Židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji obce. Od hlavní silnice je potřeba odbočit na Bohdašice a před kostelem sejít uličkou vlevo dolů. Na konci obce se pak dát vpravo po polní cestě a po cca 100 m se hřbitov nachází vpravo od cesty. Hřbitov byl založen nejpozději v první čtvrtině 18. století a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Za druhé světové války byl hřbitov zpustošen nacisty. Po válce se pak při rekonstrukci hřbitova vrátily pouze starší náhrobky. Dnes je plocha hřbitova 1.097 m2 zaplněna z necelé poloviny asi 49 náhrobky pocházející z let 1742-1893, většinou barokního a klasicistního typu. Na hřbitově je pochován mimo jiné 105-letý Mathias Kraus.

Katedrála sv. Bartoloměje je stará stejně jako město samo. Byla založena krátce poté co město založil král Přemysl Otakar II. okolo roku 1261. Za císaře Karla IV. byl kostel přestavěn po požáru města v roce 1349, k trojlodí byl přistavěn nový gotický chór v letech 1360-1378, dílo Petra Parléře. Rozšířena byla také okna v trojlodí a přistavěna kaple Panny Marie. Koncem 15. století byly věže zastřešeny štíhlými jehlancovitými střechami s nárožními věžičkami. Během třicetileté války byl chrám poškozen za rabování švédské armády v roce 1643. Po skončení války se začalo s rekonstrukcí. Pohroma přišla v roce 1796 kdy při požáru shořely krovy nad celým chrámem poškozeno bylo i vnitřní vybavení. Kolem poloviny 19. století probíhá celková oprava jen provizorně opraveného chrámu. Další pohroma opět v podobě požáru na sebe nenechá dlouho čekat a přichází v roce 1869. Poté je se rekonstrukce ujímá Josef Mocker, který nejprve přestavuje zvonici a severní věž. Pak se ujímá celkové rekonstrukce, která se hlavně dotkne parléřova gotického chóru. Zde je řada architektonických detailů buď vyměněna do doplněna. Dochází také na nové romanticko novogotické zastřešení. Na konci druhé světé války v roce 1945 při bombardování je chrám naštěstí poškozen jen lehce a generální rekonstrukce je zahájena roku 1963. V interiéru katedrály je zajímavá hlavně Křížová cesta od Františka Bílka a barokní obraz „Umučení sv. Bartoloměje“ od  Petra Brandla.

Pod jižním koncem Špindlerova mlýna se při silnici do Vrchlabí nachází Labská přehrada. Byla vybudována na řece Labi v letech 1910-1914, ale kolaudace proběhla až v říjnu roku 1918. Jejím účelem byla hlavně ochrana před povodněmi, které byly vzhledem k blízkým horám časté. Během dvacátých let se začaly vyskytovat průsaky. Oprava však proběhla až při generální opravě v letech 1966-1986. Oblouková hráz z místního rulového kamene je založena na ortorulách v hloubce 4-7 m pod povrchem. Výška hráze činí 41,5 m, délka 153,5 m a šířka v koruně 6,15 m. Celkový objem nádrže činí 3,3 mil. m3. Nádrž je dlouhá zhruba 1 km a má plochu 40 ha. V roce 1994 byla zřízena při přehradě malá vodní elektrárna. Nachází se zde čtyři turbíny o celkovém výkonu 471 kW.

Pseudorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na centrálním městském náměstí Starosty Pavla. Pseudorománská trojlodní bazilika byla vystavěna na místě starší svatyně na konci 19. století. Má polokruhově zakončené kněžiště a nad vstupem hranolovou věž s jehlancovou střechou. Stropy všech tří lodí kryje dřevěný kazetový strop. V interiéru pak stojí za zmínku cínová křtitelnice (1689) a náhrobník J. Žďárského z červeného mramoru (1574).