Kostel Navštívení Panny Marie byl vysvěcen 3.7.1989. Dal jej postavit kníže Jan II. z Lichtenštejna podle projektu architekta Karla Weinbrennera. Stavba je nápadná volbou použitého materiálu, režnými cihlami a zeleně glazovanými střešními taškami. Na 200 druhů cihel, dlaždic a glazovaných keramických krytin dodaly místní knížecí keramické závody.

V severozápadním rohu Masarykova náměstí stojí Šrejnarovský dům. Byl vystavěn na místě staršího domu zbořeného v první polovině 16. století. Dnešní stavba byla renesančně vystavěna v roce 1614. Od poloviny 80. let 20. století se tu nachází expozice městského muzea. Své jméno nese podle měšťana Kryštofa Šrejnara. V přízemí se nachází průjezd krytý klenbou vedoucí do uzavřeného dvorku. V průčelí můžeme vidět nárožní arkýře. V jednom z nich se dochovala malba původně pokrývající celý dům.

Poodří je oblast vklíněná mezi horské masívy Beskyd a Jeseníků. Z velké části je tvořena Ostravskou pánví, Beskydským podhůřím a Oderskými vrchy, kde pramení řeka Odra, která je páteří celého regionu. Je to kraj plný kontrastů, průmyslová zóna si zde prolíná krásnou s přírodou a historickými stavbami. Zasahuje do tří okresů – Ostrava, Frýdek-Místek a Nový Jičín. Systém meandrů řeky Odry, mokřadů a niv, který každý rok přirozeně obměňuje svou podobu, je důležitou zastávkou na tažných cestách evropského ptactva. I to byl jeden z důvodů, proč bylo Poodří v roce 1991 vyhlášeno ochranou zónou. Zhruba v 15. století začal vznikat další fenomén Poodří – hustá síť rybníků. Mnohé z nich jsou už dnes zaniklé, přesto se Poodří může pyšnit téměř šedesáti rybníky, většinou chovnými. Soustavy rybníků jsou u Polanky nad Odrou, Bartošovic na Moravě, Albrechtiček, Jistebníka a Studénky.Všudypřítomná je i historie, přeci jen, je to oblast o kterou sváděly Čechy a Polsko , potažmo Rakousko a Prusko neustálé boje. A i dnes, více jak půlstoletí po vzniku samostatného Českého státu je tato část historie patrná, a to zejména v pohraničních městech, jakými jsou Český Těšín, Karviná či Bohumín. Kde jsou dodnes k vidění dvojjazyčné nápisy. Velmi malebné je oblast kolem Nového Jičína, kde nás překvapí městečka s pohádkovými náměstíčky vtisknutá na úpatí Beskydské pahorkatiny. Ze všech jmenujme třeba Štramberk. V Poodří je k vidění celá řada krásných zámků. Za všechny jmenujme zámek v Bartošovicích, v Kuníně, a zámecké parky v Jeseníku nad odrou nebo v Trnávce. Chráněná krajinná oblast Poodří je protkána sítí turistických tras a naučných stezek. Jednou z nejhezčích je tzv. Stříbrný chodník. Tato stezka je zaměřena na obory geologie, botanika, archeologie, historie a ekologie. V regionu si na své přijdou i vyznavači cyklistiky. °"N,°"E

