Hrad Houska je původně gotický hrad, přestavěný v 16. století na renesanční zámek. Je situován na Zámeckém vrchu, který leží v pískovcových skalách Kokořínska asi 9 km jihovýchodně od Dubé v okrese Česká Lípa. Historie hradu O tom, kdo jej založil, se vedou spory. Buď byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. na počátku jeho vlády a nebo až v posledním desetiletí 13. století pány z Dubé. Jisté je, že první písemná zmínka o něm je z roku 1316 a tehdy byl prokazatelně v majetku Hynka z Dubé. Hrad, jehož poloha mu umožňovala přirozenou ochranu, bylo opevněn jen na jižní straně. Vystřídalo se na něm mnoho rodů. V roce 1432 koupil panství s hradem Houskou Jan ze Smiřic, za jejichž držení byl roku 1590 přestavěn v renesanční zámek. Dále patřil Hrzáňům z Harasova, hrabatům ze Spauru nebo rodu Kouniců, kteří jej roku 1823 upravili. V roce 1924 od uherského rodu Andrássy kupuje Housku prezident Škodových závodů v Plzni, Josef Šimonek. Roku 1930 provedl rekonstrukci a po druhé světové válce mu byl objekt znárodněn. Za komunistů zde byl umístěn depozitář knihovny v Klementinu. V 80. letech 20. století hrad vlastnila Spolana Neratovice. Po roce 1989 se hrad vrátil do držení potomků J. Šimonka a postupně se rekonstruuje. Podoba hradu Houska je masivní objekt čtverhranného půdorysu s uzavřeným středním nádvořím. Dochovala se gotická okénka. Renesanční nástěnné malby jsou z novější doby. Hradní kaple s restaurovanými malbami prostupuje dvě patra. Nejcennějším interiérem je Zelená světnice s malbami ze 16. století a rytířský salonek. Na střeše je rozhledová vížka. Houska žije nebývalým kulturním životem. V sezóně je možná prohlídka s výkladem, v létě se pořádají středověké trhy, šermířská a taneční vystoupení, divadelní představení a muzikálová noc. V sobotu se konají noční prohlídky. Kaple slouží i pro svatební obřady. Tipy na výlet Výlet si můžete udělat na barokní zámek Lobeč. V okolí Mšena najdete pískovcový skalní útvar Faraon, malou umělou jeskyni Obraznice,  skalní bludiště nebo Švédský val. Ve Mšeně pak najdete městské muzeum. Nezapomeňte navštívit ani známý hrad Kokořín a Mšenské pokličky. U Dubé zase najdete skalní hrad Pustý zámek. Ubytovat se můžete ve Mšeně.

