Barokní, rokokově upravený zámek Jemniště se nachází asi 10 kilometrů SZ od města Vlašimi, okres Benešov, Středočeský kraj. Historie Jemniště Prvním písemně doloženým sídlem pánů z Jemniště byla tvrz ze 14. stol. V 18. stol. získal panství František Adam z Trauttmansdorffu, který nechal vybudovat západně od staré tvrze pohodlnější sídlo, dnešní zámek. Jeho stavba vznikla v první polovině 18. stol. nepochybně podle projektu významného českého barokního stavitele Františka Maxmiliána Kaňky, s nímž spolupracoval i malíř Václav Vavřinec Reiner, který se podílel na výzdobě kaple sv. Josefa. F. M. Kaňka byl pro zajímavost jedním ze stavitelů pražského Klementina. Tvrz se poté stala příbytkem pro zaměstnance pánů. Po požáru v roce 1754 byly interiéry zámku upravovány a z této doby pocházejí také malby hlavního sálu od Felixe Antonína Schefflera. Roku 1773 získal zámek sňatkem hrabě Jindřich Rottenhan, za kterého se jemnišťské panství stalo důležitým střediskem bavlnářského průmyslu. Rottenhan se také podílel na stavebních úpravách zámku v klasicistickém slohu a severně od budovy zámku založil velký přírodní anglický park a zrušil styl tehdejší francouzské zahrady. Na zámku Jemniště se v průběhu dějin vystřídalo mnoho majitelů, posledními byl rod Šternberků, kteří panství koupili v roce 1868. Ve vlastnictví rodu zůstal zámek až do roku 1943, kdy jej správa prodala Oskaru Daňkovi z Esse. Po 2. světové válce připadlo panství státu. Mezi lety 1953 - 1961 byla na zámku Jemniště instalována výstava odívání, jednalo se o pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V letech 1962 - 1974 využívalo prostory benešovské okresní muzeum a do konce 90. let byla v zámku kromě dobově zařízených interiérů i výstava Theatrum mundi (velká sbírka map a plánů od holandských kartografů z konce 17. stol.). Zmiňována expozice dnes již není součástí zámecké prohlídky. Po roce 1989 bylo Jemniště v restituci navráceno rodině Šternberků. Nyní je jeho majitelem Jiří Sternberk, který sídlo také obývá. Dispozice zámku Zámek Jemniště je půvabná patrová stavba, která byla postavéna hlavně k letnímu užívání. Dominuje zde elegantní štít s balkonem, který zvýrazňuje vstup do zámku. Nižší budovy po stranách zámku sloužily k hospodářským účelům. Napojují se na hlavní zámeckou budovu téměř v pravém úhlu a vytvářejí tzv. čestný dvůr, srdce barokní zámecké architektury. Zadní průčelí zámku je obráceno do parku. Zámecký park Za F. A.Trauttmansdorffa byl park francouzského typu, kde byly typické přísné geometrické linie, sochy a fontány. Často byl využíván k pořádání zahradních slavností. K témuž účelu byly vybudovány i dva zahradní pavilony. Na přelomu 18. a 19. stol. byla barokní zahrada přeměněna v romantický anglický park. Jedinou připomínkou někdejší francouzské zahrady je úprava čestného dvora a nově založený libosad na pravé straně zámku. Rozsáhlý anglický park upoutá nejen romantiky a milovníky přírody, je oživen soustavou rybníků, nově upraveným nádvořím, francouzskou zahradou, Giardinettem, skalkou a vřesovištěm. Můžeme zde zahlédnout pávy a okrasné vodní ptactvo.  Zámecké interiéry Prohlídka zámku nám dnes nabízí zámecké interiéry vybavené dobovým nábytkem z baroka a rokoka. K nejkrásnějším interiérům patří zámecká kaple Sv. Josefa s výzdobou Václava Vavřince Reinera, Felixe Antonína Schefflera a Matyáše Bernarda Brauna. Ústřední prostorou zámku je taneční sál prostupující dvěma patry, jehož stropy a stěny zdobí rokokové malby od Felixe Ant. Schefflera a barokní štukové reliéfy od Matyáše Bernarda Brauna. Zámek nám nabízí také zlatý a modrý salón, bývalé ložnice, zelený předpokoj a modrý kabinet.  Zámek Jemniště myslí také na romantické duše. Za účelem příjemně strávených chvil a nocí v nádherném a klidném zámeckém prostředí byly zrekonstruovány dva zámecké apartmány. Své chvíle si může návštěvník zpříjemnit i pohodlným posezením s kávou a sladkým zákuskem v nové zámecké kavárně upravené ve stylu 30. let.  Ubytování naleznete ve Vlašimi nebo v Benešově.

