Turistické informační centrum ve Velkých Pavlovicích se nachází v příjemných prostorech městské knihovny umístěné v takřka rodinném domku na Hlavní ulici s bezbariérovým přístupem. V našem Infocentru se dovíte vše nejen o proslulém jihomoravském vinařském městečku Velké Pavlovice, ale také o obcích Dobrovolného svazku obcí Modré Hory, Mikroregionu Hustopečsko a tipech na výlety do okolí. Zdarma si od nás můžete odnést nesčetné množství propagačních letáků a orientačních map. K prodeji nabízíme škálu turistických a cykloturistických map našeho regionu, pohlednice Velkých Pavlovic i okolních obcí, upomínkové předměty, sběratelské předměty jako jsou Turistické známky, Turistické suvenýry, odznaky na hole, dřevěné pohlednice, keramické píšťalky, zvonečky a mnohé další. Součástí Infocentra je i útulný dvorek se stojany na kola, posezením pod pergolou porostlou vinnou révou a pravý slovácký vinný sklípek, kde se nachází i menší vinotéka s víny místních vinařů. Již nyní Vás srdečně zveme k návštěvě!

Židovský hřbitov se nachází asi kilometr severně od centra Březnice. Vede k němu odbočka ze silnice směřující z Březnice na Rožmitál pod Třemšínem (cca 200 m za čerpací stanicí). Hřbitov byl založen roku 1617 a v roce 1855 rozšířen do dnešní velikosti přibližně 2.384 m2. Jihovýchodní část hřbitova byla devastována a dnes se na této ploše nenacházejí téměř žádné náhrobky. Na konci 19. století byla postavena novogotická obřadní síň, která se zachovala dodnes. Hřbitov svému účelu sloužil do nacistické okupace. Na dnešní ploše se dochovalo hruba 200 náhrobků, renesančního a barokního typu. Nejstarší pochází z konce 17. století. Hřbitov je volně přístupný.

Městský hradební systém byl nejspíše zbudován v 80. letech 14. století, nejpozději pak na přelomu 14. a 15. století. Původní systém tvořila patrně pouze hradba doplněná valcovými věžemi s vodním příkopem . Síla hradby postavená z pískovce byla 180 až 200 cm, doplěná podle dochovaných stop kapes o dřevěný obranný ochoz. Vstup do města pak umožňovaly dvě brány, Horní a Dolní (zbořeny v roce 1842). Hradby byly během staletí opravovány a doplňovány. Do dnešní doby se z hradeb dochovaly zbytky při Žerotínském zámku v ulici Lidická, zbytky hradby při parkovišti u ulice Úzká a jedna šestiboká jihovýchodní bašta při ulici Sokolovská nedaleko kruhového objezdu. Bašta pochází zřejmě až první čtvrtiny 17. století. Dnes slouží jako expozice historických zbraní a k dalším kulturním účelům.

Zřícenina hradu Libštejn s jeho předsunutými baštami se vypíná na návrší v údolí řeky Berounky, na jejím pravém břehu. Jeho historie je spojena se vsí Liblín, která je ovšem starší. Historie hradu Hrad založil, jako své pohodlné sídlo, magister fabriciae Karla IV. Oldřich Tisa z Hedčan, který se po něm poprvé psal v roce 1361. Jeho funkce byl vrchní stavitel Karla IV. Koncem 14. století přešel do majetku pánů z Kolovrat, jejichž významná větev se pak po Libštejně psala. Na hradě zpravidla nebydleli, ale měli tu své purkrabí. V době husitských bouří majitelé hradu Beneš a Hanuš Kolovratové byli horlivými katolíky a stoupenci Zikmunda Lucemburského. Proto hrad v roce 1430 obléhalo silné husitské vojsko. Když husité viděli, že hrad nezískají útokem, zanechali tu 400 bojovníků, aby jej vyhladověli. Po sedminedělním obléhání se Bedřich i Hanuš Kolovratové rozhodli smluvit s husity smír a uzavřeli s nimi spolek. Úmluvu věrně plnili. Zúčastnili se tažení polních vojsk i slavné bitvy u Domažlic 14. srpna 1431. Od roku 1510 přešel Libštejn do rukou Valdštejnů. Roku 1543 byl hrad rozdělen mezi tři bratry, a byly proto provedeny stavební úpravy. Ale již velmi brzy přestal být rezidenčním objektem a rychle chátral. Hrad je koncem 16. století již pustý a definitivní zánik mu pak přinesly vojenské operace třicetileté války. Dispozice hradu Oldřich Tista, použil při stavbě dvojdílného hradu, nových prvků z královského Karlsfriedu. Vystavěl hrad na nepřístupném místě, které na západní straně spadá příkře do údolí řeky Berounky, na severu a jihu je ukončeno strmými roklemi dvou potoků. Přístupná byla jen východní stran, a proto tu bylo třeba vybudovat opevnění. Předhradí, jež bylo na této východní straně i s hospodářskými budovami, bylo odděleno od hradu příkopem a chráněno rovněž vlastním příkopem. Hrad stál na skalnatém hřebenu a na každém jeho konci byla mohutná čtverhranná věž, z nichž se dnes zachovala jen severní se zbytkem omítky. Níže položené čtverhranné předhradí bylo zastavěno při obvodu. Z těchto staveb, nepochybně převážně hospodářských a provozních, se dochovaly pouze terénní náznaky. Hlavními objekty jádra byly dva rovnoběžné obdélné paláce svírající mezi sebou dlouhé, úzké nádvoří. Spojení mezi jednotlivými prostorami palácového komplexu umožňovaly pavlače. Za věží s kaplí stávaly ještě další obytné budovy, zakončené nepravidelně oblou baštou. V pozdní gotice došlo k významné přestavbě, která především doplnila nový spodní palác do vnějšího ohrazení jádra. Tipy na výlet V nedalekých Radnicích můžete navštívit zámek. Za návštěvu stojí i krásné Hromnické jezýrko nebo jeden z prvních renesančních zámků u nás - zámek Kaceřov. Dále na jih najdete i zříceninu hradu Věžka. Ubytovat se můžete v Rokycanech.