Byla to ves lidí Strašnových. Starobylé jméno Strašen mělo údajně odstrašovat zlé síly a ochraňovat jeho nositele. První zmínka sahá až do roku 1185, kdy zdejší pozemky patřily vyšehradské kapitule. Ve 14. století tu byly tři dvory a dvě tvrze. V roce 1516 se ocitly Strašnice v držení Nového Města. Roku 1547 je zabavil Feridnand I. a o dva roky později přenechal Starému Městu. V 16. století jsou tu doloženy hojné vinice a chmelnice. V roce 1849 se staly Strašnice samostatnou obcí. Původní jádro se nacházelo mezi dnešní stanicí metra Strašnická a tramvajovou smyčkou Radošovická a původní zástavby se tu zachovalo jen velmi málo. Při parcelaci zdejších pozemků vznikly v roce 1791 Nové Strašnice, původní ves dostala název Staré Strašnice. V roce 1922 byly Staré Strašnice připojeny k Praze. Po jejím připojení se tu začal rozvíjet čilý stavební ruch a někdejší zemědělská obec se začala měnit v atraktivní rezidenční čtvrť. Vznikaly četné soubory rodinných domů, například Masarykova kolonie (Bylanská ulice), Skalka, Třebešín a také družstevní kolonie Zborov. Dále pak probíhala výstavba činžovních domů. V letech 1946-1949 byla postavena Solidarita (600 řadových rodinných domů s 1260 byty). V dalších letech 1958-1960 sídliště Rybníčky a v letech 1967-1977 sídliště Skalka. Na počátku 21. století vznikl poblíž strašnické vozovny nový moderní obytný a administrativní komplex na Vinici.

Stálá expozice:Renesanční stavba velkomlýna se čtyřmi vodními koly a náhonem. Ve mlýně je expozice mlynářství.

Josef Rohan po němž je nábřeží pojmenováno, byl tesařský mistr, pražský měšťan a po roce 1850 vlastník ostrova. V době největšího rozkvětu sahal Rohanský ostrov od Těšnova až po dnešní Šaldovu ulici a po rozsáhlé maninské regulaci Vltavy byl spojen s Libeňským ostrovem. Po této úpravě byl využíván jako skladové seřadiště státních drah, jako skladiště a ve velké míře tedy donedávna byla i značně velká nevyužitá, neudržovaná plocha o rozloze zhruba 60.000 m2. Na začátku roku 2000 byla v blízkosti Rohanského ostrova zahájena výstavba rozsáhlého urbanistického celku, který je zcela nový svým pojetím, například skleněnými atrii a propojením se zelení. Je to největší pražský projekt nového tisíciletí. Hlavou projektu ultramoderní miničtvrtě v Karlíně je Lee Polisano z londýnské architektonické kanceláře KPF. Projekt by měl sloužit především obyvatelům Prahy, a tak v nové čtvrti vzniknou nejen nové budovy, například hotel s 210 pokoji a aparthotel se stovkou bytů, ale i nové ulice, bulváry, parky a veřejná prostranství. To vše bude zasazené v zeleni překrásného vltavského břehu či v zeleni atrií jednotlivých budov.

Pomník padlým.