Zdálo by se, že kamenná vyhlídka stojící na Dobětické výšině v Ústí nad Labem, vzdává svým názvem hold klasikovi české literatury. Zmýlená ovšem neplatí, svůj název dostala podle Alexandra Erbena, předsedy ústeckého spolku. Ovšem nepředbíhejme a začněme od začátku. Dějiny vyhlídkových staveb na této výšině jsou pestré a dlouhé. Roku 1888 slavil císař František Josef I. 40 let panování. Spolek pro České středohoří a Krušné hory přišel s nápadem oslavit jubileum stavbou vyhlídkové věže. Stavitelem dřevěné trámové rozhledny, vysoké 20 metrů, byl Alwin Köhler. Věž však sloužila turistům jen 9 let. Za prudké zimní bouře na počátku roku 1898 se její dřevěná část zřítila. Rok nato zde byla vztyčena stejným stavitelem rozhledna nová – trámová, aby lépe odolala větru. Vydržela však jen 5 let. V roce 1903 ji strhla vichřice. I přesto rozhledna tvořená kamennou podezdívkou sloužila dále. Její osud zpečetil roku 1911 úder blesku. V první polovině 30. let se vedení ústeckého spolku rozhodlo, že na výšině, které se také říká Brand, postaví novou věž. Stavitel Köckert vybudoval hranolovou věž s otevřenou vyhlídkovou plošinou. Osmimetrová kamenná věž byla pojmenována Erbenova na počest již zmíněného někdejší předsedy spolku. Za komunistů volný přístup, vandalové a macešský postoj té doby k rozhlednám zhoršovl její stav a také vzrostlé stromy zhoršovaly výhled. Drobnější opravy proběhly na počátku 80. let a také v 90. letech. Snahy o zvýšení a opravu rozhledny narážely na finanční těžkosti a také na snahu ochránců přírody a občanských iniciativ. Snahy nakonec vyústily k opravě a navýšení věže o 7 metrů, které proběhly v létě 2006. Upravená věž byla znovuotevřena 15. října 2006 a je volně přístupná.

Vpravo hlavního vchodu při pohledu z Úatsavní ulice 7/91.

Klasicistní zámek Čechy pod Kosířem se nachází na okraji stejnojmenného města, v romanticky laděném parku, přibližně 10 km od Prostějova. První historicky doložená zmínka o zdejším sídle pochází ze 14. století, kdy zde stála původní renesanční vodní tvrz obklopená dvěma rybníky. Čtvercová tvrz stála asi na místě jižního křídla dnešního zámku. Posledními majiteli tvrze byli Skrbenští z Hříště. Počátkem 18. století byla tvrz za kněžny Terezie z Lichtenšteina přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih. Zámek za rodu Silva - Taroucca V roce 1768 koupili panství císařský tajný rada Emanuel Tellez Menezes a Castro Silva - Taroucca, pocházející ze starého portugalského rodu. Ervín Silva Taroucca nechal přestavět zámek do dnešní empírové podoby za pomoci architekta M. E. Zerneckého. Ve stejné době byla vystavěna i vyhlídková věž a zahradní sallet a v roce 1852 byl vybudován pseudogotický skleník postavený podle návrhu a plánu Ignáce Ullmana. V letech 1846 - 1870 přijal pozvání svého přítele vlasteneckého kněze Bedřicha Silva Tarouccy významný český malíř Josef Mánes, který na zámku tvořil a pobýval. V tomto inspirativním prostředí čerpal náměty pro svou tvorbu a vytvořil zde přes stovku uměleckých prací. Některá z nich jsou jeho stěžejní díla jako Líbanky na Hané, Ukolébavka a cyklus Život na panském sídle. Po smrti posledního majitele panství Františka Arnošta byly Čechy pod Kosířem po roce 1949 dědicům z rodu Silva -Taroucců vyvlastněny státem. Do roku 2007 bylo na zámku sídlo dětského domova a speciální školy. Dnes je zámek v rukou Muzea Prostějovska v Prostějově a je přístupný veřejnosti. Expozice zámku představuje interiéry se zbytky štukové výzdoby, dále je na zámku instalována expozice věnovaná pobytu J. Mánesa a jeho tvorbě.   Zámecký park K nádhernému zámku patří také zámecký park, který má svou samostatnou historii. Byl založen ještě u starého zámku v 70. letech 18. století jako plocha obsahující prvky alejí, vodních kanálů i květinová zákoutí. Ve 30. letech 19. stol. byl park rozšířen a velkoryse přebudován přírodně krajinářsky se dvěma rybníky a sítí vodních cest. Po skončení přestavby zámku byly zde umístněny drobné architektury v duchu romantismu. Byla také vystavěna gotizující vyhlídková věž u hřbitůvku Silva-Taroucců a Stolbergů, neogotický skleník, jehož vzhled ovlivňoval i J. Mánes. Je autorem trojlistého erbu ve štítu průčelí. 21 ha velký přírodně krajinářský park má kromě architektonické i značnou hodnotu botanickou a řadí se mezi nejvýznamnější objekty na Moravě. Tipy na výlet Můžete se vydat na rozhlednu Čechy pod Kosířem, prohlédnout si Obecní hasičské muzeum nebo navštívit lázně Slatinice, kde se léčí primárně onemocnění pohybového aparátu. V Ústíně se můžete projít po kamenném mostě, navštívit v Příkazech expozici lidové architektury nebo pozdně barokní zámek v Náměšti na Hané. Samostatný výlet si můžete udělat do Olomouce, kde je k vidění celá řada zajímavých památek. Ubytování najdete v Prostějově nebo v Olomouci.

První zmínky o Zbraslavi pocházejí z roku 1115. Ve 13. století byla Zbraslav majetkem krále. Přemysl Otakar II. zde nechal postavit lovecký letohrádek a klášter cisteriánů. Ten byl v době třicetileté války zničen. Znovu byl postven až v 18. století. Na vrchu Hevlíně se již v 10. a 11. století nacházelo hradiště. Nad osadou Závist na prvém břehu Vltavy, která patří ke Zbraslavi, byly objeveny pozůstatky keltského opida. K rozvoji Zbraslavi došlo ve druhé polovině 20. století. K Praze byla Zbraslav připojena v roce 1974.