rozděleno. Majiteli postupně byli Lobkowiczové, Adrian z Enkefurtu, Thunové, Věžníkové... Zámek procházel drobnými stavebními úpravami, z nichž nejvýraznější byla ta barokní na konci 17. století. Pustnoucí a zadlužené panství prodal v roce 1753 Ignác z Kochu císařovně Marii Terezii, a ta ho darovala Ústavu zchudlých šlechtičen, který založila v Praze na Hradčanech. V roce 1879 zachvátil hrad mohutný požár, který se podařilo uhasit až po třech dnech. Hrad už nebyl nikdy uveden do původní podoby. Po roce 1945 se hrad stal majetkem státu. V 90. letech 20. století přešel hrad do soukromého vlastnictví. Podoba hradu Vnitřní hrad s válcovou věží bergfritového typu a budovami po obvodu nádvoří je ze tří stran obklopen parkánem. Na severu je opevněn baštami. Do areálu se lze dostat buď raně barokní branou z roku 1642 s erby Adriana z Enkefurtu nebo od východu po mostě přes hluboký příkop. Na všech budovách jsou zbytky sgrafitových psaníček a v přízemí paláce jsou renesanční klenby. Dnes sídlo městského muzea Na hradě je také od roku 1938 Městské muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout sbírky, které jsou věnované archeologii, etnografii, řemeslům, dále numismatické sbírky i ukázky zbraní. V bývalé terasovité zahradě stojí raně barokní letohrádek ze 17. století. Pro sportovně zdatnější hosty je otevřena 32 metrů vysoká věž, ze které je po vyšlapání 111 schodů nádherný výhled na malebné údolí Posázaví. Tipy na výlet Vydat se můžete na tvrz Melechov, zříceninu hradu Chřenovice, zeměměřičskou věž Melechov, prohlédnout si hrad Lipnice nad Sázavou nebo se pokochat krásami novorenesančního zámku Světlá nad Sázavou. Vystoupit se dá i na rozhlednu Bohdanka. Ubytovat se můžete ve Světlé nad Sázavou nebo v Lipnici nad Sázavou.  

Židovský hřbitov se nachází jižně od obce, při silnici vedoucí do Květuše na okraji menšího lesa. Založen byl na počátku 18. století a užíván až do počátku 20. století. Poměrně velký hřbitov je ohrazen kamennou zdí a je poměrně prázdný. Na ploše 1453 m2 se dnes nachází roztroušená cca padesátka náhrobků, část z nich povalené nebo poničená. Z bývalé marnice se dochovalo poměrně velká část obvodového zdiva. Hřbitov je volně přístupný.

Základem Městského muzea v Sadské se stal odkázání pozůstalosti významného sadského rodáka prof. Otakara Jiřího Paroubka, spisovatele a kartografa. Ten v roce 1909 odkázal městu svou knihovnu a o rok později bylo zřízeno městské muzeum. Městské muzeum Sadská tak návštěvníky seznamuje s dějinami města a jeho součástí je i pamětní síň místních rodáků Františka a Otakara G. Paroubků. Stálá expozice Z historie Sadské - historie od r. 993 do 1940 (v 11. stol významné sněmy na zdejším dvoře pražských knížat z Kraslic), řemesla - průmysl, kultura - spolky, významné osobnosti, vinařství, lázeňské památky. Výstavní depozitář - trojrozměrné předměty (národopis, zbraně, archeologie, porcelán, keramika, nářadí, náčiní aj.). Paroubkova pracovna - pracovna s knihovnou Georgeiona F. A. a O. C. Paroubka, z nichž poslední byl zakladatelem muzea. Městské muzeum Sadská patří pod správu Polabského muzea v Poděbradech.