Autorem je Matěj Václav Jäckel, který sousoší zhotovil roku 1709 na objednávku opata kláštera cisterciáků v Oseku Benedikta Littweriga. Uprostřed sousoší, stojí Panna Maria s Jezulátkem, k ní vzhlíží vpravo klečící sv. Bernard v řeholním rouchu, andílek před ním drží opatskou pokrývku hlavy. V levé části kromě andílků jsou atributy Kristova utrpení - kříž, hřeby, kladivo a kleště, figura kohouta a veraikon - upomínka na pověst o Veronice, která zmučenému Kristu podává šátek k otření tváře, do něhož se zázrakem otiskl jeho obličej. Sv. Bernard z Clairvaux byl řeholním reformátorem a náboženský myslitel žijící v Burgundsku ve 12.století, který zakládal kláštery. Originál sousoší je umístěn v Gorlici na Vyšehradě. Na mostě je kopie, Kterou roku 1979 vytvořil autorský tým ve složení  M. Vajchr, V. Hlavatý, J. a P. Vitvarovi, M. Tomšej, A. Viškovská-Altmanová a J. Wolf. 

Rozhledna Bolfánek se vypíná nad městečkem Chudenice v Plzeňském kraji. To je známé především pro své dva zámky – Nový a Starý – sídla rodu Černínů a také jaké místo kde působil Josef Dobrovský. Rozhledna stojící na vrchu Žďáru (587 m) vznikla v roce 1845, ale historie celé stavby je o více než sto let delší. Na místě nynější rozhledny stávala dříve kaplička postavená na paměť návštěvy řezenského biskupa Wolfganga, který tu přespával na cestě z Prahy roku 983, kde byl vysvětit prvního pražského biskupa Dětmara. Podle něj se vrch také někdy nazývá Svatý Volfgang. V letech 1722 - 1725 zde postavil František Josef Černín velký poutní kostel, který byl však za náboženských reforem císaře Josefa II. v roce 1782 uzavřen. Kostel pomalu chátral a v roce 1810 byl zbořen. Zůstala z něj pouze věž, mezi lidmi nazývána Bolfánek. Je to vlastně počeštěný název Wolfgang. V roce 1845 byla věž upravena jako rozhledna. Byla tak dostavěna do výšky 45 metrů a opatřena střechou s pěti věžičkami a s gotickým vyhlídkovým pavlánem. Ve druhé polovině 20. století byla rekonstruována a na bývalý kůr bylo vsazeno velké okno. Na hlídkovou plošinu vede 138 schodů a lze z ní spatřit vrcholky Českého lesa, Šumavy a také Doupovské hory a Brdy.

Název monolitu na III. nádvoří Pražského hradu je odvozen od původu žuly, ze které je zhotoven. Pochází z mrákotínského lomu u Třeště na Moravě. Umístěn sem byl v roce 1928 architektem Josipem Plečníkem u příležitosti 10. výročí vzniku samostatného Československého státu. Váží 112 tun a je 15,5 m vysoký. Zajímavostí je, že první zhotovený monolit se při transportu rozlomil a musel být proto zhotoven nový. V roce 1996 byl vrchol monolitu vyzdoben dvoumetrovou zlacenou ocelovou konstrukcí.

Zámek Úsov se nachází v stejnojmenném městě na pomezí střední a severozápadní Moravy na řece Doubravce, 5 km od Mohelnice a 7 km od Uničova. Město má přibližně 1200 obyvatel, leží v okrese Šumperk, Olomoucký kraj. Hradní předchůdce Původní gotický hrad Úsov, postavený ve stylu francouzského kastelu, patří mezi nejstarší na Moravě. Podle archeologických nálezů je nejpravděpodobnější, že hrad vznikl již ve 13. stol. Nejstarší zpráva o Úsovu je z roku 1260. Na místě dřevěného hrádku postavil Jiljí ze Švábenic kamenný hrad. Do roku 1487 přestavěli hradní palác páni z Vlašimi, další úpravy prováděli páni z Boskovic a od roku 1597 patřil hrad Lichtenštejnům, kteří vystavěli barokní zámeckou budovu. Zámek však nebyl sídlem majitelů, pouze centrem jejich panství. V roce 1898 zřídil Jan II. z Lichtenštejna v zámeckém interiéru Lesnické a lovecké muzeum s bohatými sbírkami zvířeny z rozsáhlých lichtenštejnských panství a z loveckých výprav do Polska, Itálie, Afriky a Indie. Ve sbírkách úsovského zámku je přes 4000 kusů přírodnin, z toho na 700 kusů rohů a parohů lemujících zdi chodeb a zámecké schodiště. Lichtenštejnové vlastnili zdejší panství až do roku 1945. Podoba zámku Do zámku se vstupuje z JZ strany po zděném mostě (původně zřejmě padacím) přes hluboký hradní příkop. Hlavní zámecký palác je třípatrový s obdélným půdorysem. Most ústí do půlkruhového portálu a průjezdem s křížovou klenbou se vchází do nádvoří nepravidelného tvaru. Barokní zámek byl vestavěn do středověkého hradu, mezi věže gotického opevnění, kdy původně gotický hrad nebyl výstavbou zámku dotčen a více než půlkruhem uzavírá nádvoří areálu. Dominantou je válcová věž s hladomornou, ukončená barokní cibulí s lucernou. Vnější opevnění bylo zesíleno dalšími věžemi, ochozy hradby jsou dosud kryty šindelovou ochrannou stříškou. Na místě hradního paláce stojí nyní přízemní budova s reliéfem štítonoše a letopisem 1487, při hradbě jsou pak další stavby. Vnitřní prostory hradu jsou prázdné. Stěny zámeckého schodiště pokrýval rozsáhlý soubor paroží a parůžků spárkaté zvěře. Exponáty Základ muzeální expozice interiérů tvoří sály, které v prvním poschodí představují trofeje africké zvířeny, především antilop, gazel, lebku a kly slona, lva pustinného, zebry a nosorožce pocházejících z přelomu 19. a 20. stol. Sály druhého patra prezentují naše ptáky a savce. Doprovodné exponáty mají loveckou tematiku, jsou zde vystaveny kolekce zbraní, nábytek vyrobený z kořenů stromů a předměty dokumentující lesnictví z počátku 20. stol. K zajímavostem výstavy patří kolekce kuriózních pytláckých zbraní a loveckých pušek. Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Součástí expozice je také Galerie akademického malíře Lubomíra Bartoše. Ve výstavních prostorách máme také možnost vidět různé sezónní výstavy. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na lovecký zámek Nové Zámky, Javořičské jeskyně, Mladečské jeskyně, hrad Bouzov, expozici lidové architektury v Příkazech nebo klasicistní zámek Bílou Lhotu. V Lošticích se nachází Muzeum olomouckých tvarůžků. V nedalekém okolí je také Muzeum Litovel, židovský hřbitov nebo památník Adolfa Kašpara. V Mohelnici můžete navštívit kostel sv. Tomáše z Canterbury nebo Muzeum Mohelnice. Ubytovat se můžete v Zábřehu.