Andělská Hora je zřícenina gotického hradu jihovýchodně od Karlových Varů. Leží na vrcholu čedičového vrchu nad stejnojmenným městečkem. Historie hradu Hrad, původně zvaný Engelsburg vznikl až na přelomu 14. a 15. století na bečovském panství pánů z Rýzmburka. Důvodem k jeho výstavbě zřejmě byla snaha ochránit rozsáhlé panství Rýzmburků. Když jeho stavitel Boreš z Rýzmburka zemřel, majitelé hradu se začali rychle střídat. V letech 1406-14 patřil Oldřichovi Zajíci z Házmburka. Od roku 1430 byl majetkem Jakoubka z Vřesovic, roku 1437 přešel na Šliky, v 60. letech patřil Zbyňku Zajícovi z Házmburka a od roku 1466 pánům z Plavna. Zejména páni z Plavna provedli rozsáhlé stavební úpravy. Právě z jejich pozdně gotické přestavby pochází většina dodnes patrných zbytků zdiva. Po roce 1565 se majitelé opět střídali a v 17. století přestal být sídelním hradem. Roku 1621 byl zkonfiskován a prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic. Roku 1635 byl dobyt Švédy a poté již rychle chátral a definitivně byl opuštěn po požáru roku 1718. Dispozice hradu Nynější zřícenina je dominantou okolí, ze které je výborný kruhový rozhled zejména na blízké Doupovské hory. Dispozice Andělské Hory byla dvojdílná. Jádro stavby tvořil vnitřní nebo taky horní hrad s palácem lichoběžníkového tvaru. Do areálu hradu se vcházelo branou z dokonale opevněného podhradí s hradbou, bastionem a branou. Z hradu se zachovalo už jen torzo, které je volně přístupné. Tipy na výlet Historie zříceniny hradu Andělská Hora je úzce spojena s blízkým zámkem Stružná. Najdete tu také kostel Nejsvětější Trojice. U nedalekého Bochova narazíte na zříceninu hradu Hartenštejn. U Karlových Varů najdete zámek Dalovice. Podívat se také můžete na viklan u Javorné. Ubytování najdete v Karlových Varech.

Obytný dům s obchody ve tvaru oblouku, se dvěma průjezdy a nárožní obytnou věží byl postaven v letech  1952-55, stejně jako většina staveb v této místní části Ostrava-Poruba, která měla být výstavní čtvrtí města postavená na zelené louce v 50. letech 20. století. Dům také byl zamýšlen jako vstupní brána do této čtvrti.  Autorem projektu je architekt Evžen Šteflíček. Nad hlavním průjezdem je reliéf znázorňující odchod do práce a odpolední návrat. Až při pohledu z výšky vynikne půdorys stavby, který je ve tvaru srpu, kladivo pak představuje ulice před ní.

Zámek Sokolnice stojí ve stejnojmenné obci nedaleko města Brna, ve které roku 1805 proběhla známá bitva u Slavkova. Zámek dnes není veřejnosti přístupný, sídlí zde domov seniorů. Vidět můžeme pouze zámeckou zahradu, přiléhající obora je uzavřená, nachází se v ní však 75 druhů dřevin.  Podoba zámku                                       Zámek Sokolnice je čtyřkřídlý objekt přestavěný z renesanční tvrze z roku 1560. Za Dietrichštejnů byl upraven v barokním slohu. Zámecká kaple vyzdobená freskami J. Sterna se v téměř nezměněné podobě zachovala dodnes. Historizující přestavbu sídla, tak jak ji můžeme vidět dnes, provedli Mitrovští z Nemyšle. Za slavkovské bitvy se o zámek vedly prudké boje, jako obranný objekt využilo francouzké vojsko blízké barokní sýpky. Poblíž zámku se údajně nachází šachtové hroby. Tipy na výlet V blízkém Brně a jeho okolí je k vidění Technické muzeum, Mendelianum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Dům pánů z Kunštátu, Biskupský dvůr, Dětské muzeum či Památník Leoše Janáčka. V okolí si můžete prohlédnout zámek Šlapanice, zámek Křtiny nebo Alexandrovu rozhlednu. V Těšanech najdete expozici kovářství a kolařství a zámek. Z památek moderního umění nezapomeňte navštívit vilu Tugendhat, která právem patří na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Z ubytování v Brně si jistě vyberete.