Rozhledna na Čermákově vrchu (532 m) u Krátošic na Táborsku, je další z mnoha věží, které vznikly díky rozvoji mobilní komunikace. Čermákův vrch, nebo také „Na Šibenici“ jak se místu říká, je sice nevýrazným kopcem, ale to, že nabízí rozsáhlý výhled, se vědělo již velmi dlouho. V minulosti byl využíván geodety a ještě v 90. letech 20. století stála na jeho vrcholu triangulační věž. Obec Krátošice po rozhledně velmi toužila, ale její výstavba byla pod její finanční možnosti. Financovat stavbu byla ochotna společnost Radiomobil, ale jen v případě, že na věži bude možné umístit zařízení pro šíření signálu. Obec souhlasila a tak byla slavnostně 5. května 2001 rozhledna otevřena. Jedná se atypickou hranolovitou kovovou konstrukci. Vyhlídka má dvě patra, to vrchní je volně přístupné, spodní uzavřená plošina pak slouží turistům v nepříznivém počasí. Vysoká je 20 metrů a na vyhlídkovou plošinu, která je výšce 17 metrů, vede 90schodů. Je z ní vidět město Tábor, Novohradské hory, Kleť, Šumava nebo nedaleká zřícenina hradu Choustník. Rozhledna je volně přístupná.

Rozsáhlé zříceniny hradu Templštejn stojí na skále nad řekou Jihlavou. Nejblíže položenou obcí jsou Jamolice, z nichž ke hradu vede přibližně 4 km dlouhá značená turistická trasa. Hrad je volně přístupný. Historie hradu Hrad, jak již jeho jméno napovídá, založil řád templářů, kteří jsou na nedalekých Jamolicích doloženi již k roku 1279. Stavba hradu probíhala mezi lety 1281-1298. V roce 1312 francouzský král Filip Sličný násilně ukončil existenci řádu a Templštejn se jako konfiskát dostal do rukou kutnohorskému podnikateli Bertoldu Pirknerovi. Bertoldovi synové pak hrad prodali roku 1349 Přibíkovi ze Šelmberka. Roku 1379 hrad získali páni z Lipé a připojili ho ke krumlovskému panství. Páni z Lipé nechali pro své pohodlí Templštejn opravit a na přelomu 14. a 15. století přistavět nový palác. Okolo roku 1470 pak posílili hradní opevnění zbudováním mohutné štítové zdi na nejzranitelnější straně hradu jako obranu před palnými zbraněmi. V roce 1482 se hrad s panstvím opět osamostatnil a stal se sídlem pánů z Doubravice. Soudě dle archeologických nálezů byl Templštejn opuštěn někdy po polovině 16. století a začal pustnout. Podoba hradu Hrad v první fázi své existence řadíme k typu hradů s plášťovou zdí, tj. bezvěžovému. Hlavní jádro tvořila hradba v půdorysném tvaru pětiúhelníka se zaoblenými rohy, která v sobě obsahovala obytné budovy. Toto jádro pak obíhala vnější hradba předhradí, v jehož nároží nad řekou stála dvoutraktová budova. Další stavení, postavená patrně až v době držby hradu šlechtici, stávala v severním nároží a vedle vstupní věže do předhradí. Počátkem 15. století páni z Lipé přistavěli vedle vstupní věže již výše zmíněný palác, který se stal hlavní obytnou budovou hradu. Páni z Lipé též hrad obehnali ještě další hradbou a přestavěli hradní jádro. O štítové zdi, která patrně nebyla zcela dokončena, již bylo psáno výše. Do dnešních dnů se z hradu zachovalo poměrně dost. Velmi výrazná je dosud hradba jádra (vnitřní příčky paláců jsou již méně znatelné), zdi paláce pánů z Lipé i dvoutraktové budovy nad řekou. Méně znatelné jsou již ostatní hradby a menší stavby. První však, co příchozí spatří, je mohutná štítová zeď, stojící dosud celistvě ve své nedokončenosti. Tipy na výlet U Ivančic najdete zámek Hrubšice nebo zámek Ivančice. Dále můžete navštívit zříceninu hradu Levnov, zříceninu hradu Rabštejn u Dukovan nebo zříceninu Sedleckého hradu.  Ubytovat se můžete v Moravském Krumlově. M.K.

Budování městského opevnění Jindřichova Hradce jenž navazovalo na komplex opevnění hradu, započalo v první polovině 14. století a zdokonalovalo až do počátku 16. století. Hradby doplňovaly hranolové věže a okrouhlé bašty. Přístup obstarávaly tři brány. Většina hradeb pak při rozšiřování města postupně zanikla. Kromě opevnění hradu se dochoval zbytek hradeb s okrouhlou baštou v Husových sadech u Masarykova náměstí a zbytky opevnění v blízkosti jediné dochované brány Nežárecká.

Františkovy Lázně je město v Karlovarském kraji v okresu Cheb. Má přes 5 000 obyvatel. Františkovy Lázně jsou nejmenším z tzv. "Západočeského lázeňského trojúhelníku". Jejich poloha blízko hranice se SRN a nedaleko historického Chebu z nich dělá velmi přitažlivou turistickou destinaci. Do dnešní doby si zachovaly ráz lázeňského města z přelomu 19. a 20. století, kdy bylo evropské lázeňství na svém vrcholu.Léčivé účinky tamějších pramenů jsou známy od 15. století. Dříve než byly založeny vlastní lázně, byla historie místa spojena s dějinami nejstaršího Františkova pramene, dříve známého jako Slatinná kyselka. Jeho věhlas se začal šířit světem. Kyselka byla rozvážena v keramických lahvích do celé Evropy, takže její popularita stále rostla. Po Třicetileté válce vyvstal problém s rostoucím počtem lázeňských hostů. Ti byly ubytováni v Chebu, zatímco pramen leží 6 km od města. Byl proto vystavěn malý lázeňský komplex přímo u pramene. Samotné Františkovy lázně byly založeny 27. dubna 1793 jako Ves císaře Františka a v roce 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně. Pojmenovány jsou podle císaře Františka I., který je považován za jejich zakladatele. O třináct let později získávají statut města. Z počátečních venkovských lázní s jedním - Františkovým pramenem, dřevěnou kolonádou, několika lázeňskými domy a Společenským domem se velice rychle staly jedny z nejvyhledávanějších evropských lázní. Na konci století jsou již Františkovy Lázně rozlehlým zahradním městem s výstavními lázeňskými domy a v této podobě se dochovaly do dnešních dnů.V roce 1992 jsou Františkovy Lázně vyhlášeny díky své slohové čistotě městskou památkovou rezervací a začíná zcela nová kapitola v dějinách města. Symbolem Františkových Lázní je socha malého chlapce s rybou. Lázeňská promenáda, která je empírová a klasicistní, je obklopena anglickými parky a sady. Dominantou města je Společenský dům - INGO Casino, divadlo Boženy Němcové, Městské muzeum, tzv. Podivná rozhledna, pseudogotická stavba je napodobeninou středověkého hradu a sakrální stavby, barokní kostel sv. Jakuba, kostel povýšení sv.Kříže a pravoslavný kostel sv. Olgy. Pro lázeňské hosty je k dispozic devět pramenů – Františkův, Luisin, Studený, Solný, Luční, Glauber III, IV., Kostelní a pramen Natálie.