Ústí nad Labem je statutární město na severozápadě Čech, průmyslové centrum Ústeckého kraje s téměř 100 tisíci obyvateli. Rozlehlé město s historickými stavebními památkami, mohutnou Mariánskou skálou v samém centru leží na soutoku řek Býliny a Labe, v srdci Českého středohoří. Na sever od města se nacházejí Krušné hory a Labské pískovce s turisticky vyhledávanou oblastí Česko-Saského Švýcarska. Město je proslulé převážně svým průmyslovým charakterem se zaměřením na chemii a těžbu hnědého uhlí. Po útlumu těžby hnědého uhlí a omezení některých výrob se životní prostředí výrazně zlepšilo. Z původní zástavby i díky bombardování spojenců v dubnu 1944 se příliš nedochovalo. Město Ústí nad Labem vzniklo před více než tisíci lety. Do historie ale vstoupila nedaleká ves Stadice. Český kronikář Kosmas právě sem přisuzuje děj pověsti o založení české královské dynastie, rodu Přemyslovců. Podle jeho vyprávění byl právě zde bájný Přemysl Oráč vyzván, aby opustil svůj pluh, oženil se s kněžnou Libuší a usedl na knížecí stolec. Přemysl Otakar II. povýšil Ústí na město, v druhé polovině 13. století. Výsady, které město dostalo od svého zakladatele, potvrdil a rozšířil Jan Lucemburský. Město se řídilo magdeburským právem, mělo svobodné právo plavby i právo mílové. Přesto jeho význam zůstával pouze regionální. Vrcholného rozvoje dosáhlo město v druhé polovině 16. a na začátku 17. století. Díky tomu, že se nezúčastnilo prohraného povstání proti Ferdinandovi I. roku 1547, nebylo potrestáno a domohlo se alespoň relativní hospodářské prosperity. Od druhé poloviny 16. století dochází v Ústí k značnému posílení německého živlu, který postupně převládl. Třicetiletá válka přinesla městu velký úpadek. Město bylo několikrát pleněno. Nastala vleklá populační krize trvající déle než dvě století. V následujících dvou století zůstalo Ústí nad Labem jen malým zemědělským střediskem s počtem obyvatel nepřesahujícím 2 000 a to až do roku 1830, kdy v důsledku bouřlivého průmyslového rozvoje začala populace neobvykle narůstat. Ve 2. polovině 19. století, díky splavnění Labe, železniční křižovatce a bohatým zdrojům hnědého uhlí, se Ústí změnilo ze zaostalého provinčního města v důležitou průmyslovou, obchodní a dopravní metropoli severu Rakousko – uherské provincie. Středověké a renesanční městské hradby, jimiž bylo Ústí nad Labem obehnáno, byly v průběhu čtyřicátých let 19. století zbořeny a město se rozrůstá. Vyrůstají zde dva přístavy a město se stává největším přístavem monarchie co do počtu přepraveného zboží. Mimořádná ekonomická prosperita přinášela však i vlivy nepříznivé, vedle znečišťování životního prostředí a zničení většiny historických památek to bylo také vzrůstající vyhrocování sociálních a národnostních konfliktů mezi českou a německou populací.I přes devastaci města těžkým průmyslem a bombardování za Druhé světové války, si město zachovalo řadu památek. Kostel Nanebevzetí panny Marie byl postaven kolem r. 1318. V době husitských válek byla zničena jeho věž a trojlodí. S obnovou se začalo až po r. 1452. V 80. letech 19. století byl přestavěn v pozdněgotickém stylu. Bombardování města v dubnu 1945 vážně narušilo základy chrámové věže a od té doby je věž vychýlena od kolmé osy téměř o 2 m. Další sakrální památku je kostel sv. Vojtěcha. Barokní kostel s dominikánským klášterem postavil v letech 1715-1730 významný severočeský stavitel Octavio Broggio na místě stejnojmenné stavby z r. 1070. V roce 1972 zde byly instalovány druhé největší varhany v České republice. Svého zástupce má mezi sakrálními stavbami i protestantská víra. Novorománský kostel apoštola Pavla postavili r. 1906. Stavba je pozoruhodná ozdobnou cihlovou fasádou. Z původních tří kostelních zvonů zbyl pouze největší, s vyobrazením Martina Luthera. K dalším lákadlům patří Městské divadlo, postavené v novobarokním stylu, počátkem 20.století, muzeum města Ústí nad Labem a sluneční hodiny na Lidickém náměstí, které jsou součástí fontány. Z moderních staveb, které stojí za povšimnutí, patří zajímavý Mariánský most postavený v roce 1998. Dominantu města, tvoří rozsáhlá gotická hradní zřícenina Střekov. Situovaná na jihu města ad pravým břehem Labe na 100 m vysoké skále. Ve snaze zajistit bezpečnou plavbu po Labi, dohodl se český král Jan Lucemburský v roce 1316 s pražským měšťanem Peškem z Veitmile, že na skále vystaví nový hrad. V září 1319 přenesl král léno na děčínské Vartemberky.poté se majitelé rychle střídali. V letech 1479 až 1506 vlastnili Střekov bohatí í podnikatelé Glacové ze Starého Dvora, kteří jej přestavěli ve stylu pozdní gotiky. Od roku 1563 vlastní hrad Lobkoviczové. Od počátku 19. století dali Střekovu obraz romantické hradní zříceniny, jejímž obdivovatelem byl J. W. Goethe i hudební skladatel Richard Wagner, básník K. H. Mácha i malíř Ludwig Adrian Richter. V roce 1992 byl hrad vrácen v restituci Lobkowiczům.