Stará synagoga pochází z konce 17. století. Byla postavena vedle původní malé synagogy. Řečniště bylo umístěno uprostřed sálu a podél stěn stálo 85 sedadel pro muže. Ženám byla určena galerie s kapacitou cca 60 osob, kam vedlo zvenčí zvláštní schodiště. Na konci 20. století prošla synagoga rekonstrukcí a v současné době slouží jako výstavní síň muzea. Zároveň se zde nachází i expozice věnovaná židovské populaci ve Velkém Meziříčí. T.A.

Renesanční zámek Bučovice s unikátními interiéry najdeme v mírné kotlině, přibližně uprostřed stejnojmenného městečka, asi 32 km od Brna. Za zámkem se rozléhá renesanční zahrada. Bučovický zámek je unikátem mezi našimi renesančními zámky, protože se nejedná o přestavbu původního hradu či tvrze, ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby palazzo in forteca, asi stylově nejčistější severně od Alp. Historie zámku Zámek je klasickou ukázkou architektury pozdní renesance (manýrismu). Postaven byl v letech 1575 – 1583 podle jednotného projektu jako celý komplex včetně zámecké zahrady a předzámčí, to vše obehnané hradbou a vodním příkopem. Zámek nechal postavit Jan Šembera Černohorský z Boskovic, majitel bučovického panství, bohatý a učený šlechtic, který se rozhodl pro reprezentační sídlo místo staré tvrze. Stavba zámku započala v roce 1567 a dokončil ji roku 1582. Vybral si k tomu v té době bažinatou část městečka na jižní straně náměstí (na opačné straně původní tvrze). Autorem projektu byl Jacopo Strada, architekt a správce uměleckých sbírek na Habsburském císařském dvoře. Zámecký komplex byl projektován na půdorysu velkého obdélníku, chráněného zdí, nárožními věžemi a vodním příkopem. Tím získal bučovický zámek částečně charakter pevnosti. Stavbu zámku prováděl brněnský kameník Petr Gabri. Konec rozkvětu zámku Po smrti Jana Šembera se jeho dvě dcery, Anna a Kateřina, provdaly za bratry Lichtenštejny, a tím se staly Bučovice součástí lichtenštejnského majetku. Dne 22. června 1645 se zámek bráněný jen panskými úředníky, vrchnostenskými myslivci a hrstkou měšťanů ubránil velké přesile Švédských žoldnéřů, městečko však bylo vyplundrováno. Lichtrenštejni přestali na zámku sídlit již v roce 1685, od té doby zde sídlila jen panská správa a od roku 1720 ústřední účtárna všech Liechtenštejnských statků. Bohaté vybavení bylo odvezeno do Valtic a Lednic, vodní příkop zasypán, děla z bastionů odvezena do slévárny, odstraněna nádrž kašny a zámecká zahrada rozparcelována na zahrádky a sady pro panské úředníky. Tomuto účelu sloužilo bučovické sídlo až do roku 1924.     Po roce 1945 se stal zámek majetkem státu a sloužil jako depozitář zemědělsko - lesnického archívu až do roku 1958. Vzhledem k jeho vynikající renesanční architektuře bylo rozhodnuto zařadit jej mezi objekty s kulturním posláním. Po restauraci reprezentativních místností v přízemí západního křídla byly Bučovice zpřístupněny veřejnosti. V letech 1960 - 65 byla rekonstruována i zahrada do původní renesanční podoby. Její plochu člení pravoúhlé trávníky s ornamentálně zastřiženými zimostrázy, tvarovanými habry a symetricky vysázenými zeravy.   Zámecké expozice  Zámecká expozice ukazuje klenot renesanční architektury u nás - štukovou výzdobu od Hanse Monta a freskovou výzdobu od neznámého autora. Autorem štukové výzdoby kaple, dokončené roku 1637 je Bernardo Bianci. Na nádvoří stojí manýristická kašna navržená G. G. Tencallou, která je považována za jednu z nejkrásnějších ve střední Evropě. Za návštěvu určitě stojí interiéry nejkrásnějších zámeckých sálů v přízemí (Císařský, Venušin a Zaječí sál, sál Pěti smyslů) s unikátní štukovou a malířskou výzdobou. Unikátní fresky Zaječího sálu zachycující převrácený svět, v němž zajíci vyhráli nad lidmi a psi. Sály jsou dnes náznakově vybaveny dobovým mobiliářem. Zpřístupněna je také kaple v 1. patře objektu. V zámku je instalována i výstava dýmek a sídlí zde také pobočka Vyškovského muzea se zaměřením na dějiny Bučovicka. Tipy na výlet V Bučovicích najdete také židovský hřbitov nebo Muzeum Bučovice. Vydat se můžete třeba na rozhlednu Bukovanský mlýn, zámek Kyjov, Vlastivědné muzeum Kyjov, renesanční zámek Nové Zámky, barokní zámek Milotice, rozhlednu Johanka u Hýsel nebo pseudogotický zámek Bzenec. Zámek Slavkov u Brna, kde sídlí i Austerlitz muzeum, najdeme stejně jako synagogu u města Slavkov u Brna. Ubytovat se můžete ve Slavkově u Brna.

