Historie hradu Necelé dva kilometry jižně od Kanic, v okrese Domažlice, se dochovaly na příkrém skalnatém ostrohu zbytky středověkého hradu Netřeb. Jeho zbytky zakrývá pozoruhodný háj se stovkami tisů, jejichž stáří se odhaduje až na 800 let. Tyto stromy tak byly tichým svědkem při budování hradu Děpoltem z Rýzmberku v první polovině 14. století. Děpolt z Rýzmberka byl pánem na blízkých Kanicích. Hrad se proto na paměť Děpoltova rodu jmenoval až do počátku 15. století Nový Rýzmberk, od této doby pak Netřeb. Koncem 14. století přešel hrad do držení lokalního rodu vladyků Kanických z Čachrova. Pozdější generace tohoto rodu hrad opustily a usídlily se na tvrzi v Kanicích. Důvodem byla jednak větší pohodlnost tohoto sídla, ale také požár, který hrad poničil v první čtvrtině 15. století. Jeho známky v podobě do červena vypálené malty a ožehnutých kamenů jsou doposud patrné na vnitřních zdech zříceniny. Opuštěný hrad zůstal natrvalo příslušenstvím kanického statku a při jeho majetkových převodech se o něm mluví ještě v r. 1663. Dispozice hradu Hrad vybudovaný na úzkém ostrohu se skládal z obytné věže a obvodové hradby. Z věže se zachovaly 2 stěny s vylámaným otvorem střílny. Obvodová hradba přežívá v několika fragmentech. Od ostrohu odděloval hrad hluboký šíjový příkop, v němž byla vytesána nádržka na dešťovou vodu. Hrad je klasickou ukázkou donjonového typu. Tipy na výlet Navštívit můžete zříceninu hradu Ruchomperk, tvrz Lštění v Blížejově, zříceninu hradu Nový Herštejn nebo zříceninu hradu Pušperk.Zajímavá je i rozhledna Bolfánek u Chudenic. Zde najdete i starý Černínský zámek Chudenice. Ubytování najdete v Klatovech nebo Domažlicích.

Kostel Panny Marie Růžencové - Plzeň.

Kašna se sochou sv. Jiří je umístěna na III. nádvoří Pražského hradu. Čtvercový půdorys kašny je za kruhovým závradlím. Tvoří ho kovový prstenec umístěný na kamenných pilířích.

Zatopený žulový lom se nachází zhruba 0,5 km před obcí Bedlno směrem ke hlavní silnici. Ve směru od Bedlna se nachází vlevo v malém stromovém hájku.Opuštěný lom se nachází na kontaktu karbonských slepenců a pískovců s proterozoickými biotitickými žulami jesenicko-čisteckého masívu. Kromě toho je Bedlnský lom sídlem rostliných druhů a několika chráněných druhů obojživelníků a plazů. Malebný lom si vybrali i několikrát filmaři. Natáčela se tu například Radúz a Mahulena (v roce 1970, s hereckým obsazením Jan Tříska a Magda Vašáryová) či Nesmrtelná teta.