Dnes je bývalý mohutný hrad Košumberk jen zříceninou, která leží na skalnatém vrchu nad údolím Novohradky u městečka Luže v Pardubickém kraji. Historie hradu Gotický hrad byl založen kolem roku 1300. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Ojíř z Košubmerku, s jehož jménem je spojena i první písemná zmínka o hradu z roku 1318. V roce 1372 jej získali páni z Chlumu, v pozdější době známí jako Slavatové z Chlumu a Košumberka, kteří udělali z Košumberka jedno ze svých nejvýznamnějších rodových sídel. Stavební úpravy za Slavatů z Košumberka Za jejich vlády byl hrad lépe opevněn, byly postaveny věže a bašty. Byl přistavěn objekt purkrabství, již v renesančním slohu. Hrad přestal postupně vyhovovat potřebám panstva a požár roku 1573 jeho přestavbu urychlil. Slavatové přestavěli Košumberk na pohodlnější rezidenci. Gotické hradní jádro dostalo renesanční fasádu se štíty, vstupní věž byla snížena na úroveň ostatních budov. Na severovýchodní straně byl přistavěn rozsáhlý dvoukřídlý renesanční zámek. I přes tyto úpravy si Košumberk udržel své pevnostní rysy. Diviš Slavata zřídil na Košumberku českobratrskou školu, do níž chodili i Vilém Slavata z Chlumu a Albrecht z Valdštejna. Právě Vilém Slavata, pozdější místodržící a jedna z obětí pražské defenestrace v roce 1618, Košumberk jako pobělohorský konfiskát koupil. Válečné události třicetileté války ovšem znamenaly pro celé panství, které bylo několikrát zpustošeno armádami obou stran, velký úpadek. Velmi poškozen byl i samotný hrad, který roku 1684 získala do vlastnictví jezuitská kolej z Hradce Králové. To byl ovšem pro Košumberk počátek jeho konce. Jezuiti o něj nejevili zájem a objekt postupně chátral a plnil hospodářskou funkci. Jezuité ho drželi až do svého zrušení roku 1773. Posledními šlechtickými majiteli byli Thurn-Taxisové, kteří jeho zkázu už neodvrátili. Roku 1920 se zřícenin ujalo Družstvo na záchranu hradu Košumberka, které zříceninu opravilo. Od roku 1953 byl hrad státním majetkem, v devadesátých letech jej převzala do své péče obec Luže. V areálu hradu je dnes stylová obřadní síň, muzejní knihovna a přednáškový sál. Podoba hradu Dnešní jádro tvoří zřícenina původního hradu s velkou věží na jihu. Dále se dochovaly zbytky parkánové zdi s válcovými baštami a zříceniny renesančního paláce se zbytky arkád v nádvoří. Na vstupním průčelí lze spatřit psaníčkové sgrafito a znaky Slavatů a Žerotínů. Součástí zámku byl romantický park anglického typu, se vzácnými stavbami, z nichž se do současnosti dochovala pouze hradní zřícenina a čínský pavilón. Ve sklepních prostorech je lapidárium kamenných plastik a v budově purkrabství je expozice věnovaná dějinám hradu a okolí. Tipy na výlet V Luži najdete synagogu a židovský hřbitov. Navštívit můžete zámek Nové Hrady nebo hrad Rychmburk. Ve Skutči můžete navštívit Muzeum V. J. Tomáška, stejně jako městské muzeum, jehož je součástí.  Ubytovat se můžete v Hlinsku.

Vinohradský hřbitov byl založen roku 1885 a měl tehdy jen 12 oddělení, poprvé se zde pohřbívalo 30.3.1885. Hřbitov byl za svoji existenci třikrát rozšířen. Uprostřed stojí novogotický kostel sv. Václava s arkádami z roku 1897 od arch. Antonína Turka se 14 arkádovými hrobkami po obou stranách (mj. je zde hrobka rodiny prezidenta Václava Havla). Hřbitov má dneska rozlohu 9,63 ha a podle údajů z roku 1999 je zde 930 hrobek, 16500 hrobů, 4500 urnových hrobů, 1850 kolumbárních schránek. Mají zde hroby mj. tito význační umělci a osobnosti: Jaroslav Foglar, Julius Fučík, Jiří Grossmann, Emil Hácha, Karel Hugo Hilar ( režisér, dramatik, básník ), Jan Kotěra, Stanislav Neumann, Jan a Theodor Pištěkovi, Jan Pivec, Karel Václav Rais, Jiří Šlitr, Jaroslav Štercl, Karel Štorch, Václav Trégl, Zikmund Winter, Josef Ženíšek a další.

Modřanský jez se nachází mezi Lahvicemi a Modřany. Byl vybudován v letech 1978 – 1984 a je součástí Modřanského zdymadla. Důvodem jeho stavby bylo zkvalitnění plavby v Komořanské a Modřanské úžině a zajištění provozu přístavu Radotín. Jez je 81 m dlouhý, plocha zdrže je 74,2 ha a objem zadržené vody činí 1 729 440 m3. Vytváří rozdíl hladin 2,4 m. Při pravém břehu na jez navazuje plavební komora. Je zde také umístěna vodní elektrárna se třemi přímoproudými kolenovými turbínami. Hltnost každé turbíny je 30 m3/s a výkon 1,62 MW.