Největší lázeňské moravské město Luhačovice, leží v podhůří Vizovických vrchů, 20 km jihovýchodně od Zlína. Lázně zasazené do půvabného údolí potoka Šťavnice při přírodních jsou nejvíce navštěvované lázně Moravy. Sirný pramen a 17 druhů přírodních minerálních vod se užívá k léčbě pacientů s nemocemi dýchacího a zažívacího ústrojí, s poruchami látkové výměny a poruchami pohybového ústrojí. Každoročně do Luhačovic přijedou tisíce hostů, které přiláká 300 let dlouhá lázeňská tradice, krásná architektura lázeňských domů od Dušana Jurkoviče, příjemné prostředí plné zeleně a proslulé prameny  Vincentka, Ottovka a Aloiska. Luhačovice nabízí široké možnosti pro aktivní odpočinek. V létě se lze koupat v přehradě, případně podnikat pěší či cyklistické výlety po okolí.  Každoročně se zde konají kulturní akce jako např. hudební festival Janáček a Luhačovice, přehlídka komorních divadel - Divadelní Luhačovice nebo Mezinárodní festival dětských folklorních souborů. Historie   První zmínka o této lokalitě je z roku 1412. Věhlas zdejších pramenů rychle rostl. Samotná lázeňská tradice je delší než 250 let. Zdejší panství získal po Liechtensteinech uherský šlechtický rod Serenyiů. Ti panství vlastnili až do roku 1902. Majitelé panství nechali prameny upravit. Byly u nich postaveny koncem 17. století dva mlýny, které zároveň sloužily jako ubytování lázeňských hostů. Roku 1736 si Serényiové postavili v Luhačovicích zámek. Důležitým mezníkem byl rok 1777 a kniha od vídeňského chemika profesora J.N.Crantze. Ten označil luhačovická zřídla pro zdraví velmi prospěšná. Za rok založení lázní Luhačovice lze považovat rok 1789. Tehdy hrabě Vincenc Serényi nechal u zřídel postavit dřevěné kabinové koupelny a hostinec s pokoji pro hosty. Roku 1850 byla postavena Vincentova kolonáda  a stáčírna. Další budovy a kolonády brzy následovaly. Prameny se začaly nazývat podle mužských křestních jmen rodu Serényi. Poslední členové rodu na konci 19. století začali o lázně postupně ztrácet zájem. To se projevilo na úpadku a poklesu návštěvnosti. Zlomem byl až rok 1902. Tehdy byla založena akciová společnost, která lázně od rodu Serényi  odkoupila a přizvala do Luhačovic proslulého architekta Dušana Jurkoviče. Jurkovič pojal Luhačovice v duchu secese, modernismu a moravské lidové tradice. Postavil celou řadu lázeňských budov – Jurkovičův dům, Vodoléčebný ústav, lázeňskou plovárnu se slunečními lázněmi a Slováckou búdu. Rozvoji lázní také neobyčejně pomohla železnice, která byla do města zavedena roku 1905. Velký rozvoj lázní trval do vypuknutí první světové války  a je spojen zejména s osobou Františka Veselého, ředitele společnosti. Luhačovice prosluli zejména léčbou horních a dolních cest dýchacích, při níž byly inhalovány místní prameny. O lázních     Přírodní léčivé zdroje: Sirný pramen a 17 druhů přírodních minerálních vod Indikace: nemoci a poruchy dýchacího a trávicího ústrojí, nemoci poruchy látkové výměny (cukrovka, obezita), poruchy pohybového aparátu, oběhového ústrojí a onkologická onemocnění Léčebné procedury: komplexní lázeňská léčba, pitná kůra (Vincentka, Aloiska, Ottovka), koupele, inhalace, regenerační, rehabilitační a relaxační pobyty, slatinné obklady, kloktání, masáže, obklady, plynové injekce Lázeňské objekty: lázeňské hotely: Vila alpská růže, Jurkovičův dům, Palace, Dům Bedřicha Smetany, Vila Chaloupka, Jestřabí, Morava, Alexandria, Společenský dům Penziony: Myslivna, Riviera, Rodina, Póla, Vepřek, Jalta, Dagmar, Taťána, Plzeň Volný čas: centrum, kryté bazény, sauna, solárium, fitness centra, tenisové kurty, sportovní hřiště, minigolf, kuželky, půjčovna sportovních potřeb, bowling, koupání na přehradě, rybaření, pěší turistika, cyklistika, vyhlídkové lety Slavní hosté: Leoš Janáček, T.G.Masaryk, František Kožík Kontakt: Lázně Luhačovice, a.s., Lázeňské náměstí 436, 763 26 Luhačovice, +420 577 682 111, info@lazneluhacovice.cz, www.lazneluhacovice.cz

Kostel svatého Jakuba Většího Boršov nad Vltavou, okres České Budějovice.