Ve městě Vimperku, 17 km od Prachatic, stojí renesanční zámek. Zámek se tyčí na ostrohu nad údolím potoka, kterým vedla dálková cesta do Bavor.     Vznik zámku         Vimperský zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu, který založil před rokem 1263 Purkart z Janovic z Vimperka. Hrad se tyčil nad již dříve vzniklým městečkem, které snad založili dělní mnichové z bavorského kláštera Wimberk, kolonizující nepřístupné pohraniční lesy. Hrad měl převážně ochrannou funkci Zlaté stezky z německého Pasova do českého vnitrozemí. Počátkem 14. století se zde usídlili Bavorové ze Strakonic. Později však Vimperk získali zpět Janovicové. Král Václav IV. dal Vimperk do manství Kaplířům ze Sulevic, kteří hrad stavebně upravili a rozšířili. Rožmberkové a jiné významné rody Roku 1554 jej koupil další majitel Vilém z Rožmberka. Právě za Rožmberků došlo k přestavbě nepohodlného a nehostinného hradu v renesanční sídlo. Poslední rožmberský vladař Petr Vok pak prodal Vimperk roku 1601 Volfu Novohradskému z Kolovrat. Jeho syn Jáchym musel po stavovském povstání zdevastovaný zámek opravit a přestavěl jej v barokním slohu. Roku 1630 se panství dostává do rukou rodu z Egenberka. Po vymření Egenberků se Vimperk dostal dědictvím do majetku Schwarzenbergů. V červenci 1857 vimperský zámek vyhořel a po rekonstrukci a opravách dostal objekt nynější podobu. V držení hlubocké větve Schwarzenbergů byl Vimperk do roku 1948, kdy byl zestátněn. Své sídlo zde měly Jihočeské státní lesy, později jej převzalo město. Současným majitelem zámeckého komplexu je ČR. Na zámku je umístněna muzejní expozice, která zachycuje přírodu v Národním parku Šumava, dějiny města Vimperku, sklářství a historii knihtisku ve Vimperku.   Dispozice zámku                 Do předhradí vimperského sídla se vstupuje branou, rozlehlý dvůr je obklopený hospodářskými budovami ze 17. století, stojí zde 2 kašny. Do vlastního zámku vede vchod další branou se znakem, s arkýřem na krakorcích a věžičkou. Nádvoří je obklopeno dvoupatrovými budovami, část přízemí má arkády na pilířích, nad blokem budov vystupuje kaple sv. Josefa. Nejstarší dochovanou stavbou je Vlčkova věž z poloviny 13. století, která je veřejnosti přístupná. V 1. patře sídla je hrotitý gotický portál z 15. století. K zámeckému areálu patří ještě dělostřelecká předsunutá bašta Haselburg z roku 1479, která je významnou ukázkou pozdně středověkého opevňovacího stavitelství. Tipy na výlet Nedaleko od Vimperka můžete vystoupit hned na dvě rozhledny: rozhlednu Mařský vrch a rozhlednu Boubín. O něco dál můžete navštívit i renesanční zámek Lčovice nebo tvrz Drážov. Ubytovat se můžete přímo ve Vimperku.

Deset km severovýchodně od Uherského Hradiště leží obec Topolná. Můžeme v ní navštívit dvě selské usedlosti z počátku 19. století, s expozicí lidového bydlení a několika drobnými hospodářskými stavbami (sušárna ovoce, udírna, kovárna) a dalšími prostorami, sloužícími jako depozitáře Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kterému budovy patří. Zemědělská usedlost Topolná č. p. 90 Dům č. p. 90 je selskou usedlostí, která má patrovou komoru. Hospodářská část je ukončena výměnkem a kovárnou. Prvním majitelem byl Václav Vacula, který hospodařil na půllánu a je doložen již v roce 1671. Posledním majitelem byl Josef Kozlík, který se v r. l945 vystěhoval do pohraničí a zůstal zde jeho vnuk Karel Křižka. Dům je dispozičně řešen do tvaru písmene L . Na domě č. 90 pracoval jako kovář až do konce 30. let tohoto století Karel Navrátil. Většina občanů Topolné si u něj objednávala potřebné kovářské výrobky. Byl velmi zručným a vyhlášeným kovářským mistrem. Vyráběl náročnější kovářské předměty – kutí do vozů, pluhy, radlice. Původní kovárna byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1998. Areál usedlosti byl doplněn v roce 1996 kopií stodoly a v roce 1998 roubenou studnou. Kromě již zmíněné kovárny interiéry objektu nejsou běžně přístupny návštěvníkům, veřejnosti však dobře slouží dvorní trakt, který je přizpůsoben k pravidelným vystoupením folklorních souborů a hudebních těles.   Zemědělská usedlost Topolná č. p. 93 Dům č. p. 93 je selskou usedlostí s patrovou komorou, hospodářským traktem a výměnkem. Od roku l755 zde žil nejstarší rod Hrdinů – Záhumenských a hospodařil na půllánu. Prvními majiteli však byli Martin a Pavel Turečkovi. V roce 1640 hospodařili na 3/4 lánu. Dům má za hospodářskou částí výměnek s jiným parcelním číslem, neboť poslední z majitelů odstoupil rodičům část parcely. Jako poslední zde bydleli bratři Jan a Josef Hrdinovi. Velká část objektu je na požádání přístupna veřejnosti, která zde nalezne expozici lidového bydlení a původní chlévy se zemědělským nářadím.V patře komory mohou návštěvníci zhlédnout soubor vybraných předmětů, vztahujících se k praní a mandlování prádla a expozici rybářství. V roce byl 1994 celý objekt rekonstruován a přistavěna na původním místě kopie zděné stodoly. Areál zemědělské usedlosti byl postupně do roku 1999 doplňován drobnými stavbami – přístřeškem stodoly pro velké zemědělské nářadí, sušírnou ovoce z nepálených cihel, udírnou, včelím úlem, vahadlovou studnou a polním dřevěným křížem. Celý pozemek byl ve stejném období osázen vybranými starými odrůdami ovocných stromů a dřevin.

Park Bělka ne malá zelená plocha, která přiléhá na severozápadní straně ke stanicí metra Vyšehrad. Pěšiny v parku umožňují pěším přístup na Vyšehrad a do Nuselského údolí.

Paměstní deska sportovů, kteří zahynuly v období I. a II. sv. války.